<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://www.enviwiki.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=TesterAH</id>
	<title>Enviwiki - Příspěvky [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://www.enviwiki.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=TesterAH"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://www.enviwiki.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/TesterAH"/>
	<updated>2026-05-09T17:36:50Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.43.0</generator>
	<entry>
		<id>https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Syndrom_Aralsk%C3%A9ho_mo%C5%99e&amp;diff=2724</id>
		<title>Syndrom Aralského moře</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Syndrom_Aralsk%C3%A9ho_mo%C5%99e&amp;diff=2724"/>
		<updated>2008-03-19T22:06:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;TesterAH: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[&#039;&#039;&#039;Syndrom Aralského moře&#039;&#039;&#039;]]&lt;br /&gt;
Syndrom Aralského moře je jeden z možných typů poškození životního prostředí a krajiny jako důsledek velkorozpočtových projektů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Syndrom Aralského moře popisuje selhávání velkorozpočtových projektů, které zásadně mění životní prostředí.  Krajina je ovlivňována systematicky zásahy, které neberou v úvahu místní podmínky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Jak vzniká? ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto projekty jsou definovány nejčastěji národními politickými zájmy a vznikají v rámci centrálního plánování.  Jsou to stavby typu přehrad, zavlažovacích systémů nebo přeměna krajiny přechodem k mechanizovanému obdělávání půdy.  Dalším společným rysem je opomíjení systémových vazeb (dané zhusta jejich nepochopením), což vede k poškozování životního prostředí a v řadě případů také k narušení sociálních vazeb.&lt;br /&gt;
Hlavním problémem všech těchto velkorozpočtových projektů je neschopnost plánovačů zhodnotit všechny dopady projektu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Problém s Aralským mořem ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aralské moře, jež bylo dříve čtvrtým největším sladkovodním jezerem světa, demonstruje Syndrom v celé jeho kráse.  Celá oblast byla kdysi zalesněna a oplývala a různými druhy živočichů a kvetl zde rybolov a zemědělství.&lt;br /&gt;
Během posledních 30 let bylo zhruba 90% všech přítoků odkloněno do obřího zavlažovacího systému, který byl vytvořen aby umožnil produkci bavlny.  Hladina Aralského moře se zmenšila na polovinu a jeho objem o dvě třetiny.  Kde bylo dřív dno jezera je dnes slaná poušť, ze které vítr ročně přináší od 40 do 150 milionů tun soli a písku do úrodné půdy amudarjské delty.  Všechny 24 druhy ryb vymřely, kvůli čemu přišlo o práci asi 60 000 rybářů.  Krátkodobý rozmach zemědělské produkce vedl k tak rozsáhlému narušení životního prostředí, že rozsáhlé oblasti regionu se přeměnily v poušť.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příklady ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další příklady Syndromu jsou velkorozpočtové projekty přehrad (např. Hooverova a Asuánská přehrada, přehrada na řece Narmadá nebo projekt Tři soutěsky na Jang-c&#039;-tiang.  Také zde byly sociální a environmentální dopady buď zcela ignorovány nebo špatně předjímány.&lt;br /&gt;
Extrémním příkladem je pak sovětský projekt na změnu toku sibiřských řek tak, aby tekly na jih a zavlažovaly tak oblast střední Asie.  Jeden z hlavních důvodů, proč z tohoto projektu nakonec sešlo, byla obava z toho, že by tyto změny měly dramatický dopad na světové klima.&lt;br /&gt;
Symptomy Syndromu: ztráta biodiverzity, místní nebo dokonce celosvětové změny klimatu, nedostatek pitné vody, degradace půdy, násilné přesidlování obyvatel, nebezpečí mezinárodních konfliktů způsobené spory o pobřežní vody.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
World in Transition, The Research Challenge, German Advisory Council on Global Change Annual Report 1996 [online].  Dostupný z [http://www.wbgu.de/wbgu_jg1996_engl.pdf]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Syndromy změn v prostředí]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Syndromový koncept globálních změn]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>TesterAH</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Syndrom_Aralsk%C3%A9ho_mo%C5%99e&amp;diff=2723</id>
		<title>Syndrom Aralského moře</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Syndrom_Aralsk%C3%A9ho_mo%C5%99e&amp;diff=2723"/>
		<updated>2008-03-19T22:06:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;TesterAH: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[&#039;&#039;&#039;Syndrom Aralského moře&#039;&#039;&#039;]]&lt;br /&gt;
