https://www.enviwiki.cz/w/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=StranskyEnviwiki - Příspěvky [cs]2026-05-09T15:44:20ZPříspěvkyMediaWiki 1.43.0https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Vlajkov%C3%BD_druh&diff=7708Vlajkový druh2009-01-13T21:42:27Z<p>Stransky: </p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
<br />
Vlajkové druhy jsou populární a veřejností oblíbené rostliny nebo zvířata, která jsou často spojována s důležitou kulturní hodnotou. Jejich ochranou zajišťujeme i ochranu dalších druhů, které žijí ve stejném prostředí. Vlajkové druhy rovněž slouží jako symboly širší ochrany prostředí, ve kterém se vyskytují<ref name="Schwartz">Schwartz M. W. (1999) Choosing the Appropriate Scale of Reserves for Conservation, Annual Review of Ecology and Systematics, Vol. 30 (1999), pp. 83-108<br />
</ref>.<br />
<br />
Vlajkový druh je druh, který díky své popularitě může představovat přísun finančních prostředků použitelných pro ochranu [[biodiverzita|biodiverzity]]. Bylo prokázáno, že obratlovci (čím větší, tím lépe) jsou nejefektivnější vlajkové druhy, těšící se největšímu zájmu široké veřejnosti. S dobře vedeným managementem lze prostředky získané na ochranu vlajkového druhu použít na komplexní ochranu celého [[Habitat|habitatu]], v němž se daný druh vyskytuje<ref name="Andelman">Andelman J.(2000) Umbrellas and Flagships: Efficient Conservation Surrogates or Expensive Mistakes, Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America, Vol. 97, No. 11 (May 23, 2000), pp. 5954-5959<br />
</ref><ref name="Schwartz"/>.<br />
<br />
== Problémy managementu vlajkových druhů ==<br />
<br />
Nicméně i zde je mnoho problémů. Jedním z nich je "poctivost" celého managementu. Pokud nejsou v managementu daného habitatu (kde se vlajkový druh nachází) vyhrazeny prostředky na jeho ochranu, těžko se ospravedlňují jiné ochranářské kroky, které jsou namířené např. na komplexní ochranu ekosystému či nějakého pro veřejnost nezajímavého, nicméně vysoce ohroženého druhu. Většinou se tento problém vyskytuje u vizuálně „ošklivého“ hmyzu, mikroorganizmů a obecně u bezobratlých živočichů. Stejně tak u nenápadných, neznámých, druhů se špatnou pověstí či druhů, které jsou zapsány jako přenašeči chorob, či jinak člověka ohrožujících druhů<ref name="Schwartz"/>.<br />
<br />
Dalším problémem je ne vždy známá ekologie druhů žijících na území vlajkového druhu. Pokud se management zaměří pouze na vlajkový druh a jeho ochranu, může se stát, že druhy, které měly z jeho ochrany těžit, mají jinou ekologii a tudíž veškerá opatření se pro ně minou účinkem. Například nosorožci v Namibii byli vybráni jako vlajkové druhy a prostředky měly ochránit i ostatní velké býložravce. Bylo však zjištěno, že chování nosorožců při extrémních suchách je naprosto odlišné od zbylých šesti druhů býložravců. Ostatní druhy totiž migrovaly mezi jednotlivými habitaty, nosorožci však nikoliv<ref name="Schwartz"/>.<br />
<br />
Používání vlajkových druhů jako prostředků k získání podpory veřejnosti v otázkách ochrany je stále velice oblíbená strategie ochranářského managementu. Mnoho vědců však v dnešní době význam vlajkových a deštníkových druhů kritizuje a poukazuje na limity jejich použitelnosti (viz výše)<ref name="Senior">Senior K. (2003) Save the Ecosystem, Save the Species, Frontiers in Ecology and the Environment, Vol. 1, No. 3 (Apr., 2003), p. 116<br />
</ref>.<br />
<br />
== Příklady ==<br />
<br />
'''Příkladů vlajkových druhů je nesčetné množství. Pro názornost například''' : <br />
<br />
*''Jabiru mycteri'', největší létající pták žijící v Americe. Je to významný vlajkový druh pro ochranu mokřadů ve Střední a Jižní Americe. Druhy, které mají podobné ekologické nároky a které těží z jeho ochrany, jsou např. (''Ephippiorhynchus senegalensis'' nebo ''E. aiaticus'' )<ref name="Luthin">Luthin S. (1987) Status of and Conservation Priorities for the World's Stork Species, Colonial Waterbirds, Vol. 10, No. 2 (1987), pp. 181-202<br />
</ref>. <br />
<br />
*Wolemie, příklad z rostliné říše. Je to australský [[endemit]] a zároveň kriticky ohrožená rostlina. Prostředky získané pro záchranu Wolemie mohou pomoci také druhům jako je například : ''Microstrobos fitzgeraldii'' ( také endemit ), či trpasličí horské borovice<ref name="wolemie">[http://www.wollemipine.cz/page.php?lang=cz&id=107&printer_friendly=true Wolemie]</ref>. <br />
<br />
*''Anolis Gorgona'', ( anolis modrý ), ještěr se zářivě modrou kůží žijící na Kolumbijském ostrovu Gorgona. Prostředky poslouží k ochraně ostrova jako celku<ref name="ješter">[http://www.reptarium.cz/news/6878 Reptárium]<br />
</ref>. <br />
<br />
*Vydra říční jako zástupce druhů vyskytujících se na našem území.<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
<br />
*[[Klíčový druh]]<br />
*[[Deštníkový druh]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
[http://www.vydry.org/index.php?categoryid=51 Český nadační fond pro vydru]<br />
<br />
[http://www.zoologie.upol.cz/osoby/Grim/Ochrana_prirody_Jersey_zoo_1999.html 40 let zoo Jersey]<br />
<br />
[http://news.mongabay.com/2007/0307-blue_anole.html Gorgona (EN)]<br />
<br />
[http://www.fauna-flora.org/ Fauna & Flora International (EN)]<br />
[[Kategorie: Skupina D]]</div>Stranskyhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Vlajkov%C3%BD_druh&diff=7436Vlajkový druh2009-01-11T22:49:39Z<p>Stransky: </p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
<br />
Vlajkové druhy jsou populární a veřejností oblíbené rostliny nebo zvířata, která jsou často spojována s důležitou kulturní hodnotou. Jejich ochranou zajišťujeme i ochranu dalších druhů, které žijí ve stejném prostředí. Vlajkové druhy rovněž slouží jako symboly širší ochrany prostředí, ve kterém se vyskytují<ref name="Schwartz">Schwartz M. W. (1999) Choosing the Appropriate Scale of Reserves for Conservation, Annual Review of Ecology and Systematics, Vol. 30 (1999), pp. 83-108<br />
</ref>.<br />
<br />
Vlajkový druh je druh, který díky své popularitě může představovat přísun finančních prostředků použitelných pro ochranu [[biodiverzita|biodiverzity]]. Bylo prokázáno, že obratlovci (čím větší, tím lépe) jsou nejefektivnější vlajkové druhy, těšící se největšímu zájmu široké veřejnosti. S dobře vedeným managementem lze prostředky získané na ochranu vlajkového druhu použít na komplexní ochranu celého [[Habitat|habitatu]], v němž se daný druh vyskytuje<ref name="Andelman">Andelman J.(2000) Umbrellas and Flagships: Efficient Conservation Surrogates or Expensive Mistakes, Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America, Vol. 97, No. 11 (May 23, 2000), pp. 5954-5959<br />
</ref><ref name="Schwartz"/>.<br />
<br />
== Problémy managementu vlajkových druhů ==<br />
<br />
Nicméně i zde je mnoho problémů. Jedním z nich je "poctivost" celého managementu. Pokud nejsou v managementu daného habitatu (kde se vlajkový druh nachází) vyhrazeny prostředky na jeho ochranu, těžko se ospravedlňují jiné ochranářské kroky, které jsou namířené např. na komplexní ochranu ekosystému či nějakého pro veřejnost nezajímavého, nicméně vysoce ohroženého druhu. Většinou se tento problém vyskytuje u vizuálně „ošklivého“ hmyzu, mikroorganizmů a obecně u bezobratlých živočichů. Stejně tak u nenápadných, neznámých, druhů se špatnou pověstí či druhů, které jsou zapsány jako přenašeči chorob, či jinak člověka ohrožujících druhů<ref name="Schwartz"/>.<br />
<br />
Dalším problémem je ne vždy známá ekologie druhů žijících na území vlajkového druhu. Pokud se management zaměří pouze na vlajkový druh a jeho ochranu, může se stát, že druhy, které měly z jeho ochrany těžit, mají jinou ekologii a tudíž veškerá opatření se pro ně minou účinkem. Například nosorožci v Namibii byli vybráni jako vlajkové druhy a prostředky měly ochránit i ostatní velké býložravce. Bylo však zjištěno, že chování nosorožců při extrémních suchách je naprosto odlišné od zbylých šesti druhů býložravců. Ostatní druhy totiž migrovaly mezi jednotlivými habitaty, nosorožci však nikoliv<ref name="Schwartz"/>.<br />
<br />
Používání vlajkových druhů jako prostředků k získání podpory veřejnosti v otázkách ochrany je stále velice oblíbená strategie ochranářského managementu. Mnoho vědců však v dnešní době význam vlajkových a deštníkových druhů kritizuje a poukazuje na limit jejich použitelnosti<ref name="Senior">Senior K. (2003) Save the Ecosystem, Save the Species, Frontiers in Ecology and the Environment, Vol. 1, No. 3 (Apr., 2003), p. 116<br />
</ref>.<br />
<br />
== Příklady ==<br />
<br />
'''Příkladů vlajkových druhů je nesčetné množství. Pro názornost například''' : <br />
<br />
*''Jabiru mycteri'', největší létající pták žijící v Americe. Je to významný vlajkový druh pro ochranu mokřadů ve Střední a Jižní Americe. Druhy, které mají podobné ekologické nároky a které těží z jeho ochrany, jsou např. (''Ephippiorhynchus senegalensis'' nebo ''E. aiaticus'' )<ref name="Luthin">Luthin S. (1987) Status of and Conservation Priorities for the World's Stork Species, Colonial Waterbirds, Vol. 10, No. 2 (1987), pp. 181-202<br />
</ref>. <br />
<br />
*Wolemie, příklad z rostliné říše. Je to australský [[endemit]] a zároveň kriticky ohrožená rostlina. Prostředky získané pro záchranu Wolemie mohou pomoci také druhům jako je například : ''Microstrobos fitzgeraldii'' ( také endemit ), či trpasličí horské borovice<ref name="wolemie">[http://www.wollemipine.cz/page.php?lang=cz&id=107&printer_friendly=true Wolemie]</ref>. <br />
<br />
*''Anolis Gorgona'', ( anolis modrý ), ještěr se zářivě modrou kůží žijící na Kolumbijském ostrovu Gorgona. Prostředky poslouží k ochraně ostrova jako celku<ref name="ješter">[http://www.reptarium.cz/news/6878 Reptárium]<br />
</ref>. <br />
<br />
*Vydra říční jako zástupce druhů vyskytujících se na našem území.<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
<br />
*[[Klíčový druh]]<br />
*[[Deštníkový druh]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
[http://www.vydry.org/index.php?categoryid=51 Český nadační fond pro vydru]<br />
<br />
[http://www.zoologie.upol.cz/osoby/Grim/Ochrana_prirody_Jersey_zoo_1999.html 40 let zoo Jersey]<br />
<br />
[http://news.mongabay.com/2007/0307-blue_anole.html Gorgona (EN)]<br />
<br />
[http://www.fauna-flora.org/ Fauna & Flora International (EN)]</div>Stranskyhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Vlajkov%C3%BD_druh&diff=7435Vlajkový druh2009-01-11T22:46:58Z<p>Stransky: /* Příklady */</p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
<br />
Vlajkové druhy jsou populární a veřejností oblíbené rostliny nebo zvířata, která jsou často spojována s důležitou kulturní hodnotou. Jejich ochranou zajišťujeme i ochranu dalších druhů, které žijí ve stejném prostředí. Vlajkové druhy rovněž slouží jako symboly širší ochrany prostředí, ve kterém se vyskytují<ref name="Schwartz">Schwartz M. W. (1999) Choosing the Appropriate Scale of Reserves for Conservation, Annual Review of Ecology and Systematics, Vol. 30 (1999), pp. 83-108<br />
</ref>.<br />
<br />
Vlajkový druh je druh, který díky své popularitě může představovat přísun finančních prostředků použitelných pro ochranu biodiverzity. Bylo prokázáno, že obratlovci (čím větší, tím lépe) jsou nejefektivnější vlajkové druhy, těšící se největšímu zájmu široké veřejnosti. S dobře vedeným managementem lze prostředky získané na ochranu vlajkového druhu použít na komplexní ochranu celého habitatu, v němž se daný druh vyskytuje<ref name="Andelman">Andelman J.(2000) Umbrellas and Flagships: Efficient Conservation Surrogates or Expensive Mistakes, Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America, Vol. 97, No. 11 (May 23, 2000), pp. 5954-5959<br />
</ref><ref name="Schwartz"/>.<br />
<br />
== Problémy managementu vlajkových druhů ==<br />
<br />
Nicméně i zde je mnoho problémů. Jedním z nich je "poctivost" celého managementu. Pokud nejsou v managementu daného habitatu (kde se vlajkový druh nachází) vyhrazeny prostředky na jeho ochranu, těžko se ospravedlňují jiné ochranářské kroky, které jsou namířené např. na komplexní ochranu ekosystému či nějakého pro veřejnost nezajímavého, nicméně vysoce ohroženého druhu. Většinou se tento problém vyskytuje u vizuálně „ošklivého“ hmyzu, mikroorganizmů a obecně u bezobratlých živočichů. Stejně tak u nenápadných, neznámých, druhů se špatnou pověstí či druhů, které jsou zapsány jako přenašeči chorob, či jinak člověka ohrožujících druhů<ref name="Schwartz"/>.<br />
<br />
Dalším problémem je ne vždy známá ekologie druhů žijících na území vlajkového druhu. Pokud se management zaměří pouze na vlajkový druh a jeho ochranu, může se stát, že druhy, které měly z jeho ochrany těžit, mají jinou ekologii a tudíž veškerá opatření se pro ně minou účinkem. Například nosorožci v Namibii byli vybráni jako vlajkové druhy a prostředky měly ochránit i ostatní velké býložravce. Bylo však zjištěno, že chování nosorožců při extrémních suchách je naprosto odlišné od zbylých šesti druhů býložravců. Ostatní druhy totiž migrovaly mezi jednotlivými habitaty, nosorožci však nikoliv<ref name="Schwartz"/>.<br />
<br />
Používání vlajkových druhů jako prostředků k získání podpory veřejnosti v otázkách ochrany je stále velice oblíbená strategie ochranářského managementu. Mnoho vědců však v dnešní době význam vlajkových a deštníkových druhů kritizuje a poukazuje na limit jejich použitelnosti<ref name="Senior">Senior K. (2003) Save the Ecosystem, Save the Species, Frontiers in Ecology and the Environment, Vol. 1, No. 3 (Apr., 2003), p. 116<br />
</ref>.<br />
<br />
== Příklady ==<br />
<br />
'''Příkladů vlajkových druhů je nesčetné množství. Pro názornost například''' : <br />
<br />
*''Jabiru mycteri'', největší létající pták žijící v Americe. Je to významný vlajkový druh pro ochranu mokřadů ve Střední a Jižní Americe. Druhy, které mají podobné ekologické nároky a které těží z jeho ochrany, jsou např. (''Ephippiorhynchus senegalensis'' nebo ''E. aiaticus'' )<ref name="Luthin">Luthin S. (1987) Status of and Conservation Priorities for the World's Stork Species, Colonial Waterbirds, Vol. 10, No. 2 (1987), pp. 181-202<br />
</ref>. <br />
<br />
*Wolemie, příklad z rostliné říše. Je to australský endemit a zároveň kriticky ohrožená rostlina. Prostředky získané pro záchranu Wolemie mohou pomoci také druhům jako je například : ''Microstrobos fitzgeraldii'' ( také endemit ), či trpasličí horské borovice<ref name="wolemie">[http://www.wollemipine.cz/page.php?lang=cz&id=107&printer_friendly=true Wolemie]</ref>. <br />
<br />
*''Anolis Gorgona'', ( anolis modrý ), ještěr se zářivě modrou kůží žijící na Kolumbijském ostrovu Gorgona. Prostředky poslouží k ochraně ostrova jako celku<ref name="ješter">[http://www.reptarium.cz/news/6878 Reptárium]<br />
</ref>. <br />
<br />
*Vydra říční jako zástupce druhů vyskytujících se na našem území.<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
<br />
*[[Klíčový druh]]<br />
*[[Deštníkový druh]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
[http://www.vydry.org/index.php?categoryid=51 Český nadační fond pro vydru]<br />
<br />
[http://www.zoologie.upol.cz/osoby/Grim/Ochrana_prirody_Jersey_zoo_1999.html 40 let zoo Jersey]<br />
<br />
[http://news.mongabay.com/2007/0307-blue_anole.html Gorgona (EN)]<br />
<br />
[http://www.fauna-flora.org/ Fauna & Flora International (EN)]</div>Stranskyhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Vlajkov%C3%BD_druh&diff=7434Vlajkový druh2009-01-11T22:46:06Z<p>Stransky: </p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
<br />
Vlajkové druhy jsou populární a veřejností oblíbené rostliny nebo zvířata, která jsou často spojována s důležitou kulturní hodnotou. Jejich ochranou zajišťujeme i ochranu dalších druhů, které žijí ve stejném prostředí. Vlajkové druhy rovněž slouží jako symboly širší ochrany prostředí, ve kterém se vyskytují<ref name="Schwartz">Schwartz M. W. (1999) Choosing the Appropriate Scale of Reserves for Conservation, Annual Review of Ecology and Systematics, Vol. 30 (1999), pp. 83-108<br />
</ref>.<br />
<br />
Vlajkový druh je druh, který díky své popularitě může představovat přísun finančních prostředků použitelných pro ochranu biodiverzity. Bylo prokázáno, že obratlovci (čím větší, tím lépe) jsou nejefektivnější vlajkové druhy, těšící se největšímu zájmu široké veřejnosti. S dobře vedeným managementem lze prostředky získané na ochranu vlajkového druhu použít na komplexní ochranu celého habitatu, v němž se daný druh vyskytuje<ref name="Andelman">Andelman J.(2000) Umbrellas and Flagships: Efficient Conservation Surrogates or Expensive Mistakes, Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America, Vol. 97, No. 11 (May 23, 2000), pp. 5954-5959<br />
</ref><ref name="Schwartz"/>.<br />
<br />
== Problémy managementu vlajkových druhů ==<br />
<br />
Nicméně i zde je mnoho problémů. Jedním z nich je "poctivost" celého managementu. Pokud nejsou v managementu daného habitatu (kde se vlajkový druh nachází) vyhrazeny prostředky na jeho ochranu, těžko se ospravedlňují jiné ochranářské kroky, které jsou namířené např. na komplexní ochranu ekosystému či nějakého pro veřejnost nezajímavého, nicméně vysoce ohroženého druhu. Většinou se tento problém vyskytuje u vizuálně „ošklivého“ hmyzu, mikroorganizmů a obecně u bezobratlých živočichů. Stejně tak u nenápadných, neznámých, druhů se špatnou pověstí či druhů, které jsou zapsány jako přenašeči chorob, či jinak člověka ohrožujících druhů<ref name="Schwartz"/>.<br />
<br />
Dalším problémem je ne vždy známá ekologie druhů žijících na území vlajkového druhu. Pokud se management zaměří pouze na vlajkový druh a jeho ochranu, může se stát, že druhy, které měly z jeho ochrany těžit, mají jinou ekologii a tudíž veškerá opatření se pro ně minou účinkem. Například nosorožci v Namibii byli vybráni jako vlajkové druhy a prostředky měly ochránit i ostatní velké býložravce. Bylo však zjištěno, že chování nosorožců při extrémních suchách je naprosto odlišné od zbylých šesti druhů býložravců. Ostatní druhy totiž migrovaly mezi jednotlivými habitaty, nosorožci však nikoliv<ref name="Schwartz"/>.<br />
<br />
Používání vlajkových druhů jako prostředků k získání podpory veřejnosti v otázkách ochrany je stále velice oblíbená strategie ochranářského managementu. Mnoho vědců však v dnešní době význam vlajkových a deštníkových druhů kritizuje a poukazuje na limit jejich použitelnosti<ref name="Senior">Senior K. (2003) Save the Ecosystem, Save the Species, Frontiers in Ecology and the Environment, Vol. 1, No. 3 (Apr., 2003), p. 116<br />
</ref>.<br />
<br />
== Příklady ==<br />
<br />
'''Příkladů vlajkových druhů je nesčetné množství. Pro názornost například''' : <br />
<br />
*''Jabiru mycteri'', největší létající pták žijící v Americe. Je to významný vlajkový druh pro ochranu mokřadů ve Střední a Jižní Americe. Druhy, které mají podobné ekologické nároky a které těží z jeho ochrany, jsou např. (''Ephippiorhynchus senegalensis'' nebo ''E. aiaticus'' )<ref name="Luthin">Luthin S. (1987) Status of and Conservation Priorities for the World's Stork Species, Colonial Waterbirds, Vol. 10, No. 2 (1987), pp. 181-202<br />
</ref>. <br />
<br />
*Wolemie, příklad z rostliné říše. Je to endemit v Austrálii a zároveň kriticky ohrožená rostlina. Prostředky získané pro záchranu Wolemie mohou pomoci také druhům jako je například : ''Microstrobos fitzgeraldii'' ( také endemit ), či trpasličí horské borovice<ref name="wolemie">[http://www.wollemipine.cz/page.php?lang=cz&id=107&printer_friendly=true Wolemie]</ref>. <br />
<br />
*''Anolis Gorgona'', ( anolis modrý ), ještěr se zářivě modrou kůží žijící na Kolumbijském ostrovu Gorgona. Prostředky poslouží k ochraně ostrova jako celku<ref name="ješter">[http://www.reptarium.cz/news/6878 Reptárium]<br />
</ref>. <br />
<br />
*Vydra říční jako zástupce druhů vyskytujících se na našem území.<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
<br />
*[[Klíčový druh]]<br />
*[[Deštníkový druh]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
[http://www.vydry.org/index.php?categoryid=51 Český nadační fond pro vydru]<br />
<br />
[http://www.zoologie.upol.cz/osoby/Grim/Ochrana_prirody_Jersey_zoo_1999.html 40 let zoo Jersey]<br />
<br />
[http://news.mongabay.com/2007/0307-blue_anole.html Gorgona (EN)]<br />
<br />
[http://www.fauna-flora.org/ Fauna & Flora International (EN)]</div>Stranskyhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Vlajkov%C3%BD_druh&diff=7428Vlajkový druh2009-01-11T22:31:12Z<p>Stransky: </p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
<br />
Vlajkové druhy jsou populární a veřejností oblíbené rostliny nebo zvířata, která jsou často spojována s důležitou kulturní hodnotou. Jejich ochranou zajišťujeme i ochranu dalších druhů, které žijí ve stejném prostředí. Vlajkové druhy rovněž slouží jako symboly širší ochrany životního prostředí, ve kterém se vyskytují<ref name="Schwartz">Schwartz M. W. (1999) Choosing the Appropriate Scale of Reserves for Conservation, Annual Review of Ecology and Systematics, Vol. 30 (1999), pp. 83-108<br />
</ref>.<br />
<br />
Vlajkový druh je druh který může představovat přísun finančních prostředků použitelných pro ochranu biodiverzity, jako výsledek své popularity. Bylo prokázáno, že obratlovci (čím větší, tím lépe) jsou nejefektivnější vlajkové druhy těšící se největšímu zájmu široké veřejnosti. S dobře vedeným managementem lze prostředky získané na ochranu vlajkového druhu použít na komplexní ochranu celého habitatu v němž se daný druh vyskytuje<ref name="Andelman">Andelman J.(2000) Umbrellas and Flagships: Efficient Conservation Surrogates or Expensive Mistakes, Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America, Vol. 97, No. 11 (May 23, 2000), pp. 5954-5959<br />
</ref><ref name="Schwartz"/>.<br />
<br />
== Problémy managementu vlajkových druhů ==<br />
<br />
Nicméně i zde je mnoho problémů. Jedním z nich je "poctivost" celého managementu. Pokud nejsou v managementu daného habitatu (kde se vlajkový druh nachází), vyhrazeny prostředky na jeho ochranu, těžko se ospravedlňují jiné ochranářské kroky, které jsou namířené např. na komplexní ochranu ekosystému či nějakého pro veřejnost nezajímavého, nicméně vysoce ohroženého druhu. Většinou se tento problém vyskytuje u vizuálně „ošklivého“ hmyzu, mikroorganizmů, a obecně bezobratlých živočichů. Stejně tak u nenápadných, neznámých, druhů se špatnou pověstí, či druhů které jsou zapsány jako přenašeči chorob, či jinak člověka ohrožujících druhů<ref name="Schwartz"/>.<br />
<br />
Dalším problémem je ne vždy známá ekologie druhů žijících na území vlajkového druhu. Pokud se management zaměří pouze na vlajkový druh a jeho ochranu, může se stát že druhy, které měli z jeho ochrany těžit, mají jinou ekologii a tudíž veškerá opatření se pro ně minou účinkem. Například nosorožci v Nambii byli vybrány jako vlajkové druhy a prostředky měli ochránit i ostatní velké býložravce. Bylo však zjištěno že chování nosorožců při extrémních suchách je naprosto odlišné od zbylých šesti druhů. Ostatní druhy totiž migrovali mezi jednotlivými habitaty, nosorožci však nikoliv<ref name="Schwartz"/>.<br />
<br />
Používání vlajkových druhů jako prostředků k získání podpory veřejnosti v otázkách ochrany je stále velice oblíbená strategie ochranářského managementu. Mnoho vědců však v dnešní době význam vlajkových a deštníkových druhů kritizuje a poukazuje na limit jejich použitelnosti<ref name="Senior">Senior K. (2003) Save the Ecosystem, Save the Species, Frontiers in Ecology and the Environment, Vol. 1, No. 3 (Apr., 2003), p. 116<br />
