Enviwiki - Příspěvky [cs]

Diskuse:Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer

2009-01-15T19:55:43Z

Safarikovaj: /* povolení použít obrázky */

===Skupina C===
Heslo je zpracováno přehledně a myslím, že obsahuje zásadní informace o tématu. Pouze mi chybí uvést, kdo je členem, jak se dívám do mapky, neměří se ve všech státech Evropy. Dále bych přidala zmínku o roli ČR v tomto programu - kolik je u nás monitorovacích stanic, kdo zajišťuje měření, zda se situace zlepšuje. Chybí citace v textu, rozšířila bych počet témat.
----

=== Komentáře pedagogů ===
Dovolil jsem si přidat propojení s dalšími stránkami a trochu zlepšit formátování

--[[Uživatel:Jiří Dlouhý|Jiří Dlouhý]] 2. 12. 2008, 17:41 (UTC)
----
=== Skupina F ===

Souhlasím s hodnocením skupiny C, že mi v textu chybí informace vztahující se k ČR. Pro přehlednost bych z '''Úvodu''' vyčlenil kapitolku '''Definice''', která by stručně vymezila pojem. V textu chybí citace. Jinak mi text přijde po obsahové i strukturní stránce v pořádku.
---
===komentař skupiny B===
Oceňuji obrázky, oživují text. Dále oceňuji horní a dolní index u zmiňovaných iontů. Zmínku o tom, jak je to s ČR bych uvítala.

===reakce autorky na připomínky===
* členy jsou, jak je ucedeno v článku, USA, Kanada a 18 evropských států, jejichž vypsání mi považuji za nezajímavé - dají se najít v odkazu na stránky ICP Waters
* zmínku o monitoringu v ČR jsem přidala. Informací o ICP Waters v ČR je bohužel velmi málo. Informace o lokalitách jsem dostala od koordinátora ICP Waters v ČR z České geologické služby V. Majera.
* citace v textu jsem doplnila
* počet témat bych také rozšířila, ale není o co :-)

==komentář==
Prosím o specifikaci co se týče monitorovaného území (např. "Monitorovací síť" - v ČR?)

[[Uživatel:JaDlo|Jana Dlouhá]]

Lokality v ČR jsem vyjmenovala v kapitole "ICP Waters v České republice" Mluvila jsem s koordinátory ICP Waters v ČR a víc informací jsem nedostala. Doplnila jsem ještě, které další instituce se na monitoringu podílejí.

== pedagogové ==

Oba obrázky pocházejí ze stránek s jasným copyrightem

--[[Uživatel:Jiří Dlouhý|Jiří Dlouhý]] 14. 1. 2009, 12:51 (UTC)

Obrázky jsem zatím smazala. Protože nikde bez copyrightu nejsou, napsala jsem do Osla, zda je mohu použít :-)

== povolení použít obrázky ==
Od Brit Lisa Skjelkvåle z Norwegian Institute for Water Research (NIVA), která je tam koordinátorkou výzkumu ICP Waters, jsem dostala mailem povolení obrázky použít. Tudíž jsem je v hesle použila.

Diskuse:Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer

2009-01-15T19:55:18Z

Safarikovaj: /* pedagogové */

===Skupina C===
Heslo je zpracováno přehledně a myslím, že obsahuje zásadní informace o tématu. Pouze mi chybí uvést, kdo je členem, jak se dívám do mapky, neměří se ve všech státech Evropy. Dále bych přidala zmínku o roli ČR v tomto programu - kolik je u nás monitorovacích stanic, kdo zajišťuje měření, zda se situace zlepšuje. Chybí citace v textu, rozšířila bych počet témat.
----

=== Komentáře pedagogů ===
Dovolil jsem si přidat propojení s dalšími stránkami a trochu zlepšit formátování

--[[Uživatel:Jiří Dlouhý|Jiří Dlouhý]] 2. 12. 2008, 17:41 (UTC)
----
=== Skupina F ===

Souhlasím s hodnocením skupiny C, že mi v textu chybí informace vztahující se k ČR. Pro přehlednost bych z '''Úvodu''' vyčlenil kapitolku '''Definice''', která by stručně vymezila pojem. V textu chybí citace. Jinak mi text přijde po obsahové i strukturní stránce v pořádku.
---
===komentař skupiny B===
Oceňuji obrázky, oživují text. Dále oceňuji horní a dolní index u zmiňovaných iontů. Zmínku o tom, jak je to s ČR bych uvítala.

===reakce autorky na připomínky===
* členy jsou, jak je ucedeno v článku, USA, Kanada a 18 evropských států, jejichž vypsání mi považuji za nezajímavé - dají se najít v odkazu na stránky ICP Waters
* zmínku o monitoringu v ČR jsem přidala. Informací o ICP Waters v ČR je bohužel velmi málo. Informace o lokalitách jsem dostala od koordinátora ICP Waters v ČR z České geologické služby V. Majera.
* citace v textu jsem doplnila
* počet témat bych také rozšířila, ale není o co :-)

==komentář==
Prosím o specifikaci co se týče monitorovaného území (např. "Monitorovací síť" - v ČR?)

[[Uživatel:JaDlo|Jana Dlouhá]]

Lokality v ČR jsem vyjmenovala v kapitole "ICP Waters v České republice" Mluvila jsem s koordinátory ICP Waters v ČR a víc informací jsem nedostala. Doplnila jsem ještě, které další instituce se na monitoringu podílejí.

== pedagogové ==

Oba obrázky pocházejí ze stránek s jasným copyrightem

--[[Uživatel:Jiří Dlouhý|Jiří Dlouhý]] 14. 1. 2009, 12:51 (UTC)

Obrázky jsem zatím smazala. Protože nikde bez copyrightu nejsou, napsala jsem do Osla, zda je mohu použít :-)

== povolení použít obrázky ==
Od Brit Lisa Skjelkvåle z Norwegian Institute for Water Research (NIVA), která je tam koordinátorkou výzkumu, jsem dostala mailem povolení obrázky použít. Tudíž jsem je v hesle použila.

Soubor:LokalityAmerika.jpg

2009-01-15T19:52:33Z

Safarikovaj: /* Zdroje */

==Zdroje==
http://www.icp-waters.no/AboutICPWaters/MonitoringNetwork/tabid/57/Default.aspx
použito se svolením Brit Lisa Skjelkvåle, manžerky výzkumu institutu NIVA

used with the permission of Brit Lisa Skjelkvåle, research manager of Norwegian Institute for Water Research (NIVA)

Soubor:LokalityEvropa.jpg

2009-01-15T19:51:46Z

Safarikovaj: /* Zdroje */

Soubor:LokalityEvropa.jpg

2009-01-15T19:51:16Z

Safarikovaj: /* Zdroje */

==Zdroje==
http://www.icp-waters.no/AboutICPWaters/MonitoringNetwork/tabid/57/Default.aspx
použito se svolením Brit Lisa Skjelkvåle, manžerky výzkumu institutu NIVA
used with the permission of Brit Lisa Skjelkvåle, research manager of Norwegian Institute for Water Research (NIVA)

Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer

2009-01-15T19:40:39Z

Safarikovaj:

== Úvod ==
Program ICP Waters neboli Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer byl vytvořen v červenci roku 1985 jako jeden ze šesti mezinárodních programů (ICPs) úmluvy [[CLRTAP]] (Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států). Tato úmluva vznikla v rámci [[EHK OSN|UNECE – Hospodářské komise OSN pro Evropu]]. Koordinačním centrem programu ICP Waters je norský Institute for Water Research (NIVA) v Oslu.

ICP Waters monitoruje vlivy [[wikipedia:cs:kyselý déšť|kyselých dešťů]] a [[Znečištění a ochrana ovzduší|znečištění ovzduší]] na vodu a vodní [[ekosystém|ekosystémy]]. [[atmosferická depozice|Depozice]] oxidů síry a dusíku, která vyvrcholila v 80. letech 20. století, způsobila okyselení ([[acidifikace|acidifikaci]]) vodního prostředí, tedy snížení pH vody. Tyto chemické změny pak způsobily změny biologické – ve složení vodních společenstev, jejich [[Diverzita společenstev|diverzitě]] a [[wikipedia:cs:Potravní řetězec|potravních řetězcích]]. Monitorovány jsou jak chemické tak biologické parametry vodních toků a nádrží. Data pro centrální databázi v NIVA poskytuje 20 zemí (18 evropských, USA, Kanada) z více než 200 povodí. <ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref> <ref>[http://www.unece.org/env/lrtap/WorkingGroups/wge/waters.htm ICP Waters na webu UNECE]
</ref>

== Měřené parametry ==
'''Chemické parametry:''' vždy se měří [[wikipedia:cs:kyselost|pH]], alkalinita, [[wikipedia:cs:elektrická vodivost|vodivost]], [[wikipedia:cs:Koncentrace (chemie)|koncentrace]] hlavních iontů (Na+, K+, Mg2+, Ca2+, NH4+, Cl–, SO42–, NO3–, Al3+), rozpuštěný organický uhlík. Na některých místech se navíc měří množství živin (dusík, fosfor), těžké kovy nebo perzistentní organické látky (POPs).

'''Biologické parametry:''' zjišťuje se druhové složení a abundance rozsivek, bezobratlých dna ([[wikipedia:cs:bentos|bentos]]) i otevřené vody ([[wikipedia:cs:pelagiál|pelagiál]]), ryb. Různé druhy organismů mají specifické nároky na chemizmus vody a slouží tak jako indikátory acidifikace. Acidosenzitivní druhy při poklesu pH vody zmizí, zatímco acidotolerantní zůstanou. [[wikipedia:cs:rozsivky|Rozsivky]] v sedimentu poskytují údaje o historii kvality vody v ekosystému.<ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref>

== Cíle programu ==
Cíle programu jsou:
* stanovit stupeň a plošný rozsah acidifikace povrchových vod
* zjišťovat vztahy mezi chemizmem vody a biologickou odpovědí
* popsat a vyhodnotit dlouhodobé trendy v chemizmu a biotě vod
* stanovovat kritické zátěže
* rozvíjet mezinárodní síť monitorovaných míst povrchových vod
* podporovat sjednocení monitorovacích postupů
* vyvíjet a doporučovat chemické a biologické metody pro účely monitorování
* informovat o pokrocích v plnění cílů programu a krátkodobých úkolů podle ročního pracovního programu
* řídit semináře týkající se problematiky vody
* spolupracovat v otázkách vod a dalšími programy ICP.<ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref><ref>Kvaeven, B., Ulstein, M. J., Skjelkvale, B. L., Raddum, G. G., and Hovind, H. (2001) ICP Waters - An international programme for surface water monitoring. Water Air And Soil Pollution 130 :775-780. </ref>
V posledních letech dochází v souvislosti se snížením množství acidifikujících emisí na řadě sledovaných lokalit k zotavování ekosystémů z acidifikace. Tyto změny se ICP Waters snaží popsat, stejně jako vliv klimatické změny a chování dusíku v ekosystémech. V tomto směru navazuje na ICP Waters program '''RECOVER 2010'''. Ten se soustřeďuje na citlivé vodní ekosystémy ve Velké Británii, Norsku, Švédsku, severní Itálii, Německu a České republice. Vyhodnocuje současný rozsah zotavení ekosystémů z acidifikace, identifikuje hlavní procesy vedoucí ke zotavení, modeluje další průběh zotavování např. pomocí modelu MAGIC. <ref>Ferrier, R. C., Jenkins, A., Wright, R. F., Schöpp, W. and Barth, H.(2001): Assessment of recovery of European surface waters from acidification 1970-2000: An introduction to the Special Issue. Hydrology and Earth System Sciences, Vol. 5 (3), 274–282. </ref>
[[Soubor:LokalityEvropa.jpg|thumb|right| Sledované lokality v Evropě]]
[[Soubor:LokalityAmerika.jpg|thumb|right| Sledované lokality v Severní Americe]]

== Monitorovací síť ==
ICP Waters zahrnuje přes 200 lokalit, které jsou monitorovány minimálně 4krát ročně. Z nich jsou k dispozici série dat z časového období o délce 10 až 20 let. Z některých míst až 30 let.

== ICP Waters v České republice ==
Monitoring v ČR zastřešuje [http://www.geology.cz/ Česká geologická služba]. Dále se na něm podílejí [http://www.blatna.cuni.cz/ Hydrobiologická stanice UK Velký Pálenec], [http://www.hbu.cas.cz/?lang=cs Hydrobiologický ústav Biologického centra AV ČR] a [http://www.vuv.cz/ Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka].
V současnosti je v ČR sledováno '''9 lokalit''': 6 jezer na Šumavě (Černé, Čertovo, Plešné, Prášilské, Laka, Žďárské), povodí Lysina ve Slavkovském lese, povodí Litavka v Brdech a povodí Uhlířská v Jizerských horách. Naměřená data jsou pravidelně odesílána do koordinačního centra v Oslu.

== Témata ==
* [[CLRTAP]]

== Zdroje ==
<references/>

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
* [[Evropská hospodářská komise OSN]]
* [[Znečištění vody]]
* [[Znečištění a ochrana ovzduší]]

=== Externí odkazy ===
* Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států společně s osmi protokoly [http://www.unece.org/env/lrtap/welcome.html CLRTAP]
* Další programy ICP
** [http://www.icp-forests.org ICP Forests]
** [http://www.corr-institute.se/ICP-Materials ICP Materials]
** [http://icpvegetation.ceh.ac.uk ICP Vegetation]
** [http://www.environment.fi/default.asp?contentid=246674&lan=EN ICP Integrated Monitoring]
** [http://www.icpmapping.org ICP Modelling and Mapping]
* CLRTAP a zdraví [http://www.euro.who.int/air/activities/20030528_4 Task Force on Health]
* [http://www.macaulay.ac.uk/recover/ Recover 2010]
* [http://www.geology.cz/ Česká geologická služba]

[[Kategorie:Skupina A]]
[[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]]
[[Kategorie:Vodní hospodářství]]
[[Kategorie:Přírodní rizika]]

Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer

2009-01-15T19:39:44Z

Safarikovaj:

== Úvod ==
Program ICP Waters neboli Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer byl vytvořen v červenci roku 1985 jako jeden ze šesti mezinárodních programů (ICPs) úmluvy [[CLRTAP]] (Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států). Tato úmluva vznikla v rámci [[EHK OSN|UNECE – Hospodářské komise OSN pro Evropu]]. Koordinačním centrem programu ICP Waters je norský Institute for Water Research (NIVA) v Oslu.

ICP Waters monitoruje vlivy [[wikipedia:cs:kyselý déšť|kyselých dešťů]] a [[Znečištění a ochrana ovzduší|znečištění ovzduší]] na vodu a vodní [[ekosystém|ekosystémy]]. [[atmosferická depozice|Depozice]] oxidů síry a dusíku, která vyvrcholila v 80. letech 20. století, způsobila okyselení ([[acidifikace|acidifikaci]]) vodního prostředí, tedy snížení pH vody. Tyto chemické změny pak způsobily změny biologické – ve složení vodních společenstev, jejich [[Diverzita společenstev|diverzitě]] a [[wikipedia:cs:Potravní řetězec|potravních řetězcích]]. Monitorovány jsou jak chemické tak biologické parametry vodních toků a nádrží. Data pro centrální databázi v NIVA poskytuje 20 zemí (18 evropských, USA, Kanada) z více než 200 povodí. <ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref> <ref>[http://www.unece.org/env/lrtap/WorkingGroups/wge/waters.htm ICP Waters na webu UNECE]
</ref>

== Měřené parametry ==
'''Chemické parametry:''' vždy se měří [[wikipedia:cs:kyselost|pH]], alkalinita, [[wikipedia:cs:elektrická vodivost|vodivost]], [[wikipedia:cs:Koncentrace (chemie)|koncentrace]] hlavních iontů (Na+, K+, Mg2+, Ca2+, NH4+, Cl–, SO42–, NO3–, Al3+), rozpuštěný organický uhlík. Na některých místech se navíc měří množství živin (dusík, fosfor), těžké kovy nebo perzistentní organické látky (POPs).

'''Biologické parametry:''' zjišťuje se druhové složení a abundance rozsivek, bezobratlých dna ([[wikipedia:cs:bentos|bentos]]) i otevřené vody ([[wikipedia:cs:pelagiál|pelagiál]]), ryb. Různé druhy organismů mají specifické nároky na chemizmus vody a slouží tak jako indikátory acidifikace. Acidosenzitivní druhy při poklesu pH vody zmizí, zatímco acidotolerantní zůstanou. [[wikipedia:cs:rozsivky|Rozsivky]] v sedimentu poskytují údaje o historii kvality vody v ekosystému.<ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref>
[[Soubor:LokalityEvropa.jpg|thumb|right| Sledované lokality v Evropě]]

== Cíle programu ==
Cíle programu jsou:
* stanovit stupeň a plošný rozsah acidifikace povrchových vod
* zjišťovat vztahy mezi chemizmem vody a biologickou odpovědí
* popsat a vyhodnotit dlouhodobé trendy v chemizmu a biotě vod
* stanovovat kritické zátěže
* rozvíjet mezinárodní síť monitorovaných míst povrchových vod
* podporovat sjednocení monitorovacích postupů
* vyvíjet a doporučovat chemické a biologické metody pro účely monitorování
* informovat o pokrocích v plnění cílů programu a krátkodobých úkolů podle ročního pracovního programu
* řídit semináře týkající se problematiky vody
* spolupracovat v otázkách vod a dalšími programy ICP.<ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref><ref>Kvaeven, B., Ulstein, M. J., Skjelkvale, B. L., Raddum, G. G., and Hovind, H. (2001) ICP Waters - An international programme for surface water monitoring. Water Air And Soil Pollution 130 :775-780. </ref>
V posledních letech dochází v souvislosti se snížením množství acidifikujících emisí na řadě sledovaných lokalit k zotavování ekosystémů z acidifikace. Tyto změny se ICP Waters snaží popsat, stejně jako vliv klimatické změny a chování dusíku v ekosystémech. V tomto směru navazuje na ICP Waters program '''RECOVER 2010'''. Ten se soustřeďuje na citlivé vodní ekosystémy ve Velké Británii, Norsku, Švédsku, severní Itálii, Německu a České republice. Vyhodnocuje současný rozsah zotavení ekosystémů z acidifikace, identifikuje hlavní procesy vedoucí ke zotavení, modeluje další průběh zotavování např. pomocí modelu MAGIC. <ref>Ferrier, R. C., Jenkins, A., Wright, R. F., Schöpp, W. and Barth, H.(2001): Assessment of recovery of European surface waters from acidification 1970-2000: An introduction to the Special Issue. Hydrology and Earth System Sciences, Vol. 5 (3), 274–282. </ref>
[[Soubor:LokalityAmerika.jpg|thumb|right| Sledované lokality v Severní Americe]]

== Monitorovací síť ==
ICP Waters zahrnuje přes 200 lokalit, které jsou monitorovány minimálně 4krát ročně. Z nich jsou k dispozici série dat z časového období o délce 10 až 20 let. Z některých míst až 30 let.

