2010-04-25T17:37:23Z

Xklup05:

'''Metoda podmíněného hodnocení''' (''CVM = contingent valuation method'') je jednou z [[Metody mimotržního hodnocení a oceňování přírodních statků|metod mimotržního hodnocení a oceňování přírodních statků]], která pomocí dotazníkového šetření zjišťuje u respondentů hypotetickou ochotu platit (''WTP = willingness to pay'') za nějaký [[Environmentální statek|environmentální statek]], popř. hypotetickou ochotu přijímat kompenzaci (''WTA = willingness to accept'') za jeho poškození. [1]

Metoda podmíněného hodnocení pracuje s informacemi z tzv. hypotetických trhů a usiluje o nalezení hodnoty těch statků, pro které neexistuje reálný ani zástupný trh (např. výhled po krajině). [2] Jedná se tedy o „zjišťování toho, jak by se lidé chovali, kdyby si mohli určitý produkt koupit na trhu, resp. o predikci skutečného chování na základě výroku o hypotetickém chování“. [4] Metoda podmíněného hodnocení vychází z neoklasické ekonomie a ekonomie blahobytu [12] a je řazena mezi [[Metody vyjádřených preferencí|metody vyjádřených preferencí]] (''stated preferences''). [3]

== Použití CVM ==

Metoda podmíněného hodnocení je hojně využívána pro vyjádření ekologických přínosů nějaké aktivity na ochranu životního prostředí a její výsledky jsou často vstupem pro [[Cost Benefit Analýza v životním prostředí|analýzu nákladů a přínosů]] (''CBA = cost-benefit analysis'') [[Veřejné projekty na ochranu životního prostředí|veřejných projektů na ochranu životního prostředí.]] Tato metoda rovněž slouží pro vyjádření [[ekonomické škody ze znehodnocování životního prostředí]] v peněžních jednotkách a v neposlední řadě také pro oceňování přírodních statků. [2]

== Postup CVM ==

Při praktické aplikaci metody podmíněného hodnocení je nutné nejprve vytvořit dotazník, poté realizovat dotazníkové šetření a nakonec interpretovat výsledky. Používaný dotazník má obvykle tři základní části:

#popis [[Environmentální statek|environmentálního statku]], resp. nějaké zkoumané situace;
#otázky na zjištění ochoty platit, popř. ochoty přijímat kompenzaci za změnu kvality či množství [[Environmentální statek|environmentálního statku]] (existují různé [[techniky dotazování]] např. otevřená otázka, licitační hra, platební karta či dichotomická volba, přičemž svoji důležitost zde hraje i tzv. zvolený [[platební prostředek]]);
#otázky na určení socio-ekonomických charakteristik respondenta (např. věk, vzdělání, příjmy, názory a postoje respondenta apod.). [3]

Podrobnější popis postupu aplikace metody podmíněného hodnocení lze nalézt např. v práci Boylea (2003) [16], popř. v textu Melichara a kol. (2008) [17].

== Aplikace CVM ==
Poprvé myšlenku metody podmíněného hodnocení zformuloval Ciriacy-Wantrup v roce 1947. [11] První praktická aplikace této metody byla uskutečněna R. K. Davisem roku 1963 v USA, který se pomocí ní snažil nalézt hodnotu, kterou přisuzují lidé rekreaci v lesích v Maine. [8] Dále byla použita např. A. Randallem a kol., jenž zjišťoval ochotu lidí platit za zlepšení vyhlídky do krajiny. [5] Během 70. a 80. let minulého století začalo množství studií využívajících danou metodu rapidně růst, a to především díky vzniku zákonné povinnosti v USA posoudit pomocí této metody náklady a přínosy důležitých vládních opatření. [18] Dalším podnětem pro rozmach její praktické aplikace v USA byl tamní zákon, který umožňoval vymáhat škody způsobené na životním prostředí, jež byly kvantifikovány právě pomocí příslušné metody. [3] Americká National Oceanic and Atmospheric Administration (NOAA) roku 1993 dokonce sepsala seznam doporučení pro její správnou aplikaci. [19] Doposud byla metoda podmíněného hodnocení využita již v několika tisících studií ve více než 50 zemích světa. Tyto studie zjišťovaly ochotu platit např. za zlepšení kvality ovzduší a vody, za zachování deštných pralesů a ohrožených živočišných druhů nebo za zvýšení dopravní a potravinové bezpečnosti apod. [18] Detailnější popis jednotlivých praktických aplikací metody podmíněného hodnocení je možné najít např. v práci Carsona (1995) [13] nebo v publikaci Smitha (2004) [14], popř. v kanadské databázi odborných studií. [15]

'''Aplikace CVM v České republice'''
V České republice byla metoda podmíněného hodnocení poprvé aplikována v 90. letech minulého století. Pomocí této metody byla zjišťována ochota platit např. za snížení rizika záplav [6] nebo ochota platit za snížení rizika respiračních onemocnění u dětí [9] či ochota platit za snížení rizika úmrtí. [7] Další aplikace této metody, které proběhly v České republice včetně jejich výsledků, je možné najít v práci Melichara a Ščasného. [10]