</ref>.<br />
<br />
== Příklady ==<br />
<br />
'''Příkladů vlajkových druhů je nesčetné množství. Pro názornost například''' : <br />
<br />
*''Jabiru mycteri'', největší létající pták žijící v Americe. Je to významný vlajkový druh pro ochranu mokřadů ve střední a jižní Americe. Druhy které mají podobné ekologické nároky a které těží z jeho ochrany jsou např. (''Ephippiorhynchus senegalensis'' nebo ''E. aiaticus'' )<ref name="Luthin">Luthin S. (1987) Status of and Conservation Priorities for the World's Stork Species, Colonial Waterbirds, Vol. 10, No. 2 (1987), pp. 181-202<br />
</ref>. <br />
<br />
*Wolemie, příklad z rostliné říše. Je to endemit v Austrálii a zároveň kriticky ohrožená rostlina. Prostředky získané pro záchranu Wolemie mohou pomoci také druhům jako je například : ''Microstrobos fitzgeraldii'' ( také endemit ), či trpasličí horské borovice)<ref name="wolemie">[http://www.wollemipine.cz/page.php?lang=cz&id=107&printer_friendly=true Wolemie]</ref>. <br />
<br />
*''Anolis Gorgona'', ( anolis modrý ), ještěr se zářivě modrou kůží žijící na Kolumbijském ostrovu Gorgona. Prostředky poslouží k ochraně ostrova jako celku<ref name="ješter">[http://www.reptarium.cz/news/6878 Reptárium]<br />
</ref>. <br />
<br />
*Vydra říční jako zástupce druhů vyskytujících se na našem území.<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
<br />
*[[Klíčový druh]]<br />
*[[Deštníkový druh]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
[http://www.vydry.org/index.php?categoryid=51 Český nadační fond pro vydru]<br />
<br />
[http://www.zoologie.upol.cz/osoby/Grim/Ochrana_prirody_Jersey_zoo_1999.html 40 let zoo Jersey]<br />
<br />
[http://news.mongabay.com/2007/0307-blue_anole.html Gorgona (EN)]<br />
<br />
[http://www.fauna-flora.org/ Fauna & Flora International (EN)]</div>Stranskyhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Vlajkov%C3%BD_druh&diff=7426Vlajkový druh2009-01-11T22:28:58Z<p>Stransky: </p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
<br />
Vlajkové druhy jsou populární a veřejností oblíbené rostliny nebo zvířata, která jsou často spojována s důležitou kulturní hodnotou. Jejich ochranou zajišťujeme i ochranu dalších druhů, které žijí ve stejném prostředí. Vlajkové druhy rovněž slouží jako symboly širší ochrany životního prostředí, ve kterém se vyskytují<ref name="Schwartz">Schwartz M. W. (1999) Choosing the Appropriate Scale of Reserves for Conservation, Annual Review of Ecology and Systematics, Vol. 30 (1999), pp. 83-108<br />
</ref>.<br />
<br />
Vlajkový druh je druh který může představovat přísun finančních prostředků použitelných pro ochranu biodiverzity, jako výsledek své popularity. Bylo prokázáno, že obratlovci (čím větší, tím lépe) jsou nejefektivnější vlajkové druhy těšící se největšímu zájmu široké veřejnosti. S dobře vedeným managementem lze prostředky získané na ochranu vlajkového druhu použít na komplexní ochranu celého habitatu v němž se daný druh vyskytuje<ref name="Andelman">Andelman J.(2000) Umbrellas and Flagships: Efficient Conservation Surrogates or Expensive Mistakes, Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America, Vol. 97, No. 11 (May 23, 2000), pp. 5954-5959<br />
</ref><ref name="Schwartz"/>.<br />
<br />
== Problémy managementu vlajkových druhů ==<br />
<br />
Nicméně i zde je mnoho problémů. Jedním z nich je "poctivost" celého managementu. Pokud nejsou v managementu daného habitatu (kde se vlajkový druh nachází), vyhrazeny prostředky na jeho ochranu, těžko se ospravedlňují jiné ochranářské kroky, které jsou namířené např. na komplexní ochranu ekosystému či nějakého pro veřejnost nezajímavého, nicméně vysoce ohroženého druhu. Většinou se tento problém vyskytuje u vizuálně „ošklivého“ hmyzu, mikroorganizmů, a obecně bezobratlých živočichů. Stejně tak u nenápadných, neznámých, druhů se špatnou pověstí, či druhů které jsou zapsány jako přenašeči chorob, či jinak člověka ohrožujících druhů<ref name="Schwartz"/>.<br />
<br />
Dalším problémem je ne vždy známá ekologie druhů žijících na území vlajkového druhu. Pokud se management zaměří pouze na vlajkový druh a jeho ochranu, může se stát že druhy, které měli z jeho ochrany těžit, mají jinou ekologii a tudíž veškerá opatření se pro ně minou účinkem. Například nosorožci v Nambii byli vybrány jako vlajkové druhy a prostředky měli ochránit i ostatní velké býložravce. Bylo však zjištěno že chování nosorožců při extrémních suchách je naprosto odlišné od zbylých šesti druhů. Ostatní druhy totiž migrovali mezi jednotlivými habitaty, nosorožci však nikoliv<ref name="Schwartz"/>.<br />
<br />
Používání vlajkových druhů jako prostředků k získání podpory veřejnosti v otázkách ochrany je stále velice oblíbená strategie ochranářského managementu. Mnoho vědců však v dnešní době význam vlajkových a deštníkových druhů kritizuje a poukazuje na limit jejich použitelnosti<ref name="Senior">Senior K. (2003) Save the Ecosystem, Save the Species, Frontiers in Ecology and the Environment, Vol. 1, No. 3 (Apr., 2003), p. 116<br />
</ref>.<br />
<br />
== Příklady ==<br />
<br />
'''Příkladů vlajkových druhů je nesčetné množství. Pro názornost například''' : <br />
<br />
*''Jabiru mycteri'', největší létající pták žijící v Americe. Je to významný vlajkový druh pro ochranu mokřadů ve střední a jižní Americe. Druhy které mají podobné ekologické nároky a které těží z jeho ochrany jsou např. (''Ephippiorhynchus senegalensis'' nebo ''E. aiaticus'' )<ref name="Luthin">Luthin S. (1987) Status of and Conservation Priorities for the World's Stork Species, Colonial Waterbirds, Vol. 10, No. 2 (1987), pp. 181-202<br />
</ref>. <br />
<br />
*Wolemie, příklad z rostliné říše. Je to endemit v Austrálii a zároveň kriticky ohrožená rostlina. Prostředky získané pro záchranu Wolemie mohou pomoci také druhům jako je například : ''Microstrobos fitzgeraldii'' ( také endemit ), či trpasličí horské borovice)<ref name="wolemie">[http://www.wollemipine.cz/page.php?lang=cz&id=107&printer_friendly=true Wolemie]</ref>. <br />
<br />
*''Anolis Gorgona'', ( anolis modrý ), ještěr se zářivě modrou kůží žijící na Kolumbijském ostrovu Gorgona. Prostředky poslouží k ochraně ostrova jako celku. <br />
<br />
*Vydra říční jako zástupce druhů vyskytujících se na našem území.<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
*Senior K. (2003) Save the Ecosystem, Save the Species, Frontiers in Ecology and the Environment, Vol. 1, No. 3 (Apr., 2003), p. 116<br />
<br />
*Andelman J.(2000) Umbrellas and Flagships: Efficient Conservation Surrogates or Expensive Mistakes, Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America, Vol. 97, No. 11 (May 23, 2000), pp. 5954-5959<br />
<br />
*Luthin S. (1987) Status of and Conservation Priorities for the World's Stork Species, Colonial Waterbirds, Vol. 10, No. 2 (1987), pp. 181-202<br />
<br />
*Schwartz M. W. (1999) Choosing the Appropriate Scale of Reserves for Conservation, Annual Review of Ecology and Systematics, Vol. 30 (1999), pp. 83-108<br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
<br />
*[[Klíčový druh]]<br />
*[[Deštníkový druh]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
[http://www.vydry.org/index.php?categoryid=51 Český nadační fond pro vydru]<br />
<br />
[http://www.zoologie.upol.cz/osoby/Grim/Ochrana_prirody_Jersey_zoo_1999.html 40 let zoo Jersey]<br />
<br />
[http://news.mongabay.com/2007/0307-blue_anole.html Gorgona (EN)]<br />
<br />
[http://www.reptarium.cz/news/6878 Reptárium]<br />
<br />
[http://www.fauna-flora.org/ Fauna & Flora International (EN)]</div>Stranskyhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Vlajkov%C3%BD_druh&diff=7423Vlajkový druh2009-01-11T22:25:09Z<p>Stransky: </p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
<br />
Vlajkové druhy jsou populární a veřejností oblíbené rostliny nebo zvířata, která jsou často spojována s důležitou kulturní hodnotou. Jejich ochranou zajišťujeme i ochranu dalších druhů, které žijí ve stejném prostředí. Vlajkové druhy rovněž slouží jako symboly širší ochrany životního prostředí, ve kterém se vyskytují<ref name="Schwartz">Schwartz M. W. (1999) Choosing the Appropriate Scale of Reserves for Conservation, Annual Review of Ecology and Systematics, Vol. 30 (1999), pp. 83-108<br />
</ref>.<br />
<br />
Vlajkový druh je druh který může představovat přísun finančních prostředků použitelných pro ochranu biodiverzity, jako výsledek své popularity. Bylo prokázáno, že obratlovci (čím větší, tím lépe) jsou nejefektivnější vlajkové druhy těšící se největšímu zájmu široké veřejnosti. S dobře vedeným managementem lze prostředky získané na ochranu vlajkového druhu použít na komplexní ochranu celého habitatu v němž se daný druh vyskytuje<ref name="Andelman">Andelman J.(2000) Umbrellas and Flagships: Efficient Conservation Surrogates or Expensive Mistakes, Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America, Vol. 97, No. 11 (May 23, 2000), pp. 5954-5959<br />
</ref><ref name="Schwartz"/>.<br />
<br />
== Problémy managementu vlajkových druhů ==<br />
<br />
Nicméně i zde je mnoho problémů. Jedním z nich je "poctivost" celého managementu. Pokud nejsou v managementu daného habitatu (kde se vlajkový druh nachází), vyhrazeny prostředky na jeho ochranu, těžko se ospravedlňují jiné ochranářské kroky, které jsou namířené např. na komplexní ochranu ekosystému či nějakého pro veřejnost nezajímavého, nicméně vysoce ohroženého druhu. Většinou se tento problém vyskytuje u vizuálně „ošklivého“ hmyzu, mikroorganizmů, a obecně bezobratlých živočichů. Stejně tak u nenápadných, neznámých, druhů se špatnou pověstí, či druhů které jsou zapsány jako přenašeči chorob, či jinak člověka ohrožujících druhů<ref name="Schwartz"/>.<br />
<br />
Dalším problémem je ne vždy známá ekologie druhů žijících na území vlajkového druhu. Pokud se management zaměří pouze na vlajkový druh a jeho ochranu, může se stát že druhy, které měli z jeho ochrany těžit, mají jinou ekologii a tudíž veškerá opatření se pro ně minou účinkem. Například nosorožci v Nambii byli vybrány jako vlajkové druhy a prostředky měli ochránit i ostatní velké býložravce. Bylo však zjištěno že chování nosorožců při extrémních suchách je naprosto odlišné od zbylých šesti druhů. Ostatní druhy totiž migrovali mezi jednotlivými habitaty, nosorožci však nikoliv<ref name="Schwartz"/>.<br />
<br />
Používání vlajkových druhů jako prostředků k získání podpory veřejnosti v otázkách ochrany je stále velice oblíbená strategie ochranářského managementu. Mnoho vědců však v dnešní době význam vlajkových a deštníkových druhů kritizuje a poukazuje na limit jejich použitelnosti<ref name="Senior">Senior K. (2003) Save the Ecosystem, Save the Species, Frontiers in Ecology and the Environment, Vol. 1, No. 3 (Apr., 2003), p. 116<br />
</ref>.<br />
<br />
== Příklady ==<br />
<br />
'''Příkladů vlajkových druhů je nesčetné množství. Pro názornost například''' : <br />
<br />
*''Jabiru mycteri'', největší létající pták žijící v Americe. Je to významný vlajkový druh pro ochranu mokřadů ve střední a jižní Americe. Druhy které mají podobné ekologické nároky a které těží z jeho ochrany jsou např. (''Ephippiorhynchus senegalensis'' nebo ''E. aiaticus'' )<ref name="Luthin">Luthin S. (1987) Status of and Conservation Priorities for the World's Stork Species, Colonial Waterbirds, Vol. 10, No. 2 (1987), pp. 181-202<br />
</ref>. <br />
<br />
*Wolemie, příklad z rostliné říše. Je to endemit v Austrálii a zároveň kriticky ohrožená rostlina. Prostředky získané pro záchranu Wolemie mohou pomoci také druhům jako je například : ''Microstrobos fitzgeraldii'' ( také endemit ), či trpasličí horské borovice. <br />
<br />
*''Anolis Gorgona'', ( anolis modrý ), ještěr se zářivě modrou kůží žijící na Kolumbijském ostrovu Gorgona. Prostředky poslouží k ochraně ostrova jako celku. <br />
<br />
*Vydra říční jako zástupce druhů vyskytujících se na našem území.<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
*Senior K. (2003) Save the Ecosystem, Save the Species, Frontiers in Ecology and the Environment, Vol. 1, No. 3 (Apr., 2003), p. 116<br />
<br />
*Andelman J.(2000) Umbrellas and Flagships: Efficient Conservation Surrogates or Expensive Mistakes, Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America, Vol. 97, No. 11 (May 23, 2000), pp. 5954-5959<br />
<br />
*Luthin S. (1987) Status of and Conservation Priorities for the World's Stork Species, Colonial Waterbirds, Vol. 10, No. 2 (1987), pp. 181-202<br />
<br />
*Schwartz M. W. (1999) Choosing the Appropriate Scale of Reserves for Conservation, Annual Review of Ecology and Systematics, Vol. 30 (1999), pp. 83-108<br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
<br />
[[Klíčový druh]]<br />
[[Deštníkový druh]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
[http://www.vydry.org/index.php?categoryid=51 Český nadační fond pro vydru]<br />
<br />
[http://www.zoologie.upol.cz/osoby/Grim/Ochrana_prirody_Jersey_zoo_1999.html 40 let zoo Jersey]<br />
<br />
[http://news.mongabay.com/2007/0307-blue_anole.html Gorgona (EN)]<br />
<br />
[http://www.reptarium.cz/news/6878 Reptárium]<br />
<br />
[http://www.wollemipine.cz/page.php?lang=cz&id=107&printer_friendly=true Wolemie]<br />
<br />
[http://www.fauna-flora.org/ Fauna & Flora International (EN)]</div>Stranskyhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Vlajkov%C3%BD_druh&diff=7421Vlajkový druh2009-01-11T22:23:00Z<p>Stransky: </p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
<br />
Vlajkové druhy jsou populární a veřejností oblíbené rostliny nebo zvířata, která jsou často spojována s důležitou kulturní hodnotou. Jejich ochranou zajišťujeme i ochranu dalších druhů, které žijí ve stejném prostředí. Vlajkové druhy rovněž slouží jako symboly širší ochrany životního prostředí, ve kterém se vyskytují<ref name="Schwartz">Schwartz M. W. (1999) Choosing the Appropriate Scale of Reserves for Conservation, Annual Review of Ecology and Systematics, Vol. 30 (1999), pp. 83-108<br />
</ref>.<br />
<br />
Vlajkový druh je druh který může představovat přísun finančních prostředků použitelných pro ochranu biodiverzity, jako výsledek své popularity. Bylo prokázáno, že obratlovci (čím větší, tím lépe) jsou nejefektivnější vlajkové druhy těšící se největšímu zájmu široké veřejnosti. S dobře vedeným managementem lze prostředky získané na ochranu vlajkového druhu použít na komplexní ochranu celého habitatu v němž se daný druh vyskytuje<ref name="Andelman">Andelman J.(2000) Umbrellas and Flagships: Efficient Conservation Surrogates or Expensive Mistakes, Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America, Vol. 97, No. 11 (May 23, 2000), pp. 5954-5959<br />
</ref><ref name="Schwartz"/>.<br />
<br />
== Problémy managementu vlajkových druhů ==<br />
<br />
Nicméně i zde je mnoho problémů. Jedním z nich je "poctivost" celého managementu. Pokud nejsou v managementu daného habitatu (kde se vlajkový druh nachází), vyhrazeny prostředky na jeho ochranu, těžko se ospravedlňují jiné ochranářské kroky, které jsou namířené např. na komplexní ochranu ekosystému či nějakého pro veřejnost nezajímavého, nicméně vysoce ohroženého druhu. Většinou se tento problém vyskytuje u vizuálně „ošklivého“ hmyzu, mikroorganizmů, a obecně bezobratlých živočichů. Stejně tak u nenápadných, neznámých, druhů se špatnou pověstí, či druhů které jsou zapsány jako přenašeči chorob, či jinak člověka ohrožujících druhů<ref name="Schwartz"/>.<br />
<br />
Dalším problémem je ne vždy známá ekologie druhů žijících na území vlajkového druhu. Pokud se management zaměří pouze na vlajkový druh a jeho ochranu, může se stát že druhy, které měli z jeho ochrany těžit, mají jinou ekologii a tudíž veškerá opatření se pro ně minou účinkem. Například nosorožci v Nambii byli vybrány jako vlajkové druhy a prostředky měli ochránit i ostatní velké býložravce. Bylo však zjištěno že chování nosorožců při extrémních suchách je naprosto odlišné od zbylých šesti druhů. Ostatní druhy totiž migrovali mezi jednotlivými habitaty, nosorožci však nikoliv<ref name="Schwartz"/>.<br />
<br />
Používání vlajkových druhů jako prostředků k získání podpory veřejnosti v otázkách ochrany je stále velice oblíbená strategie ochranářského managementu. Mnoho vědců však v dnešní době význam vlajkových a deštníkových druhů kritizuje a poukazuje na limit jejich použitelnosti<ref name="Senior">Senior K. (2003) Save the Ecosystem, Save the Species, Frontiers in Ecology and the Environment, Vol. 1, No. 3 (Apr., 2003), p. 116<br />
</ref>.<br />
<br />
== Příklady ==<br />
<br />
'''Příkladů vlajkových druhů je nesčetné množství. Pro názornost například''' : <br />
<br />
*''Jabiru mycteri'', největší létající pták žijící v Americe. Je to významný vlajkový druh pro ochranu mokřadů ve střední a jižní Americe. Druhy které mají podobné ekologické nároky a které těží z jeho ochrany jsou např. (''Ephippiorhynchus senegalensis'' nebo ''E. aiaticus'' ) <br />
<br />
*Wolemie, příklad z rostliné říše. Je to endemit v Austrálii a zároveň kriticky ohrožená rostlina. Prostředky získané pro záchranu Wolemie mohou pomoci také druhům jako je například : ''Microstrobos fitzgeraldii'' ( také endemit ), či trpasličí horské borovice. <br />
<br />
*''Anolis Gorgona'', ( anolis modrý ), ještěr se zářivě modrou kůží žijící na Kolumbijském ostrovu Gorgona. Prostředky poslouží k ochraně ostrova jako celku. <br />
<br />
*Vydra říční jako zástupce druhů vyskytujících se na našem území.<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
*Senior K. (2003) Save the Ecosystem, Save the Species, Frontiers in Ecology and the Environment, Vol. 1, No. 3 (Apr., 2003), p. 116<br />
<br />
*Andelman J.(2000) Umbrellas and Flagships: Efficient Conservation Surrogates or Expensive Mistakes, Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America, Vol. 97, No. 11 (May 23, 2000), pp. 5954-5959<br />
<br />
*Luthin S. (1987) Status of and Conservation Priorities for the World's Stork Species, Colonial Waterbirds, Vol. 10, No. 2 (1987), pp. 181-202<br />
<br />
*Schwartz M. W. (1999) Choosing the Appropriate Scale of Reserves for Conservation, Annual Review of Ecology and Systematics, Vol. 30 (1999), pp. 83-108<br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
<br />
[[Klíčový druh]]<br />
[[Deštníkový druh]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
[http://www.vydry.org/index.php?categoryid=51 Český nadační fond pro vydru]<br />
<br />
[http://www.zoologie.upol.cz/osoby/Grim/Ochrana_prirody_Jersey_zoo_1999.html 40 let zoo Jersey]<br />
<br />
[http://news.mongabay.com/2007/0307-blue_anole.html Gorgona (EN)]<br />
<br />
[http://www.reptarium.cz/news/6878 Reptárium]<br />
<br />
[http://www.wollemipine.cz/page.php?lang=cz&id=107&printer_friendly=true Wolemie]<br />
<br />
[http://www.fauna-flora.org/ Fauna & Flora International (EN)]</div>Stranskyhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Vlajkov%C3%BD_druh&diff=7416Vlajkový druh2009-01-11T22:18:59Z<p>Stransky: </p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
<br />
Vlajkové druhy jsou populární a veřejností oblíbené rostliny nebo zvířata, která jsou často spojována s důležitou kulturní hodnotou. Jejich ochranou zajišťujeme i ochranu dalších druhů, které žijí ve stejném prostředí. Vlajkové druhy rovněž slouží jako symboly širší ochrany životního prostředí, ve kterém se vyskytují]]<ref name="Schwartz">Schwartz M. W. (1999) Choosing the Appropriate Scale of Reserves for Conservation, Annual Review of Ecology and Systematics, Vol. 30 (1999), pp. 83-108<br />
</ref>.<br />
<br />
Vlajkový druh je druh který může představovat přísun finančních prostředků použitelných pro ochranu biodiverzity, jako výsledek své popularity. Bylo prokázáno, že obratlovci (čím větší, tím lépe) jsou nejefektivnější vlajkové druhy těšící se největšímu zájmu široké veřejnosti. S dobře vedeným managementem lze prostředky získané na ochranu vlajkového druhu použít na komplexní ochranu celého habitatu v němž se daný druh vyskytuje.<br />
<br />
== Problémy managementu vlajkových druhů ==<br />
<br />
Nicméně i zde je mnoho problémů. Jedním z nich je "poctivost" celého managementu. Pokud nejsou v managementu daného habitatu (kde se vlajkový druh nachází), vyhrazeny prostředky na jeho ochranu, těžko se ospravedlňují jiné ochranářské kroky, které jsou namířené např. na komplexní ochranu ekosystému či nějakého pro veřejnost nezajímavého, nicméně vysoce ohroženého druhu. Většinou se tento problém vyskytuje u vizuálně „ošklivého“ hmyzu, mikroorganizmů, a obecně bezobratlých živočichů. Stejně tak u nenápadných, neznámých, druhů se špatnou pověstí, či druhů které jsou zapsány jako přenašeči chorob, či jinak člověka ohrožujících druhů.<br />
<br />
Dalším problémem je ne vždy známá ekologie druhů žijících na území vlajkového druhu. Pokud se management zaměří pouze na vlajkový druh a jeho ochranu, může se stát že druhy, které měli z jeho ochrany těžit, mají jinou ekologii a tudíž veškerá opatření se pro ně minou účinkem. Například nosorožci v Nambii byli vybrány jako vlajkové druhy a prostředky měli ochránit i ostatní velké býložravce. Bylo však zjištěno že chování nosorožců při extrémních suchách je naprosto odlišné od zbylých šesti druhů. Ostatní druhy totiž migrovali mezi jednotlivými habitaty, nosorožci však nikoliv. <br />
<br />
Používání vlajkových druhů jako prostředků k získání podpory veřejnosti v otázkách ochrany je stále velice oblíbená strategie ochranářského managementu. Mnoho vědců však v dnešní době význam vlajkových a deštníkových druhů kritizuje a poukazuje na limit jejich použitelnosti]]<ref name="Senior">Senior K. (2003) Save the Ecosystem, Save the Species, Frontiers in Ecology and the Environment, Vol. 1, No. 3 (Apr., 2003), p. 116<br />
</ref>.<br />
<br />
== Příklady ==<br />
<br />
'''Příkladů vlajkových druhů je nesčetné množství. Pro názornost například''' : <br />
<br />
*''Jabiru mycteri'', největší létající pták žijící v Americe. Je to významný vlajkový druh pro ochranu mokřadů ve střední a jižní Americe. Druhy které mají podobné ekologické nároky a které těží z jeho ochrany jsou např. (''Ephippiorhynchus senegalensis'' nebo ''E. aiaticus'' ) <br />
<br />
*Wolemie, příklad z rostliné říše. Je to endemit v Austrálii a zároveň kriticky ohrožená rostlina. Prostředky získané pro záchranu Wolemie mohou pomoci také druhům jako je například : ''Microstrobos fitzgeraldii'' ( také endemit ), či trpasličí horské borovice. <br />
<br />
*''Anolis Gorgona'', ( anolis modrý ), ještěr se zářivě modrou kůží žijící na Kolumbijském ostrovu Gorgona. Prostředky poslouží k ochraně ostrova jako celku. <br />
<br />
*Vydra říční jako zástupce druhů vyskytujících se na našem území.<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
*Senior K. (2003) Save the Ecosystem, Save the Species, Frontiers in Ecology and the Environment, Vol. 1, No. 3 (Apr., 2003), p. 116<br />
<br />
*Andelman J.(2000) Umbrellas and Flagships: Efficient Conservation Surrogates or Expensive Mistakes, Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America, Vol. 97, No. 11 (May 23, 2000), pp. 5954-5959<br />
<br />
*Luthin S. (1987) Status of and Conservation Priorities for the World's Stork Species, Colonial Waterbirds, Vol. 10, No. 2 (1987), pp. 181-202<br />
<br />
*Schwartz M. W. (1999) Choosing the Appropriate Scale of Reserves for Conservation, Annual Review of Ecology and Systematics, Vol. 30 (1999), pp. 83-108<br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
<br />
[[Klíčový druh]]<br />