Syndrom Aralského moře je jeden z možných typů poškození životního prostředí a krajiny jako důsledek velkorozpočtových projektů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Syndrom Aralského moře popisuje selhávání velkorozpočtových projektů, které zásadně mění životní prostředí.  Krajina je ovlivňována systematicky zásahy, které neberou v úvahu místní podmínky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Jak vzniká? ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto projekty jsou definovány nejčastěji národními politickými zájmy a vznikají v rámci centrálního plánování.  Jsou to stavby typu přehrad, zavlažovacích systémů nebo přeměna krajiny přechodem k mechanizovanému obdělávání půdy.  Dalším společným rysem je opomíjení systémových vazeb (dané zhusta jejich nepochopením), což vede k poškozování životního prostředí a v řadě případů také k narušení sociálních vazeb.&lt;br /&gt;
Hlavním problémem všech těchto velkorozpočtových projektů je neschopnost plánovačů zhodnotit všechny dopady projektu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Problém s Aralským mořem ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aralské moře, jež bylo dříve čtvrtým největším sladkovodním jezerem světa, demonstruje Syndrom v celé jeho kráse.  Celá oblast byla kdysi zalesněna a oplývala a různými druhy živočichů a kvetl zde rybolov a zemědělství.&lt;br /&gt;
Během posledních 30 let bylo zhruba 90% všech přítoků odkloněno do obřího zavlažovacího systému, který byl vytvořen aby umožnil produkci bavlny.  Hladina Aralského moře se zmenšila na polovinu a jeho objem o dvě třetiny.  Kde bylo dřív dno jezera je dnes slaná poušť, ze které vítr ročně přináší od 40 do 150 milionů tun soli a písku do úrodné půdy amudarjské delty.  Všechny 24 druhy ryb vymřely, kvůli čemu přišlo o práci asi 60 000 rybářů.  Krátkodobý rozmach zemědělské produkce vedl k tak rozsáhlému narušení životního prostředí, že rozsáhlé oblasti regionu se přeměnily v poušť.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příklady ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další příklady Syndromu jsou velkorozpočtové projekty přehrad (např. Hooverova a Asuánská přehrada, přehrada na řece Narmadá nebo projekt Tři soutěsky na Jang-c&#039;-tiang.  Také zde byly sociální a environmentální dopady buď zcela ignorovány nebo špatně předjímány.&lt;br /&gt;
Extrémním příkladem je pak sovětský projekt na změnu toku sibiřských řek tak, aby tekly na jih a zavlažovaly tak oblast střední Asie.  Jeden z hlavních důvodů, proč z tohoto projektu nakonec sešlo, byla obava z toho, že by tyto změny měly dramatický dopad na světové klima.&lt;br /&gt;
Symptomy Syndromu: ztráta biodiverzity, místní nebo dokonce celosvětové změny klimatu, nedostatek pitné vody, degradace půdy, násilné přesidlování obyvatel, nebezpečí mezinárodních konfliktů způsobené spory o pobřežní vody.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
World in Transition, The Research Challenge, German Advisory Council on Global Change Annual Report 1996 [online].  Dostupný z [http://www.wbgu.de/wbgu_jg1996_engl.pdf]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Syndromy změn v prostředí]]&lt;br /&gt;
[[Syndromový koncept globálních změn]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>TesterAH</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Syndromov%C3%BD_koncept_glob%C3%A1ln%C3%ADch_zm%C4%9Bn&amp;diff=2722</id>
		<title>Syndromový koncept globálních změn</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Syndromov%C3%BD_koncept_glob%C3%A1ln%C3%ADch_zm%C4%9Bn&amp;diff=2722"/>
		<updated>2008-03-19T22:05:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;TesterAH: přídání odkazu&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Syndromový koncept globálních problémů je založen na myšlence provázanosti globálních problémů a z ní vyplývající nutnosti hledání příčin či řešení těchto problémů ve vzájemných  souvislostech. Název syndrom byl převzat z medicíny, která užívá tohoto pojmu pro popis komplexních klinických stavů. Globální změna a její syndromy jsou tedy analogií nemoci, která má několik různých projevů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Autorem konceptu je [[German Advisory Council on Global Change]] (zkratka WBGU), v jejíž publikaci Annual Report z roku 1996 se setkáváme s 16 příznaky globální změny. Tyto příznaky lze rozdělit do 3 základních podskupin syndromů:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &#039;&#039;&#039;Nadměrné využívání zdrojů&#039;&#039;&#039;: projevuje se například úplným vyčerpáním zdrojů nebo degradací kvality půdy, s čímž je následně spojen masový exodus skupin obyvatel.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &#039;&#039;&#039;Neudržitelný rozvoj&#039;&#039;&#039;: zahrnuje poškozování životního prostředí a vyčerpání zdrojů v důsledku příliš rychlého ekonomického růstu nebo iracionálních či nekontrolovatelných politických rozhodnutí, jež mají urychlit rozvoj společnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi tyto syndromy patří: syndrom Aralského moře, syndrom zelené revoluce, syndrom asijských tygrů, syndrom Favela, [[syndrom sídelní kaše]] a syndrom velkých nehod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &#039;&#039;&#039;Ukládání nepůvodních látek do prostředí&#039;&#039;&#039;: představované emisemi a celou škálou odpadních látek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje == &lt;br /&gt;