== ICP Waters v České republice ==
Monitoring v ČR zastřešuje [http://www.geology.cz/ Česká geologická služba]. Dále se na něm podílejí [http://www.blatna.cuni.cz/ Hydrobiologická stanice UK Velký Pálenec], [http://www.hbu.cas.cz/?lang=cs Hydrobiologický ústav Biologického centra AV ČR] a [http://www.vuv.cz/ Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka].
V současnosti je v ČR sledováno '''9 lokalit''': 6 jezer na Šumavě (Černé, Čertovo, Plešné, Prášilské, Laka, Žďárské), povodí Lysina ve Slavkovském lese, povodí Litavka v Brdech a povodí Uhlířská v Jizerských horách. Naměřená data jsou pravidelně odesílána do koordinačního centra v Oslu.

== Témata ==
* [[CLRTAP]]

== Zdroje ==
<references/>

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
* [[Evropská hospodářská komise OSN]]
* [[Znečištění vody]]
* [[Znečištění a ochrana ovzduší]]

=== Externí odkazy ===
* Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států společně s osmi protokoly [http://www.unece.org/env/lrtap/welcome.html CLRTAP]
* Další programy ICP
** [http://www.icp-forests.org ICP Forests]
** [http://www.corr-institute.se/ICP-Materials ICP Materials]
** [http://icpvegetation.ceh.ac.uk ICP Vegetation]
** [http://www.environment.fi/default.asp?contentid=246674&lan=EN ICP Integrated Monitoring]
** [http://www.icpmapping.org ICP Modelling and Mapping]
* CLRTAP a zdraví [http://www.euro.who.int/air/activities/20030528_4 Task Force on Health]
* [http://www.macaulay.ac.uk/recover/ Recover 2010]
* [http://www.geology.cz/ Česká geologická služba]

[[Kategorie:Skupina A]]
[[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]]
[[Kategorie:Vodní hospodářství]]
[[Kategorie:Přírodní rizika]]

Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer

2009-01-15T19:38:43Z

Safarikovaj: /* Cíle programu */

== Úvod ==
Program ICP Waters neboli Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer byl vytvořen v červenci roku 1985 jako jeden ze šesti mezinárodních programů (ICPs) úmluvy [[CLRTAP]] (Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států). Tato úmluva vznikla v rámci [[EHK OSN|UNECE – Hospodářské komise OSN pro Evropu]]. Koordinačním centrem programu ICP Waters je norský Institute for Water Research (NIVA) v Oslu.

ICP Waters monitoruje vlivy [[wikipedia:cs:kyselý déšť|kyselých dešťů]] a [[Znečištění a ochrana ovzduší|znečištění ovzduší]] na vodu a vodní [[ekosystém|ekosystémy]]. [[atmosferická depozice|Depozice]] oxidů síry a dusíku, která vyvrcholila v 80. letech 20. století, způsobila okyselení ([[acidifikace|acidifikaci]]) vodního prostředí, tedy snížení pH vody. Tyto chemické změny pak způsobily změny biologické – ve složení vodních společenstev, jejich [[Diverzita společenstev|diverzitě]] a [[wikipedia:cs:Potravní řetězec|potravních řetězcích]]. Monitorovány jsou jak chemické tak biologické parametry vodních toků a nádrží. Data pro centrální databázi v NIVA poskytuje 20 zemí (18 evropských, USA, Kanada) z více než 200 povodí. <ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref> <ref>[http://www.unece.org/env/lrtap/WorkingGroups/wge/waters.htm ICP Waters na webu UNECE]
</ref>

== Měřené parametry ==
'''Chemické parametry:''' vždy se měří [[wikipedia:cs:kyselost|pH]], alkalinita, [[wikipedia:cs:elektrická vodivost|vodivost]], [[wikipedia:cs:Koncentrace (chemie)|koncentrace]] hlavních iontů (Na+, K+, Mg2+, Ca2+, NH4+, Cl–, SO42–, NO3–, Al3+), rozpuštěný organický uhlík. Na některých místech se navíc měří množství živin (dusík, fosfor), těžké kovy nebo perzistentní organické látky (POPs).

'''Biologické parametry:''' zjišťuje se druhové složení a abundance rozsivek, bezobratlých dna ([[wikipedia:cs:bentos|bentos]]) i otevřené vody ([[wikipedia:cs:pelagiál|pelagiál]]), ryb. Různé druhy organismů mají specifické nároky na chemizmus vody a slouží tak jako indikátory acidifikace. Acidosenzitivní druhy při poklesu pH vody zmizí, zatímco acidotolerantní zůstanou. [[wikipedia:cs:rozsivky|Rozsivky]] v sedimentu poskytují údaje o historii kvality vody v ekosystému.<ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref>

== Cíle programu ==
Cíle programu jsou:
* stanovit stupeň a plošný rozsah acidifikace povrchových vod
* zjišťovat vztahy mezi chemizmem vody a biologickou odpovědí
* popsat a vyhodnotit dlouhodobé trendy v chemizmu a biotě vod
* stanovovat kritické zátěže
* rozvíjet mezinárodní síť monitorovaných míst povrchových vod
* podporovat sjednocení monitorovacích postupů
* vyvíjet a doporučovat chemické a biologické metody pro účely monitorování
* informovat o pokrocích v plnění cílů programu a krátkodobých úkolů podle ročního pracovního programu
* řídit semináře týkající se problematiky vody
* spolupracovat v otázkách vod a dalšími programy ICP.<ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref><ref>Kvaeven, B., Ulstein, M. J., Skjelkvale, B. L., Raddum, G. G., and Hovind, H. (2001) ICP Waters - An international programme for surface water monitoring. Water Air And Soil Pollution 130 :775-780. </ref>
V posledních letech dochází v souvislosti se snížením množství acidifikujících emisí na řadě sledovaných lokalit k zotavování ekosystémů z acidifikace. Tyto změny se ICP Waters snaží popsat, stejně jako vliv klimatické změny a chování dusíku v ekosystémech. V tomto směru navazuje na ICP Waters program '''RECOVER 2010'''. Ten se soustřeďuje na citlivé vodní ekosystémy ve Velké Británii, Norsku, Švédsku, severní Itálii, Německu a České republice. Vyhodnocuje současný rozsah zotavení ekosystémů z acidifikace, identifikuje hlavní procesy vedoucí ke zotavení, modeluje další průběh zotavování např. pomocí modelu MAGIC. <ref>Ferrier, R. C., Jenkins, A., Wright, R. F., Schöpp, W. and Barth, H.(2001): Assessment of recovery of European surface waters from acidification 1970-2000: An introduction to the Special Issue. Hydrology and Earth System Sciences, Vol. 5 (3), 274–282. </ref>
[[Soubor:LokalityEvropa.jpg|thumb|right| Sledované lokality v Evropě]]

== Monitorovací síť ==
ICP Waters zahrnuje přes 200 lokalit, které jsou monitorovány minimálně 4krát ročně. Z nich jsou k dispozici série dat z časového období o délce 10 až 20 let. Z některých míst až 30 let.

== ICP Waters v České republice ==
Monitoring v ČR zastřešuje [http://www.geology.cz/ Česká geologická služba]. Dále se na něm podílejí [http://www.blatna.cuni.cz/ Hydrobiologická stanice UK Velký Pálenec], [http://www.hbu.cas.cz/?lang=cs Hydrobiologický ústav Biologického centra AV ČR] a [http://www.vuv.cz/ Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka].
V současnosti je v ČR sledováno '''9 lokalit''': 6 jezer na Šumavě (Černé, Čertovo, Plešné, Prášilské, Laka, Žďárské), povodí Lysina ve Slavkovském lese, povodí Litavka v Brdech a povodí Uhlířská v Jizerských horách. Naměřená data jsou pravidelně odesílána do koordinačního centra v Oslu.

== Témata ==
* [[CLRTAP]]

== Zdroje ==
<references/>

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
* [[Evropská hospodářská komise OSN]]
* [[Znečištění vody]]
* [[Znečištění a ochrana ovzduší]]

=== Externí odkazy ===
* Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států společně s osmi protokoly [http://www.unece.org/env/lrtap/welcome.html CLRTAP]
* Další programy ICP
** [http://www.icp-forests.org ICP Forests]
** [http://www.corr-institute.se/ICP-Materials ICP Materials]
** [http://icpvegetation.ceh.ac.uk ICP Vegetation]
** [http://www.environment.fi/default.asp?contentid=246674&lan=EN ICP Integrated Monitoring]
** [http://www.icpmapping.org ICP Modelling and Mapping]
* CLRTAP a zdraví [http://www.euro.who.int/air/activities/20030528_4 Task Force on Health]
* [http://www.macaulay.ac.uk/recover/ Recover 2010]
* [http://www.geology.cz/ Česká geologická služba]

[[Kategorie:Skupina A]]
[[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]]
[[Kategorie:Vodní hospodářství]]
[[Kategorie:Přírodní rizika]]

Diskuse:Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer

2009-01-14T21:26:16Z

Safarikovaj: /* pedagogové */

Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer

2009-01-14T21:24:53Z

Safarikovaj: /* Úvod */

== Úvod ==
Program ICP Waters neboli Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer byl vytvořen v červenci roku 1985 jako jeden ze šesti mezinárodních programů (ICPs) úmluvy [[CLRTAP]] (Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států). Tato úmluva vznikla v rámci [[EHK OSN|UNECE – Hospodářské komise OSN pro Evropu]]. Koordinačním centrem programu ICP Waters je norský Institute for Water Research (NIVA) v Oslu.

ICP Waters monitoruje vlivy [[wikipedia:cs:kyselý déšť|kyselých dešťů]] a [[Znečištění a ochrana ovzduší|znečištění ovzduší]] na vodu a vodní [[ekosystém|ekosystémy]]. [[atmosferická depozice|Depozice]] oxidů síry a dusíku, která vyvrcholila v 80. letech 20. století, způsobila okyselení ([[acidifikace|acidifikaci]]) vodního prostředí, tedy snížení pH vody. Tyto chemické změny pak způsobily změny biologické – ve složení vodních společenstev, jejich [[Diverzita společenstev|diverzitě]] a [[wikipedia:cs:Potravní řetězec|potravních řetězcích]]. Monitorovány jsou jak chemické tak biologické parametry vodních toků a nádrží. Data pro centrální databázi v NIVA poskytuje 20 zemí (18 evropských, USA, Kanada) z více než 200 povodí. <ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref> <ref>[http://www.unece.org/env/lrtap/WorkingGroups/wge/waters.htm ICP Waters na webu UNECE]
</ref>

== Měřené parametry ==
'''Chemické parametry:''' vždy se měří [[wikipedia:cs:kyselost|pH]], alkalinita, [[wikipedia:cs:elektrická vodivost|vodivost]], [[wikipedia:cs:Koncentrace (chemie)|koncentrace]] hlavních iontů (Na+, K+, Mg2+, Ca2+, NH4+, Cl–, SO42–, NO3–, Al3+), rozpuštěný organický uhlík. Na některých místech se navíc měří množství živin (dusík, fosfor), těžké kovy nebo perzistentní organické látky (POPs).

'''Biologické parametry:''' zjišťuje se druhové složení a abundance rozsivek, bezobratlých dna ([[wikipedia:cs:bentos|bentos]]) i otevřené vody ([[wikipedia:cs:pelagiál|pelagiál]]), ryb. Různé druhy organismů mají specifické nároky na chemizmus vody a slouží tak jako indikátory acidifikace. Acidosenzitivní druhy při poklesu pH vody zmizí, zatímco acidotolerantní zůstanou. [[wikipedia:cs:rozsivky|Rozsivky]] v sedimentu poskytují údaje o historii kvality vody v ekosystému.<ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref>

== Cíle programu ==
Cíle programu jsou:
* stanovit stupeň a plošný rozsah acidifikace povrchových vod
* zjišťovat vztahy mezi chemizmem vody a biologickou odpovědí
* popsat a vyhodnotit dlouhodobé trendy v chemizmu a biotě vod
* stanovovat kritické zátěže
* rozvíjet mezinárodní síť monitorovaných míst povrchových vod
* podporovat sjednocení monitorovacích postupů
* vyvíjet a doporučovat chemické a biologické metody pro účely monitorování
* informovat o pokrocích v plnění cílů programu a krátkodobých úkolů podle ročního pracovního programu
* řídit semináře týkající se problematiky vody
* spolupracovat v otázkách vod a dalšími programy ICP.<ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref><ref>Kvaeven, B., Ulstein, M. J., Skjelkvale, B. L., Raddum, G. G., and Hovind, H. (2001) ICP Waters - An international programme for surface water monitoring. Water Air And Soil Pollution 130 :775-780. </ref>
V posledních letech dochází v souvislosti se snížením množství acidifikujících emisí na řadě sledovaných lokalit k zotavování ekosystémů z acidifikace. Tyto změny se ICP Waters snaží popsat, stejně jako vliv klimatické změny a chování dusíku v ekosystémech. V tomto směru navazuje na ICP Waters program '''RECOVER 2010'''. Ten se soustřeďuje na citlivé vodní ekosystémy ve Velké Británii, Norsku, Švédsku, severní Itálii, Německu a České republice. Vyhodnocuje současný rozsah zotavení ekosystémů z acidifikace, identifikuje hlavní procesy vedoucí ke zotavení, modeluje další průběh zotavování např. pomocí modelu MAGIC. <ref>Ferrier, R. C., Jenkins, A., Wright, R. F., Schöpp, W. and Barth, H.(2001): Assessment of recovery of European surface waters from acidification 1970-2000: An introduction to the Special Issue. Hydrology and Earth System Sciences, Vol. 5 (3), 274–282. </ref>

== Monitorovací síť ==
ICP Waters zahrnuje přes 200 lokalit, které jsou monitorovány minimálně 4krát ročně. Z nich jsou k dispozici série dat z časového období o délce 10 až 20 let. Z některých míst až 30 let.

== ICP Waters v České republice ==
Monitoring v ČR zastřešuje [http://www.geology.cz/ Česká geologická služba]. Dále se na něm podílejí [http://www.blatna.cuni.cz/ Hydrobiologická stanice UK Velký Pálenec], [http://www.hbu.cas.cz/?lang=cs Hydrobiologický ústav Biologického centra AV ČR] a [http://www.vuv.cz/ Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka].
V současnosti je v ČR sledováno '''9 lokalit''': 6 jezer na Šumavě (Černé, Čertovo, Plešné, Prášilské, Laka, Žďárské), povodí Lysina ve Slavkovském lese, povodí Litavka v Brdech a povodí Uhlířská v Jizerských horách. Naměřená data jsou pravidelně odesílána do koordinačního centra v Oslu.

== Témata ==
* [[CLRTAP]]

== Zdroje ==
<references/>

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
* [[Evropská hospodářská komise OSN]]
* [[Znečištění vody]]
* [[Znečištění a ochrana ovzduší]]

=== Externí odkazy ===
* Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států společně s osmi protokoly [http://www.unece.org/env/lrtap/welcome.html CLRTAP]
* Další programy ICP
** [http://www.icp-forests.org ICP Forests]
** [http://www.corr-institute.se/ICP-Materials ICP Materials]
** [http://icpvegetation.ceh.ac.uk ICP Vegetation]
** [http://www.environment.fi/default.asp?contentid=246674&lan=EN ICP Integrated Monitoring]
** [http://www.icpmapping.org ICP Modelling and Mapping]
* CLRTAP a zdraví [http://www.euro.who.int/air/activities/20030528_4 Task Force on Health]
* [http://www.macaulay.ac.uk/recover/ Recover 2010]
* [http://www.geology.cz/ Česká geologická služba]

[[Kategorie:Skupina A]]
[[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]]
[[Kategorie:Vodní hospodářství]]
[[Kategorie:Přírodní rizika]]

Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer

2009-01-12T12:28:25Z

Safarikovaj: /* ICP Waters v České republice */

== Úvod ==
Program ICP Waters neboli Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer byl vytvořen v červenci roku 1985 jako jeden ze šesti mezinárodních programů (ICPs) úmluvy [[CLRTAP]] (Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států). Tato úmluva vznikla v rámci [[EHK OSN|UNECE – Hospodářské komise OSN pro Evropu]]. Koordinačním centrem programu ICP Waters je norský Institute for Water Research (NIVA) v Oslu.

ICP Waters monitoruje vlivy [[wikipedia:cs:kyselý déšť|kyselých dešťů]] a [[Znečištění a ochrana ovzduší|znečištění ovzduší]] na vodu a vodní [[ekosystém|ekosystémy]]. [[atmosferická depozice|Depozice]] oxidů síry a dusíku, která vyvrcholila v 80. letech 20. století, způsobila okyselení ([[acidifikace|acidifikaci]]) vodního prostředí, tedy snížení pH vody. Tyto chemické změny pak způsobily změny biologické – ve složení vodních společenstev, jejich [[Diverzita společenstev|diverzitě]] a [[wikipedia:cs:Potravní řetězec|potravních řetězcích]]. Monitorovány jsou jak chemické tak biologické parametry vodních toků a nádrží. Data pro centrální databázi v NIVA poskytuje 20 zemí (18 evropských, USA, Kanada) z více než 200 povodí. <ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref> <ref>[http://www.unece.org/env/lrtap/WorkingGroups/wge/waters.htm ICP Waters na webu UNECE]
</ref>
[[soubor:lokalityEvropa.jpg|thumb|right|Lokality v Evropě]] [[soubor:lokalityAmerika.jpg|thumb|right|Lokality v Severní Americe]]

== Měřené parametry ==
'''Chemické parametry:''' vždy se měří [[wikipedia:cs:kyselost|pH]], alkalinita, [[wikipedia:cs:elektrická vodivost|vodivost]], [[wikipedia:cs:Koncentrace (chemie)|koncentrace]] hlavních iontů (Na+, K+, Mg2+, Ca2+, NH4+, Cl–, SO42–, NO3–, Al3+), rozpuštěný organický uhlík. Na některých místech se navíc měří množství živin (dusík, fosfor), těžké kovy nebo perzistentní organické látky (POPs).