[[Deštníkový druh]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
[http://www.vydry.org/index.php?categoryid=51 Český nadační fond pro vydru]<br />
<br />
[http://www.zoologie.upol.cz/osoby/Grim/Ochrana_prirody_Jersey_zoo_1999.html 40 let zoo Jersey]<br />
<br />
[http://news.mongabay.com/2007/0307-blue_anole.html Gorgona (EN)]<br />
<br />
[http://www.reptarium.cz/news/6878 Reptárium]<br />
<br />
[http://www.wollemipine.cz/page.php?lang=cz&id=107&printer_friendly=true Wolemie]<br />
<br />
[http://www.fauna-flora.org/ Fauna & Flora International (EN)]</div>Stranskyhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Vlajkov%C3%BD_druh&diff=7402Vlajkový druh2009-01-11T22:11:47Z<p>Stransky: </p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
<br />
Vlajkové druhy jsou populární a veřejností oblíbené rostliny nebo zvířata, která jsou často spojována s důležitou kulturní hodnotou. Jejich ochranou zajišťujeme i ochranu dalších druhů, které žijí ve stejném prostředí. Vlajkové druhy rovněž slouží jako symboly širší ochrany životního prostředí, ve kterém se vyskytují.<br />
<br />
Vlajkový druh je druh který může představovat přísun finančních prostředků použitelných pro ochranu biodiverzity, jako výsledek své popularity. Bylo prokázáno, že obratlovci (čím větší, tím lépe) jsou nejefektivnější vlajkové druhy těšící se největšímu zájmu široké veřejnosti. S dobře vedeným managementem lze prostředky získané na ochranu vlajkového druhu použít na komplexní ochranu celého habitatu v němž se daný druh vyskytuje.<br />
<br />
== Problémy managementu vlajkových druhů ==<br />
<br />
Nicméně i zde je mnoho problémů. Jedním z nich je "poctivost" celého managementu. Pokud nejsou v managementu daného habitatu (kde se vlajkový druh nachází), vyhrazeny prostředky na jeho ochranu, těžko se ospravedlňují jiné ochranářské kroky, které jsou namířené např. na komplexní ochranu ekosystému či nějakého pro veřejnost nezajímavého, nicméně vysoce ohroženého druhu. Většinou se tento problém vyskytuje u vizuálně „ošklivého“ hmyzu, mikroorganizmů, a obecně bezobratlých živočichů. Stejně tak u nenápadných, neznámých, druhů se špatnou pověstí, či druhů které jsou zapsány jako přenašeči chorob, či jinak člověka ohrožujících druhů.<br />
<br />
Dalším problémem je ne vždy známá ekologie druhů žijících na území vlajkového druhu. Pokud se management zaměří pouze na vlajkový druh a jeho ochranu, může se stát že druhy, které měli z jeho ochrany těžit, mají jinou ekologii a tudíž veškerá opatření se pro ně minou účinkem. Například nosorožci v Nambii byli vybrány jako vlajkové druhy a prostředky měli ochránit i ostatní velké býložravce. Bylo však zjištěno že chování nosorožců při extrémních suchách je naprosto odlišné od zbylých šesti druhů. Ostatní druhy totiž migrovali mezi jednotlivými habitaty, nosorožci však nikoliv. <br />
<br />
Používání vlajkových druhů jako prostředků k získání podpory veřejnosti v otázkách ochrany je stále velice oblíbená strategie ochranářského managementu. Mnoho vědců však v dnešní době význam vlajkových a deštníkových druhů kritizuje a poukazuje na limit jejich použitelnosti.<br />
<br />
== Příklady ==<br />
<br />
'''Příkladů vlajkových druhů je nesčetné množství. Pro názornost například''' : <br />
<br />
*''Jabiru mycteri'', největší létající pták žijící v Americe. Je to významný vlajkový druh pro ochranu mokřadů ve střední a jižní Americe. Druhy které mají podobné ekologické nároky a které těží z jeho ochrany jsou např. (''Ephippiorhynchus senegalensis'' nebo ''E. aiaticus'' ) <br />
<br />
*Wolemie, příklad z rostliné říše. Je to endemit v Austrálii a zároveň kriticky ohrožená rostlina. Prostředky získané pro záchranu Wolemie mohou pomoci také druhům jako je například : ''Microstrobos fitzgeraldii'' ( také endemit ), či trpasličí horské borovice. <br />
<br />
*''Anolis Gorgona'', ( anolis modrý ), ještěr se zářivě modrou kůží žijící na Kolumbijském ostrovu Gorgona. Prostředky poslouží k ochraně ostrova jako celku. <br />
<br />
*Vydra říční jako zástupce druhů vyskytujících se na našem území.<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
*Senior K. (2003) Save the Ecosystem, Save the Species, Frontiers in Ecology and the Environment, Vol. 1, No. 3 (Apr., 2003), p. 116<br />
<br />
*Sandy J.(2000) Umbrellas and Flagships: Efficient Conservation Surrogates or Expensive Mistakes, Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America, Vol. 97, No. 11 (May 23, 2000), pp. 5954-5959<br />
<br />
*Luthin S. (1987) Status of and Conservation Priorities for the World's Stork Species, Colonial Waterbirds, Vol. 10, No. 2 (1987), pp. 181-202<br />
<br />
*Schwartz M. W. (1999) Choosing the Appropriate Scale of Reserves for Conservation, Annual Review of Ecology and Systematics, Vol. 30 (1999), pp. 83-108<br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
<br />
[[Klíčový druh]]<br />
[[Deštníkový druh]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
[http://www.vydry.org/index.php?categoryid=51 Český nadační fond pro vydru]<br />
<br />
[http://www.zoologie.upol.cz/osoby/Grim/Ochrana_prirody_Jersey_zoo_1999.html 40 let zoo Jersey]<br />
<br />
[http://news.mongabay.com/2007/0307-blue_anole.html Gorgona (EN)]<br />
<br />
[http://www.reptarium.cz/news/6878 Reptárium]<br />
<br />
[http://www.wollemipine.cz/page.php?lang=cz&id=107&printer_friendly=true Wolemie]<br />
<br />
[http://www.fauna-flora.org/ Fauna & Flora International (EN)]</div>Stranskyhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Vlajkov%C3%BD_druh&diff=7400Vlajkový druh2009-01-11T22:10:35Z<p>Stransky: /* Problémy vlajkových druhů */</p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
<br />
Vlajkové druhy jsou populární a veřejností oblíbené rostliny nebo zvířata, která jsou často spojována s důležitou kulturní hodnotou. Jejich ochranou zajišťujeme i ochranu dalších druhů, které žijí ve stejném prostředí. Vlajkové druhy rovněž slouží jako symboly širší ochrany životního prostředí, ve kterém se vyskytují.<br />
<br />
Vlajkový druh je druh který může představovat přísun finančních prostředků použitelných pro ochranu biodiverzity, jako výsledek své popularity. Bylo prokázáno, že obratlovci (čím větší, tím lépe) jsou nejefektivnější vlajkové druhy těšící se největšímu zájmu široké veřejnosti. S dobře vedeným managementem lze prostředky získané na ochranu vlajkového druhu použít na komplexní ochranu celého habitatu v němž se daný druh vyskytuje.<br />
<br />
== Problémy managementu vlajkových druhů ==<br />
<br />
Nicméně i zde je mnoho problémů. Jedním z nich je "poctivost" celého managementu. Pokud nejsou v managementu daného habitatu (kde se vlajkový druh nachází), vyhrazeny prostředky na jeho ochranu, těžko se ospravedlňují jiné ochranářské kroky, které jsou namířené např. na komplexní ochranu ekosystému či nějakého pro veřejnost nezajímavého, nicméně vysoce ohroženého druhu. Většinou se tento problém vyskytuje u vizuálně „ošklivého“ hmyzu, mikroorganizmů, a obecně bezobratlých živočichů. Stejně tak u nenápadných, neznámých, druhů se špatnou pověstí, či druhů které jsou zapsány jako přenašeči chorob, či jinak člověka ohrožujících druhů.<br />
<br />
Dalším problémem je ne vždy známá ekologie druhů žijících na území vlajkového druhu. Pokud se management zaměří pouze na vlajkový druh a jeho ochranu, může se stát že druhy, které měli z jeho ochrany těžit, mají jinou ekologii a tudíž veškerá opatření se pro ně minou účinkem. Například nosorožci v Nambii byli vybrány jako vlajkové druhy a prostředky měli ochránit i ostatní velké býložravce. Bylo však zjištěno že chování nosorožců při extrémních suchách je naprosto odlišné od zbylých šesti druhů. Ostatní druhy totiž migrovali mezi jednotlivými habitaty, nosorožci však nikoliv. <br />
<br />
Používání vlajkových druhů jako prostředků k získání podpory veřejnosti v otázkách ochrany je stále velice oblíbená strategie ochranářského managementu. Mnoho vědců však v dnešní době význam vlajkových a deštníkových druhů kritizuje a poukazuje na limit jejich použitelnosti.<br />
<br />
== Příklady ==<br />
<br />
'''Příkladů vlajkových druhů je nesčetné množství. Pro názornost například''' : <br />
<br />
*''Jabiru mycteri'', největší létající pták žijící v Americe. Je to významný vlajkový druh pro ochranu mokřadů ve střední a jižní Americe. Druhy které mají podobné ekologické nároky a které těží z jeho ochrany jsou např. (''Ephippiorhynchus senegalensis'' nebo ''E. aiaticus'' ) <br />
<br />
*Wolemie, příklad z rostliné říše. Je to endemit v Austrálii a zároveň kriticky ohrožená rostlina. Prostředky získané pro záchranu Wolemie mohou pomoci také druhům jako je například : ''Microstrobos fitzgeraldii'' ( také endemit ), či trpasličí horské borovice. <br />
<br />
*''Anolis Gorgona'', ( anolis modrý ), ještěr se zářivě modrou kůží žijící na Kolumbijském ostrovu Gorgona. Prostředky poslouží k ochraně ostrova jako celku. <br />
<br />
*Vydra říční jako zástupce druhů vyskytujících se na našem území.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
<br />
Klíčový druh<br />
<br />
Deštníkový druh<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
[http://www.vydry.org/index.php?categoryid=51 Český nadační fond pro vydru]<br />
<br />
[http://www.zoologie.upol.cz/osoby/Grim/Ochrana_prirody_Jersey_zoo_1999.html 40 let zoo Jersey]<br />
<br />
[http://news.mongabay.com/2007/0307-blue_anole.html Gorgona (EN)]<br />
<br />
[http://www.reptarium.cz/news/6878 Reptárium]<br />
<br />
[http://www.wollemipine.cz/page.php?lang=cz&id=107&printer_friendly=true Wolemie]<br />
<br />
[http://www.fauna-flora.org/ Fauna & Flora International (EN)]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
*Senior K. (2003) Save the Ecosystem, Save the Species, Frontiers in Ecology and the Environment, Vol. 1, No. 3 (Apr., 2003), p. 116<br />
<br />
*Sandy J.(2000) Umbrellas and Flagships: Efficient Conservation Surrogates or Expensive Mistakes, Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America, Vol. 97, No. 11 (May 23, 2000), pp. 5954-5959<br />
<br />
*Luthin S. (1987) Status of and Conservation Priorities for the World's Stork Species, Colonial Waterbirds, Vol. 10, No. 2 (1987), pp. 181-202<br />
<br />
*Schwartz M. W. (1999) Choosing the Appropriate Scale of Reserves for Conservation, Annual Review of Ecology and Systematics, Vol. 30 (1999), pp. 83-108<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Stranskyhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Vlajkov%C3%BD_druh&diff=7398Vlajkový druh2009-01-11T22:09:54Z<p>Stransky: </p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
<br />
Vlajkové druhy jsou populární a veřejností oblíbené rostliny nebo zvířata, která jsou často spojována s důležitou kulturní hodnotou. Jejich ochranou zajišťujeme i ochranu dalších druhů, které žijí ve stejném prostředí. Vlajkové druhy rovněž slouží jako symboly širší ochrany životního prostředí, ve kterém se vyskytují.<br />
<br />
Vlajkový druh je druh který může představovat přísun finančních prostředků použitelných pro ochranu biodiverzity, jako výsledek své popularity. Bylo prokázáno, že obratlovci (čím větší, tím lépe) jsou nejefektivnější vlajkové druhy těšící se největšímu zájmu široké veřejnosti. S dobře vedeným managementem lze prostředky získané na ochranu vlajkového druhu použít na komplexní ochranu celého habitatu v němž se daný druh vyskytuje.<br />
<br />
== Problémy vlajkových druhů ==<br />
<br />
Nicméně i zde je mnoho problémů. Jedním z nich je "poctivost" celého managementu. Pokud nejsou v managementu daného habitatu (kde se vlajkový druh nachází), vyhrazeny prostředky na jeho ochranu, těžko se ospravedlňují jiné ochranářské kroky, které jsou namířené např. na komplexní ochranu ekosystému či nějakého pro veřejnost nezajímavého, nicméně vysoce ohroženého druhu. Většinou se tento problém vyskytuje u vizuálně „ošklivého“ hmyzu, mikroorganizmů, a obecně bezobratlých živočichů. Stejně tak u nenápadných, neznámých, druhů se špatnou pověstí, či druhů které jsou zapsány jako přenašeči chorob, či jinak člověka ohrožujících druhů.<br />
<br />
Dalším problémem je ne vždy známá ekologie druhů žijících na území vlajkového druhu. Pokud se management zaměří pouze na vlajkový druh a jeho ochranu, může se stát že druhy, které měli z jeho ochrany těžit, mají jinou ekologii a tudíž veškerá opatření se pro ně minou účinkem. Například nosorožci v Nambii byli vybrány jako vlajkové druhy a prostředky měli ochránit i ostatní velké býložravce. Bylo však zjištěno že chování nosorožců při extrémních suchách je naprosto odlišné od zbylých šesti druhů. Ostatní druhy totiž migrovali mezi jednotlivými habitaty, nosorožci však nikoliv. <br />
<br />
Používání vlajkových druhů jako prostředků k získání podpory veřejnosti v otázkách ochrany je stále velice oblíbená strategie ochranářského managementu. Mnoho vědců však v dnešní době význam vlajkových a deštníkových druhů kritizuje a poukazuje na limit jejich použitelnosti. <br />
<br />
== Příklady ==<br />
<br />
'''Příkladů vlajkových druhů je nesčetné množství. Pro názornost například''' : <br />
<br />
*''Jabiru mycteri'', největší létající pták žijící v Americe. Je to významný vlajkový druh pro ochranu mokřadů ve střední a jižní Americe. Druhy které mají podobné ekologické nároky a které těží z jeho ochrany jsou např. (''Ephippiorhynchus senegalensis'' nebo ''E. aiaticus'' ) <br />
<br />
*Wolemie, příklad z rostliné říše. Je to endemit v Austrálii a zároveň kriticky ohrožená rostlina. Prostředky získané pro záchranu Wolemie mohou pomoci také druhům jako je například : ''Microstrobos fitzgeraldii'' ( také endemit ), či trpasličí horské borovice. <br />
<br />
*''Anolis Gorgona'', ( anolis modrý ), ještěr se zářivě modrou kůží žijící na Kolumbijském ostrovu Gorgona. Prostředky poslouží k ochraně ostrova jako celku. <br />
<br />
*Vydra říční jako zástupce druhů vyskytujících se na našem území.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
<br />
Klíčový druh<br />
<br />
Deštníkový druh<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
[http://www.vydry.org/index.php?categoryid=51 Český nadační fond pro vydru]<br />
<br />
[http://www.zoologie.upol.cz/osoby/Grim/Ochrana_prirody_Jersey_zoo_1999.html 40 let zoo Jersey]<br />
<br />
[http://news.mongabay.com/2007/0307-blue_anole.html Gorgona (EN)]<br />
<br />
[http://www.reptarium.cz/news/6878 Reptárium]<br />
<br />
[http://www.wollemipine.cz/page.php?lang=cz&id=107&printer_friendly=true Wolemie]<br />
<br />
[http://www.fauna-flora.org/ Fauna & Flora International (EN)]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
*Senior K. (2003) Save the Ecosystem, Save the Species, Frontiers in Ecology and the Environment, Vol. 1, No. 3 (Apr., 2003), p. 116<br />
<br />
*Sandy J.(2000) Umbrellas and Flagships: Efficient Conservation Surrogates or Expensive Mistakes, Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America, Vol. 97, No. 11 (May 23, 2000), pp. 5954-5959<br />
<br />
*Luthin S. (1987) Status of and Conservation Priorities for the World's Stork Species, Colonial Waterbirds, Vol. 10, No. 2 (1987), pp. 181-202<br />
<br />
*Schwartz M. W. (1999) Choosing the Appropriate Scale of Reserves for Conservation, Annual Review of Ecology and Systematics, Vol. 30 (1999), pp. 83-108<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Stranskyhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Vlajkov%C3%BD_druh&diff=7394Vlajkový druh2009-01-11T22:06:58Z<p>Stransky: /* Definice */</p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
<br />
Vlajkové druhy jsou populární a veřejností oblíbené rostliny nebo zvířata, která často evokují důležitou kulturní hodnotu. Jejich ochranou zajišťujeme i ochranu dalších druhů, které žijí ve stejném prostředí. Vlajkové druhy rovněž slouží jako symboly širší ochrany životního prostředí, ve kterém se vyskytují.<br />
<br />
Vlajkový druh je druh který může představovat přísun finančních prostředků použitelných pro ochranu biodiverzity, jako výsledek své popularity. Bylo prokázáno, že obratlovci (čím větší, tím lépe) jsou nejefektivnější vlajkové druhy těšící se největšímu zájmu široké veřejnosti. S dobře vedeným managementem lze prostředky získané na ochranu vlajkového druhu použít na komplexní ochranu celého habitatu v němž se daný druh vyskytuje.<br />
<br />
== Problémy vlajkových druhů ==<br />
<br />
Nicméně i zde je mnoho problémů. Jedním z nich je poctivost celého procesu. Pokud nejsou v managementu daného habitatu, kde se vlajkový druh nachází, vyhrazeny prostředky na jeho ochranu, těžko se ospravedlňují jiné ochranářské kroky, které jsou namířené např. na komplexní ochranu ekosystému či nějakého pro veřejnost nezajímavého, nicméně vysoce ohroženého druhu ( většinou je tento problém u vizuálně „ošklivého“ hmyzu, mikroorganizmů, a obecně bezobratlých živočichů. Stejně tak u nenápadných, neznámých, druhů se špatnou pověstí, či druhů které jsou zapsány jako přenašeči chorob, či jinak člověka ohrožujících druhů.)<br />
<br />
Dalším problémem je ne vždy známá ekologie druhů žijících na území vlajkového druhu. Pokud se management zaměří pouze na vlajkový druh a jeho ochranu, může se stát že druhy, které měli z jeho ochrany těžit, mají jinou ekologii a tudíž veškerá opatření se pro ně minou účinkem. Například nosorožci v Nambii byli vybrány jako vlajkové druhy a prostředky měli ochránit i ostatní velké býložravce. Bylo však zjištěno že chování nosorožců při extrémních suchách je naprosto odlišné od zbylých šesti druhů. Ostatní druhy totiž migrovali mezi jednotlivými habitaty, nosorožci však nikoliv. <br />
<br />
Používání vlajkových druhů jako prostředků k získání podpory veřejnosti v otázkách ochrany je stále velice oblíbená strategie ochranářského managementu. Mnoho vědců však v dnešní době význam vlajkových a deštníkových druhů kritizuje a poukazuje na limit jejich použitelnosti. <br />
<br />
== Příklady ==<br />
<br />
'''Příkladů vlajkových druhů je nesčetné množství. Pro názornost například''' : <br />
<br />
*''Jabiru mycteri'', největší létající pták žijící v Americe. Je to významný vlajkový druh pro ochranu mokřadů ve střední a jižní Americe. Druhy které mají podobné ekologické nároky a které těží z jeho ochrany jsou např. (''Ephippiorhynchus senegalensis'' nebo ''E. aiaticus'' ) <br />
<br />
*Wolemie, příklad z rostliné říše. Je to endemit v Austrálii a zároveň kriticky ohrožená rostlina. Prostředky získané pro záchranu Wolemie mohou pomoci také druhům jako je například : ''Microstrobos fitzgeraldii'' ( také endemit ), či trpasličí horské borovice. <br />
<br />
*''Anolis Gorgona'', ( anolis modrý ), ještěr se zářivě modrou kůží žijící na Kolumbijském ostrovu Gorgona. Prostředky poslouží k ochraně ostrova jako celku. <br />
<br />
*Vydra říční jako zástupce druhů vyskytujících se na našem území.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
<br />
Klíčový druh<br />
<br />
Deštníkový druh<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
[http://www.vydry.org/index.php?categoryid=51 Český nadační fond pro vydru]<br />
<br />
[http://www.zoologie.upol.cz/osoby/Grim/Ochrana_prirody_Jersey_zoo_1999.html 40 let zoo Jersey]<br />
<br />
[http://news.mongabay.com/2007/0307-blue_anole.html Gorgona (EN)]<br />
<br />
[http://www.reptarium.cz/news/6878 Reptárium]<br />
<br />
[http://www.wollemipine.cz/page.php?lang=cz&id=107&printer_friendly=true Wolemie]<br />
<br />
[http://www.fauna-flora.org/ Fauna & Flora International (EN)]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
*Senior K. (2003) Save the Ecosystem, Save the Species, Frontiers in Ecology and the Environment, Vol. 1, No. 3 (Apr., 2003), p. 116<br />
<br />
*Sandy J.(2000) Umbrellas and Flagships: Efficient Conservation Surrogates or Expensive Mistakes, Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America, Vol. 97, No. 11 (May 23, 2000), pp. 5954-5959<br />
<br />
*Luthin S. (1987) Status of and Conservation Priorities for the World's Stork Species, Colonial Waterbirds, Vol. 10, No. 2 (1987), pp. 181-202<br />
<br />
*Schwartz M. W. (1999) Choosing the Appropriate Scale of Reserves for Conservation, Annual Review of Ecology and Systematics, Vol. 30 (1999), pp. 83-108<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Stranskyhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Vlajkov%C3%BD_druh&diff=7393Vlajkový druh2009-01-11T22:06:22Z<p>Stransky: </p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
<br />
„vlajkové“ druhy jsou populární a veřejností oblíbené rostliny nebo zvířata, která často evokují důležitou kulturní hodnotu. Jejich ochranou zajišťujeme i ochranu dalších druhů, které žijí ve stejném prostředí. „Vlajkové“ druhy rovněž slouží jako symboly širší ochrany životního prostředí, ve kterém se vyskytují.<br />
<br />
Vlajkový druh je druh který může představovat přísun finančních prostředků použitelných pro ochranu biodiverzity, jako výsledek své popularity. Bylo prokázáno, že obratlovci (čím větší, tím lépe) jsou nejefektivnější vlajkové druhy těšící se největšímu zájmu široké veřejnosti. S dobře vedeným managementem lze prostředky získané na ochranu vlajkového druhu použít na komplexní ochranu celého habitatu v němž se daný druh vyskytuje. <br />
<br />
== Problémy vlajkových druhů ==<br />
<br />
Nicméně i zde je mnoho problémů. Jedním z nich je poctivost celého procesu. Pokud nejsou v managementu daného habitatu, kde se vlajkový druh nachází, vyhrazeny prostředky na jeho ochranu, těžko se ospravedlňují jiné ochranářské kroky, které jsou namířené např. na komplexní ochranu ekosystému či nějakého pro veřejnost nezajímavého, nicméně vysoce ohroženého druhu ( většinou je tento problém u vizuálně „ošklivého“ hmyzu, mikroorganizmů, a obecně bezobratlých živočichů. Stejně tak u nenápadných, neznámých, druhů se špatnou pověstí, či druhů které jsou zapsány jako přenašeči chorob, či jinak člověka ohrožujících druhů.)<br />
<br />
Dalším problémem je ne vždy známá ekologie druhů žijících na území vlajkového druhu. Pokud se management zaměří pouze na vlajkový druh a jeho ochranu, může se stát že druhy, které měli z jeho ochrany těžit, mají jinou ekologii a tudíž veškerá opatření se pro ně minou účinkem. Například nosorožci v Nambii byli vybrány jako vlajkové druhy a prostředky měli ochránit i ostatní velké býložravce. Bylo však zjištěno že chování nosorožců při extrémních suchách je naprosto odlišné od zbylých šesti druhů. Ostatní druhy totiž migrovali mezi jednotlivými habitaty, nosorožci však nikoliv. <br />
<br />
Používání vlajkových druhů jako prostředků k získání podpory veřejnosti v otázkách ochrany je stále velice oblíbená strategie ochranářského managementu. Mnoho vědců však v dnešní době význam vlajkových a deštníkových druhů kritizuje a poukazuje na limit jejich použitelnosti. <br />
<br />
== Příklady ==<br />
<br />
'''Příkladů vlajkových druhů je nesčetné množství. Pro názornost například''' : <br />
<br />
*''Jabiru mycteri'', největší létající pták žijící v Americe. Je to významný vlajkový druh pro ochranu mokřadů ve střední a jižní Americe. Druhy které mají podobné ekologické nároky a které těží z jeho ochrany jsou např. (''Ephippiorhynchus senegalensis'' nebo ''E. aiaticus'' ) <br />
<br />
*Wolemie, příklad z rostliné říše. Je to endemit v Austrálii a zároveň kriticky ohrožená rostlina. Prostředky získané pro záchranu Wolemie mohou pomoci také druhům jako je například : ''Microstrobos fitzgeraldii'' ( také endemit ), či trpasličí horské borovice. <br />
<br />
