https://www.enviwiki.cz/w/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=Xsunzx 2026-05-09T05:05:08Z Příspěvky MediaWiki 1.43.0 https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ko%C5%99enov%C3%A1_%C4%8Dist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod&diff=12638 2013-04-23T14:48:04Z

<p>Xsunzx: /* Externí odkazy */</p> <hr /> <div>[[Soubor:kcov-koberov.jpg|frame|right|Kořenová čistírna v Koberovech]]<br /> <br /> == '''Definice''' ==<br /> Kořenová čistírna odpadních vod (KČOV) patří mezi přírodní čístírny, které využívají přirozené biochemické procesy, probíhající ve vodním a mokřadním prostředí, k odstraňování znečišťujících látek z vody. Jedná se tedy o umělý [[wikipedia:cs: Mokřad |mokřad]], což je komplex [[zvodnělého]] nebo mělce zaplaveného zemního lože, [[wikipedia:cs: Vegetace| vegetace]], živočichů a vody, který napodobuje přirozené mokřady. Kořenové čistírny tedy využívají [[samočistící]] pochody, které probíhají v [[porézním]] půdním prostředí pomocí [[mikroorganismů]] a za spoluúčasti [[wikipedia:cs: Rostliny |rostlin]].&lt;ref&gt;Sommer, L.: Malé čistírny odpadních vod. MZe ČR, Praha, 1993, 186 str., ISBN 80-7084-059-5&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =='''Základní charakteristika'''==<br /> Základní charakteristikou umělých mokřadů je použitá vegetace, půda a hydrologické poměry. Podle druhů rostlin, které jsou využity, lze umělé mokřady dělit na:<br /> <br /> * [[wikipedia:cs: Mokřad |mokřady]] s plovoucími rostlinami<br /> <br /> * mokřady se [[submerzními]] (ponořenými) rostlinami<br /> <br /> * mokřady s [[emerzními]] (vynořenými) rostlinami<br /> <br /> <br /> Mokřady s emerzními rostlinami můžeme dále rozdělit podle způsobu průtoku odpadní vody na:<br /> <br /> * mokřady s povrchovým tokem <br /> <br /> * mokřady s podpovrchovým vertikálním tokem <br /> <br /> * mokřady s podpovrchovým horizontálním tokem<br /> <br /> <br /> <br /> Jako '''kořenové čistírny''' odpadních vod jsou označovány systémy umělých mokřadů s podpovrchovým horizontálním tokem, jejichž základním principem čištění je horizontální průtok odpadní vody propustným substrátem, kde jsou vysázeny mokřadní rostliny. Samočisticí proces, ke kterému v kořenových čistírnách dochází, je založen na schopnosti [[wikipedia:cs: Bakterie|bakterií]] odstraňovat organické znečištění. Význam mokřadních rostlin, vysázených v kořenové čistírně, spočívá především v tom, že jejich kořeny [[wikipedia:cs: Substrát|substrát]] poskytují prostředí pro rozvoj bakterií, odbourávajících organickou hmotu. Kořeny rostlin (zejména rákosu) rovněž vylučují látky, které odstraňují bakterie, indikující [[fekální znečistění]]. Touto metodou se odstraňují především rozpuštěné láty, nerozpuštěné látky a s menší účinností také dusíkaté a fosforečné znečištění. [[wikipedia:cs: Odpadní voda|Odpadní voda]] je přiváděna potrubím tak, aby rovnoměrně protékala [[kořenovým ložem]], kde dochází k odstraňování znečištění díky kombinaci biologických, chemických a fyzikálních procesů. Na konci kořenového lože je vyčištěná odpadní voda odváděna [[drénem]].&lt;ref&gt;Vymazal, J.: Čištění odpadních vod v kořenových čistírnách. Třeboň, 1995, 146 str.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> [[Soubor:KCOV.jpg|border| Kořenová čistírna odpadních vod]]<br /> <br /> === Předčištění ===<br /> V kořenových čistírnách odpadních vod probíhá pouze biologické [[wikipedia:cs: Čištění odpadních vod|čištění]], proto je nutné provést mechanické předčištění. V případě nedokonalého předčištění se dostatečně neodstraní nerozpuštěné látky, které mohou následně ucpat vlastní [[filtrační lože]]. Pro malé zdroje znečištění (domácnost) lze použít [[wikipedia:cs: Septik|septik]] nebo [[wikipedia:cs: Sedimentační nádrž|sedimentační nádrž]] a pro větší zdroje (malá obec) je vhodné použít kombinaci [[wikipedia:cs: Česle|česlí]] a [[štěrbinové nádrže]].<br /> <br /> <br /> === Filtrační lože ===<br /> <br /> Materiál použitý ve filtračním loži musí být dostatečně propustný, aby nedocházelo k ucpání. Nejčastěji se používá [[wikipedia:cs: Písek|písek]], [[wikipedia:cs: Štěrk|štěrk]] nebo drcené [[wikipedia:cs: Kamenivo|kamenivo]]. V rozvodných a sběrných zónách se využívá hrubé kamenivo, kvůli dobrému rozvodu odpadní vody.<br /> <br /> Hloubka kořenového lože je volena s ohledem na druh vysázené vegetace. V ČR najdeme nejčastěji 0,6-0,8 m hluboké filtrační lože. Filtrační lože bývá od podloží odděleno nepropustnou [[wikipedia:cs: Fólie|fólií]], aby nedošlo k průsakům. Používá se nejčastěji plastová fólie, která bývá z obou stran kryta [[wikipedia:cs: Geotextilie|geotextilií]].<br /> <br /> <br /> === Vegetace ===<br /> <br /> V kořenových čistírnách odpadních vod se nejčastěji využívají mokřadní rostliny, které rychle rostou, vytváří velké množství [[wikipedia:cs: Biomasa|biomasy]] a jsou schopny maximálně využít dostupné [[wikipedia:cs: Živina|živiny]]. Mezi nejčastěji vysazované druhy patří:<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1kos Rákos obecný (Phragmites australis)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Typha_latifolia Orobinec širokolistý (Typha latifolia)] <br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Typha_angustifolia Orobinec úzkolistý (Typha angustifolia)] <br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zblochan Zblochan vodní (Glyceria maxima)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Chrastice_(rod_rostlin) Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea)]<br /> <br /> * [[Skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris)]]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zevar_vzp%C5%99%C3%ADmen%C3%BD Zevar vzpřímený (Sparganium erectum)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADtinovit%C3%A9 Sítina rozkladitá (Juncus effusus)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kosatec_%C5%BElut%C3%BD Kosatec žlutý (Iris pseudacorus)]<br /> <br /> <br /> Mokřadní rostliny plní v kořenových čistírnách řadu významných funkcí např. zajišťují dostatečné množství [[wikipedia:cs: Kyslík|kyslíku]] tak, aby mezi [[wikipedia:cs: Kořen|kořeny]] docházelo k [[wikipedia:cs: Aerobní|aerobnímu]] odstraňování organických látek, poskytují dobrý podklad pro růst bakterií a mají i velkou estetickou hodnotu.<br /> <br /> == '''Použití''' ==<br /> Kořenové čistírny odpadních vod se uplatňují zejména při čištění [[splaškových]] odpadních vod z jednotlivých domů, skupin domů či menších obcí do 500 až 1000 obyvatel. Doporučená plocha filtračních polí na 1 [[ekvivalentního obyvatele]] činí minimálně 5 m&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, v případě zasakování do podzemních vod je lepší plocha o více jak 5ti m&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; na 1 EO. Dále se využívají především na čištění průsaků ze skládek pevného [[wikipedia:cs:Odpad|odpadu]], odpadních vod z výroby papíru a papíroven, odpadních vod z jatek a výroby masa a také k odstraňování organického znečištění v zemědělství (živočišná výroba). S výhodou malých provozních nákladů oproti konvčním chemickým čistírnám, se mokřadní systémy využívají také při čištění [[důlních vod]].<br /> <br /> == '''Současný stav v ČR''' == <br /> V ČR se KČOV projektují od roku 1989, dnes je jich v provozu asi 250..&lt;ref&gt; Šnajdr, M. : Kořenová čistírna odpadních vod. Ekologie a společnost 3/2008, str.22-23, ISSN 1210-4728&lt;/ref&gt; Největší KČOV u nás jsou v Osové Bítýšce (pro 1000 obyvatel), v Čisté u Rakovníka (pro 800 obyvatel), v Obecnici u Příbrami (pro 800 obyvatel, předpoklad nárůstu až na 1200 obyvatel), ve Spáleném Poříčí (pro 700 a pro 800 obyvatel. Nejvíce KČOV je však navrženo jako domovní čistírny pro méně než 10 obyvatel.&lt;ref&gt;Vymazal, J.: Kořenové čistírny odpadních vod. ENKKI, Třeboň, 2004,14 str.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> [[Soubor:rokvystavby.jpg]]<br /> <br /> <br /> == '''Výhody a nevýhody''' ==<br /> *'''Výhody''':<br /> **nenarušují ráz krajiny<br /> **jsou schopny čistit odpadní vody s nízkou koncentrací organických látek<br /> **jsou odolné vůči [[wikipedia:cs:Povodeň|povodním]]<br /> **lépe se vyrovnávají s kolísáním množství i jakosti vody<br /> **mají nižší náklady na údržbu<br /> <br /> <br /> *'''Nevýhody'''<br /> **mají velké nároky na plochu<br /> **musí mít mechanické předčištění<br /> **mají nižší účinnost při odstraňování živin (sloučeniny [[wikipedia:cs:Dusík|dusíku]] a [[wikipedia:cs:Fosfor|fosforu]]) z odpadních vod (tato nevýhoda je však řešena vylepšenými kořenovými čistírnami II. generace)<br /> **čištění nelze tak snadno regulovat<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> * [[Znečištění vody]]<br /> * [[Ochrana vod]]<br /> <br /> <br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod Čistírna odpadních vod]<br /> * [http://kcov.wz.cz/KCOV.php Kořenové čistírny odpadních vod] <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ci%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_odpadn%C3%ADch_vod Čištění odpadních vod]<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ci%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_vody Čištění vody]<br /> * [http://www.grania.cz/korenova-cistirna Informace o kořenových čistírnách odpadních vod]<br /> * [http://www.grania.cz/korenova-cistirna/funkce-korenove-cistirny/ Funkce kořenové čistírny]<br /> * [http://www.grania.cz/korenova-cistirna/jak-postavit-korenovku/ Stavba kořenové čistírny]</div>

Xsunzx https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ko%C5%99enov%C3%A1_%C4%8Dist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod&diff=12599 2013-04-07T15:50:45Z