'''Biologické parametry:''' zjišťuje se druhové složení a abundance rozsivek, bezobratlých dna ([[wikipedia:cs:bentos|bentos]]) i otevřené vody ([[wikipedia:cs:pelagiál|pelagiál]]), ryb. Různé druhy organismů mají specifické nároky na chemizmus vody a slouží tak jako indikátory acidifikace. Acidosenzitivní druhy při poklesu pH vody zmizí, zatímco acidotolerantní zůstanou. [[wikipedia:cs:rozsivky|Rozsivky]] v sedimentu poskytují údaje o historii kvality vody v ekosystému.<ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref>

== Cíle programu ==
Cíle programu jsou:
* stanovit stupeň a plošný rozsah acidifikace povrchových vod
* zjišťovat vztahy mezi chemizmem vody a biologickou odpovědí
* popsat a vyhodnotit dlouhodobé trendy v chemizmu a biotě vod
* stanovovat kritické zátěže
* rozvíjet mezinárodní síť monitorovaných míst povrchových vod
* podporovat sjednocení monitorovacích postupů
* vyvíjet a doporučovat chemické a biologické metody pro účely monitorování
* informovat o pokrocích v plnění cílů programu a krátkodobých úkolů podle ročního pracovního programu
* řídit semináře týkající se problematiky vody
* spolupracovat v otázkách vod a dalšími programy ICP.<ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref><ref>Kvaeven, B., Ulstein, M. J., Skjelkvale, B. L., Raddum, G. G., and Hovind, H. (2001) ICP Waters - An international programme for surface water monitoring. Water Air And Soil Pollution 130 :775-780. </ref>
V posledních letech dochází v souvislosti se snížením množství acidifikujících emisí na řadě sledovaných lokalit k zotavování ekosystémů z acidifikace. Tyto změny se ICP Waters snaží popsat, stejně jako vliv klimatické změny a chování dusíku v ekosystémech. V tomto směru navazuje na ICP Waters program '''RECOVER 2010'''. Ten se soustřeďuje na citlivé vodní ekosystémy ve Velké Británii, Norsku, Švédsku, severní Itálii, Německu a České republice. Vyhodnocuje současný rozsah zotavení ekosystémů z acidifikace, identifikuje hlavní procesy vedoucí ke zotavení, modeluje další průběh zotavování např. pomocí modelu MAGIC. <ref>Ferrier, R. C., Jenkins, A., Wright, R. F., Schöpp, W. and Barth, H.(2001): Assessment of recovery of European surface waters from acidification 1970-2000: An introduction to the Special Issue. Hydrology and Earth System Sciences, Vol. 5 (3), 274–282. </ref>

== Monitorovací síť ==
ICP Waters zahrnuje přes 200 lokalit, které jsou monitorovány minimálně 4krát ročně. Z nich jsou k dispozici série dat z časového období o délce 10 až 20 let. Z některých míst až 30 let.

== ICP Waters v České republice ==
Monitoring v ČR zastřešuje [http://www.geology.cz/ Česká geologická služba]. Dále se na něm podílejí [http://www.blatna.cuni.cz/ Hydrobiologická stanice UK Velký Pálenec], [http://www.hbu.cas.cz/?lang=cs Hydrobiologický ústav Biologického centra AV ČR] a [http://www.vuv.cz/ Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka].
V současnosti je v ČR sledováno '''9 lokalit''': 6 jezer na Šumavě (Černé, Čertovo, Plešné, Prášilské, Laka, Žďárské), povodí Lysina ve Slavkovském lese, povodí Litavka v Brdech a povodí Uhlířská v Jizerských horách. Naměřená data jsou pravidelně odesílána do koordinačního centra v Oslu.

== Témata ==
* [[CLRTAP]]

== Zdroje ==
<references/>

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
* [[Evropská hospodářská komise OSN]]
* [[Znečištění vody]]
* [[Znečištění a ochrana ovzduší]]

=== Externí odkazy ===
* Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států společně s osmi protokoly [http://www.unece.org/env/lrtap/welcome.html CLRTAP]
* Další programy ICP
** [http://www.icp-forests.org ICP Forests]
** [http://www.corr-institute.se/ICP-Materials ICP Materials]
** [http://icpvegetation.ceh.ac.uk ICP Vegetation]
** [http://www.environment.fi/default.asp?contentid=246674&lan=EN ICP Integrated Monitoring]
** [http://www.icpmapping.org ICP Modelling and Mapping]
* CLRTAP a zdraví [http://www.euro.who.int/air/activities/20030528_4 Task Force on Health]
* [http://www.macaulay.ac.uk/recover/ Recover 2010]
* [http://www.geology.cz/ Česká geologická služba]

[[Kategorie:Skupina A]]
[[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]]
[[Kategorie:Vodní hospodářství]]
[[Kategorie:Přírodní rizika]]

Diskuse:Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer

2009-01-12T12:23:24Z

Safarikovaj: /* komentář */

Diskuse:Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer

2009-01-12T12:17:38Z

Safarikovaj: /* komentář */

Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer

2009-01-12T12:12:08Z

Safarikovaj: /* Monitorovací síť */

== Úvod ==
Program ICP Waters neboli Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer byl vytvořen v červenci roku 1985 jako jeden ze šesti mezinárodních programů (ICPs) úmluvy [[CLRTAP]] (Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států). Tato úmluva vznikla v rámci [[EHK OSN|UNECE – Hospodářské komise OSN pro Evropu]]. Koordinačním centrem programu ICP Waters je norský Institute for Water Research (NIVA) v Oslu.

ICP Waters monitoruje vlivy [[wikipedia:cs:kyselý déšť|kyselých dešťů]] a [[Znečištění a ochrana ovzduší|znečištění ovzduší]] na vodu a vodní [[ekosystém|ekosystémy]]. [[atmosferická depozice|Depozice]] oxidů síry a dusíku, která vyvrcholila v 80. letech 20. století, způsobila okyselení ([[acidifikace|acidifikaci]]) vodního prostředí, tedy snížení pH vody. Tyto chemické změny pak způsobily změny biologické – ve složení vodních společenstev, jejich [[Diverzita společenstev|diverzitě]] a [[wikipedia:cs:Potravní řetězec|potravních řetězcích]]. Monitorovány jsou jak chemické tak biologické parametry vodních toků a nádrží. Data pro centrální databázi v NIVA poskytuje 20 zemí (18 evropských, USA, Kanada) z více než 200 povodí. <ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref> <ref>[http://www.unece.org/env/lrtap/WorkingGroups/wge/waters.htm ICP Waters na webu UNECE]
</ref>
[[soubor:lokalityEvropa.jpg|thumb|right|Lokality v Evropě]] [[soubor:lokalityAmerika.jpg|thumb|right|Lokality v Severní Americe]]

== Měřené parametry ==
'''Chemické parametry:''' vždy se měří [[wikipedia:cs:kyselost|pH]], alkalinita, [[wikipedia:cs:elektrická vodivost|vodivost]], [[wikipedia:cs:Koncentrace (chemie)|koncentrace]] hlavních iontů (Na+, K+, Mg2+, Ca2+, NH4+, Cl–, SO42–, NO3–, Al3+), rozpuštěný organický uhlík. Na některých místech se navíc měří množství živin (dusík, fosfor), těžké kovy nebo perzistentní organické látky (POPs).

'''Biologické parametry:''' zjišťuje se druhové složení a abundance rozsivek, bezobratlých dna ([[wikipedia:cs:bentos|bentos]]) i otevřené vody ([[wikipedia:cs:pelagiál|pelagiál]]), ryb. Různé druhy organismů mají specifické nároky na chemizmus vody a slouží tak jako indikátory acidifikace. Acidosenzitivní druhy při poklesu pH vody zmizí, zatímco acidotolerantní zůstanou. [[wikipedia:cs:rozsivky|Rozsivky]] v sedimentu poskytují údaje o historii kvality vody v ekosystému.<ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref>

== Cíle programu ==
Cíle programu jsou:
* stanovit stupeň a plošný rozsah acidifikace povrchových vod
* zjišťovat vztahy mezi chemizmem vody a biologickou odpovědí
* popsat a vyhodnotit dlouhodobé trendy v chemizmu a biotě vod
* stanovovat kritické zátěže
* rozvíjet mezinárodní síť monitorovaných míst povrchových vod
* podporovat sjednocení monitorovacích postupů
* vyvíjet a doporučovat chemické a biologické metody pro účely monitorování
* informovat o pokrocích v plnění cílů programu a krátkodobých úkolů podle ročního pracovního programu
* řídit semináře týkající se problematiky vody
* spolupracovat v otázkách vod a dalšími programy ICP.<ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref><ref>Kvaeven, B., Ulstein, M. J., Skjelkvale, B. L., Raddum, G. G., and Hovind, H. (2001) ICP Waters - An international programme for surface water monitoring. Water Air And Soil Pollution 130 :775-780. </ref>
V posledních letech dochází v souvislosti se snížením množství acidifikujících emisí na řadě sledovaných lokalit k zotavování ekosystémů z acidifikace. Tyto změny se ICP Waters snaží popsat, stejně jako vliv klimatické změny a chování dusíku v ekosystémech. V tomto směru navazuje na ICP Waters program '''RECOVER 2010'''. Ten se soustřeďuje na citlivé vodní ekosystémy ve Velké Británii, Norsku, Švédsku, severní Itálii, Německu a České republice. Vyhodnocuje současný rozsah zotavení ekosystémů z acidifikace, identifikuje hlavní procesy vedoucí ke zotavení, modeluje další průběh zotavování např. pomocí modelu MAGIC. <ref>Ferrier, R. C., Jenkins, A., Wright, R. F., Schöpp, W. and Barth, H.(2001): Assessment of recovery of European surface waters from acidification 1970-2000: An introduction to the Special Issue. Hydrology and Earth System Sciences, Vol. 5 (3), 274–282. </ref>

== Monitorovací síť ==
ICP Waters zahrnuje přes 200 lokalit, které jsou monitorovány minimálně 4krát ročně. Z nich jsou k dispozici série dat z časového období o délce 10 až 20 let. Z některých míst až 30 let.

== ICP Waters v České republice ==
Monitoring v ČR zastřešuje [http://www.geology.cz/ Česká geologická služba]. V současnosti je v ČR sledováno 9 lokalit: 6 jezer na Šumavě (Černé, Čertovo, Plešné, Prášilské, Laka, Žďárské), povodí Lysina ve Slavkovském lese, povodí Litavka v Brdech a povodí Uhlířská v Jizerských horách. Naměřená data jsou pravidelně odesílána do koordinačního centra v Oslu.

== Témata ==
* [[CLRTAP]]

== Zdroje ==
<references/>

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
* [[Evropská hospodářská komise OSN]]
* [[Znečištění vody]]
* [[Znečištění a ochrana ovzduší]]

=== Externí odkazy ===
* Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států společně s osmi protokoly [http://www.unece.org/env/lrtap/welcome.html CLRTAP]
* Další programy ICP
** [http://www.icp-forests.org ICP Forests]
** [http://www.corr-institute.se/ICP-Materials ICP Materials]
** [http://icpvegetation.ceh.ac.uk ICP Vegetation]
** [http://www.environment.fi/default.asp?contentid=246674&lan=EN ICP Integrated Monitoring]
** [http://www.icpmapping.org ICP Modelling and Mapping]
* CLRTAP a zdraví [http://www.euro.who.int/air/activities/20030528_4 Task Force on Health]
* [http://www.macaulay.ac.uk/recover/ Recover 2010]
* [http://www.geology.cz/ Česká geologická služba]

[[Kategorie:Skupina A]]
[[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]]
[[Kategorie:Vodní hospodářství]]
[[Kategorie:Přírodní rizika]]

Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer

2009-01-12T12:10:19Z

Safarikovaj: /* ICP Waters v České republice */

== Úvod ==
Program ICP Waters neboli Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer byl vytvořen v červenci roku 1985 jako jeden ze šesti mezinárodních programů (ICPs) úmluvy [[CLRTAP]] (Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států). Tato úmluva vznikla v rámci [[EHK OSN|UNECE – Hospodářské komise OSN pro Evropu]]. Koordinačním centrem programu ICP Waters je norský Institute for Water Research (NIVA) v Oslu.

ICP Waters monitoruje vlivy [[wikipedia:cs:kyselý déšť|kyselých dešťů]] a [[Znečištění a ochrana ovzduší|znečištění ovzduší]] na vodu a vodní [[ekosystém|ekosystémy]]. [[atmosferická depozice|Depozice]] oxidů síry a dusíku, která vyvrcholila v 80. letech 20. století, způsobila okyselení ([[acidifikace|acidifikaci]]) vodního prostředí, tedy snížení pH vody. Tyto chemické změny pak způsobily změny biologické – ve složení vodních společenstev, jejich [[Diverzita společenstev|diverzitě]] a [[wikipedia:cs:Potravní řetězec|potravních řetězcích]]. Monitorovány jsou jak chemické tak biologické parametry vodních toků a nádrží. Data pro centrální databázi v NIVA poskytuje 20 zemí (18 evropských, USA, Kanada) z více než 200 povodí. <ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref> <ref>[http://www.unece.org/env/lrtap/WorkingGroups/wge/waters.htm ICP Waters na webu UNECE]
</ref>
[[soubor:lokalityEvropa.jpg|thumb|right|Lokality v Evropě]] [[soubor:lokalityAmerika.jpg|thumb|right|Lokality v Severní Americe]]

== Měřené parametry ==
'''Chemické parametry:''' vždy se měří [[wikipedia:cs:kyselost|pH]], alkalinita, [[wikipedia:cs:elektrická vodivost|vodivost]], [[wikipedia:cs:Koncentrace (chemie)|koncentrace]] hlavních iontů (Na+, K+, Mg2+, Ca2+, NH4+, Cl–, SO42–, NO3–, Al3+), rozpuštěný organický uhlík. Na některých místech se navíc měří množství živin (dusík, fosfor), těžké kovy nebo perzistentní organické látky (POPs).

'''Biologické parametry:''' zjišťuje se druhové složení a abundance rozsivek, bezobratlých dna ([[wikipedia:cs:bentos|bentos]]) i otevřené vody ([[wikipedia:cs:pelagiál|pelagiál]]), ryb. Různé druhy organismů mají specifické nároky na chemizmus vody a slouží tak jako indikátory acidifikace. Acidosenzitivní druhy při poklesu pH vody zmizí, zatímco acidotolerantní zůstanou. [[wikipedia:cs:rozsivky|Rozsivky]] v sedimentu poskytují údaje o historii kvality vody v ekosystému.<ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref>

== Cíle programu ==
Cíle programu jsou:
* stanovit stupeň a plošný rozsah acidifikace povrchových vod
* zjišťovat vztahy mezi chemizmem vody a biologickou odpovědí
* popsat a vyhodnotit dlouhodobé trendy v chemizmu a biotě vod
* stanovovat kritické zátěže
* rozvíjet mezinárodní síť monitorovaných míst povrchových vod
* podporovat sjednocení monitorovacích postupů
* vyvíjet a doporučovat chemické a biologické metody pro účely monitorování
* informovat o pokrocích v plnění cílů programu a krátkodobých úkolů podle ročního pracovního programu
* řídit semináře týkající se problematiky vody
* spolupracovat v otázkách vod a dalšími programy ICP.<ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref><ref>Kvaeven, B., Ulstein, M. J., Skjelkvale, B. L., Raddum, G. G., and Hovind, H. (2001) ICP Waters - An international programme for surface water monitoring. Water Air And Soil Pollution 130 :775-780. </ref>
V posledních letech dochází v souvislosti se snížením množství acidifikujících emisí na řadě sledovaných lokalit k zotavování ekosystémů z acidifikace. Tyto změny se ICP Waters snaží popsat, stejně jako vliv klimatické změny a chování dusíku v ekosystémech. V tomto směru navazuje na ICP Waters program '''RECOVER 2010'''. Ten se soustřeďuje na citlivé vodní ekosystémy ve Velké Británii, Norsku, Švédsku, severní Itálii, Německu a České republice. Vyhodnocuje současný rozsah zotavení ekosystémů z acidifikace, identifikuje hlavní procesy vedoucí ke zotavení, modeluje další průběh zotavování např. pomocí modelu MAGIC. <ref>Ferrier, R. C., Jenkins, A., Wright, R. F., Schöpp, W. and Barth, H.(2001): Assessment of recovery of European surface waters from acidification 1970-2000: An introduction to the Special Issue. Hydrology and Earth System Sciences, Vol. 5 (3), 274–282. </ref>

== Monitorovací síť ==
ICP Waters zahrnuje přes 200 monitorovaných lokalit. Z nich jsou k dispozici série dat z časového období o délce 10 až 20 let. Z některých míst až 30 let.

== ICP Waters v České republice ==
Monitoring v ČR zastřešuje [http://www.geology.cz/ Česká geologická služba]. V současnosti je v ČR sledováno 9 lokalit: 6 jezer na Šumavě (Černé, Čertovo, Plešné, Prášilské, Laka, Žďárské), povodí Lysina ve Slavkovském lese, povodí Litavka v Brdech a povodí Uhlířská v Jizerských horách. Naměřená data jsou pravidelně odesílána do koordinačního centra v Oslu.

