https://www.enviwiki.cz/w/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=Valeska 2026-05-04T05:24:17Z Příspěvky MediaWiki 1.43.0 https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Pol%C3%A1rn%C3%AD_stratosf%C3%A9rick%C3%A9_mraky&diff=7744 2009-01-14T12:00:05Z

<p>Valeska: </p> <hr /> <div>Připomínky skupiny A: dát na začátek textu velký obrázek je zajímavý tah. Proč ne. Mě to zaujalo. Text by byl přehlednější po rozdělení do podkapitol (třeba &quot;úvod&quot;, &quot;typy mraků&quot;, &quot;PSM a ozón&quot;). V první větě je jedna čárka, co tam nepatří. Jinak mi text přijde srozumitelný.<br /> <br /> '''Připomínky Skupiny B (Ji):''' Zajímavé a obsahově hezky zpracované téma, které ještě zatraktivňuje pěkný obrázek. Spíše bych ho však umístila až pod úvodní odstavec. Také bych rozdělila text do více kapitol a využila možnost vytvořit &quot;klikací&quot; citace uvnitř textu. Drobná rada nakonec: indexy se tvoří A&lt;sup&gt;x&lt;/sup&gt;, A&lt;sub&gt;x&lt;/sub&gt; - viz editovat.<br /> <br /> Připomínky skupiny C: Zajímavé téma,řekla bych dobře zpracované. Nezbývá mi nic jiného než souhlasit s ostatními názory,a to,že by textu prospělo rozdělení do podkapitol. A opravit chyby v textu - někde chybí písmenko ( př. na konci odstavce u 1.A typu PSC - je tam destukce místo destrukce),doplnit čárky atd,prostě zkontrolovat gramatiku textu.<br /> <br /> == připomínky učitelů ==<br /> *souhlas se vším, velmi zajímavý text, čerpá ze skvělé literatury<br /> *k obrázku je třeba dodat popisek a zdroj<br /> --[[Uživatel:JaDlo|JaDlo]] 13. 1. 2009, 14:44 (UTC)<br /> <br /> reakce autora: <br /> Popisek a zdroj obrázku se zobrazí, necháte-li chvíli stát kurzor na obrázku.</div>

Valeska https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Pol%C3%A1rn%C3%AD_stratosf%C3%A9rick%C3%A9_mraky&diff=7743 2009-01-14T11:59:01Z

<p>Valeska: </p> <hr /> <div>Připomínky skupiny A: dát na začátek textu velký obrázek je zajímavý tah. Proč ne. Mě to zaujalo. Text by byl přehlednější po rozdělení do podkapitol (třeba &quot;úvod&quot;, &quot;typy mraků&quot;, &quot;PSM a ozón&quot;). V první větě je jedna čárka, co tam nepatří. Jinak mi text přijde srozumitelný.<br /> <br /> '''Připomínky Skupiny B (Ji):''' Zajímavé a obsahově hezky zpracované téma, které ještě zatraktivňuje pěkný obrázek. Spíše bych ho však umístila až pod úvodní odstavec. Také bych rozdělila text do více kapitol a využila možnost vytvořit &quot;klikací&quot; citace uvnitř textu. Drobná rada nakonec: indexy se tvoří A&lt;sup&gt;x&lt;/sup&gt;, A&lt;sub&gt;x&lt;/sub&gt; - viz editovat.<br /> <br /> Připomínky skupiny C: Zajímavé téma,řekla bych dobře zpracované. Nezbývá mi nic jiného než souhlasit s ostatními názory,a to,že by textu prospělo rozdělení do podkapitol. A opravit chyby v textu - někde chybí písmenko ( př. na konci odstavce u 1.A typu PSC - je tam destukce místo destrukce),doplnit čárky atd,prostě zkontrolovat gramatiku textu.<br /> <br /> == připomínky učitelů ==<br /> *souhlas se vším, velmi zajímavý text, čerpá ze skvělé literatury<br /> *k obrázku je třeba dodat popisek a zdroj<br /> --[[Uživatel:JaDlo|JaDlo]] 13. 1. 2009, 14:44 (UTC)<br /> <br /> reakce autora: <br /> Popisek a zdroj obrázku se zobrazí, necháte-li chvíli stát kurzor na obrázku. Nevěděl jsem jak jinak to udělat a zároveň nezmenšit obrázek.</div>

Valeska https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Pol%C3%A1rn%C3%AD_stratosf%C3%A9rick%C3%A9_mraky&diff=7742 2009-01-14T11:58:24Z

<p>Valeska: </p> <hr /> <div>Připomínky skupiny A: dát na začátek textu velký obrázek je zajímavý tah. Proč ne. Mě to zaujalo. Text by byl přehlednější po rozdělení do podkapitol (třeba &quot;úvod&quot;, &quot;typy mraků&quot;, &quot;PSM a ozón&quot;). V první větě je jedna čárka, co tam nepatří. Jinak mi text přijde srozumitelný.<br /> <br /> '''Připomínky Skupiny B (Ji):''' Zajímavé a obsahově hezky zpracované téma, které ještě zatraktivňuje pěkný obrázek. Spíše bych ho však umístila až pod úvodní odstavec. Také bych rozdělila text do více kapitol a využila možnost vytvořit &quot;klikací&quot; citace uvnitř textu. Drobná rada nakonec: indexy se tvoří A&lt;sup&gt;x&lt;/sup&gt;, A&lt;sub&gt;x&lt;/sub&gt; - viz editovat.<br /> <br /> Připomínky skupiny C: Zajímavé téma,řekla bych dobře zpracované. Nezbývá mi nic jiného než souhlasit s ostatními názory,a to,že by textu prospělo rozdělení do podkapitol. A opravit chyby v textu - někde chybí písmenko ( př. na konci odstavce u 1.A typu PSC - je tam destukce místo destrukce),doplnit čárky atd,prostě zkontrolovat gramatiku textu.<br /> <br /> == připomínky učitelů ==<br /> *souhlas se vším, velmi zajímavý text, čerpá ze skvělé literatury<br /> *k obrázku je třeba dodat popisek a zdroj<br /> --[[Uživatel:JaDlo|JaDlo]] 13. 1. 2009, 14:44 (UTC)<br /> reakce autora: popisek a zroj obrázku se zobrazí, necháte-li chvíli stát kurzor na obrázku. Nevěděl jsem jak jinak to udělat a zároveň nezmenšit obrázek.</div>

Valeska https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Buk.jpg&diff=6336 2008-12-21T10:12:02Z

<p>Valeska: načtena nová verze &quot;Soubor:Buk.jpg&quot;</p> <hr /> <div></div>

Valeska https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Buk.jpg&diff=6332 2008-12-19T15:46:47Z

<p>Valeska: načtena nová verze &quot;Soubor:Buk.jpg&quot;</p> <hr /> <div></div>

Valeska https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Pol%C3%A1rn%C3%AD_stratosf%C3%A9rick%C3%A9_mraky&diff=6331 2008-12-19T15:44:48Z

<p>Valeska: </p> <hr /> <div>[[Soubor:Buk.jpg|Polar Stratospheric Clouds, zdroj: Wikimedia Commons]] <br /> <br /> <br /> '''Polární stratosférické mraky''' neboli Polar Stratospheric Clouds (PSC), někdy zvané též perleťová oblaka, se objevují ve stratosféře v polárních oblastech při mimořádně chladných teplotních podmínkách pod −78 °C. Hrají důležitou roli v procesu vzniku ozónových děr, jelikož některé chemické procesy, které se podílí na destrukci ozónu, probíhají pouze na povrchu těchto mraků. Zatímco teploty vzduchu v troposféře dlouhodobě rostou, ve stratosféře (oblasti [[atmosféra|atmosféry]] [[Země]] ve výšce 10 až 50 kilometrů) klesají. Tento jev je způsoben zvětšováním intenzity skleníkového efektu a v důsledku usnadňuje narušování ozónové vrstvy.&lt;ref name=&quot;ROWLAND&quot;&gt;ROWLAND, F. S.: ''Stratospheric ozone depletion''. Philosophical Transactions of The Royal Society B [online]. 2006, vol. 361, no. 1469 [cit. 2008-11-20], s. 769-790. Dostupný z URL: &lt;http://www.journals.royalsoc.ac.uk/content/501842p67034t582/fulltext.html&gt;. ISSN 1471-297.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Polární stratosferické mraky se vyskytují ve třech hlavních fázích, které se označují jako typ I.A, typ I.B a typ II.<br /> <br /> Typ I.A obsahuje částice složené z vody a kyseliny dusičné v pevné fázi - NAT (nitric acid trihydrate), popřípadě NAD (nitric acid dihydrate). Částice NAT mohou existovat v pevném skupenství i při teplotách o 5 – 7 °C přesahujících bod tání. Tento jev není ještě zcela vysvětlen, je však pravděpodobné, že zamrznutí kapek je způsobeno srážkami s vysoce energetickým kosmickým zářením (the cosmic ray induced freezing).&lt;ref name=&quot;YU&quot;&gt;YU, F.: ''Formation of large NAT particles and denitrification in polar stratosphere: possible role of cosmic rays and effect of solar activity''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2004, vol. 4 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z URL: &lt;http://www.atmos-chem-phys.org/4/2273/2004/acp-4-2273-2004.html&gt;.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Tyto částice mohou vázat další HNO&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt; a narůstají do rozměrů až 20 μm. Jak jejich hmotnost roste, klesají postupně až do troposféry. Jelikož tímto procesem dochází k odstraňování dusíku ze stratosféry, je nazýván nevratná denitrifikace a v důsledku značně přispívá k destrukci ozónu.&lt;ref name=&quot;ALFRED&quot;&gt;ALFRED, J.; FROMM, M.; BEVILACQUA, R.; NEDOLUHA, G.: ''Observations and analysis of polar stratospheric clouds detected by POAM III and SAGE III during the SOLVE II/VINTERSOL campaign in the 2002/2003''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2007, vol. 7 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z URL: &lt;www.atmos-chem-phys.net/7/2151/2007/&gt;.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> PSC typu I.B obsahují částice, jež jsou menší (0,08 – 0,3 μm), než u typu IA, takzvané &quot;podchlazené kapky terciárního roztoku&quot; (supercooled ternary solution droplets) – STS droplets. Ty vznikají srážením HNO&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt; a H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O na přítomný aerosol složený z H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;SO&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt; a H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O. Tyto částice nedosahují dostatečných hmotností na to, aby klesaly do troposféry a způsobovaly tak nevratnou denitrifikaci, nicméně také odstraňují plynnou HNO&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt; a způsobují tak dočasnou denitrifikaci.&lt;ref name=&quot;LOWE&quot;&gt;LOWE, D.; MACKENZIE, A. R.; SCHLAGER, H.: ''Liquid particle composition and heterogeneous reactions in a mountain wave Polar Stratospheric Cloud''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2006, vol. 6 [cit. 2008-11-19]. Dostupný z URL: &lt;http://www.atmos-chem-phys.net/6/3611/2006/acp-6-3611-2006.html&gt;.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> PSC typu I.B se za určitých okolností může změnit na typ I.A. Děje se tak v malém teplotním intervalu okolo 3 – 5 °C nad bodem tání ledu. Rychlost, se kterou tato změna složení mraku probíhá, závisí na tom, do jaké míry kondenzují jednotlivé komponenty. To je určeno velikostí částic a parciálním tlakem jednotlivých složek v plynné fázi, takže, zatímco u molekul vody trvá kondenzace několik sekund, u HNO&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt; může trvat od několika minut pro malé částice (≈0,1 μm) až po několik hodin pro větší částice (≈2μm).&lt;ref name=&quot;LOWE&quot;&gt;LOWE, D.; MACKENZIE, A. R.; SCHLAGER, H.: ''Liquid particle composition and heterogeneous reactions in a mountain wave Polar Stratospheric Cloud''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2006, vol. 6 [cit. 2008-11-19]. Dostupný z URL: &lt;http://www.atmos-chem-phys.net/6/3611/2006/acp-6-3611-2006.html&gt;.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> Polární stratosférické mraky typu II se skládají z ledových krystalků, které na sebe navazují vodní páru z okolního vzduchu, zvětšují svůj objem a hmotnost a postupně klesají do troposféry, což má za následek dehydrataci stratosféry.&lt;ref name=&quot;LOWE&quot;&gt;LOWE, D.; MACKENZIE, A. R.; SCHLAGER, H.: ''Liquid particle composition and heterogeneous reactions in a mountain wave Polar Stratospheric Cloud''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2006, vol. 6 [cit. 2008-11-19]. Dostupný z URL: &lt;http://www.atmos-chem-phys.net/6/3611/2006/acp-6-3611-2006.html&gt;.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Polární stratosférické mraky tedy ovlivňují proces destrukce ozónu dvěma hlavními způsoby. Zaprvé denitrifikují a dehydratují stratosféru, zadruhé poskytují aktivní povrch, jakožto místo kde probíhají heterogenní chemické reakce, při kterých se méně aktivní látky HCl a ClONO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; přeměňují na aktivnější sloučeniny chlóru HOCl a Cl&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;. Tyto reakce probíhají pouze na povrchu PCS a jsou velmi rychlé.&lt;ref name=&quot;ROWLAND&quot;&gt;ROWLAND, F. S.: ''Stratospheric ozone depletion''. Philosophical Transactions of The Royal Society B [online]. 2006, vol. 361, no. 1469 [cit. 2008-11-20], s. 769-790. Dostupný z URL: &lt;http://www.journals.royalsoc.ac.uk/content/501842p67034t582/fulltext.html&gt;. ISSN 1471-297.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Zdroje==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Související články ==<br /> *[[Narušení ozónové vrstvy]]<br /> *[[Atmosféra Země]]<br /> *[[Ochrana ozónové vrstvy]]<br /> *[[Montrealský protokol]]<br /> <br /> <br /> == Externí odkazy ==<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Polar_stratospheric_cloud Polar Stratospheric Clouds na anglické Wikipedii]<br /> *[http://www.atm.ch.cam.ac.uk/tour/psc.html Ozone Hole Tour]<br /> *[http://www.awi.de/en/research/research_divisions/climate_science/atmospheric_circulations/research_themes/aerosol/polar_stratospheric_clouds/ Polar Stratospheric Clouds Above Spitsbergen]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Ovzduší]]<br /> [[Kategorie:Klima]]<br /> [[Kategorie:Skupina E]]</div>

Valeska https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Buk.jpg&diff=6330 2008-12-19T15:44:21Z

<p>Valeska: </p> <hr /> <div></div>

Valeska https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Pol%C3%A1rn%C3%AD_stratosf%C3%A9rick%C3%A9_mraky&diff=6329 2008-12-19T15:37:28Z

<p>Valeska: </p> <hr /> <div>[[Soubor:puk.jpg|Polar Stratospheric Clouds, zdroj: Wikimedia Commons]] <br /> <br /> <br /> '''Polární stratosférické mraky''' neboli Polar Stratospheric Clouds (PSC), někdy zvané též perleťová oblaka, se objevují ve stratosféře v polárních oblastech při mimořádně chladných teplotních podmínkách pod −78 °C. Hrají důležitou roli v procesu vzniku ozónových děr, jelikož některé chemické procesy, které se podílí na destrukci ozónu, probíhají pouze na povrchu těchto mraků. Zatímco teploty vzduchu v troposféře dlouhodobě rostou, ve stratosféře (oblasti [[atmosféra|atmosféry]] [[Země]] ve výšce 10 až 50 kilometrů) klesají. Tento jev je způsoben zvětšováním intenzity skleníkového efektu a v důsledku usnadňuje narušování ozónové vrstvy.&lt;ref name=&quot;ROWLAND&quot;&gt;ROWLAND, F. S.: ''Stratospheric ozone depletion''. Philosophical Transactions of The Royal Society B [online]. 2006, vol. 361, no. 1469 [cit. 2008-11-20], s. 769-790. Dostupný z URL: &lt;http://www.journals.royalsoc.ac.uk/content/501842p67034t582/fulltext.html&gt;. ISSN 1471-297.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Polární stratosferické mraky se vyskytují ve třech hlavních fázích, které se označují jako typ I.A, typ I.B a typ II.<br /> <br /> Typ I.A obsahuje částice složené z vody a kyseliny dusičné v pevné fázi - NAT (nitric acid trihydrate), popřípadě NAD (nitric acid dihydrate). Částice NAT mohou existovat v pevném skupenství i při teplotách o 5 – 7 °C přesahujících bod tání. Tento jev není ještě zcela vysvětlen, je však pravděpodobné, že zamrznutí kapek je způsobeno srážkami s vysoce energetickým kosmickým zářením (the cosmic ray induced freezing).&lt;ref name=&quot;YU&quot;&gt;YU, F.: ''Formation of large NAT particles and denitrification in polar stratosphere: possible role of cosmic rays and effect of solar activity''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2004, vol. 4 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z URL: &lt;http://www.atmos-chem-phys.org/4/2273/2004/acp-4-2273-2004.html&gt;.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Tyto částice mohou vázat další HNO&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt; a narůstají do rozměrů až 20 μm. Jak jejich hmotnost roste, klesají postupně až do troposféry. Jelikož tímto procesem dochází k odstraňování dusíku ze stratosféry, je nazýván nevratná denitrifikace a v důsledku značně přispívá k destrukci ozónu.&lt;ref name=&quot;ALFRED&quot;&gt;ALFRED, J.; FROMM, M.; BEVILACQUA, R.; NEDOLUHA, G.: ''Observations and analysis of polar stratospheric clouds detected by POAM III and SAGE III during the SOLVE II/VINTERSOL campaign in the 2002/2003''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2007, vol. 7 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z URL: &lt;www.atmos-chem-phys.net/7/2151/2007/&gt;.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> PSC typu I.B obsahují částice, jež jsou menší (0,08 – 0,3 μm), než u typu IA, takzvané &quot;podchlazené kapky terciárního roztoku&quot; (supercooled ternary solution droplets) – STS droplets. Ty vznikají srážením HNO&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt; a H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O na přítomný aerosol složený z H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;SO&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt; a H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O. Tyto částice nedosahují dostatečných hmotností na to, aby klesaly do troposféry a způsobovaly tak nevratnou denitrifikaci, nicméně také odstraňují plynnou HNO&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt; a způsobují tak dočasnou denitrifikaci.&lt;ref name=&quot;LOWE&quot;&gt;LOWE, D.; MACKENZIE, A. R.; SCHLAGER, H.: ''Liquid particle composition and heterogeneous reactions in a mountain wave Polar Stratospheric Cloud''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2006, vol. 6 [cit. 2008-11-19]. Dostupný z URL: &lt;http://www.atmos-chem-phys.net/6/3611/2006/acp-6-3611-2006.html&gt;.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> PSC typu I.B se za určitých okolností může změnit na typ I.A. Děje se tak v malém teplotním intervalu okolo 3 – 5 °C nad bodem tání ledu. Rychlost, se kterou tato změna složení mraku probíhá, závisí na tom, do jaké míry kondenzují jednotlivé komponenty. To je určeno velikostí částic a parciálním tlakem jednotlivých složek v plynné fázi, takže, zatímco u molekul vody trvá kondenzace několik sekund, u HNO&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt; může trvat od několika minut pro malé částice (≈0,1 μm) až po několik hodin pro větší částice (≈2μm).&lt;ref name=&quot;LOWE&quot;&gt;LOWE, D.; MACKENZIE, A. R.; SCHLAGER, H.: ''Liquid particle composition and heterogeneous reactions in a mountain wave Polar Stratospheric Cloud''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2006, vol. 6 [cit. 2008-11-19]. Dostupný z URL: &lt;http://www.atmos-chem-phys.net/6/3611/2006/acp-6-3611-2006.html&gt;.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> Polární stratosférické mraky typu II se skládají z ledových krystalků, které na sebe navazují vodní páru z okolního vzduchu, zvětšují svůj objem a hmotnost a postupně klesají do troposféry, což má za následek dehydrataci stratosféry.&lt;ref name=&quot;LOWE&quot;&gt;LOWE, D.; MACKENZIE, A. R.; SCHLAGER, H.: ''Liquid particle composition and heterogeneous reactions in a mountain wave Polar Stratospheric Cloud''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2006, vol. 6 [cit. 2008-11-19]. Dostupný z URL: &lt;http://www.atmos-chem-phys.net/6/3611/2006/acp-6-3611-2006.html&gt;.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Polární stratosférické mraky tedy ovlivňují proces destrukce ozónu dvěma hlavními způsoby. Zaprvé denitrifikují a dehydratují stratosféru, zadruhé poskytují aktivní povrch, jakožto místo kde probíhají heterogenní chemické reakce, při kterých se méně aktivní látky HCl a ClONO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; přeměňují na aktivnější sloučeniny chlóru HOCl a Cl&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;. Tyto reakce probíhají pouze na povrchu PCS a jsou velmi rychlé.&lt;ref name=&quot;ROWLAND&quot;&gt;ROWLAND, F. S.: ''Stratospheric ozone depletion''. Philosophical Transactions of The Royal Society B [online]. 2006, vol. 361, no. 1469 [cit. 2008-11-20], s. 769-790. Dostupný z URL: &lt;http://www.journals.royalsoc.ac.uk/content/501842p67034t582/fulltext.html&gt;. ISSN 1471-297.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Zdroje==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Související články ==<br /> *[[Narušení ozónové vrstvy]]<br /> *[[Atmosféra Země]]<br /> *[[Ochrana ozónové vrstvy]]<br /> *[[Montrealský protokol]]<br /> <br /> <br /> == Externí odkazy ==<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Polar_stratospheric_cloud Polar Stratospheric Clouds na anglické Wikipedii]<br /> *[http://www.atm.ch.cam.ac.uk/tour/psc.html Ozone Hole Tour]<br /> *[http://www.awi.de/en/research/research_divisions/climate_science/atmospheric_circulations/research_themes/aerosol/polar_stratospheric_clouds/ Polar Stratospheric Clouds Above Spitsbergen]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Ovzduší]]<br /> [[Kategorie:Klima]]<br /> [[Kategorie:Skupina E]]</div>