*''Anolis Gorgona'', ( anolis modrý ), ještěr se zářivě modrou kůží žijící na Kolumbijském ostrovu Gorgona. Prostředky poslouží k ochraně ostrova jako celku. <br />
<br />
*Vydra říční jako zástupce druhů vyskytujících se na našem území.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
<br />
Klíčový druh<br />
<br />
Deštníkový druh<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
[http://www.vydry.org/index.php?categoryid=51 Český nadační fond pro vydru]<br />
<br />
[http://www.zoologie.upol.cz/osoby/Grim/Ochrana_prirody_Jersey_zoo_1999.html 40 let zoo Jersey]<br />
<br />
[http://news.mongabay.com/2007/0307-blue_anole.html Gorgona (EN)]<br />
<br />
[http://www.reptarium.cz/news/6878 Reptárium]<br />
<br />
[http://www.wollemipine.cz/page.php?lang=cz&id=107&printer_friendly=true Wolemie]<br />
<br />
[http://www.fauna-flora.org/ Fauna & Flora International (EN)]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
*Senior K. (2003) Save the Ecosystem, Save the Species, Frontiers in Ecology and the Environment, Vol. 1, No. 3 (Apr., 2003), p. 116<br />
<br />
*Sandy J.(2000) Umbrellas and Flagships: Efficient Conservation Surrogates or Expensive Mistakes, Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America, Vol. 97, No. 11 (May 23, 2000), pp. 5954-5959<br />
<br />
*Luthin S. (1987) Status of and Conservation Priorities for the World's Stork Species, Colonial Waterbirds, Vol. 10, No. 2 (1987), pp. 181-202<br />
<br />
*Schwartz M. W. (1999) Choosing the Appropriate Scale of Reserves for Conservation, Annual Review of Ecology and Systematics, Vol. 30 (1999), pp. 83-108<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Stranskyhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Reintrodukce&diff=7350Reintrodukce2009-01-11T21:34:49Z<p>Stransky: /* Cesta k úspěšné reintrodukci */</p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
<br />
<br />
Termíny popisující translokace živočichů a rostlin jsou mnohdy velice problematické a matoucí. Nejvíce přijímanou definicí reintrodukce je definice [[IUCN]] (The International Union for the Conservation of Nature ), která reintrodukci popisuje jako pokus o vysazení druhu ( popřípadě nižší taxonomické jednotky ) do oblasti, která byla částí historického areálu daného druhu a kde byl daný druh vyhuben, popřípadě kde samovolně vyhynul. <br />
<br />
'''Reintrodukce''' je občas nazývána '''repatriací'''. <br />
<br />
Pokud je na daném území původní populace přítomna, nejedná se o reintrodukci, nýbrž o doplňení či posílení stávající [[populace]]<ref name="Clark">Clark J. D. (2002) Bear Reintroductions: Lessons and Challenges, Ursus, Vol. 13 (2002), pp. 335-345<br />
</ref>.<br />
<br />
== Problémy ==<br />
<br />
Reintrodukce je velice drahá a na čas náročná operace. Podle dosavadních výsledků se pouze 11% znovu-vysazených populací ukázalo z dlouhodobého hlediska jako životaschopných.<br />
<br />
'''Obecně úspěšnost reintrodukce je vyšší tam, kde je''' : <br />
*velké množství vysazených jedinců <br />
*nízká variace prostředí<br />
*přístup k [[Refugium|refugiím]] <br />
*vysoká natalita s nízkou [[Kompetice|kompeticí]] ( pro druhy s vysokou genetickou variabilitou )<br />
<br />
Obrovské náklady, problémy s přesunem a úbytek vhodných habitatů velice často reintrodukci odsoudí k zániku již v počátku<ref name="Clark"/>.<br />
U ptáků například byla z celkového počtu 1000 reintrodukcí, translokací a [[Introdukce|introdukcí] úspěšná sotva polovina. Pro srovnání : u savců chovaných v zajetí byl zaznamenán úspěch ( vytvoření životaschopné populace bez nutnosti pozdějšího zásahu člověka ) pouze u 4 z proběhlých 20ti reintrodukcí<ref name="Devra">Devra G. (1989) Reintroduction of Captive Mammals for Conservation, BioScience, Vol. 39, No. 3 (Mar., 1989), pp. 152-161<br />
</ref>. <br />
<br />
Velkým problémem je i reintrodukce tzv. konfliktních druhů, které mohou nějakým způsobem uškodit člověku. Roli zde může hrát obava o zdraví či majetek ( např. již proběhlá reintrodukce rysa na Šumavu, reintrodukce vlka do Yellowstoneského národního parku v USA či pokusy o reintrodukci medvěda v Evropě ).<br />
Reintrodukce velkých savců v Evropě je obecně problematická díky obrovské fragmentaci [[Habitat|habitatu]] a jejich vysoké mobilitě<ref name="Shadt">Schadt S. (2002) Assessing the Suitability of Central European Landscapes for the Reintroduction of Eurasian Lynx Source, The Journal of Applied Ecology, Vol. 39, No. 2 (Apr., 2002), pp. 189-203<br />
</ref>. <br />
<br />
Nicméně úspěch reintrodukce amerického bisona ( ''Bizon bizon'' ), či evropského zubra ( ''Bizon bonasus'' ) dokazuje použitelnost stávajících technik<ref name="Devra"/>.<br />
<br />
== Cesta k úspěšné reintrodukci<ref name="Devra"/> ==<br />
<br />
'''Soběstačná populace chovaná v zajetí :'''<br />
Vzácný či ohrožený druh odchovaný v zajetí musí být životaschopný, soběstačný, s reprezentativní genetickou informací. Vysazení jedinci musejí být schopni odolat vysoké [[mortalita|mortalitě]] způsobené přesunem a zvykáním si na nové prostředí. Stejně tak použité techniky reintrodukce musejí být perfektně zvládnuty. <br />
<br />
'''Vhodný habitat :'''<br />
Hlavní příčinou vymírání druhů je destrukce habitatu. Pokud máme soběstačnou populaci připravenou na reintrodukci, nutnou podmínkou je též volba vhodného habitatu. Cílová oblast musí mít dostatečnou [[Nosná kapacita prostředí|nosnou kapacitu]], aby ustála nárůst početnosti vysazené populace. Oblast též musí být legislativou chráněna. <br />
<br />
'''Eliminace faktorů, které způsobily vymizení druhu :'''<br />
Realizátoři reintrodukce musejí zhodnotit stav daného druhu ( demografie, velikost populace, rozšíření ) k určení příčiny jeho vymizení z cílové oblasti. Důvodem neúspěchu může být i předchozí introdukce nepůvodního druhu, vysoce agresivního vůči námi reintrodukovanému většinou ohroženému druhu. Dalšími faktory jež je třeba zhodnotit jsou : nemoci, potravní [[kompetice]], destrukce nepřirozeného původu ( člověk, znečištění, fragmentace… ) <br />
<br />
'''Studie proveditelnosti :'''<br />
Nutností jsou detailní studie chování a ekologie vysazovaných zvířat a rostlin v dané oblasti. Zásadní jsou informace o migracích zvířat, velikosti [[Areál|areálů]], preferencích habitatu, potřeby úkrytu, potravní zvyklosti..<br />
<br />
'''Výběr cílové oblasti :'''<br />
I když vybereme oblast původního rozšíření druhu, neměla by se tu vyskytovat domorodá populace a když tak ve velice redukovaném stavu. Zvěř chovaná v zajetí může přenášet nemoci, které mohou být pro divoké příbuzné fatální, zatímco ona sama je na ně navyklá. <br />
Další důvod izolace divokých a odchovaných zvířat je rozdílná genetická informace. Dalším negativem je způsobený sociální stres. V nejhorších případech může být vysazená populace neustálými útoky divokých zvířat celá zlikvidována. <br />
<br />
'''Trénink před a po vypuštění :'''<br />
Zvířata musejí být vychovaná v těchto základních činnostech nutných k přežití : Vyhnutí se predátorům, obstarání potravy, nalezení a vybudování úkrytu / hnízda, navigace v komplexním prostředí, koexistence s jinými druhy, projev strachu před člověkem. <br />
<br />
'''Dlouhodobý monitoring :'''<br />
Velice důležitý je dlouhodobý monitoring proběhlé reintrodukce který by měl přetrvat mnoho let po uskutečnění programu. Jedině tak lze s odstupem času určit zda byla reintrodukce úspěšná, tedy byla vytvořena životaschopná populace. <br />
<br />
'''Ochrana a obnova habitatu :'''<br />
Např. kontrola [[Invazní druh|invazních druhů]], kontrola požárů, kontrola člověka… <br />
<br />
'''Vzdělávání veřejnosti :'''<br />
Jedna z nejdůležitějších složek programu je informovat a přesvědčit veřejnost o nutnosti prováděné reintrodukce. Tyto kroky zamezí případnému tlaku veřejnosti či nelegálnímu odlovu a pytláctví.<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
[http://www.reintroduction.org/ Wildlife reintroduction conference]<br />
<br />
[http://www.treemail.nl/takh/ Reintrodukce koně przewalského (EN) ]<br />
<br />
[http://www.iucnsscrsg.org/ IUCN Reintroduction Specialist Group ]<br />
<br />
[http://www.cbsg.org/cbsg/404.asp Conservation Breeding Specialist Group]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
*Allen H.(1994)Reintroduction of Endangered Plants, BioScience, Vol. 44, No. 2 (Feb., 1994), pp. 65-68<br />
*Scott M. et al.(1999)Lynx Reintroduction, Science, New Series, Vol. 286, No. 5437 (Oct. 1, 1999), pp. 49+51<br />
*Halofsky J. et al.(2008)Recoupling fire and aspen recruitment after wolf reintroduction in Yellowstone National Park, USA, Forest Ecology and Management, Vol. 256, pp. 1004–1008</div>Stranskyhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Reintrodukce&diff=7347Reintrodukce2009-01-11T21:31:51Z<p>Stransky: </p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
<br />
<br />
Termíny popisující translokace živočichů a rostlin jsou mnohdy velice problematické a matoucí. Nejvíce přijímanou definicí reintrodukce je definice [[IUCN]] (The International Union for the Conservation of Nature ), která reintrodukci popisuje jako pokus o vysazení druhu ( popřípadě nižší taxonomické jednotky ) do oblasti, která byla částí historického areálu daného druhu a kde byl daný druh vyhuben, popřípadě kde samovolně vyhynul. <br />
<br />
'''Reintrodukce''' je občas nazývána '''repatriací'''. <br />
<br />
Pokud je na daném území původní populace přítomna, nejedná se o reintrodukci, nýbrž o doplňení či posílení stávající [[populace]]<ref name="Clark">Clark J. D. (2002) Bear Reintroductions: Lessons and Challenges, Ursus, Vol. 13 (2002), pp. 335-345<br />
</ref>.<br />
<br />
== Problémy ==<br />
<br />
Reintrodukce je velice drahá a na čas náročná operace. Podle dosavadních výsledků se pouze 11% znovu-vysazených populací ukázalo z dlouhodobého hlediska jako životaschopných.<br />
<br />
'''Obecně úspěšnost reintrodukce je vyšší tam, kde je''' : <br />
*velké množství vysazených jedinců <br />
*nízká variace prostředí<br />
*přístup k [[Refugium|refugiím]] <br />
*vysoká natalita s nízkou [[Kompetice|kompeticí]] ( pro druhy s vysokou genetickou variabilitou )<br />
<br />
Obrovské náklady, problémy s přesunem a úbytek vhodných habitatů velice často reintrodukci odsoudí k zániku již v počátku<ref name="Clark"/>.<br />
U ptáků například byla z celkového počtu 1000 reintrodukcí, translokací a [[Introdukce|introdukcí] úspěšná sotva polovina. Pro srovnání : u savců chovaných v zajetí byl zaznamenán úspěch ( vytvoření životaschopné populace bez nutnosti pozdějšího zásahu člověka ) pouze u 4 z proběhlých 20ti reintrodukcí<ref name="Devra">Devra G. (1989) Reintroduction of Captive Mammals for Conservation, BioScience, Vol. 39, No. 3 (Mar., 1989), pp. 152-161<br />
</ref>. <br />
<br />
Velkým problémem je i reintrodukce tzv. konfliktních druhů, které mohou nějakým způsobem uškodit člověku. Roli zde může hrát obava o zdraví či majetek ( např. již proběhlá reintrodukce rysa na Šumavu, reintrodukce vlka do Yellowstoneského národního parku v USA či pokusy o reintrodukci medvěda v Evropě ).<br />
Reintrodukce velkých savců v Evropě je obecně problematická díky obrovské fragmentaci [[Habitat|habitatu]] a jejich vysoké mobilitě<ref name="Shadt">Schadt S. (2002) Assessing the Suitability of Central European Landscapes for the Reintroduction of Eurasian Lynx Source, The Journal of Applied Ecology, Vol. 39, No. 2 (Apr., 2002), pp. 189-203<br />
</ref>. <br />
<br />
Nicméně úspěch reintrodukce amerického bisona ( ''Bizon bizon'' ), či evropského zubra ( ''Bizon bonasus'' ) dokazuje použitelnost stávajících technik<ref name="Devra"/>.<br />
<br />
== Cesta k úspěšné reintrodukci ==<br />
<br />
'''Soběstačná populace chovaná v zajetí :'''<br />
Vzácný či ohrožený druh odchovaný v zajetí musí být životaschopný, soběstačný, s reprezentativní genetickou informací. Vysazení jedinci musejí být schopni odolat vysoké [[mortalita|mortalitě]] způsobené přesunem a zvykáním si na nové prostředí. Stejně tak použité techniky reintrodukce musejí být perfektně zvládnuty. <br />
<br />
'''Vhodný habitat :'''<br />
Hlavní příčinou vymírání druhů je destrukce habitatu. Pokud máme soběstačnou populaci připravenou na reintrodukci, nutnou podmínkou je též volba vhodného habitatu. Cílová oblast musí mít dostatečnou [[Nosná kapacita prostředí|nosnou kapacitu]], aby ustála nárůst početnosti vysazené populace. Oblast též musí být legislativou chráněna. <br />
<br />
'''Eliminace faktorů, které způsobily vymizení druhu :'''<br />
Realizátoři reintrodukce musejí zhodnotit stav daného druhu ( demografie, velikost populace, rozšíření ) k určení příčiny jeho vymizení z cílové oblasti. Důvodem neúspěchu může být i předchozí introdukce nepůvodního druhu, vysoce agresivního vůči námi reintrodukovanému většinou ohroženému druhu. Dalšími faktory jež je třeba zhodnotit jsou : nemoci, potravní [[kompetice]], destrukce nepřirozeného původu ( člověk, znečištění, fragmentace… ) <br />
<br />
'''Studie proveditelnosti :'''<br />
Nutností jsou detailní studie chování a ekologie vysazovaných zvířat a rostlin v dané oblasti. Zásadní jsou informace o migracích zvířat, velikosti [[Areál|areálů]], preferencích habitatu, potřeby úkrytu, potravní zvyklosti..<br />
<br />
'''Výběr cílové oblasti :'''<br />
I když vybereme oblast původního rozšíření druhu, neměla by se tu vyskytovat domorodá populace a když tak ve velice redukovaném stavu. Zvěř chovaná v zajetí může přenášet nemoci, které mohou být pro divoké příbuzné fatální, zatímco ona sama je na ně navyklá. <br />
Další důvod izolace divokých a odchovaných zvířat je rozdílná genetická informace. Dalším negativem je způsobený sociální stres. V nejhorších případech může být vysazená populace neustálými útoky divokých zvířat celá zlikvidována. <br />
<br />
'''Trénink před a po vypuštění :'''<br />
Zvířata musejí být vychovaná v těchto základních činnostech nutných k přežití : Vyhnutí se predátorům, obstarání potravy, nalezení a vybudování úkrytu / hnízda, navigace v komplexním prostředí, koexistence s jinými druhy, projev strachu před člověkem. <br />
<br />
'''Dlouhodobý monitoring :'''<br />
Velice důležitý je dlouhodobý monitoring proběhlé reintrodukce který by měl přetrvat mnoho let po uskutečnění programu. Jedině tak lze s odstupem času určit zda byla reintrodukce úspěšná, tedy byla vytvořena životaschopná populace. <br />
<br />
'''Ochrana a obnova habitatu :'''<br />
Např. kontrola [[Invazní druh|invazních druhů]], kontrola požárů, kontrola člověka… <br />
<br />
'''Vzdělávání veřejnosti :'''<br />
Jedna z nejdůležitějších složek programu je informovat a přesvědčit veřejnost o nutnosti prováděné reintrodukce. Tyto kroky zamezí případnému tlaku veřejnosti či nelegálnímu odlovu a pytláctví<ref name="Devra"/>. <br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
[http://www.reintroduction.org/ Wildlife reintroduction conference]<br />
<br />
[http://www.treemail.nl/takh/ Reintrodukce koně przewalského (EN) ]<br />
<br />
[http://www.iucnsscrsg.org/ IUCN Reintroduction Specialist Group ]<br />
<br />
[http://www.cbsg.org/cbsg/404.asp Conservation Breeding Specialist Group]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
*Allen H.(1994)Reintroduction of Endangered Plants, BioScience, Vol. 44, No. 2 (Feb., 1994), pp. 65-68<br />
*Scott M. et al.(1999)Lynx Reintroduction, Science, New Series, Vol. 286, No. 5437 (Oct. 1, 1999), pp. 49+51<br />
*Halofsky J. et al.(2008)Recoupling fire and aspen recruitment after wolf reintroduction in Yellowstone National Park, USA, Forest Ecology and Management, Vol. 256, pp. 1004–1008</div>Stranskyhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Reintrodukce&diff=7346Reintrodukce2009-01-11T21:30:40Z<p>Stransky: /* Cesta k úspěšné reintrodukci */</p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
<br />
<br />
Termíny popisující translokace živočichů a rostlin jsou mnohdy velice problematické a matoucí. Nejvíce přijímanou definicí reintrodukce je definice [[IUCN]] (The International Union for the Conservation of Nature ), která reintrodukci popisuje jako pokus o vysazení druhu ( popřípadě nižší taxonomické jednotky ) do oblasti, která byla částí historického areálu daného druhu a kde byl daný druh vyhuben, popřípadě kde samovolně vyhynul. <br />
<br />
'''Reintrodukce''' je občas nazývána '''repatriací'''. <br />
<br />
Pokud je na daném území původní populace přítomna, nejedná se o reintrodukci, nýbrž o doplňení či posílení stávající [[populace]]<ref name="Clark">Clark J. D. (2002) Bear Reintroductions: Lessons and Challenges, Ursus, Vol. 13 (2002), pp. 335-345<br />
</ref>.<br />
<br />
== Problémy ==<br />
<br />
Reintrodukce je velice drahá a na čas náročná operace. Podle dosavadních výsledků se pouze 11% znovu-vysazených populací ukázalo z dlouhodobého hlediska jako životaschopných.<br />
<br />
'''Obecně úspěšnost reintrodukce je vyšší tam, kde je''' : <br />
*velké množství vysazených jedinců <br />
*nízká variace prostředí<br />
*přístup k [[Refugium|refugiím]] <br />
*vysoká natalita s nízkou [[Kompetice|kompeticí]] ( pro druhy s vysokou genetickou variabilitou )<br />
<br />
Obrovské náklady, problémy s přesunem a úbytek vhodných habitatů velice často reintrodukci odsoudí k zániku již v počátku<ref name="Clark"/>.<br />
U ptáků například byla z celkového počtu 1000 reintrodukcí, translokací a [[Introdukce|introdukcí] úspěšná sotva polovina. Pro srovnání : u savců chovaných v zajetí byl zaznamenán úspěch ( vytvoření životaschopné populace bez nutnosti pozdějšího zásahu člověka ) pouze u 4 z proběhlých 20ti reintrodukcí<ref name="Devra">Devra G. (1989) Reintroduction of Captive Mammals for Conservation, BioScience, Vol. 39, No. 3 (Mar., 1989), pp. 152-161<br />
</ref>. <br />
<br />
Velkým problémem je i reintrodukce tzv. konfliktních druhů, které mohou nějakým způsobem uškodit člověku. Roli zde může hrát obava o zdraví či majetek ( např. již proběhlá reintrodukce rysa na Šumavu, reintrodukce vlka do Yellowstoneského národního parku v USA či pokusy o reintrodukci medvěda v Evropě ).<br />
Reintrodukce velkých savců v Evropě je obecně problematická díky obrovské fragmentaci [[Habitat|habitatu]] a jejich vysoké mobilitě<ref name="Shadt">Schadt S. (2002) Assessing the Suitability of Central European Landscapes for the Reintroduction of Eurasian Lynx Source, The Journal of Applied Ecology, Vol. 39, No. 2 (Apr., 2002), pp. 189-203<br />
</ref>. <br />
<br />
Nicméně úspěch reintrodukce amerického bisona ( ''Bizon bizon'' ), či evropského zubra ( ''Bizon bonasus'' ) dokazuje použitelnost stávajících technik<ref name="Devra"/>.<br />
<br />
== Cesta k úspěšné reintrodukci ==<br />
<br />
'''Soběstačná populace chovaná v zajetí :'''<br />
Vzácný či ohrožený druh odchovaný v zajetí musí být životaschopný, soběstačný, s reprezentativní genetickou informací. Vysazení jedinci musejí být schopni odolat vysoké [[mortalita|mortalitě]] způsobené přesunem a zvykáním si na nové prostředí. Stejně tak použité techniky reintrodukce musejí být perfektně zvládnuty. <br />
<br />
'''Vhodný habitat :'''<br />
Hlavní příčinou vymírání druhů je destrukce habitatu. Pokud máme soběstačnou populaci připravenou na reintrodukci, nutnou podmínkou je též volba vhodného habitatu. Cílová oblast musí mít dostatečnou [[Nosná kapacita prostředí|nosnou kapacitu]], aby ustála nárůst početnosti vysazené populace. Oblast též musí být legislativou chráněna. <br />
<br />
'''Eliminace faktorů, které způsobily vymizení druhu :'''<br />
Realizátoři reintrodukce musejí zhodnotit stav daného druhu ( demografie, velikost populace, rozšíření ) k určení příčiny jeho vymizení z cílové oblasti. Důvodem neúspěchu může být i předchozí introdukce nepůvodního druhu, vysoce agresivního vůči námi reintrodukovanému většinou ohroženému druhu. Dalšími faktory jež je třeba zhodnotit jsou : nemoci, potravní [[kompetice]], destrukce nepřirozeného původu ( člověk, znečištění, fragmentace… ) <br />
<br />
'''Studie proveditelnosti :'''<br />
Nutností jsou detailní studie chování a ekologie vysazovaných zvířat a rostlin v dané oblasti. Zásadní jsou informace o migracích zvířat, velikosti [[Areál|areálů]], preferencích habitatu, potřeby úkrytu, potravní zvyklosti..<br />
<br />
'''Výběr cílové oblasti :'''<br />
I když vybereme oblast původního rozšíření druhu, neměla by se tu vyskytovat domorodá populace a když tak ve velice redukovaném stavu. Zvěř chovaná v zajetí může přenášet nemoci, které mohou být pro divoké příbuzné fatální, zatímco ona sama je na ně navyklá. <br />
Další důvod izolace divokých a odchovaných zvířat je rozdílná genetická informace. Dalším negativem je způsobený sociální stres. V nejhorších případech může být vysazená populace neustálými útoky divokých zvířat celá zlikvidována. <br />
<br />
'''Trénink před a po vypuštění :'''<br />
Zvířata musejí být vychovaná v těchto základních činnostech nutných k přežití : Vyhnutí se predátorům, obstarání potravy, nalezení a vybudování úkrytu / hnízda, navigace v komplexním prostředí, koexistence s jinými druhy, projev strachu před člověkem. <br />
<br />
'''Dlouhodobý monitoring :'''<br />
Velice důležitý je dlouhodobý monitoring proběhlé reintrodukce který by měl přetrvat mnoho let po uskutečnění programu. Jedině tak lze s odstupem času určit zda byla reintrodukce úspěšná, tedy byla vytvořena životaschopná populace. <br />
<br />
'''Ochrana a obnova habitatu :'''<br />
Např. kontrola [[Invazní druh|invazních druhů]], kontrola požárů, kontrola člověka… <br />
<br />
'''Vzdělávání veřejnosti :'''<br />
Jedna z nejdůležitějších složek programu je informovat a přesvědčit veřejnost o nutnosti prováděné reintrodukce. Tyto kroky zamezí případnému tlaku veřejnosti či nelegálnímu odlovu a pytláctví<ref name="Devra"/>. <br />
<br />
=== Zdroje ===<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
[http://www.reintroduction.org/ Wildlife reintroduction conference]<br />
<br />
[http://www.treemail.nl/takh/ Reintrodukce koně przewalského (EN) ]<br />
<br />
[http://www.iucnsscrsg.org/ IUCN Reintroduction Specialist Group ]<br />
<br />
[http://www.cbsg.org/cbsg/404.asp Conservation Breeding Specialist Group]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
*Allen H.(1994)Reintroduction of Endangered Plants, BioScience, Vol. 44, No. 2 (Feb., 1994), pp. 65-68<br />
*Scott M. et al.(1999)Lynx Reintroduction, Science, New Series, Vol. 286, No. 5437 (Oct. 1, 1999), pp. 49+51<br />
*Halofsky J. et al.(2008)Recoupling fire and aspen recruitment after wolf reintroduction in Yellowstone National Park, USA, Forest Ecology and Management, Vol. 256, pp. 1004–1008</div>Stranskyhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Reintrodukce&diff=7345Reintrodukce2009-01-11T21:29:10Z<p>Stransky: </p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
<br />
<br />
Termíny popisující translokace živočichů a rostlin jsou mnohdy velice problematické a matoucí. Nejvíce přijímanou definicí reintrodukce je definice [[IUCN]] (The International Union for the Conservation of Nature ), která reintrodukci popisuje jako pokus o vysazení druhu ( popřípadě nižší taxonomické jednotky ) do oblasti, která byla částí historického areálu daného druhu a kde byl daný druh vyhuben, popřípadě kde samovolně vyhynul. <br />
<br />
'''Reintrodukce''' je občas nazývána '''repatriací'''. <br />
<br />
Pokud je na daném území původní populace přítomna, nejedná se o reintrodukci, nýbrž o doplňení či posílení stávající [[populace]]<ref name="Clark">Clark J. D. (2002) Bear Reintroductions: Lessons and Challenges, Ursus, Vol. 13 (2002), pp. 335-345<br />