== Témata ==
* [[CLRTAP]]

== Zdroje ==
<references/>

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
* [[Evropská hospodářská komise OSN]]
* [[Znečištění vody]]
* [[Znečištění a ochrana ovzduší]]

=== Externí odkazy ===
* Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států společně s osmi protokoly [http://www.unece.org/env/lrtap/welcome.html CLRTAP]
* Další programy ICP
** [http://www.icp-forests.org ICP Forests]
** [http://www.corr-institute.se/ICP-Materials ICP Materials]
** [http://icpvegetation.ceh.ac.uk ICP Vegetation]
** [http://www.environment.fi/default.asp?contentid=246674&lan=EN ICP Integrated Monitoring]
** [http://www.icpmapping.org ICP Modelling and Mapping]
* CLRTAP a zdraví [http://www.euro.who.int/air/activities/20030528_4 Task Force on Health]
* [http://www.macaulay.ac.uk/recover/ Recover 2010]
* [http://www.geology.cz/ Česká geologická služba]

[[Kategorie:Skupina A]]
[[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]]
[[Kategorie:Vodní hospodářství]]
[[Kategorie:Přírodní rizika]]

Záchranný program

2009-01-10T16:40:19Z

Safarikovaj: /* Perlorodka říční (Margaritifera margaritifera) */

__NOTOC__
= Záchranné programy ohrožených druhů v ČR =
Podle [http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny] jsou záchranné programy určeny "k ochraně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů" a jejich cílem je "vytvořit podmínky umožňující takové posílení populací těchto druhů, které by vedlo ke snížení stupně jejich ohrožení". <ref>[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= Zákon č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]</ref> <ref name="koncepce"> Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně
žijících živočichů v České republice (AOPK ČR 2005) http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Koncepce_zachrannych_programu.pdf</ref>

Záchranné programy v České republice se připravují pro druhy, kterým hrozí podle [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamů]] do 20 let vyhynutí nebo vyhubení, pokud nebudou podniknuta aktivní opatření na jejich záchranu. Jsou to dočasné projekty, jejichž cílem je kombinací různých typů opatření dosáhnout zvýšení populace dotčeného druhu nad úroveň ohrožení vyhynutím. Programy kombinují ochranu ''ex situ'' (např. záchranné chovy a vypouštění, tzn. [[reintrodukce]]) s ochranou ''in situ'', jejímž základem je především ochrana biotopů příslušného druhu. Mezi prováděná opatření patří např. minimalizace negativních vlivů (znečištěného prostředí, nevhodného hospodaření), vhodné obhospodařování a úpravy lokalit, odchovy a kultivace ''ex situ'', monitoring stavu populací, výzkum populací, vyhledávání vhodných lokalit, vzdělávání a osvěta atd...<ref name="koncepce">Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně
žijících živočichů v České republice (AOPK ČR 2005) http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Koncepce_zachrannych_programu.pdf</ref>

Záchranný program je ukončen po dosažení stanovených cílů. Může být ukončen ale i v případě, že byl program neúspěšný (druh vyhynul) nebo bylo v průběhu řešení zjištěno, že je nefunkční.
Záchranné programy pro kriticky a silně ohrožené druhy jsou zajišťovány [[Ministerstvo životního prostředí ČR|Ministerstvem životního prostředí]]. To pověřilo přípravou a koordinací záchranných programů [http://www.ochranaprirody.cz/ Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR]. Příprava a realizace programu se řídí konkrétními podmínkami formulovanými Stálým výborem [http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/conventions/bern/default_en.asp Bernské úmluvy] a [http://www.iucn.org/ Mezinárodním svazem ochrany přírody - IUCN]. Financovány jsou ze [http://www.sfzp.cz/ Státního fondu životního prostředí] a tzv.[http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/fm_norska.html Norských fondů] (Finanční mechanismus EHP/Norska). První záchranné programy byly v ČR vyhlášeny v roce 1998.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Kritéria výběru druhů pro záchranné programy==
* druh je v ČR zvláště chráněný
* druh je zařazen v [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamech]] jako obecně ohrožený (tzn. kriticky ohrožený, ohrožený, zranitelný)
* druh je ohrožen v podstatné části evropského areálu rozšíření
* druh se v ČR není na okraji svého areálu rozšíření - pokud je, musí být ohrožený v celém areálu rozšíření
* v minulosti byl výskyt druhu v ČR stálý
* v předchozích 50 letech došlo k poklesu početnosti jedinců druhu
* příčiny ohrožení jsou známé a působí na území ČR
* příčiny ohrožení jsou odstranitelné a to z finančního i odborného hlediska
* příčiny ohrožení je možné odstranit pouze rozsáhlými, centrálně řízenými aktivními zásahy
<ref>Klaudisová, A.: Metodika pro zpracování záchranných programů pro zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin a živočichů. AOPK ČR Praha 2002.</ref><ref name="koncepce">Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně
žijících živočichů v České republice (AOPK ČR 2005) http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Koncepce_zachrannych_programu.pdf</ref>

== Probíhající záchranné programy ==

==== Matizna bahenní ''(Angelica palustris)''====
kriticky ohrožená rostlina z čeledi mrkvovitých vázaná svým výskytem na slatinné louky. Původně se vyskytovala na sedmi lokalitách, dnes je na jediné lokalitě NPP Hrdibořické rybníky. Cílem programu, probíhajícího od roku 2000, je trvale obnovit populaci na 2 lokalitách v ČR.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[Soubor:Angelicapalustrisw.jpg|thumb|right|matizna bahenní]]

====Rdest dlouholistý ''(Potamogeton praelongus)''====
kriticky ohrožený druh, který se vyskytoval v proudících i stojatých čistých chladnějších vodách v okolí Písku, České Lípy, Chlumce nad Cidlinou, v Praze a v dolním Poorličí. Je indikátorem čistých vod. V současnosti u nás existuje poslední lokalita ve slepém rameni v Malšově Lhotě u Hradce Králové. Cílem záchranného programu (od roku 2003) je uchovat druh na stávající lokalitě a vytvořit alespoň dvě životaschopné populace v širším okolí.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Potamogetonpraelongusw.jpeg|thumb|right|rdest dlouholistý]]

====Hvozdík písečný český ''(Dianthus arenarius subsp. bohemicus)'' ====
roste v rozvolněných travinných společenstvech na píscích a stěrkopíscích. Je endemitem pleistocénních štěrkopískových teras u Roudnice nad Labem. Dříve býval hojný, dnes je kriticky ohrožený a vyskytuje se pouze na jediné lokalitě NPP Kleneč. Cílem programu, který probíhá od roku 2008, je rozšířit populaci na stávající lokalitě a zajistit rozvoj populace na náhradní lokalitě u Kyškovic.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Hořec jarní ''(Gentiana verna)'' ====
je kriticky ohrožený světlomilný druh středně vlhkých travnatých nízkostébelných luk a horských strání, který se ještě počátkem 20. století vyskytoval přibližně na sedmdesáti lokalitách v Čechách i na Moravě. Dnes se v ČR vyskytuje v nížinné formě na jediné lokalitě v NPP Rovná na Strakonicku a v horské formě na dvou lokalitách v CHKO Jeseníky (Malá a Velká Kotlina). Cíle záchranného programu jsou zvětšit populaci nížinné formy na stávající lokalitě a založit alespoň tři nové populace nížinné formy. U horské formy je cílem udržet stávající populace. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Gentianaverna.jpg|thumb|right|hořec jarní]]

====Perlorodka říční ''(Margaritifera margaritifera)''====
je vzácný mlž oligotrofních vod s nízkým obsahem iontových forem vápníku. V minulosti byl decimován kvůli lovu sladkovodních perel. Je citlivý na znečištění vody a vymírá v důsledku [[Wikipedia:cs:Eutrofizace|eutrofizace]] vod. Perlorodky se dožívají 30-50 let (v mesotrofním prostředí) a 80 až 140 let (v oligotrofním prostředí). Vývojem jsou vázány na přítomnost [[wikipedia:cs:Pstruh obecný potoční|pstruha potočního]] a [[wikipedia:cs:Losos obecný|lososa obecného]], kteří jsou hostitelskými rybami pro larvy perlorodek. V první polovině 20. století byla perlorodka říční přítomna na řadě lokalit v povodí Labe a Odry. Dnes je kriticky ohrožená a nachází se v horním toku Vltavy, Blanice, Malše a v jejich přítocích. Program probíhá od roku 2000. Jeho cíle jsou udržení a obnova stávajících populací, výsavba odchovných míst, revitalizace zmíněných povodí, vytvoření nových stanovišť, repatriace (neboli [[reintrodukce]]) na vhodná stanoviště, úprava hospodaření v povodích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Perlorodkaricniw.jpg|thumb|perlorodka říční]]

====Sysel obecný ''(Spermophilus citellus)''====
je kriticky ohrožený stepní hlodavec vyhledávající krátký travní porost. Na přelomu 40. a 50. let 20. století byl sysel obecný běžným obyvatelem travnatých mezí, porostů zemědělských plodin (obiloviny, vojtěška), luk a pastvin a byl ničen jakožto zemědělský škůdce. V roce 2007 byl výskyt sysla v ČR zaznamenán na 34 izolovaných lokalitách. Roku 2008 byl vyhlášen jeho záchranný program. Jeho cíle jsou udržet sysla na stávajících lokalitách a vytvořit 5 metapopulačních systémů výskytu sysla obecného v ČR. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Sysel 7.JPG|thumb|right|sysel obecný]]

====Užovka stromová ''(Zamenis longissimus)''====
je nejedovatý kriticky ohrožený had, který žije ve vlhčím prostředí a často je vázán na říční údolí. Zároveň preferuje heterogenní strukturu krajiny a členitý terén s širokou nabídkou biotopů. U nás se vyskytuje ve třech oblastech: v Poohří, v NP Podyjí a v Bílých Karpatech. Ohrožena je zejména populace v Poohří, jejíž areál se za posledních 120 let zmenšil na 8 % původní rozlohy. Záchranný program byl vyhlášen roku 2008 a jeho cílem je udržet životaschopné populace užovky stromové ve třech zmíněných oblastech výskytu. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Elaphelongissima.jpg|thumb|right|užovka stromová]]

==Ukončené záchranné programy==
====Tetřev hlušec ''(Tetrao urogallus)''====
Program probíhal v letech 1998-2007. Jeho cílem bylo zvýšit a udržet populaci tetřeva v ČR, poznat lépe jeho ekologii a biologii. Hlavními opatřeními byl chov a vypouštění tetřevů a následné sledování vypuštěných jedniců. Dále pak ojedinělé úpravy biotopů a regulace predátorů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Rys ostrovid ''(Lynx lynx)''====
Program probíhal v letech 1998-2000 a pro nefunkčnost byl ukončen z následujících důvodů. V rámci záchranného programu rysa ostrovida bylo území ČR rozděleno do tří zón (A,B,C) s různým režimem managementu rysí populace. V zónách B a C byla dána možnost udělení výjimky povolení odchytu nebo odstřelu rysa za předem stanovených podmínek (např. pokud rys způsoboval velké škody na hospodářských zvířatech, spárkaté zvěři atd.). Smyslem výjimek bylo předejít ilegálnímu odlovu rysů. Po dobu platnosti programu ale nebyla podána ani jedna žádost o výjimku a byl zjištěn ilegální odstřel přinejmenším 15 rysů. Důvodem mohlo být pozdní zpracování programu nebo složitá administrativa při udělování výjimek. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Připravované záchranné programy==
*plavín štítnatý ''(Nymphoides peltata)''

*vstavač trojzubý ''(Orchis tridentata)''

*hořeček mnohotvarý český ''(Gentianella praecox subsp. bohemica)''

==Programy péče==
jsou vytvářeny pro chráněné druhy, kterým nehrozí bezprostřední nebezpečí vyhynutí nebo vyhubení. Jedná se zejména o konfliktní druhy. Program péče je souborem ochranných, managementových, legislativních a popularizačních opatření zajišťujících péči o daný druh. Je vytvářen na 10 let. V současnoti se připravuje program péče pro vydru říční ''(Lutra lutra)'', u níž se zájmy ochrany střetávají se zájmy rybářských subjektů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
====Vydra říční ''(Lutra lutra)''====
je silně ohrožený druh a zároveň je druhem, který způsobuje škody na rybích obsádkách. V současné době není přímo ohrožena vyhynutím, ale pro její přežití je nezbytné vyřešení konfliktu její ochrany se zájmy rybářství. Nejvýrazněji ohrožují populaci vydry říční nelegální lov a úhyny na komunikacích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

=Evropské a celosvětové záchranné programy=
Tyto záchranné programy probíhají v zoologických zahradách a mají za úkol chránit druhy, kterým hrozí, nebo by brzy mohlo hrozit, vyhubení. Evropské záchranné programy zastřešuje EAZA (Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií). Spadají do nich Evropské záchranné programy (EEP) a Evropské plemenné knihy (ESB). Evropské programy dnes zahrnují více než 250 druhů zvířat.<ref>[http://www.eaza.net/ EAZA - evropské záchranné programy]</ref> Světové záchranné programy zastřešuje WAZA (Světová organizace zoologických zahrad a akvárii). Vytváří Mezinárodní plemenné knihy (ISB), v nichž je 182 druhů zvířat. Plemenné knihy mapují všechna zvířata daného druhu chovaná v zajetí a umožňují vyhledat pro zvířata v zoologických zahradách vhodné partnery k páření. <ref>[http://www.waza.org/conservation/index.php?main=conservation&view=breeding WAZA - mezinárodní záhranné programy]</ref>

== Témata ==
*[[Biodiverzita]]
*[[Globální ochrana biodiverzity]]
*[[Zvláště chráněný druh]]

== Zdroje ==
<references/>

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
*[[Červené knihy]]
*[[Legislativa ochrany přírody a krajiny]]
*[[Ministerstvo životního prostředí ČR]]
*[[Ochrana přírody]]
*[[Reintrodukce]]
*[[Státní fond životního prostředí]]

=== Externí odkazy ===
*[http://www.cbd.int/ Úmluva o biologické rozmanitosti]
*[http://www.iucn.org/ Mezinárodní svaz ochrany přírody IUCN]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ochrana_p%C5%99%C3%ADrody Ochrana přírody na české Wikipedii]
*[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=114/1992&PC_8411_l=114/1992&PC_8411_pi=0&PC_8411_ps=10&#10821 Zákon č. 144/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Biodiversity Biodiverzita na anglické Wikipedii]
[[Kategorie:Skupina A]]
[[Kategorie:Biosféra]]

Záchranný program

2009-01-10T16:36:53Z

Safarikovaj: /* Perlorodka říční (Margaritifera margaritifera) */

__NOTOC__
= Záchranné programy ohrožených druhů v ČR =
Podle [http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny] jsou záchranné programy určeny "k ochraně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů" a jejich cílem je "vytvořit podmínky umožňující takové posílení populací těchto druhů, které by vedlo ke snížení stupně jejich ohrožení". <ref>[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= Zákon č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]</ref> <ref name="koncepce"> Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně
žijících živočichů v České republice (AOPK ČR 2005) http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Koncepce_zachrannych_programu.pdf</ref>

Záchranné programy v České republice se připravují pro druhy, kterým hrozí podle [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamů]] do 20 let vyhynutí nebo vyhubení, pokud nebudou podniknuta aktivní opatření na jejich záchranu. Jsou to dočasné projekty, jejichž cílem je kombinací různých typů opatření dosáhnout zvýšení populace dotčeného druhu nad úroveň ohrožení vyhynutím. Programy kombinují ochranu ''ex situ'' (např. záchranné chovy a vypouštění, tzn. [[reintrodukce]]) s ochranou ''in situ'', jejímž základem je především ochrana biotopů příslušného druhu. Mezi prováděná opatření patří např. minimalizace negativních vlivů (znečištěného prostředí, nevhodného hospodaření), vhodné obhospodařování a úpravy lokalit, odchovy a kultivace ''ex situ'', monitoring stavu populací, výzkum populací, vyhledávání vhodných lokalit, vzdělávání a osvěta atd...<ref name="koncepce">Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně
žijících živočichů v České republice (AOPK ČR 2005) http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Koncepce_zachrannych_programu.pdf</ref>

Záchranný program je ukončen po dosažení stanovených cílů. Může být ukončen ale i v případě, že byl program neúspěšný (druh vyhynul) nebo bylo v průběhu řešení zjištěno, že je nefunkční.
Záchranné programy pro kriticky a silně ohrožené druhy jsou zajišťovány [[Ministerstvo životního prostředí ČR|Ministerstvem životního prostředí]]. To pověřilo přípravou a koordinací záchranných programů [http://www.ochranaprirody.cz/ Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR]. Příprava a realizace programu se řídí konkrétními podmínkami formulovanými Stálým výborem [http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/conventions/bern/default_en.asp Bernské úmluvy] a [http://www.iucn.org/ Mezinárodním svazem ochrany přírody - IUCN]. Financovány jsou ze [http://www.sfzp.cz/ Státního fondu životního prostředí] a tzv.[http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/fm_norska.html Norských fondů] (Finanční mechanismus EHP/Norska). První záchranné programy byly v ČR vyhlášeny v roce 1998.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Kritéria výběru druhů pro záchranné programy==
* druh je v ČR zvláště chráněný
* druh je zařazen v [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamech]] jako obecně ohrožený (tzn. kriticky ohrožený, ohrožený, zranitelný)
* druh je ohrožen v podstatné části evropského areálu rozšíření
* druh se v ČR není na okraji svého areálu rozšíření - pokud je, musí být ohrožený v celém areálu rozšíření
* v minulosti byl výskyt druhu v ČR stálý
* v předchozích 50 letech došlo k poklesu početnosti jedinců druhu
* příčiny ohrožení jsou známé a působí na území ČR
* příčiny ohrožení jsou odstranitelné a to z finančního i odborného hlediska
* příčiny ohrožení je možné odstranit pouze rozsáhlými, centrálně řízenými aktivními zásahy
<ref>Klaudisová, A.: Metodika pro zpracování záchranných programů pro zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin a živočichů. AOPK ČR Praha 2002.</ref><ref name="koncepce">Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně
žijících živočichů v České republice (AOPK ČR 2005) http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Koncepce_zachrannych_programu.pdf</ref>

== Probíhající záchranné programy ==

==== Matizna bahenní ''(Angelica palustris)''====
kriticky ohrožená rostlina z čeledi mrkvovitých vázaná svým výskytem na slatinné louky. Původně se vyskytovala na sedmi lokalitách, dnes je na jediné lokalitě NPP Hrdibořické rybníky. Cílem programu, probíhajícího od roku 2000, je trvale obnovit populaci na 2 lokalitách v ČR.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[Soubor:Angelicapalustrisw.jpg|thumb|right|matizna bahenní]]

====Rdest dlouholistý ''(Potamogeton praelongus)''====
kriticky ohrožený druh, který se vyskytoval v proudících i stojatých čistých chladnějších vodách v okolí Písku, České Lípy, Chlumce nad Cidlinou, v Praze a v dolním Poorličí. Je indikátorem čistých vod. V současnosti u nás existuje poslední lokalita ve slepém rameni v Malšově Lhotě u Hradce Králové. Cílem záchranného programu (od roku 2003) je uchovat druh na stávající lokalitě a vytvořit alespoň dvě životaschopné populace v širším okolí.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Potamogetonpraelongusw.jpeg|thumb|right|rdest dlouholistý]]

====Hvozdík písečný český ''(Dianthus arenarius subsp. bohemicus)'' ====
roste v rozvolněných travinných společenstvech na píscích a stěrkopíscích. Je endemitem pleistocénních štěrkopískových teras u Roudnice nad Labem. Dříve býval hojný, dnes je kriticky ohrožený a vyskytuje se pouze na jediné lokalitě NPP Kleneč. Cílem programu, který probíhá od roku 2008, je rozšířit populaci na stávající lokalitě a zajistit rozvoj populace na náhradní lokalitě u Kyškovic.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Hořec jarní ''(Gentiana verna)'' ====
je kriticky ohrožený světlomilný druh středně vlhkých travnatých nízkostébelných luk a horských strání, který se ještě počátkem 20. století vyskytoval přibližně na sedmdesáti lokalitách v Čechách i na Moravě. Dnes se v ČR vyskytuje v nížinné formě na jediné lokalitě v NPP Rovná na Strakonicku a v horské formě na dvou lokalitách v CHKO Jeseníky (Malá a Velká Kotlina). Cíle záchranného programu jsou zvětšit populaci nížinné formy na stávající lokalitě a založit alespoň tři nové populace nížinné formy. U horské formy je cílem udržet stávající populace. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Gentianaverna.jpg|thumb|right|hořec jarní]]