Valeska https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Pol%C3%A1rn%C3%AD_stratosf%C3%A9rick%C3%A9_mraky&diff=6328 2008-12-19T15:23:33Z

<p>Valeska: </p> <hr /> <div>[[Soubor:puk.jpg|Polar Stratospheric Clouds, zdroj: Wikimedia Commons]] <br /> <br /> <br /> '''Polární stratosférické mraky''' neboli Polar Stratospheric Clouds (PSC), někdy zvané též perleťová oblaka, se objevují ve stratosféře v polárních oblastech při mimořádně chladných teplotních podmínkách pod −78 °C. Hrají důležitou roli v procesu vzniku ozónových děr, jelikož některé chemické procesy, které se podílí na destrukci ozónu, probíhají pouze na povrchu těchto mraků. Zatímco teploty vzduchu v troposféře dlouhodobě rostou, ve stratosféře (oblasti [[atmosféra|atmosféry]] [[Země]] ve výšce 10 až 50 kilometrů) klesají. Tento jev je způsoben zvětšováním intenzity skleníkového efektu a v důsledku usnadňuje narušování ozónové vrstvy.&lt;ref name=&quot;ROWLAND&quot;&gt;ROWLAND, F. S.: ''Stratospheric ozone depletion''. Philosophical Transactions of The Royal Society B [online]. 2006, vol. 361, no. 1469 [cit. 2008-11-20], s. 769-790. Dostupný z URL: &lt;http://www.journals.royalsoc.ac.uk/content/501842p67034t582/fulltext.html&gt;. ISSN 1471-297.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Polární stratosferické mraky se vyskytují ve třech hlavních fázích, které se označují jako typ I.A, typ I.B a typ II.<br /> <br /> Typ I.A obsahuje částice složené z vody a kyseliny dusičné v pevné fázi - NAT (nitric acid trihydrate), popřípadě NAD (nitric acid dihydrate). Částice NAT mohou existovat v pevném skupenství i při teplotách o 5 – 7 °C přesahujících bod tání. Tento jev není ještě zcela vysvětlen, je však pravděpodobné, že zamrznutí kapek je způsobeno srážkami s vysoce energetickým kosmickým zářením (the cosmic ray induced freezing).&lt;ref name=&quot;YU&quot;&gt;YU, F.: ''Formation of large NAT particles and denitrification in polar stratosphere: possible role of cosmic rays and effect of solar activity''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2004, vol. 4 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z URL: &lt;http://www.atmos-chem-phys.org/4/2273/2004/acp-4-2273-2004.html&gt;.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Tyto částice mohou vázat další HNO3 a narůstají do rozměrů až 20 μm. Jak jejich hmotnost roste, klesají postupně až do troposféry. Jelikož tímto procesem dochází k odstraňování dusíku ze stratosféry, je nazýván nevratná denitrifikace a v důsledku značně přispívá k destrukci ozónu.&lt;ref name=&quot;ALFRED&quot;&gt;ALFRED, J.; FROMM, M.; BEVILACQUA, R.; NEDOLUHA, G.: ''Observations and analysis of polar stratospheric clouds detected by POAM III and SAGE III during the SOLVE II/VINTERSOL campaign in the 2002/2003''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2007, vol. 7 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z URL: &lt;www.atmos-chem-phys.net/7/2151/2007/&gt;.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> PSC typu I.B obsahují částice, jež jsou menší (0,08 – 0,3 μm), než u typu IA, takzvané &quot;podchlazené kapky terciárního roztoku&quot; (supercooled ternary solution droplets) – STS droplets. Ty vznikají srážením HNO3 a H2O na přítomný aerosol složený z H2SO4 a H2O. Tyto částice nedosahují dostatečných hmotností na to, aby klesaly do troposféry a způsobovaly tak nevratnou denitrifikaci, nicméně také odstraňují plynnou HNO3 a způsobují tak dočasnou denitrifikaci.&lt;ref name=&quot;LOWE&quot;&gt;LOWE, D.; MACKENZIE, A. R.; SCHLAGER, H.: ''Liquid particle composition and heterogeneous reactions in a mountain wave Polar Stratospheric Cloud''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2006, vol. 6 [cit. 2008-11-19]. Dostupný z URL: &lt;http://www.atmos-chem-phys.net/6/3611/2006/acp-6-3611-2006.html&gt;.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> PSC typu I.B se za určitých okolností může změnit na typ I.A. Děje se tak v malém teplotním intervalu okolo 3 – 5 °C nad bodem tání ledu. Rychlost, se kterou tato změna složení mraku probíhá, závisí na tom, do jaké míry kondenzují jednotlivé komponenty. To je určeno velikostí částic a parciálním tlakem jednotlivých složek v plynné fázi, takže, zatímco u molekul vody trvá kondenzace několik sekund, u HNO3 může trvat od několika minut pro malé částice (≈0,1 μm) až po několik hodin pro větší částice (≈2μm).&lt;ref name=&quot;LOWE&quot;&gt;LOWE, D.; MACKENZIE, A. R.; SCHLAGER, H.: ''Liquid particle composition and heterogeneous reactions in a mountain wave Polar Stratospheric Cloud''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2006, vol. 6 [cit. 2008-11-19]. Dostupný z URL: &lt;http://www.atmos-chem-phys.net/6/3611/2006/acp-6-3611-2006.html&gt;.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> Polární stratosférické mraky typu II se skládají z ledových krystalků, které na sebe navazují vodní páru z okolního vzduchu, zvětšují svůj objem a hmotnost a postupně klesají do troposféry, což má za následek dehydrataci stratosféry.&lt;ref name=&quot;LOWE&quot;&gt;LOWE, D.; MACKENZIE, A. R.; SCHLAGER, H.: ''Liquid particle composition and heterogeneous reactions in a mountain wave Polar Stratospheric Cloud''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2006, vol. 6 [cit. 2008-11-19]. Dostupný z URL: &lt;http://www.atmos-chem-phys.net/6/3611/2006/acp-6-3611-2006.html&gt;.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Polární stratosférické mraky tedy ovlivňují proces destrukce ozónu dvěma hlavními způsoby. Zaprvé denitrifikují a dehydratují stratosféru, zadruhé poskytují aktivní povrch, jakožto místo kde probíhají heterogenní chemické reakce, při kterých se méně aktivní látky HCl a ClONO2 přeměňují na aktivnější sloučeniny chlóru HOCl a Cl2. Tyto reakce probíhají pouze na povrchu PCS a jsou velmi rychlé.&lt;ref name=&quot;ROWLAND&quot;&gt;ROWLAND, F. S.: ''Stratospheric ozone depletion''. Philosophical Transactions of The Royal Society B [online]. 2006, vol. 361, no. 1469 [cit. 2008-11-20], s. 769-790. Dostupný z URL: &lt;http://www.journals.royalsoc.ac.uk/content/501842p67034t582/fulltext.html&gt;. ISSN 1471-297.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Zdroje==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Související články ==<br /> *[[Narušení ozónové vrstvy]]<br /> *[[Atmosféra Země]]<br /> *[[Ochrana ozónové vrstvy]]<br /> *[[Montrealský protokol]]<br /> <br /> <br /> == Externí odkazy ==<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Polar_stratospheric_cloud Polar Stratospheric Clouds na anglické Wikipedii]<br /> *[http://www.atm.ch.cam.ac.uk/tour/psc.html Ozone Hole Tour]<br /> *[http://www.awi.de/en/research/research_divisions/climate_science/atmospheric_circulations/research_themes/aerosol/polar_stratospheric_clouds/ Polar Stratospheric Clouds Above Spitsbergen]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Ovzduší]]<br /> [[Kategorie:Klima]]<br /> [[Kategorie:Skupina E]]</div>

Valeska https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Pol%C3%A1rn%C3%AD_stratosf%C3%A9rick%C3%A9_mraky&diff=6327 2008-12-19T14:47:47Z

<p>Valeska: </p> <hr /> <div>[[Soubor:puk.jpg|Polar Stratospheric Clouds, zdroj: Wikimedia Commons]] <br /> <br /> <br /> '''Polární stratosférické mraky''' neboli Polar Stratospheric Clouds (PSC), někdy zvané též perleťová oblaka, se objevují ve stratosféře v polárních oblastech při mimořádně chladných teplotních podmínkách pod −78 °C. Hrají důležitou roli v procesu vzniku ozónových děr, jelikož některé chemické procesy, které se podílí na destrukci ozónu, probíhají pouze na povrchu těchto mraků. Zatímco teploty vzduchu v troposféře dlouhodobě rostou, ve stratosféře (oblasti [[atmosféra|atmosféry]] [[Země]] ve výšce 10 až 50 kilometrů) klesají. Tento jev je způsoben zvětšováním intenzity skleníkového efektu a v důsledku usnadňuje narušování ozónové vrstvy. <br /> <br /> Polární stratosferické mraky se vyskytují ve třech hlavních fázích, které se označují jako typ I.A, typ I.B a typ II.<br /> <br /> Typ I.A obsahuje částice složené z vody a kyseliny dusičné v pevné fázi - NAT (nitric acid trihydrate), popřípadě NAD (nitric acid dihydrate). Částice NAT mohou existovat v pevném skupenství i při teplotách o 5 – 7 °C přesahujících bod tání. Tento jev není ještě zcela vysvětlen, je však pravděpodobné, že zamrznutí kapek je způsobeno srážkami s vysoce energetickým kosmickým zářením (the cosmic ray induced freezing) (Yu, 2004). Tyto částice mohou vázat další HNO3 a narůstají do rozměrů až 20 μm. Jak jejich hmotnost roste, klesají postupně až do troposféry. Jelikož tímto procesem dochází k odstraňování dusíku ze stratosféry, je nazýván nevratná denitrifikace a v důsledku značně přispívá k destrukci ozónu (Alfred, 2007). <br /> <br /> PSC typu I.B obsahují částice, jež jsou menší (0,08 – 0,3 μm), než u typu IA, takzvané &quot;podchlazené kapky terciárního roztoku&quot; (supercooled ternary solution droplets) – STS droplets. Ty vznikají srážením HNO3 a H2O na přítomný aerosol složený z H2SO4 a H2O. Tyto částice nedosahují dostatečných hmotností na to, aby klesaly do troposféry a způsobovaly tak nevratnou denitrifikaci, nicméně také odstraňují plynnou HNO3 a způsobují tak dočasnou denitrifikaci (Lowe et al, 2006).<br /> <br /> PSC typu I.B se za určitých okolností může změnit na typ I.A. Děje se tak v malém teplotním intervalu okolo 3 – 5 °C nad bodem tání ledu. Rychlost, se kterou tato změna složení mraku probíhá, závisí na tom, do jaké míry kondenzují jednotlivé komponenty. To je určeno velikostí částic a parciálním tlakem jednotlivých složek v plynné fázi, takže, zatímco u molekul vody trvá kondenzace několik sekund, u HNO3 může trvat od několika minut pro malé částice (≈0,1 μm) až po několik hodin pro větší částice (≈2μm) (Lowe et al, 2006). <br /> <br /> Polární stratosférické mraky typu II se skládají z ledových krystalků, které na sebe navazují vodní páru z okolního vzduchu, zvětšují svůj objem a hmotnost a postupně klesají do troposféry, což má za následek dehydrataci stratosféry (Lowe et al, 2006).<br /> <br /> Polární stratosférické mraky tedy ovlivňují proces destrukce ozónu dvěma hlavními způsoby. Zaprvé denitrifikují a dehydratují stratosféru, zadruhé poskytují aktivní povrch, jakožto místo kde probíhají heterogenní chemické reakce, při kterých se méně aktivní látky HCl a ClONO2 přeměňují na aktivnější sloučeniny chlóru HOCl a Cl2. Tyto reakce probíhají pouze na povrchu PCS a jsou velmi rychlé (Rowland, 2006).<br /> <br /> <br /> == Zdroje==<br /> *ALFRED, J., FROMM, M., BEVILACQUA, R., NEDOLUHA, G. ''Observations and analysis of polar stratospheric clouds detected by POAM III and SAGE III during the SOLVE II/VINTERSOL campaign in the 2002/2003''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2007, vol. 7 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z URL: &lt;www.atmos-chem-phys.net/7/2151/2007/&gt;.<br /> *LOWE, D., MACKENZIE, A. R., SCHLAGER, H. ''Liquid particle composition and heterogeneous reactions in a mountain wave Polar Stratospheric Cloud''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2006, vol. 6 [cit. 2008-11-19]. Dostupný z URL: &lt;http://www.atmos-chem-phys.net/6/3611/2006/acp-6-3611-2006.html&gt;.<br /> *ROWLAND, F. S. ''Stratospheric ozone depletion''. Philosophical Transactions of The Royal Society B [online]. 2006, vol. 361, no. 1469 [cit. 2008-11-20], s. 769-790. Dostupný z URL: &lt;http://www.journals.royalsoc.ac.uk/content/501842p67034t582/fulltext.html&gt;. ISSN 1471-297.<br /> *YU, F. ''Formation of large NAT particles and denitrification in polar stratosphere: possible role of cosmic rays and effect of solar activity''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2004, vol. 4 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z URL: &lt;http://www.atmos-chem-phys.org/4/2273/2004/acp-4-2273-2004.html&gt;.<br /> <br /> <br /> == Související články ==<br /> *[[Narušení ozónové vrstvy]]<br /> *[[Atmosféra Země]]<br /> *[[Ochrana ozónové vrstvy]]<br /> *[[Montrealský protokol]]<br /> <br /> <br /> == Externí odkazy ==<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Polar_stratospheric_cloud Polar Stratospheric Clouds na anglické Wikipedii]<br /> *[http://www.atm.ch.cam.ac.uk/tour/psc.html Ozone Hole Tour]<br /> *[http://www.awi.de/en/research/research_divisions/climate_science/atmospheric_circulations/research_themes/aerosol/polar_stratospheric_clouds/ Polar Stratospheric Clouds Above Spitsbergen]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Ovzduší]]<br /> [[Kategorie:Klima]]<br /> [[Kategorie:Skupina E]]</div>

Valeska https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:BSK&diff=6249 2008-12-11T12:37:36Z

<p>Valeska: </p> <hr /> <div>----<br /> Připomínky skupiny F: Helena<br /> <br /> Nedostatečně zpracované zdroje. V textu není nikde označeno, co je odkud citováno a zdroje vůbec neodpovídají zadání úkolu zpracování hesla do Enviwiki. Místo literatury popř. jiných zdrojů informací jsou zde pouze odkazy na jiná helsa v Enviwiki. Obrázek, který vypadá, že je odněkud převzatý také nemá uveden zdroj nebo aspoň odkud pocházejí rovnice na něm. V textu není nic o tom, jaké limity máme na BSK v naší legislativě, popř. jak se dle legislativy BSK zjišťuje. U měření BSK je uvedeno, že je zjišťováno sondou, ale vůbec není uvedeno jakou a obecně k metodě nic bližšího. Navíc zde není zmíněna žádná chemická metoda, jak rozpuštěný kyslík stanovit jednoduše v laboratoři, například klasická jodometrie s titrací thiosíranem. <br /> ----<br /> <br /> &quot;Připomínky skupiny B: Jakub&quot;: Asi bych změnil název hesla jen na BSK a pak bych v textu dál rozvinul co je to BSK5, protože mi přijde, že biochemická spotřeba kyslíku je nadřazenější pojem než BSK v pěti dnech. Dále nerozumím jedné větě,ale asi to je spíš překlep: &quot;Díky jsou získaná data dobře srovnatelná i v mezinárodním měřítku.&quot; Také ta pětka u BSK by měla být v indexu a ne psaná normálně. Tyto věty by určitě měly být dřív než využití: &quot;BSK je množství kyslíku spotřebované mikroorganismy při biochemické oxidaci za aerobních podmínek. Postihuje tedy pouze znečištění biologicky rozložitelnými látkami.&quot; A ten vložený obrázek, myslím si že by bylo lepší ty vzorce přepsat než tam vkládat něco naskenovaného.<br /> <br /> &quot;Připomínky skupiny C&quot; : Heslo je dobře členěno na přehledné odstavce. Chybí propojení na wikipedii, které by objasnilo používané pojmy (eutrofizace atd.), chybí zde také odkazy na zdroje, ze kterých bylo během zpracování jednotlivých odstavců čerpáno. Jinak je heslo vysvětleno velmi podrobným, leckdy náročným způsobem, ale vzhledem k podstatě hesla tomu asi ani nemůže být jinak. <br /> <br /> <br /> Připomínky skupiny E (P): Ve druhém odstavci chybí slovo - &quot;Díky '''tomu''' jsou získaná data dobře srovnatelná...&quot; Dále mi chybí více zdrojů a jejich zpřehlednění, takto není jasné, co je zdroj a co jen odkaz určený k dalšímu studiu.</div>

Valeska https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:BSK&diff=6248 2008-12-11T12:37:02Z

<p>Valeska: </p> <hr /> <div>----<br /> Připomínky skupiny F: Helena<br /> <br /> Nedostatečně zpracované zdroje. V textu není nikde označeno, co je odkud citováno a zdroje vůbec neodpovídají zadání úkolu zpracování hesla do Enviwiki. Místo literatury popř. jiných zdrojů informací jsou zde pouze odkazy na jiná helsa v Enviwiki. Obrázek, který vypadá, že je odněkud převzatý také nemá uveden zdroj nebo aspoň odkud pocházejí rovnice na něm. V textu není nic o tom, jaké limity máme na BSK v naší legislativě, popř. jak se dle legislativy BSK zjišťuje. U měření BSK je uvedeno, že je zjišťováno sondou, ale vůbec není uvedeno jakou a obecně k metodě nic bližšího. Navíc zde není zmíněna žádná chemická metoda, jak rozpuštěný kyslík stanovit jednoduše v laboratoři, například klasická jodometrie s titrací thiosíranem. <br /> ----<br /> <br /> &quot;Připomínky skupiny B: Jakub&quot;: Asi bych změnil název hesla jen na BSK a pak bych v textu dál rozvinul co je to BSK5, protože mi přijde, že biochemická spotřeba kyslíku je nadřazenější pojem než BSK v pěti dnech. Dále nerozumím jedné větě,ale asi to je spíš překlep: &quot;Díky jsou získaná data dobře srovnatelná i v mezinárodním měřítku.&quot; Také ta pětka u BSK by měla být v indexu a ne psaná normálně. Tyto věty by určitě měly být dřív než využití: &quot;BSK je množství kyslíku spotřebované mikroorganismy při biochemické oxidaci za aerobních podmínek. Postihuje tedy pouze znečištění biologicky rozložitelnými látkami.&quot; A ten vložený obrázek, myslím si že by bylo lepší ty vzorce přepsat než tam vkládat něco naskenovaného.<br /> <br /> &quot;Připomínky skupiny C&quot; : Heslo je dobře členěno na přehledné odstavce. Chybí propojení na wikipedii, které by objasnilo používané pojmy (eutrofizace atd.), chybí zde také odkazy na zdroje, ze kterých bylo během zpracování jednotlivých odstavců čerpáno. Jinak je heslo vysvětleno velmi podrobným, leckdy náročným způsobem, ale vzhledem k podstatě hesla tomu asi ani nemůže být jinak. <br /> <br /> <br /> Připomínky skupiny E (P): Ve druhém odstavci chybí slovo - &quot;Díky '''tomu''' jsou získaná data dobře srovnatelná...&quot; Dále mi chybí více zdrojů a jejich zpřehlednění, takto není jasné, co je zdroj a co jen odkaz určení k dalšímu studiu.</div>

Valeska https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:BSK&diff=6227 2008-12-11T10:09:48Z