<p>Xsunzx: /* Externí odkazy */</p> <hr /> <div>[[Soubor:kcov-koberov.jpg|frame|right|Kořenová čistírna v Koberovech]]<br /> <br /> == '''Definice''' ==<br /> Kořenová čistírna odpadních vod (KČOV) patří mezi přírodní čístírny, které využívají přirozené biochemické procesy, probíhající ve vodním a mokřadním prostředí, k odstraňování znečišťujících látek z vody. Jedná se tedy o umělý [[wikipedia:cs: Mokřad |mokřad]], což je komplex [[zvodnělého]] nebo mělce zaplaveného zemního lože, [[wikipedia:cs: Vegetace| vegetace]], živočichů a vody, který napodobuje přirozené mokřady. Kořenové čistírny tedy využívají [[samočistící]] pochody, které probíhají v [[porézním]] půdním prostředí pomocí [[mikroorganismů]] a za spoluúčasti [[wikipedia:cs: Rostliny |rostlin]].&lt;ref&gt;Sommer, L.: Malé čistírny odpadních vod. MZe ČR, Praha, 1993, 186 str., ISBN 80-7084-059-5&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =='''Základní charakteristika'''==<br /> Základní charakteristikou umělých mokřadů je použitá vegetace, půda a hydrologické poměry. Podle druhů rostlin, které jsou využity, lze umělé mokřady dělit na:<br /> <br /> * [[wikipedia:cs: Mokřad |mokřady]] s plovoucími rostlinami<br /> <br /> * mokřady se [[submerzními]] (ponořenými) rostlinami<br /> <br /> * mokřady s [[emerzními]] (vynořenými) rostlinami<br /> <br /> <br /> Mokřady s emerzními rostlinami můžeme dále rozdělit podle způsobu průtoku odpadní vody na:<br /> <br /> * mokřady s povrchovým tokem <br /> <br /> * mokřady s podpovrchovým vertikálním tokem <br /> <br /> * mokřady s podpovrchovým horizontálním tokem<br /> <br /> <br /> <br /> Jako '''kořenové čistírny''' odpadních vod jsou označovány systémy umělých mokřadů s podpovrchovým horizontálním tokem, jejichž základním principem čištění je horizontální průtok odpadní vody propustným substrátem, kde jsou vysázeny mokřadní rostliny. Samočisticí proces, ke kterému v kořenových čistírnách dochází, je založen na schopnosti [[wikipedia:cs: Bakterie|bakterií]] odstraňovat organické znečištění. Význam mokřadních rostlin, vysázených v kořenové čistírně, spočívá především v tom, že jejich kořeny [[wikipedia:cs: Substrát|substrát]] poskytují prostředí pro rozvoj bakterií, odbourávajících organickou hmotu. Kořeny rostlin (zejména rákosu) rovněž vylučují látky, které odstraňují bakterie, indikující [[fekální znečistění]]. Touto metodou se odstraňují především rozpuštěné láty, nerozpuštěné látky a s menší účinností také dusíkaté a fosforečné znečištění. [[wikipedia:cs: Odpadní voda|Odpadní voda]] je přiváděna potrubím tak, aby rovnoměrně protékala [[kořenovým ložem]], kde dochází k odstraňování znečištění díky kombinaci biologických, chemických a fyzikálních procesů. Na konci kořenového lože je vyčištěná odpadní voda odváděna [[drénem]].&lt;ref&gt;Vymazal, J.: Čištění odpadních vod v kořenových čistírnách. Třeboň, 1995, 146 str.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> [[Soubor:KCOV.jpg|border| Kořenová čistírna odpadních vod]]<br /> <br /> === Předčištění ===<br /> V kořenových čistírnách odpadních vod probíhá pouze biologické [[wikipedia:cs: Čištění odpadních vod|čištění]], proto je nutné provést mechanické předčištění. V případě nedokonalého předčištění se dostatečně neodstraní nerozpuštěné látky, které mohou následně ucpat vlastní [[filtrační lože]]. Pro malé zdroje znečištění (domácnost) lze použít [[wikipedia:cs: Septik|septik]] nebo [[wikipedia:cs: Sedimentační nádrž|sedimentační nádrž]] a pro větší zdroje (malá obec) je vhodné použít kombinaci [[wikipedia:cs: Česle|česlí]] a [[štěrbinové nádrže]].<br /> <br /> <br /> === Filtrační lože ===<br /> <br /> Materiál použitý ve filtračním loži musí být dostatečně propustný, aby nedocházelo k ucpání. Nejčastěji se používá [[wikipedia:cs: Písek|písek]], [[wikipedia:cs: Štěrk|štěrk]] nebo drcené [[wikipedia:cs: Kamenivo|kamenivo]]. V rozvodných a sběrných zónách se využívá hrubé kamenivo, kvůli dobrému rozvodu odpadní vody.<br /> <br /> Hloubka kořenového lože je volena s ohledem na druh vysázené vegetace. V ČR najdeme nejčastěji 0,6-0,8 m hluboké filtrační lože. Filtrační lože bývá od podloží odděleno nepropustnou [[wikipedia:cs: Fólie|fólií]], aby nedošlo k průsakům. Používá se nejčastěji plastová fólie, která bývá z obou stran kryta [[wikipedia:cs: Geotextilie|geotextilií]].<br /> <br /> <br /> === Vegetace ===<br /> <br /> V kořenových čistírnách odpadních vod se nejčastěji využívají mokřadní rostliny, které rychle rostou, vytváří velké množství [[wikipedia:cs: Biomasa|biomasy]] a jsou schopny maximálně využít dostupné [[wikipedia:cs: Živina|živiny]]. Mezi nejčastěji vysazované druhy patří:<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1kos Rákos obecný (Phragmites australis)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Typha_latifolia Orobinec širokolistý (Typha latifolia)] <br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Typha_angustifolia Orobinec úzkolistý (Typha angustifolia)] <br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zblochan Zblochan vodní (Glyceria maxima)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Chrastice_(rod_rostlin) Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea)]<br /> <br /> * [[Skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris)]]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zevar_vzp%C5%99%C3%ADmen%C3%BD Zevar vzpřímený (Sparganium erectum)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADtinovit%C3%A9 Sítina rozkladitá (Juncus effusus)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kosatec_%C5%BElut%C3%BD Kosatec žlutý (Iris pseudacorus)]<br /> <br /> <br /> Mokřadní rostliny plní v kořenových čistírnách řadu významných funkcí např. zajišťují dostatečné množství [[wikipedia:cs: Kyslík|kyslíku]] tak, aby mezi [[wikipedia:cs: Kořen|kořeny]] docházelo k [[wikipedia:cs: Aerobní|aerobnímu]] odstraňování organických látek, poskytují dobrý podklad pro růst bakterií a mají i velkou estetickou hodnotu.<br /> <br /> == '''Použití''' ==<br /> Kořenové čistírny odpadních vod se uplatňují zejména při čištění [[splaškových]] odpadních vod z jednotlivých domů, skupin domů či menších obcí do 500 až 1000 obyvatel. Doporučená plocha filtračních polí na 1 [[ekvivalentního obyvatele]] činí minimálně 5 m&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, v případě zasakování do podzemních vod je lepší plocha o více jak 5ti m&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; na 1 EO. Dále se využívají především na čištění průsaků ze skládek pevného [[wikipedia:cs:Odpad|odpadu]], odpadních vod z výroby papíru a papíroven, odpadních vod z jatek a výroby masa a také k odstraňování organického znečištění v zemědělství (živočišná výroba). S výhodou malých provozních nákladů oproti konvčním chemickým čistírnám, se mokřadní systémy využívají také při čištění [[důlních vod]].<br /> <br /> == '''Současný stav v ČR''' == <br /> V ČR se KČOV projektují od roku 1989, dnes je jich v provozu asi 250..&lt;ref&gt; Šnajdr, M. : Kořenová čistírna odpadních vod. Ekologie a společnost 3/2008, str.22-23, ISSN 1210-4728&lt;/ref&gt; Největší KČOV u nás jsou v Osové Bítýšce (pro 1000 obyvatel), v Čisté u Rakovníka (pro 800 obyvatel), v Obecnici u Příbrami (pro 800 obyvatel, předpoklad nárůstu až na 1200 obyvatel), ve Spáleném Poříčí (pro 700 a pro 800 obyvatel. Nejvíce KČOV je však navrženo jako domovní čistírny pro méně než 10 obyvatel.&lt;ref&gt;Vymazal, J.: Kořenové čistírny odpadních vod. ENKKI, Třeboň, 2004,14 str.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> [[Soubor:rokvystavby.jpg]]<br /> <br /> <br /> == '''Výhody a nevýhody''' ==<br /> *'''Výhody''':<br /> **nenarušují ráz krajiny<br /> **jsou schopny čistit odpadní vody s nízkou koncentrací organických látek<br /> **jsou odolné vůči [[wikipedia:cs:Povodeň|povodním]]<br /> **lépe se vyrovnávají s kolísáním množství i jakosti vody<br /> **mají nižší náklady na údržbu<br /> <br /> <br /> *'''Nevýhody'''<br /> **mají velké nároky na plochu<br /> **musí mít mechanické předčištění<br /> **mají nižší účinnost při odstraňování živin (sloučeniny [[wikipedia:cs:Dusík|dusíku]] a [[wikipedia:cs:Fosfor|fosforu]]) z odpadních vod (tato nevýhoda je však řešena vylepšenými kořenovými čistírnami II. generace)<br /> **čištění nelze tak snadno regulovat<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> * [[Znečištění vody]]<br /> * [[Ochrana vod]]<br /> <br /> <br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod Čistírna odpadních vod]<br /> * [http://kcov.wz.cz/KCOV.php Kořenové čistírny odpadních vod] <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ci%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_odpadn%C3%ADch_vod Čištění odpadních vod]<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ci%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_vody Čištění vody]<br /> * [http://www.grania.cz/korenova-cistirna/funkce-korenove-cistirny/ Funkce kořenové čistírny]</div>

Xsunzx https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ko%C5%99enov%C3%A1_%C4%8Dist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod&diff=12598 2013-04-07T15:50:11Z