====Perlorodka říční ''(Margaritifera margaritifera)''====
je vzácný mlž oligotrofních vod s nízkým obsahem iontových forem vápníku. V minulosti byl decimován kvůli lovu sladkovodních perel. Je citlivý na znečištění vody a vymírá v důsledku [[Wikipedia:cs:Eutrofizace|eutrofizace]] vod. Perlorodky se dožívají 30-50 let (v mesotrofním prostředí) a 80 až 140 let (v oligotrofním prostředí). Vývojem jsou vázány na přítomnost pstruha potočního a lososa obecného, kteří jsou hostitelskými rybami pro larvy perlorodek. V první polovině 20. století byla perlorodka říční přítomna na řadě lokalit v povodí Labe a Odry. Dnes je kriticky ohrožená a nachází se v horním toku Vltavy, Blanice, Malše a v jejich přítocích. Program probíhá od roku 2000. Jeho cíle jsou udržení a obnova stávajících populací, výsavba odchovných míst, revitalizace zmíněných povodí, vytvoření nových stanovišť, repatriace (neboli [[reintrodukce]]) na vhodná stanoviště, úprava hospodaření v povodích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Perlorodkaricniw.jpg|thumb|perlorodka říční]]

====Sysel obecný ''(Spermophilus citellus)''====
je kriticky ohrožený stepní hlodavec vyhledávající krátký travní porost. Na přelomu 40. a 50. let 20. století byl sysel obecný běžným obyvatelem travnatých mezí, porostů zemědělských plodin (obiloviny, vojtěška), luk a pastvin a byl ničen jakožto zemědělský škůdce. V roce 2007 byl výskyt sysla v ČR zaznamenán na 34 izolovaných lokalitách. Roku 2008 byl vyhlášen jeho záchranný program. Jeho cíle jsou udržet sysla na stávajících lokalitách a vytvořit 5 metapopulačních systémů výskytu sysla obecného v ČR. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Sysel 7.JPG|thumb|right|sysel obecný]]

====Užovka stromová ''(Zamenis longissimus)''====
je nejedovatý kriticky ohrožený had, který žije ve vlhčím prostředí a často je vázán na říční údolí. Zároveň preferuje heterogenní strukturu krajiny a členitý terén s širokou nabídkou biotopů. U nás se vyskytuje ve třech oblastech: v Poohří, v NP Podyjí a v Bílých Karpatech. Ohrožena je zejména populace v Poohří, jejíž areál se za posledních 120 let zmenšil na 8 % původní rozlohy. Záchranný program byl vyhlášen roku 2008 a jeho cílem je udržet životaschopné populace užovky stromové ve třech zmíněných oblastech výskytu. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Elaphelongissima.jpg|thumb|right|užovka stromová]]

==Ukončené záchranné programy==
====Tetřev hlušec ''(Tetrao urogallus)''====
Program probíhal v letech 1998-2007. Jeho cílem bylo zvýšit a udržet populaci tetřeva v ČR, poznat lépe jeho ekologii a biologii. Hlavními opatřeními byl chov a vypouštění tetřevů a následné sledování vypuštěných jedniců. Dále pak ojedinělé úpravy biotopů a regulace predátorů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Rys ostrovid ''(Lynx lynx)''====
Program probíhal v letech 1998-2000 a pro nefunkčnost byl ukončen z následujících důvodů. V rámci záchranného programu rysa ostrovida bylo území ČR rozděleno do tří zón (A,B,C) s různým režimem managementu rysí populace. V zónách B a C byla dána možnost udělení výjimky povolení odchytu nebo odstřelu rysa za předem stanovených podmínek (např. pokud rys způsoboval velké škody na hospodářských zvířatech, spárkaté zvěři atd.). Smyslem výjimek bylo předejít ilegálnímu odlovu rysů. Po dobu platnosti programu ale nebyla podána ani jedna žádost o výjimku a byl zjištěn ilegální odstřel přinejmenším 15 rysů. Důvodem mohlo být pozdní zpracování programu nebo složitá administrativa při udělování výjimek. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Připravované záchranné programy==
*plavín štítnatý ''(Nymphoides peltata)''

*vstavač trojzubý ''(Orchis tridentata)''

*hořeček mnohotvarý český ''(Gentianella praecox subsp. bohemica)''

==Programy péče==
jsou vytvářeny pro chráněné druhy, kterým nehrozí bezprostřední nebezpečí vyhynutí nebo vyhubení. Jedná se zejména o konfliktní druhy. Program péče je souborem ochranných, managementových, legislativních a popularizačních opatření zajišťujících péči o daný druh. Je vytvářen na 10 let. V současnoti se připravuje program péče pro vydru říční ''(Lutra lutra)'', u níž se zájmy ochrany střetávají se zájmy rybářských subjektů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
====Vydra říční ''(Lutra lutra)''====
je silně ohrožený druh a zároveň je druhem, který způsobuje škody na rybích obsádkách. V současné době není přímo ohrožena vyhynutím, ale pro její přežití je nezbytné vyřešení konfliktu její ochrany se zájmy rybářství. Nejvýrazněji ohrožují populaci vydry říční nelegální lov a úhyny na komunikacích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

=Evropské a celosvětové záchranné programy=
Tyto záchranné programy probíhají v zoologických zahradách a mají za úkol chránit druhy, kterým hrozí, nebo by brzy mohlo hrozit, vyhubení. Evropské záchranné programy zastřešuje EAZA (Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií). Spadají do nich Evropské záchranné programy (EEP) a Evropské plemenné knihy (ESB). Evropské programy dnes zahrnují více než 250 druhů zvířat.<ref>[http://www.eaza.net/ EAZA - evropské záchranné programy]</ref> Světové záchranné programy zastřešuje WAZA (Světová organizace zoologických zahrad a akvárii). Vytváří Mezinárodní plemenné knihy (ISB), v nichž je 182 druhů zvířat. Plemenné knihy mapují všechna zvířata daného druhu chovaná v zajetí a umožňují vyhledat pro zvířata v zoologických zahradách vhodné partnery k páření. <ref>[http://www.waza.org/conservation/index.php?main=conservation&view=breeding WAZA - mezinárodní záhranné programy]</ref>

== Témata ==
*[[Biodiverzita]]
*[[Globální ochrana biodiverzity]]
*[[Zvláště chráněný druh]]

== Zdroje ==
<references/>

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
*[[Červené knihy]]
*[[Legislativa ochrany přírody a krajiny]]
*[[Ministerstvo životního prostředí ČR]]
*[[Ochrana přírody]]
*[[Reintrodukce]]
*[[Státní fond životního prostředí]]

=== Externí odkazy ===
*[http://www.cbd.int/ Úmluva o biologické rozmanitosti]
*[http://www.iucn.org/ Mezinárodní svaz ochrany přírody IUCN]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ochrana_p%C5%99%C3%ADrody Ochrana přírody na české Wikipedii]
*[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=114/1992&PC_8411_l=114/1992&PC_8411_pi=0&PC_8411_ps=10&#10821 Zákon č. 144/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Biodiversity Biodiverzita na anglické Wikipedii]
[[Kategorie:Skupina A]]
[[Kategorie:Biosféra]]

Záchranný program

2009-01-10T16:33:44Z

Safarikovaj: /* Perlorodka říční (Margaritifera margaritifera) */

__NOTOC__
= Záchranné programy ohrožených druhů v ČR =
Podle [http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny] jsou záchranné programy určeny "k ochraně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů" a jejich cílem je "vytvořit podmínky umožňující takové posílení populací těchto druhů, které by vedlo ke snížení stupně jejich ohrožení". <ref>[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= Zákon č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]</ref> <ref name="koncepce"> Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně
žijících živočichů v České republice (AOPK ČR 2005) http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Koncepce_zachrannych_programu.pdf</ref>

Záchranné programy v České republice se připravují pro druhy, kterým hrozí podle [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamů]] do 20 let vyhynutí nebo vyhubení, pokud nebudou podniknuta aktivní opatření na jejich záchranu. Jsou to dočasné projekty, jejichž cílem je kombinací různých typů opatření dosáhnout zvýšení populace dotčeného druhu nad úroveň ohrožení vyhynutím. Programy kombinují ochranu ''ex situ'' (např. záchranné chovy a vypouštění, tzn. [[reintrodukce]]) s ochranou ''in situ'', jejímž základem je především ochrana biotopů příslušného druhu. Mezi prováděná opatření patří např. minimalizace negativních vlivů (znečištěného prostředí, nevhodného hospodaření), vhodné obhospodařování a úpravy lokalit, odchovy a kultivace ''ex situ'', monitoring stavu populací, výzkum populací, vyhledávání vhodných lokalit, vzdělávání a osvěta atd...<ref name="koncepce">Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně
žijících živočichů v České republice (AOPK ČR 2005) http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Koncepce_zachrannych_programu.pdf</ref>

Záchranný program je ukončen po dosažení stanovených cílů. Může být ukončen ale i v případě, že byl program neúspěšný (druh vyhynul) nebo bylo v průběhu řešení zjištěno, že je nefunkční.
Záchranné programy pro kriticky a silně ohrožené druhy jsou zajišťovány [[Ministerstvo životního prostředí ČR|Ministerstvem životního prostředí]]. To pověřilo přípravou a koordinací záchranných programů [http://www.ochranaprirody.cz/ Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR]. Příprava a realizace programu se řídí konkrétními podmínkami formulovanými Stálým výborem [http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/conventions/bern/default_en.asp Bernské úmluvy] a [http://www.iucn.org/ Mezinárodním svazem ochrany přírody - IUCN]. Financovány jsou ze [http://www.sfzp.cz/ Státního fondu životního prostředí] a tzv.[http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/fm_norska.html Norských fondů] (Finanční mechanismus EHP/Norska). První záchranné programy byly v ČR vyhlášeny v roce 1998.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Kritéria výběru druhů pro záchranné programy==
* druh je v ČR zvláště chráněný
* druh je zařazen v [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamech]] jako obecně ohrožený (tzn. kriticky ohrožený, ohrožený, zranitelný)
* druh je ohrožen v podstatné části evropského areálu rozšíření
* druh se v ČR není na okraji svého areálu rozšíření - pokud je, musí být ohrožený v celém areálu rozšíření
* v minulosti byl výskyt druhu v ČR stálý
* v předchozích 50 letech došlo k poklesu početnosti jedinců druhu
* příčiny ohrožení jsou známé a působí na území ČR
* příčiny ohrožení jsou odstranitelné a to z finančního i odborného hlediska
* příčiny ohrožení je možné odstranit pouze rozsáhlými, centrálně řízenými aktivními zásahy
<ref>Klaudisová, A.: Metodika pro zpracování záchranných programů pro zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin a živočichů. AOPK ČR Praha 2002.</ref><ref name="koncepce">Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně
žijících živočichů v České republice (AOPK ČR 2005) http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Koncepce_zachrannych_programu.pdf</ref>

== Probíhající záchranné programy ==

==== Matizna bahenní ''(Angelica palustris)''====
kriticky ohrožená rostlina z čeledi mrkvovitých vázaná svým výskytem na slatinné louky. Původně se vyskytovala na sedmi lokalitách, dnes je na jediné lokalitě NPP Hrdibořické rybníky. Cílem programu, probíhajícího od roku 2000, je trvale obnovit populaci na 2 lokalitách v ČR.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[Soubor:Angelicapalustrisw.jpg|thumb|right|matizna bahenní]]

====Rdest dlouholistý ''(Potamogeton praelongus)''====
kriticky ohrožený druh, který se vyskytoval v proudících i stojatých čistých chladnějších vodách v okolí Písku, České Lípy, Chlumce nad Cidlinou, v Praze a v dolním Poorličí. Je indikátorem čistých vod. V současnosti u nás existuje poslední lokalita ve slepém rameni v Malšově Lhotě u Hradce Králové. Cílem záchranného programu (od roku 2003) je uchovat druh na stávající lokalitě a vytvořit alespoň dvě životaschopné populace v širším okolí.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Potamogetonpraelongusw.jpeg|thumb|right|rdest dlouholistý]]

====Hvozdík písečný český ''(Dianthus arenarius subsp. bohemicus)'' ====
roste v rozvolněných travinných společenstvech na píscích a stěrkopíscích. Je endemitem pleistocénních štěrkopískových teras u Roudnice nad Labem. Dříve býval hojný, dnes je kriticky ohrožený a vyskytuje se pouze na jediné lokalitě NPP Kleneč. Cílem programu, který probíhá od roku 2008, je rozšířit populaci na stávající lokalitě a zajistit rozvoj populace na náhradní lokalitě u Kyškovic.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Hořec jarní ''(Gentiana verna)'' ====
je kriticky ohrožený světlomilný druh středně vlhkých travnatých nízkostébelných luk a horských strání, který se ještě počátkem 20. století vyskytoval přibližně na sedmdesáti lokalitách v Čechách i na Moravě. Dnes se v ČR vyskytuje v nížinné formě na jediné lokalitě v NPP Rovná na Strakonicku a v horské formě na dvou lokalitách v CHKO Jeseníky (Malá a Velká Kotlina). Cíle záchranného programu jsou zvětšit populaci nížinné formy na stávající lokalitě a založit alespoň tři nové populace nížinné formy. U horské formy je cílem udržet stávající populace. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Gentianaverna.jpg|thumb|right|hořec jarní]]

====Perlorodka říční ''(Margaritifera margaritifera)''====
je vzácný mlž oligotrofních vod s nízkým obsahem iontových forem vápníku. V minulosti byl decimován kvůli lovu sladkovodních perel. Je citlivý na znečištění vody a vymírá v důsledku eutrofizace vod. Perlorodky se dožívají 30-50 let (v mesotrofním prostředí) a 80 až 140 let (v oligotrofním prostředí). Vývojem jsou vázány na přítomnost pstruha potočního a lososa obecného, kteří jsou hostitelskými rybami pro larvy perlorodek. V první polovině 20. století byla perlorodka říční přítomna na řadě lokalit v povodí Labe a Odry. Dnes je kriticky ohrožená a nachází se v horním toku Vltavy, Blanice, Malše a v jejich přítocích. Program probíhá od roku 2000. Jeho cíle jsou udržení a obnova stávajících populací, výsavba odchovných míst, revitalizace zmíněných povodí, vytvoření nových stanovišť, repatriace (neboli [[reintrodukce]]) na vhodná stanoviště, úprava hospodaření v povodích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Perlorodkaricniw.jpg|thumb|perlorodka říční]]

====Sysel obecný ''(Spermophilus citellus)''====
je kriticky ohrožený stepní hlodavec vyhledávající krátký travní porost. Na přelomu 40. a 50. let 20. století byl sysel obecný běžným obyvatelem travnatých mezí, porostů zemědělských plodin (obiloviny, vojtěška), luk a pastvin a byl ničen jakožto zemědělský škůdce. V roce 2007 byl výskyt sysla v ČR zaznamenán na 34 izolovaných lokalitách. Roku 2008 byl vyhlášen jeho záchranný program. Jeho cíle jsou udržet sysla na stávajících lokalitách a vytvořit 5 metapopulačních systémů výskytu sysla obecného v ČR. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Sysel 7.JPG|thumb|right|sysel obecný]]

====Užovka stromová ''(Zamenis longissimus)''====
je nejedovatý kriticky ohrožený had, který žije ve vlhčím prostředí a často je vázán na říční údolí. Zároveň preferuje heterogenní strukturu krajiny a členitý terén s širokou nabídkou biotopů. U nás se vyskytuje ve třech oblastech: v Poohří, v NP Podyjí a v Bílých Karpatech. Ohrožena je zejména populace v Poohří, jejíž areál se za posledních 120 let zmenšil na 8 % původní rozlohy. Záchranný program byl vyhlášen roku 2008 a jeho cílem je udržet životaschopné populace užovky stromové ve třech zmíněných oblastech výskytu. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Elaphelongissima.jpg|thumb|right|užovka stromová]]

==Ukončené záchranné programy==
====Tetřev hlušec ''(Tetrao urogallus)''====
Program probíhal v letech 1998-2007. Jeho cílem bylo zvýšit a udržet populaci tetřeva v ČR, poznat lépe jeho ekologii a biologii. Hlavními opatřeními byl chov a vypouštění tetřevů a následné sledování vypuštěných jedniců. Dále pak ojedinělé úpravy biotopů a regulace predátorů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Rys ostrovid ''(Lynx lynx)''====
Program probíhal v letech 1998-2000 a pro nefunkčnost byl ukončen z následujících důvodů. V rámci záchranného programu rysa ostrovida bylo území ČR rozděleno do tří zón (A,B,C) s různým režimem managementu rysí populace. V zónách B a C byla dána možnost udělení výjimky povolení odchytu nebo odstřelu rysa za předem stanovených podmínek (např. pokud rys způsoboval velké škody na hospodářských zvířatech, spárkaté zvěři atd.). Smyslem výjimek bylo předejít ilegálnímu odlovu rysů. Po dobu platnosti programu ale nebyla podána ani jedna žádost o výjimku a byl zjištěn ilegální odstřel přinejmenším 15 rysů. Důvodem mohlo být pozdní zpracování programu nebo složitá administrativa při udělování výjimek. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Připravované záchranné programy==
*plavín štítnatý ''(Nymphoides peltata)''

*vstavač trojzubý ''(Orchis tridentata)''

*hořeček mnohotvarý český ''(Gentianella praecox subsp. bohemica)''

==Programy péče==
jsou vytvářeny pro chráněné druhy, kterým nehrozí bezprostřední nebezpečí vyhynutí nebo vyhubení. Jedná se zejména o konfliktní druhy. Program péče je souborem ochranných, managementových, legislativních a popularizačních opatření zajišťujících péči o daný druh. Je vytvářen na 10 let. V současnoti se připravuje program péče pro vydru říční ''(Lutra lutra)'', u níž se zájmy ochrany střetávají se zájmy rybářských subjektů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
====Vydra říční ''(Lutra lutra)''====
je silně ohrožený druh a zároveň je druhem, který způsobuje škody na rybích obsádkách. V současné době není přímo ohrožena vyhynutím, ale pro její přežití je nezbytné vyřešení konfliktu její ochrany se zájmy rybářství. Nejvýrazněji ohrožují populaci vydry říční nelegální lov a úhyny na komunikacích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