<p>Valeska: </p> <hr /> <div>----<br /> Připomínky skupiny F: Helena<br /> <br /> Nedostatečně zpracované zdroje. V textu není nikde označeno, co je odkud citováno a zdroje vůbec neodpovídají zadání úkolu zpracování hesla do Enviwiki. Místo literatury popř. jiných zdrojů informací jsou zde pouze odkazy na jiná helsa v Enviwiki. Obrázek, který vypadá, že je odněkud převzatý také nemá uveden zdroj nebo aspoň odkud pocházejí rovnice na něm. V textu není nic o tom, jaké limity máme na BSK v naší legislativě, popř. jak se dle legislativy BSK zjišťuje. U měření BSK je uvedeno, že je zjišťováno sondou, ale vůbec není uvedeno jakou a obecně k metodě nic bližšího. Navíc zde není zmíněna žádná chemická metoda, jak rozpuštěný kyslík stanovit jednoduše v laboratoři, například klasická jodometrie s titrací thiosíranem. <br /> ----<br /> <br /> &quot;Připomínky skupiny B: Jakub&quot;: Asi bych změnil název hesla jen na BSK a pak bych v textu dál rozvinul co je to BSK5, protože mi přijde, že biochemická spotřeba kyslíku je nadřazenější pojem než BSK v pěti dnech. Dále nerozumím jedné větě,ale asi to je spíš překlep: &quot;Díky jsou získaná data dobře srovnatelná i v mezinárodním měřítku.&quot; Také ta pětka u BSK by měla být v indexu a ne psaná normálně. Tyto věty by určitě měly být dřív než využití: &quot;BSK je množství kyslíku spotřebované mikroorganismy při biochemické oxidaci za aerobních podmínek. Postihuje tedy pouze znečištění biologicky rozložitelnými látkami.&quot; A ten vložený obrázek, myslím si že by bylo lepší ty vzorce přepsat než tam vkládat něco naskenovaného.<br /> <br /> &quot;Připomínky skupiny C&quot; : Heslo je dobře členěno na přehledné odstavce. Chybí propojení na wikipedii, které by objasnilo používané pojmy (eutrofizace atd.), chybí zde také odkazy na zdroje, ze kterých bylo během zpracování jednotlivých odstavců čerpáno. Jinak je heslo vysvětleno velmi podrobným, leckdy náročným způsobem, ale vzhledem k podstatě hesla tomu asi ani nemůže být jinak. <br /> <br /> <br /> Připomínky skupiny E (P): Ve druhém odstavci chybí slovo - Díky '''tomu''' jsou získaná data dobře srovnatelná... Dále mi chybí více zdrojů a jejich zpřehlednění, takto není jasné, co je zdroj a co jen odkaz určení k dalšímu studiu.</div>

Valeska https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:M%C4%9Bstsk%C3%A1_zele%C5%88&diff=6098 2008-12-10T19:51:37Z

<p>Valeska: </p> <hr /> <div>'''Připomínky Skupiny B (Ji):''' Obsahově velmi hezky a výstižně zpracované heslo. Pouze bych do textu vložila nějaké citace zdrojů. Také mi není docela jasné závěrečné rozdělení zdrojů a literatury. Do &quot;Zdrojů&quot; by mělo patřit vše, co bylo použito k tvorbě hesla a do &quot;Odkazů&quot; pak webové stránky a tištěná literatura, které slouží k dalšímu studiu. Viz http://www.czp.cuni.cz/lms/mod/resource/view.php?id=1059<br /> <br /> ---<br /> <br /> Skupina C<br /> <br /> ---<br /> <br /> '''Připomínky Skupiny E (P):''' Zde se těžko něco vytýká, heslo je pečlivě zpracované a má logickou strukturu. Možná by se hodil nějaký obrázek městské zeleně, který by stránku obzvláštnil. Také by snad bylo vhodné trochu rozvést téma ohrožení městské zeleně, které látky jí nejvíc vadí atd. Seznam literatury na mě působí až příliš vyčerpávající, ale to samozřejmě nelze označit za chybu.</div>

Valeska https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:M%C4%9Bstsk%C3%A1_zele%C5%88&diff=6097 2008-12-10T19:50:25Z

<p>Valeska: </p> <hr /> <div>'''Připomínky Skupiny B (Ji):''' Obsahově velmi hezky a výstižně zpracované heslo. Pouze bych do textu vložila nějaké citace zdrojů. Také mi není docela jasné závěrečné rozdělení zdrojů a literatury. Do &quot;Zdrojů&quot; by mělo patřit vše, co bylo použito k tvorbě hesla a do &quot;Odkazů&quot; pak webové stránky a tištěná literatura, které slouží k dalšímu studiu. Viz http://www.czp.cuni.cz/lms/mod/resource/view.php?id=1059<br /> <br /> ---<br /> <br /> Skupina C<br /> <br /> ---<br /> <br /> '''Připomínky Skupiny E (P):''' Zde se těžko něco vytýká, heslo je pečlivě zpracované a má logickou strukturu. Možná by se hodil nějaký obrázek městské zeleně, který by stránku obzvláštnil. Možná by bylo vhodné trochu rozvést téma ohrožení městské zeleně, které látky jí nejvíc vadí atd. Seznam literatury na mě působí až příliš vyčerpávající, ale to samozřejmě nelze označit za chybu.</div>

Valeska https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:M%C4%9Bstsk%C3%A1_zele%C5%88&diff=6096 2008-12-10T19:49:40Z

<p>Valeska: </p> <hr /> <div>'''Připomínky Skupiny B (Ji):''' Obsahově velmi hezky a výstižně zpracované heslo. Pouze bych do textu vložila nějaké citace zdrojů. Také mi není docela jasné závěrečné rozdělení zdrojů a literatury. Do &quot;Zdrojů&quot; by mělo patřit vše, co bylo použito k tvorbě hesla a do &quot;Odkazů&quot; pak webové stránky a tištěná literatura, které slouží k dalšímu studiu. Viz http://www.czp.cuni.cz/lms/mod/resource/view.php?id=1059<br /> <br /> Skupina C<br /> <br /> Připomínky Skupiny E (P): Zde se těžko něco vytýká, heslo je pečlivě zpracované a má logickou strukturu. Možná by se hodil nějaký obrázek městské zeleně, který by stránku obzvláštnil. Možná by bylo vhodné trochu rozvést téma ohrožení městské zeleně, které látky jí nejvíc vadí atd. Seznam literatury na mě působí až příliš vyčerpávající, ale to samozřejmě nelze označit za chybu.</div>

Valeska https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Pol%C3%A1rn%C3%AD_stratosf%C3%A9rick%C3%A9_mraky&diff=6095 2008-12-10T19:37:49Z

<p>Valeska: </p> <hr /> <div>[[soubor:P2.jpg|Polar Stratospheric Clouds]]<br /> <br /> <br /> <br /> '''Polární stratosférické mraky''' neboli Polar Stratospheric Clouds (PSC), někdy zvané též perleťová oblaka, se objevují ve stratosféře v polárních oblastech při mimořádně chladných teplotních podmínkách pod −78 °C. Hrají důležitou roli v procesu vzniku ozónových děr, jelikož některé chemické procesy, které se podílí na destrukci ozónu, probíhají pouze na povrchu těchto mraků. Zatímco teploty vzduchu v troposféře dlouhodobě rostou, ve stratosféře (oblasti [[atmosféra|atmosféry]] [[Země]] ve výšce 10 až 50 kilometrů) klesají. Tento jev je způsoben zvětšováním intenzity skleníkového efektu a v důsledku usnadňuje narušování ozónové vrstvy. <br /> <br /> Polární stratosferické mraky se vyskytují ve třech hlavních fázích, které se označují jako typ I.A, typ I.B a typ II.<br /> <br /> Typ I.A obsahuje částice složené z vody a kyseliny dusičné v pevné fázi - NAT (nitric acid trihydrate), popřípadě NAD (nitric acid dihydrate). Částice NAT mohou existovat v pevném skupenství i při teplotách o 5 – 7 °C přesahujících bod tání. Tento jev není ještě zcela vysvětlen, je však pravděpodobné, že zamrznutí kapek je způsobeno srážkami s vysoce energetickým kosmickým zářením (the cosmic ray induced freezing) (Yu, 2004). Tyto částice mohou vázat další HNO3 a narůstají do rozměrů až 20 μm. Jak jejich hmotnost roste, klesají postupně až do troposféry. Jelikož tímto procesem dochází k odstraňování dusíku ze stratosféry, je nazýván nevratná denitrifikace a v důsledku značně přispívá k destrukci ozónu (Alfred, 2007). <br /> <br /> PSC typu I.B obsahují částice, jež jsou menší (0,08 – 0,3 μm), než u typu IA, takzvané &quot;podchlazené kapky terciárního roztoku&quot; (supercooled ternary solution droplets) – STS droplets. Ty vznikají srážením HNO3 a H2O na přítomný aerosol složený z H2SO4 a H2O. Tyto částice nedosahují dostatečných hmotností na to, aby klesaly do troposféry a způsobovaly tak nevratnou denitrifikaci, nicméně také odstraňují plynnou HNO3 a způsobují tak dočasnou denitrifikaci (Lowe et al, 2006).<br /> <br /> PSC typu I.B se za určitých okolností může změnit na typ I.A. Děje se tak v malém teplotním intervalu okolo 3 – 5 °C nad bodem tání ledu. Rychlost, se kterou tato změna složení mraku probíhá, závisí na tom, do jaké míry kondenzují jednotlivé komponenty. To je určeno velikostí částic a parciálním tlakem jednotlivých složek v plynné fázi, takže, zatímco u molekul vody trvá kondenzace několik sekund, u HNO3 může trvat od několika minut pro malé částice (≈0,1 μm) až po několik hodin pro větší částice (≈2μm) (Lowe et al, 2006). <br /> <br /> Polární stratosférické mraky typu II se skládají z ledových krystalků, které na sebe navazují vodní páru z okolního vzduchu, zvětšují svůj objem a hmotnost a postupně klesají do troposféry, což má za následek dehydrataci stratosféry (Lowe et al, 2006).<br /> <br /> Polární stratosférické mraky tedy ovlivňují proces destrukce ozónu dvěma hlavními způsoby. Zaprvé denitrifikují a dehydratují stratosféru, zadruhé poskytují aktivní povrch, jakožto místo kde probíhají heterogenní chemické reakce, při kterých se méně aktivní látky HCl a ClONO2 přeměňují na aktivnější sloučeniny chlóru HOCl a Cl2. Tyto reakce probíhají pouze na povrchu PCS a jsou velmi rychlé (Rowland, 2006).<br /> <br /> <br /> == Zdroje==<br /> *ALFRED, J., FROMM, M., BEVILACQUA, R., NEDOLUHA, G. ''Observations and analysis of polar stratospheric clouds detected by POAM III and SAGE III during the SOLVE II/VINTERSOL campaign in the 2002/2003''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2007, vol. 7 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z URL: &lt;www.atmos-chem-phys.net/7/2151/2007/&gt;.<br /> *LOWE, D., MACKENZIE, A. R., SCHLAGER, H. ''Liquid particle composition and heterogeneous reactions in a mountain wave Polar Stratospheric Cloud''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2006, vol. 6 [cit. 2008-11-19]. Dostupný z URL: &lt;http://www.atmos-chem-phys.net/6/3611/2006/acp-6-3611-2006.html&gt;.<br /> *ROWLAND, F. S. ''Stratospheric ozone depletion''. Philosophical Transactions of The Royal Society B [online]. 2006, vol. 361, no. 1469 [cit. 2008-11-20], s. 769-790. Dostupný z URL: &lt;http://www.journals.royalsoc.ac.uk/content/501842p67034t582/fulltext.html&gt;. ISSN 1471-297.<br /> *YU, F. ''Formation of large NAT particles and denitrification in polar stratosphere: possible role of cosmic rays and effect of solar activity''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2004, vol. 4 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z URL: &lt;http://www.atmos-chem-phys.org/4/2273/2004/acp-4-2273-2004.html&gt;.<br /> <br /> <br /> == Související články ==<br /> *[[Narušení ozónové vrstvy]]<br /> *[[Atmosféra Země]]<br /> *[[Ochrana ozónové vrstvy]]<br /> *[[Montrealský protokol]]<br /> <br /> <br /> == Externí odkazy ==<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Polar_stratospheric_cloud Polar Stratospheric Clouds na anglické Wikipedii]<br /> *[http://www.atm.ch.cam.ac.uk/tour/psc.html Ozone Hole Tour]<br /> *[http://www.awi.de/en/research/research_divisions/climate_science/atmospheric_circulations/research_themes/aerosol/polar_stratospheric_clouds/ Polar Stratospheric Clouds Above Spitsbergen]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Ovzduší]]<br /> [[Kategorie:Klima]]</div>

Valeska https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Tatransk%C3%BD_n%C3%A1rodn%C3%AD_park&diff=6094 2008-12-10T19:17:55Z

<p>Valeska: </p> <hr /> <div>Připomínky Skupiny D<br /> <br /> úvod by se mohl jmenovat historie a být přehledněji členěn do bodů<br /> <br /> na začátku by mohl být obsah<br /> <br /> logo slovenské ochrany přírody by mohlo být v textu, případně by tam nemuselo být vůbec - hodilo by se logo TANAP<br /> <br /> výborná mapka nemá citaci a mohla by být k dispozici ve větším rozlišení - po prokliku - aby byly čitelné nápisy, které jsou jinak zbytečné<br /> <br /> obecně chybí citace v textu &lt;nowiki&gt;&lt;ref&gt;&lt;/ref&gt;&lt;/nowiki&gt;<br /> <br /> minimálně endemiti by si zasloužili proklik na stránky wikipedie s jejich hesly, případně obrázky, stejnětak by si proklik zasloužily i biosférická rezervacea MAB<br /> <br /> osvětlit nastíněný střet zájmů v katastrofách<br /> <br /> K citaci enviwiki v souvisejících odkazech použít &lt;nowiki&gt;[[Ochrana přírody|Ochrana přírody]] &lt;/nowiki&gt;<br /> <br /> případně i odkazy na wikipedii - viz forum na moodlu<br /> <br /> Literaturu zbavit ohraničení smazáním mezery na začátku řádku<br /> <br /> internetové odkyzy doplnit krátkou anotací - třeba -- oficiální stránky TANAP apod.<br /> <br /> opravit chybu v http://www.adrex.cz/index.php?page=detail-clanku&amp;kat[dirId]=horolezectvi&amp;url=29-6-2005-pozar-v-nizkych-tatrach&amp;ank_anketa19=1 aby výsledek vypadal normálně a byl funkční<br /> <br /> a ještě jedna drobnost - v kapitole Geologické poměry je hrubá chyba ve shodě - ledovce se '''podílely''' a '''vymodelovaly'''. V kapitole Fauna bude lepší &quot;14 '''druhy''' savců&quot;. V kapitole Flóra - '''Tatranský''' s velkým T. <br /> <br /> V kapitole Fauna jsou uvedena česká jména živočichů a v kapitole Flóra jsou pouze latinské názvy rostlin. Toto by bylo vhodné sjednotit - nejlépe český název + kurzívou latinký.<br /> <br /> <br /> ----<br /> <br /> Připomínky Skupiny C<br /> <br /> Heslo je zpracováno velmi podrobně a přehledně. Možná by bylo akorát vhodné přesunout obsah hned na začátek, aby čtenář věděl, co ho čeká a pak až charakterizovat historii národního parku. Text je dobře členěn, z hlediska obsahu vcelku nabitý informacemi o dané lokalitě. Malým nedostatkem je nepropojení slov s českou wikipedií a neuvádění zdrojů u jednotlivých odstavců. V posledním odstavci je pár drobných překlepů. <br /> <br /> ---<br /> <br /> Připomínky skupiny F(V): Téma je zpracováno jasně a stručně.Sohlasím však s výše zmíněnou kritikou co se týče historie, že by mohla být přehledněji zpracována a obsah by měl být na začátku. Také bych doporučila obrázky některých chráněných živočichů a rostlin této oblasti. Vhodné by bylo zmínit i ekologické problémy v parku,které jsou zpusobeny člověkem např. zavlečené druhy, turistický ruch atd.<br /> <br /> ----<br /> <br /> Připomínky skupiny E (P): Asi bych uvedl jako první polohu parku a teprve potom, kterým zákonem byl vyhlášen, ale to je věc názoru. Jinak mi přijde struktura textu logická, text je dobře rozčleněný a obrázky vkusné. Uvítal bych možná fotku nějakého deštníkového druhu živočicha z Tatranského parku. V úpravě pak bije do očí tento řádek: <br /> <br /> http://www.enviwiki.cz/wiki/Ochrana_přírody<br /> <br /> Rámeček je způsoben mezerou na začátku řádku při editaci.<br /> <br /> ----</div>

Valeska https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Tatransk%C3%BD_n%C3%A1rodn%C3%AD_park&diff=6093 2008-12-10T19:17:13Z

<p>Valeska: </p> <hr /> <div>Připomínky Skupiny D<br /> <br /> úvod by se mohl jmenovat historie a být přehledněji členěn do bodů<br /> <br /> na začátku by mohl být obsah<br /> <br /> logo slovenské ochrany přírody by mohlo být v textu, případně by tam nemuselo být vůbec - hodilo by se logo TANAP<br /> <br /> výborná mapka nemá citaci a mohla by být k dispozici ve větším rozlišení - po prokliku - aby byly čitelné nápisy, které jsou jinak zbytečné<br /> <br /> obecně chybí citace v textu &lt;nowiki&gt;&lt;ref&gt;&lt;/ref&gt;&lt;/nowiki&gt;<br /> <br /> minimálně endemiti by si zasloužili proklik na stránky wikipedie s jejich hesly, případně obrázky, stejnětak by si proklik zasloužily i biosférická rezervacea MAB<br /> <br /> osvětlit nastíněný střet zájmů v katastrofách<br /> <br /> K citaci enviwiki v souvisejících odkazech použít &lt;nowiki&gt;[[Ochrana přírody|Ochrana přírody]] &lt;/nowiki&gt;<br /> <br /> případně i odkazy na wikipedii - viz forum na moodlu<br /> <br /> Literaturu zbavit ohraničení smazáním mezery na začátku řádku<br /> <br /> internetové odkyzy doplnit krátkou anotací - třeba -- oficiální stránky TANAP apod.<br /> <br /> opravit chybu v http://www.adrex.cz/index.php?page=detail-clanku&amp;kat[dirId]=horolezectvi&amp;url=29-6-2005-pozar-v-nizkych-tatrach&amp;ank_anketa19=1 aby výsledek vypadal normálně a byl funkční<br /> <br /> a ještě jedna drobnost - v kapitole Geologické poměry je hrubá chyba ve shodě - ledovce se '''podílely''' a '''vymodelovaly'''. V kapitole Fauna bude lepší &quot;14 '''druhy''' savců&quot;. V kapitole Flóra - '''Tatranský''' s velkým T. <br /> <br /> V kapitole Fauna jsou uvedena česká jména živočichů a v kapitole Flóra jsou pouze latinské názvy rostlin. Toto by bylo vhodné sjednotit - nejlépe český název + kurzívou latinký.<br /> <br /> <br /> ----<br /> <br /> Připomínky Skupiny C<br /> <br /> Heslo je zpracováno velmi podrobně a přehledně. Možná by bylo akorát vhodné přesunout obsah hned na začátek, aby čtenář věděl, co ho čeká a pak až charakterizovat historii národního parku. Text je dobře členěn, z hlediska obsahu vcelku nabitý informacemi o dané lokalitě. Malým nedostatkem je nepropojení slov s českou wikipedií a neuvádění zdrojů u jednotlivých odstavců. V posledním odstavci je pár drobných překlepů. <br /> <br /> ---<br /> <br /> Připomínky skupiny F(V): Téma je zpracováno jasně a stručně.Sohlasím však s výše zmíněnou kritikou co se týče historie, že by mohla být přehledněji zpracována a obsah by měl být na začátku. Také bych doporučila obrázky některých chráněných živočichů a rostlin této oblasti. Vhodné by bylo zmínit i ekologické problémy v parku,které jsou zpusobeny člověkem např. zavlečené druhy, turistický ruch atd.<br /> <br /> Připomínky skupiny E (P): Asi bych uvedl jako první polohu parku a teprve potom, kterým zákonem byl vyhlášen, ale to je věc názoru. Jinak mi přijde struktura textu logická, text je dobře rozčleněný a obrázky vkusné. Uvítal bych možná fotku nějakého deštníkového druhu živočicha z Tatranského parku. V úpravě pak bije do očí tento řádek: <br /> <br /> http://www.enviwiki.cz/wiki/Ochrana_přírody<br /> <br /> Rámeček je způsoben mezerou na začátku řádku při editaci.</div>

Valeska https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Littering&diff=6091 2008-12-10T18:55:28Z

<p>Valeska: </p> <hr /> <div>Skupina F(lp)<br /> Termín popsán velmi podrobně, možná až příliš. Porovnání obou studií je snad poněkud nadbytečné, nicméně pro dokreslení celkové představy a splnění kvóty rozsahu pochopitelné. V závěru příliš často použitý výraz &quot;opatření&quot; doporučuji nahradit synonymem nebo vypustit, je-li to možné. Ke struktuře stránky a odkazům nemám námitek.<br /> <br /> ----<br /> <br /> Připomínky skupiny E (P): Text má logickou strukturu, porovnání dvou studií mi přijde zajímavé. Upozornil bych snad jen na &quot;mrtvé&quot; odkazy, které jsou vcelku zbytečné, protože nevedou na fungující stránku. Bylo by lepší je nahradit externími odkazy na wikipedii.</div>

Valeska https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Littering&diff=6090 2008-12-10T18:52:38Z

<p>Valeska: </p> <hr /> <div>Skupina F(lp)<br /> Termín popsán velmi podrobně, možná až příliš. Porovnání obou studií je snad poněkud nadbytečné, nicméně pro dokreslení celkové představy a splnění kvóty rozsahu pochopitelné. V závěru příliš často použitý výraz &quot;opatření&quot; doporučuji nahradit synonymem nebo vypustit, je-li to možné. Ke struktuře stránky a odkazům nemám námitek.<br /> <br /> ----<br /> <br /> Připomínky skupiny E (P): Text má logickou strukturu, porovnání studií mi přijde vhodné. Spíše bych upozornil na &quot;mrtvé&quot; odkazy, které jsou vcelku zbytečné, místo nich by bylo lepší dát externí odkazy na wikipedii.</div>