<p>Xsunzx: /* Externí odkazy */</p> <hr /> <div>[[Soubor:kcov-koberov.jpg|frame|right|Kořenová čistírna v Koberovech]]<br /> <br /> == '''Definice''' ==<br /> Kořenová čistírna odpadních vod (KČOV) patří mezi přírodní čístírny, které využívají přirozené biochemické procesy, probíhající ve vodním a mokřadním prostředí, k odstraňování znečišťujících látek z vody. Jedná se tedy o umělý [[wikipedia:cs: Mokřad |mokřad]], což je komplex [[zvodnělého]] nebo mělce zaplaveného zemního lože, [[wikipedia:cs: Vegetace| vegetace]], živočichů a vody, který napodobuje přirozené mokřady. Kořenové čistírny tedy využívají [[samočistící]] pochody, které probíhají v [[porézním]] půdním prostředí pomocí [[mikroorganismů]] a za spoluúčasti [[wikipedia:cs: Rostliny |rostlin]].&lt;ref&gt;Sommer, L.: Malé čistírny odpadních vod. MZe ČR, Praha, 1993, 186 str., ISBN 80-7084-059-5&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =='''Základní charakteristika'''==<br /> Základní charakteristikou umělých mokřadů je použitá vegetace, půda a hydrologické poměry. Podle druhů rostlin, které jsou využity, lze umělé mokřady dělit na:<br /> <br /> * [[wikipedia:cs: Mokřad |mokřady]] s plovoucími rostlinami<br /> <br /> * mokřady se [[submerzními]] (ponořenými) rostlinami<br /> <br /> * mokřady s [[emerzními]] (vynořenými) rostlinami<br /> <br /> <br /> Mokřady s emerzními rostlinami můžeme dále rozdělit podle způsobu průtoku odpadní vody na:<br /> <br /> * mokřady s povrchovým tokem <br /> <br /> * mokřady s podpovrchovým vertikálním tokem <br /> <br /> * mokřady s podpovrchovým horizontálním tokem<br /> <br /> <br /> <br /> Jako '''kořenové čistírny''' odpadních vod jsou označovány systémy umělých mokřadů s podpovrchovým horizontálním tokem, jejichž základním principem čištění je horizontální průtok odpadní vody propustným substrátem, kde jsou vysázeny mokřadní rostliny. Samočisticí proces, ke kterému v kořenových čistírnách dochází, je založen na schopnosti [[wikipedia:cs: Bakterie|bakterií]] odstraňovat organické znečištění. Význam mokřadních rostlin, vysázených v kořenové čistírně, spočívá především v tom, že jejich kořeny [[wikipedia:cs: Substrát|substrát]] poskytují prostředí pro rozvoj bakterií, odbourávajících organickou hmotu. Kořeny rostlin (zejména rákosu) rovněž vylučují látky, které odstraňují bakterie, indikující [[fekální znečistění]]. Touto metodou se odstraňují především rozpuštěné láty, nerozpuštěné látky a s menší účinností také dusíkaté a fosforečné znečištění. [[wikipedia:cs: Odpadní voda|Odpadní voda]] je přiváděna potrubím tak, aby rovnoměrně protékala [[kořenovým ložem]], kde dochází k odstraňování znečištění díky kombinaci biologických, chemických a fyzikálních procesů. Na konci kořenového lože je vyčištěná odpadní voda odváděna [[drénem]].&lt;ref&gt;Vymazal, J.: Čištění odpadních vod v kořenových čistírnách. Třeboň, 1995, 146 str.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> [[Soubor:KCOV.jpg|border| Kořenová čistírna odpadních vod]]<br /> <br /> === Předčištění ===<br /> V kořenových čistírnách odpadních vod probíhá pouze biologické [[wikipedia:cs: Čištění odpadních vod|čištění]], proto je nutné provést mechanické předčištění. V případě nedokonalého předčištění se dostatečně neodstraní nerozpuštěné látky, které mohou následně ucpat vlastní [[filtrační lože]]. Pro malé zdroje znečištění (domácnost) lze použít [[wikipedia:cs: Septik|septik]] nebo [[wikipedia:cs: Sedimentační nádrž|sedimentační nádrž]] a pro větší zdroje (malá obec) je vhodné použít kombinaci [[wikipedia:cs: Česle|česlí]] a [[štěrbinové nádrže]].<br /> <br /> <br /> === Filtrační lože ===<br /> <br /> Materiál použitý ve filtračním loži musí být dostatečně propustný, aby nedocházelo k ucpání. Nejčastěji se používá [[wikipedia:cs: Písek|písek]], [[wikipedia:cs: Štěrk|štěrk]] nebo drcené [[wikipedia:cs: Kamenivo|kamenivo]]. V rozvodných a sběrných zónách se využívá hrubé kamenivo, kvůli dobrému rozvodu odpadní vody.<br /> <br /> Hloubka kořenového lože je volena s ohledem na druh vysázené vegetace. V ČR najdeme nejčastěji 0,6-0,8 m hluboké filtrační lože. Filtrační lože bývá od podloží odděleno nepropustnou [[wikipedia:cs: Fólie|fólií]], aby nedošlo k průsakům. Používá se nejčastěji plastová fólie, která bývá z obou stran kryta [[wikipedia:cs: Geotextilie|geotextilií]].<br /> <br /> <br /> === Vegetace ===<br /> <br /> V kořenových čistírnách odpadních vod se nejčastěji využívají mokřadní rostliny, které rychle rostou, vytváří velké množství [[wikipedia:cs: Biomasa|biomasy]] a jsou schopny maximálně využít dostupné [[wikipedia:cs: Živina|živiny]]. Mezi nejčastěji vysazované druhy patří:<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1kos Rákos obecný (Phragmites australis)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Typha_latifolia Orobinec širokolistý (Typha latifolia)] <br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Typha_angustifolia Orobinec úzkolistý (Typha angustifolia)] <br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zblochan Zblochan vodní (Glyceria maxima)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Chrastice_(rod_rostlin) Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea)]<br /> <br /> * [[Skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris)]]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zevar_vzp%C5%99%C3%ADmen%C3%BD Zevar vzpřímený (Sparganium erectum)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADtinovit%C3%A9 Sítina rozkladitá (Juncus effusus)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kosatec_%C5%BElut%C3%BD Kosatec žlutý (Iris pseudacorus)]<br /> <br /> <br /> Mokřadní rostliny plní v kořenových čistírnách řadu významných funkcí např. zajišťují dostatečné množství [[wikipedia:cs: Kyslík|kyslíku]] tak, aby mezi [[wikipedia:cs: Kořen|kořeny]] docházelo k [[wikipedia:cs: Aerobní|aerobnímu]] odstraňování organických látek, poskytují dobrý podklad pro růst bakterií a mají i velkou estetickou hodnotu.<br /> <br /> == '''Použití''' ==<br /> Kořenové čistírny odpadních vod se uplatňují zejména při čištění [[splaškových]] odpadních vod z jednotlivých domů, skupin domů či menších obcí do 500 až 1000 obyvatel. Doporučená plocha filtračních polí na 1 [[ekvivalentního obyvatele]] činí minimálně 5 m&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, v případě zasakování do podzemních vod je lepší plocha o více jak 5ti m&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; na 1 EO. Dále se využívají především na čištění průsaků ze skládek pevného [[wikipedia:cs:Odpad|odpadu]], odpadních vod z výroby papíru a papíroven, odpadních vod z jatek a výroby masa a také k odstraňování organického znečištění v zemědělství (živočišná výroba). S výhodou malých provozních nákladů oproti konvčním chemickým čistírnám, se mokřadní systémy využívají také při čištění [[důlních vod]].<br /> <br /> == '''Současný stav v ČR''' == <br /> V ČR se KČOV projektují od roku 1989, dnes je jich v provozu asi 250..&lt;ref&gt; Šnajdr, M. : Kořenová čistírna odpadních vod. Ekologie a společnost 3/2008, str.22-23, ISSN 1210-4728&lt;/ref&gt; Největší KČOV u nás jsou v Osové Bítýšce (pro 1000 obyvatel), v Čisté u Rakovníka (pro 800 obyvatel), v Obecnici u Příbrami (pro 800 obyvatel, předpoklad nárůstu až na 1200 obyvatel), ve Spáleném Poříčí (pro 700 a pro 800 obyvatel. Nejvíce KČOV je však navrženo jako domovní čistírny pro méně než 10 obyvatel.&lt;ref&gt;Vymazal, J.: Kořenové čistírny odpadních vod. ENKKI, Třeboň, 2004,14 str.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> [[Soubor:rokvystavby.jpg]]<br /> <br /> <br /> == '''Výhody a nevýhody''' ==<br /> *'''Výhody''':<br /> **nenarušují ráz krajiny<br /> **jsou schopny čistit odpadní vody s nízkou koncentrací organických látek<br /> **jsou odolné vůči [[wikipedia:cs:Povodeň|povodním]]<br /> **lépe se vyrovnávají s kolísáním množství i jakosti vody<br /> **mají nižší náklady na údržbu<br /> <br /> <br /> *'''Nevýhody'''<br /> **mají velké nároky na plochu<br /> **musí mít mechanické předčištění<br /> **mají nižší účinnost při odstraňování živin (sloučeniny [[wikipedia:cs:Dusík|dusíku]] a [[wikipedia:cs:Fosfor|fosforu]]) z odpadních vod (tato nevýhoda je však řešena vylepšenými kořenovými čistírnami II. generace)<br /> **čištění nelze tak snadno regulovat<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> * [[Znečištění vody]]<br /> * [[Ochrana vod]]<br /> <br /> <br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod Čistírna odpadních vod]<br /> * [http://kcov.wz.cz/KCOV.php Kořenové čistírny odpadních vod] <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ci%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_odpadn%C3%ADch_vod Čištění odpadních vod]<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ci%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_vody Čištění vody]<br /> * [http://www.grania.cz/korenova-cistirna/funkce-korenove-cistirny/]</div>

Xsunzx https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ko%C5%99enov%C3%A1_%C4%8Dist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod&diff=12597 2013-04-07T15:48:50Z

<p>Xsunzx: /* Výhody a nevýhody */</p> <hr /> <div>[[Soubor:kcov-koberov.jpg|frame|right|Kořenová čistírna v Koberovech]]<br /> <br /> == '''Definice''' ==<br /> Kořenová čistírna odpadních vod (KČOV) patří mezi přírodní čístírny, které využívají přirozené biochemické procesy, probíhající ve vodním a mokřadním prostředí, k odstraňování znečišťujících látek z vody. Jedná se tedy o umělý [[wikipedia:cs: Mokřad |mokřad]], což je komplex [[zvodnělého]] nebo mělce zaplaveného zemního lože, [[wikipedia:cs: Vegetace| vegetace]], živočichů a vody, který napodobuje přirozené mokřady. Kořenové čistírny tedy využívají [[samočistící]] pochody, které probíhají v [[porézním]] půdním prostředí pomocí [[mikroorganismů]] a za spoluúčasti [[wikipedia:cs: Rostliny |rostlin]].&lt;ref&gt;Sommer, L.: Malé čistírny odpadních vod. MZe ČR, Praha, 1993, 186 str., ISBN 80-7084-059-5&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =='''Základní charakteristika'''==<br /> Základní charakteristikou umělých mokřadů je použitá vegetace, půda a hydrologické poměry. Podle druhů rostlin, které jsou využity, lze umělé mokřady dělit na:<br /> <br /> * [[wikipedia:cs: Mokřad |mokřady]] s plovoucími rostlinami<br /> <br /> * mokřady se [[submerzními]] (ponořenými) rostlinami<br /> <br /> * mokřady s [[emerzními]] (vynořenými) rostlinami<br /> <br /> <br /> Mokřady s emerzními rostlinami můžeme dále rozdělit podle způsobu průtoku odpadní vody na:<br /> <br /> * mokřady s povrchovým tokem <br /> <br /> * mokřady s podpovrchovým vertikálním tokem <br /> <br /> * mokřady s podpovrchovým horizontálním tokem<br /> <br /> <br /> <br /> Jako '''kořenové čistírny''' odpadních vod jsou označovány systémy umělých mokřadů s podpovrchovým horizontálním tokem, jejichž základním principem čištění je horizontální průtok odpadní vody propustným substrátem, kde jsou vysázeny mokřadní rostliny. Samočisticí proces, ke kterému v kořenových čistírnách dochází, je založen na schopnosti [[wikipedia:cs: Bakterie|bakterií]] odstraňovat organické znečištění. Význam mokřadních rostlin, vysázených v kořenové čistírně, spočívá především v tom, že jejich kořeny [[wikipedia:cs: Substrát|substrát]] poskytují prostředí pro rozvoj bakterií, odbourávajících organickou hmotu. Kořeny rostlin (zejména rákosu) rovněž vylučují látky, které odstraňují bakterie, indikující [[fekální znečistění]]. Touto metodou se odstraňují především rozpuštěné láty, nerozpuštěné látky a s menší účinností také dusíkaté a fosforečné znečištění. [[wikipedia:cs: Odpadní voda|Odpadní voda]] je přiváděna potrubím tak, aby rovnoměrně protékala [[kořenovým ložem]], kde dochází k odstraňování znečištění díky kombinaci biologických, chemických a fyzikálních procesů. Na konci kořenového lože je vyčištěná odpadní voda odváděna [[drénem]].&lt;ref&gt;Vymazal, J.: Čištění odpadních vod v kořenových čistírnách. Třeboň, 1995, 146 str.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> [[Soubor:KCOV.jpg|border| Kořenová čistírna odpadních vod]]<br /> <br /> === Předčištění ===<br /> V kořenových čistírnách odpadních vod probíhá pouze biologické [[wikipedia:cs: Čištění odpadních vod|čištění]], proto je nutné provést mechanické předčištění. V případě nedokonalého předčištění se dostatečně neodstraní nerozpuštěné látky, které mohou následně ucpat vlastní [[filtrační lože]]. Pro malé zdroje znečištění (domácnost) lze použít [[wikipedia:cs: Septik|septik]] nebo [[wikipedia:cs: Sedimentační nádrž|sedimentační nádrž]] a pro větší zdroje (malá obec) je vhodné použít kombinaci [[wikipedia:cs: Česle|česlí]] a [[štěrbinové nádrže]].<br /> <br /> <br /> === Filtrační lože ===<br /> <br /> Materiál použitý ve filtračním loži musí být dostatečně propustný, aby nedocházelo k ucpání. Nejčastěji se používá [[wikipedia:cs: Písek|písek]], [[wikipedia:cs: Štěrk|štěrk]] nebo drcené [[wikipedia:cs: Kamenivo|kamenivo]]. V rozvodných a sběrných zónách se využívá hrubé kamenivo, kvůli dobrému rozvodu odpadní vody.<br /> <br /> Hloubka kořenového lože je volena s ohledem na druh vysázené vegetace. V ČR najdeme nejčastěji 0,6-0,8 m hluboké filtrační lože. Filtrační lože bývá od podloží odděleno nepropustnou [[wikipedia:cs: Fólie|fólií]], aby nedošlo k průsakům. Používá se nejčastěji plastová fólie, která bývá z obou stran kryta [[wikipedia:cs: Geotextilie|geotextilií]].<br /> <br /> <br /> === Vegetace ===<br /> <br /> V kořenových čistírnách odpadních vod se nejčastěji využívají mokřadní rostliny, které rychle rostou, vytváří velké množství [[wikipedia:cs: Biomasa|biomasy]] a jsou schopny maximálně využít dostupné [[wikipedia:cs: Živina|živiny]]. Mezi nejčastěji vysazované druhy patří:<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1kos Rákos obecný (Phragmites australis)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Typha_latifolia Orobinec širokolistý (Typha latifolia)] <br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Typha_angustifolia Orobinec úzkolistý (Typha angustifolia)] <br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zblochan Zblochan vodní (Glyceria maxima)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Chrastice_(rod_rostlin) Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea)]<br /> <br /> * [[Skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris)]]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zevar_vzp%C5%99%C3%ADmen%C3%BD Zevar vzpřímený (Sparganium erectum)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADtinovit%C3%A9 Sítina rozkladitá (Juncus effusus)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kosatec_%C5%BElut%C3%BD Kosatec žlutý (Iris pseudacorus)]<br /> <br /> <br /> Mokřadní rostliny plní v kořenových čistírnách řadu významných funkcí např. zajišťují dostatečné množství [[wikipedia:cs: Kyslík|kyslíku]] tak, aby mezi [[wikipedia:cs: Kořen|kořeny]] docházelo k [[wikipedia:cs: Aerobní|aerobnímu]] odstraňování organických látek, poskytují dobrý podklad pro růst bakterií a mají i velkou estetickou hodnotu.<br /> <br /> == '''Použití''' ==<br /> Kořenové čistírny odpadních vod se uplatňují zejména při čištění [[splaškových]] odpadních vod z jednotlivých domů, skupin domů či menších obcí do 500 až 1000 obyvatel. Doporučená plocha filtračních polí na 1 [[ekvivalentního obyvatele]] činí minimálně 5 m&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, v případě zasakování do podzemních vod je lepší plocha o více jak 5ti m&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; na 1 EO. Dále se využívají především na čištění průsaků ze skládek pevného [[wikipedia:cs:Odpad|odpadu]], odpadních vod z výroby papíru a papíroven, odpadních vod z jatek a výroby masa a také k odstraňování organického znečištění v zemědělství (živočišná výroba). S výhodou malých provozních nákladů oproti konvčním chemickým čistírnám, se mokřadní systémy využívají také při čištění [[důlních vod]].<br /> <br /> == '''Současný stav v ČR''' == <br /> V ČR se KČOV projektují od roku 1989, dnes je jich v provozu asi 250..&lt;ref&gt; Šnajdr, M. : Kořenová čistírna odpadních vod. Ekologie a společnost 3/2008, str.22-23, ISSN 1210-4728&lt;/ref&gt; Největší KČOV u nás jsou v Osové Bítýšce (pro 1000 obyvatel), v Čisté u Rakovníka (pro 800 obyvatel), v Obecnici u Příbrami (pro 800 obyvatel, předpoklad nárůstu až na 1200 obyvatel), ve Spáleném Poříčí (pro 700 a pro 800 obyvatel. Nejvíce KČOV je však navrženo jako domovní čistírny pro méně než 10 obyvatel.&lt;ref&gt;Vymazal, J.: Kořenové čistírny odpadních vod. ENKKI, Třeboň, 2004,14 str.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> [[Soubor:rokvystavby.jpg]]<br /> <br /> <br /> == '''Výhody a nevýhody''' ==<br /> *'''Výhody''':<br /> **nenarušují ráz krajiny<br /> **jsou schopny čistit odpadní vody s nízkou koncentrací organických látek<br /> **jsou odolné vůči [[wikipedia:cs:Povodeň|povodním]]<br /> **lépe se vyrovnávají s kolísáním množství i jakosti vody<br /> **mají nižší náklady na údržbu<br /> <br /> <br /> *'''Nevýhody'''<br /> **mají velké nároky na plochu<br /> **musí mít mechanické předčištění<br /> **mají nižší účinnost při odstraňování živin (sloučeniny [[wikipedia:cs:Dusík|dusíku]] a [[wikipedia:cs:Fosfor|fosforu]]) z odpadních vod (tato nevýhoda je však řešena vylepšenými kořenovými čistírnami II. generace)<br /> **čištění nelze tak snadno regulovat<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> * [[Znečištění vody]]<br /> * [[Ochrana vod]]<br /> <br /> <br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod Čistírna odpadních vod]<br /> * [http://kcov.wz.cz/KCOV.php Kořenové čistírny odpadních vod] <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ci%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_odpadn%C3%ADch_vod Čištění odpadních vod]<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ci%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_vody Čištění vody]</div>