</ref>.<br />
<br />
== Problémy ==<br />
<br />
Reintrodukce je velice drahá a na čas náročná operace. Podle dosavadních výsledků se pouze 11% znovu-vysazených populací ukázalo z dlouhodobého hlediska jako životaschopných.<br />
<br />
'''Obecně úspěšnost reintrodukce je vyšší tam, kde je''' : <br />
*velké množství vysazených jedinců <br />
*nízká variace prostředí<br />
*přístup k [[Refugium|refugiím]] <br />
*vysoká natalita s nízkou [[Kompetice|kompeticí]] ( pro druhy s vysokou genetickou variabilitou )<br />
<br />
Obrovské náklady, problémy s přesunem a úbytek vhodných habitatů velice často reintrodukci odsoudí k zániku již v počátku<ref name="Clark"/>.<br />
U ptáků například byla z celkového počtu 1000 reintrodukcí, translokací a [[Introdukce|introdukcí] úspěšná sotva polovina. Pro srovnání : u savců chovaných v zajetí byl zaznamenán úspěch ( vytvoření životaschopné populace bez nutnosti pozdějšího zásahu člověka ) pouze u 4 z proběhlých 20ti reintrodukcí<ref name="Devra">Devra G. (1989) Reintroduction of Captive Mammals for Conservation, BioScience, Vol. 39, No. 3 (Mar., 1989), pp. 152-161<br />
</ref>. <br />
<br />
Velkým problémem je i reintrodukce tzv. konfliktních druhů, které mohou nějakým způsobem uškodit člověku. Roli zde může hrát obava o zdraví či majetek ( např. již proběhlá reintrodukce rysa na Šumavu, reintrodukce vlka do Yellowstoneského národního parku v USA či pokusy o reintrodukci medvěda v Evropě ).<br />
Reintrodukce velkých savců v Evropě je obecně problematická díky obrovské fragmentaci [[Habitat|habitatu]] a jejich vysoké mobilitě<ref name="Shadt">Schadt S. (2002) Assessing the Suitability of Central European Landscapes for the Reintroduction of Eurasian Lynx Source, The Journal of Applied Ecology, Vol. 39, No. 2 (Apr., 2002), pp. 189-203<br />
</ref>. <br />
<br />
Nicméně úspěch reintrodukce amerického bisona ( ''Bizon bizon'' ), či evropského zubra ( ''Bizon bonasus'' ) dokazuje použitelnost stávajících technik<ref name="Devra"/>.<br />
<br />
== Cesta k úspěšné reintrodukci ==<br />
<br />
'''Soběstačná populace chovaná v zajetí :'''<br />
Vzácný či ohrožený druh odchovaný v zajetí musí být životaschopný, soběstačný, s reprezentativní genetickou informací. Vysazení jedinci musejí být schopni odolat vysoké [[mortalita|mortalitě]] způsobené přesunem a zvykáním si na nové prostředí. Stejně tak použité techniky reintrodukce musejí být perfektně zvládnuty. <br />
<br />
'''Vhodný habitat :'''<br />
Hlavní příčinou vymírání druhů je destrukce habitatu. Pokud máme soběstačnou populaci připravenou na reintrodukci, nutnou podmínkou je též volba vhodného habitatu. Cílová oblast musí mít dostatečnou [[Nosná kapacita prostředí|nosnou kapacitu]], aby ustála nárůst početnosti vysazené populace. Oblast též musí být legislativou chráněna. <br />
<br />
'''Eliminace faktorů, které způsobily vymizení druhu :'''<br />
Realizátoři reintrodukce musejí zhodnotit stav daného druhu ( demografie, velikost populace, rozšíření ) k určení příčiny jeho vymizení z cílové oblasti. Důvodem neúspěchu může být i předchozí introdukce nepůvodního druhu, vysoce agresivního vůči námi reintrodukovanému většinou ohroženému druhu. Dalšími faktory jež je třeba zhodnotit jsou : nemoci, potravní [[kompetice]], destrukce nepřirozeného původu ( člověk, znečištění, fragmentace… ) <br />
<br />
'''Studie proveditelnosti :'''<br />
Nutností jsou detailní studie chování a ekologie vysazovaných zvířat a rostlin v dané oblasti. Zásadní jsou informace o migracích zvířat, velikosti [[Areál|areálů]], preferencích habitatu, potřeby úkrytu, potravní zvyklosti..<br />
<br />
'''Výběr cílové oblasti :'''<br />
I když vybereme oblast původního rozšíření druhu, neměla by se tu vyskytovat domorodá populace a když tak ve velice redukovaném stavu. Zvěř chovaná v zajetí může přenášet nemoci, které mohou být pro divoké příbuzné fatální, zatímco ona sama je na ně navyklá. <br />
Další důvod izolace divokých a odchovaných zvířat je rozdílná genetická informace. Dalším negativem je způsobený sociální stres. V nejhorších případech může být vysazená populace neustálými útoky divokých zvířat celá zlikvidována. <br />
<br />
'''Trénink před a po vypuštění :'''<br />
Zvířata musejí být vychovaná v těchto základních činnostech nutných k přežití : Vyhnutí se predátorům, obstarání potravy, nalezení a vybudování úkrytu / hnízda, navigace v komplexním prostředí, koexistence s jinými druhy, projev strachu před člověkem. <br />
<br />
'''Dlouhodobý monitoring :'''<br />
Velice důležitý je dlouhodobý monitoring proběhlé reintrodukce který by měl přetrvat mnoho let po uskutečnění programu. Jedině tak lze s odstupem času určit zda byla reintrodukce úspěšná, tedy byla vytvořena životaschopná populace. <br />
<br />
'''Ochrana a obnova habitatu :'''<br />
Např. kontrola [[Invayní druh|invazních druhů]], kontrola požárů, kontrola člověka… <br />
<br />
'''Vzdělávání veřejnosti :'''<br />
Jedna z nejdůležitějších složek programu je informovat a přesvědčit veřejnost o nutnosti prováděné reintrodukce. Tyto kroky zamezí případnému tlaku veřejnosti či nelegálnímu odlovu a pytláctví<ref name="Devra"/>. <br />
<br />
=== Zdroje ===<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
[http://www.reintroduction.org/ Wildlife reintroduction conference]<br />
<br />
[http://www.treemail.nl/takh/ Reintrodukce koně przewalského (EN) ]<br />
<br />
[http://www.iucnsscrsg.org/ IUCN Reintroduction Specialist Group ]<br />
<br />
[http://www.cbsg.org/cbsg/404.asp Conservation Breeding Specialist Group]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
*Allen H.(1994)Reintroduction of Endangered Plants, BioScience, Vol. 44, No. 2 (Feb., 1994), pp. 65-68<br />
*Scott M. et al.(1999)Lynx Reintroduction, Science, New Series, Vol. 286, No. 5437 (Oct. 1, 1999), pp. 49+51<br />
*Halofsky J. et al.(2008)Recoupling fire and aspen recruitment after wolf reintroduction in Yellowstone National Park, USA, Forest Ecology and Management, Vol. 256, pp. 1004–1008</div>Stranskyhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Reintrodukce&diff=7338Reintrodukce2009-01-11T21:22:06Z<p>Stransky: </p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
<br />
<br />
Termíny popisující translokace živočichů a rostlin jsou mnohdy velice problematické a matoucí. Nejvíce přijímanou definicí reintrodukce je definice [[IUCN]] (The International Union for the Conservation of Nature ), která reintrodukci popisuje jako pokus o vysazení druhu ( popřípadě nižší taxonomické jednotky ) do oblasti, která byla částí historického areálu daného druhu a kde byl daný druh vyhuben, popřípadě kde samovolně vyhynul. <br />
<br />
'''Reintrodukce''' je občas nazývána '''repatriací'''. <br />
<br />
Pokud je na daném území původní populace přítomna, nejedná se o reintrodukci, nýbrž o doplňení či posílení stávající populace<ref name="Clark">Clark J. D. (2002) Bear Reintroductions: Lessons and Challenges, Ursus, Vol. 13 (2002), pp. 335-345<br />
</ref>.<br />
<br />
== Problémy ==<br />
<br />
Reintrodukce je velice drahá a na čas náročná operace. Podle dosavadních výsledků se pouze 11% znovu-vysazených populací ukázalo z dlouhodobého hlediska jako životaschopných.<br />
<br />
'''Obecně úspěšnost reintrodukce je vyšší tam, kde je''' : <br />
*velké množství vysazených jedinců <br />
*nízká variace prostředí<br />
*přístup k refugiím <br />
*vysoká natalita s nízkou kompeticí ( pro druhy s vysokou genetickou variabilitou )<br />
<br />
Obrovské náklady, problémy s přesunem a úbytek vhodných habitatů velice často reintrodukci odsoudí k zániku již v počátku<ref name="Clark"/>.<br />
U ptáků například byla z celkového počtu 1000 reintrodukcí, translokací a introdukcí úspěšná sotva polovina. Pro srovnání : u savců chovaných v zajetí byl zaznamenán úspěch ( vytvoření životaschopné populace bez nutnosti pozdějšího zásahu člověka ) pouze u 4 z proběhlých 20ti reintrodukcí<ref name="Devra">Devra G. (1989) Reintroduction of Captive Mammals for Conservation, BioScience, Vol. 39, No. 3 (Mar., 1989), pp. 152-161<br />
</ref>. <br />
<br />
Velkým problémem je i reintrodukce tzv. konfliktních druhů, které mohou nějakým způsobem uškodit člověku. Roli zde může hrát obava o zdraví či majetek ( např. již proběhlá reintrodukce rysa na Šumavu, reintrodukce vlka do Yellowstoneského národního parku v USA či pokusy o reintrodukci medvěda v Evropě ).<br />
Reintrodukce velkých savců v Evropě je obecně problematická díky obrovské fragmentaci habitatu a jejich vysoké mobilitě<ref name="Shadt">Schadt S. (2002) Assessing the Suitability of Central European Landscapes for the Reintroduction of Eurasian Lynx Source, The Journal of Applied Ecology, Vol. 39, No. 2 (Apr., 2002), pp. 189-203<br />
</ref>. <br />
<br />
Nicméně úspěch reintrodukce amerického bisona ( ''Bizon bizon'' ), či evropského zubra ( ''Bizon bonasus'' ) dokazuje použitelnost stávajících technik<ref name="Devra"/>.<br />
<br />
== Cesta k úspěšné reintrodukci ==<br />
<br />
'''Soběstačná populace chovaná v zajetí :'''<br />
Vzácný či ohrožený druh odchovaný v zajetí musí být životaschopný, soběstačný, s reprezentativní genetickou informací. Vysazení jedinci musejí být schopni odolat vysoké mortalitě způsobené přesunem a zvykáním si na nové prostředí. Stejně tak použité techniky reintrodukce musejí být perfektně zvládnuty. <br />
<br />
'''Vhodný habitat :'''<br />
Hlavní příčinou vymírání druhů je destrukce habitatu. Pokud máme soběstačnou populaci připravenou na reintrodukci, nutnou podmínkou je též volba vhodného habitatu. Cílová oblast musí mít dostatečnou nosnou kapacitu, aby ustála nárůst početnosti vysazené populace. Oblast též musí být legislativou chráněna. <br />
<br />
'''Eliminace faktorů, které způsobily vymizení druhu :'''<br />
Realizátoři reintrodukce musejí zhodnotit stav daného druhu ( demografie, velikost populace, rozšíření ) k určení příčiny jeho vymizení z cílové oblasti. Důvodem neúspěchu může být i předchozí introdukce nepůvodního druhu, vysoce agresivního vůči námi reintrodukovanému většinou ohroženému druhu. Dalšími faktory jež je třeba zhodnotit jsou : nemoci, potravní kompetice, destrukce nepřirozeného původu ( člověk, znečištění, fragmentace… ) <br />
<br />
'''Studie proveditelnosti :'''<br />
Nutností jsou detailní studie chování a ekologie vysazovaných zvířat a rostlin v dané oblasti. Zásadní jsou informace o migracích zvířat, velikosti areálů, preferencích habitatu, potřeby úkrytu, potravní zvyklosti..<br />
<br />
'''Výběr cílové oblasti :'''<br />
I když vybereme oblast původního rozšíření druhu, neměla by se tu vyskytovat domorodá populace a když tak ve velice redukovaném stavu. Zvěř chovaná v zajetí může přenášet nemoci, které mohou být pro divoké příbuzné fatální, zatímco ona sama je na ně navyklá. <br />
Další důvod izolace divokých a odchovaných zvířat je rozdílná genetická informace. Dalším negativem je způsobený sociální stres. V nejhorších případech může být vysazená populace neustálými útoky divokých zvířat celá zlikvidována. <br />
<br />
'''Trénink před a po vypuštění :'''<br />
Zvířata musejí být vychovaná v těchto základních činnostech nutných k přežití : Vyhnutí se predátorům, obstarání potravy, nalezení a vybudování úkrytu / hnízda, navigace v komplexním prostředí, koexistence s jinými druhy, projev strachu před člověkem. <br />
<br />
'''Dlouhodobý monitoring :'''<br />
Velice důležitý je dlouhodobý monitoring proběhlé reintrodukce který by měl přetrvat mnoho let po uskutečnění programu. Jedině tak lze s odstupem času určit zda byla reintrodukce úspěšná, tedy byla vytvořena životaschopná populace. <br />
<br />
'''Ochrana a obnova habitatu :'''<br />
Např. kontrola invazních druhů, kontrola požárů, kontrola člověka… <br />
<br />
'''Vzdělávání veřejnosti :'''<br />
Jedna z nejdůležitějších složek programu je informovat a přesvědčit veřejnost o nutnosti prováděné reintrodukce. Tyto kroky zamezí případnému tlaku veřejnosti či nelegálnímu odlovu a pytláctví<ref name="Devra"/>. <br />
<br />
=== Zdroje ===<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
[http://www.reintroduction.org/ Wildlife reintroduction conference]<br />
<br />
[http://www.treemail.nl/takh/ Reintrodukce koně przewalského (EN) ]<br />
<br />
[http://www.iucnsscrsg.org/ IUCN Reintroduction Specialist Group ]<br />
<br />
[http://www.cbsg.org/cbsg/404.asp Conservation Breeding Specialist Group]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
*Allen H.(1994)Reintroduction of Endangered Plants, BioScience, Vol. 44, No. 2 (Feb., 1994), pp. 65-68<br />
*Scott M. et al.(1999)Lynx Reintroduction, Science, New Series, Vol. 286, No. 5437 (Oct. 1, 1999), pp. 49+51<br />
*Halofsky J. et al.(2008)Recoupling fire and aspen recruitment after wolf reintroduction in Yellowstone National Park, USA, Forest Ecology and Management, Vol. 256, pp. 1004–1008</div>Stranskyhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Reintrodukce&diff=7323Reintrodukce2009-01-11T21:10:42Z<p>Stransky: </p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
<br />
<br />
Termíny popisující translokace živočichů a rostlin jsou mnohdy velice problematické a matoucí. Nejvíce přijímanou definicí reintrodukce je definice [[IUCN]] (The International Union for the Conservation of Nature ), která reintrodukci popisuje jako pokus o vysazení druhu ( popřípadě nižší taxonomické jednotky ) do oblasti, která byla částí historického areálu daného druhu a kde byl daný druh vyhuben, popřípadě kde samovolně vyhynul. <br />
<br />
'''Reintrodukce''' je občas nazývána '''repatriací'''. <br />
<br />
Pokud je na daném území původní populace přítomna, nejedná se o reintrodukci, nýbrž o doplňení či posílení stávající populace<ref name="Clark">Clark J. D. (2002) Bear Reintroductions: Lessons and Challenges, Ursus, Vol. 13 (2002), pp. 335-345<br />
</ref>.<br />
<br />
== Problémy ==<br />
<br />
Reintrodukce je velice drahá a na čas náročná operace. Podle dosavadních výsledků se pouze 11% znovu-vysazených populací ukázalo z dlouhodobého hlediska jako životaschopných.<br />
<br />
'''Obecně úspěšnost reintrodukce je vyšší tam, kde je''' : <br />
*velké množství vysazených jedinců <br />
*nízká variace prostředí<br />
*přístup k refugiím <br />
*vysoká natalita s nízkou kompeticí ( pro druhy s vysokou genetickou variabilitou )<br />
<br />
Obrovské náklady, problémy s přesunem a úbytek vhodných habitatů velice často reintrodukci odsoudí k zániku již v počátku<ref name="Clark"/>.<br />
U ptáků například byla z celkového počtu 1000 reintrodukcí, translokací a introdukcí úspěšná sotva polovina. Pro srovnání : u savců chovaných v zajetí byl zaznamenán úspěch ( vytvoření životaschopné populace bez nutnosti pozdějšího zásahu člověka ) pouze u 4 z proběhlých 20ti reintrodukcí<ref name="Devra">Devra G. (1989) Reintroduction of Captive Mammals for Conservation, BioScience, Vol. 39, No. 3 (Mar., 1989), pp. 152-161<br />
</ref>. <br />
<br />
Velkým problémem je i reintrodukce tzv. konfliktních druhů, které mohou nějakým způsobem uškodit člověku. Roli zde může hrát obava o zdraví či majetek ( např. již proběhlá reintrodukce rysa na Šumavu, reintrodukce vlka do Yellowstoneského národního parku v USA či pokusy o reintrodukci medvěda v Evropě ).<br />
Reintrodukce velkých savců v Evropě je obecně problematická díky obrovské fragmentaci habitatu a jejich vysoké mobilitě<ref name="Shadt">Schadt S. (2002) Assessing the Suitability of Central European Landscapes for the Reintroduction of Eurasian Lynx Source, The Journal of Applied Ecology, Vol. 39, No. 2 (Apr., 2002), pp. 189-203<br />
</ref>. <br />
<br />
Nicméně úspěch reintrodukce amerického bisona ( ''Bizon bizon'' ), či evropského zubra ( ''Bizon bonasus'' ) dokazuje použitelnost stávajících technik<ref name="Devra"/>.<br />
<br />
== Cesta k úspěšné reintrodukci ==<br />
<br />
'''Soběstačná populace chovaná v zajetí :'''<br />
Vzácný či ohrožený druh odchovaný v zajetí musí být životaschopný, soběstačný, s reprezentativní genetickou informací. Vysazení jedinci musejí být schopni odolat vysoké mortalitě způsobené přesunem a zvykáním si na nové prostředí. Stejně tak použité techniky reintrodukce musejí být perfektně zvládnuty. <br />
<br />
'''Vhodný habitat :'''<br />
Hlavní příčinou vymírání druhů je destrukce habitatu. Pokud máme soběstačnou populaci připravenou na reintrodukci, nutnou podmínkou je též volba vhodného habitatu. Cílová oblast musí mít dostatečnou nosnou kapacitu, aby ustála nárůst početnosti vysazené populace. Oblast též musí být legislativou chráněna. <br />
<br />
'''Eliminace faktorů, které způsobily vymizení druhu :'''<br />
Realizátoři reintrodukce musejí zhodnotit stav daného druhu ( demografie, velikost populace, rozšíření ) k určení příčiny jeho vymizení z cílové oblasti. Důvodem neúspěchu může být i předchozí introdukce nepůvodního druhu, vysoce agresivního vůči námi reintrodukovanému většinou ohroženému druhu. Dalšími faktory jež je třeba zhodnotit jsou : nemoci, potravní kompetice, destrukce nepřirozeného původu ( člověk, znečištění, fragmentace… ) <br />
<br />
'''Studie proveditelnosti :'''<br />
Nutností jsou detailní studie chování a ekologie vysazovaných zvířat a rostlin v dané oblasti. Zásadní jsou informace o migracích zvířat, velikosti areálů, preferencích habitatu, potřeby úkrytu, potravní zvyklosti..<br />
<br />
'''Výběr cílové oblasti :'''<br />
I když vybereme oblast původního rozšíření druhu, neměla by se tu vyskytovat domorodá populace a když tak ve velice redukovaném stavu. Zvěř chovaná v zajetí může přenášet nemoci, které mohou být pro divoké příbuzné fatální, zatímco ona sama je na ně navyklá. <br />
Další důvod izolace divokých a odchovaných zvířat je rozdílná genetická informace. Dalším negativem je způsobený sociální stres. V nejhorších případech může být vysazená populace neustálými útoky divokých zvířat celá zlikvidována. <br />
<br />
'''Trénink před a po vypuštění :'''<br />
Zvířata musejí být vychovaná v těchto základních činnostech nutných k přežití : Vyhnutí se predátorům, obstarání potravy, nalezení a vybudování úkrytu / hnízda, navigace v komplexním prostředí, koexistence s jinými druhy, projev strachu před člověkem. <br />
<br />
'''Dlouhodobý monitoring :'''<br />
Velice důležitý je dlouhodobý monitoring proběhlé reintrodukce který by měl přetrvat mnoho let po uskutečnění programu. Jedině tak lze s odstupem času určit zda byla reintrodukce úspěšná, tedy byla vytvořena životaschopná populace. <br />
<br />
'''Ochrana a obnova habitatu :'''<br />
Např. kontrola invazních druhů, kontrola požárů, kontrola člověka… <br />
<br />
'''Vzdělávání veřejnosti :'''<br />
Jedna z nejdůležitějších složek programu je informovat a přesvědčit veřejnost o nutnosti prováděné reintrodukce. Tyto kroky zamezí případnému tlaku veřejnosti či nelegálnímu odlovu a pytláctví. <br />
<br />
=== Zdroje ===<br />
<references/><br />
*Schadt S. (2002) Assessing the Suitability of Central European Landscapes for the Reintroduction of Eurasian Lynx Source, The Journal of Applied Ecology, Vol. 39, No. 2 (Apr., 2002), pp. 189-203<br />
<br />
*Devra G. (1989) Reintroduction of Captive Mammals for Conservation, BioScience, Vol. 39, No. 3 (Mar., 1989), pp. 152-161<br />
<br />
*Clark J. D. (2002) Bear Reintroductions: Lessons and Challenges, Ursus, Vol. 13 (2002), pp. 335-345<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
[http://www.reintroduction.org/ Wildlife reintroduction conference]<br />
<br />
[http://www.treemail.nl/takh/ Reintrodukce koně przewalského (EN) ]<br />
<br />
[http://www.iucnsscrsg.org/ IUCN Reintroduction Specialist Group ]<br />
<br />
[http://www.cbsg.org/cbsg/404.asp Conservation Breeding Specialist Group]</div>Stranskyhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Reintrodukce&diff=7160Reintrodukce2009-01-11T15:21:25Z<p>Stransky: </p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
<br />
<br />
Termíny popisující translokace živočichů a rostlin jsou mnohdy velice problematické a matoucí. Nejvíce přijímanou definicí reintrodukce je definice '''IUCN''' (The International Union for the Conservation of Nature ), která reintrodukci popisuje jako pokus o vysazení druhu ( popřípadě nižší taxonomické jednotky ) do oblasti, která byla částí historického areálu daného druhu a kde byl daný druh vyhuben, popřípadě kde samovolně vyhynul. <br />
<br />
'''Reintrodukce''' je občas nazývána '''repatriací'''. <br />
<br />
Pokud je na daném území původní populace přítomna, nejedná se o reintrodukci, nýbrž o doplňení či posílení stávající populace.<br />
<br />
== Problémy ==<br />
<br />
Reintrodukce je velice drahá a na čas náročná operace. Podle dosavadních výsledků se pouze 11% znovu-vysazených populací ukázalo z dlouhodobého hlediska jako životaschopných.<br />
<br />
'''Obecně úspěšnost reintrodukce je vyšší tam, kde je''' : <br />
*velké množství vysazených jedinců <br />
*nízká variace prostředí<br />
*přístup k refugiím <br />
*vysoká natalita s nízkou kompeticí ( pro druhy s vysokou genetickou variabilitou )<br />
<br />
Obrovské náklady, problémy s přesunem a úbytek vhodných habitatů velice často reintrodukci odsoudí k zániku již v počátku.<br />
U ptáků například byla z celkového počtu 1000 reintrodukcí, translokací a introdukcí úspěšná sotva polovina. Pro srovnání : u savců chovaných v zajetí byl zaznamenán úspěch ( vytvoření životaschopné populace bez nutnosti pozdějšího zásahu člověka ) pouze u 4 z proběhlých 20ti reintrodukcí. <br />
<br />
Velkým problémem je i reintrodukce tzv. konfliktních druhů, které mohou nějakým způsobem uškodit člověku. Roli zde může hrát obava o zdraví či majetek ( např. již proběhlá reintrodukce rysa na Šumavu, reintrodukce vlka do Yellowstoneského národního parku v USA či pokusy o reintrodukci medvěda v Evropě ).<br />
Reintrodukce velkých savců v Evropě je obecně problematická díky obrovské fragmentaci habitatu a jejich vysoké mobilitě. <br />
<br />
Nicméně úspěch reintrodukce amerického bisona ( ''Bizon bizon'' ), či evropského zubra ( ''Bizon bonasus'' ) dokazuje použitelnost stávajících technik.<br />
<br />
== Cesta k úspěšné reintrodukci ==<br />
<br />
'''Soběstačná populace chovaná v zajetí :'''<br />
Vzácný či ohrožený druh odchovaný v zajetí musí být životaschopný, soběstačný, s reprezentativní genetickou informací. Vysazení jedinci musejí být schopni odolat vysoké mortalitě způsobené přesunem a zvykáním si na nové prostředí. Stejně tak použité techniky reintrodukce musejí být perfektně zvládnuty. <br />
<br />
'''Vhodný habitat :'''<br />
Hlavní příčinou vymírání druhů je destrukce habitatu. Pokud máme soběstačnou populaci připravenou na reintrodukci, nutnou podmínkou je též volba vhodného habitatu. Cílová oblast musí mít dostatečnou nosnou kapacitu, aby ustála nárůst početnosti vysazené populace. Oblast též musí být legislativou chráněna. <br />
<br />
'''Eliminace faktorů, které způsobily vymizení druhu :'''<br />
Realizátoři reintrodukce musejí zhodnotit stav daného druhu ( demografie, velikost populace, rozšíření ) k určení příčiny jeho vymizení z cílové oblasti. Důvodem neúspěchu může být i předchozí introdukce nepůvodního druhu, vysoce agresivního vůči námi reintrodukovanému většinou ohroženému druhu. Dalšími faktory jež je třeba zhodnotit jsou : nemoci, potravní kompetice, destrukce nepřirozeného původu ( člověk, znečištění, fragmentace… ) <br />
<br />
'''Studie proveditelnosti :'''<br />