Valeska https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Prim%C3%A1rn%C3%AD_produkce&diff=6001 2008-12-10T11:13:51Z

<p>Valeska: </p> <hr /> <div>'''Připomínky skupina D'''<br /> Již v definici rozkol : primární produkce / primární produktivita, Není zde jasné zda se definice týká produkce, produktivity nebo zda jsou oba termíny to samé. Alespoň letmé vysvětlení FAR. V heslu mi chybí jakýkoliv příklad. Např. zmínění biomu / prostředí kde je produkce největší, nejmenší, jaká je třeba v průměru, její využítí v aplikované ekologii, managementu, ekonomice, hospodářství atd.. Také zde chybí problémy týkající se produkce v některých státech.. Pod obrázkem je nevím proč vynechané místo, to by bylo dobré opravit, heslo totiž nevypadá hotově. Zdroje jsou OK, avšak u externích odkazů je dobré místo adresy webu napsat co je to za stránku použitím tlačítka &quot; externí odkaz&quot; [http://www.example.com Titulek odkazu]. <br /> <br /> Připomínky skupiny A<br /> Téma je dobře a přehleně zpracováno. Jsou zde hrubky- již zmiňované skupinou B+ &quot;ztahovaly&quot; jinak jednou tam přebývá tečka a závorka. dále souhlasím že již jednou zmiňované citace se nemusí uvádět dvakrát. <br /> <br /> '''Připomínky Skupiny B (Ji):''' Téma je pěkně logicky strukturované a vhodně ho doplňuje názorné schéma. Výhrady bych měla jen k definici, připadá mi trochu komplikovaně napsaná, než aby bylo pro laika možné pochopit podstatu věci. Asi bych také nepoužila u hrubé a čisté produkce formulaci &quot;plus&quot; a &quot;mínus&quot;. V kapitole &quot;Definice&quot; chybí ve slově ''jíž'' čárka (tedy pokud jsem to dobře pochopila) a v kapitole &quot;Zdroje energie&quot; je překlep ve slově ''chemická''. Také myslím, že citace uvedené ve Zdrojích již není nutné uvádět v Odkazech a Literatuře, ale nejsem si moc jistá, jak to má přesně být. Jinak po formální stránce vše OK!<br /> <br /> '''Připomínky skupiny E (P):''' Souhlasím s tím, co tu bylo řečeno a připojuji svůj postřeh, že obrázek toku energie, který je jistě vhodný a důležitý pro pochopení hesla, by měl být nejdřív upraven v nějakém programu (stačí třeba malování ve windows), aby nezabírala tolik místa bílá plocha. Je to v podstatě detail, ale vizuální stránka je také důležitá.</div>

Valeska https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Prim%C3%A1rn%C3%AD_produkce&diff=6000 2008-12-10T11:13:23Z

<p>Valeska: </p> <hr /> <div>'''Připomínky skupina D'''<br /> Již v definici rozkol : primární produkce / primární produktivita, Není zde jasné zda se definice týká produkce, produktivity nebo zda jsou oba termíny to samé. Alespoň letmé vysvětlení FAR. V heslu mi chybí jakýkoliv příklad. Např. zmínění biomu / prostředí kde je produkce největší, nejmenší, jaká je třeba v průměru, její využítí v aplikované ekologii, managementu, ekonomice, hospodářství atd.. Také zde chybí problémy týkající se produkce v některých státech.. Pod obrázkem je nevím proč vynechané místo, to by bylo dobré opravit, heslo totiž nevypadá hotově. Zdroje jsou OK, avšak u externích odkazů je dobré místo adresy webu napsat co je to za stránku použitím tlačítka &quot; externí odkaz&quot; [http://www.example.com Titulek odkazu]. <br /> <br /> Připomínky skupiny A<br /> Téma je dobře a přehleně zpracováno. Jsou zde hrubky- již zmiňované skupinou B+ &quot;ztahovaly&quot; jinak jednou tam přebývá tečka a závorka. dále souhlasím že již jednou zmiňované citace se nemusí uvádět dvakrát. <br /> <br /> '''Připomínky Skupiny B (Ji):''' Téma je pěkně logicky strukturované a vhodně ho doplňuje názorné schéma. Výhrady bych měla jen k definici, připadá mi trochu komplikovaně napsaná, než aby bylo pro laika možné pochopit podstatu věci. Asi bych také nepoužila u hrubé a čisté produkce formulaci &quot;plus&quot; a &quot;mínus&quot;. V kapitole &quot;Definice&quot; chybí ve slově ''jíž'' čárka (tedy pokud jsem to dobře pochopila) a v kapitole &quot;Zdroje energie&quot; je překlep ve slově ''chemická''. Také myslím, že citace uvedené ve Zdrojích již není nutné uvádět v Odkazech a Literatuře, ale nejsem si moc jistá, jak to má přesně být. Jinak po formální stránce vše OK!<br /> <br /> Připomínky skupiny E (P): Souhlasím s tím, co tu bylo řečeno a připojuji svůj postřeh, že obrázek toku energie, který je jistě vhodný a důležitý pro pochopení hesla, by měl být nejdřív upraven v nějakém programu (stačí třeba malování ve windows), aby nezabírala tolik místa bílá plocha. Je to v podstatě detail, ale vizuální stránka je také důležitá.</div>

Valeska https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Itai-itai&diff=5992 2008-12-10T10:47:44Z

<p>Valeska: </p> <hr /> <div>&quot;Připomínky skupiny B: Jakub&quot; Přečtl jsem si článek p. Mihajloviče a mohlo by se z něj čerpat více informací např. jak Cd působí v organismech, jaký vliv má na metabolismus. V jaké formě bylo uvolněno do prostředí. Určitě by bylo dobré i nějaký přikladz ČR, nějaky zvýšený výskyt nebo uník a co to způsobilo za škody.<br /> <br /> Připomínky skupiny A<br /> Téma je dobře a bez chyb zpracováno. Nejsou zde odkazy - rád bych poukázal na heslo itai-itai na anglické wikipedii, kteréá by si odkaz určitě zasloužila. Jako dalšíodkaz by bylo možná internetová stránka Vesmíru s článkem pana Mihajloviče zmiňovaný v literatuře. Jsou dostupné i mapy zamořené oblasti, proto si myslím, že by nebylo špatné nějaký přidat a obzvláštnit tím text.<br /> Po přečtení angl. wikipedie si myslím, že rozšížení textu o část &quot;vypořádání se s následky&quot; by bylo zajímavé.<br /> <br /> Připomínky skupiny F: Helena<br /> <br /> Připomínky skupiny E (P): Text je srozumitelný a čtivý, až na první větu, která se mi zdá stylisticky nesprávná. Dále by jistě šlo vyhledat ještě více informací např. z článku p. Mihajloviče, jak zde již bylo řečeno. Odkazy na wikipedii bych zařadil spíš do sekce externích odkazů než do témat, ale to je detail.</div>

Valeska https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Littering&diff=5845 2008-12-08T11:47:00Z

<p>Valeska: Nová stránka: Připomínky skupiny E (P):</p> <hr /> <div>Připomínky skupiny E (P):</div>

Valeska https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Tatransk%C3%BD_n%C3%A1rodn%C3%AD_park&diff=5844 2008-12-08T11:44:33Z

<p>Valeska: </p> <hr /> <div>Připomínky Skupiny D<br /> <br /> úvod by se mohl jmenovat historie a být přehledněji členěn do bodů<br /> <br /> na začátku by mohl být obsah<br /> <br /> logo slovenské ochrany přírody by mohlo být v textu, případně by tam nemuselo být vůbec - hodilo by se logo TANAP<br /> <br /> výborná mapka nemá citaci a mohla by být k dispozici ve větším rozlišení - po prokliku - aby byly čitelné nápisy, které jsou jinak zbytečné<br /> <br /> obecně chybí citace v textu &lt;nowiki&gt;&lt;ref&gt;&lt;/ref&gt;&lt;/nowiki&gt;<br /> <br /> minimálně endemiti by si zasloužili proklik na stránky wikipedie s jejich hesly, případně obrázky, stejnětak by si proklik zasloužily i biosférická rezervacea MAB<br /> <br /> osvětlit nastíněný střet zájmů v katastrofách<br /> <br /> K citaci enviwiki v souvisejících odkazech použít &lt;nowiki&gt;[[Ochrana přírody|Ochrana přírody]] &lt;/nowiki&gt;<br /> <br /> případně i odkazy na wikipedii - viz forum na moodlu<br /> <br /> Literaturu zbavit ohraničení smazáním mezery na začátku řádku<br /> <br /> internetové odkyzy doplnit krátkou anotací - třeba -- oficiální stránky TANAP apod.<br /> <br /> opravit chybu v http://www.adrex.cz/index.php?page=detail-clanku&amp;kat[dirId]=horolezectvi&amp;url=29-6-2005-pozar-v-nizkych-tatrach&amp;ank_anketa19=1 aby výsledek vypadal normálně a byl funkční<br /> <br /> a ještě jedna drobnost - v kapitole Geologické poměry je hrubá chyba ve shodě - ledovce se '''podílely''' a '''vymodelovaly'''. V kapitole Fauna bude lepší &quot;14 '''druhy''' savců&quot;. V kapitole Flóra - '''Tatranský''' s velkým T. <br /> <br /> V kapitole Fauna jsou uvedena česká jména živočichů a v kapitole Flóra jsou pouze latinské názvy rostlin. Toto by bylo vhodné sjednotit - nejlépe český název + kurzívou latinký.<br /> <br /> <br /> ----<br /> <br /> Připomínky Skupiny C<br /> <br /> Připomínky skupiny F(V): Téma je zpracováno jasně a stručně. Nemám k němu žádné námitky.<br /> <br /> Připomínky skupiny E (P):</div>

Valeska https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:BSK&diff=5843 2008-12-08T11:42:32Z

<p>Valeska: </p> <hr /> <div>&quot;Připomínky skupiny F: Helena&quot;<br /> <br /> &quot;Připomínky skupiny B: Jakub&quot;<br /> <br /> &quot;Připomínky skupiny C&quot;<br /> <br /> Připomínky skupiny E (P):</div>

Valeska https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:M%C4%9Bstsk%C3%A1_zele%C5%88&diff=5842 2008-12-08T11:38:22Z

<p>Valeska: </p> <hr /> <div>'''Připomínky Skupiny B (Ji):''' Obsahově velmi hezky a výstižně zpracované heslo. Pouze bych do textu vložila nějaké citace zdrojů. Také mi není docela jasné závěrečné rozdělení zdrojů a literatury. Do &quot;Zdrojů&quot; by mělo patřit vše, co bylo použito k tvorbě hesla a do &quot;Odkazů&quot; pak webové stránky a tištěná literatura, které slouží k dalšímu studiu. Viz http://www.czp.cuni.cz/lms/mod/resource/view.php?id=1059<br /> <br /> Skupina C<br /> <br /> Připomínky Skupiny E (P):</div>

Valeska https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Prim%C3%A1rn%C3%AD_produkce&diff=5841 2008-12-08T11:23:53Z

<p>Valeska: </p> <hr /> <div>Připomínky skupina D<br /> <br /> Připomínky skupiny A<br /> Téma je dobře a přehleně zpracováno. Jsou zde hrubky- již zmiňované skupinou B+ &quot;ztahovaly&quot; jinak jednou tam přebývá tečka a závorka. dále souhlasím že již jednou zmiňované citace se nemusí uvádět dvakrát. <br /> <br /> '''Připomínky Skupiny B (Ji):''' Téma je pěkně logicky strukturované a vhodně ho doplňuje názorné schéma. Výhrady bych měla jen k definici, připadá mi trochu komplikovaně napsaná, než aby bylo pro laika možné pochopit podstatu věci. Asi bych také nepoužila u hrubé a čisté produkce formulaci &quot;plus&quot; a &quot;mínus&quot;. V kapitole &quot;Definice&quot; chybí ve slově ''jíž'' čárka (tedy pokud jsem to dobře pochopila) a v kapitole &quot;Zdroje energie&quot; je překlep ve slově ''chemická''. Také myslím, že citace uvedené ve Zdrojích již není nutné uvádět v Odkazech a Literatuře, ale nejsem si moc jistá, jak to má přesně být. Jinak po formální stránce vše OK!<br /> <br /> Připomínky skupiny E (P):</div>

Valeska https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Itai-itai&diff=5840 2008-12-08T11:17:14Z

<p>Valeska: </p> <hr /> <div>&quot;Připomínky skupiny B: Jakub&quot;<br /> <br /> Připomínky skupiny A<br /> Téma je dobře a bez chyb zpracováno. Nejsou zde odkazy - rád bych poukázal na heslo itai-itai na anglické wikipedii, kteréá by si odkaz určitě zasloužila. Jako dalšíodkaz by bylo možná internetová stránka Vesmíru s článkem pana Mihajloviče zmiňovaný v literatuře. Jsou dostupné i mapy zamořené oblasti, proto si myslím, že by nebylo špatné nějaký přidat a obzvláštnit tím text.<br /> Po přečtení angl. wikipedie si myslím, že rozšížení textu o část &quot;vypořádání se s následky&quot; by bylo zajímavé.<br /> <br /> Připomínky skupiny F: Helena<br /> <br /> Připomínky skupiny E (P):</div>

Valeska https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Pol%C3%A1rn%C3%AD_stratosf%C3%A9rick%C3%A9_mraky&diff=5661 2008-12-03T23:31:01Z

<p>Valeska: </p> <hr /> <div>[[soubor:P2.jpg|Polar Stratospheric Clouds]]<br /> <br /> <br /> <br /> '''Polární stratosférické mraky''' neboli Polar Stratospheric Clouds (PSC), někdy zvané též perleťová oblaka, se objevují ve stratosféře v polárních oblastech při mimořádně chladných teplotních podmínkách pod −78 °C. Hrají důležitou roli v procesu vzniku ozónových děr, jelikož některé chemické procesy, které se podílí na destrukci ozónu, probíhají pouze na povrchu těchto mraků. Zatímco teploty vzduchu v troposféře dlouhodobě rostou, ve stratosféře (oblasti [[atmosféra|atmosféry]] [[Země]] ve výšce 10 až 50 kilometrů) klesají. Tento jev je způsoben zvětšováním intenzity skleníkového efektu a v důsledku usnadňuje narušování ozónové vrstvy. <br /> <br /> Polární stratosferické mraky se vyskytují ve třech hlavních fázích, které se označují jako typ I.A, typ I.B a typ II.<br /> <br /> Typ I.A obsahuje částice složené z vody a kyseliny dusičné v pevné fázi - NAT (nitric acid trihydrate), popřípadě NAD (nitric acid dihydrate). Částice NAT mohou existovat v pevném skupenství i při teplotách o 5 – 7 °C přesahujících bod tání. Tento jev není ještě zcela vysvětlen, je však pravděpodobné, že zamrznutí kapek je způsobeno srážkami s vysoce energetickým kosmickým zářením (the cosmic ray induced freezing) (Yu, 2004). Tyto částice mohou vázat další HNO3 a narůstají do rozměrů až 20 μm. Jak jejich hmotnost roste, klesají postupně až do troposféry. Jelikož tímto procesem dochází k odstraňování dusíku ze stratosféry, je nazýván nevratná denitrifikace a v důsledku značně přispívá k destukci ozónu (Alfred, 2007). <br /> <br /> PSC typu I.B obsahují částice, jež jsou menší (0,08 – 0,3 μm), než u typu IA, takzvané &quot;podchlazené kapky terciárního roztoku&quot; (supercooled ternary solution droplets) – STS droplets. Ty vznikají srážením HNO3 a H2O na přítomný aerosol složený z H2SO4 a H2O. Tyto částice nedosahují dostatečných hmotností na to, aby klesaly do troposféry a způsobovaly tak nevratnou denitrifikaci, nicméně také odstraňují plynnou HNO3 a způsobují tak dočasnou denitrifikaci (Lowe et al, 2006).<br /> <br /> PSC typu I.B se za určitých okolností může změnit na typ I.A. Děje se tak v malém teplotním intervalu okolo 3 – 5 °C nad bodem tání ledu. Rychlost, se kterou tato změna složení mraku probíhá, závisí na tom, do jaké míry kondenzují jednotlivé komponenty. To je určeno velikostí částic a parciálním tlakem jednotlivých složek v plynné fázi, takže, zatímco u molekul vody trvá kondenzace několik sekund, u HNO3 může trvat od několika minut pro malé částice (≈0,1 μm) až po několik hodin pro větší částice (≈2μm) (Lowe et al, 2006). <br /> <br /> Polární stratosférické mraky typu II se skládají z ledových krystalků, které na sebe navazují vodní páru z okolního vzduchu, zvětšují svůj objem a hmotnost a postupně klesají do troposféry, což má za následek dehydrataci stratosféry (Lowe et al, 2006).<br /> <br /> Polární stratosférické mraky tedy ovlivňují proces destrukce ozónu dvěma hlavními způsoby. Zaprvé denitrifikují a dehydratují stratosféru, zadruhé poskytují aktivní povrch, jakožto místo kde probíhají heterogenní chemické reakce, při kterých se méně aktivní látky HCl a ClONO2 přeměňují na aktivnější sloučeniny chlóru HOCl a Cl2. Tyto reakce probíhají pouze na povrchu PCS a jsou velmi rychlé (Rowland, 2006).<br /> <br /> <br /> == Zdroje==<br /> *ALFRED, J., FROMM, M., BEVILACQUA, R., NEDOLUHA, G. ''Observations and analysis of polar stratospheric clouds detected by POAM III and SAGE III during the SOLVE II/VINTERSOL campaign in the 2002/2003''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2007, vol. 7 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z URL: &lt;www.atmos-chem-phys.net/7/2151/2007/&gt;.<br /> *LOWE, D., MACKENZIE, A. R., SCHLAGER, H. ''Liquid particle composition and heterogeneous reactions in a mountain wave Polar Stratospheric Cloud''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2006, vol. 6 [cit. 2008-11-19]. Dostupný z URL: &lt;http://www.atmos-chem-phys.net/6/3611/2006/acp-6-3611-2006.html&gt;.<br /> *ROWLAND, F. S. ''Stratospheric ozone depletion''. Philosophical Transactions of The Royal Society B [online]. 2006, vol. 361, no. 1469 [cit. 2008-11-20], s. 769-790. Dostupný z URL: &lt;http://www.journals.royalsoc.ac.uk/content/501842p67034t582/fulltext.html&gt;. ISSN 1471-297.<br /> *YU, F. ''Formation of large NAT particles and denitrification in polar stratosphere: possible role of cosmic rays and effect of solar activity''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2004, vol. 4 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z URL: &lt;http://www.atmos-chem-phys.org/4/2273/2004/acp-4-2273-2004.html&gt;.<br /> <br /> <br /> == Související články ==<br /> *[[Narušení ozónové vrstvy]]<br /> *[[Atmosféra Země]]<br /> *[[Ochrana ozónové vrstvy]]<br /> *[[Montrealský protokol]]<br /> <br /> <br /> == Externí odkazy ==<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Polar_stratospheric_cloud Polar Stratospheric Clouds na anglické Wikipedii]<br /> *[http://www.atm.ch.cam.ac.uk/tour/psc.html Ozone Hole Tour]<br /> *[http://www.awi.de/en/research/research_divisions/climate_science/atmospheric_circulations/research_themes/aerosol/polar_stratospheric_clouds/ Polar Stratospheric Clouds Above Spitsbergen]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Ovzduší]]<br /> [[Kategorie:Klima]]</div>

Valeska https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Pol%C3%A1rn%C3%AD_stratosf%C3%A9rick%C3%A9_mraky&diff=5344 2008-11-28T12:36:29Z