Xsunzx https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ko%C5%99enov%C3%A1_%C4%8Dist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod&diff=12596 2013-04-07T15:48:30Z

<p>Xsunzx: /* Výhody a nevýhody */</p> <hr /> <div>[[Soubor:kcov-koberov.jpg|frame|right|Kořenová čistírna v Koberovech]]<br /> <br /> == '''Definice''' ==<br /> Kořenová čistírna odpadních vod (KČOV) patří mezi přírodní čístírny, které využívají přirozené biochemické procesy, probíhající ve vodním a mokřadním prostředí, k odstraňování znečišťujících látek z vody. Jedná se tedy o umělý [[wikipedia:cs: Mokřad |mokřad]], což je komplex [[zvodnělého]] nebo mělce zaplaveného zemního lože, [[wikipedia:cs: Vegetace| vegetace]], živočichů a vody, který napodobuje přirozené mokřady. Kořenové čistírny tedy využívají [[samočistící]] pochody, které probíhají v [[porézním]] půdním prostředí pomocí [[mikroorganismů]] a za spoluúčasti [[wikipedia:cs: Rostliny |rostlin]].&lt;ref&gt;Sommer, L.: Malé čistírny odpadních vod. MZe ČR, Praha, 1993, 186 str., ISBN 80-7084-059-5&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =='''Základní charakteristika'''==<br /> Základní charakteristikou umělých mokřadů je použitá vegetace, půda a hydrologické poměry. Podle druhů rostlin, které jsou využity, lze umělé mokřady dělit na:<br /> <br /> * [[wikipedia:cs: Mokřad |mokřady]] s plovoucími rostlinami<br /> <br /> * mokřady se [[submerzními]] (ponořenými) rostlinami<br /> <br /> * mokřady s [[emerzními]] (vynořenými) rostlinami<br /> <br /> <br /> Mokřady s emerzními rostlinami můžeme dále rozdělit podle způsobu průtoku odpadní vody na:<br /> <br /> * mokřady s povrchovým tokem <br /> <br /> * mokřady s podpovrchovým vertikálním tokem <br /> <br /> * mokřady s podpovrchovým horizontálním tokem<br /> <br /> <br /> <br /> Jako '''kořenové čistírny''' odpadních vod jsou označovány systémy umělých mokřadů s podpovrchovým horizontálním tokem, jejichž základním principem čištění je horizontální průtok odpadní vody propustným substrátem, kde jsou vysázeny mokřadní rostliny. Samočisticí proces, ke kterému v kořenových čistírnách dochází, je založen na schopnosti [[wikipedia:cs: Bakterie|bakterií]] odstraňovat organické znečištění. Význam mokřadních rostlin, vysázených v kořenové čistírně, spočívá především v tom, že jejich kořeny [[wikipedia:cs: Substrát|substrát]] poskytují prostředí pro rozvoj bakterií, odbourávajících organickou hmotu. Kořeny rostlin (zejména rákosu) rovněž vylučují látky, které odstraňují bakterie, indikující [[fekální znečistění]]. Touto metodou se odstraňují především rozpuštěné láty, nerozpuštěné látky a s menší účinností také dusíkaté a fosforečné znečištění. [[wikipedia:cs: Odpadní voda|Odpadní voda]] je přiváděna potrubím tak, aby rovnoměrně protékala [[kořenovým ložem]], kde dochází k odstraňování znečištění díky kombinaci biologických, chemických a fyzikálních procesů. Na konci kořenového lože je vyčištěná odpadní voda odváděna [[drénem]].&lt;ref&gt;Vymazal, J.: Čištění odpadních vod v kořenových čistírnách. Třeboň, 1995, 146 str.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> [[Soubor:KCOV.jpg|border| Kořenová čistírna odpadních vod]]<br /> <br /> === Předčištění ===<br /> V kořenových čistírnách odpadních vod probíhá pouze biologické [[wikipedia:cs: Čištění odpadních vod|čištění]], proto je nutné provést mechanické předčištění. V případě nedokonalého předčištění se dostatečně neodstraní nerozpuštěné látky, které mohou následně ucpat vlastní [[filtrační lože]]. Pro malé zdroje znečištění (domácnost) lze použít [[wikipedia:cs: Septik|septik]] nebo [[wikipedia:cs: Sedimentační nádrž|sedimentační nádrž]] a pro větší zdroje (malá obec) je vhodné použít kombinaci [[wikipedia:cs: Česle|česlí]] a [[štěrbinové nádrže]].<br /> <br /> <br /> === Filtrační lože ===<br /> <br /> Materiál použitý ve filtračním loži musí být dostatečně propustný, aby nedocházelo k ucpání. Nejčastěji se používá [[wikipedia:cs: Písek|písek]], [[wikipedia:cs: Štěrk|štěrk]] nebo drcené [[wikipedia:cs: Kamenivo|kamenivo]]. V rozvodných a sběrných zónách se využívá hrubé kamenivo, kvůli dobrému rozvodu odpadní vody.<br /> <br /> Hloubka kořenového lože je volena s ohledem na druh vysázené vegetace. V ČR najdeme nejčastěji 0,6-0,8 m hluboké filtrační lože. Filtrační lože bývá od podloží odděleno nepropustnou [[wikipedia:cs: Fólie|fólií]], aby nedošlo k průsakům. Používá se nejčastěji plastová fólie, která bývá z obou stran kryta [[wikipedia:cs: Geotextilie|geotextilií]].<br /> <br /> <br /> === Vegetace ===<br /> <br /> V kořenových čistírnách odpadních vod se nejčastěji využívají mokřadní rostliny, které rychle rostou, vytváří velké množství [[wikipedia:cs: Biomasa|biomasy]] a jsou schopny maximálně využít dostupné [[wikipedia:cs: Živina|živiny]]. Mezi nejčastěji vysazované druhy patří:<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1kos Rákos obecný (Phragmites australis)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Typha_latifolia Orobinec širokolistý (Typha latifolia)] <br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Typha_angustifolia Orobinec úzkolistý (Typha angustifolia)] <br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zblochan Zblochan vodní (Glyceria maxima)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Chrastice_(rod_rostlin) Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea)]<br /> <br /> * [[Skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris)]]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zevar_vzp%C5%99%C3%ADmen%C3%BD Zevar vzpřímený (Sparganium erectum)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADtinovit%C3%A9 Sítina rozkladitá (Juncus effusus)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kosatec_%C5%BElut%C3%BD Kosatec žlutý (Iris pseudacorus)]<br /> <br /> <br /> Mokřadní rostliny plní v kořenových čistírnách řadu významných funkcí např. zajišťují dostatečné množství [[wikipedia:cs: Kyslík|kyslíku]] tak, aby mezi [[wikipedia:cs: Kořen|kořeny]] docházelo k [[wikipedia:cs: Aerobní|aerobnímu]] odstraňování organických látek, poskytují dobrý podklad pro růst bakterií a mají i velkou estetickou hodnotu.<br /> <br /> == '''Použití''' ==<br /> Kořenové čistírny odpadních vod se uplatňují zejména při čištění [[splaškových]] odpadních vod z jednotlivých domů, skupin domů či menších obcí do 500 až 1000 obyvatel. Doporučená plocha filtračních polí na 1 [[ekvivalentního obyvatele]] činí minimálně 5 m&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, v případě zasakování do podzemních vod je lepší plocha o více jak 5ti m&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; na 1 EO. Dále se využívají především na čištění průsaků ze skládek pevného [[wikipedia:cs:Odpad|odpadu]], odpadních vod z výroby papíru a papíroven, odpadních vod z jatek a výroby masa a také k odstraňování organického znečištění v zemědělství (živočišná výroba). S výhodou malých provozních nákladů oproti konvčním chemickým čistírnám, se mokřadní systémy využívají také při čištění [[důlních vod]].<br /> <br /> == '''Současný stav v ČR''' == <br /> V ČR se KČOV projektují od roku 1989, dnes je jich v provozu asi 250..&lt;ref&gt; Šnajdr, M. : Kořenová čistírna odpadních vod. Ekologie a společnost 3/2008, str.22-23, ISSN 1210-4728&lt;/ref&gt; Největší KČOV u nás jsou v Osové Bítýšce (pro 1000 obyvatel), v Čisté u Rakovníka (pro 800 obyvatel), v Obecnici u Příbrami (pro 800 obyvatel, předpoklad nárůstu až na 1200 obyvatel), ve Spáleném Poříčí (pro 700 a pro 800 obyvatel. Nejvíce KČOV je však navrženo jako domovní čistírny pro méně než 10 obyvatel.&lt;ref&gt;Vymazal, J.: Kořenové čistírny odpadních vod. ENKKI, Třeboň, 2004,14 str.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> [[Soubor:rokvystavby.jpg]]<br /> <br /> <br /> == '''Výhody a nevýhody''' ==<br /> *'''Výhody''':<br /> **nenarušují ráz krajiny<br /> **jsou schopny čistit odpadní vody s nízkou koncentrací organických látek<br /> **jsou odolné vůči [[wikipedia:cs:Povodeň|povodním]]<br /> **lépe se vyrovnávají s kolísáním množství i jakosti vody (tato nevýhoda je však řešena vylepšenými kořenovými čistírnami II. generace)<br /> **mají nižší náklady na údržbu<br /> <br /> <br /> *'''Nevýhody'''<br /> **mají velké nároky na plochu<br /> **musí mít mechanické předčištění<br /> **mají nižší účinnost při odstraňování živin (sloučeniny [[wikipedia:cs:Dusík|dusíku]] a [[wikipedia:cs:Fosfor|fosforu]]) z odpadních vod<br /> **čištění nelze tak snadno regulovat<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> * [[Znečištění vody]]<br /> * [[Ochrana vod]]<br /> <br /> <br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod Čistírna odpadních vod]<br /> * [http://kcov.wz.cz/KCOV.php Kořenové čistírny odpadních vod] <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ci%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_odpadn%C3%ADch_vod Čištění odpadních vod]<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ci%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_vody Čištění vody]</div>