=Evropské a celosvětové záchranné programy=
Tyto záchranné programy probíhají v zoologických zahradách a mají za úkol chránit druhy, kterým hrozí, nebo by brzy mohlo hrozit, vyhubení. Evropské záchranné programy zastřešuje EAZA (Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií). Spadají do nich Evropské záchranné programy (EEP) a Evropské plemenné knihy (ESB). Evropské programy dnes zahrnují více než 250 druhů zvířat.<ref>[http://www.eaza.net/ EAZA - evropské záchranné programy]</ref> Světové záchranné programy zastřešuje WAZA (Světová organizace zoologických zahrad a akvárii). Vytváří Mezinárodní plemenné knihy (ISB), v nichž je 182 druhů zvířat. Plemenné knihy mapují všechna zvířata daného druhu chovaná v zajetí a umožňují vyhledat pro zvířata v zoologických zahradách vhodné partnery k páření. <ref>[http://www.waza.org/conservation/index.php?main=conservation&view=breeding WAZA - mezinárodní záhranné programy]</ref>

== Témata ==
*[[Biodiverzita]]
*[[Globální ochrana biodiverzity]]
*[[Zvláště chráněný druh]]

== Zdroje ==
<references/>

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
*[[Červené knihy]]
*[[Legislativa ochrany přírody a krajiny]]
*[[Ministerstvo životního prostředí ČR]]
*[[Ochrana přírody]]
*[[Reintrodukce]]
*[[Státní fond životního prostředí]]

=== Externí odkazy ===
*[http://www.cbd.int/ Úmluva o biologické rozmanitosti]
*[http://www.iucn.org/ Mezinárodní svaz ochrany přírody IUCN]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ochrana_p%C5%99%C3%ADrody Ochrana přírody na české Wikipedii]
*[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=114/1992&PC_8411_l=114/1992&PC_8411_pi=0&PC_8411_ps=10&#10821 Zákon č. 144/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Biodiversity Biodiverzita na anglické Wikipedii]
[[Kategorie:Skupina A]]
[[Kategorie:Biosféra]]

Záchranný program

2009-01-10T16:29:55Z

Safarikovaj: /* Hvozdík písečný český (Dianthus arenarius subsp. bohemicus) */

__NOTOC__
= Záchranné programy ohrožených druhů v ČR =
Podle [http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny] jsou záchranné programy určeny "k ochraně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů" a jejich cílem je "vytvořit podmínky umožňující takové posílení populací těchto druhů, které by vedlo ke snížení stupně jejich ohrožení". <ref>[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= Zákon č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]</ref> <ref name="koncepce"> Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně
žijících živočichů v České republice (AOPK ČR 2005) http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Koncepce_zachrannych_programu.pdf</ref>

Záchranné programy v České republice se připravují pro druhy, kterým hrozí podle [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamů]] do 20 let vyhynutí nebo vyhubení, pokud nebudou podniknuta aktivní opatření na jejich záchranu. Jsou to dočasné projekty, jejichž cílem je kombinací různých typů opatření dosáhnout zvýšení populace dotčeného druhu nad úroveň ohrožení vyhynutím. Programy kombinují ochranu ''ex situ'' (např. záchranné chovy a vypouštění, tzn. [[reintrodukce]]) s ochranou ''in situ'', jejímž základem je především ochrana biotopů příslušného druhu. Mezi prováděná opatření patří např. minimalizace negativních vlivů (znečištěného prostředí, nevhodného hospodaření), vhodné obhospodařování a úpravy lokalit, odchovy a kultivace ''ex situ'', monitoring stavu populací, výzkum populací, vyhledávání vhodných lokalit, vzdělávání a osvěta atd...<ref name="koncepce">Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně
žijících živočichů v České republice (AOPK ČR 2005) http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Koncepce_zachrannych_programu.pdf</ref>

Záchranný program je ukončen po dosažení stanovených cílů. Může být ukončen ale i v případě, že byl program neúspěšný (druh vyhynul) nebo bylo v průběhu řešení zjištěno, že je nefunkční.
Záchranné programy pro kriticky a silně ohrožené druhy jsou zajišťovány [[Ministerstvo životního prostředí ČR|Ministerstvem životního prostředí]]. To pověřilo přípravou a koordinací záchranných programů [http://www.ochranaprirody.cz/ Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR]. Příprava a realizace programu se řídí konkrétními podmínkami formulovanými Stálým výborem [http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/conventions/bern/default_en.asp Bernské úmluvy] a [http://www.iucn.org/ Mezinárodním svazem ochrany přírody - IUCN]. Financovány jsou ze [http://www.sfzp.cz/ Státního fondu životního prostředí] a tzv.[http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/fm_norska.html Norských fondů] (Finanční mechanismus EHP/Norska). První záchranné programy byly v ČR vyhlášeny v roce 1998.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Kritéria výběru druhů pro záchranné programy==
* druh je v ČR zvláště chráněný
* druh je zařazen v [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamech]] jako obecně ohrožený (tzn. kriticky ohrožený, ohrožený, zranitelný)
* druh je ohrožen v podstatné části evropského areálu rozšíření
* druh se v ČR není na okraji svého areálu rozšíření - pokud je, musí být ohrožený v celém areálu rozšíření
* v minulosti byl výskyt druhu v ČR stálý
* v předchozích 50 letech došlo k poklesu početnosti jedinců druhu
* příčiny ohrožení jsou známé a působí na území ČR
* příčiny ohrožení jsou odstranitelné a to z finančního i odborného hlediska
* příčiny ohrožení je možné odstranit pouze rozsáhlými, centrálně řízenými aktivními zásahy
<ref>Klaudisová, A.: Metodika pro zpracování záchranných programů pro zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin a živočichů. AOPK ČR Praha 2002.</ref><ref name="koncepce">Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně
žijících živočichů v České republice (AOPK ČR 2005) http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Koncepce_zachrannych_programu.pdf</ref>

== Probíhající záchranné programy ==

==== Matizna bahenní ''(Angelica palustris)''====
kriticky ohrožená rostlina z čeledi mrkvovitých vázaná svým výskytem na slatinné louky. Původně se vyskytovala na sedmi lokalitách, dnes je na jediné lokalitě NPP Hrdibořické rybníky. Cílem programu, probíhajícího od roku 2000, je trvale obnovit populaci na 2 lokalitách v ČR.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[Soubor:Angelicapalustrisw.jpg|thumb|right|matizna bahenní]]

====Rdest dlouholistý ''(Potamogeton praelongus)''====
kriticky ohrožený druh, který se vyskytoval v proudících i stojatých čistých chladnějších vodách v okolí Písku, České Lípy, Chlumce nad Cidlinou, v Praze a v dolním Poorličí. Je indikátorem čistých vod. V současnosti u nás existuje poslední lokalita ve slepém rameni v Malšově Lhotě u Hradce Králové. Cílem záchranného programu (od roku 2003) je uchovat druh na stávající lokalitě a vytvořit alespoň dvě životaschopné populace v širším okolí.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Potamogetonpraelongusw.jpeg|thumb|right|rdest dlouholistý]]

====Hvozdík písečný český ''(Dianthus arenarius subsp. bohemicus)'' ====
roste v rozvolněných travinných společenstvech na píscích a stěrkopíscích. Je endemitem pleistocénních štěrkopískových teras u Roudnice nad Labem. Dříve býval hojný, dnes je kriticky ohrožený a vyskytuje se pouze na jediné lokalitě NPP Kleneč. Cílem programu, který probíhá od roku 2008, je rozšířit populaci na stávající lokalitě a zajistit rozvoj populace na náhradní lokalitě u Kyškovic.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Hořec jarní ''(Gentiana verna)'' ====
je kriticky ohrožený světlomilný druh středně vlhkých travnatých nízkostébelných luk a horských strání, který se ještě počátkem 20. století vyskytoval přibližně na sedmdesáti lokalitách v Čechách i na Moravě. Dnes se v ČR vyskytuje v nížinné formě na jediné lokalitě v NPP Rovná na Strakonicku a v horské formě na dvou lokalitách v CHKO Jeseníky (Malá a Velká Kotlina). Cíle záchranného programu jsou zvětšit populaci nížinné formy na stávající lokalitě a založit alespoň tři nové populace nížinné formy. U horské formy je cílem udržet stávající populace. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Gentianaverna.jpg|thumb|right|hořec jarní]]

====Perlorodka říční ''(Margaritifera margaritifera)''====
je vzácný mlž oligotrofních vod s nízkým obsahem iontových forem vápníku. V minulosti byl decimován kvůli lovu sladkovodních perel. Je citlivý na znečištění vody a vymírá v důsledku eutrofizace vod. Perlorodky se dožívají 30-50 let (v mesotrofním prostředí) a 80 až 140 let (v oligotrofním prostředí). Vývojem jsou vázány na přítomnost pstruha potočního a lososa obecného, kteří jsou hostitelskými rybami pro larvy perlorodek. V první polovině 20. století byla perlorodka říční přítomna na řadě lokalit v povodí Labe a Odry. Dnes je kriticky ohrožená a nachází se v horním toku Vltavy, Blanice, Malše a v jejich přítocích. Program probíhá od roku 2000. Jeho cíle jsou udržení a obnova stávajících populací, výsavba odchovných míst, revitalizace zmíněných povodí, vytvoření nových stanovišť, repatriace (neboli [[reintrodukce]]) na vhodná stanoviště , úprava hospodaření v povodích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Perlorodkaricniw.jpg|thumb|perlorodka říční]]

====Sysel obecný ''(Spermophilus citellus)''====
je kriticky ohrožený stepní hlodavec vyhledávající krátký travní porost. Na přelomu 40. a 50. let 20. století byl sysel obecný běžným obyvatelem travnatých mezí, porostů zemědělských plodin (obiloviny, vojtěška), luk a pastvin a byl ničen jakožto zemědělský škůdce. V roce 2007 byl výskyt sysla v ČR zaznamenán na 34 izolovaných lokalitách. Roku 2008 byl vyhlášen jeho záchranný program. Jeho cíle jsou udržet sysla na stávajících lokalitách a vytvořit 5 metapopulačních systémů výskytu sysla obecného v ČR. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Sysel 7.JPG|thumb|right|sysel obecný]]

====Užovka stromová ''(Zamenis longissimus)''====
je nejedovatý kriticky ohrožený had, který žije ve vlhčím prostředí a často je vázán na říční údolí. Zároveň preferuje heterogenní strukturu krajiny a členitý terén s širokou nabídkou biotopů. U nás se vyskytuje ve třech oblastech: v Poohří, v NP Podyjí a v Bílých Karpatech. Ohrožena je zejména populace v Poohří, jejíž areál se za posledních 120 let zmenšil na 8 % původní rozlohy. Záchranný program byl vyhlášen roku 2008 a jeho cílem je udržet životaschopné populace užovky stromové ve třech zmíněných oblastech výskytu. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Elaphelongissima.jpg|thumb|right|užovka stromová]]

==Ukončené záchranné programy==
====Tetřev hlušec ''(Tetrao urogallus)''====
Program probíhal v letech 1998-2007. Jeho cílem bylo zvýšit a udržet populaci tetřeva v ČR, poznat lépe jeho ekologii a biologii. Hlavními opatřeními byl chov a vypouštění tetřevů a následné sledování vypuštěných jedniců. Dále pak ojedinělé úpravy biotopů a regulace predátorů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Rys ostrovid ''(Lynx lynx)''====
Program probíhal v letech 1998-2000 a pro nefunkčnost byl ukončen z následujících důvodů. V rámci záchranného programu rysa ostrovida bylo území ČR rozděleno do tří zón (A,B,C) s různým režimem managementu rysí populace. V zónách B a C byla dána možnost udělení výjimky povolení odchytu nebo odstřelu rysa za předem stanovených podmínek (např. pokud rys způsoboval velké škody na hospodářských zvířatech, spárkaté zvěři atd.). Smyslem výjimek bylo předejít ilegálnímu odlovu rysů. Po dobu platnosti programu ale nebyla podána ani jedna žádost o výjimku a byl zjištěn ilegální odstřel přinejmenším 15 rysů. Důvodem mohlo být pozdní zpracování programu nebo složitá administrativa při udělování výjimek. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Připravované záchranné programy==
*plavín štítnatý ''(Nymphoides peltata)''

*vstavač trojzubý ''(Orchis tridentata)''

*hořeček mnohotvarý český ''(Gentianella praecox subsp. bohemica)''

==Programy péče==
jsou vytvářeny pro chráněné druhy, kterým nehrozí bezprostřední nebezpečí vyhynutí nebo vyhubení. Jedná se zejména o konfliktní druhy. Program péče je souborem ochranných, managementových, legislativních a popularizačních opatření zajišťujících péči o daný druh. Je vytvářen na 10 let. V současnoti se připravuje program péče pro vydru říční ''(Lutra lutra)'', u níž se zájmy ochrany střetávají se zájmy rybářských subjektů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
====Vydra říční ''(Lutra lutra)''====
je silně ohrožený druh a zároveň je druhem, který způsobuje škody na rybích obsádkách. V současné době není přímo ohrožena vyhynutím, ale pro její přežití je nezbytné vyřešení konfliktu její ochrany se zájmy rybářství. Nejvýrazněji ohrožují populaci vydry říční nelegální lov a úhyny na komunikacích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

=Evropské a celosvětové záchranné programy=
Tyto záchranné programy probíhají v zoologických zahradách a mají za úkol chránit druhy, kterým hrozí, nebo by brzy mohlo hrozit, vyhubení. Evropské záchranné programy zastřešuje EAZA (Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií). Spadají do nich Evropské záchranné programy (EEP) a Evropské plemenné knihy (ESB). Evropské programy dnes zahrnují více než 250 druhů zvířat.<ref>[http://www.eaza.net/ EAZA - evropské záchranné programy]</ref> Světové záchranné programy zastřešuje WAZA (Světová organizace zoologických zahrad a akvárii). Vytváří Mezinárodní plemenné knihy (ISB), v nichž je 182 druhů zvířat. Plemenné knihy mapují všechna zvířata daného druhu chovaná v zajetí a umožňují vyhledat pro zvířata v zoologických zahradách vhodné partnery k páření. <ref>[http://www.waza.org/conservation/index.php?main=conservation&view=breeding WAZA - mezinárodní záhranné programy]</ref>

== Témata ==
*[[Biodiverzita]]
*[[Globální ochrana biodiverzity]]
*[[Zvláště chráněný druh]]

== Zdroje ==
<references/>

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
*[[Červené knihy]]
*[[Legislativa ochrany přírody a krajiny]]
*[[Ministerstvo životního prostředí ČR]]
*[[Ochrana přírody]]
*[[Reintrodukce]]
*[[Státní fond životního prostředí]]

=== Externí odkazy ===
*[http://www.cbd.int/ Úmluva o biologické rozmanitosti]
*[http://www.iucn.org/ Mezinárodní svaz ochrany přírody IUCN]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ochrana_p%C5%99%C3%ADrody Ochrana přírody na české Wikipedii]
*[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=114/1992&PC_8411_l=114/1992&PC_8411_pi=0&PC_8411_ps=10&#10821 Zákon č. 144/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Biodiversity Biodiverzita na anglické Wikipedii]
[[Kategorie:Skupina A]]
[[Kategorie:Biosféra]]

Záchranný program

2009-01-10T16:27:54Z

Safarikovaj: /* Záchranné programy ohrožených druhů v ČR */

__NOTOC__
= Záchranné programy ohrožených druhů v ČR =
Podle [http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny] jsou záchranné programy určeny "k ochraně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů" a jejich cílem je "vytvořit podmínky umožňující takové posílení populací těchto druhů, které by vedlo ke snížení stupně jejich ohrožení". <ref>[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= Zákon č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]</ref> <ref name="koncepce"> Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně
žijících živočichů v České republice (AOPK ČR 2005) http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Koncepce_zachrannych_programu.pdf</ref>

Záchranné programy v České republice se připravují pro druhy, kterým hrozí podle [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamů]] do 20 let vyhynutí nebo vyhubení, pokud nebudou podniknuta aktivní opatření na jejich záchranu. Jsou to dočasné projekty, jejichž cílem je kombinací různých typů opatření dosáhnout zvýšení populace dotčeného druhu nad úroveň ohrožení vyhynutím. Programy kombinují ochranu ''ex situ'' (např. záchranné chovy a vypouštění, tzn. [[reintrodukce]]) s ochranou ''in situ'', jejímž základem je především ochrana biotopů příslušného druhu. Mezi prováděná opatření patří např. minimalizace negativních vlivů (znečištěného prostředí, nevhodného hospodaření), vhodné obhospodařování a úpravy lokalit, odchovy a kultivace ''ex situ'', monitoring stavu populací, výzkum populací, vyhledávání vhodných lokalit, vzdělávání a osvěta atd...<ref name="koncepce">Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně
žijících živočichů v České republice (AOPK ČR 2005) http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Koncepce_zachrannych_programu.pdf</ref>

Záchranný program je ukončen po dosažení stanovených cílů. Může být ukončen ale i v případě, že byl program neúspěšný (druh vyhynul) nebo bylo v průběhu řešení zjištěno, že je nefunkční.
Záchranné programy pro kriticky a silně ohrožené druhy jsou zajišťovány [[Ministerstvo životního prostředí ČR|Ministerstvem životního prostředí]]. To pověřilo přípravou a koordinací záchranných programů [http://www.ochranaprirody.cz/ Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR]. Příprava a realizace programu se řídí konkrétními podmínkami formulovanými Stálým výborem [http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/conventions/bern/default_en.asp Bernské úmluvy] a [http://www.iucn.org/ Mezinárodním svazem ochrany přírody - IUCN]. Financovány jsou ze [http://www.sfzp.cz/ Státního fondu životního prostředí] a tzv.[http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/fm_norska.html Norských fondů] (Finanční mechanismus EHP/Norska). První záchranné programy byly v ČR vyhlášeny v roce 1998.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Kritéria výběru druhů pro záchranné programy==
* druh je v ČR zvláště chráněný
* druh je zařazen v [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamech]] jako obecně ohrožený (tzn. kriticky ohrožený, ohrožený, zranitelný)
* druh je ohrožen v podstatné části evropského areálu rozšíření
* druh se v ČR není na okraji svého areálu rozšíření - pokud je, musí být ohrožený v celém areálu rozšíření
* v minulosti byl výskyt druhu v ČR stálý
* v předchozích 50 letech došlo k poklesu početnosti jedinců druhu
* příčiny ohrožení jsou známé a působí na území ČR
* příčiny ohrožení jsou odstranitelné a to z finančního i odborného hlediska
* příčiny ohrožení je možné odstranit pouze rozsáhlými, centrálně řízenými aktivními zásahy
<ref>Klaudisová, A.: Metodika pro zpracování záchranných programů pro zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin a živočichů. AOPK ČR Praha 2002.</ref><ref name="koncepce">Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně
žijících živočichů v České republice (AOPK ČR 2005) http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Koncepce_zachrannych_programu.pdf</ref>