<p>Valeska: </p> <hr /> <div>[[soubor:P2.jpg|Polar Stratospheric Clouds]]<br /> <br /> <br /> <br /> '''Polární stratosférické mraky''' neboli Polar Stratospheric Clouds (PSC), někdy zvané též perleťová oblaka, se objevují ve stratosféře, v polárních oblastech při mimořádně chladných teplotních podmínkách pod −78 °C. Hrají důležitou roli v procesu vzniku ozónových děr, jelikož některé chemické procesy, které se podílí na destrukci ozónu, probíhají pouze na povrchu těchto mraků. Zatímco teploty vzduchu v troposféře dlouhodobě rostou, ve stratosféře (oblasti [[atmosféra|atmosféry]] [[Země]] ve výšce 10 až 50 kilometrů) klesají. Tento jev je způsoben zvětšováním intenzity skleníkového efektu a v důsledku usnadňuje narušování ozónové vrstvy. <br /> <br /> Polární stratosferické mraky se vyskytují ve třech hlavních fázích, které se označují jako typ I.A, typ I.B a typ II.<br /> <br /> Typ I.A obsahuje částice složené z vody a kyseliny dusičné v pevné fázi - NAT (nitric acid trihydrate), popřípadě NAD (nitric acid dihydrate). Částice NAT mohou existovat v pevném skupenství i při teplotách o 5 – 7 °C přesahujících bod tání. Tento jev není ještě zcela vysvětlen, je však pravděpodobné, že zamrznutí kapek je způsobeno srážkami s vysoce energetickým kosmickým zářením (the cosmic ray induced freezing) (Yu, 2004). Tyto částice mohou vázat další HNO3 a narůstají do rozměrů až 20 μm. Jak jejich hmotnost roste, klesají postupně až do troposféry. Jelikož tímto procesem dochází k odstraňování dusíku ze stratosféry, je nazýván nevratná denitrifikace a v důsledku značně přispívá k destukci ozónu (Alfred, 2007). <br /> <br /> PSC typu I.B obsahují částice, jež jsou menší (0,08 – 0,3 μm), než u typu IA, takzvané &quot;podchlazené kapky terciárního roztoku&quot; (supercooled ternary solution droplets) – STS droplets. Ty vznikají srážením HNO3 a H2O na přítomný aerosol složený z H2SO4 a H2O. Tyto částice nedosahují dostatečných hmotností na to, aby klesaly do troposféry a způsobovaly tak nevratnou denitrifikaci, nicméně také odstraňují plynnou HNO3 a způsobují tak dočasnou denitrifikaci (Lowe et al, 2006).<br /> <br /> PSC typu I.B se za určitých okolností může změnit na typ I.A. Děje se tak v malém teplotním intervalu okolo 3 – 5 °C nad bodem tání ledu. Rychlost, se kterou tato změna složení mraku probíhá, závisí na tom, do jaké míry kondenzují jednotlivé komponenty. To je určeno velikostí částic a parciálním tlakem jednotlivých složek v plynné fázi, takže, zatímco u molekul vody trvá kondenzace několik sekund, u HNO3 může trvat od několika minut pro malé částice (≈0,1 μm) až po několik hodin pro větší částice (≈2μm) (Lowe et al, 2006). <br /> <br /> Polární stratosférické mraky typu II se skládají z ledových krystalků, které na sebe navazují vodní páru z okolního vzduchu, zvětšují svůj objem a hmotnost a postupně klesají do troposféry, což má za následek dehydrataci stratosféry (Lowe et al, 2006).<br /> <br /> Polární stratosférické mraky tedy ovlivňují proces destrukce ozónu dvěma hlavními způsoby. Zaprvé denitrifikují a dehydratují stratosféru, zadruhé poskytují aktivní povrch, jakožto místo kde probíhají heterogenní chemické reakce, při kterých se méně aktivní látky HCl a ClONO2 přeměňují na aktivnější sloučeniny chlóru HOCl a Cl2. Tyto reakce probíhají pouze na povrchu PCS a jsou velmi rychlé (Rowland, 2006).<br /> <br /> <br /> == Zdroje==<br /> *ALFRED, J., FROMM, M., BEVILACQUA, R., NEDOLUHA, G. ''Observations and analysis of polar stratospheric clouds detected by POAM III and SAGE III during the SOLVE II/VINTERSOL campaign in the 2002/2003''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2007, vol. 7 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z URL: &lt;www.atmos-chem-phys.net/7/2151/2007/&gt;.<br /> *LOWE, D., MACKENZIE, A. R., SCHLAGER, H. ''Liquid particle composition and heterogeneous reactions in a mountain wave Polar Stratospheric Cloud''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2006, vol. 6 [cit. 2008-11-19]. Dostupný z URL: &lt;http://www.atmos-chem-phys.net/6/3611/2006/acp-6-3611-2006.html&gt;.<br /> *ROWLAND, F. S. ''Stratospheric ozone depletion''. Philosophical Transactions of The Royal Society B [online]. 2006, vol. 361, no. 1469 [cit. 2008-11-20], s. 769-790. Dostupný z URL: &lt;http://www.journals.royalsoc.ac.uk/content/501842p67034t582/fulltext.html&gt;. ISSN 1471-297.<br /> *YU, F. ''Formation of large NAT particles and denitrification in polar stratosphere: possible role of cosmic rays and effect of solar activity''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2004, vol. 4 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z URL: &lt;http://www.atmos-chem-phys.org/4/2273/2004/acp-4-2273-2004.html&gt;.<br /> <br /> <br /> == Související články ==<br /> *[[Narušení ozónové vrstvy]]<br /> *[[Atmosféra Země]]<br /> *[[Ochrana ozónové vrstvy]]<br /> *[[Montrealský protokol]]<br /> <br /> <br /> == Externí odkazy ==<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Polar_stratospheric_cloud Polar Stratospheric Clouds na anglické Wikipedii]<br /> *[http://www.atm.ch.cam.ac.uk/tour/psc.html Ozone Hole Tour]<br /> *[http://www.awi.de/en/research/research_divisions/climate_science/atmospheric_circulations/research_themes/aerosol/polar_stratospheric_clouds/ Polar Stratospheric Clouds Above Spitsbergen]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Ovzduší]]<br /> [[Kategorie:Klima]]</div>

Valeska https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Pol%C3%A1rn%C3%AD_stratosf%C3%A9rick%C3%A9_mraky&diff=4803 2008-11-25T23:33:44Z

<p>Valeska: </p> <hr /> <div>[[soubor:P2.jpg|Polar Stratospheric Clouds]]<br /> <br /> <br /> <br /> '''Polární stratosférické mraky''' neboli Polar Stratospheric Clouds (PSC), někdy zvané též perleťová oblaka, se objevují ve stratosféře, v polárních oblastech při mimořádně chladných teplotních podmínkách. Hrají důležitou roli v procesu vzniku ozónových děr, jelikož některé chemické procesy, které se podílí na destrukci ozónu, probíhají pouze na povrchu těchto mraků. Zatímco teploty vzduchu v troposféře dlouhodobě rostou, ve stratosféře (oblasti [[atmosféra|atmosféry]] [[Země]] ve výšce 10 až 50 kilometrů) klesají. Tento jev je způsoben zvětšováním intenzity skleníkového efektu a v důsledku usnadňuje narušování ozónové vrstvy. <br /> <br /> Polární stratosferické mraky se vyskytují ve třech hlavních fázích, které se označují jako typ I.A, typ I.B a typ II.<br /> <br /> Typ I.A obsahuje částice složené z vody a kyseliny dusičné v pevné fázi - NAT (nitric acid trihydrate), popřípadě NAD (nitric acid dihydrate). Částice NAT mohou existovat v pevném skupenství i při teplotách o 5 – 7 °C přesahujících bod tání. Tento jev není ještě zcela vysvětlen, je však pravděpodobné, že zamrznutí kapek je způsobeno srážkami s vysoce energetickým kosmickým zářením (the cosmic ray induced freezing) (Yu, 2004). Tyto částice mohou vázat další HNO3 a narůstají do rozměrů až 20 μm. Jak jejich hmotnost roste, klesají postupně až do troposféry. Jelikož tímto procesem dochází k odstraňování dusíku ze stratosféry, je nazýván nevratná denitrifikace a v důsledku značně přispívá k destukci ozónu (Alfred, 2007). <br /> <br /> PSC typu I.B obsahují částice, jež jsou menší (0,08 – 0,3 μm), než u typu IA, takzvané &quot;podchlazené kapky terciárního roztoku&quot; (supercooled ternary solution droplets) – STS droplets. Ty vznikají srážením HNO3 a H2O na přítomný aerosol složený z H2SO4 a H2O. Tyto částice nedosahují dostatečných hmotností na to, aby klesaly do troposféry a způsobovaly tak nevratnou denitrifikaci, nicméně také odstraňují plynnou HNO3 a způsobují tak dočasnou denitrifikaci (Lowe et al, 2006).<br /> <br /> PSC typu I.B se za určitých okolností může změnit na typ I.A. Děje se tak v malém teplotním intervalu okolo 3 – 5 °C nad bodem tání ledu. Rychlost, se kterou tato změna složení mraku probíhá, závisí na tom, do jaké míry kondenzují jednotlivé komponenty. To je určeno velikostí částic a parciálním tlakem jednotlivých složek v plynné fázi, takže, zatímco u molekul vody trvá kondenzace několik sekund, u HNO3 může trvat od několika minut pro malé částice (≈0,1 μm) až po několik hodin pro větší částice (≈2μm) (Lowe et al, 2006). <br /> <br /> Polární stratosférické mraky typu II se skládají z ledových krystalků, které na sebe navazují vodní páru z okolního vzduchu, zvětšují svůj objem a hmotnost a postupně klesají do troposféry, což má za následek dehydrataci stratosféry (Lowe et al, 2006).<br /> <br /> Polární stratosférické mraky tedy ovlivňují proces destrukce ozónu dvěma hlavními způsoby. Zaprvé denitrifikují a dehydratují stratosféru, zadruhé poskytují aktivní povrch, jakožto místo kde probíhají heterogenní chemické reakce, při kterých se méně aktivní látky HCl a ClONO2 přeměňují na aktivnější sloučeniny chlóru HOCl a Cl2. Tyto reakce probíhají pouze na povrchu PCS a jsou velmi rychlé (Rowland, 2006).<br /> <br /> <br /> == Zdroje==<br /> *ALFRED, J., FROMM, M., BEVILACQUA, R., NEDOLUHA, G. ''Observations and analysis of polar stratospheric clouds detected by POAM III and SAGE III during the SOLVE II/VINTERSOL campaign in the 2002/2003''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2007, vol. 7 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z URL: &lt;www.atmos-chem-phys.net/7/2151/2007/&gt;.<br /> *LOWE, D., MACKENZIE, A. R., SCHLAGER, H. ''Liquid particle composition and heterogeneous reactions in a mountain wave Polar Stratospheric Cloud''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2006, vol. 6 [cit. 2008-11-19]. Dostupný z URL: &lt;http://www.atmos-chem-phys.net/6/3611/2006/acp-6-3611-2006.html&gt;.<br /> *ROWLAND, F. S. ''Stratospheric ozone depletion''. Philosophical Transactions of The Royal Society B [online]. 2006, vol. 361, no. 1469 [cit. 2008-11-20], s. 769-790. Dostupný z URL: &lt;http://www.journals.royalsoc.ac.uk/content/501842p67034t582/fulltext.html&gt;. ISSN 1471-297.<br /> *YU, F. ''Formation of large NAT particles and denitrification in polar stratosphere: possible role of cosmic rays and effect of solar activity''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2004, vol. 4 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z URL: &lt;http://www.atmos-chem-phys.org/4/2273/2004/acp-4-2273-2004.html&gt;.<br /> <br /> <br /> == Související články ==<br /> *[[Narušení ozónové vrstvy]]<br /> *[[Atmosféra Země]]<br /> *[[Ochrana ozónové vrstvy]]<br /> *[[Montrealský protokol]]<br /> <br /> <br /> == Externí odkazy ==<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Polar_stratospheric_cloud Polar Stratospheric Clouds na anglické Wikipedii]<br /> *[http://www.atm.ch.cam.ac.uk/tour/psc.html Ozone Hole Tour]<br /> *[http://www.awi.de/en/research/research_divisions/climate_science/atmospheric_circulations/research_themes/aerosol/polar_stratospheric_clouds/ Polar Stratospheric Clouds Above Spitsbergen]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Ovzduší]]<br /> [[Kategorie:Klima]]</div>

Valeska https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Pol%C3%A1rn%C3%AD_stratosf%C3%A9rick%C3%A9_mraky&diff=4724 2008-11-25T13:09:29Z

<p>Valeska: </p> <hr /> <div>[[soubor:P2.jpg|Polar Stratospheric Clouds]]<br /> <br /> <br /> <br /> '''Polární stratosférické mraky''' neboli Polar Stratospheric Clouds (PSC), někdy zvané též perleťová oblaka, se objevují ve stratosféře, v polárních oblastech při mimořádně chladných teplotních podmínkách. Hrají důležitou roli v procesu vzniku antarktické ozónové díry, jelikož některé chemické procesy, které se podílí na destrukci ozónu, probíhají pouze na povrchu těchto mraků. Zatímco teploty vzduchu v troposféře dlouhodobě rostou, ve stratosféře (oblasti [[atmosféra|atmosféry]] [[Země]] ve výšce 10 až 50 kilometrů) klesají. Tento jev je způsoben zvětšováním intenzity skleníkového efektu a v důsledku usnadňuje narušování ozónové vrstvy. <br /> <br /> Polární stratosferické mraky se vyskytují ve třech hlavních fázích, které se označují jako typ I.A, typ I.B a typ II.<br /> <br /> Typ I.A obsahuje částice složené z vody a kyseliny dusičné v pevné fázi - NAT (nitric acid trihydrate), popřípadě NAD (nitric acid dihydrate). Částice NAT mohou existovat v pevném skupenství i při teplotách o 5 – 7 °C přesahujících bod tání. Tento jev není ještě zcela vysvětlen, je však pravděpodobné, že zamrznutí kapek je způsobeno srážkami s vysoce energetickým kosmickým zářením (the cosmic ray induced freezing) (Yu, 2004). Tyto částice mohou vázat další HNO3 a narůstají do rozměrů až 20 μm. Jak jejich hmotnost roste, klesají postupně až do troposféry. Jelikož tímto procesem dochází k odstraňování dusíku ze stratosféry, je nazýván nevratná denitrifikace a v důsledku značně přispívá k destukci ozónu (Alfred, 2007). <br /> <br /> PSC typu I.B obsahují částice, jež jsou menší (0,08 – 0,3 μm), než u typu IA, takzvané &quot;podchlazené kapky terciárního roztoku&quot; (supercooled ternary solution droplets) – STS droplets. Ty vznikají srážením HNO3 a H2O na přítomný aerosol složený z H2SO4 a H2O. Tyto částice nedosahují dostatečných hmotností na to, aby klesaly do troposféry a způsobovaly tak nevratnou denitrifikaci, nicméně také odstraňují plynnou HNO3 a způsobují tak dočasnou denitrifikaci (Lowe et al, 2006).<br /> <br /> PSC typu I.B se za určitých okolností může změnit na typ I.A. Děje se tak v malém teplotním intervalu okolo 3 – 5 °C nad bodem tání ledu. Rychlost, se kterou tato změna složení mraku probíhá, závisí na tom, do jaké míry kondenzují jednotlivé komponenty. To je určeno velikostí částic a parciálním tlakem jednotlivých složek v plynné fázi, takže, zatímco u molekul vody trvá kondenzace několik sekund, u HNO3 může trvat od několika minut pro malé částice (≈0,1 μm) až po několik hodin pro větší částice (≈2μm) (Lowe et al, 2006). <br /> <br /> Polární stratosférické mraky typu II se skládají z ledových krystalků, které na sebe navazují vodní páru z okolního vzduchu, zvětšují svůj objem a hmotnost a postupně klesají do troposféry, což má za následek dehydrataci stratosféry (Lowe et al, 2006).<br /> <br /> Polární stratosférické mraky tedy ovlivňují proces destrukce ozónu dvěma hlavními způsoby. Zaprvé denitrifikují a dehydratují stratosféru, zadruhé poskytují aktivní povrch, jakožto místo kde probíhají heterogenní chemické reakce, při kterých se méně aktivní látky HCl a ClONO2 přeměňují na aktivnější sloučeniny chlóru HOCl a Cl2. Tyto reakce probíhají pouze na povrchu PCS a jsou velmi rychlé (Rowland, 2006).<br /> <br /> <br /> == Zdroje==<br /> *ALFRED, J., FROMM, M., BEVILACQUA, R., NEDOLUHA, G. ''Observations and analysis of polar stratospheric clouds detected by POAM III and SAGE III during the SOLVE II/VINTERSOL campaign in the 2002/2003''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2007, vol. 7 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z URL: &lt;www.atmos-chem-phys.net/7/2151/2007/&gt;.<br /> *LOWE, D., MACKENZIE, A. R., SCHLAGER, H. ''Liquid particle composition and heterogeneous reactions in a mountain wave Polar Stratospheric Cloud''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2006, vol. 6 [cit. 2008-11-19]. Dostupný z URL: &lt;http://www.atmos-chem-phys.net/6/3611/2006/acp-6-3611-2006.html&gt;.<br /> *ROWLAND, F. S. ''Stratospheric ozone depletion''. Philosophical Transactions of The Royal Society B [online]. 2006, vol. 361, no. 1469 [cit. 2008-11-20], s. 769-790. Dostupný z URL: &lt;http://www.journals.royalsoc.ac.uk/content/501842p67034t582/fulltext.html&gt;. ISSN 1471-297.<br /> *YU, F. ''Formation of large NAT particles and denitrification in polar stratosphere: possible role of cosmic rays and effect of solar activity''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2004, vol. 4 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z URL: &lt;http://www.atmos-chem-phys.org/4/2273/2004/acp-4-2273-2004.html&gt;.<br /> <br /> <br /> == Související články ==<br /> *[[Narušení ozónové vrstvy]]<br /> *[[Atmosféra Země]]<br /> *[[Ochrana ozónové vrstvy]]<br /> *[[Montrealský protokol]]<br /> <br /> <br /> == Externí odkazy ==<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Polar_stratospheric_cloud Polar Stratospheric Clouds na anglické Wikipedii]<br /> *[http://www.atm.ch.cam.ac.uk/tour/psc.html Ozone Hole Tour]<br /> *[http://www.awi.de/en/research/research_divisions/climate_science/atmospheric_circulations/research_themes/aerosol/polar_stratospheric_clouds/ Polar Stratospheric Clouds Above Spitsbergen]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Ovzduší]]<br /> [[Kategorie:Klima]]</div>

Valeska https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Pol%C3%A1rn%C3%AD_stratosf%C3%A9rick%C3%A9_mraky&diff=4723 2008-11-25T13:07:25Z

<p>Valeska: </p> <hr /> <div>[[soubor:P2.jpg|Polar Stratospheric Clouds]]<br /> <br /> <br /> <br /> '''Polární stratosférické mraky''' neboli Polar Stratospheric Clouds (PSC), někdy zvané též perleťová oblaka, se objevují ve stratosféře, v polárních oblastech při mimořádně chladných teplotních podmínkách. Hrají důležitou roli v procesu vzniku antarktické ozónové díry, jelikož některé chemické procesy, které se podílí na destrukci ozónu, probíhají pouze na povrchu těchto mraků. Zatímco teploty vzduchu v troposféře dlouhodobě rostou, ve stratosféře (oblasti [[atmosféra|atmosféry]] [[Země]] ve výšce 10 až 50 kilometrů) klesají. Tento jev je způsoben zvětšováním intenzity skleníkového efektu a v důsledku usnadňuje narušování ozónové vrstvy. <br /> <br /> Polární stratosferické mraky se vyskytují ve třech hlavních fázích, které se označují jako typ I.A, typ I.B a typ II.<br /> <br /> Typ I.A obsahuje částice složené z vody a kyseliny dusičné v pevné fázi - NAT (nitric acid trihydrate), popřípadě NAD (nitric acid dihydrate). Částice NAT mohou existovat v pevném skupenství i při teplotách o 5 – 7 °C přesahujících bod tání. Tento jev není ještě zcela vysvětlen, je však pravděpodobné, že zamrznutí kapek je způsobeno srážkami s vysoce energetickým kosmickým zářením (the cosmic ray induced freezing) (Yu, 2004). Tyto částice mohou vázat další HNO3 a narůstají do rozměrů až 20 μm. Jak jejich hmotnost roste, klesají postupně až do troposféry. Jelikož tímto procesem dochází k odstraňování dusíku ze stratosféry, je nazýván nevratná denitrifikace a v důsledku značně přispívá k destukci ozónu (Alfred, 2007). <br /> <br /> PSC typu I.B obsahují částice, jež jsou menší (0,08 – 0,3 μm), než u typu IA, takzvané &quot;podchlazené kapky terciárního roztoku&quot; (supercooled ternary solution droplets) – STS droplets. Ty vznikají srážením HNO3 a H2O na přítomný aerosol složený z H2SO4 a H2O. Tyto částice nedosahují dostatečných hmotností na to, aby klesaly do troposféry a způsobovaly tak nevratnou denitrifikaci, nicméně také odstraňují plynnou HNO3 a způsobují tak dočasnou denitrifikaci (Lowe et al, 2006).<br /> <br /> PSC typu I.B se za určitých okolností může změnit na typ I.A. Děje se tak v malém teplotním intervalu okolo 3 – 5 °C nad bodem tání ledu. Rychlost, se kterou tato změna složení mraku probíhá, závisí na tom, do jaké míry kondenzují jednotlivé komponenty. To je určeno velikostí částic a parciálním tlakem jednotlivých složek v plynné fázi, takže, zatímco u molekul vody trvá kondenzace několik sekund, u HNO3 může trvat od několika minut pro malé částice (≈0,1 μm) až po několik hodin pro větší částice (≈2μm) (Lowe et al, 2006). <br /> <br /> Polární stratosférické mraky typu II se skládají z ledových krystalků, které na sebe navazují vodní páru z okolního [[vzduchu]], zvětšují svůj objem a hmotnost a postupně klesají do troposféry, což má za následek dehydrataci stratosféry (Lowe et al, 2006).<br /> <br /> Polární stratosférické mraky tedy ovlivňují proces destrukce ozónu dvěma hlavními způsoby. Zaprvé denitrifikují a dehydratují stratosféru, zadruhé poskytují aktivní povrch, jakožto místo kde probíhají heterogenní chemické reakce, při kterých se méně aktivní látky HCl a ClONO2 přeměňují na aktivnější sloučeniny chlóru HOCl a Cl2. Tyto reakce probíhají pouze na povrchu PCS a jsou velmi rychlé (Rowland, 2006).<br /> <br /> <br /> == Zdroje==<br /> *ALFRED, J., FROMM, M., BEVILACQUA, R., NEDOLUHA, G. ''Observations and analysis of polar stratospheric clouds detected by POAM III and SAGE III during the SOLVE II/VINTERSOL campaign in the 2002/2003''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2007, vol. 7 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z URL: &lt;www.atmos-chem-phys.net/7/2151/2007/&gt;.<br /> *LOWE, D., MACKENZIE, A. R., SCHLAGER, H. ''Liquid particle composition and heterogeneous reactions in a mountain wave Polar Stratospheric Cloud''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2006, vol. 6 [cit. 2008-11-19]. Dostupný z URL: &lt;http://www.atmos-chem-phys.net/6/3611/2006/acp-6-3611-2006.html&gt;.<br /> *ROWLAND, F. S. ''Stratospheric ozone depletion''. Philosophical Transactions of The Royal Society B [online]. 2006, vol. 361, no. 1469 [cit. 2008-11-20], s. 769-790. Dostupný z URL: &lt;http://www.journals.royalsoc.ac.uk/content/501842p67034t582/fulltext.html&gt;. ISSN 1471-297.<br /> *YU, F. ''Formation of large NAT particles and denitrification in polar stratosphere: possible role of cosmic rays and effect of solar activity''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2004, vol. 4 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z URL: &lt;http://www.atmos-chem-phys.org/4/2273/2004/acp-4-2273-2004.html&gt;.<br /> <br /> <br /> == Související články ==<br /> *[[Narušení ozónové vrstvy]]<br /> *[[Atmosféra Země]]<br /> *[[Ochrana ozónové vrstvy]]<br /> *[[Montrealský protokol]]<br /> <br /> <br /> == Externí odkazy ==<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Polar_stratospheric_cloud Polar Stratospheric Clouds na anglické Wikipedii]<br /> *[http://www.atm.ch.cam.ac.uk/tour/psc.html Ozone Hole Tour]<br /> *[http://www.awi.de/en/research/research_divisions/climate_science/atmospheric_circulations/research_themes/aerosol/polar_stratospheric_clouds/ Polar Stratospheric Clouds Above Spitsbergen]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Ovzduší]]<br /> [[Kategorie:Klima]]</div>