Xsunzx https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ko%C5%99enov%C3%A1_%C4%8Dist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod&diff=12595 2013-04-07T15:48:15Z

<p>Xsunzx: /* Výhody a nevýhody */</p> <hr /> <div>[[Soubor:kcov-koberov.jpg|frame|right|Kořenová čistírna v Koberovech]]<br /> <br /> == '''Definice''' ==<br /> Kořenová čistírna odpadních vod (KČOV) patří mezi přírodní čístírny, které využívají přirozené biochemické procesy, probíhající ve vodním a mokřadním prostředí, k odstraňování znečišťujících látek z vody. Jedná se tedy o umělý [[wikipedia:cs: Mokřad |mokřad]], což je komplex [[zvodnělého]] nebo mělce zaplaveného zemního lože, [[wikipedia:cs: Vegetace| vegetace]], živočichů a vody, který napodobuje přirozené mokřady. Kořenové čistírny tedy využívají [[samočistící]] pochody, které probíhají v [[porézním]] půdním prostředí pomocí [[mikroorganismů]] a za spoluúčasti [[wikipedia:cs: Rostliny |rostlin]].&lt;ref&gt;Sommer, L.: Malé čistírny odpadních vod. MZe ČR, Praha, 1993, 186 str., ISBN 80-7084-059-5&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =='''Základní charakteristika'''==<br /> Základní charakteristikou umělých mokřadů je použitá vegetace, půda a hydrologické poměry. Podle druhů rostlin, které jsou využity, lze umělé mokřady dělit na:<br /> <br /> * [[wikipedia:cs: Mokřad |mokřady]] s plovoucími rostlinami<br /> <br /> * mokřady se [[submerzními]] (ponořenými) rostlinami<br /> <br /> * mokřady s [[emerzními]] (vynořenými) rostlinami<br /> <br /> <br /> Mokřady s emerzními rostlinami můžeme dále rozdělit podle způsobu průtoku odpadní vody na:<br /> <br /> * mokřady s povrchovým tokem <br /> <br /> * mokřady s podpovrchovým vertikálním tokem <br /> <br /> * mokřady s podpovrchovým horizontálním tokem<br /> <br /> <br /> <br /> Jako '''kořenové čistírny''' odpadních vod jsou označovány systémy umělých mokřadů s podpovrchovým horizontálním tokem, jejichž základním principem čištění je horizontální průtok odpadní vody propustným substrátem, kde jsou vysázeny mokřadní rostliny. Samočisticí proces, ke kterému v kořenových čistírnách dochází, je založen na schopnosti [[wikipedia:cs: Bakterie|bakterií]] odstraňovat organické znečištění. Význam mokřadních rostlin, vysázených v kořenové čistírně, spočívá především v tom, že jejich kořeny [[wikipedia:cs: Substrát|substrát]] poskytují prostředí pro rozvoj bakterií, odbourávajících organickou hmotu. Kořeny rostlin (zejména rákosu) rovněž vylučují látky, které odstraňují bakterie, indikující [[fekální znečistění]]. Touto metodou se odstraňují především rozpuštěné láty, nerozpuštěné látky a s menší účinností také dusíkaté a fosforečné znečištění. [[wikipedia:cs: Odpadní voda|Odpadní voda]] je přiváděna potrubím tak, aby rovnoměrně protékala [[kořenovým ložem]], kde dochází k odstraňování znečištění díky kombinaci biologických, chemických a fyzikálních procesů. Na konci kořenového lože je vyčištěná odpadní voda odváděna [[drénem]].&lt;ref&gt;Vymazal, J.: Čištění odpadních vod v kořenových čistírnách. Třeboň, 1995, 146 str.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> [[Soubor:KCOV.jpg|border| Kořenová čistírna odpadních vod]]<br /> <br /> === Předčištění ===<br /> V kořenových čistírnách odpadních vod probíhá pouze biologické [[wikipedia:cs: Čištění odpadních vod|čištění]], proto je nutné provést mechanické předčištění. V případě nedokonalého předčištění se dostatečně neodstraní nerozpuštěné látky, které mohou následně ucpat vlastní [[filtrační lože]]. Pro malé zdroje znečištění (domácnost) lze použít [[wikipedia:cs: Septik|septik]] nebo [[wikipedia:cs: Sedimentační nádrž|sedimentační nádrž]] a pro větší zdroje (malá obec) je vhodné použít kombinaci [[wikipedia:cs: Česle|česlí]] a [[štěrbinové nádrže]].<br /> <br /> <br /> === Filtrační lože ===<br /> <br /> Materiál použitý ve filtračním loži musí být dostatečně propustný, aby nedocházelo k ucpání. Nejčastěji se používá [[wikipedia:cs: Písek|písek]], [[wikipedia:cs: Štěrk|štěrk]] nebo drcené [[wikipedia:cs: Kamenivo|kamenivo]]. V rozvodných a sběrných zónách se využívá hrubé kamenivo, kvůli dobrému rozvodu odpadní vody.<br /> <br /> Hloubka kořenového lože je volena s ohledem na druh vysázené vegetace. V ČR najdeme nejčastěji 0,6-0,8 m hluboké filtrační lože. Filtrační lože bývá od podloží odděleno nepropustnou [[wikipedia:cs: Fólie|fólií]], aby nedošlo k průsakům. Používá se nejčastěji plastová fólie, která bývá z obou stran kryta [[wikipedia:cs: Geotextilie|geotextilií]].<br /> <br /> <br /> === Vegetace ===<br /> <br /> V kořenových čistírnách odpadních vod se nejčastěji využívají mokřadní rostliny, které rychle rostou, vytváří velké množství [[wikipedia:cs: Biomasa|biomasy]] a jsou schopny maximálně využít dostupné [[wikipedia:cs: Živina|živiny]]. Mezi nejčastěji vysazované druhy patří:<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1kos Rákos obecný (Phragmites australis)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Typha_latifolia Orobinec širokolistý (Typha latifolia)] <br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Typha_angustifolia Orobinec úzkolistý (Typha angustifolia)] <br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zblochan Zblochan vodní (Glyceria maxima)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Chrastice_(rod_rostlin) Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea)]<br /> <br /> * [[Skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris)]]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zevar_vzp%C5%99%C3%ADmen%C3%BD Zevar vzpřímený (Sparganium erectum)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADtinovit%C3%A9 Sítina rozkladitá (Juncus effusus)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kosatec_%C5%BElut%C3%BD Kosatec žlutý (Iris pseudacorus)]<br /> <br /> <br /> Mokřadní rostliny plní v kořenových čistírnách řadu významných funkcí např. zajišťují dostatečné množství [[wikipedia:cs: Kyslík|kyslíku]] tak, aby mezi [[wikipedia:cs: Kořen|kořeny]] docházelo k [[wikipedia:cs: Aerobní|aerobnímu]] odstraňování organických látek, poskytují dobrý podklad pro růst bakterií a mají i velkou estetickou hodnotu.<br /> <br /> == '''Použití''' ==<br /> Kořenové čistírny odpadních vod se uplatňují zejména při čištění [[splaškových]] odpadních vod z jednotlivých domů, skupin domů či menších obcí do 500 až 1000 obyvatel. Doporučená plocha filtračních polí na 1 [[ekvivalentního obyvatele]] činí minimálně 5 m&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, v případě zasakování do podzemních vod je lepší plocha o více jak 5ti m&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; na 1 EO. Dále se využívají především na čištění průsaků ze skládek pevného [[wikipedia:cs:Odpad|odpadu]], odpadních vod z výroby papíru a papíroven, odpadních vod z jatek a výroby masa a také k odstraňování organického znečištění v zemědělství (živočišná výroba). S výhodou malých provozních nákladů oproti konvčním chemickým čistírnám, se mokřadní systémy využívají také při čištění [[důlních vod]].<br /> <br /> == '''Současný stav v ČR''' == <br /> V ČR se KČOV projektují od roku 1989, dnes je jich v provozu asi 250..&lt;ref&gt; Šnajdr, M. : Kořenová čistírna odpadních vod. Ekologie a společnost 3/2008, str.22-23, ISSN 1210-4728&lt;/ref&gt; Největší KČOV u nás jsou v Osové Bítýšce (pro 1000 obyvatel), v Čisté u Rakovníka (pro 800 obyvatel), v Obecnici u Příbrami (pro 800 obyvatel, předpoklad nárůstu až na 1200 obyvatel), ve Spáleném Poříčí (pro 700 a pro 800 obyvatel. Nejvíce KČOV je však navrženo jako domovní čistírny pro méně než 10 obyvatel.&lt;ref&gt;Vymazal, J.: Kořenové čistírny odpadních vod. ENKKI, Třeboň, 2004,14 str.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> [[Soubor:rokvystavby.jpg]]<br /> <br /> <br /> == '''Výhody a nevýhody''' ==<br /> *'''Výhody''':<br /> **nenarušují ráz krajiny<br /> **jsou schopny čistit odpadní vody s nízkou koncentrací organických látek<br /> **jsou odolné vůči [[wikipedia:cs:Povodeň|povodním]]<br /> **lépe se vyrovnávají s kolísáním množství i jakosti vody<br /> (tato nevýhoda je však řešena vylepšenými kořenovými čistírnami II. generace)<br /> **mají nižší náklady na údržbu<br /> <br /> <br /> *'''Nevýhody'''<br /> **mají velké nároky na plochu<br /> **musí mít mechanické předčištění<br /> **mají nižší účinnost při odstraňování živin (sloučeniny [[wikipedia:cs:Dusík|dusíku]] a [[wikipedia:cs:Fosfor|fosforu]]) z odpadních vod<br /> **čištění nelze tak snadno regulovat<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> * [[Znečištění vody]]<br /> * [[Ochrana vod]]<br /> <br /> <br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod Čistírna odpadních vod]<br /> * [http://kcov.wz.cz/KCOV.php Kořenové čistírny odpadních vod] <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ci%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_odpadn%C3%ADch_vod Čištění odpadních vod]<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ci%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_vody Čištění vody]</div>

Xsunzx https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ko%C5%99enov%C3%A1_%C4%8Dist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod&diff=12594 2013-04-07T15:46:56Z