* WGBU. Syndrome Concept. Dostupný z WWW: http://www.wbgu.de/wbgu_syndromkonzept_en.html.&lt;br /&gt;
* WBGU. 1996. Word in Transition: The Research Challenge. Annual report 1996. &#039;&#039;Springer&#039;&#039;. 1996, 214 s. Dostupný z WWW: http://www.wbgu.de/wbgu_jg1996_engl.pdf.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Související stránky ===&lt;br /&gt;
*[[Syndromy globálních změn]]&lt;br /&gt;
*[[Syndromy změn v prostředí]]&lt;br /&gt;
[[Syndrom Aralského moře]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{upravit}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>TesterAH</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Syndromy_zm%C4%9Bn_v_prost%C5%99ed%C3%AD&amp;diff=2720</id>
		<title>Syndromy změn v prostředí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Syndromy_zm%C4%9Bn_v_prost%C5%99ed%C3%AD&amp;diff=2720"/>
		<updated>2008-03-19T21:37:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;TesterAH: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Změny = poškození prostředí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;„Během minulých sta let neslo přírodní prostředí zátěž způsobenou čtyřnásobným zvýšením lidské populace a osmnáctinásobným růstem světové výroby. Uvážíme-li, že počet obyvatel Země může do roku 2050 vzrůst ze současných 6 miliard na téměř 9 miliard, je možnost nevratného poškození životního prostředí více než zjevná.“&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;Kofi A. Annan, Zachování naší společné budoucnosti.&#039;&#039; (Hák, Rynda, 2001)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zátěž prostředí se projevuje v globálním měřítku - viz [[Globální environmentální problémy]]&lt;br /&gt;
*Projevy změn v [[Krajina|krajině]] jsou patrné i regionálně a lokálně&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie environmentálně škodlivého vlivu člověka ==&lt;br /&gt;
*[[Environmentální periodizace dějin lidstva]]&lt;br /&gt;
*[http://info.sks.cz/users/cn/zp/historie.html  Katastrofy za posledních 20 000 let]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== „Syndromový přístup“ k nápravě ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Běžné přístupy ke globálním environmentálním změnám se soustřeďují vždy na jeden aspekt problému: například klimatickou změnu, změnu zemského povrchu nebo změny hydrologického režimu. V důsledku toho ovšem doporučení, která negativní aspekty těchto změn mají eliminovat, mohou být jednostranná a tak i neúčinná nebo dokonce kontraproduktivní. Syndromový přístup naopak chce vytvořit takový obraz vztahu mezi člověkem a přírodou, který by byl založen na funkčních principech, vyjadřoval hybné síly, které změnu uvedly do pohybu (a které fungují na lokální i regionální a globální úrovni). Vytváří tak „klinický obraz“ zemského systému, což pak je prostředkem stanovení vhodné „terapie“. Tedy v tomto přístupu nejsou pouze analyzovány příčiny problému, spíše směřuje k vytvoření akčních znalostí. Ocitá se tak v prostoru mezi vědeckou neutralitou a oblastí normativní, vede však k praktickým závěrům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Viz též &#039;&#039;&#039;[[Syndromy globálních změn]]&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &lt;br /&gt;
== Text nadpisu ==&lt;br /&gt;
 ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Postup k řešení problematiky Syndromům změn ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výzkumy globálních změn poukazují v poslední době na enormní změny v životním prostředí. Hlavním cílem celkového systému Syndromů změn je identifikovat příčiny a souvislosti mezi jednotlivými globálními problémy a následně najít cestu jak je minimalizovat či se jim zcela vyhnout. &lt;br /&gt;
Jedním ze způsobů je plánování možných následků a vlivů na dané oblasti. Nejdříve je ale nutné zhodnotit závažnost a významnost různých kritérií, které budou tyto následky posléze určovat. Je nutné si uvědomit jak velké má kritérium pole působnosti (regionální, globální), jak moc je daná věc urgentní, zda je veřejnost o problému informována, atd. Poté je nutné sestavit jakýsi postup, dle kterého se bude každá otázka hodnotit (tzn. od počáteční myšlenky jak s problémem naložit, přes udání vůdčích principů, odkazů na odpovědný orgán až po implementaci řešení určitého problému). &lt;br /&gt;
Příklady kritériích dle kterých se výzkumy Syndromů změn řídí jsou obecně dány – Změny klimatu, Ztráta biologické rozmanitosti, Znehodnocení půdy, Ztráta a znečištění vodních zdrojů, Dostupnost potravin, Růst populace a její rozmístění, Lidský faktor - pohromy, Drancování a znečištění světových oceánů a Globální nesourodost ve vývoji.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