Valeska https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Pol%C3%A1rn%C3%AD_stratosf%C3%A9rick%C3%A9_mraky&diff=4621 2008-11-24T18:52:02Z

<p>Valeska: </p> <hr /> <div>[[soubor:P2.jpg|Polar Stratospheric Clouds]]<br /> <br /> <br /> <br /> '''Polární stratosférické mraky''' neboli Polar Stratospheric Clouds (PSC), někdy zvané též perleťová oblaka, se objevují ve [[stratosféra|stratosféře]], v polárních oblastech při mimořádně chladných teplotních podmínkách. Hrají důležitou roli v procesu vzniku antarktické ozónové díry, jelikož některé chemické procesy, které se podílí na destrukci ozónu, probíhají pouze na povrchu těchto mraků. Zatímco teploty vzduchu v [[troposféře]] dlouhodobě rostou, ve stratosféře (oblasti [[atmosféra|atmosféry]] [[Země]] ve výšce 10 až 50 kilometrů) klesají. Tento jev je způsoben zvětšováním intenzity [[skleníkový efekt|skleníkového efektu]] a v důsledku usnadňuje narušování [[ozón]]ové vrstvy. <br /> <br /> Polární stratosferické mraky se vyskytují ve třech hlavních fázích, které se označují jako typ I.A, typ I.B a typ II.<br /> <br /> Typ I.A obsahuje částice složené z vody a kyseliny dusičné v pevné fázi - NAT (nitric acid trihydrate), popřípadě NAD (nitric acid dihydrate). Částice NAT mohou existovat v pevném skupenství i při teplotách o 5 – 7 °C přesahujících bod tání. Tento jev není ještě zcela vysvětlen, je však pravděpodobné, že zamrznutí kapek je způsobeno srážkami s vysoce energetickým kosmickým zářením (the cosmic ray induced freezing) (Yu, 2004). Tyto částice mohou vázat další HNO3 a narůstají do rozměrů až 20 μm. Jak jejich hmotnost roste, klesají postupně až do troposféry. Jelikož tímto procesem dochází k odstraňování dusíku ze stratosféry, je nazýván nevratná denitrifikace a v důsledku značně přispívá k destukci ozónu (Alfred, 2007). <br /> <br /> PSC typu I.B obsahují částice, jež jsou menší (0,08 – 0,3 μm), než u typu IA, takzvané &quot;podchlazené kapky terciárního roztoku&quot; (supercooled ternary solution droplets) – STS droplets. Ty vznikají srážením HNO3 a H2O na přítomný aerosol složený z H2SO4 a H2O. Tyto částice nedosahují dostatečných hmotností na to, aby klesaly do troposféry a způsobovaly tak nevratnou denitrifikaci, nicméně také odstraňují plynnou HNO3 a způsobují tak dočasnou denitrifikaci (Lowe et al, 2006).<br /> <br /> PSC typu I.B se za určitých okolností může změnit na typ I.A. Děje se tak v malém teplotním intervalu okolo 3 – 5 °C nad bodem tání ledu. Rychlost, se kterou tato změna složení mraku probíhá, závisí na tom, do jaké míry kondenzují jednotlivé komponenty. To je určeno velikostí částic a parciálním tlakem jednotlivých složek v plynné fázi, takže, zatímco u molekul vody trvá kondenzace několik sekund, u HNO3 může trvat od několika minut pro malé částice (≈0,1 μm) až po několik hodin pro větší částice (≈2μm) (Lowe et al, 2006). <br /> <br /> Polární stratosférické mraky typu II se skládají z ledových krystalků, které na sebe navazují vodní páru z okolního [[vzduchu]], zvětšují svůj objem a hmotnost a postupně klesají do troposféry, což má za následek dehydrataci stratosféry (Lowe et al, 2006).<br /> <br /> Polární stratosférické mraky tedy ovlivňují proces destrukce ozónu dvěma hlavními způsoby. Zaprvé denitrifikují a dehydratují stratosféru, zadruhé poskytují aktivní povrch, jakožto místo kde probíhají heterogenní chemické reakce, při kterých se méně aktivní látky HCl a ClONO2 přeměňují na aktivnější sloučeniny chlóru HOCl a Cl2. Tyto reakce probíhají pouze na povrchu PCS a jsou velmi rychlé (Rowland, 2006).<br /> <br /> <br /> == Zdroje==<br /> *ALFRED, J., FROMM, M., BEVILACQUA, R., NEDOLUHA, G. ''Observations and analysis of polar stratospheric clouds detected by POAM III and SAGE III during the SOLVE II/VINTERSOL campaign in the 2002/2003''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2007, vol. 7 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z URL: &lt;www.atmos-chem-phys.net/7/2151/2007/&gt;.<br /> *LOWE, D., MACKENZIE, A. R., SCHLAGER, H. ''Liquid particle composition and heterogeneous reactions in a mountain wave Polar Stratospheric Cloud''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2006, vol. 6 [cit. 2008-11-19]. Dostupný z URL: &lt;http://www.atmos-chem-phys.net/6/3611/2006/acp-6-3611-2006.html&gt;.<br /> *ROWLAND, F. S. ''Stratospheric ozone depletion''. Philosophical Transactions of The Royal Society B [online]. 2006, vol. 361, no. 1469 [cit. 2008-11-20], s. 769-790. Dostupný z URL: &lt;http://www.journals.royalsoc.ac.uk/content/501842p67034t582/fulltext.html&gt;. ISSN 1471-297.<br /> *YU, F. ''Formation of large NAT particles and denitrification in polar stratosphere: possible role of cosmic rays and effect of solar activity''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2004, vol. 4 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z URL: &lt;http://www.atmos-chem-phys.org/4/2273/2004/acp-4-2273-2004.html&gt;.<br /> <br /> <br /> == Související články ==<br /> *[[Narušení ozónové vrstvy]]<br /> *[[Atmosféra Země]]<br /> *[[Ochrana ozónové vrstvy]]<br /> *[[Montrealský protokol]]<br /> <br /> <br /> == Externí odkazy ==<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Polar_stratospheric_cloud Polar Stratospheric Clouds na anglické Wikipedii]<br /> *[http://www.atm.ch.cam.ac.uk/tour/psc.html Ozone Hole Tour]<br /> *[http://www.awi.de/en/research/research_divisions/climate_science/atmospheric_circulations/research_themes/aerosol/polar_stratospheric_clouds/ Polar Stratospheric Clouds Above Spitsbergen]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Ovzduší]]<br /> [[Kategorie:Klima]]</div>

Valeska https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Pol%C3%A1rn%C3%AD_stratosf%C3%A9rick%C3%A9_mraky&diff=4552 2008-11-23T21:39:52Z

<p>Valeska: </p> <hr /> <div>[[soubor:P2.jpg|Polar Stratospheric Clouds]]<br /> <br /> <br /> <br /> '''Polární stratosférické mraky''' neboli Polar Stratospheric Clouds (PSC), někdy zvané též perleťová oblaka, se objevují ve [stratosféra|stratosféře]], v polárních oblastech při mimořádně chladných teplotních podmínkách. Hrají důležitou roli v procesu vzniku antarktické ozónové díry, jelikož některé chemické procesy, které se podílí na destrukci ozónu, probíhají pouze na povrchu těchto mraků. Zatímco teploty vzduchu v [[troposféře]] dlouhodobě rostou, ve stratosféře (oblasti [[atmosféra|atmosféry]] [[Země]] ve výšce 10 až 50 kilometrů) klesají. Tento jev je způsoben zvětšováním intenzity [[skleníkový efekt|skleníkového efektu]] a v důsledku usnadňuje narušování [[ozón]]ové vrstvy. <br /> <br /> Polární stratosferické mraky se vyskytují ve třech hlavních fázích, které se označují jako typ I.A, typ I.B a typ II.<br /> <br /> Typ I.A obsahuje částice složené z vody a kyseliny dusičné v pevné fázi - NAT (nitric acid trihydrate), popřípadě NAD (nitric acid dihydrate). Částice NAT mohou existovat v pevném skupenství i při teplotách o 5 – 7 °C přesahujících bod tání. Tento jev není ještě zcela vysvětlen, je však pravděpodobné, že zamrznutí kapek je způsobeno srážkami s vysoce energetickým kosmickým zářením (the cosmic ray induced freezing) (Yu, 2004). Tyto částice mohou vázat další HNO3 a narůstají do rozměrů až 20 μm. Jak jejich hmotnost roste, klesají postupně až do troposféry. Jelikož tímto procesem dochází k odstraňování dusíku ze stratosféry, je nazýván nevratná denitrifikace a v důsledku značně přispívá k destukci ozónu (Alfred, 2007). <br /> <br /> PSC typu I.B obsahují částice, jež jsou menší (0,08 – 0,3 μm), než u typu IA, takzvané &quot;podchlazené kapky terciárního roztoku&quot; (supercooled ternary solution droplets) – STS droplets. Ty vznikají srážením HNO3 a H2O na přítomný aerosol složený z H2SO4 a H2O. Tyto částice nedosahují dostatečných hmotností na to, aby klesaly do troposféry a způsobovaly tak nevratnou denitrifikaci, nicméně také odstraňují plynnou HNO3 a způsobují tak dočasnou denitrifikaci (Lowe et al, 2006).<br /> <br /> PSC typu I.B se za určitých okolností může změnit na typ I.A. Děje se tak v malém teplotním intervalu okolo 3 – 5 °C nad bodem tání ledu. Rychlost, se kterou tato změna složení mraku probíhá, závisí na tom, do jaké míry kondenzují jednotlivé komponenty. To je určeno velikostí částic a parciálním tlakem jednotlivých složek v plynné fázi, takže, zatímco u molekul vody trvá kondenzace několik sekund, u HNO3 může trvat od několika minut pro malé částice (≈0,1 μm) až po několik hodin pro větší částice (≈2μm) (Lowe et al, 2006). <br /> <br /> Polární stratosférické mraky typu II se skládají z ledových krystalků, které na sebe navazují vodní páru z okolního [[vzduchu]], zvětšují svůj objem a hmotnost a postupně klesají do troposféry, což má za následek dehydrataci stratosféry (Lowe et al, 2006).<br /> <br /> Polární stratosférické mraky tedy ovlivňují proces destrukce ozónu dvěma hlavními způsoby. Zaprvé denitrifikují a dehydratují stratosféru, zadruhé poskytují aktivní povrch, jakožto místo kde probíhají heterogenní chemické reakce, při kterých se méně aktivní látky HCl a ClONO2 přeměňují na aktivnější sloučeniny chlóru HOCl a Cl2. Tyto reakce probíhají pouze na povrchu PCS a jsou velmi rychlé (Rowland, 2006).<br /> <br /> <br /> == Zdroje==<br /> *ALFRED, J., FROMM, M., BEVILACQUA, R., NEDOLUHA, G. ''Observations and analysis of polar stratospheric clouds detected by POAM III and SAGE III during the SOLVE II/VINTERSOL campaign in the 2002/2003''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2007, vol. 7 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z URL: &lt;www.atmos-chem-phys.net/7/2151/2007/&gt;.<br /> *LOWE, D., MACKENZIE, A. R., SCHLAGER, H. ''Liquid particle composition and heterogeneous reactions in a mountain wave Polar Stratospheric Cloud''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2006, vol. 6 [cit. 2008-11-19]. Dostupný z URL: &lt;http://www.atmos-chem-phys.net/6/3611/2006/acp-6-3611-2006.html&gt;.<br /> *ROWLAND, F. S. ''Stratospheric ozone depletion''. Philosophical Transactions of The Royal Society B [online]. 2006, vol. 361, no. 1469 [cit. 2008-11-20], s. 769-790. Dostupný z URL: &lt;http://www.journals.royalsoc.ac.uk/content/501842p67034t582/fulltext.html&gt;. ISSN 1471-297.<br /> *YU, F. ''Formation of large NAT particles and denitrification in polar stratosphere: possible role of cosmic rays and effect of solar activity''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2004, vol. 4 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z URL: &lt;http://www.atmos-chem-phys.org/4/2273/2004/acp-4-2273-2004.html&gt;.<br /> <br /> <br /> == Související články ==<br /> *[[Narušení ozónové vrstvy]]<br /> *[[Atmosféra Země]]<br /> *[[Ochrana ozónové vrstvy]]<br /> *[[Montrealský protokol]]<br /> <br /> <br /> == Externí odkazy ==<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Polar_stratospheric_cloud Polar Stratospheric Clouds na anglické Wikipedii]<br /> *[http://www.atm.ch.cam.ac.uk/tour/psc.html Ozone Hole Tour]<br /> *[http://www.awi.de/en/research/research_divisions/climate_science/atmospheric_circulations/research_themes/aerosol/polar_stratospheric_clouds/ Polar Stratospheric Clouds Above Spitsbergen]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Ovzduší]]<br /> [[Kategorie:Klima]]</div>

Valeska https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Pol%C3%A1rn%C3%AD_stratosf%C3%A9rick%C3%A9_mraky&diff=4551 2008-11-23T21:36:22Z

<p>Valeska: </p> <hr /> <div>[[soubor:P2.jpg|Polar Stratospheric Clouds]]<br /> <br /> <br /> <br /> '''Polární stratosférické mraky''' neboli Polar Stratospheric Clouds (PSC), někdy zvané též perleťová oblaka, se objevují ve stratosféře, [[stratosféra|stratosféře]] v polárních oblastech při mimořádně chladných teplotních podmínkách. Hrají důležitou roli v procesu vzniku antarktické ozónové díry, jelikož některé chemické procesy, které se podílí na destrukci ozónu, probíhají pouze na povrchu těchto mraků. Zatímco teploty vzduchu v [[troposféře]] dlouhodobě rostou, ve stratosféře (ve výšce 10 až 50 kilometrů) klesají. Tento jev je způsoben zvětšováním skleníkového efektu [[skleníkový efekt|skleníkového efektu]] a v důsledku usnadňuje narušování [[ozón]]ové vrstvy. <br /> <br /> Polární stratosferické mraky se vyskytují ve třech hlavních fázích, které se označují jako typ I.A, typ I.B a typ II.<br /> <br /> Typ I.A obsahuje částice složené z vody a kyseliny dusičné v pevné fázi - NAT (nitric acid trihydrate), popřípadě NAD (nitric acid dihydrate). Částice NAT mohou existovat v pevném skupenství i při teplotách o 5 – 7 °C přesahujících bod tání. Tento jev není ještě zcela vysvětlen, je však pravděpodobné, že zamrznutí kapek je způsobeno srážkami s vysoce energetickým kosmickým zářením (the cosmic ray induced freezing) (Yu, 2004). Tyto částice mohou vázat další HNO3 a narůstají do rozměrů až 20 μm. Jak jejich hmotnost roste, klesají postupně až do troposféry. Jelikož tímto procesem dochází k odstraňování dusíku ze stratosféry, je nazýván nevratná denitrifikace a v důsledku značně přispívá k destukci ozónu (Alfred, 2007). <br /> <br /> PSC typu I.B obsahují částice, jež jsou menší (0,08 – 0,3 μm), než u typu IA, takzvané &quot;podchlazené kapky terciárního roztoku&quot; (supercooled ternary solution droplets) – STS droplets. Ty vznikají srážením HNO3 a H2O na přítomný aerosol složený z H2SO4 a H2O. Tyto částice nedosahují dostatečných hmotností na to, aby klesaly do troposféry a způsobovaly tak nevratnou denitrifikaci, nicméně také odstraňují plynnou HNO3 a způsobují tak dočasnou denitrifikaci (Lowe et al, 2006).<br /> <br /> PSC typu I.B se za určitých okolností může změnit na typ I.A. Děje se tak v malém teplotním intervalu okolo 3 – 5 °C nad bodem tání ledu. Rychlost, se kterou tato změna složení mraku probíhá, závisí na tom, do jaké míry kondenzují jednotlivé komponenty. To je určeno velikostí částic a parciálním tlakem jednotlivých složek v plynné fázi, takže, zatímco u molekul vody trvá kondenzace několik sekund, u HNO3 může trvat od několika minut pro malé částice (≈0,1 μm) až po několik hodin pro větší částice (≈2μm) (Lowe et al, 2006). <br /> <br /> Polární stratosférické mraky typu II se skládají z ledových krystalků, které na sebe navazují vodní páru z okolního [[vzduchu]], zvětšují svůj objem a hmotnost a postupně klesají do troposféry, což má za následek dehydrataci stratosféry (Lowe et al, 2006).<br /> <br /> Polární stratosférické mraky tedy ovlivňují proces destrukce ozónu dvěma hlavními způsoby. Zaprvé denitrifikují a dehydratují stratosféru, zadruhé poskytují aktivní povrch, jakožto místo kde probíhají heterogenní chemické reakce, při kterých se méně aktivní látky HCl a ClONO2 přeměňují na aktivnější sloučeniny chlóru HOCl a Cl2. Tyto reakce probíhají pouze na povrchu PCS a jsou velmi rychlé (Rowland, 2006).<br /> <br /> <br /> == Zdroje==<br /> *ALFRED, J., FROMM, M., BEVILACQUA, R., NEDOLUHA, G. ''Observations and analysis of polar stratospheric clouds detected by POAM III and SAGE III during the SOLVE II/VINTERSOL campaign in the 2002/2003''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2007, vol. 7 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z URL: &lt;www.atmos-chem-phys.net/7/2151/2007/&gt;.<br /> *LOWE, D., MACKENZIE, A. R., SCHLAGER, H. ''Liquid particle composition and heterogeneous reactions in a mountain wave Polar Stratospheric Cloud''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2006, vol. 6 [cit. 2008-11-19]. Dostupný z URL: &lt;http://www.atmos-chem-phys.net/6/3611/2006/acp-6-3611-2006.html&gt;.<br /> *ROWLAND, F. S. ''Stratospheric ozone depletion''. Philosophical Transactions of The Royal Society B [online]. 2006, vol. 361, no. 1469 [cit. 2008-11-20], s. 769-790. Dostupný z URL: &lt;http://www.journals.royalsoc.ac.uk/content/501842p67034t582/fulltext.html&gt;. ISSN 1471-297.<br /> *YU, F. ''Formation of large NAT particles and denitrification in polar stratosphere: possible role of cosmic rays and effect of solar activity''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2004, vol. 4 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z URL: &lt;http://www.atmos-chem-phys.org/4/2273/2004/acp-4-2273-2004.html&gt;.<br /> <br /> <br /> == Související články ==<br /> *[[Narušení ozónové vrstvy]]<br /> *[[Atmosféra Země]]<br /> *[[Ochrana ozónové vrstvy]]<br /> *[[Montrealský protokol]]<br /> <br /> <br /> == Externí odkazy ==<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Polar_stratospheric_cloud Polar Stratospheric Clouds na anglické Wikipedii]<br /> *[http://www.atm.ch.cam.ac.uk/tour/psc.html Ozone Hole Tour]<br /> *[http://www.awi.de/en/research/research_divisions/climate_science/atmospheric_circulations/research_themes/aerosol/polar_stratospheric_clouds/ Polar Stratospheric Clouds Above Spitsbergen]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Ovzduší]]<br /> [[Kategorie:Klima]]</div>

Valeska https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Pol%C3%A1rn%C3%AD_stratosf%C3%A9rick%C3%A9_mraky&diff=4550 2008-11-23T21:34:59Z