<p>Xsunzx: /* Použití */</p> <hr /> <div>[[Soubor:kcov-koberov.jpg|frame|right|Kořenová čistírna v Koberovech]]<br /> <br /> == '''Definice''' ==<br /> Kořenová čistírna odpadních vod (KČOV) patří mezi přírodní čístírny, které využívají přirozené biochemické procesy, probíhající ve vodním a mokřadním prostředí, k odstraňování znečišťujících látek z vody. Jedná se tedy o umělý [[wikipedia:cs: Mokřad |mokřad]], což je komplex [[zvodnělého]] nebo mělce zaplaveného zemního lože, [[wikipedia:cs: Vegetace| vegetace]], živočichů a vody, který napodobuje přirozené mokřady. Kořenové čistírny tedy využívají [[samočistící]] pochody, které probíhají v [[porézním]] půdním prostředí pomocí [[mikroorganismů]] a za spoluúčasti [[wikipedia:cs: Rostliny |rostlin]].&lt;ref&gt;Sommer, L.: Malé čistírny odpadních vod. MZe ČR, Praha, 1993, 186 str., ISBN 80-7084-059-5&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =='''Základní charakteristika'''==<br /> Základní charakteristikou umělých mokřadů je použitá vegetace, půda a hydrologické poměry. Podle druhů rostlin, které jsou využity, lze umělé mokřady dělit na:<br /> <br /> * [[wikipedia:cs: Mokřad |mokřady]] s plovoucími rostlinami<br /> <br /> * mokřady se [[submerzními]] (ponořenými) rostlinami<br /> <br /> * mokřady s [[emerzními]] (vynořenými) rostlinami<br /> <br /> <br /> Mokřady s emerzními rostlinami můžeme dále rozdělit podle způsobu průtoku odpadní vody na:<br /> <br /> * mokřady s povrchovým tokem <br /> <br /> * mokřady s podpovrchovým vertikálním tokem <br /> <br /> * mokřady s podpovrchovým horizontálním tokem<br /> <br /> <br /> <br /> Jako '''kořenové čistírny''' odpadních vod jsou označovány systémy umělých mokřadů s podpovrchovým horizontálním tokem, jejichž základním principem čištění je horizontální průtok odpadní vody propustným substrátem, kde jsou vysázeny mokřadní rostliny. Samočisticí proces, ke kterému v kořenových čistírnách dochází, je založen na schopnosti [[wikipedia:cs: Bakterie|bakterií]] odstraňovat organické znečištění. Význam mokřadních rostlin, vysázených v kořenové čistírně, spočívá především v tom, že jejich kořeny [[wikipedia:cs: Substrát|substrát]] poskytují prostředí pro rozvoj bakterií, odbourávajících organickou hmotu. Kořeny rostlin (zejména rákosu) rovněž vylučují látky, které odstraňují bakterie, indikující [[fekální znečistění]]. Touto metodou se odstraňují především rozpuštěné láty, nerozpuštěné látky a s menší účinností také dusíkaté a fosforečné znečištění. [[wikipedia:cs: Odpadní voda|Odpadní voda]] je přiváděna potrubím tak, aby rovnoměrně protékala [[kořenovým ložem]], kde dochází k odstraňování znečištění díky kombinaci biologických, chemických a fyzikálních procesů. Na konci kořenového lože je vyčištěná odpadní voda odváděna [[drénem]].&lt;ref&gt;Vymazal, J.: Čištění odpadních vod v kořenových čistírnách. Třeboň, 1995, 146 str.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> [[Soubor:KCOV.jpg|border| Kořenová čistírna odpadních vod]]<br /> <br /> === Předčištění ===<br /> V kořenových čistírnách odpadních vod probíhá pouze biologické [[wikipedia:cs: Čištění odpadních vod|čištění]], proto je nutné provést mechanické předčištění. V případě nedokonalého předčištění se dostatečně neodstraní nerozpuštěné látky, které mohou následně ucpat vlastní [[filtrační lože]]. Pro malé zdroje znečištění (domácnost) lze použít [[wikipedia:cs: Septik|septik]] nebo [[wikipedia:cs: Sedimentační nádrž|sedimentační nádrž]] a pro větší zdroje (malá obec) je vhodné použít kombinaci [[wikipedia:cs: Česle|česlí]] a [[štěrbinové nádrže]].<br /> <br /> <br /> === Filtrační lože ===<br /> <br /> Materiál použitý ve filtračním loži musí být dostatečně propustný, aby nedocházelo k ucpání. Nejčastěji se používá [[wikipedia:cs: Písek|písek]], [[wikipedia:cs: Štěrk|štěrk]] nebo drcené [[wikipedia:cs: Kamenivo|kamenivo]]. V rozvodných a sběrných zónách se využívá hrubé kamenivo, kvůli dobrému rozvodu odpadní vody.<br /> <br /> Hloubka kořenového lože je volena s ohledem na druh vysázené vegetace. V ČR najdeme nejčastěji 0,6-0,8 m hluboké filtrační lože. Filtrační lože bývá od podloží odděleno nepropustnou [[wikipedia:cs: Fólie|fólií]], aby nedošlo k průsakům. Používá se nejčastěji plastová fólie, která bývá z obou stran kryta [[wikipedia:cs: Geotextilie|geotextilií]].<br /> <br /> <br /> === Vegetace ===<br /> <br /> V kořenových čistírnách odpadních vod se nejčastěji využívají mokřadní rostliny, které rychle rostou, vytváří velké množství [[wikipedia:cs: Biomasa|biomasy]] a jsou schopny maximálně využít dostupné [[wikipedia:cs: Živina|živiny]]. Mezi nejčastěji vysazované druhy patří:<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1kos Rákos obecný (Phragmites australis)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Typha_latifolia Orobinec širokolistý (Typha latifolia)] <br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Typha_angustifolia Orobinec úzkolistý (Typha angustifolia)] <br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zblochan Zblochan vodní (Glyceria maxima)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Chrastice_(rod_rostlin) Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea)]<br /> <br /> * [[Skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris)]]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zevar_vzp%C5%99%C3%ADmen%C3%BD Zevar vzpřímený (Sparganium erectum)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADtinovit%C3%A9 Sítina rozkladitá (Juncus effusus)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kosatec_%C5%BElut%C3%BD Kosatec žlutý (Iris pseudacorus)]<br /> <br /> <br /> Mokřadní rostliny plní v kořenových čistírnách řadu významných funkcí např. zajišťují dostatečné množství [[wikipedia:cs: Kyslík|kyslíku]] tak, aby mezi [[wikipedia:cs: Kořen|kořeny]] docházelo k [[wikipedia:cs: Aerobní|aerobnímu]] odstraňování organických látek, poskytují dobrý podklad pro růst bakterií a mají i velkou estetickou hodnotu.<br /> <br /> == '''Použití''' ==<br /> Kořenové čistírny odpadních vod se uplatňují zejména při čištění [[splaškových]] odpadních vod z jednotlivých domů, skupin domů či menších obcí do 500 až 1000 obyvatel. Doporučená plocha filtračních polí na 1 [[ekvivalentního obyvatele]] činí minimálně 5 m&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, v případě zasakování do podzemních vod je lepší plocha o více jak 5ti m&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; na 1 EO. Dále se využívají především na čištění průsaků ze skládek pevného [[wikipedia:cs:Odpad|odpadu]], odpadních vod z výroby papíru a papíroven, odpadních vod z jatek a výroby masa a také k odstraňování organického znečištění v zemědělství (živočišná výroba). S výhodou malých provozních nákladů oproti konvčním chemickým čistírnám, se mokřadní systémy využívají také při čištění [[důlních vod]].<br /> <br /> == '''Současný stav v ČR''' == <br /> V ČR se KČOV projektují od roku 1989, dnes je jich v provozu asi 250..&lt;ref&gt; Šnajdr, M. : Kořenová čistírna odpadních vod. Ekologie a společnost 3/2008, str.22-23, ISSN 1210-4728&lt;/ref&gt; Největší KČOV u nás jsou v Osové Bítýšce (pro 1000 obyvatel), v Čisté u Rakovníka (pro 800 obyvatel), v Obecnici u Příbrami (pro 800 obyvatel, předpoklad nárůstu až na 1200 obyvatel), ve Spáleném Poříčí (pro 700 a pro 800 obyvatel. Nejvíce KČOV je však navrženo jako domovní čistírny pro méně než 10 obyvatel.&lt;ref&gt;Vymazal, J.: Kořenové čistírny odpadních vod. ENKKI, Třeboň, 2004,14 str.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> [[Soubor:rokvystavby.jpg]]<br /> <br /> <br /> == '''Výhody a nevýhody''' ==<br /> *'''Výhody''':<br /> **nenarušují ráz krajiny<br /> **jsou schopny čistit odpadní vody s nízkou koncentrací organických látek<br /> **jsou odolné vůči [[wikipedia:cs:Povodeň|povodním]]<br /> **lépe se vyrovnávají s kolísáním množství i jakosti vody<br /> **mají nižší náklady na údržbu<br /> <br /> <br /> *'''Nevýhody'''<br /> **mají velké nároky na plochu<br /> **musí mít mechanické předčištění<br /> **mají nižší účinnost při odstraňování živin (sloučeniny [[wikipedia:cs:Dusík|dusíku]] a [[wikipedia:cs:Fosfor|fosforu]]) z odpadních vod<br /> **čištění nelze tak snadno regulovat<br /> <br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> * [[Znečištění vody]]<br /> * [[Ochrana vod]]<br /> <br /> <br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod Čistírna odpadních vod]<br /> * [http://kcov.wz.cz/KCOV.php Kořenové čistírny odpadních vod] <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ci%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_odpadn%C3%ADch_vod Čištění odpadních vod]<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ci%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_vody Čištění vody]</div>

Xsunzx https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ko%C5%99enov%C3%A1_%C4%8Dist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod&diff=12593 2013-04-07T15:42:00Z