*[http://www.czp.cuni.cz/knihovna/Publikace/Lide_a_eko/default.htm In: Hák, T., Rynda, I. (eds.) (2001): Lidé a ekosystémy.] Sborník přednášek, COŽP a STUŽ. ISBN 80-902635-6-9.&#039;&#039;&lt;br /&gt;
*Lüdeke, M., Petschel-Held, G., Schellnhuber, H.-J. (2004): Syndromes of Global Change: The First Panoramic View. In: Gaia 13 (1), pp.42-49.&lt;br /&gt;
*[www.wbgu.de]&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
[[Syndromový koncept globálních změn]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Syndrom Aralského moře]]&lt;br /&gt;
{{upravit}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Politika udržitelného rozvoje]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Antropogenní rizika]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>TesterAH</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Syndrom_Aralsk%C3%A9ho_mo%C5%99e&amp;diff=2719</id>
		<title>Syndrom Aralského moře</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Syndrom_Aralsk%C3%A9ho_mo%C5%99e&amp;diff=2719"/>
		<updated>2008-03-19T21:34:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;TesterAH: Nová stránka:  &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Syndrom Aralského moře&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Syndrom Aralského moře je jeden z možných typů poškození životního prostředí a krajiny jako důsledek velkorozpočtových projektů.  S...&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[&#039;&#039;&#039;Syndrom Aralského moře&#039;&#039;&#039;]]&lt;br /&gt;
Syndrom Aralského moře je jeden z možných typů poškození životního prostředí a krajiny jako důsledek velkorozpočtových projektů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Syndrom Aralského moře popisuje selhávání velkorozpočtových projektů, které zásadně mění životní prostředí.  Krajina je ovlivňována systematicky zásahy, které neberou v úvahu místní podmínky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Jak vzniká? ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto projekty jsou definovány nejčastěji národními politickými zájmy a vznikají v rámci centrálního plánování.  Jsou to stavby typu přehrad, zavlažovacích systémů nebo přeměna krajiny přechodem k mechanizovanému obdělávání půdy.  Dalším společným rysem je opomíjení systémových vazeb (dané zhusta jejich nepochopením), což vede k poškozování životního prostředí a v řadě případů také k narušení sociálních vazeb.&lt;br /&gt;
Hlavním problémem všech těchto velkorozpočtových projektů je neschopnost plánovačů zhodnotit všechny dopady projektu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Problém s Aralským mořem ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aralské moře, jež bylo dříve čtvrtým největším sladkovodním jezerem světa, demonstruje Syndrom v celé jeho kráse.  Celá oblast byla kdysi zalesněna a oplývala a různými druhy živočichů a kvetl zde rybolov a zemědělství.&lt;br /&gt;
Během posledních 30 let bylo zhruba 90% všech přítoků odkloněno do obřího zavlažovacího systému, který byl vytvořen aby umožnil produkci bavlny.  Hladina Aralského moře se zmenšila na polovinu a jeho objem o dvě třetiny.  Kde bylo dřív dno jezera je dnes slaná poušť, ze které vítr ročně přináší od 40 do 150 milionů tun soli a písku do úrodné půdy amudarjské delty.  Všechny 24 druhy ryb vymřely, kvůli čemu přišlo o práci asi 60 000 rybářů.  Krátkodobý rozmach zemědělské produkce vedl k tak rozsáhlému narušení životního prostředí, že rozsáhlé oblasti regionu se přeměnily v poušť.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příklady ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další příklady Syndromu jsou velkorozpočtové projekty přehrad (např. Hooverova a Asuánská přehrada, přehrada na řece Narmadá nebo projekt Tři soutěsky na Jang-c&#039;-tiang.  Také zde byly sociální a environmentální dopady buď zcela ignorovány nebo špatně předjímány.&lt;br /&gt;
Extrémním příkladem je pak sovětský projekt na změnu toku sibiřských řek tak, aby tekly na jih a zavlažovaly tak oblast střední Asie.  Jeden z hlavních důvodů, proč z tohoto projektu nakonec sešlo, byla obava z toho, že by tyto změny měly dramatický dopad na světové klima.&lt;br /&gt;
Symptomy Syndromu: ztráta biodiverzity, místní nebo dokonce celosvětové změny klimatu, nedostatek pitné vody, degradace půdy, násilné přesidlování obyvatel, nebezpečí mezinárodních konfliktů způsobené spory o pobřežní vody.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
World in Transition, The Research Challenge, German Advisory Council on Global Change Annual Report 1996 [online].  Dostupný z [http://www.wbgu.de/wbgu_jg1996_engl.pdf]&lt;br /&gt;
[[Syndromy změn v prostředí]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>TesterAH</name></author>
	</entry>
</feed>