== Probíhající záchranné programy ==

==== Matizna bahenní ''(Angelica palustris)''====
kriticky ohrožená rostlina z čeledi mrkvovitých vázaná svým výskytem na slatinné louky. Původně se vyskytovala na sedmi lokalitách, dnes je na jediné lokalitě NPP Hrdibořické rybníky. Cílem programu, probíhajícího od roku 2000, je trvale obnovit populaci na 2 lokalitách v ČR.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[Soubor:Angelicapalustrisw.jpg|thumb|right|matizna bahenní]]

====Rdest dlouholistý ''(Potamogeton praelongus)''====
kriticky ohrožený druh, který se vyskytoval v proudících i stojatých čistých chladnějších vodách v okolí Písku, České Lípy, Chlumce nad Cidlinou, v Praze a v dolním Poorličí. Je indikátorem čistých vod. V současnosti u nás existuje poslední lokalita ve slepém rameni v Malšově Lhotě u Hradce Králové. Cílem záchranného programu (od roku 2003) je uchovat druh na stávající lokalitě a vytvořit alespoň dvě životaschopné populace v širším okolí.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Potamogetonpraelongusw.jpeg|thumb|right|rdest dlouholistý]]

====Hvozdík písečný český ''(Dianthus arenarius subsp. bohemicus)'' ====
roste v rozvolněných travinných společenstvech na píscích a stěrkopíscích. Je endemitem pleistocénních štěrkopískových teras u Roudnice nad Labem. Dříve býval hojný, dnes je kriticky ohrožený a vyskytuje se pouze na jediné lokalitě NPP Kleneč. Cílem programu, který probíhá od roku 2008, je rozšířit populaci na stávající lokalitě a zaistit rozvoj populace na náhradní lokalitě u Kyškovic.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Hořec jarní ''(Gentiana verna)'' ====
je kriticky ohrožený světlomilný druh středně vlhkých travnatých nízkostébelných luk a horských strání, který se ještě počátkem 20. století vyskytoval přibližně na sedmdesáti lokalitách v Čechách i na Moravě. Dnes se v ČR vyskytuje v nížinné formě na jediné lokalitě v NPP Rovná na Strakonicku a v horské formě na dvou lokalitách v CHKO Jeseníky (Malá a Velká Kotlina). Cíle záchranného programu jsou zvětšit populaci nížinné formy na stávající lokalitě a založit alespoň tři nové populace nížinné formy. U horské formy je cílem udržet stávající populace. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Gentianaverna.jpg|thumb|right|hořec jarní]]

====Perlorodka říční ''(Margaritifera margaritifera)''====
je vzácný mlž oligotrofních vod s nízkým obsahem iontových forem vápníku. V minulosti byl decimován kvůli lovu sladkovodních perel. Je citlivý na znečištění vody a vymírá v důsledku eutrofizace vod. Perlorodky se dožívají 30-50 let (v mesotrofním prostředí) a 80 až 140 let (v oligotrofním prostředí). Vývojem jsou vázány na přítomnost pstruha potočního a lososa obecného, kteří jsou hostitelskými rybami pro larvy perlorodek. V první polovině 20. století byla perlorodka říční přítomna na řadě lokalit v povodí Labe a Odry. Dnes je kriticky ohrožená a nachází se v horním toku Vltavy, Blanice, Malše a v jejich přítocích. Program probíhá od roku 2000. Jeho cíle jsou udržení a obnova stávajících populací, výsavba odchovných míst, revitalizace zmíněných povodí, vytvoření nových stanovišť, repatriace (neboli [[reintrodukce]]) na vhodná stanoviště , úprava hospodaření v povodích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Perlorodkaricniw.jpg|thumb|perlorodka říční]]

====Sysel obecný ''(Spermophilus citellus)''====
je kriticky ohrožený stepní hlodavec vyhledávající krátký travní porost. Na přelomu 40. a 50. let 20. století byl sysel obecný běžným obyvatelem travnatých mezí, porostů zemědělských plodin (obiloviny, vojtěška), luk a pastvin a byl ničen jakožto zemědělský škůdce. V roce 2007 byl výskyt sysla v ČR zaznamenán na 34 izolovaných lokalitách. Roku 2008 byl vyhlášen jeho záchranný program. Jeho cíle jsou udržet sysla na stávajících lokalitách a vytvořit 5 metapopulačních systémů výskytu sysla obecného v ČR. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Sysel 7.JPG|thumb|right|sysel obecný]]

====Užovka stromová ''(Zamenis longissimus)''====
je nejedovatý kriticky ohrožený had, který žije ve vlhčím prostředí a často je vázán na říční údolí. Zároveň preferuje heterogenní strukturu krajiny a členitý terén s širokou nabídkou biotopů. U nás se vyskytuje ve třech oblastech: v Poohří, v NP Podyjí a v Bílých Karpatech. Ohrožena je zejména populace v Poohří, jejíž areál se za posledních 120 let zmenšil na 8 % původní rozlohy. Záchranný program byl vyhlášen roku 2008 a jeho cílem je udržet životaschopné populace užovky stromové ve třech zmíněných oblastech výskytu. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Elaphelongissima.jpg|thumb|right|užovka stromová]]

==Ukončené záchranné programy==
====Tetřev hlušec ''(Tetrao urogallus)''====
Program probíhal v letech 1998-2007. Jeho cílem bylo zvýšit a udržet populaci tetřeva v ČR, poznat lépe jeho ekologii a biologii. Hlavními opatřeními byl chov a vypouštění tetřevů a následné sledování vypuštěných jedniců. Dále pak ojedinělé úpravy biotopů a regulace predátorů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Rys ostrovid ''(Lynx lynx)''====
Program probíhal v letech 1998-2000 a pro nefunkčnost byl ukončen z následujících důvodů. V rámci záchranného programu rysa ostrovida bylo území ČR rozděleno do tří zón (A,B,C) s různým režimem managementu rysí populace. V zónách B a C byla dána možnost udělení výjimky povolení odchytu nebo odstřelu rysa za předem stanovených podmínek (např. pokud rys způsoboval velké škody na hospodářských zvířatech, spárkaté zvěři atd.). Smyslem výjimek bylo předejít ilegálnímu odlovu rysů. Po dobu platnosti programu ale nebyla podána ani jedna žádost o výjimku a byl zjištěn ilegální odstřel přinejmenším 15 rysů. Důvodem mohlo být pozdní zpracování programu nebo složitá administrativa při udělování výjimek. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Připravované záchranné programy==
*plavín štítnatý ''(Nymphoides peltata)''

*vstavač trojzubý ''(Orchis tridentata)''

*hořeček mnohotvarý český ''(Gentianella praecox subsp. bohemica)''

==Programy péče==
jsou vytvářeny pro chráněné druhy, kterým nehrozí bezprostřední nebezpečí vyhynutí nebo vyhubení. Jedná se zejména o konfliktní druhy. Program péče je souborem ochranných, managementových, legislativních a popularizačních opatření zajišťujících péči o daný druh. Je vytvářen na 10 let. V současnoti se připravuje program péče pro vydru říční ''(Lutra lutra)'', u níž se zájmy ochrany střetávají se zájmy rybářských subjektů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
====Vydra říční ''(Lutra lutra)''====
je silně ohrožený druh a zároveň je druhem, který způsobuje škody na rybích obsádkách. V současné době není přímo ohrožena vyhynutím, ale pro její přežití je nezbytné vyřešení konfliktu její ochrany se zájmy rybářství. Nejvýrazněji ohrožují populaci vydry říční nelegální lov a úhyny na komunikacích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

=Evropské a celosvětové záchranné programy=
Tyto záchranné programy probíhají v zoologických zahradách a mají za úkol chránit druhy, kterým hrozí, nebo by brzy mohlo hrozit, vyhubení. Evropské záchranné programy zastřešuje EAZA (Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií). Spadají do nich Evropské záchranné programy (EEP) a Evropské plemenné knihy (ESB). Evropské programy dnes zahrnují více než 250 druhů zvířat.<ref>[http://www.eaza.net/ EAZA - evropské záchranné programy]</ref> Světové záchranné programy zastřešuje WAZA (Světová organizace zoologických zahrad a akvárii). Vytváří Mezinárodní plemenné knihy (ISB), v nichž je 182 druhů zvířat. Plemenné knihy mapují všechna zvířata daného druhu chovaná v zajetí a umožňují vyhledat pro zvířata v zoologických zahradách vhodné partnery k páření. <ref>[http://www.waza.org/conservation/index.php?main=conservation&view=breeding WAZA - mezinárodní záhranné programy]</ref>

== Témata ==
*[[Biodiverzita]]
*[[Globální ochrana biodiverzity]]
*[[Zvláště chráněný druh]]

== Zdroje ==
<references/>

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
*[[Červené knihy]]
*[[Legislativa ochrany přírody a krajiny]]
*[[Ministerstvo životního prostředí ČR]]
*[[Ochrana přírody]]
*[[Reintrodukce]]
*[[Státní fond životního prostředí]]

=== Externí odkazy ===
*[http://www.cbd.int/ Úmluva o biologické rozmanitosti]
*[http://www.iucn.org/ Mezinárodní svaz ochrany přírody IUCN]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ochrana_p%C5%99%C3%ADrody Ochrana přírody na české Wikipedii]
*[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=114/1992&PC_8411_l=114/1992&PC_8411_pi=0&PC_8411_ps=10&#10821 Zákon č. 144/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Biodiversity Biodiverzita na anglické Wikipedii]
[[Kategorie:Skupina A]]
[[Kategorie:Biosféra]]

Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer

2009-01-10T16:22:57Z

Safarikovaj: /* ICP Waters v České republice */

== Úvod ==
Program ICP Waters neboli Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer byl vytvořen v červenci roku 1985 jako jeden ze šesti mezinárodních programů (ICPs) úmluvy [[CLRTAP]] (Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států). Tato úmluva vznikla v rámci [[EHK OSN|UNECE – Hospodářské komise OSN pro Evropu]]. Koordinačním centrem programu ICP Waters je norský Institute for Water Research (NIVA) v Oslu.

ICP Waters monitoruje vlivy [[wikipedia:cs:kyselý déšť|kyselých dešťů]] a [[Znečištění a ochrana ovzduší|znečištění ovzduší]] na vodu a vodní [[ekosystém|ekosystémy]]. [[atmosferická depozice|Depozice]] oxidů síry a dusíku, která vyvrcholila v 80. letech 20. století, způsobila okyselení ([[acidifikace|acidifikaci]]) vodního prostředí, tedy snížení pH vody. Tyto chemické změny pak způsobily změny biologické – ve složení vodních společenstev, jejich [[Diverzita společenstev|diverzitě]] a [[wikipedia:cs:Potravní řetězec|potravních řetězcích]]. Monitorovány jsou jak chemické tak biologické parametry vodních toků a nádrží. Data pro centrální databázi v NIVA poskytuje 20 zemí (18 evropských, USA, Kanada) z více než 200 povodí. <ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref> <ref>[http://www.unece.org/env/lrtap/WorkingGroups/wge/waters.htm ICP Waters na webu UNECE]
</ref>
[[soubor:lokalityEvropa.jpg|thumb|right|Lokality v Evropě]] [[soubor:lokalityAmerika.jpg|thumb|right|Lokality v Severní Americe]]

== Měřené parametry ==
'''Chemické parametry:''' vždy se měří [[wikipedia:cs:kyselost|pH]], alkalinita, [[wikipedia:cs:elektrická vodivost|vodivost]], [[wikipedia:cs:Koncentrace (chemie)|koncentrace]] hlavních iontů (Na+, K+, Mg2+, Ca2+, NH4+, Cl–, SO42–, NO3–, Al3+), rozpuštěný organický uhlík. Na některých místech se navíc měří množství živin (dusík, fosfor), těžké kovy nebo perzistentní organické látky (POPs).

'''Biologické parametry:''' zjišťuje se druhové složení a abundance rozsivek, bezobratlých dna ([[wikipedia:cs:bentos|bentos]]) i otevřené vody ([[wikipedia:cs:pelagiál|pelagiál]]), ryb. Různé druhy organismů mají specifické nároky na chemizmus vody a slouží tak jako indikátory acidifikace. Acidosenzitivní druhy při poklesu pH vody zmizí, zatímco acidotolerantní zůstanou. [[wikipedia:cs:rozsivky|Rozsivky]] v sedimentu poskytují údaje o historii kvality vody v ekosystému.<ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref>

== Cíle programu ==
Cíle programu jsou:
* stanovit stupeň a plošný rozsah acidifikace povrchových vod
* zjišťovat vztahy mezi chemizmem vody a biologickou odpovědí
* popsat a vyhodnotit dlouhodobé trendy v chemizmu a biotě vod
* stanovovat kritické zátěže
* rozvíjet mezinárodní síť monitorovaných míst povrchových vod
* podporovat sjednocení monitorovacích postupů
* vyvíjet a doporučovat chemické a biologické metody pro účely monitorování
* informovat o pokrocích v plnění cílů programu a krátkodobých úkolů podle ročního pracovního programu
* řídit semináře týkající se problematiky vody
* spolupracovat v otázkách vod a dalšími programy ICP.<ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref><ref>Kvaeven, B., Ulstein, M. J., Skjelkvale, B. L., Raddum, G. G., and Hovind, H. (2001) ICP Waters - An international programme for surface water monitoring. Water Air And Soil Pollution 130 :775-780. </ref>
V posledních letech dochází v souvislosti se snížením množství acidifikujících emisí na řadě sledovaných lokalit k zotavování ekosystémů z acidifikace. Tyto změny se ICP Waters snaží popsat, stejně jako vliv klimatické změny a chování dusíku v ekosystémech. V tomto směru navazuje na ICP Waters program '''RECOVER 2010'''. Ten se soustřeďuje na citlivé vodní ekosystémy ve Velké Británii, Norsku, Švédsku, severní Itálii, Německu a České republice. Vyhodnocuje současný rozsah zotavení ekosystémů z acidifikace, identifikuje hlavní procesy vedoucí ke zotavení, modeluje další průběh zotavování např. pomocí modelu MAGIC. <ref>Ferrier, R. C., Jenkins, A., Wright, R. F., Schöpp, W. and Barth, H.(2001): Assessment of recovery of European surface waters from acidification 1970-2000: An introduction to the Special Issue. Hydrology and Earth System Sciences, Vol. 5 (3), 274–282. </ref>

== Monitorovací síť ==
ICP Waters zahrnuje přes 200 monitorovaných lokalit. Z nich jsou k dispozici série dat z časového období o délce 10 až 20 let. Z některých míst až 30 let.

== ICP Waters v České republice ==
Monitoring v ČR zastřešuje [http://www.geology.cz/ Česká geologická služba]. V současnosti je v ČR sledováno 8 lokalit: 6 jezer na Šumavě (Černé, Čertovo, Plešné, Prášilské, Laka, Žďárské), povodí Lysina ve Slavkovském lese a povodí Uhlířská v Jizerských horách. Naměřená data jsou pravidelně odesílána do koordinačního centra v Oslu.

== Témata ==
* [[CLRTAP]]

== Zdroje ==
<references/>

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
* [[Evropská hospodářská komise OSN]]
* [[Znečištění vody]]
* [[Znečištění a ochrana ovzduší]]

=== Externí odkazy ===
* Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států společně s osmi protokoly [http://www.unece.org/env/lrtap/welcome.html CLRTAP]
* Další programy ICP
** [http://www.icp-forests.org ICP Forests]
** [http://www.corr-institute.se/ICP-Materials ICP Materials]
** [http://icpvegetation.ceh.ac.uk ICP Vegetation]
** [http://www.environment.fi/default.asp?contentid=246674&lan=EN ICP Integrated Monitoring]
** [http://www.icpmapping.org ICP Modelling and Mapping]
* CLRTAP a zdraví [http://www.euro.who.int/air/activities/20030528_4 Task Force on Health]
* [http://www.macaulay.ac.uk/recover/ Recover 2010]
* [http://www.geology.cz/ Česká geologická služba]

[[Kategorie:Skupina A]]
[[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]]
[[Kategorie:Vodní hospodářství]]
[[Kategorie:Přírodní rizika]]

Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer

2009-01-10T16:21:18Z

Safarikovaj: /* Cíle programu */

== Úvod ==
Program ICP Waters neboli Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer byl vytvořen v červenci roku 1985 jako jeden ze šesti mezinárodních programů (ICPs) úmluvy [[CLRTAP]] (Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států). Tato úmluva vznikla v rámci [[EHK OSN|UNECE – Hospodářské komise OSN pro Evropu]]. Koordinačním centrem programu ICP Waters je norský Institute for Water Research (NIVA) v Oslu.

ICP Waters monitoruje vlivy [[wikipedia:cs:kyselý déšť|kyselých dešťů]] a [[Znečištění a ochrana ovzduší|znečištění ovzduší]] na vodu a vodní [[ekosystém|ekosystémy]]. [[atmosferická depozice|Depozice]] oxidů síry a dusíku, která vyvrcholila v 80. letech 20. století, způsobila okyselení ([[acidifikace|acidifikaci]]) vodního prostředí, tedy snížení pH vody. Tyto chemické změny pak způsobily změny biologické – ve složení vodních společenstev, jejich [[Diverzita společenstev|diverzitě]] a [[wikipedia:cs:Potravní řetězec|potravních řetězcích]]. Monitorovány jsou jak chemické tak biologické parametry vodních toků a nádrží. Data pro centrální databázi v NIVA poskytuje 20 zemí (18 evropských, USA, Kanada) z více než 200 povodí. <ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref> <ref>[http://www.unece.org/env/lrtap/WorkingGroups/wge/waters.htm ICP Waters na webu UNECE]
</ref>
[[soubor:lokalityEvropa.jpg|thumb|right|Lokality v Evropě]] [[soubor:lokalityAmerika.jpg|thumb|right|Lokality v Severní Americe]]

== Měřené parametry ==
'''Chemické parametry:''' vždy se měří [[wikipedia:cs:kyselost|pH]], alkalinita, [[wikipedia:cs:elektrická vodivost|vodivost]], [[wikipedia:cs:Koncentrace (chemie)|koncentrace]] hlavních iontů (Na+, K+, Mg2+, Ca2+, NH4+, Cl–, SO42–, NO3–, Al3+), rozpuštěný organický uhlík. Na některých místech se navíc měří množství živin (dusík, fosfor), těžké kovy nebo perzistentní organické látky (POPs).