<p>Xsunzx: /* Základní charakteristika */</p> <hr /> <div>[[Soubor:kcov-koberov.jpg|frame|right|Kořenová čistírna v Koberovech]]<br /> <br /> == '''Definice''' ==<br /> Kořenová čistírna odpadních vod (KČOV) patří mezi přírodní čístírny, které využívají přirozené biochemické procesy, probíhající ve vodním a mokřadním prostředí, k odstraňování znečišťujících látek z vody. Jedná se tedy o umělý [[wikipedia:cs: Mokřad |mokřad]], což je komplex [[zvodnělého]] nebo mělce zaplaveného zemního lože, [[wikipedia:cs: Vegetace| vegetace]], živočichů a vody, který napodobuje přirozené mokřady. Kořenové čistírny tedy využívají [[samočistící]] pochody, které probíhají v [[porézním]] půdním prostředí pomocí [[mikroorganismů]] a za spoluúčasti [[wikipedia:cs: Rostliny |rostlin]].&lt;ref&gt;Sommer, L.: Malé čistírny odpadních vod. MZe ČR, Praha, 1993, 186 str., ISBN 80-7084-059-5&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =='''Základní charakteristika'''==<br /> Základní charakteristikou umělých mokřadů je použitá vegetace, půda a hydrologické poměry. Podle druhů rostlin, které jsou využity, lze umělé mokřady dělit na:<br /> <br /> * [[wikipedia:cs: Mokřad |mokřady]] s plovoucími rostlinami<br /> <br /> * mokřady se [[submerzními]] (ponořenými) rostlinami<br /> <br /> * mokřady s [[emerzními]] (vynořenými) rostlinami<br /> <br /> <br /> Mokřady s emerzními rostlinami můžeme dále rozdělit podle způsobu průtoku odpadní vody na:<br /> <br /> * mokřady s povrchovým tokem <br /> <br /> * mokřady s podpovrchovým vertikálním tokem <br /> <br /> * mokřady s podpovrchovým horizontálním tokem<br /> <br /> <br /> <br /> Jako '''kořenové čistírny''' odpadních vod jsou označovány systémy umělých mokřadů s podpovrchovým horizontálním tokem, jejichž základním principem čištění je horizontální průtok odpadní vody propustným substrátem, kde jsou vysázeny mokřadní rostliny. Samočisticí proces, ke kterému v kořenových čistírnách dochází, je založen na schopnosti [[wikipedia:cs: Bakterie|bakterií]] odstraňovat organické znečištění. Význam mokřadních rostlin, vysázených v kořenové čistírně, spočívá především v tom, že jejich kořeny [[wikipedia:cs: Substrát|substrát]] poskytují prostředí pro rozvoj bakterií, odbourávajících organickou hmotu. Kořeny rostlin (zejména rákosu) rovněž vylučují látky, které odstraňují bakterie, indikující [[fekální znečistění]]. Touto metodou se odstraňují především rozpuštěné láty, nerozpuštěné látky a s menší účinností také dusíkaté a fosforečné znečištění. [[wikipedia:cs: Odpadní voda|Odpadní voda]] je přiváděna potrubím tak, aby rovnoměrně protékala [[kořenovým ložem]], kde dochází k odstraňování znečištění díky kombinaci biologických, chemických a fyzikálních procesů. Na konci kořenového lože je vyčištěná odpadní voda odváděna [[drénem]].&lt;ref&gt;Vymazal, J.: Čištění odpadních vod v kořenových čistírnách. Třeboň, 1995, 146 str.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> [[Soubor:KCOV.jpg|border| Kořenová čistírna odpadních vod]]<br /> <br /> === Předčištění ===<br /> V kořenových čistírnách odpadních vod probíhá pouze biologické [[wikipedia:cs: Čištění odpadních vod|čištění]], proto je nutné provést mechanické předčištění. V případě nedokonalého předčištění se dostatečně neodstraní nerozpuštěné látky, které mohou následně ucpat vlastní [[filtrační lože]]. Pro malé zdroje znečištění (domácnost) lze použít [[wikipedia:cs: Septik|septik]] nebo [[wikipedia:cs: Sedimentační nádrž|sedimentační nádrž]] a pro větší zdroje (malá obec) je vhodné použít kombinaci [[wikipedia:cs: Česle|česlí]] a [[štěrbinové nádrže]].<br /> <br /> <br /> === Filtrační lože ===<br /> <br /> Materiál použitý ve filtračním loži musí být dostatečně propustný, aby nedocházelo k ucpání. Nejčastěji se používá [[wikipedia:cs: Písek|písek]], [[wikipedia:cs: Štěrk|štěrk]] nebo drcené [[wikipedia:cs: Kamenivo|kamenivo]]. V rozvodných a sběrných zónách se využívá hrubé kamenivo, kvůli dobrému rozvodu odpadní vody.<br /> <br /> Hloubka kořenového lože je volena s ohledem na druh vysázené vegetace. V ČR najdeme nejčastěji 0,6-0,8 m hluboké filtrační lože. Filtrační lože bývá od podloží odděleno nepropustnou [[wikipedia:cs: Fólie|fólií]], aby nedošlo k průsakům. Používá se nejčastěji plastová fólie, která bývá z obou stran kryta [[wikipedia:cs: Geotextilie|geotextilií]].<br /> <br /> <br /> === Vegetace ===<br /> <br /> V kořenových čistírnách odpadních vod se nejčastěji využívají mokřadní rostliny, které rychle rostou, vytváří velké množství [[wikipedia:cs: Biomasa|biomasy]] a jsou schopny maximálně využít dostupné [[wikipedia:cs: Živina|živiny]]. Mezi nejčastěji vysazované druhy patří:<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1kos Rákos obecný (Phragmites australis)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Typha_latifolia Orobinec širokolistý (Typha latifolia)] <br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Typha_angustifolia Orobinec úzkolistý (Typha angustifolia)] <br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zblochan Zblochan vodní (Glyceria maxima)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Chrastice_(rod_rostlin) Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea)]<br /> <br /> * [[Skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris)]]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zevar_vzp%C5%99%C3%ADmen%C3%BD Zevar vzpřímený (Sparganium erectum)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADtinovit%C3%A9 Sítina rozkladitá (Juncus effusus)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kosatec_%C5%BElut%C3%BD Kosatec žlutý (Iris pseudacorus)]<br /> <br /> <br /> Mokřadní rostliny plní v kořenových čistírnách řadu významných funkcí např. zajišťují dostatečné množství [[wikipedia:cs: Kyslík|kyslíku]] tak, aby mezi [[wikipedia:cs: Kořen|kořeny]] docházelo k [[wikipedia:cs: Aerobní|aerobnímu]] odstraňování organických látek, poskytují dobrý podklad pro růst bakterií a mají i velkou estetickou hodnotu.<br /> <br /> == '''Použití''' ==<br /> Kořenové čistírny odpadních vod se uplatňují zejména při čištění [[splaškových]] odpadních vod z jednotlivých domů, skupin domů či menších obcí do 500 až 1000 obyvatel. Doporučená plocha filtračních polí na 1 obyvatele činí 4 až 5 m&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Dále se využívají především na čištění průsaků ze skládek pevného [[wikipedia:cs:Odpad|odpadu]], odpadních vod z výroby papíru a papíroven ,odpadních vod z jatek a výroby masa a také k odstraňování organického znečištění v zemědělství (živočišná výroba).<br /> <br /> <br /> == '''Současný stav v ČR''' == <br /> V ČR se KČOV projektují od roku 1989, dnes je jich v provozu asi 250..&lt;ref&gt; Šnajdr, M. : Kořenová čistírna odpadních vod. Ekologie a společnost 3/2008, str.22-23, ISSN 1210-4728&lt;/ref&gt; Největší KČOV u nás jsou v Osové Bítýšce (pro 1000 obyvatel), v Čisté u Rakovníka (pro 800 obyvatel), v Obecnici u Příbrami (pro 800 obyvatel, předpoklad nárůstu až na 1200 obyvatel), ve Spáleném Poříčí (pro 700 a pro 800 obyvatel. Nejvíce KČOV je však navrženo jako domovní čistírny pro méně než 10 obyvatel.&lt;ref&gt;Vymazal, J.: Kořenové čistírny odpadních vod. ENKKI, Třeboň, 2004,14 str.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> [[Soubor:rokvystavby.jpg]]<br /> <br /> <br /> == '''Výhody a nevýhody''' ==<br /> *'''Výhody''':<br /> **nenarušují ráz krajiny<br /> **jsou schopny čistit odpadní vody s nízkou koncentrací organických látek<br /> **jsou odolné vůči [[wikipedia:cs:Povodeň|povodním]]<br /> **lépe se vyrovnávají s kolísáním množství i jakosti vody<br /> **mají nižší náklady na údržbu<br /> <br /> <br /> *'''Nevýhody'''<br /> **mají velké nároky na plochu<br /> **musí mít mechanické předčištění<br /> **mají nižší účinnost při odstraňování živin (sloučeniny [[wikipedia:cs:Dusík|dusíku]] a [[wikipedia:cs:Fosfor|fosforu]]) z odpadních vod<br /> **čištění nelze tak snadno regulovat<br /> <br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> * [[Znečištění vody]]<br /> * [[Ochrana vod]]<br /> <br /> <br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod Čistírna odpadních vod]<br /> * [http://kcov.wz.cz/KCOV.php Kořenové čistírny odpadních vod] <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ci%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_odpadn%C3%ADch_vod Čištění odpadních vod]<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ci%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_vody Čištění vody]</div>

Xsunzx https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ko%C5%99enov%C3%A1_%C4%8Dist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod&diff=12592 2013-04-07T15:39:08Z

<p>Xsunzx: /* Definice */</p> <hr /> <div>[[Soubor:kcov-koberov.jpg|frame|right|Kořenová čistírna v Koberovech]]<br /> <br /> == '''Definice''' ==<br /> Kořenová čistírna odpadních vod (KČOV) patří mezi přírodní čístírny, které využívají přirozené biochemické procesy, probíhající ve vodním a mokřadním prostředí, k odstraňování znečišťujících látek z vody. Jedná se tedy o umělý [[wikipedia:cs: Mokřad |mokřad]], což je komplex [[zvodnělého]] nebo mělce zaplaveného zemního lože, [[wikipedia:cs: Vegetace| vegetace]], živočichů a vody, který napodobuje přirozené mokřady. Kořenové čistírny tedy využívají [[samočistící]] pochody, které probíhají v [[porézním]] půdním prostředí pomocí [[mikroorganismů]] a za spoluúčasti [[wikipedia:cs: Rostliny |rostlin]].&lt;ref&gt;Sommer, L.: Malé čistírny odpadních vod. MZe ČR, Praha, 1993, 186 str., ISBN 80-7084-059-5&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =='''Základní charakteristika'''==<br /> Základní charakteristikou umělých mokřadů je použitá vegetace, půda a hydrologické poměry. Podle druhů rostlin, které jsou využity, lze umělé mokřady dělit na:<br /> <br /> * [[wikipedia:cs: Mokřad |mokřady]] s plovoucími rostlinami<br /> <br /> * mokřady se [[submerzními]] (ponořenými) rostlinami<br /> <br /> * mokřady s [[emerzními]] (vynořenými) rostlinami<br /> <br /> <br /> Mokřady s emerzními rostlinami můžeme dále rozdělit podle způsobu průtoku odpadní vody na:<br /> <br /> * mokřady s povrchovým tokem <br /> <br /> * mokřady s podpovrchovým vertikálním tokem <br /> <br /> * mokřady s podpovrchovým horizontálním tokem<br /> <br /> <br /> <br /> Jako '''kořenové čistírny''' odpadních vod jsou označovány systémy umělých mokřadů s podpovrchovým horizontálním tokem, jejichž základním principem čištění je horizontální průtok odpadní vody propustným substrátem, kde jsou vysázeny mokřadní rostliny. Samočisticí proces, ke kterému v kořenových čistírnách dochází, je založen na schopnosti [[wikipedia:cs: Bakterie|bakterií]] odstraňovat organické znečištění. Význam mokřadních rostlin, vysázených v kořenové čistírně, spočívá především v tom, že jejich kořeny provzdušňují [[wikipedia:cs: Substrát|substrát]] a poskytují tak prostředí pro rozvoj bakterií, odbourávajících organickou hmotu. Kořeny rostlin (zejména rákosu) rovněž vylučují látky, které odstraňují bakterie, indikující [[fekální znečistění]]. Touto metodou se odstraňují především rozpuštěné láty, nerozpuštěné látky a s menší účinností také dusíkaté a fosforečné znečištění. [[wikipedia:cs: Odpadní voda|Odpadní voda]] je přiváděna potrubím tak, aby rovnoměrně protékala [[kořenovým ložem]], kde dochází k odstraňování znečištění díky kombinaci biologických, chemických a fyzikálních procesů. Na konci kořenového lože je vyčištěná odpadní voda odváděna [[drénem]].&lt;ref&gt;Vymazal, J.: Čištění odpadních vod v kořenových čistírnách. Třeboň, 1995, 146 str.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> [[Soubor:KCOV.jpg|border| Kořenová čistírna odpadních vod]]<br /> <br /> === Předčištění ===<br /> V kořenových čistírnách odpadních vod probíhá pouze biologické [[wikipedia:cs: Čištění odpadních vod|čištění]], proto je nutné provést mechanické předčištění. V případě nedokonalého předčištění se dostatečně neodstraní nerozpuštěné látky, které mohou následně ucpat vlastní [[filtrační lože]]. Pro malé zdroje znečištění (domácnost) lze použít [[wikipedia:cs: Septik|septik]] nebo [[wikipedia:cs: Sedimentační nádrž|sedimentační nádrž]] a pro větší zdroje (malá obec) je vhodné použít kombinaci [[wikipedia:cs: Česle|česlí]] a [[štěrbinové nádrže]].<br /> <br /> <br /> === Filtrační lože ===<br /> <br /> Materiál použitý ve filtračním loži musí být dostatečně propustný, aby nedocházelo k ucpání. Nejčastěji se používá [[wikipedia:cs: Písek|písek]], [[wikipedia:cs: Štěrk|štěrk]] nebo drcené [[wikipedia:cs: Kamenivo|kamenivo]]. V rozvodných a sběrných zónách se využívá hrubé kamenivo, kvůli dobrému rozvodu odpadní vody.<br /> <br /> Hloubka kořenového lože je volena s ohledem na druh vysázené vegetace. V ČR najdeme nejčastěji 0,6-0,8 m hluboké filtrační lože. Filtrační lože bývá od podloží odděleno nepropustnou [[wikipedia:cs: Fólie|fólií]], aby nedošlo k průsakům. Používá se nejčastěji plastová fólie, která bývá z obou stran kryta [[wikipedia:cs: Geotextilie|geotextilií]].<br /> <br /> <br /> === Vegetace ===<br /> <br /> V kořenových čistírnách odpadních vod se nejčastěji využívají mokřadní rostliny, které rychle rostou, vytváří velké množství [[wikipedia:cs: Biomasa|biomasy]] a jsou schopny maximálně využít dostupné [[wikipedia:cs: Živina|živiny]]. Mezi nejčastěji vysazované druhy patří:<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1kos Rákos obecný (Phragmites australis)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Typha_latifolia Orobinec širokolistý (Typha latifolia)] <br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Typha_angustifolia Orobinec úzkolistý (Typha angustifolia)] <br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zblochan Zblochan vodní (Glyceria maxima)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Chrastice_(rod_rostlin) Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea)]<br /> <br /> * [[Skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris)]]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zevar_vzp%C5%99%C3%ADmen%C3%BD Zevar vzpřímený (Sparganium erectum)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADtinovit%C3%A9 Sítina rozkladitá (Juncus effusus)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kosatec_%C5%BElut%C3%BD Kosatec žlutý (Iris pseudacorus)]<br /> <br /> <br /> Mokřadní rostliny plní v kořenových čistírnách řadu významných funkcí např. zajišťují dostatečné množství [[wikipedia:cs: Kyslík|kyslíku]] tak, aby mezi [[wikipedia:cs: Kořen|kořeny]] docházelo k [[wikipedia:cs: Aerobní|aerobnímu]] odstraňování organických látek, poskytují dobrý podklad pro růst bakterií a mají i velkou estetickou hodnotu.<br /> <br /> <br /> == '''Použití''' ==<br /> Kořenové čistírny odpadních vod se uplatňují zejména při čištění [[splaškových]] odpadních vod z jednotlivých domů, skupin domů či menších obcí do 500 až 1000 obyvatel. Doporučená plocha filtračních polí na 1 obyvatele činí 4 až 5 m&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Dále se využívají především na čištění průsaků ze skládek pevného [[wikipedia:cs:Odpad|odpadu]], odpadních vod z výroby papíru a papíroven ,odpadních vod z jatek a výroby masa a také k odstraňování organického znečištění v zemědělství (živočišná výroba).<br /> <br /> <br /> == '''Současný stav v ČR''' == <br /> V ČR se KČOV projektují od roku 1989, dnes je jich v provozu asi 250..&lt;ref&gt; Šnajdr, M. : Kořenová čistírna odpadních vod. Ekologie a společnost 3/2008, str.22-23, ISSN 1210-4728&lt;/ref&gt; Největší KČOV u nás jsou v Osové Bítýšce (pro 1000 obyvatel), v Čisté u Rakovníka (pro 800 obyvatel), v Obecnici u Příbrami (pro 800 obyvatel, předpoklad nárůstu až na 1200 obyvatel), ve Spáleném Poříčí (pro 700 a pro 800 obyvatel. Nejvíce KČOV je však navrženo jako domovní čistírny pro méně než 10 obyvatel.&lt;ref&gt;Vymazal, J.: Kořenové čistírny odpadních vod. ENKKI, Třeboň, 2004,14 str.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> [[Soubor:rokvystavby.jpg]]<br /> <br /> <br /> == '''Výhody a nevýhody''' ==<br /> *'''Výhody''':<br /> **nenarušují ráz krajiny<br /> **jsou schopny čistit odpadní vody s nízkou koncentrací organických látek<br /> **jsou odolné vůči [[wikipedia:cs:Povodeň|povodním]]<br /> **lépe se vyrovnávají s kolísáním množství i jakosti vody<br /> **mají nižší náklady na údržbu<br /> <br /> <br /> *'''Nevýhody'''<br /> **mají velké nároky na plochu<br /> **musí mít mechanické předčištění<br /> **mají nižší účinnost při odstraňování živin (sloučeniny [[wikipedia:cs:Dusík|dusíku]] a [[wikipedia:cs:Fosfor|fosforu]]) z odpadních vod<br /> **čištění nelze tak snadno regulovat<br /> <br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> * [[Znečištění vody]]<br /> * [[Ochrana vod]]<br /> <br /> <br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod Čistírna odpadních vod]<br /> * [http://kcov.wz.cz/KCOV.php Kořenové čistírny odpadních vod] <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ci%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_odpadn%C3%ADch_vod Čištění odpadních vod]<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ci%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_vody Čištění vody]</div>