Nutností jsou detailní studie chování a ekologie vysazovaných zvířat a rostlin v dané oblasti. Zásadní jsou informace o migracích zvířat, velikosti areálů, preferencích habitatu, potřeby úkrytu, potravní zvyklosti..<br />
<br />
'''Výběr cílové oblasti :'''<br />
I když vybereme oblast původního rozšíření druhu, neměla by se tu vyskytovat domorodá populace a když tak ve velice redukovaném stavu. Zvěř chovaná v zajetí může přenášet nemoci, které mohou být pro divoké příbuzné fatální, zatímco ona sama je na ně navyklá. <br />
Další důvod izolace divokých a odchovaných zvířat je rozdílná genetická informace. Dalším negativem je způsobený sociální stres. V nejhorších případech může být vysazená populace neustálými útoky divokých zvířat celá zlikvidována. <br />
<br />
'''Trénink před a po vypuštění :'''<br />
Zvířata musejí být vychovaná v těchto základních činnostech nutných k přežití : Vyhnutí se predátorům, obstarání potravy, nalezení a vybudování úkrytu / hnízda, navigace v komplexním prostředí, koexistence s jinými druhy, projev strachu před člověkem. <br />
<br />
'''Dlouhodobý monitoring :'''<br />
Velice důležitý je dlouhodobý monitoring proběhlé reintrodukce který by měl přetrvat mnoho let po uskutečnění programu. Jedině tak lze s odstupem času určit zda byla reintrodukce úspěšná, tedy byla vytvořena životaschopná populace. <br />
<br />
'''Ochrana a obnova habitatu :'''<br />
Např. kontrola invazních druhů, kontrola požárů, kontrola člověka… <br />
<br />
'''Vzdělávání veřejnosti :'''<br />
Jedna z nejdůležitějších složek programu je informovat a přesvědčit veřejnost o nutnosti prováděné reintrodukce. Tyto kroky zamezí případnému tlaku veřejnosti či nelegálnímu odlovu a pytláctví. <br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
[http://www.reintroduction.org/ Wildlife reintroduction conference]<br />
<br />
[http://www.treemail.nl/takh/ Reintrodukce koně przewalského (EN) ]<br />
<br />
[http://www.iucnsscrsg.org/ IUCN Reintroduction Specialist Group ]<br />
<br />
[http://www.cbsg.org/cbsg/404.asp Conservation Breeding Specialist Group]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
*Schadt S. (2002) Assessing the Suitability of Central European Landscapes for the Reintroduction of Eurasian Lynx Source, The Journal of Applied Ecology, Vol. 39, No. 2 (Apr., 2002), pp. 189-203<br />
<br />
*Devra G. (1989) Reintroduction of Captive Mammals for Conservation, BioScience, Vol. 39, No. 3 (Mar., 1989), pp. 152-161<br />
<br />
*Clark J. D. (2002) Bear Reintroductions: Lessons and Challenges, Ursus, Vol. 13 (2002), pp. 335-345</div>Stranskyhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Reintrodukce&diff=7159Reintrodukce2009-01-11T15:11:44Z<p>Stransky: </p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
<br />
<br />
Termíny popisující translokace živočichů a rostlin jsou mnohdy velice problematické a matoucí. Nejvíce přijímanou definicí reintrodukce je definice '''IUCN''' (The International Union for the Conservation of Nature ), která reintrodukci popisuje jako pokus o vysazení druhu ( popřípadě nižší taxonomické jednotky ) do oblasti, která byla částí historického areálu daného druhu a kde byl daný druh vyhuben, popřípadě kde samovolně vyhynul. <br />
<br />
'''Reintrodukce''' je občas nazývána '''repatriací'''. <br />
<br />
Pokud je na daném území původní populace přítomna nejedná se o reintrodukci, nýbrž o doplňení či posílení stávající populace.<br />
<br />
== Problémy ==<br />
<br />
Reintrodukce je velice drahá a na čas náročná operace. Podle dosavadních výsledků se pouze 11% znovu-vysazených populací ukázala z dlouhodobého hlediska jako životaschopných.<br />
<br />
'''Obecně úspěch reintrodukce je vyšší tam, kde je''' : <br />
*velké množství vysazených jedinců <br />
*nízká variace prostředí<br />
*přístup k refugiím <br />
*vysoká natalita s nízkou kompeticí ( pro druhy s vysokou genetickou variabilitou )<br />
<br />
Obrovské náklady, problémy s přesunem a úbytek vhodných habitatů, velice často reintrodukci odsoudí k zániku již v počátku.<br />
U ptáků například byla z celkového počtu 1000 reitrodukcí, translokací a introdukcí úspěšná sotva polovina. Pro srovnání : u savců chovaných v zajetí, byl zaznamenán úspěch ( vytvoření životaschopné populace bez nutnosti pozdějšího zásahu člověka ) pouze u 4 z proběhlých 20ti reintrodukcí. <br />
<br />
Velkým problémem je i reintrodukce tzv. konfliktních druhů, které mohou nějakým způsobem uškodit člověku. Roli zde může hrát obava o zdraví či majetek ( např. již proběhlá reintrodukce rysa na Šumavu, reintrodukce vlka do Yellowstoneského národního parku v USA či pokusy o reintrodukci medvěda v Evropě ).<br />
Reintrodukce velkých savců je obecně problematická díky obrovské fragmentaci habitatu v Evropě a jejich vysoké mobilitě. <br />
<br />
Nicméně úspěch reintrodukce amerického bisona ( ''Bizon bizon'' ), či evropského zubra ( ''Bizon bonasus'' ) dokazuje použitelnost stávajících technik.<br />
<br />
== Cesta k úspěšné reintrodukci ==<br />
<br />
'''Soběstačná populace chovaná v zajetí :'''<br />
Vzácný či ohrožený druh odchovaný v zajetí musí být životaschopný, soběstačný, s reprezentativní genetickou informací. Vysazení jedinci musejí být schopni odolat vysoké mortalitě způsobené přesunem a zvykáním si na nové prostředí. Stejně tak použité techniky reintrodukce musejí být perfektně zvládnuty. <br />
<br />
'''Vhodný habitat :'''<br />
Hlavní příčinou vymírání druhů je destrukce habitatu. Pokud máme soběstačnou populaci připravenou na reintrodukci, nutnou podmínkou je též volba vhodného habitatu. Cílová oblast musí mít dostatečnou nosnou kapacitu, aby ustála nárůst početnosti vysazené populace. Oblast též musí být legislativou chráněna. <br />
<br />
'''Eliminace faktorů, které způsobily vymizení druhu :'''<br />
Realizátoři reintrodukce musejí zhodnotit stav daného druhu ( demografie, velikost populace, rozšíření ) k určení příčiny jeho vymizení z cílové oblasti. Důvodem neúspěchu může být i předchozí introdukce nepůvodního druhu, vysoce agresivního vůči námi reintrodukovanému většinou ohroženému druhu. Dalšími faktory jež je třeba zhodnotit jsou : nemoci, potravní kompetice, destrukce nepřirozeného původu ( člověk, znečištění, fragmentace… ) <br />
<br />
'''Studie proveditelnosti :'''<br />
Nutností jsou detailní studie chování a ekologie vysazovaných zvířat a rostlin v dané oblasti. Zásadní jsou informace o migracích zvířat, velikosti areálů, preferencích habitatu, potřeby úkrytu, potravní zvyklosti..<br />
<br />
'''Výběr cílové oblasti :'''<br />
I když vybereme oblast původního rozšíření druhu, neměla by se tu vyskytovat domorodá populace a když tak ve velice redukovaném stavu. Zvěř chovaná v zajetí může přenášet nemoci, které mohou být pro divoké příbuzné fatální, zatímco ona sama je na ně navyklá. <br />
Dálší důvod izolace divokých a odchovaných zvířat je rozdílná genetická informace. Dalším negativem je způsobený sociální stres. V nejhorších případech může být vysazená populace neustálými útoky divokých zvířat celá zlikvidována. <br />
<br />
'''Trénink před a po vypuštění :'''<br />
Zvířata musejí být vychovaná v těchto základních činnostech nutných k přežití : Vyhnutí se predátorům, obstarání potravy, nalezení a vybudování úkrytu / hnízda, navigace v komplexním prostředí, koexistence s jinými druhy, projev strachu před člověkem. <br />
<br />
'''Dlouhodobý monitoring :'''<br />
Velice důležitý je dlouhodobý monitoring proběhlé reintrodukce který by měl přetrvat mnoho let po uskutečnění programu. Jedině tak lze s odstupem času určit zda byla reintrodukce úspěšná, tedy byla vytvořena životaschopná populace. <br />
<br />
'''Ochrana a obnova habitatu :'''<br />
Např. kontrola invazních druhů, kontrola požárů, kontrola člověka… <br />
<br />
'''Vzdělávání veřejnosti :'''<br />
Jedna z nejdůležitějších složek programu je informovat a přesvědčit veřejnost o nutnosti prováděné reintrodukce. Tyto kroky zamezí případnému tlaku veřejnosti či nelegálnímu odlovu a pytláctví. <br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
[http://www.reintroduction.org/ Wildlife reintroduction conference]<br />
<br />
[http://www.treemail.nl/takh/ Reintrodukce koně przewalského (EN) ]<br />
<br />
[http://www.iucnsscrsg.org/ IUCN Reintroduction Specialist Group ]<br />
<br />
[http://www.cbsg.org/cbsg/404.asp Conservation Breeding Specialist Group]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
*Schadt S. (2002) Assessing the Suitability of Central European Landscapes for the Reintroduction of Eurasian Lynx Source, The Journal of Applied Ecology, Vol. 39, No. 2 (Apr., 2002), pp. 189-203<br />
<br />
*Devra G. (1989) Reintroduction of Captive Mammals for Conservation, BioScience, Vol. 39, No. 3 (Mar., 1989), pp. 152-161<br />
<br />
*Clark J. D. (2002) Bear Reintroductions: Lessons and Challenges, Ursus, Vol. 13 (2002), pp. 335-345<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Stranskyhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Sulfurikace&diff=6125Diskuse:Sulfurikace2008-12-10T22:20:49Z<p>Stransky: </p>
<hr />
<div>'''Připomínky skupiny D'''<br />
<br />
Po několika přečteních stále není jasné co znamená Sulfurikace. Je zde sice mnoho jistě užitečných informací, nicméně nikde není popsaný jejich vztah s heslem. Heslo je tedy nevysvětleno a čtenář o Sulfurikaci nezjistí vůbec nic. Chtělo by to tedy dovysvětlit. Definovat. Nebo prostě jen propojit se zbytkem textu. A nebo přejmenovat na "koloběh síry" :). Odkazy které nic neobsahují jsou uvedené naprosto zbytečně. Chybí tedy i aktivní odkazy v textu na zdroje, externí odkazy atd atd. K samotným zdrojům : Jsou nepřehledné, doporučuji použít tlačítko - externí odkaz [http://www.example.com Titulek odkazu], a použít hvězdičku k vytvoření odsuvek. U zdrojů též oddělit literaturu od internetu.</div>Stranskyhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Sulfurikace&diff=6124Diskuse:Sulfurikace2008-12-10T22:19:59Z<p>Stransky: </p>
<hr />
<div>'''Připomínky skupiny D'''<br />
<br />
Po několika přečteních stále není jasné co znamená Sulfurikace. Je zde sice mnoho jistě užitečných informací, nicméně nikde není popsaný jejich vztah s heslem. Heslo je tedy nevysvětleno a čtenář o Sulfurikaci nezjistí vůbec nic. Chtělo by to tedy dovysvětlit. Definovat. Nebo prostě jen propojit se zbytkem textu. A nebo přejmenovat na "koloběh síry" :). Odkazy které nic neobsahují jsou uvedené naprosto zbytečně. Chybí tedy i aktivní odkazy v textu na zdroje, externí odkazy atd atd. K samotným zdrojům : Jsou nepřehledné, doporučuji použít tlačítko - externí odkaz [http://www.example.com Titulek odkazu], a použít hvězdičku k vytvoření odsuvek.</div>Stranskyhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Sulfurikace&diff=6121Diskuse:Sulfurikace2008-12-10T22:18:50Z<p>Stransky: </p>
<hr />
<div>'''Připomínky skupiny D'''<br />
<br />
Po několika přečteních stále není jasné co znamená Sulfurikace. Je zde sice mnoho jistě užitečných informací, nicméně nikde není popsaný jejich vztah s heslem. Heslo je tedy nevysvětleno a čtenář o Sulfurikaci nezjistí vůbec nic. Chtělo by to tedy dovysvětlit. Definovat. Nebo prostě jen propojit se zbytkem textu. A nebo přejmenovat na "koloběh síry" :). Odkazy které nic neobsahují jsou uvedené naprosto zbytečně. Chybí tedy i aktivní odkazy v textu na zdroje, externí odkazy atd atd. K samotným zdrojům : Jsou nepřehledné, doporučuji použít tlačítko - externí odkaz [http://www.example.com Titulek odkazu], a použít hvězudičku k vytvoření odsuvek.</div>Stranskyhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Sekund%C3%A1rn%C3%AD_produkce&diff=6116Diskuse:Sekundární produkce2008-12-10T22:07:11Z<p>Stransky: </p>
<hr />
<div>Připomínky skupiny A<br />
<br />
Heslo je zpracováno velmi stručně, nesplňuje požadovaný rozsah. Jistě by se dalo rozepsat podrobněji. V textu je mnoho překlepů. Oceňuji množství zdrojů a souvisejících stránek, ale chtělo by to k jejich adresám přidat alespoň stručný popisek čeho se stránky týkají.<br />
<br />
'''Připomínky skupiny D'''<br />
V textu je několik, ale zato velice patrných překlepů : ...je akumulována v jejich tělech jako, sekundátn, terciální ev. další úroveň ...Ve skutečnostivšak jen málo druhů ....Opět zde chybí jakékoliv další informace o využití sekundární produkce člověkem, hospodářský význam, kolik je málo, kolik hodně ap. Pod obrázkem je vynechané místo naprosto zbytečně, kazí celkovou grafickou stránku hesla. Heslo je rozsahem moc krátké, jistě by se dalo mnoho věcí přidat a heslo rozšířit. Také obrázek vyjadřuje spíše primární produkci ( kde je použit taktéž ), sekundární produkce zde není vyznačena ( pro letmý pohled bez kontroly textu by to mohl být problém )</div>Stranskyhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Sekund%C3%A1rn%C3%AD_produkce&diff=6115Diskuse:Sekundární produkce2008-12-10T22:06:54Z<p>Stransky: </p>
<hr />
<div>Připomínky skupiny A<br />
<br />
Heslo je zpracováno velmi stručně, nesplňuje požadovaný rozsah. Jistě by se dalo rozepsat podrobněji. V textu je mnoho překlepů. Oceňuji množství zdrojů a souvisejících stránek, ale chtělo by to k jejich adresám přidat alespoň stručný popisek čeho se stránky týkají.<br />
<br />
Připomínky skupiny D<br />
V textu je několik, ale zato velice patrných překlepů : ...je akumulována v jejich tělech jako, sekundátn, terciální ev. další úroveň ...Ve skutečnostivšak jen málo druhů ....Opět zde chybí jakékoliv další informace o využití sekundární produkce člověkem, hospodářský význam, kolik je málo, kolik hodně ap. Pod obrázkem je vynechané místo naprosto zbytečně, kazí celkovou grafickou stránku hesla. Heslo je rozsahem moc krátké, jistě by se dalo mnoho věcí přidat a heslo rozšířit. Také obrázek vyjadřuje spíše primární produkci ( kde je použit taktéž ), sekundární produkce zde není vyznačena ( pro letmý pohled bez kontroly textu by to mohl být problém )</div>Stranskyhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Organoleptick%C3%A9_vlastnosti_vody&diff=6101Diskuse:Organoleptické vlastnosti vody2008-12-10T20:24:24Z<p>Stransky: </p>
<hr />
<div>Skupina C<br />
Připomínky skupiny F(V)<br />
<br />
připomínky skupina D: Celý text je podivně formátovaný, nevím ale zdá se mi že někde je řádkování 1,5 jinde zase 1, spousta odstavců, naprosto zbytečně to celý text činí mnohem méně přehledným. Dobré by bylo dodat že se jedná o pitnou vodu, například u teploty je to trošku vytržené z kontextu : " Optimální teplota vody je 8-12 ºC " Optimální k čemu? Též "přesun a koncentrace kyslíku" nemusí být každému jasné ( tedy dovysvětlit jak se kyslík dostane vůbec do vody:) ). U zdrojů pak doporučuji použít funkci tohoto webu při odkazování a místo nevzhledných "www.blbla. a spousta dalších znaků" použít tlačítko externího odkazu a odkaz jednoduše popsat : [http://www.example.com Titulek odkazu]</div>Stranskyhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Prim%C3%A1rn%C3%AD_produkce&diff=5914Diskuse:Primární produkce2008-12-09T10:43:30Z<p>Stransky: </p>
<hr />
<div>'''Připomínky skupina D'''<br />
Již v definici rozkol : primární produkce / primární produktivita, Není zde jasné zda se definice týká produkce, produktivity nebo zda jsou oba termíny to samé. Alespoň letmé vysvětlení FAR. V heslu mi chybí jakýkoliv příklad. Např. zmínění biomu / prostředí kde je produkce největší, nejmenší, jaká je třeba v průměru, její využítí v aplikované ekologii, managementu, ekonomice, hospodářství atd.. Také zde chybí problémy týkající se produkce v některých státech.. Pod obrázkem je nevím proč vynechané místo, to by bylo dobré opravit, heslo totiž nevypadá hotově. Zdroje jsou OK, avšak u externích odkazů je dobré místo adresy webu napsat co je to za stránku použitím tlačítka " externí odkaz" [http://www.example.com Titulek odkazu]. <br />
<br />
Připomínky skupiny A<br />
Téma je dobře a přehleně zpracováno. Jsou zde hrubky- již zmiňované skupinou B+ "ztahovaly" jinak jednou tam přebývá tečka a závorka. dále souhlasím že již jednou zmiňované citace se nemusí uvádět dvakrát. <br />
<br />
'''Připomínky Skupiny B (Ji):''' Téma je pěkně logicky strukturované a vhodně ho doplňuje názorné schéma. Výhrady bych měla jen k definici, připadá mi trochu komplikovaně napsaná, než aby bylo pro laika možné pochopit podstatu věci. Asi bych také nepoužila u hrubé a čisté produkce formulaci "plus" a "mínus". V kapitole "Definice" chybí ve slově ''jíž'' čárka (tedy pokud jsem to dobře pochopila) a v kapitole "Zdroje energie" je překlep ve slově ''chemická''. Také myslím, že citace uvedené ve Zdrojích již není nutné uvádět v Odkazech a Literatuře, ale nejsem si moc jistá, jak to má přesně být. Jinak po formální stránce vše OK!<br />
<br />
Připomínky skupiny E (P):</div>Stranskyhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:St%C3%A1tn%C3%AD_fond_%C5%BEivotn%C3%ADho_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=5909Diskuse:Státní fond životního prostředí2008-12-09T10:29:14Z<p>Stransky: </p>
<hr />
<div>*Připomínky skupina C: Téma má pěkně udělanou kostru. V první části textu jsem nalezla nějaké překlepy a dvojitý nadpis. Zařadila bych kapitolu, kde SFŽP sídlí, z jakých orgánů se skládá, kdo ho tvoří, jak funguje. Nadpisy o programech bych rozčlenila na více úrovní - "Programy SFŽP" velký nadpis, jednotlivé programy menší nadpis. "Pomoc z Fondu soudržnosti jsou oprávněny čerpat ty členské státy..." - členské části čeho? „Maximální podíl podpory z Fondu soudržnosti představuje 85 % ze způsobilých výdajů. Přiznaná míra podpory však musí zohledňovat princip "znečišťovatel platí" a zohledňovat případný příjem generovaný projektem.“ - tuhle větu jsem pochopila až po více přečtení, chtělo by to uvést, že to platí pro výdaje nějakého projektu, myslela jsem, že se mluví stále o členských státech jako v 1.odstavci. Chybí rychlé odkazy v textu na jiné stránky v enviwiki, jiná související témata na enviwiki, citace. <br />
<br />
Připomínky Skupiny E (R):<br />
<br />
Připomínky Skupiny D :<br />
Text začíná dvěma nadpisy. Malá chyba mi přijde nevynechaný řádek před nadpisem <br />
'''příjmy''', ostatní podnadpisy ho mají. U výdajů by neškodilo alespoň pro přehlednost některý uvést. Mnoho použitých slov a spojení je vysvětleno až dodatečně a ztěžují celkovou orientaci textu. Obecně mi text nepřijde moc srozumitelný pro laika, pod většinou zmíněných věcí se těžko něco představuje ( např. národní programy, které nejsou vysvětleny a jsou použity pouze příklady). Zdroj je pouze jeden což mi přijde málo ( nepočítaje internet. ) Dobré by bylo použít i některé studie zabývající se touto problematikou. Aktivní odkazy chybí. Zbytek viz skupina C. Odkaz http://cs.wikipedia.org/wiki/Ministerstvo_%C5%BEivotn%C3%ADho_prost%C5%99ed%C3%AD_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky se ne zrovna povedl, je nutné ho opravit použitím externího odkazu viz : [http://www.example.com Titulek odkazu].. Též externí odkazy je pro lepší přehlednost zapisovat použitím [http://www.example.com Titulek odkazu] kde se popis odkazu zobrazí místo www adresy odkazu.</div>Stranskyhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:St%C3%A1tn%C3%AD_fond_%C5%BEivotn%C3%ADho_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=5907Diskuse:Státní fond životního prostředí2008-12-09T10:28:36Z<p>Stransky: </p>
<hr />
<div>*Připomínky skupina C: Téma má pěkně udělanou kostru. V první části textu jsem nalezla nějaké překlepy a dvojitý nadpis. Zařadila bych kapitolu, kde SFŽP sídlí, z jakých orgánů se skládá, kdo ho tvoří, jak funguje. Nadpisy o programech bych rozčlenila na více úrovní - "Programy SFŽP" velký nadpis, jednotlivé programy menší nadpis. "Pomoc z Fondu soudržnosti jsou oprávněny čerpat ty členské státy..." - členské části čeho? „Maximální podíl podpory z Fondu soudržnosti představuje 85 % ze způsobilých výdajů. Přiznaná míra podpory však musí zohledňovat princip "znečišťovatel platí" a zohledňovat případný příjem generovaný projektem.“ - tuhle větu jsem pochopila až po více přečtení, chtělo by to uvést, že to platí pro výdaje nějakého projektu, myslela jsem, že se mluví stále o členských státech jako v 1.odstavci. Chybí rychlé odkazy v textu na jiné stránky v enviwiki, jiná související témata na enviwiki, citace. <br />
<br />
Připomínky Skupiny E (R):<br />
<br />
Připomínky Skupiny D :<br />
Text začíná dvěma nadpisy. Malá chyba mi přijde nevynechaný řádek před nadpisem <br />
'''příjmy''', ostatní podnadpisy ho mají. U výdajů by neškodilo alespoň pro přehlednost některý uvést. Mnoho použitých slov a spojení je vysvětleno až dodatečně a ztěžují celkovou orientaci textu. Obecně mi text nepřijde moc srozumitelný pro laika, pod většinou zmíněných věcí se těžko něco představuje ( např. národní programy, které nejsou vysvětleny a jsou použity pouze příklady). Zdroj je pouze jeden což mi přijde málo ( nepočítaje internet. ) Dobré by bylo použít i některé studie zabývající se touto problematikou. Aktivní odkazy chybí. Zbytek viz skupina C. Odkaz http://cs.wikipedia.org/wiki/Ministerstvo_%C5%BEivotn%C3%ADho_prost%C5%99ed%C3%AD_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky se ne zrovna povedl, je nutné ho opravit použitím externího odkazu viz : [http://www.example.com Titulek odkazu].. Též externí odkazy je pro lepší přehlednost zapisovat použitím -http://www.example.com Titulek odkazu- kde se popis odkazu zobrazí místo www adresy odkazu.</div>Stranskyhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:St%C3%A1tn%C3%AD_fond_%C5%BEivotn%C3%ADho_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=5905Diskuse:Státní fond životního prostředí2008-12-09T10:26:59Z<p>Stransky: </p>
<hr />
<div>*Připomínky skupina C: Téma má pěkně udělanou kostru. V první části textu jsem nalezla nějaké překlepy a dvojitý nadpis. Zařadila bych kapitolu, kde SFŽP sídlí, z jakých orgánů se skládá, kdo ho tvoří, jak funguje. Nadpisy o programech bych rozčlenila na více úrovní - "Programy SFŽP" velký nadpis, jednotlivé programy menší nadpis. "Pomoc z Fondu soudržnosti jsou oprávněny čerpat ty členské státy..." - členské části čeho? „Maximální podíl podpory z Fondu soudržnosti představuje 85 % ze způsobilých výdajů. Přiznaná míra podpory však musí zohledňovat princip "znečišťovatel platí" a zohledňovat případný příjem generovaný projektem.“ - tuhle větu jsem pochopila až po více přečtení, chtělo by to uvést, že to platí pro výdaje nějakého projektu, myslela jsem, že se mluví stále o členských státech jako v 1.odstavci. Chybí rychlé odkazy v textu na jiné stránky v enviwiki, jiná související témata na enviwiki, citace. <br />
<br />
Připomínky Skupiny E (R):<br />
<br />
Připomínky Skupiny D :<br />
Text začíná dvěma nadpisy. Malá chyba mi přijde nevynechaný řádek před nadpisem <br />
'''příjmy''', ostatní podnadpisy ho mají. U výdajů by neškodilo alespoň pro přehlednost některý uvést. Mnoho použitých slov a spojení je vysvětleno až dodatečně a ztěžují celkovou orientaci textu. Obecně mi text nepřijde moc srozumitelný pro laika, pod většinou zmíněných věcí se těžko něco představuje ( např. národní programy, které nejsou vysvětleny a jsou použity pouze příklady). Zdroj je pouze jeden což mi přijde málo ( nepočítaje internet. ) Dobré by bylo použít i některé studie zabývající se touto problematikou. Aktivní odkazy chybí. Zbytek viz skupina C. Odkaz http://cs.wikipedia.org/wiki/Ministerstvo_%C5%BEivotn%C3%ADho_prost%C5%99ed%C3%AD_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky se ne zrovna povedl, je nutné ho opravit použitím externího odkazu viz : [http://www.example.com Titulek odkazu]..</div>Stranskyhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:St%C3%A1tn%C3%AD_fond_%C5%BEivotn%C3%ADho_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=5902Diskuse:Státní fond životního prostředí2008-12-09T10:25:25Z<p>Stransky: </p>