<p>Valeska: </p> <hr /> <div>[[soubor:P2.jpg|Polar Stratospheric Clouds]]<br /> <br /> <br /> <br /> '''Polární stratosférické mraky''' neboli Polar Stratospheric Clouds (PSC), někdy zvané též perleťová oblaka, se objevují ve stratosféře, [[stratosféra|stratosféře]] v polárních oblastech při mimořádně chladných teplotních podmínkách. Hrají důležitou roli v procesu vzniku antarktické ozónové díry, jelikož některé chemické procesy, které se podílí na destrukci ozónu, probíhají pouze na povrchu těchto mraků. Zatímco teploty vzduchu v [[troposféře]] dlouhodobě rostou, ve stratosféře (ve výšce 10 až 50 kilometrů) klesají. Tento jev je způsoben zvětšováním [[skleníkového efektu]] a v důsledku usnadňuje narušování [[ozón]]ové vrstvy. <br /> <br /> Polární stratosferické mraky se vyskytují ve třech hlavních fázích, které se označují jako typ I.A, typ I.B a typ II.<br /> <br /> Typ I.A obsahuje částice složené z vody a kyseliny dusičné v pevné fázi - NAT (nitric acid trihydrate), popřípadě NAD (nitric acid dihydrate). Částice NAT mohou existovat v pevném skupenství i při teplotách o 5 – 7 °C přesahujících bod tání. Tento jev není ještě zcela vysvětlen, je však pravděpodobné, že zamrznutí kapek je způsobeno srážkami s vysoce energetickým kosmickým zářením (the cosmic ray induced freezing) (Yu, 2004). Tyto částice mohou vázat další HNO3 a narůstají do rozměrů až 20 μm. Jak jejich hmotnost roste, klesají postupně až do troposféry. Jelikož tímto procesem dochází k odstraňování dusíku ze stratosféry, je nazýván nevratná denitrifikace a v důsledku značně přispívá k destukci ozónu (Alfred, 2007). <br /> <br /> PSC typu I.B obsahují částice, jež jsou menší (0,08 – 0,3 μm), než u typu IA, takzvané &quot;podchlazené kapky terciárního roztoku&quot; (supercooled ternary solution droplets) – STS droplets. Ty vznikají srážením HNO3 a H2O na přítomný aerosol složený z H2SO4 a H2O. Tyto částice nedosahují dostatečných hmotností na to, aby klesaly do troposféry a způsobovaly tak nevratnou denitrifikaci, nicméně také odstraňují plynnou HNO3 a způsobují tak dočasnou denitrifikaci (Lowe et al, 2006).<br /> <br /> PSC typu I.B se za určitých okolností může změnit na typ I.A. Děje se tak v malém teplotním intervalu okolo 3 – 5 °C nad bodem tání ledu. Rychlost, se kterou tato změna složení mraku probíhá, závisí na tom, do jaké míry kondenzují jednotlivé komponenty. To je určeno velikostí částic a parciálním tlakem jednotlivých složek v plynné fázi, takže, zatímco u molekul vody trvá kondenzace několik sekund, u HNO3 může trvat od několika minut pro malé částice (≈0,1 μm) až po několik hodin pro větší částice (≈2μm) (Lowe et al, 2006). <br /> <br /> Polární stratosférické mraky typu II se skládají z ledových krystalků, které na sebe navazují vodní páru z okolního [[vzduchu]], zvětšují svůj objem a hmotnost a postupně klesají do troposféry, což má za následek dehydrataci stratosféry (Lowe et al, 2006).<br /> <br /> Polární stratosférické mraky tedy ovlivňují proces destrukce ozónu dvěma hlavními způsoby. Zaprvé denitrifikují a dehydratují stratosféru, zadruhé poskytují aktivní povrch, jakožto místo kde probíhají heterogenní chemické reakce, při kterých se méně aktivní látky HCl a ClONO2 přeměňují na aktivnější sloučeniny chlóru HOCl a Cl2. Tyto reakce probíhají pouze na povrchu PCS a jsou velmi rychlé (Rowland, 2006).<br /> <br /> <br /> == Zdroje==<br /> *ALFRED, J., FROMM, M., BEVILACQUA, R., NEDOLUHA, G. ''Observations and analysis of polar stratospheric clouds detected by POAM III and SAGE III during the SOLVE II/VINTERSOL campaign in the 2002/2003''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2007, vol. 7 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z URL: &lt;www.atmos-chem-phys.net/7/2151/2007/&gt;.<br /> *LOWE, D., MACKENZIE, A. R., SCHLAGER, H. ''Liquid particle composition and heterogeneous reactions in a mountain wave Polar Stratospheric Cloud''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2006, vol. 6 [cit. 2008-11-19]. Dostupný z URL: &lt;http://www.atmos-chem-phys.net/6/3611/2006/acp-6-3611-2006.html&gt;.<br /> *ROWLAND, F. S. ''Stratospheric ozone depletion''. Philosophical Transactions of The Royal Society B [online]. 2006, vol. 361, no. 1469 [cit. 2008-11-20], s. 769-790. Dostupný z URL: &lt;http://www.journals.royalsoc.ac.uk/content/501842p67034t582/fulltext.html&gt;. ISSN 1471-297.<br /> *YU, F. ''Formation of large NAT particles and denitrification in polar stratosphere: possible role of cosmic rays and effect of solar activity''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2004, vol. 4 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z URL: &lt;http://www.atmos-chem-phys.org/4/2273/2004/acp-4-2273-2004.html&gt;.<br /> <br /> <br /> == Související články ==<br /> *[[Narušení ozónové vrstvy]]<br /> *[[Atmosféra Země]]<br /> *[[Ochrana ozónové vrstvy]]<br /> *[[Montrealský protokol]]<br /> <br /> <br /> == Externí odkazy ==<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Polar_stratospheric_cloud Polar Stratospheric Clouds na anglické Wikipedii]<br /> *[http://www.atm.ch.cam.ac.uk/tour/psc.html Ozone Hole Tour]<br /> *[http://www.awi.de/en/research/research_divisions/climate_science/atmospheric_circulations/research_themes/aerosol/polar_stratospheric_clouds/ Polar Stratospheric Clouds Above Spitsbergen]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Ovzduší]]<br /> [[Kategorie:Klima]]</div>

Valeska https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Angelfish.jpg&diff=4549 2008-11-23T21:28:38Z

<p>Valeska: načtena nová verze &quot;Soubor:Angelfish.jpg&quot;: Navrácena verze nahraná v 21:13 dne 23. 11. 2008.</p> <hr /> <div></div>

Valeska https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Angelfish.jpg&diff=4548 2008-11-23T21:24:16Z

<p>Valeska: načtena nová verze &quot;Soubor:Angelfish.jpg&quot;</p> <hr /> <div></div>

Valeska https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Profil.png&diff=4547 2008-11-23T21:19:53Z

<p>Valeska: </p> <hr /> <div></div>

Valeska https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Profil.gif&diff=4546 2008-11-23T21:14:00Z

<p>Valeska: </p> <hr /> <div></div>

Valeska https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Angelfish.jpg&diff=4545 2008-11-23T21:13:15Z

<p>Valeska: </p> <hr /> <div></div>

Valeska https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Pol%C3%A1rn%C3%AD_stratosf%C3%A9rick%C3%A9_mraky&diff=4544 2008-11-23T21:07:15Z

<p>Valeska: </p> <hr /> <div>[[soubor:P2.jpg|Polar Stratospheric Clouds]]<br /> <br /> <br /> <br /> '''Polární stratosférické mraky''' neboli Polar Stratospheric Clouds (PSC), někdy zvané též perleťová oblaka, se objevují ve [[stratosféře]] v polárních oblastech při mimořádně chladných teplotních podmínkách. Hrají důležitou roli v procesu vzniku antarktické ozónové díry, jelikož některé chemické procesy, které se podílí na destrukci ozónu, probíhají pouze na povrchu těchto mraků. Zatímco teploty vzduchu v [[troposféře]] dlouhodobě rostou, ve stratosféře (ve výšce 10 až 50 kilometrů) klesají. Tento jev je způsoben zvětšováním [[skleníkového efektu]] a v důsledku usnadňuje narušování [[ozón]]ové vrstvy. <br /> <br /> Polární stratosferické mraky se vyskytují ve třech hlavních fázích, které se označují jako typ I.A, typ I.B a typ II.<br /> <br /> Typ I.A obsahuje částice složené z vody a kyseliny dusičné v pevné fázi - NAT (nitric acid trihydrate), popřípadě NAD (nitric acid dihydrate). Částice NAT mohou existovat v pevném skupenství i při teplotách o 5 – 7 °C přesahujících bod tání. Tento jev není ještě zcela vysvětlen, je však pravděpodobné, že zamrznutí kapek je způsobeno srážkami s vysoce energetickým kosmickým zářením (the cosmic ray induced freezing) (Yu, 2004). Tyto částice mohou vázat další HNO3 a narůstají do rozměrů až 20 μm. Jak jejich hmotnost roste, klesají postupně až do troposféry. Jelikož tímto procesem dochází k odstraňování dusíku ze stratosféry, je nazýván nevratná denitrifikace a v důsledku značně přispívá k destukci ozónu (Alfred, 2007). <br /> <br /> PSC typu I.B obsahují částice, jež jsou menší (0,08 – 0,3 μm), než u typu IA, takzvané &quot;podchlazené kapky terciárního roztoku&quot; (supercooled ternary solution droplets) – STS droplets. Ty vznikají srážením HNO3 a H2O na přítomný aerosol složený z H2SO4 a H2O. Tyto částice nedosahují dostatečných hmotností na to, aby klesaly do troposféry a způsobovaly tak nevratnou denitrifikaci, nicméně také odstraňují plynnou HNO3 a způsobují tak dočasnou denitrifikaci (Lowe et al, 2006).<br /> <br /> PSC typu I.B se za určitých okolností může změnit na typ I.A. Děje se tak v malém teplotním intervalu okolo 3 – 5 °C nad bodem tání ledu. Rychlost, se kterou tato změna složení mraku probíhá, závisí na tom, do jaké míry kondenzují jednotlivé komponenty. To je určeno velikostí částic a parciálním tlakem jednotlivých složek v plynné fázi, takže, zatímco u molekul vody trvá kondenzace několik sekund, u HNO3 může trvat od několika minut pro malé částice (≈0,1 μm) až po několik hodin pro větší částice (≈2μm) (Lowe et al, 2006). <br /> <br /> Polární stratosférické mraky typu II se skládají z ledových krystalků, které na sebe navazují vodní páru z okolního [[vzduchu]], zvětšují svůj objem a hmotnost a postupně klesají do troposféry, což má za následek dehydrataci stratosféry (Lowe et al, 2006).<br /> <br /> Polární stratosférické mraky tedy ovlivňují proces destrukce ozónu dvěma hlavními způsoby. Zaprvé denitrifikují a dehydratují stratosféru, zadruhé poskytují aktivní povrch, jakožto místo kde probíhají heterogenní chemické reakce, při kterých se méně aktivní látky HCl a ClONO2 přeměňují na aktivnější sloučeniny chlóru HOCl a Cl2. Tyto reakce probíhají pouze na povrchu PCS a jsou velmi rychlé (Rowland, 2006).<br /> <br /> <br /> == Zdroje==<br /> *ALFRED, J., FROMM, M., BEVILACQUA, R., NEDOLUHA, G. ''Observations and analysis of polar stratospheric clouds detected by POAM III and SAGE III during the SOLVE II/VINTERSOL campaign in the 2002/2003''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2007, vol. 7 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z URL: &lt;www.atmos-chem-phys.net/7/2151/2007/&gt;.<br /> *LOWE, D., MACKENZIE, A. R., SCHLAGER, H. ''Liquid particle composition and heterogeneous reactions in a mountain wave Polar Stratospheric Cloud''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2006, vol. 6 [cit. 2008-11-19]. Dostupný z URL: &lt;http://www.atmos-chem-phys.net/6/3611/2006/acp-6-3611-2006.html&gt;.<br /> *ROWLAND, F. S. ''Stratospheric ozone depletion''. Philosophical Transactions of The Royal Society B [online]. 2006, vol. 361, no. 1469 [cit. 2008-11-20], s. 769-790. Dostupný z URL: &lt;http://www.journals.royalsoc.ac.uk/content/501842p67034t582/fulltext.html&gt;. ISSN 1471-297.<br /> *YU, F. ''Formation of large NAT particles and denitrification in polar stratosphere: possible role of cosmic rays and effect of solar activity''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2004, vol. 4 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z URL: &lt;http://www.atmos-chem-phys.org/4/2273/2004/acp-4-2273-2004.html&gt;.<br /> <br /> <br /> == Související články ==<br /> *[[Narušení ozónové vrstvy]]<br /> *[[Atmosféra Země]]<br /> *[[Ochrana ozónové vrstvy]]<br /> *[[Montrealský protokol]]<br /> <br /> <br /> == Externí odkazy ==<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Polar_stratospheric_cloud Polar Stratospheric Clouds na anglické Wikipedii]<br /> *[http://www.atm.ch.cam.ac.uk/tour/psc.html Ozone Hole Tour]<br /> *[http://www.awi.de/en/research/research_divisions/climate_science/atmospheric_circulations/research_themes/aerosol/polar_stratospheric_clouds/ Polar Stratospheric Clouds Above Spitsbergen]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Ovzduší]]<br /> [[Kategorie:Klima]]</div>

Valeska https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Pol%C3%A1rn%C3%AD_stratosf%C3%A9rick%C3%A9_mraky&diff=4543 2008-11-23T21:06:28Z

<p>Valeska: </p> <hr /> <div>[[soubor:P2.jpg|Polar Stratospheric Clouds]]<br /> <br /> <br /> <br /> '''Polární stratosférické mraky''' neboli Polar Stratospheric Clouds (PSC), někdy zvané též perleťová oblaka, se objevují ve [[stratosféře]] v polárních oblastech při mimořádně chladných teplotních podmínkách. Hrají důležitou roli v procesu vzniku antarktické ozónové díry, jelikož některé chemické procesy, které se podílí na destrukci ozónu, probíhají pouze na povrchu těchto mraků. Zatímco teploty vzduchu v [[troposféře]] dlouhodobě rostou, ve stratosféře (ve výšce 10 až 50 kilometrů) klesají. Tento jev je způsoben zvětšováním [[skleníkového efektu]] a v důsledku usnadňuje narušování [[ozón]]ové vrstvy. <br /> <br /> Polární stratosferické mraky se vyskytují ve třech hlavních fázích, které se označují jako typ I.A, typ I.B a typ II.<br /> <br /> Typ I.A obsahuje částice složené z vody a kyseliny dusičné v pevné fázi - NAT (nitric acid trihydrate), popřípadě NAD (nitric acid dihydrate). Částice NAT mohou existovat v pevném skupenství i při teplotách o 5 – 7 °C přesahujících bod tání. Tento jev není ještě zcela vysvětlen, je však pravděpodobné, že zamrznutí kapek je způsobeno srážkami s vysoce energetickým kosmickým zářením (the cosmic ray induced freezing) (Yu, 2004). Tyto částice mohou vázat další HNO3 a narůstají do rozměrů až 20 μm. Jak jejich hmotnost roste, klesají postupně až do troposféry. Jelikož tímto procesem dochází k odstraňování dusíku ze stratosféry, je nazýván nevratná denitrifikace a v důsledku značně přispívá k destukci ozónu (Alfred, 2007). <br /> <br /> PSC typu I.B obsahují částice, jež jsou menší (0,08 – 0,3 μm), než u typu IA, takzvané &quot;podchlazené kapky terciárního roztoku&quot; (supercooled ternary solution droplets) – STS droplets. Ty vznikají srážením HNO3 a H2O na přítomný aerosol složený z H2SO4 a H2O. Tyto částice nedosahují dostatečných hmotností na to, aby klesaly do troposféry a způsobovaly tak nevratnou denitrifikaci, nicméně také odstraňují plynnou HNO3 a způsobují tak dočasnou denitrifikaci (Lowe et al, 2006).<br /> <br /> PSC typu I.B se za určitých okolností může změnit na typ I.A. Děje se tak v malém teplotním intervalu okolo 3 – 5 °C nad bodem tání ledu. Rychlost, se kterou tato změna složení mraku probíhá, závisí na tom, do jaké míry kondenzují jednotlivé komponenty. To je určeno velikostí částic a parciálním tlakem jednotlivých složek v plynné fázi, takže, zatímco u molekul vody trvá kondenzace několik sekund, u HNO3 může trvat od několika minut pro malé částice (≈0,1 μm) až po několik hodin pro větší částice (≈2μm) (Lowe et al, 2006). <br /> <br /> Polární stratosférické mraky typu II se skládají z ledových krystalků, které na sebe navazují vodní páru z okolního [[vzduchu]], zvětšují svůj objem a hmotnost a postupně klesají do troposféry, což má za následek dehydrataci stratosféry (Lowe et al, 2006).<br /> <br /> Polární stratosférické mraky tedy ovlivňují proces destrukce ozónu dvěma hlavními způsoby. Zaprvé denitrifikují a dehydratují stratosféru, zadruhé poskytují aktivní povrch, jakožto místo kde probíhají heterogenní chemické reakce, při kterých se méně aktivní látky HCl a ClONO2 přeměňují na aktivnější sloučeniny chlóru HOCl a Cl2. Tyto reakce probíhají pouze na povrchu PCS a jsou velmi rychlé (Rowland, 2006).<br /> <br /> <br /> == Zdroje==<br /> *ALFRED, J., FROMM, M., BEVILACQUA, R., NEDOLUHA, G. ''Observations and analysis of polar stratospheric clouds detected by POAM III and SAGE III during the SOLVE II/VINTERSOL campaign in the 2002/2003''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2007, vol. 7 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z URL: &lt;www.atmos-chem-phys.net/7/2151/2007/&gt;.<br /> *LOWE, D., MACKENZIE, A. R., SCHLAGER, H. ''Liquid particle composition and heterogeneous reactions in a mountain wave Polar Stratospheric Cloud''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2006, vol. 6 [cit. 2008-11-19]. Dostupný z URL: &lt;http://www.atmos-chem-phys.net/6/3611/2006/acp-6-3611-2006.html&gt;.<br /> *ROWLAND, F. S. ''Stratospheric ozone depletion''. Philosophical Transactions of The Royal Society B [online]. 2006, vol. 361, no. 1469 [cit. 2008-11-20], s. 769-790. Dostupný z URL: &lt;http://www.journals.royalsoc.ac.uk/content/501842p67034t582/fulltext.html&gt;. ISSN 1471-297.<br /> *YU, F. ''Formation of large NAT particles and denitrification in polar stratosphere: possible role of cosmic rays and effect of solar activity''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2004, vol. 4 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z URL: &lt;http://www.atmos-chem-phys.org/4/2273/2004/acp-4-2273-2004.html&gt;.<br /> <br /> <br /> <br /> == Související články ==<br /> *[[Narušení ozónové vrstvy]]<br /> *[[Atmosféra Země]]<br /> *[[Ochrana ozónové vrstvy]]<br /> *[[Montrealský protokol]]<br /> <br /> <br /> == Externí odkazy ==<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Polar_stratospheric_cloud Polar Stratospheric Clouds na anglické Wikipedii]<br /> *[http://www.atm.ch.cam.ac.uk/tour/psc.html Ozone Hole Tour]<br /> *[http://www.awi.de/en/research/research_divisions/climate_science/atmospheric_circulations/research_themes/aerosol/polar_stratospheric_clouds/ Polar Stratospheric Clouds Above Spitsbergen]<br /> <br /> [[Kategorie:Ovzduší]]<br /> [[Kategorie:Klima]]</div>

Valeska https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Pol%C3%A1rn%C3%AD_stratosf%C3%A9rick%C3%A9_mraky&diff=4542 2008-11-23T14:16:01Z