Xsunzx https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ko%C5%99enov%C3%A1_%C4%8Dist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod&diff=12591 2013-04-07T15:38:22Z

<p>Xsunzx: /* Definice */</p> <hr /> <div>[[Soubor:kcov-koberov.jpg|frame|right|Kořenová čistírna v Koberovech]]<br /> <br /> == '''Definice''' ==<br /> Kořenová čistírna odpadních vod (KČOV) patří mezi přírodní čístírny, které využívají přirozené biochemické procesy, probíhající ve vodním a mokřadním prostředí, k odstraňování znečišťujících látek z vody. Jedná se tedy o umělý [[wikipedia:cs: Mokřad |mokřad]], což je komplex [[zvodnělého]] nebo mělce zaplaveného zemního lože, [[wikipedia:cs: Vegetace| vegetace]], živočichů a vody, který napodobuje přirozené mokřady. Kořenové čistírny tedy využívají [[samočistící]] pochody, které probíhají v [[porézním]] půdním prostředí pomocí mikroorganismů [[mikroorganismus]] a za spoluúčasti [[wikipedia:cs: Rostliny |rostlin]].&lt;ref&gt;Sommer, L.: Malé čistírny odpadních vod. MZe ČR, Praha, 1993, 186 str., ISBN 80-7084-059-5&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =='''Základní charakteristika'''==<br /> Základní charakteristikou umělých mokřadů je použitá vegetace, půda a hydrologické poměry. Podle druhů rostlin, které jsou využity, lze umělé mokřady dělit na:<br /> <br /> * [[wikipedia:cs: Mokřad |mokřady]] s plovoucími rostlinami<br /> <br /> * mokřady se [[submerzními]] (ponořenými) rostlinami<br /> <br /> * mokřady s [[emerzními]] (vynořenými) rostlinami<br /> <br /> <br /> Mokřady s emerzními rostlinami můžeme dále rozdělit podle způsobu průtoku odpadní vody na:<br /> <br /> * mokřady s povrchovým tokem <br /> <br /> * mokřady s podpovrchovým vertikálním tokem <br /> <br /> * mokřady s podpovrchovým horizontálním tokem<br /> <br /> <br /> <br /> Jako '''kořenové čistírny''' odpadních vod jsou označovány systémy umělých mokřadů s podpovrchovým horizontálním tokem, jejichž základním principem čištění je horizontální průtok odpadní vody propustným substrátem, kde jsou vysázeny mokřadní rostliny. Samočisticí proces, ke kterému v kořenových čistírnách dochází, je založen na schopnosti [[wikipedia:cs: Bakterie|bakterií]] odstraňovat organické znečištění. Význam mokřadních rostlin, vysázených v kořenové čistírně, spočívá především v tom, že jejich kořeny provzdušňují [[wikipedia:cs: Substrát|substrát]] a poskytují tak prostředí pro rozvoj bakterií, odbourávajících organickou hmotu. Kořeny rostlin (zejména rákosu) rovněž vylučují látky, které odstraňují bakterie, indikující [[fekální znečistění]]. Touto metodou se odstraňují především rozpuštěné láty, nerozpuštěné látky a s menší účinností také dusíkaté a fosforečné znečištění. [[wikipedia:cs: Odpadní voda|Odpadní voda]] je přiváděna potrubím tak, aby rovnoměrně protékala [[kořenovým ložem]], kde dochází k odstraňování znečištění díky kombinaci biologických, chemických a fyzikálních procesů. Na konci kořenového lože je vyčištěná odpadní voda odváděna [[drénem]].&lt;ref&gt;Vymazal, J.: Čištění odpadních vod v kořenových čistírnách. Třeboň, 1995, 146 str.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> [[Soubor:KCOV.jpg|border| Kořenová čistírna odpadních vod]]<br /> <br /> === Předčištění ===<br /> V kořenových čistírnách odpadních vod probíhá pouze biologické [[wikipedia:cs: Čištění odpadních vod|čištění]], proto je nutné provést mechanické předčištění. V případě nedokonalého předčištění se dostatečně neodstraní nerozpuštěné látky, které mohou následně ucpat vlastní [[filtrační lože]]. Pro malé zdroje znečištění (domácnost) lze použít [[wikipedia:cs: Septik|septik]] nebo [[wikipedia:cs: Sedimentační nádrž|sedimentační nádrž]] a pro větší zdroje (malá obec) je vhodné použít kombinaci [[wikipedia:cs: Česle|česlí]] a [[štěrbinové nádrže]].<br /> <br /> <br /> === Filtrační lože ===<br /> <br /> Materiál použitý ve filtračním loži musí být dostatečně propustný, aby nedocházelo k ucpání. Nejčastěji se používá [[wikipedia:cs: Písek|písek]], [[wikipedia:cs: Štěrk|štěrk]] nebo drcené [[wikipedia:cs: Kamenivo|kamenivo]]. V rozvodných a sběrných zónách se využívá hrubé kamenivo, kvůli dobrému rozvodu odpadní vody.<br /> <br /> Hloubka kořenového lože je volena s ohledem na druh vysázené vegetace. V ČR najdeme nejčastěji 0,6-0,8 m hluboké filtrační lože. Filtrační lože bývá od podloží odděleno nepropustnou [[wikipedia:cs: Fólie|fólií]], aby nedošlo k průsakům. Používá se nejčastěji plastová fólie, která bývá z obou stran kryta [[wikipedia:cs: Geotextilie|geotextilií]].<br /> <br /> <br /> === Vegetace ===<br /> <br /> V kořenových čistírnách odpadních vod se nejčastěji využívají mokřadní rostliny, které rychle rostou, vytváří velké množství [[wikipedia:cs: Biomasa|biomasy]] a jsou schopny maximálně využít dostupné [[wikipedia:cs: Živina|živiny]]. Mezi nejčastěji vysazované druhy patří:<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1kos Rákos obecný (Phragmites australis)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Typha_latifolia Orobinec širokolistý (Typha latifolia)] <br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Typha_angustifolia Orobinec úzkolistý (Typha angustifolia)] <br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zblochan Zblochan vodní (Glyceria maxima)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Chrastice_(rod_rostlin) Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea)]<br /> <br /> * [[Skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris)]]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zevar_vzp%C5%99%C3%ADmen%C3%BD Zevar vzpřímený (Sparganium erectum)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADtinovit%C3%A9 Sítina rozkladitá (Juncus effusus)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kosatec_%C5%BElut%C3%BD Kosatec žlutý (Iris pseudacorus)]<br /> <br /> <br /> Mokřadní rostliny plní v kořenových čistírnách řadu významných funkcí např. zajišťují dostatečné množství [[wikipedia:cs: Kyslík|kyslíku]] tak, aby mezi [[wikipedia:cs: Kořen|kořeny]] docházelo k [[wikipedia:cs: Aerobní|aerobnímu]] odstraňování organických látek, poskytují dobrý podklad pro růst bakterií a mají i velkou estetickou hodnotu.<br /> <br /> <br /> == '''Použití''' ==<br /> Kořenové čistírny odpadních vod se uplatňují zejména při čištění [[splaškových]] odpadních vod z jednotlivých domů, skupin domů či menších obcí do 500 až 1000 obyvatel. Doporučená plocha filtračních polí na 1 obyvatele činí 4 až 5 m&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Dále se využívají především na čištění průsaků ze skládek pevného [[wikipedia:cs:Odpad|odpadu]], odpadních vod z výroby papíru a papíroven ,odpadních vod z jatek a výroby masa a také k odstraňování organického znečištění v zemědělství (živočišná výroba).<br /> <br /> <br /> == '''Současný stav v ČR''' == <br /> V ČR se KČOV projektují od roku 1989, dnes je jich v provozu asi 250..&lt;ref&gt; Šnajdr, M. : Kořenová čistírna odpadních vod. Ekologie a společnost 3/2008, str.22-23, ISSN 1210-4728&lt;/ref&gt; Největší KČOV u nás jsou v Osové Bítýšce (pro 1000 obyvatel), v Čisté u Rakovníka (pro 800 obyvatel), v Obecnici u Příbrami (pro 800 obyvatel, předpoklad nárůstu až na 1200 obyvatel), ve Spáleném Poříčí (pro 700 a pro 800 obyvatel. Nejvíce KČOV je však navrženo jako domovní čistírny pro méně než 10 obyvatel.&lt;ref&gt;Vymazal, J.: Kořenové čistírny odpadních vod. ENKKI, Třeboň, 2004,14 str.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> [[Soubor:rokvystavby.jpg]]<br /> <br /> <br /> == '''Výhody a nevýhody''' ==<br /> *'''Výhody''':<br /> **nenarušují ráz krajiny<br /> **jsou schopny čistit odpadní vody s nízkou koncentrací organických látek<br /> **jsou odolné vůči [[wikipedia:cs:Povodeň|povodním]]<br /> **lépe se vyrovnávají s kolísáním množství i jakosti vody<br /> **mají nižší náklady na údržbu<br /> <br /> <br /> *'''Nevýhody'''<br /> **mají velké nároky na plochu<br /> **musí mít mechanické předčištění<br /> **mají nižší účinnost při odstraňování živin (sloučeniny [[wikipedia:cs:Dusík|dusíku]] a [[wikipedia:cs:Fosfor|fosforu]]) z odpadních vod<br /> **čištění nelze tak snadno regulovat<br /> <br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> * [[Znečištění vody]]<br /> * [[Ochrana vod]]<br /> <br /> <br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod Čistírna odpadních vod]<br /> * [http://kcov.wz.cz/KCOV.php Kořenové čistírny odpadních vod] <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ci%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_odpadn%C3%ADch_vod Čištění odpadních vod]<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ci%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_vody Čištění vody]</div>

Xsunzx