<hr />
<div>*Připomínky skupina C: Téma má pěkně udělanou kostru. V první části textu jsem nalezla nějaké překlepy a dvojitý nadpis. Zařadila bych kapitolu, kde SFŽP sídlí, z jakých orgánů se skládá, kdo ho tvoří, jak funguje. Nadpisy o programech bych rozčlenila na více úrovní - "Programy SFŽP" velký nadpis, jednotlivé programy menší nadpis. "Pomoc z Fondu soudržnosti jsou oprávněny čerpat ty členské státy..." - členské části čeho? „Maximální podíl podpory z Fondu soudržnosti představuje 85 % ze způsobilých výdajů. Přiznaná míra podpory však musí zohledňovat princip "znečišťovatel platí" a zohledňovat případný příjem generovaný projektem.“ - tuhle větu jsem pochopila až po více přečtení, chtělo by to uvést, že to platí pro výdaje nějakého projektu, myslela jsem, že se mluví stále o členských státech jako v 1.odstavci. Chybí rychlé odkazy v textu na jiné stránky v enviwiki, jiná související témata na enviwiki, citace. <br />
<br />
Připomínky Skupiny E (R):<br />
<br />
Připomínky Skupiny D :<br />
Text začíná dvěma nadpisy. Malá chyba mi přijde nevynechaný řádek před nadpisem <br />
'''příjmy''', ostatní podnadpisy ho mají. U výdajů by neškodilo alespoň pro přehlednost některý uvést. Mnoho použitých slov a spojení je vysvětleno až dodatečně a ztěžují celkovou orientaci textu. Obecně mi text nepřijde moc srozumitelný pro laika, pod většinou zmíněných věcí se těžko něco představuje ( např. národní programy, které nejsou vysvětleny a jsou použity pouze příklady). Zdroj je pouze jeden což mi přijde málo ( nepočítaje internet. ) Dobré by bylo použít i některé studie zabívající se touto problematikou. Aktivní odkazy chybí. Zbytek viz skupina C. Odkaz http://cs.wikipedia.org/wiki/Ministerstvo_%C5%BEivotn%C3%ADho_prost%C5%99ed%C3%AD_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky se ne zrovna povedl, je nutné ho opravit použitím externího odkazu viz : [http://www.example.com Titulek odkazu]..</div>Stranskyhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:St%C3%A1tn%C3%AD_fond_%C5%BEivotn%C3%ADho_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=5900Diskuse:Státní fond životního prostředí2008-12-09T10:08:45Z<p>Stransky: </p>
<hr />
<div>*Připomínky skupina C: Téma má pěkně udělanou kostru. V první části textu jsem nalezla nějaké překlepy a dvojitý nadpis. Zařadila bych kapitolu, kde SFŽP sídlí, z jakých orgánů se skládá, kdo ho tvoří, jak funguje. Nadpisy o programech bych rozčlenila na více úrovní - "Programy SFŽP" velký nadpis, jednotlivé programy menší nadpis. "Pomoc z Fondu soudržnosti jsou oprávněny čerpat ty členské státy..." - členské části čeho? „Maximální podíl podpory z Fondu soudržnosti představuje 85 % ze způsobilých výdajů. Přiznaná míra podpory však musí zohledňovat princip "znečišťovatel platí" a zohledňovat případný příjem generovaný projektem.“ - tuhle větu jsem pochopila až po více přečtení, chtělo by to uvést, že to platí pro výdaje nějakého projektu, myslela jsem, že se mluví stále o členských státech jako v 1.odstavci. Chybí rychlé odkazy v textu na jiné stránky v enviwiki, jiná související témata na enviwiki, citace. <br />
<br />
Připomínky Skupiny E (R):<br />
<br />
Připomínky Skupiny D :</div>Stranskyhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Zvl%C3%A1%C5%A1t%C4%9B_chr%C3%A1n%C4%9Bn%C3%BD_druh&diff=5895Diskuse:Zvláště chráněný druh2008-12-09T09:50:24Z<p>Stransky: </p>
<hr />
<div>'''Připomínky skupina D'''<br />
Heslo je vrámci možností pěkně zpracované. Nicméně zdroje bych rozšířil i o obecnější studie ( problémy týkající se vyhlášení ohrožených druhů, management atd.. ) , zde jsou použity pouze informace z právních předpisů. Také bych zmínil pouze okrajově jakým způsobem se může rostlina či živočich dostat na zmíněný seznam. Fotka je opravdu velmi velká a text činí méně estetickým:) Pokud je v textu vložená fotka měl by se zde objevit i popis co se na fotce nachází. V tomto případě zde není a tedy fotka ztrácí význam. O zdroji fotky nemluvě ( přeci jen je toto oficiální web, tedy by se neměl dostat do problémů s autorským právem ). <br />
<br />
<br />
<br />
Skupina C<br />
<br />
'''připomínky skupiny A'''<br />
Opravdu se těžko něco vytýká, velmi logicky a pečlivě zpracované heslo. Jen chybí odkaz na seznam zvláště chráněných druhů živočichů. Fotka by mohla být menší.</div>Stranskyhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Zvl%C3%A1%C5%A1t%C4%9B_chr%C3%A1n%C4%9Bn%C3%BD_druh&diff=5893Diskuse:Zvláště chráněný druh2008-12-09T09:47:29Z<p>Stransky: </p>
<hr />
<div><br />
'''Připomínky skupina D'''<br />
Heslo je vrámci možností pěkně zpracované. Nicméně zdroje bych rozšířil i o obecnější studie ( problémy týkající se vyhlášení ohrožených druhů, management atd.. ) , zde jsou použity pouze informace z právních předpisů. Také bych zmínil pouze okrajově jakým způsobem se může rostlina či živočich dostat na zmíněný seznam. Fotka je opravdu velmi velká a text činí méně estetickým:) Zmíněné připomínky jsou pouze vynucenou kritikou, heslo mi celkově přijde v pořádku.<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
Skupina C<br />
<br />
'''připomínky skupiny A'''<br />
Opravdu se těžko něco vytýká, velmi logicky a pečlivě zpracované heslo. Jen chybí odkaz na seznam zvláště chráněných druhů živočichů. Fotka by mohla být menší.</div>Stranskyhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Reintrodukce&diff=5338Reintrodukce2008-11-27T15:57:33Z<p>Stransky: /* Problémy */</p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
<br />
<br />
Termíny popisující translokace živočichů a rostlin jsou mnohdy velice problematické a matoucí. Nejvíce přijímanou definicí reintrodukce je definice '''IUCN''' (The International Union for the Conservation of Nature ), která reintrodukci popisuje jako pokus o vysazení druhu ( popřípadě nižší taxonomické jednotky ) do oblasti, která byla částí historického areálu daného druhu a kde byl daný druh vyhuben, popřípadě kde samovolně vyhynul. <br />
<br />
'''Reintrodukce''' je občas nazývána '''repatriací'''. <br />
<br />
Pokud je na daném území původní populace přítomna nejedná se o reintrodukci, nýbrž o doplňení či posílení stávající populace.<br />
<br />
== Problémy ==<br />
<br />
Reintrodukce je velice drahá a na čas náročná operace. Podle dosavadních výsledků se pouze 11% znovu-vysazených populací ukázala z dlouhodobého hlediska jako životaschopných.<br />
<br />
'''Obecně úspěch reintrodukce je vyšší tam, kde je''' : <br />
*velké množství vysazených jedinců <br />
*nízká variace prostředí<br />
*přístup k refugiím <br />
*vysoká natalita s nízkou kompeticí ( pro druhy s vysokou genetickou variabilitou )<br />
<br />
Obrovské náklady, problémy s přesunem a úbytek vhodných habitatů, velice často reintrodukci odsoudí k zániku již v počátku.<br />
U ptáků například byla z celkového počtu 1000 reitrodukcí, translokací a introdukcí úspěšná sotva polovina. Pro srovnání : u savců chovaných v zajetí, byl zaznamenán úspěch ( vytvoření životaschopné populace bez nutnosti pozdějšího zásahu člověka ) pouze u 4 z proběhlých 20ti reintrodukcí. <br />
<br />
Velkým problémem je i reintrodukce tzv. konfliktních druhů, které mohou nějakým způsobem uškodit člověku. Roli zde může hrát obava o zdraví či majetek ( např. již proběhlá reintrodukce rysa na Šumavu, reintrodukce vlka do Yellowstoneského národního parku v USA či pokusy o reintrodukci medvěda v Evropě ).<br />
Reintrodukce velkých savců je obecně problematická díky obrovské fragmentovanosti habitatu v Evropě a jejich vysoké mobilitě. <br />
<br />
Nicméně úspěch reintrodukce amerického bisona ( ''Bizon bizon'' ), či evropského zubra ( ''Bizon bonasus'' ) dokazuje použitelnost stávajících technik.<br />
<br />
== Cesta k úspěšné reintrodukci ==<br />
<br />
'''Soběstačná populace chovaná v zajetí'''<br />
Vzácný či ohrožený druh odchovaný v zajetí musí být životaschopný, soběstačný, s reprezentativní genetickou informací. Vysazení jedinci musejí být schopni odolat vysoké mortalitě způsobené přesunem a zvykáním si na nové prostředí. Stejně tak použité techniky reintrodukce musejí být perfektně zvládnuty. <br />
<br />
'''Vhodný habitat'''<br />
Hlavní příčinou vymírání druhů je destrukce habitatu. Pokud máme soběstačnou populaci připravenou na reintrodukci, nutnou podmínkou je též volba vhodného habitatu. Cílová oblast musí mít dostatečnou nosnou kapacitu, aby ustála nárust početnosti vysazené populace. Oblast též musí být legislativou chráněna. <br />
<br />
'''Eliminace faktorů, které způsobili vymizení druhu'''<br />
Realizátoři reintrodukce musejí zhodnotit stav daného druhu ( demografie, velikost populace, rozšíření ) k určení příčiny jeho vymizení z cílové oblasti. Důvodem neúspěchu může být i předchozí introdukce nepůvodního druhu, vysoce agresivního vůči námi reintrodukovanému většinou ohroženému druhu. Dalšími faktory jež je třeba zhodnotit jsou : nemoci, potravní kompetice, destrukce nepřirozeného původu ( člověk, znečištění, fragmentace… ) <br />
<br />
'''Studie proveditelnosti'''<br />
Nutností jsou detailní studie chování a ekologie vysazovaných zvířat a rostlin v dané oblasti. Zásadní jsou informace o migracích zvířat, velikosti areálů, preferencích habitatu, potřeby úkrytu, potravní zvyklosti..<br />
<br />
'''Výběr cílové oblasti'''<br />
I když vybereme oblast původního rozšíření druhu, neměla by se tu vyskytovat domorodá populace a když tak ve velice redukovaném stavu. Zvěř chovaná v zajetí může přenášet nemoci, které mohou být pro divoké příbuzné fatální, zatímco ona sama je na ně navyklá. <br />
Dálší důvod izolace divokých a odchovaných zvířat je rozdílná genetická informace. Dalším negativem je způsobený sociální stres. V nejhorších případech může být vysazená populace neustálými útoky divokých zvířat celá zlikvidována. <br />
<br />
'''Trénink před a po vypuštění'''<br />
Zvířata musejí být vychovaná v těchto základních činnostech nutných k přežití : Vyhnutí se predátorům, obstarání potravy, nalezení a vybudování úkrytu / hnízda, navigace v komplexním prostředí, koexistence s jinými druhy, projev strachu před člověkem. <br />
<br />
'''Dlouhodobý monitoring'''<br />
Velice důležitý je dlouhodobý monitoring proběhlé reintrodukce který by měl přetrvat mnoho let po uskutečnění programu. Jedině tak lze s odstupem času určit zda byla reintrodukce úspěšná, tedy byla vytvořena životaschopná populace. <br />
<br />
'''Ochrana a obnova habitatu'''<br />
Např. kontrola invazních druhů, kontrola požárů, kontrola člověka… <br />
<br />
'''Vzdělávání veřejnosti'''<br />
Jedna z nejdůležitějších složek programu je informovat a přesvědčit veřejnost o nutnosti prováděné reintrodukce. Tyto kroky zamezí případnému tlaku veřejnosti či nelegálnímu odlovu a pytláctví. <br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
[http://www.reintroduction.org/ Wildlife reintroduction conference]<br />
<br />
[http://www.treemail.nl/takh/ Reintrodukce koně przewalského (EN) ]<br />
<br />
[http://www.iucnsscrsg.org/ IUCN Reintroduction Specialist Group ]<br />
<br />
[http://www.cbsg.org/cbsg/404.asp Conservation Breeding Specialist Group]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
*Schadt S. (2002) Assessing the Suitability of Central European Landscapes for the Reintroduction of Eurasian Lynx Source, The Journal of Applied Ecology, Vol. 39, No. 2 (Apr., 2002), pp. 189-203<br />
<br />
*Devra G. (1989) Reintroduction of Captive Mammals for Conservation, BioScience, Vol. 39, No. 3 (Mar., 1989), pp. 152-161<br />
<br />
*Clark J. D. (2002) Bear Reintroductions: Lessons and Challenges, Ursus, Vol. 13 (2002), pp. 335-345<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Stranskyhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Reintrodukce&diff=5337Reintrodukce2008-11-27T15:56:59Z<p>Stransky: /* Problémy */</p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
<br />
<br />
Termíny popisující translokace živočichů a rostlin jsou mnohdy velice problematické a matoucí. Nejvíce přijímanou definicí reintrodukce je definice '''IUCN''' (The International Union for the Conservation of Nature ), která reintrodukci popisuje jako pokus o vysazení druhu ( popřípadě nižší taxonomické jednotky ) do oblasti, která byla částí historického areálu daného druhu a kde byl daný druh vyhuben, popřípadě kde samovolně vyhynul. <br />
<br />
'''Reintrodukce''' je občas nazývána '''repatriací'''. <br />
<br />
Pokud je na daném území původní populace přítomna nejedná se o reintrodukci, nýbrž o doplňení či posílení stávající populace.<br />
<br />
== Problémy ==<br />
<br />
Reintrodukce je velice drahá a na čas náročná operace. Podle dosavadních výsledků se pouze 11% znovu-vysazených populací ukázala z dlouhodobého hlediska jako životaschopných.<br />
<br />
'''Obecně úspěch reintrodukce je vyšší tam, kde je''' : <br />
*velké množství vysazených jedinců <br />
**nízká variace prostředí<br />
***přístup k refugiím <br />
****vysoká natalita s nízkou kompeticí ( pro druhy s vysokou genetickou variabilitou )<br />
<br />
Obrovské náklady, problémy s přesunem a úbytek vhodných habitatů, velice často reintrodukci odsoudí k zániku již v počátku.<br />
U ptáků například byla z celkového počtu 1000 reitrodukcí, translokací a introdukcí úspěšná sotva polovina. Pro srovnání : u savců chovaných v zajetí, byl zaznamenán úspěch ( vytvoření životaschopné populace bez nutnosti pozdějšího zásahu člověka ) pouze u 4 z proběhlých 20ti reintrodukcí. <br />
<br />
Velkým problémem je i reintrodukce tzv. konfliktních druhů, které mohou nějakým způsobem uškodit člověku. Roli zde může hrát obava o zdraví či majetek ( např. již proběhlá reintrodukce rysa na Šumavu, reintrodukce vlka do Yellowstoneského národního parku v USA či pokusy o reintrodukci medvěda v Evropě ).<br />
Reintrodukce velkých savců je obecně problematická díky obrovské fragmentovanosti habitatu v Evropě a jejich vysoké mobilitě. <br />
<br />
Nicméně úspěch reintrodukce amerického bisona ( ''Bizon bizon'' ), či evropského zubra ( ''Bizon bonasus'' ) dokazuje použitelnost stávajících technik.<br />
<br />
== Cesta k úspěšné reintrodukci ==<br />
<br />
'''Soběstačná populace chovaná v zajetí'''<br />
Vzácný či ohrožený druh odchovaný v zajetí musí být životaschopný, soběstačný, s reprezentativní genetickou informací. Vysazení jedinci musejí být schopni odolat vysoké mortalitě způsobené přesunem a zvykáním si na nové prostředí. Stejně tak použité techniky reintrodukce musejí být perfektně zvládnuty. <br />
<br />
'''Vhodný habitat'''<br />
Hlavní příčinou vymírání druhů je destrukce habitatu. Pokud máme soběstačnou populaci připravenou na reintrodukci, nutnou podmínkou je též volba vhodného habitatu. Cílová oblast musí mít dostatečnou nosnou kapacitu, aby ustála nárust početnosti vysazené populace. Oblast též musí být legislativou chráněna. <br />
<br />
'''Eliminace faktorů, které způsobili vymizení druhu'''<br />
Realizátoři reintrodukce musejí zhodnotit stav daného druhu ( demografie, velikost populace, rozšíření ) k určení příčiny jeho vymizení z cílové oblasti. Důvodem neúspěchu může být i předchozí introdukce nepůvodního druhu, vysoce agresivního vůči námi reintrodukovanému většinou ohroženému druhu. Dalšími faktory jež je třeba zhodnotit jsou : nemoci, potravní kompetice, destrukce nepřirozeného původu ( člověk, znečištění, fragmentace… ) <br />
<br />
'''Studie proveditelnosti'''<br />
Nutností jsou detailní studie chování a ekologie vysazovaných zvířat a rostlin v dané oblasti. Zásadní jsou informace o migracích zvířat, velikosti areálů, preferencích habitatu, potřeby úkrytu, potravní zvyklosti..<br />
<br />
'''Výběr cílové oblasti'''<br />
I když vybereme oblast původního rozšíření druhu, neměla by se tu vyskytovat domorodá populace a když tak ve velice redukovaném stavu. Zvěř chovaná v zajetí může přenášet nemoci, které mohou být pro divoké příbuzné fatální, zatímco ona sama je na ně navyklá. <br />
Dálší důvod izolace divokých a odchovaných zvířat je rozdílná genetická informace. Dalším negativem je způsobený sociální stres. V nejhorších případech může být vysazená populace neustálými útoky divokých zvířat celá zlikvidována. <br />
<br />
'''Trénink před a po vypuštění'''<br />
Zvířata musejí být vychovaná v těchto základních činnostech nutných k přežití : Vyhnutí se predátorům, obstarání potravy, nalezení a vybudování úkrytu / hnízda, navigace v komplexním prostředí, koexistence s jinými druhy, projev strachu před člověkem. <br />
<br />
'''Dlouhodobý monitoring'''<br />
Velice důležitý je dlouhodobý monitoring proběhlé reintrodukce který by měl přetrvat mnoho let po uskutečnění programu. Jedině tak lze s odstupem času určit zda byla reintrodukce úspěšná, tedy byla vytvořena životaschopná populace. <br />
<br />
'''Ochrana a obnova habitatu'''<br />
Např. kontrola invazních druhů, kontrola požárů, kontrola člověka… <br />
<br />
'''Vzdělávání veřejnosti'''<br />
Jedna z nejdůležitějších složek programu je informovat a přesvědčit veřejnost o nutnosti prováděné reintrodukce. Tyto kroky zamezí případnému tlaku veřejnosti či nelegálnímu odlovu a pytláctví. <br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
[http://www.reintroduction.org/ Wildlife reintroduction conference]<br />
<br />
[http://www.treemail.nl/takh/ Reintrodukce koně przewalského (EN) ]<br />
<br />
[http://www.iucnsscrsg.org/ IUCN Reintroduction Specialist Group ]<br />
<br />
[http://www.cbsg.org/cbsg/404.asp Conservation Breeding Specialist Group]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
*Schadt S. (2002) Assessing the Suitability of Central European Landscapes for the Reintroduction of Eurasian Lynx Source, The Journal of Applied Ecology, Vol. 39, No. 2 (Apr., 2002), pp. 189-203<br />
<br />
*Devra G. (1989) Reintroduction of Captive Mammals for Conservation, BioScience, Vol. 39, No. 3 (Mar., 1989), pp. 152-161<br />
<br />
*Clark J. D. (2002) Bear Reintroductions: Lessons and Challenges, Ursus, Vol. 13 (2002), pp. 335-345<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Stranskyhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Reintrodukce&diff=5320Reintrodukce2008-11-27T12:44:32Z<p>Stransky: /* Literatura */</p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
<br />
<br />
Termíny popisující translokace živočichů a rostlin jsou mnohdy velice problematické a matoucí. Nejvíce přijímanou definicí reintrodukce je definice '''IUCN''' (The International Union for the Conservation of Nature ), která reintrodukci popisuje jako pokus o vysazení druhu ( popřípadě nižší taxonomické jednotky ) do oblasti, která byla částí historického areálu daného druhu a kde byl daný druh vyhuben, popřípadě kde samovolně vyhynul. <br />
<br />
'''Reintrodukce''' je občas nazývána '''repatriací'''. <br />
<br />
Pokud je na daném území původní populace přítomna nejedná se o reintrodukci, nýbrž o doplňení či posílení stávající populace.<br />
<br />
== Problémy ==<br />
<br />
Reintrodukce je velice drahá a na čas náročná operace. Podle dosavadních výsledků se pouze 11% znovu-vysazených populací ukázala z dlouhodobého hlediska jako životaschopných.<br />
<br />
'''Obecně úspěch reintrodukce je vyšší tam, kde je''' : <br />
1. velké množství vysazených jedinců <br />
2. nízká variace prostředí<br />
3. přístup k refugiím <br />
4. vysoká natalita s nízkou kompeticí ( pro druhy s vysokou genetickou variabilitou )<br />
<br />
Obrovské náklady, problémy s přesunem a úbytek vhodných habitatů, velice často reintrodukci odsoudí k zániku již v počátku.<br />
U ptáků například byla z celkového počtu 1000 reitrodukcí, translokací a introdukcí úspěšná sotva polovina. Pro srovnání : u savců chovaných v zajetí, byl zaznamenán úspěch ( vytvoření životaschopné populace bez nutnosti pozdějšího zásahu člověka ) pouze u 4 z proběhlých 20ti reintrodukcí. <br />
<br />
Velkým problémem je i reintrodukce tzv. konfliktních druhů, které mohou nějakým způsobem uškodit člověku. Roli zde může hrát obava o zdraví či majetek ( např. již proběhlá reintrodukce rysa na Šumavu, reintrodukce vlka do Yellowstoneského národního parku v USA či pokusy o reintrodukci medvěda v Evropě ).<br />
Reintrodukce velkých savců je obecně problematická díky obrovské fragmentovanosti habitatu v Evropě a jejich vysoké mobilitě. <br />
<br />
Nicméně úspěch reintrodukce amerického bisona ( ''Bizon bizon'' ), či evropského zubra ( ''Bizon bonasus'' ) dokazuje použitelnost stávajících technik. <br />
<br />
<br />
== Cesta k úspěšné reintrodukci ==<br />
<br />
'''Soběstačná populace chovaná v zajetí'''<br />
Vzácný či ohrožený druh odchovaný v zajetí musí být životaschopný, soběstačný, s reprezentativní genetickou informací. Vysazení jedinci musejí být schopni odolat vysoké mortalitě způsobené přesunem a zvykáním si na nové prostředí. Stejně tak použité techniky reintrodukce musejí být perfektně zvládnuty. <br />
<br />
'''Vhodný habitat'''<br />
Hlavní příčinou vymírání druhů je destrukce habitatu. Pokud máme soběstačnou populaci připravenou na reintrodukci, nutnou podmínkou je též volba vhodného habitatu. Cílová oblast musí mít dostatečnou nosnou kapacitu, aby ustála nárust početnosti vysazené populace. Oblast též musí být legislativou chráněna. <br />
<br />
'''Eliminace faktorů, které způsobili vymizení druhu'''<br />
Realizátoři reintrodukce musejí zhodnotit stav daného druhu ( demografie, velikost populace, rozšíření ) k určení příčiny jeho vymizení z cílové oblasti. Důvodem neúspěchu může být i předchozí introdukce nepůvodního druhu, vysoce agresivního vůči námi reintrodukovanému většinou ohroženému druhu. Dalšími faktory jež je třeba zhodnotit jsou : nemoci, potravní kompetice, destrukce nepřirozeného původu ( člověk, znečištění, fragmentace… ) <br />
<br />
'''Studie proveditelnosti'''<br />
Nutností jsou detailní studie chování a ekologie vysazovaných zvířat a rostlin v dané oblasti. Zásadní jsou informace o migracích zvířat, velikosti areálů, preferencích habitatu, potřeby úkrytu, potravní zvyklosti..<br />
<br />
'''Výběr cílové oblasti'''<br />
I když vybereme oblast původního rozšíření druhu, neměla by se tu vyskytovat domorodá populace a když tak ve velice redukovaném stavu. Zvěř chovaná v zajetí může přenášet nemoci, které mohou být pro divoké příbuzné fatální, zatímco ona sama je na ně navyklá. <br />
Dálší důvod izolace divokých a odchovaných zvířat je rozdílná genetická informace. Dalším negativem je způsobený sociální stres. V nejhorších případech může být vysazená populace neustálými útoky divokých zvířat celá zlikvidována. <br />
<br />
'''Trénink před a po vypuštění'''<br />
Zvířata musejí být vychovaná v těchto základních činnostech nutných k přežití : Vyhnutí se predátorům, obstarání potravy, nalezení a vybudování úkrytu / hnízda, navigace v komplexním prostředí, koexistence s jinými druhy, projev strachu před člověkem. <br />
<br />
'''Dlouhodobý monitoring'''<br />
Velice důležitý je dlouhodobý monitoring proběhlé reintrodukce který by měl přetrvat mnoho let po uskutečnění programu. Jedině tak lze s odstupem času určit zda byla reintrodukce úspěšná, tedy byla vytvořena životaschopná populace. <br />
<br />
'''Ochrana a obnova habitatu'''<br />
Např. kontrola invazních druhů, kontrola požárů, kontrola člověka… <br />
<br />
'''Vzdělávání veřejnosti'''<br />
Jedna z nejdůležitějších složek programu je informovat a přesvědčit veřejnost o nutnosti prováděné reintrodukce. Tyto kroky zamezí případnému tlaku veřejnosti či nelegálnímu odlovu a pytláctví. <br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