<p>Valeska: </p> <hr /> <div>[[soubor:P2.jpg]]<br /> <br /> <br /> <br /> '''Polární stratosférické mraky''' neboli Polar Stratospheric Clouds (PSC), někdy zvané též perleťová oblaka, se objevují ve [[stratosféře]] v polárních oblastech při mimořádně chladných teplotních podmínkách. Hrají důležitou roli v procesu vzniku antarktické ozónové díry, jelikož některé chemické procesy, které se podílí na destrukci ozónu, probíhají pouze na povrchu těchto mraků. Zatímco teploty vzduchu v [[troposféře]] dlouhodobě rostou, ve stratosféře (ve výšce 10 až 50 kilometrů) klesají. Tento jev je způsoben zvětšováním [[skleníkového efektu]] a v důsledku usnadňuje narušování [[ozón]]ové vrstvy. <br /> <br /> Polární stratosferické mraky se vyskytují ve třech hlavních fázích, které se označují jako typ I.A, typ I.B a typ II.<br /> <br /> Typ I.A obsahuje částice složené z vody a kyseliny dusičné v pevné fázi - NAT (nitric acid trihydrate), popřípadě NAD (nitric acid dihydrate). Částice NAT mohou existovat v pevném skupenství i při teplotách o 5 – 7 °C přesahujících bod tání. Tento jev není ještě zcela vysvětlen, je však pravděpodobné, že zamrznutí kapek je způsobeno srážkami s vysoce energetickým kosmickým zářením (the cosmic ray induced freezing) (Yu, 2004). Tyto částice mohou vázat další HNO3 a narůstají do rozměrů až 20 μm. Jak jejich hmotnost roste, klesají postupně až do troposféry. Jelikož tímto procesem dochází k odstraňování dusíku ze stratosféry, je nazýván nevratná denitrifikace a v důsledku značně přispívá k destukci ozónu (Alfred, 2007). <br /> <br /> PSC typu I.B obsahují částice, jež jsou menší (0,08 – 0,3 μm), než u typu IA, takzvané &quot;podchlazené kapky terciárního roztoku&quot; (supercooled ternary solution droplets) – STS droplets. Ty vznikají srážením HNO3 a H2O na přítomný aerosol složený z H2SO4 a H2O. Tyto částice nedosahují dostatečných hmotností na to, aby klesaly do troposféry a způsobovaly tak nevratnou denitrifikaci, nicméně také odstraňují plynnou HNO3 a způsobují tak dočasnou denitrifikaci (Lowe et al, 2006).<br /> <br /> PSC typu I.B se za určitých okolností může změnit na typ I.A. Děje se tak v malém teplotním intervalu okolo 3 – 5 °C nad bodem tání ledu. Rychlost, se kterou tato změna složení mraku probíhá, závisí na tom, do jaké míry kondenzují jednotlivé komponenty. To je určeno velikostí částic a parciálním tlakem jednotlivých složek v plynné fázi, takže, zatímco u molekul vody trvá kondenzace několik sekund, u HNO3 může trvat od několika minut pro malé částice (≈0,1 μm) až po několik hodin pro větší částice (≈2μm) (Lowe et al, 2006). <br /> <br /> Polární stratosférické mraky typu II se skládají z ledových krystalků, které na sebe navazují vodní páru z okolního [[vzduchu]], zvětšují svůj objem a hmotnost a postupně klesají do troposféry, což má za následek dehydrataci stratosféry (Lowe et al, 2006).<br /> <br /> Polární stratosférické mraky tedy ovlivňují proces destrukce ozónu dvěma hlavními způsoby. Zaprvé denitrifikují a dehydratují stratosféru, zadruhé poskytují aktivní povrch, jakožto místo kde probíhají heterogenní chemické reakce, při kterých se méně aktivní látky HCl a ClONO2 přeměňují na aktivnější sloučeniny chlóru HOCl a Cl2. Tyto reakce probíhají pouze na povrchu PCS a jsou velmi rychlé (Rowland, 2006).<br /> <br /> <br /> == Související články ==<br /> *[[Narušení ozónové vrstvy]]<br /> *[[Atmosféra Země]]<br /> *[[Ochrana ozónové vrstvy]]<br /> *[[Montrealský protokol]]<br /> <br /> <br /> == Zdroje==<br /> *ALFRED, J., FROMM, M., BEVILACQUA, R., NEDOLUHA, G. ''Observations and analysis of polar stratospheric clouds detected by POAM III and SAGE III during the SOLVE II/VINTERSOL campaign in the 2002/2003''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2007, vol. 7 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z URL: &lt;www.atmos-chem-phys.net/7/2151/2007/&gt;.<br /> *LOWE, D., MACKENZIE, A. R., SCHLAGER, H. ''Liquid particle composition and heterogeneous reactions in a mountain wave Polar Stratospheric Cloud''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2006, vol. 6 [cit. 2008-11-19]. Dostupný z URL: &lt;http://www.atmos-chem-phys.net/6/3611/2006/acp-6-3611-2006.html&gt;.<br /> *ROWLAND, F. S. ''Stratospheric ozone depletion''. Philosophical Transactions of The Royal Society B [online]. 2006, vol. 361, no. 1469 [cit. 2008-11-20], s. 769-790. Dostupný z URL: &lt;http://www.journals.royalsoc.ac.uk/content/501842p67034t582/fulltext.html&gt;. ISSN 1471-297.<br /> *YU, F. ''Formation of large NAT particles and denitrification in polar stratosphere: possible role of cosmic rays and effect of solar activity''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2004, vol. 4 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z URL: &lt;http://www.atmos-chem-phys.org/4/2273/2004/acp-4-2273-2004.html&gt;.<br /> <br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Ovzduší]]<br /> [[Kategorie:Klima]]</div>

Valeska https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Pol%C3%A1rn%C3%AD_stratosf%C3%A9rick%C3%A9_mraky&diff=4541 2008-11-23T12:43:39Z

<p>Valeska: </p> <hr /> <div>[[soubor:P2.jpg]]<br /> <br /> <br /> <br /> '''Polární stratosférické mraky''' neboli Polar Stratospheric Clouds (PSC), někdy zvané též perleťová oblaka, se objevují ve [[stratosféře]] v polárních oblastech při mimořádně chladných teplotních podmínkách. Hrají důležitou roli v procesu vzniku Antarktické ozónové díry, jelikož některé chemické procesy, které se podílí na destrukci ozónu, probíhají pouze na povrchu těchto mraků. Zatímco teploty vzduchu v [[troposféře]] dlouhodobě rostou, ve stratosféře (ve výšce 10 až 50 kilometrů) klesají. Tento jev je způsoben zvětšováním [[skleníkového efektu]] a v důsledku usnadňuje narušování [[ozón]]ové vrstvy. <br /> <br /> Polární stratosferické mraky se vyskytují ve třech hlavních fázích, které se označují jako typ I.A, typ I.B a typ II.<br /> <br /> Typ I.A obsahuje částice složené z vody a kyseliny dusičné v pevné fázi - NAT (nitric acid trihydrate), popřípadě NAD (nitric acid dihydrate). Částice NAT mohou existovat v pevném skupenství i při teplotách o 5 – 7 °C přesahujících bod tání. Tento jev není ještě zcela vysvětlen, je však pravděpodobné, že zamrznutí kapek je způsobeno srážkami s vysoce energetickým kosmickým zářením (the cosmic ray induced freezing) (Yu, 2004). Tyto částice mohou vázat další HNO3 a narůstají do rozměrů až 20 μm. Jak jejich hmotnost roste, klesají postupně až do troposféry. Jelikož tímto procesem dochází k odstraňování dusíku ze stratosféry, je nazýván nevratná denitrifikace a v důsledku značně přispívá k destukci ozónu (Alfred, 2007). <br /> <br /> PSC typu I.B obsahují částice, jež jsou menší (0,08 – 0,3 μm), než u typu IA, takzvané &quot;podchlazené kapky terciárního roztoku&quot; (supercooled ternary solution droplets) – STS droplets. Ty vznikají srážením HNO3 a H2O na přítomný aerosol složený z H2SO4 a H2O. Tyto částice nedosahují dostatečných hmotností na to, aby klesaly do troposféry a způsobovaly tak nevratnou denitrifikaci, nicméně také odstraňují plynnou HNO3 a způsobují tak dočasnou denitrifikaci (Lowe et al, 2006).<br /> <br /> PSC typu I.B se za určitých okolností může změnit na typ I.A. Děje se tak v malém teplotním intervalu okolo 3 – 5 °C nad bodem tání ledu. Rychlost, se kterou tato změna složení mraku probíhá, závisí na tom, do jaké míry kondenzují jednotlivé komponenty. To je určeno velikostí částic a parciálním tlakem jednotlivých složek v plynné fázi, takže, zatímco u molekul vody trvá kondenzace několik sekund, u HNO3 může trvat od několika minut pro malé částice (≈0,1 μm) až po několik hodin pro větší částice (≈2μm) (Lowe et al, 2006). <br /> <br /> Polární stratosférické mraky typu II se skládají z ledových krystalků, které na sebe navazují vodní páru z okolního [[vzduchu]], zvětšují svůj objem a hmotnost a postupně klesají do troposféry, což má za následek dehydrataci stratosféry (Lowe et al, 2006).<br /> <br /> Polární stratosférické mraky tedy ovlivňují proces destrukce ozónu dvěma hlavními způsoby. Zaprvé denitrifikují a dehydratují stratosféru, zadruhé poskytují aktivní povrch, jakožto místo kde probíhají heterogenní chemické reakce, při kterých se méně aktivní látky HCl a ClONO2 přeměňují na aktivnější sloučeniny chlóru HOCl a Cl2. Tyto reakce probíhají pouze na povrchu PCS a jsou velmi rychlé (Rowland, 2006).<br /> <br /> <br /> == Související články ==<br /> *[[Narušení ozónové vrstvy]]<br /> *[[Atmosféra Země]]<br /> *[[Ochrana ozónové vrstvy]]<br /> *[[Montrealský protokol]]<br /> <br /> <br /> == Zdroje==<br /> *ALFRED, J., FROMM, M., BEVILACQUA, R., NEDOLUHA, G. ''Observations and analysis of polar stratospheric clouds detected by POAM III and SAGE III during the SOLVE II/VINTERSOL campaign in the 2002/2003''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2007, vol. 7 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z URL: &lt;www.atmos-chem-phys.net/7/2151/2007/&gt;.<br /> *LOWE, D., MACKENZIE, A. R., SCHLAGER, H. ''Liquid particle composition and heterogeneous reactions in a mountain wave Polar Stratospheric Cloud''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2006, vol. 6 [cit. 2008-11-19]. Dostupný z URL: &lt;http://www.atmos-chem-phys.net/6/3611/2006/acp-6-3611-2006.html&gt;.<br /> *ROWLAND, F. S. ''Stratospheric ozone depletion''. Philosophical Transactions of The Royal Society B [online]. 2006, vol. 361, no. 1469 [cit. 2008-11-20], s. 769-790. Dostupný z URL: &lt;http://www.journals.royalsoc.ac.uk/content/501842p67034t582/fulltext.html&gt;. ISSN 1471-297.<br /> *YU, F. ''Formation of large NAT particles and denitrification in polar stratosphere: possible role of cosmic rays and effect of solar activity''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2004, vol. 4 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z URL: &lt;http://www.atmos-chem-phys.org/4/2273/2004/acp-4-2273-2004.html&gt;.<br /> <br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Ovzduší]]<br /> [[Kategorie:Klima]]</div>

Valeska https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Pol%C3%A1rn%C3%AD_stratosf%C3%A9rick%C3%A9_mraky&diff=4540 2008-11-23T12:05:04Z

<p>Valeska: </p> <hr /> <div>[[soubor:P2.jpg]]<br /> <br /> <br /> <br /> '''Polární stratosférické mraky''' neboli Polar Stratospheric Clouds (PSC), někdy zvané též perleťová oblaka, se objevují ve [[stratosféře]] v polárních oblastech při mimořádně chladných teplotních podmínkách. Hrají důležitou roli v procesu vzniku Antarktické ozónové díry, jelikož některé chemické procesy, které se podílí na destrukci ozónu, probíhají pouze na povrchu těchto mraků. Zatímco teploty vzduchu v [[troposféře]] dlouhodobě rostou, ve stratosféře (ve výšce 10 až 50 kilometrů) klesají. Tento jev je způsoben zvětšováním [[skleníkového efektu]] a v důsledku usnadňuje narušování [[ozón]]ové vrstvy. <br /> <br /> Polární stratosferické mraky se vyskytují ve třech hlavních fázích, které se označují jako typ I.A, typ I.B a typ II.<br /> <br /> Typ I.A obsahuje částice složené z vody a kyseliny dusičné v pevné fázi - NAT (nitric acid trihydrate), popřípadě NAD (nitric acid dihydrate). Částice NAT mohou existovat v pevném skupenství i při teplotách o 5 – 7 °C přesahujících bod tání. Tento jev není ještě zcela vysvětlen, je však pravděpodobné, že zamrznutí kapek je způsobeno srážkami s vysoce energetickým kosmickým zářením (the cosmic ray induced freezing) (Yu, 2004). Tyto částice mohou vázat další HNO3 a narůstají do rozměrů až 20 μm. Jak jejich hmotnost roste, klesají postupně až do troposféry. Jelikož tímto procesem dochází k odstraňování dusíku ze stratosféry, je nazýván nevratná denitrifikace a v důsledku značně přispívá k destukci ozónu (Alfred, 2007). <br /> <br /> PSC typu I.B obsahují částice, jež jsou menší (0,08 – 0,3 μm), než u typu IA, takzvané &quot;podchlazené kapky terciárního roztoku&quot; (supercooled ternary solution droplets) – STS droplets. Ty vznikají srážením HNO3 a H2O na přítomný aerosol složený z H2SO4 a H2O. Tyto částice nedosahují dostatečných hmotností na to, aby klesaly do troposféry a způsobovaly tak nevratnou denitrifikaci, nicméně také odstraňují plynnou HNO3 a způsobují tak dočasnou denitrifikaci (Lowe et al, 2006).<br /> <br /> PSC typu I.B se za určitých okolností může změnit na typ I.A. Děje se tak v malém teplotním intervalu okolo 3 – 5 °C nad bodem tání ledu. Rychlost, se kterou tato změna složení mraku probíhá, závisí na tom, do jaké míry kondenzují jednotlivé komponenty. To je určeno velikostí částic a parciálním tlakem jednotlivých složek v plynné fázi, takže, zatímco u molekul vody trvá kondenzace několik sekund, u HNO3 může trvat od několika minut pro malé částice (≈0,1 μm) až po několik hodin pro větší částice (≈2μm) (Lowe et al, 2006). <br /> <br /> Polární stratosférické mraky typu II se skládají z ledových krystalků, které na sebe navazují vodní páru z okolního [[vzduchu]], zvětšují svůj objem a hmotnost a postupně klesají do troposféry, což má za následek dehydrataci stratosféry (Lowe et al, 2006).<br /> <br /> Polární stratosférické mraky tedy ovlivňují proces destrukce ozónu dvěma hlavními způsoby. Zaprvé denitrifikují a dehydratují stratosféru, zadruhé poskytují aktivní povrch, jakožto místo, kde probíhají heterogenní chemické reakce, při kterých se méně aktivní látky HCl a ClONO2 přeměňují na aktivnější sloučeniny chlóru HOCl a Cl2. Tyto reakce probíhají pouze na povrchu PCS a jsou velmi rychlé (Rowland, 2006).<br /> <br /> <br /> == Související články ==<br /> *[[Narušení ozónové vrstvy]]<br /> *[[Atmosféra Země]]<br /> *[[Ochrana ozónové vrstvy]]<br /> *[[Montrealský protokol]]<br /> <br /> <br /> == Zdroje==<br /> *ALFRED, J., FROMM, M., BEVILACQUA, R., NEDOLUHA, G. ''Observations and analysis of polar stratospheric clouds detected by POAM III and SAGE III during the SOLVE II/VINTERSOL campaign in the 2002/2003''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2007, vol. 7 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z URL: &lt;www.atmos-chem-phys.net/7/2151/2007/&gt;.<br /> *LOWE, D., MACKENZIE, A. R., SCHLAGER, H. ''Liquid particle composition and heterogeneous reactions in a mountain wave Polar Stratospheric Cloud''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2006, vol. 6 [cit. 2008-11-19]. Dostupný z URL: &lt;http://www.atmos-chem-phys.net/6/3611/2006/acp-6-3611-2006.html&gt;.<br /> *ROWLAND, F. S. ''Stratospheric ozone depletion''. Philosophical Transactions of The Royal Society B [online]. 2006, vol. 361, no. 1469 [cit. 2008-11-20], s. 769-790. Dostupný z URL: &lt;http://www.journals.royalsoc.ac.uk/content/501842p67034t582/fulltext.html&gt;. ISSN 1471-297.<br /> *YU, F. ''Formation of large NAT particles and denitrification in polar stratosphere: possible role of cosmic rays and effect of solar activity''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2004, vol. 4 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z URL: &lt;http://www.atmos-chem-phys.org/4/2273/2004/acp-4-2273-2004.html&gt;.<br /> <br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Ovzduší]]<br /> [[Kategorie:Klima]]</div>

Valeska https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Pol%C3%A1rn%C3%AD_stratosf%C3%A9rick%C3%A9_mraky&diff=4539 2008-11-23T11:55:10Z

<p>Valeska: </p> <hr /> <div>[[soubor:P2.jpg]]<br /> <br /> <br /> <br /> '''Polární stratosférické mraky''' neboli Polar Stratospheric Clouds (PSC), někdy zvané též perleťová oblaka, se objevují ve [[stratosféře]] v polárních oblastech při mimořádně chladných teplotních podmínkách. Hrají důležitou roli v procesu vzniku Antarktické ozónové díry, jelikož některé chemické procesy, které se podílí na destrukci ozónu, probíhají pouze na povrchu těchto mraků. Zatímco teploty vzduchu v [[troposféře]] dlouhodobě rostou, ve stratosféře (ve výšce 10 až 50 kilometrů) klesají. Tento jev je způsoben zvětšováním [[skleníkového efektu]] a v důsledku usnadňuje narušování [[ozón]]ové vrstvy. <br /> <br /> Polární stratosferické mraky se vyskytují ve třech hlavních fázích, které se označují jako typ I.A, typ I.B a typ II.<br /> <br /> Typ I.A obsahuje částice složené z vody a kyseliny dusičné v pevné fázi - NAT (nitric acid trihydrate), popřípadě NAD (nitric acid dihydrate). Částice NAT mohou existovat v pevném skupenství i při teplotách o 5 – 7 °C přesahujících bod tání. Tento jev není ještě zcela vysvětlen, je však pravděpodobné, že zamrznutí kapek je způsobeno srážkami s vysoce energetickým kosmickým zářením (the cosmic ray induced freezing) (Yu, 2004). Tyto částice mohou vázat další HNO3 a narůstají do rozměrů až 20 μm. Jak jejich hmotnost roste, klesají postupně až do troposféry. Jelikož tímto procesem dochází k odstraňování dusíku ze stratosféry, je nazýván nevratná denitrifikace a v důsledku značně přispívá k destukci ozónu (Alfred, 2007). <br /> <br /> PSC typu I.B obsahují částice, jež jsou menší (0,08 – 0,3 μm), než u typu IA, takzvané &quot;podchlazené kapky terciárního roztoku&quot; (supercooled ternary solution droplets) – STS droplets. Ty vznikají srážením HNO3 a H2O na přítomný aerosol složený z H2SO4 a H2O. Tyto částice nedosahují dostatečných hmotností na to, aby klesaly do troposféry a způsobovaly tak nevratnou denitrifikaci, nicméně také odstraňují plynnou HNO3 a způsobují tak dočasnou denitrifikaci (Lowe et al, 2006).<br /> <br /> PSC typu I.B se za určitých okolností může změnit na typ I.A. Děje se tak v malém teplotním intervalu okolo 3 – 5 °C nad bodem tání ledu. Rychlost, se kterou tato změna složení mraku probíhá, závisí na tom, do jaké míry kondenzují jednotlivé komponenty. To je určeno velikostí částic a parciálním tlakem jednotlivých složek v plynné fázi, takže, zatímco u molekul vody trvá kondenzace několik sekund, u HNO3 může trvat od několika minut pro malé částice (≈0,1 μm) až po několik hodin pro větší částice (≈2μm) (Lowe et al, 2006). <br /> <br /> Polární stratosférické mraky typu II se skládají z ledových krystalků, které na sebe navazují vodní páru z okolního vzduchu, zvětšují svůj objem a hmotnost a postupně klesají do troposféry, což má za následek dehydrataci stratosféry (Lowe et al, 2006).<br /> <br /> Polární stratosférické mraky tedy ovlivňují proces destrukce ozónu dvěma hlavními způsoby. Zaprvé denitrifikují a dehydratují stratosféru, zadruhé poskytují aktivní povrch, jakožto místo, kde probíhají heterogenní chemické reakce, při kterých se méně aktivní látky HCl a ClONO2 přeměňují na aktivnější sloučeniny chlóru HOCl a Cl2. Tyto reakce probíhají pouze na povrchu PCS a jsou velmi rychlé (Rowland, 2006).<br /> <br /> <br /> == Související články ==<br /> *[[Narušení ozónové vrstvy]]<br /> *[[Atmosféra Země]]<br /> *[[Ochrana ozónové vrstvy]]<br /> *[[Montrealský protokol]]<br /> <br /> <br /> == Zdroje==<br /> *ALFRED, J., FROMM, M., BEVILACQUA, R., NEDOLUHA, G. ''Observations and analysis of polar stratospheric clouds detected by POAM III and SAGE III during the SOLVE II/VINTERSOL campaign in the 2002/2003''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2007, vol. 7 [cit. 2007-08-11]. Dostupný z URL: &lt;www.atmos-chem-phys.net/7/2151/2007/&gt;.<br /> *LOWE, D., MACKENZIE, A. R., SCHLAGER, H. ''Liquid particle composition and heterogeneous reactions in a mountain wave Polar Stratospheric Cloud''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2006, vol. 6 [cit. 2007-08-13]. Dostupný z URL: &lt;http://www.atmos-chem-phys.net/6/3611/2006/acp-6-3611-2006.html&gt;.<br /> *ROWLAND, F. S. ''Stratospheric ozone depletion''. Philosophical Transactions of The Royal Society B [online]. 2006, vol. 361, no. 1469 [cit. 2007-08-09], s. 769-790. Dostupný z URL: &lt;http://www.journals.royalsoc.ac.uk/content/501842p67034t582/fulltext.html&gt;. ISSN 1471-297.<br /> *YU, F. ''Formation of large NAT particles and denitrification in polar stratosphere: possible role of cosmic rays and effect of solar activity''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2004, vol. 4 [cit. 2007-08-15]. Dostupný z URL: &lt;http://www.atmos-chem-phys.org/4/2273/2004/acp-4-2273-2004.html&gt;.<br /> <br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Ovzduší]]<br /> [[Kategorie:Klima]]</div>

Valeska