[http://www.reintroduction.org/ Wildlife reintroduction conference]<br />
<br />
[http://www.treemail.nl/takh/ Reintrodukce koně przewalského (EN) ]<br />
<br />
[http://www.iucnsscrsg.org/ IUCN Reintroduction Specialist Group ]<br />
<br />
[http://www.cbsg.org/cbsg/404.asp Conservation Breeding Specialist Group]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
*Schadt S. (2002) Assessing the Suitability of Central European Landscapes for the Reintroduction of Eurasian Lynx Source, The Journal of Applied Ecology, Vol. 39, No. 2 (Apr., 2002), pp. 189-203<br />
<br />
*Devra G. (1989) Reintroduction of Captive Mammals for Conservation, BioScience, Vol. 39, No. 3 (Mar., 1989), pp. 152-161<br />
<br />
*Clark J. D. (2002) Bear Reintroductions: Lessons and Challenges, Ursus, Vol. 13 (2002), pp. 335-345<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Stranskyhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Vlajkov%C3%BD_druh&diff=5319Vlajkový druh2008-11-27T12:43:38Z<p>Stransky: /* Příklady */</p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
<br />
„vlajkové“ druhy jsou populární a charismatické rostliny nebo zvířata a často evokují důležitou kulturní asociaci. Jejich ochranou zajišťujeme i ochranu dalších druhů, které žijí ve stejném prostředí. „Vlajkové“ druhy rovněž slouží jako symboly širší ochrany životního prostředí, ve kterém se vyskytují<br />
<br />
Vlajkový druh je druh který představuje finanční přísun prostředků pro ochranu biodiverzity jako výsledek své popularity. Bylo prokázáno, že obratlovci, čím větší, tím lepší, jsou nejefektivnější vlajkové druhy těšící se největšímu zájmu široké veřejnosti. S dobře vedeným managementem lze prostředky získané na ochranu vlajkového druhu použít na komplexní ochranu celého habitatu v němž se daný druh vyskytuje. <br />
<br />
== Problémy vlajkových druhů ==<br />
<br />
Nicméně i zde je mnoho problémů. Jedním z nich je poctivost celého procesu. Pokud nejsou v managementu daného habitatu, kde se vlajkový druh nachází, vyhrazeny prostředky na jeho ochranu, těžko se ospravedlňují jiné ochranářské kroky, které jsou namířené např. na komplexní ochranu ekosystému či nějakého pro veřejnost nezajímavého, nicméně vysoce ohroženého druhu ( většinou je tento problém u vizuálně „ošklivého“ hmyzu, mikroorganizmů, a obecně bezobratlých živočichů. Stejně tak u nenápadných, neznámých, druhů se špatnou pověstí, či druhů které jsou zapsány jako přenašeči chorob, či jinak člověka ohrožujících druhů.)<br />
<br />
Dalším problémem je ne vždy známá ekologie druhů žijících na území vlajkového druhu. Pokud se management zaměří pouze na vlajkový druh a jeho ochranu, může se stát že druhy, které měli z jeho ochrany těžit, mají jinou ekologii a tudíž veškerá opatření se pro ně minou účinkem. Například nosorožci v Nambii byli vybrány jako vlajkové druhy a prostředky měli ochránit i ostatní velké býložravce. Bylo však zjištěno že chování nosorožců při extrémních suchách je naprosto odlišné od zbylých šesti druhů. Ostatní druhy totiž migrovali mezi jednotlivými habitaty, nosorožci však nikoliv. <br />
<br />
Používání vlajkových druhů jako prostředků k získání podpory veřejnosti v otázkách ochrany je stále velice oblíbená strategie ochranářského managementu. Mnoho vědců však v dnešní době význam vlajkových a deštníkových druhů kritizuje a poukazuje na limit jejich použitelnosti. <br />
<br />
== Příklady ==<br />
<br />
'''Příkladů vlajkových druhů je nesčetné množství. Pro názornost například''' : <br />
<br />
*''Jabiru mycteri'', největší létající pták žijící v Americe. Je to významný vlajkový druh pro ochranu mokřadů ve střední a jižní Americe. Druhy které mají podobné ekologické nároky a které těží z jeho ochrany jsou např. (''Ephippiorhynchus senegalensis'' nebo ''E. aiaticus'' ) <br />
<br />
*Wolemie, příklad z rostliné říše. Je to endemit v Austrálii a zároveň kriticky ohrožená rostlina. Prostředky získané pro záchranu Wolemie mohou pomoci také druhům jako je například : ''Microstrobos fitzgeraldii'' ( také endemit ), či trpasličí horské borovice. <br />
<br />
*''Anolis Gorgona'', ( anolis modrý ), ještěr se zářivě modrou kůží žijící na Kolumbijském ostrovu Gorgona. Prostředky poslouží k ochraně ostrova jako celku. <br />
<br />
*Vydra říční jako zástupce druhů vyskytujících se na našem území.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
<br />
Klíčový druh<br />
<br />
Deštníkový druh<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
[http://www.vydry.org/index.php?categoryid=51 Český nadační fond pro vydru]<br />
<br />
[http://www.zoologie.upol.cz/osoby/Grim/Ochrana_prirody_Jersey_zoo_1999.html 40 let zoo Jersey]<br />
<br />
[http://news.mongabay.com/2007/0307-blue_anole.html Gorgona (EN)]<br />
<br />
[http://www.reptarium.cz/news/6878 Reptárium]<br />
<br />
[http://www.wollemipine.cz/page.php?lang=cz&id=107&printer_friendly=true Wolemie]<br />
<br />
[http://www.fauna-flora.org/ Fauna & Flora International (EN)]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
*Senior K. (2003) Save the Ecosystem, Save the Species, Frontiers in Ecology and the Environment, Vol. 1, No. 3 (Apr., 2003), p. 116<br />
<br />
*Sandy J.(2000) Umbrellas and Flagships: Efficient Conservation Surrogates or Expensive Mistakes, Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America, Vol. 97, No. 11 (May 23, 2000), pp. 5954-5959<br />
<br />
*Luthin S. (1987) Status of and Conservation Priorities for the World's Stork Species, Colonial Waterbirds, Vol. 10, No. 2 (1987), pp. 181-202<br />
<br />
*Schwartz M. W. (1999) Choosing the Appropriate Scale of Reserves for Conservation, Annual Review of Ecology and Systematics, Vol. 30 (1999), pp. 83-108<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Stranskyhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Vlajkov%C3%BD_druh&diff=5318Vlajkový druh2008-11-27T12:43:14Z<p>Stransky: /* Literatura */</p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
<br />
„vlajkové“ druhy jsou populární a charismatické rostliny nebo zvířata a často evokují důležitou kulturní asociaci. Jejich ochranou zajišťujeme i ochranu dalších druhů, které žijí ve stejném prostředí. „Vlajkové“ druhy rovněž slouží jako symboly širší ochrany životního prostředí, ve kterém se vyskytují<br />
<br />
Vlajkový druh je druh který představuje finanční přísun prostředků pro ochranu biodiverzity jako výsledek své popularity. Bylo prokázáno, že obratlovci, čím větší, tím lepší, jsou nejefektivnější vlajkové druhy těšící se největšímu zájmu široké veřejnosti. S dobře vedeným managementem lze prostředky získané na ochranu vlajkového druhu použít na komplexní ochranu celého habitatu v němž se daný druh vyskytuje. <br />
<br />
== Problémy vlajkových druhů ==<br />
<br />
Nicméně i zde je mnoho problémů. Jedním z nich je poctivost celého procesu. Pokud nejsou v managementu daného habitatu, kde se vlajkový druh nachází, vyhrazeny prostředky na jeho ochranu, těžko se ospravedlňují jiné ochranářské kroky, které jsou namířené např. na komplexní ochranu ekosystému či nějakého pro veřejnost nezajímavého, nicméně vysoce ohroženého druhu ( většinou je tento problém u vizuálně „ošklivého“ hmyzu, mikroorganizmů, a obecně bezobratlých živočichů. Stejně tak u nenápadných, neznámých, druhů se špatnou pověstí, či druhů které jsou zapsány jako přenašeči chorob, či jinak člověka ohrožujících druhů.)<br />
<br />
Dalším problémem je ne vždy známá ekologie druhů žijících na území vlajkového druhu. Pokud se management zaměří pouze na vlajkový druh a jeho ochranu, může se stát že druhy, které měli z jeho ochrany těžit, mají jinou ekologii a tudíž veškerá opatření se pro ně minou účinkem. Například nosorožci v Nambii byli vybrány jako vlajkové druhy a prostředky měli ochránit i ostatní velké býložravce. Bylo však zjištěno že chování nosorožců při extrémních suchách je naprosto odlišné od zbylých šesti druhů. Ostatní druhy totiž migrovali mezi jednotlivými habitaty, nosorožci však nikoliv. <br />
<br />
Používání vlajkových druhů jako prostředků k získání podpory veřejnosti v otázkách ochrany je stále velice oblíbená strategie ochranářského managementu. Mnoho vědců však v dnešní době význam vlajkových a deštníkových druhů kritizuje a poukazuje na limit jejich použitelnosti. <br />
<br />
== Příklady ==<br />
<br />
'''Příkladů vlajkových druhů je nesčetné množství. Pro názornost například''' : <br />
<br />
''Jabiru mycteri'', největší létající pták žijící v Americe. Je to významný vlajkový druh pro ochranu mokřadů ve střední a jižní Americe. Druhy které mají podobné ekologické nároky a které těží z jeho ochrany jsou např. (''Ephippiorhynchus senegalensis'' nebo ''E. aiaticus'' ) <br />
<br />
Wolemie, příklad z rostliné říše. Je to endemit v Austrálii a zároveň kriticky ohrožená rostlina. Prostředky získané pro záchranu Wolemie mohou pomoci také druhům jako je například : ''Microstrobos fitzgeraldii'' ( také endemit ), či trpasličí horské borovice. <br />
<br />
''Anolis Gorgona'', ( anolis modrý ), ještěr se zářivě modrou kůží žijící na Kolumbijském ostrovu Gorgona. Prostředky poslouží k ochraně ostrova jako celku. <br />
<br />
Vydra říční jako zástupce druhů vyskytujících se na našem území.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
<br />
Klíčový druh<br />
<br />
Deštníkový druh<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
[http://www.vydry.org/index.php?categoryid=51 Český nadační fond pro vydru]<br />
<br />
[http://www.zoologie.upol.cz/osoby/Grim/Ochrana_prirody_Jersey_zoo_1999.html 40 let zoo Jersey]<br />
<br />
[http://news.mongabay.com/2007/0307-blue_anole.html Gorgona (EN)]<br />
<br />
[http://www.reptarium.cz/news/6878 Reptárium]<br />
<br />
[http://www.wollemipine.cz/page.php?lang=cz&id=107&printer_friendly=true Wolemie]<br />
<br />
[http://www.fauna-flora.org/ Fauna & Flora International (EN)]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
*Senior K. (2003) Save the Ecosystem, Save the Species, Frontiers in Ecology and the Environment, Vol. 1, No. 3 (Apr., 2003), p. 116<br />
<br />
*Sandy J.(2000) Umbrellas and Flagships: Efficient Conservation Surrogates or Expensive Mistakes, Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America, Vol. 97, No. 11 (May 23, 2000), pp. 5954-5959<br />
<br />
*Luthin S. (1987) Status of and Conservation Priorities for the World's Stork Species, Colonial Waterbirds, Vol. 10, No. 2 (1987), pp. 181-202<br />
<br />
*Schwartz M. W. (1999) Choosing the Appropriate Scale of Reserves for Conservation, Annual Review of Ecology and Systematics, Vol. 30 (1999), pp. 83-108<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Stranskyhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=5303Tepelný ostrov2008-11-27T10:59:51Z<p>Stransky: /* Dopady */</p>
<hr />
<div>Klima velkých měst je výrazně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<br />
<br />
==Příčiny vzniku==<br />
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace především těchto vlivů:<br />
<br />
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší<br />
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování<br />
*snížené efektivní vyzařování tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem [[atmosférický aerosol|atmosférických aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy<br />
<br />
==Dynamika==<br />
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).<br />
<br />
==Dopady==<br />
*vyšší teploty ve městech podporují vznik některých škodlivin (např. [[přízemní ozon]])<br />
*aditivní zvýšení již tak vysokých letních teplot vede k ohrožení zdraví některých skupin obyvatel, rovněž zvýšené koncentrace škodlivin mají neblahé zdravotní důsledky<br />
<br />
==Opatření==<br />
*především cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleně apod<br />
*minimalizace zdrojů odpadního tepla a aerosolových částic - omezení automobilové dopravy, lepší technologie ve výrobách atd.<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
=== Odkazy ===<br />
http://www.chmi.cz/reditel/sis/2003_5.pdf <br />
<br />
http://www.chmi.cz/nkp/vav2000.html<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum<br />
<br />
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation.<br />
Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Stranskyhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=5301Tepelný ostrov2008-11-27T10:59:03Z<p>Stransky: /* Opatření */</p>
<hr />
<div>Klima velkých měst je výrazně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<br />
<br />
==Příčiny vzniku==<br />
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace především těchto vlivů:<br />
<br />
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší<br />
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování<br />
*snížené efektivní vyzařování tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem [[atmosférický aerosol|atmosférických aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy<br />
<br />
==Dynamika==<br />
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).<br />
<br />
==Dopady==<br />
*vyšší teploty ve městech podporují vznik některých škodlivin (např. [[přízemní ozon]])<br />
*aditivní zvýšení již tak vysokých letních teplot vede k ohrožení zdraví některých skupin obyvatel<br />
<br />
==Opatření==<br />
*především cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleně apod<br />
*minimalizace zdrojů odpadního tepla a aerosolových částic - omezení automobilové dopravy, lepší technologie ve výrobách atd.<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
=== Odkazy ===<br />
http://www.chmi.cz/reditel/sis/2003_5.pdf <br />
<br />
http://www.chmi.cz/nkp/vav2000.html<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum<br />
<br />
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation.<br />
Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Stranskyhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=5298Tepelný ostrov2008-11-27T10:57:36Z<p>Stransky: /* Opatření */</p>
<hr />
<div>Klima velkých měst je výrazně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<br />
<br />
==Příčiny vzniku==<br />
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace především těchto vlivů:<br />
<br />
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší<br />
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování<br />
*snížené efektivní vyzařování tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem [[atmosférický aerosol|atmosférických aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy<br />
<br />
==Dynamika==<br />
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).<br />
<br />
==Dopady==<br />
*vyšší teploty ve městech podporují vznik některých škodlivin (např. [[přízemní ozon]])<br />
*aditivní zvýšení již tak vysokých letních teplot vede k ohrožení zdraví některých skupin obyvatel<br />
<br />
==Opatření==<br />
*především cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleně apod<br />
*minimalizace zdrojů odpadního tepla - omezení automobilové dopravy, lepší technologie ve výrobách atd.<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
=== Odkazy ===<br />
http://www.chmi.cz/reditel/sis/2003_5.pdf <br />
<br />
http://www.chmi.cz/nkp/vav2000.html<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum<br />
<br />
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation.<br />
Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Stranskyhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=5294Tepelný ostrov2008-11-27T10:55:15Z<p>Stransky: /* Opatření */</p>
<hr />
<div>Klima velkých měst je výrazně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<br />
<br />
==Příčiny vzniku==<br />
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace především těchto vlivů:<br />
<br />
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší<br />
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování<br />
*snížené efektivní vyzařování tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem [[atmosférický aerosol|atmosférických aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy<br />
<br />
==Dynamika==<br />
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).<br />
<br />
==Dopady==<br />
*vyšší teploty ve městech podporují vznik některých škodlivin (např. [[přízemní ozon]])<br />
*aditivní zvýšení již tak vysokých letních teplot vede k ohrožení zdraví některých skupin obyvatel<br />
<br />
==Opatření==<br />
*především cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleně apod<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
=== Odkazy ===<br />
http://www.chmi.cz/reditel/sis/2003_5.pdf <br />
<br />
http://www.chmi.cz/nkp/vav2000.html<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum<br />
<br />
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation.<br />
Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Stranskyhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=5292Tepelný ostrov2008-11-27T10:54:17Z<p>Stransky: /* Dopady */</p>
<hr />
<div>Klima velkých měst je výrazně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<br />
<br />
==Příčiny vzniku==<br />
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace především těchto vlivů:<br />
<br />
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší<br />
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování<br />
*snížené efektivní vyzařování tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem [[atmosférický aerosol|atmosférických aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy<br />
<br />
==Dynamika==<br />
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).<br />
<br />
==Dopady==<br />
*vyšší teploty ve městech podporují vznik některých škodlivin (např. [[přízemní ozon]])<br />
*aditivní zvýšení již tak vysokých letních teplot vede k ohrožení zdraví některých skupin obyvatel<br />
<br />
==Opatření==<br />
*cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleněapod<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
=== Odkazy ===<br />
http://www.chmi.cz/reditel/sis/2003_5.pdf <br />
<br />
http://www.chmi.cz/nkp/vav2000.html<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum<br />
<br />
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation.<br />
Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Stranskyhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=5288Tepelný ostrov2008-11-27T10:50:53Z<p>Stransky: /* Odkazy */</p>
<hr />
<div>Klima velkých měst je výrazně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<br />
<br />
==Příčiny vzniku==<br />
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace především těchto vlivů:<br />
<br />
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší<br />
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování<br />
*snížené efektivní vyzařování tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem [[atmosférický aerosol|atmosférických aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy<br />
<br />
==Dynamika==<br />
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).<br />
<br />
==Dopady==<br />
Vyšší teploty ve městech podporují vznik některých školdlivin (např. [[přízemní ozon]]). <br />
<br />
==Opatření==<br />
*cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleněapod<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
=== Odkazy ===<br />
http://www.chmi.cz/reditel/sis/2003_5.pdf <br />
<br />
http://www.chmi.cz/nkp/vav2000.html<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum<br />
<br />
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation.<br />
Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Stranskyhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=5285Tepelný ostrov2008-11-27T10:50:31Z<p>Stransky: /* Odkazy */</p>
<hr />
<div>Klima velkých měst je výrazně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<br />
<br />
==Příčiny vzniku==<br />
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace především těchto vlivů:<br />
<br />
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší<br />
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování<br />
*snížené efektivní vyzařování tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem [[atmosférický aerosol|atmosférických aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy<br />
<br />
==Dynamika==<br />
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).<br />
<br />
==Dopady==<br />
Vyšší teploty ve městech podporují vznik některých školdlivin (např. [[přízemní ozon]]). <br />
<br />
==Opatření==<br />
*cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleněapod<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
=== Odkazy ===<br />
www.chmi.cz/reditel/sis/2003_5.pdf <br />
<br />
http://www.chmi.cz/nkp/vav2000.html<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum<br />
<br />
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation.<br />
Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Stranskyhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=5282Tepelný ostrov2008-11-27T10:50:08Z<p>Stransky: </p>
<hr />
<div>Klima velkých měst je výrazně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<br />
<br />
==Příčiny vzniku==<br />
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace především těchto vlivů:<br />
<br />
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší<br />
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování<br />
*snížené efektivní vyzařování tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem [[atmosférický aerosol|atmosférických aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy<br />
<br />
==Dynamika==<br />
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).<br />
<br />
==Dopady==<br />
Vyšší teploty ve městech podporují vznik některých školdlivin (např. [[přízemní ozon]]). <br />
<br />
==Opatření==<br />
*cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleněapod<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
=== Odkazy ===<br />
www.chmi.cz/reditel/sis/2003_5.pdf <br />
http://www.chmi.cz/nkp/vav2000.html<br />
=== Literatura ===<br />
Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum<br />
<br />
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation.<br />
Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Stranskyhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=5258Tepelný ostrov2008-11-27T10:29:53Z<p>Stransky: </p>
<hr />
<div>Klima velkých měst je výrazně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<br />
<br />
==Příčiny vzniku==<br />
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace především těchto vlivů:<br />
<br />
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší<br />
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování<br />
*snížené efektivní vyzařování tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem [[atmosférický aerosol|atmosférických aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy<br />
<br />
==Dynamika==<br />
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).<br />
<br />
== Témata ==<br />
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.<br />
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br />
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
=== Odkazy ===<br />
www.chmi.cz/reditel/sis/2003_5.pdf <br />
=== Literatura ===<br />
Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum<br />
<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Stransky