'''Biologické parametry:''' zjišťuje se druhové složení a abundance rozsivek, bezobratlých dna ([[wikipedia:cs:bentos|bentos]]) i otevřené vody ([[wikipedia:cs:pelagiál|pelagiál]]), ryb. Různé druhy organismů mají specifické nároky na chemizmus vody a slouží tak jako indikátory acidifikace. Acidosenzitivní druhy při poklesu pH vody zmizí, zatímco acidotolerantní zůstanou. [[wikipedia:cs:rozsivky|Rozsivky]] v sedimentu poskytují údaje o historii kvality vody v ekosystému.<ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref>

== Cíle programu ==
Cíle programu jsou:
* stanovit stupeň a plošný rozsah acidifikace povrchových vod
* zjišťovat vztahy mezi chemizmem vody a biologickou odpovědí
* popsat a vyhodnotit dlouhodobé trendy v chemizmu a biotě vod
* stanovovat kritické zátěže
* rozvíjet mezinárodní síť monitorovaných míst povrchových vod
* podporovat sjednocení monitorovacích postupů
* vyvíjet a doporučovat chemické a biologické metody pro účely monitorování
* informovat o pokrocích v plnění cílů programu a krátkodobých úkolů podle ročního pracovního programu
* řídit semináře týkající se problematiky vody
* spolupracovat v otázkách vod a dalšími programy ICP.<ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref><ref>Kvaeven, B., Ulstein, M. J., Skjelkvale, B. L., Raddum, G. G., and Hovind, H. (2001) ICP Waters - An international programme for surface water monitoring. Water Air And Soil Pollution 130 :775-780. </ref>
V posledních letech dochází v souvislosti se snížením množství acidifikujících emisí na řadě sledovaných lokalit k zotavování ekosystémů z acidifikace. Tyto změny se ICP Waters snaží popsat, stejně jako vliv klimatické změny a chování dusíku v ekosystémech. V tomto směru navazuje na ICP Waters program '''RECOVER 2010'''. Ten se soustřeďuje na citlivé vodní ekosystémy ve Velké Británii, Norsku, Švédsku, severní Itálii, Německu a České republice. Vyhodnocuje současný rozsah zotavení ekosystémů z acidifikace, identifikuje hlavní procesy vedoucí ke zotavení, modeluje další průběh zotavování např. pomocí modelu MAGIC. <ref>Ferrier, R. C., Jenkins, A., Wright, R. F., Schöpp, W. and Barth, H.(2001): Assessment of recovery of European surface waters from acidification 1970-2000: An introduction to the Special Issue. Hydrology and Earth System Sciences, Vol. 5 (3), 274–282. </ref>

== Monitorovací síť ==
ICP Waters zahrnuje přes 200 monitorovaných lokalit. Z nich jsou k dispozici série dat z časového období o délce 10 až 20 let. Z některých míst až 30 let.

== ICP Waters v České republice ==
Monitoring v ČR zastřešuje Česká geologická služba. V současnosti je v ČR sledováno 8 lokalit: 6 jezer na Šumavě (Černé, Čertovo, Plešné, Prášilské, Laka, Žďárské), povodí Lysina ve Slavkovském lese a povodí Uhlířská v Jizerských horách. Naměřená data jsou pravidelně odesílána do koordinačního centra v Oslu.

== Témata ==
* [[CLRTAP]]

== Zdroje ==
<references/>

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
* [[Evropská hospodářská komise OSN]]
* [[Znečištění vody]]
* [[Znečištění a ochrana ovzduší]]

=== Externí odkazy ===
* Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států společně s osmi protokoly [http://www.unece.org/env/lrtap/welcome.html CLRTAP]
* Další programy ICP
** [http://www.icp-forests.org ICP Forests]
** [http://www.corr-institute.se/ICP-Materials ICP Materials]
** [http://icpvegetation.ceh.ac.uk ICP Vegetation]
** [http://www.environment.fi/default.asp?contentid=246674&lan=EN ICP Integrated Monitoring]
** [http://www.icpmapping.org ICP Modelling and Mapping]
* CLRTAP a zdraví [http://www.euro.who.int/air/activities/20030528_4 Task Force on Health]
* [http://www.macaulay.ac.uk/recover/ Recover 2010]
* [http://www.geology.cz/ Česká geologická služba]

[[Kategorie:Skupina A]]
[[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]]
[[Kategorie:Vodní hospodářství]]
[[Kategorie:Přírodní rizika]]

Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer

2009-01-10T16:18:29Z

Safarikovaj: /* Cíle programu */

== Úvod ==
Program ICP Waters neboli Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer byl vytvořen v červenci roku 1985 jako jeden ze šesti mezinárodních programů (ICPs) úmluvy [[CLRTAP]] (Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států). Tato úmluva vznikla v rámci [[EHK OSN|UNECE – Hospodářské komise OSN pro Evropu]]. Koordinačním centrem programu ICP Waters je norský Institute for Water Research (NIVA) v Oslu.

ICP Waters monitoruje vlivy [[wikipedia:cs:kyselý déšť|kyselých dešťů]] a [[Znečištění a ochrana ovzduší|znečištění ovzduší]] na vodu a vodní [[ekosystém|ekosystémy]]. [[atmosferická depozice|Depozice]] oxidů síry a dusíku, která vyvrcholila v 80. letech 20. století, způsobila okyselení ([[acidifikace|acidifikaci]]) vodního prostředí, tedy snížení pH vody. Tyto chemické změny pak způsobily změny biologické – ve složení vodních společenstev, jejich [[Diverzita společenstev|diverzitě]] a [[wikipedia:cs:Potravní řetězec|potravních řetězcích]]. Monitorovány jsou jak chemické tak biologické parametry vodních toků a nádrží. Data pro centrální databázi v NIVA poskytuje 20 zemí (18 evropských, USA, Kanada) z více než 200 povodí. <ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref> <ref>[http://www.unece.org/env/lrtap/WorkingGroups/wge/waters.htm ICP Waters na webu UNECE]
</ref>
[[soubor:lokalityEvropa.jpg|thumb|right|Lokality v Evropě]] [[soubor:lokalityAmerika.jpg|thumb|right|Lokality v Severní Americe]]

== Měřené parametry ==
'''Chemické parametry:''' vždy se měří [[wikipedia:cs:kyselost|pH]], alkalinita, [[wikipedia:cs:elektrická vodivost|vodivost]], [[wikipedia:cs:Koncentrace (chemie)|koncentrace]] hlavních iontů (Na+, K+, Mg2+, Ca2+, NH4+, Cl–, SO42–, NO3–, Al3+), rozpuštěný organický uhlík. Na některých místech se navíc měří množství živin (dusík, fosfor), těžké kovy nebo perzistentní organické látky (POPs).

'''Biologické parametry:''' zjišťuje se druhové složení a abundance rozsivek, bezobratlých dna ([[wikipedia:cs:bentos|bentos]]) i otevřené vody ([[wikipedia:cs:pelagiál|pelagiál]]), ryb. Různé druhy organismů mají specifické nároky na chemizmus vody a slouží tak jako indikátory acidifikace. Acidosenzitivní druhy při poklesu pH vody zmizí, zatímco acidotolerantní zůstanou. [[wikipedia:cs:rozsivky|Rozsivky]] v sedimentu poskytují údaje o historii kvality vody v ekosystému.<ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref>

== Cíle programu ==
Cíle programu jsou:
* stanovit stupeň a plošný rozsah acidifikace povrchových vod
* zjišťovat vztahy mezi chemizmem vody a biologickou odpovědí
* popsat a vyhodnotit dlouhodobé trendy v chemizmu a biotě vod
* stanovovat kritické zátěže
* rozvíjet mezinárodní síť monitorovaných míst povrchových vod
* podporovat sjednocení monitorovacích postupů
* vyvíjet a doporučovat chemické a biologické metody pro účely monitorování
* informovat o pokrocích v plnění cílů programu a krátkodobých úkolů podle ročního pracovního programu
* řídit semináře týkající se problematiky vody
* spolupracovat v otázkách vod a dalšími programy ICP.<ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref><ref>Kvaeven, B., Ulstein, M. J., Skjelkvale, B. L., Raddum, G. G., and Hovind, H. (2001) ICP Waters - An international programme for surface water monitoring. Water Air And Soil Pollution 130 :775-780. </ref>
V posledních letech dochází v souvislosti se snížením množství acidifikujících emisí na řadě sledovaných lokalit k zotavování ekosystémů z acidifikace. Tyto změny se ICP Waters snaží popsat, stejně jako vliv klimatické změny a chování dusíku v ekosystémech na zotavování. V tomto směru navazuje na ICP Waters program '''RECOVER 2010'''. Ten se soustřeďuje na citlivé vodní ekosystémy ve Velké Británii, Norsku, Švédsku, severní Itálii, Německu a České republice. Vyhodnocuje současný rozsah zotavení ekosystémů z acidifikace, identifikuje hlavní procesy vedoucí ke zotavení, modeluje další průběch zotavování např. pomocí modelu MAGIC. <ref>Ferrier, R. C., Jenkins, A., Wright, R. F., Schöpp, W. and Barth, H.(2001): Assessment of recovery of European surface waters from acidification 1970-2000: An introduction to the Special Issue. Hydrology and Earth System Sciences, Vol. 5 (3), 274–282. </ref>

== Monitorovací síť ==
ICP Waters zahrnuje přes 200 monitorovaných lokalit. Z nich jsou k dispozici série dat z časového období o délce 10 až 20 let. Z některých míst až 30 let.

== ICP Waters v České republice ==
Monitoring v ČR zastřešuje Česká geologická služba. V současnosti je v ČR sledováno 8 lokalit: 6 jezer na Šumavě (Černé, Čertovo, Plešné, Prášilské, Laka, Žďárské), povodí Lysina ve Slavkovském lese a povodí Uhlířská v Jizerských horách. Naměřená data jsou pravidelně odesílána do koordinačního centra v Oslu.

== Témata ==
* [[CLRTAP]]

== Zdroje ==
<references/>

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
* [[Evropská hospodářská komise OSN]]
* [[Znečištění vody]]
* [[Znečištění a ochrana ovzduší]]

=== Externí odkazy ===
* Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států společně s osmi protokoly [http://www.unece.org/env/lrtap/welcome.html CLRTAP]
* Další programy ICP
** [http://www.icp-forests.org ICP Forests]
** [http://www.corr-institute.se/ICP-Materials ICP Materials]
** [http://icpvegetation.ceh.ac.uk ICP Vegetation]
** [http://www.environment.fi/default.asp?contentid=246674&lan=EN ICP Integrated Monitoring]
** [http://www.icpmapping.org ICP Modelling and Mapping]
* CLRTAP a zdraví [http://www.euro.who.int/air/activities/20030528_4 Task Force on Health]
* [http://www.macaulay.ac.uk/recover/ Recover 2010]
* [http://www.geology.cz/ Česká geologická služba]

[[Kategorie:Skupina A]]
[[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]]
[[Kategorie:Vodní hospodářství]]
[[Kategorie:Přírodní rizika]]

Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer

2009-01-10T16:10:41Z

Safarikovaj: /* Úvod */

== Úvod ==
Program ICP Waters neboli Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer byl vytvořen v červenci roku 1985 jako jeden ze šesti mezinárodních programů (ICPs) úmluvy [[CLRTAP]] (Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států). Tato úmluva vznikla v rámci [[EHK OSN|UNECE – Hospodářské komise OSN pro Evropu]]. Koordinačním centrem programu ICP Waters je norský Institute for Water Research (NIVA) v Oslu.

ICP Waters monitoruje vlivy [[wikipedia:cs:kyselý déšť|kyselých dešťů]] a [[Znečištění a ochrana ovzduší|znečištění ovzduší]] na vodu a vodní [[ekosystém|ekosystémy]]. [[atmosferická depozice|Depozice]] oxidů síry a dusíku, která vyvrcholila v 80. letech 20. století, způsobila okyselení ([[acidifikace|acidifikaci]]) vodního prostředí, tedy snížení pH vody. Tyto chemické změny pak způsobily změny biologické – ve složení vodních společenstev, jejich [[Diverzita společenstev|diverzitě]] a [[wikipedia:cs:Potravní řetězec|potravních řetězcích]]. Monitorovány jsou jak chemické tak biologické parametry vodních toků a nádrží. Data pro centrální databázi v NIVA poskytuje 20 zemí (18 evropských, USA, Kanada) z více než 200 povodí. <ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref> <ref>[http://www.unece.org/env/lrtap/WorkingGroups/wge/waters.htm ICP Waters na webu UNECE]
</ref>
[[soubor:lokalityEvropa.jpg|thumb|right|Lokality v Evropě]] [[soubor:lokalityAmerika.jpg|thumb|right|Lokality v Severní Americe]]

== Měřené parametry ==
'''Chemické parametry:''' vždy se měří [[wikipedia:cs:kyselost|pH]], alkalinita, [[wikipedia:cs:elektrická vodivost|vodivost]], [[wikipedia:cs:Koncentrace (chemie)|koncentrace]] hlavních iontů (Na+, K+, Mg2+, Ca2+, NH4+, Cl–, SO42–, NO3–, Al3+), rozpuštěný organický uhlík. Na některých místech se navíc měří množství živin (dusík, fosfor), těžké kovy nebo perzistentní organické látky (POPs).

'''Biologické parametry:''' zjišťuje se druhové složení a abundance rozsivek, bezobratlých dna ([[wikipedia:cs:bentos|bentos]]) i otevřené vody ([[wikipedia:cs:pelagiál|pelagiál]]), ryb. Různé druhy organismů mají specifické nároky na chemizmus vody a slouží tak jako indikátory acidifikace. Acidosenzitivní druhy při poklesu pH vody zmizí, zatímco acidotolerantní zůstanou. [[wikipedia:cs:rozsivky|Rozsivky]] v sedimentu poskytují údaje o historii kvality vody v ekosystému.<ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref>

== Cíle programu ==
Cíle programu jsou:
* stanovit stupeň a plošný rozsah acidifikace povrchových vod
* zjišťovat vztahy mezi chemizmem vody a biologickou odpovědí
* popsat a vyhodnotit dlouhodobé trendy v chemizmu a biotě vod
* stanovovat kritické zátěže
* rozvíjet mezinárodní síť monitorovaných míst povrchových vod
* podporovat sjednocení monitorovacích postupů
* vyvíjet a doporučovat chemické a biologické metody pro účely monitorování
* informovat o pokrocích v plnění cílů programu a krátkodobých úkolů podle ročního pracovního programu
* řídit semináře týkající se problematiky vody
* spolupracovat v otázkách vod a dalšími programy ICP.<ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref><ref>Kvaeven, B., Ulstein, M. J., Skjelkvale, B. L., Raddum, G. G., and Hovind, H. (2001) ICP Waters - An international programme for surface water monitoring. Water Air And Soil Pollution 130 :775-780. </ref>
V posledních letech dochází v souvislosti se snížením množství acidifikujících emisí na řadě sledovaných lokalit k zotavování ekosystémů z acidifikace. Tyto změny se ICP Waters snaží popsat, stejně jako vliv klimatické změny a chování dusíku v ekosystémech na zotavování. V tomto smětu navazuje na ICP Waters program '''RECOVER 2010'''. Ten se soustřeďuje na citlivé vodní ekosystémy ve Velké Británii, Norsku, Švédsku, severní Itálii, Německu a České republice. Vyhodnocuje současný rozsah zotavení ekosystémů z acidifikace, identifikuje hlavní procesy vedoucí ke zotavení, modeluje další průběch zotavování např. pomocí modelu MAGIC. <ref>Ferrier, R. C., Jenkins, A., Wright, R. F., Schöpp, W. and Barth, H.(2001): Assessment of recovery of European surface waters from acidification 1970-2000: An introduction to the Special Issue. Hydrology and Earth System Sciences, Vol. 5 (3), 274–282. </ref>

== Monitorovací síť ==
ICP Waters zahrnuje přes 200 monitorovaných lokalit. Z nich jsou k dispozici série dat z časového období o délce 10 až 20 let. Z některých míst až 30 let.

== ICP Waters v České republice ==
Monitoring v ČR zastřešuje Česká geologická služba. V současnosti je v ČR sledováno 8 lokalit: 6 jezer na Šumavě (Černé, Čertovo, Plešné, Prášilské, Laka, Žďárské), povodí Lysina ve Slavkovském lese a povodí Uhlířská v Jizerských horách. Naměřená data jsou pravidelně odesílána do koordinačního centra v Oslu.

== Témata ==
* [[CLRTAP]]

== Zdroje ==
<references/>

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
* [[Evropská hospodářská komise OSN]]
* [[Znečištění vody]]
* [[Znečištění a ochrana ovzduší]]

=== Externí odkazy ===
* Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států společně s osmi protokoly [http://www.unece.org/env/lrtap/welcome.html CLRTAP]
* Další programy ICP
** [http://www.icp-forests.org ICP Forests]
** [http://www.corr-institute.se/ICP-Materials ICP Materials]
** [http://icpvegetation.ceh.ac.uk ICP Vegetation]
** [http://www.environment.fi/default.asp?contentid=246674&lan=EN ICP Integrated Monitoring]
** [http://www.icpmapping.org ICP Modelling and Mapping]
* CLRTAP a zdraví [http://www.euro.who.int/air/activities/20030528_4 Task Force on Health]
* [http://www.macaulay.ac.uk/recover/ Recover 2010]
* [http://www.geology.cz/ Česká geologická služba]

[[Kategorie:Skupina A]]
[[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]]
[[Kategorie:Vodní hospodářství]]
[[Kategorie:Přírodní rizika]]

Záchranný program

2009-01-09T22:46:48Z

Safarikovaj: /* Související stránky */

__NOTOC__
= Záchranné programy ohrožených druhů v ČR =
Podle [http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny] jsou záchranné programy určeny "k ochraně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů" a jejich cílem je "vytvořit podmínky umožňující takové posílení populací těchto druhů, které by vedlo ke snížení stupně jejich ohrožení". <ref>[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= Zákon č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]</ref> <ref name="koncepce"> Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně
žijících živočichů v České republice (AOPK ČR 2005) http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Koncepce_zachrannych_programu.pdf</ref>

Záchranné programy v České republice se připravují pro druhy, kterým hrozí podle [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamů]] do 20 let vyhynutí nebo vyhubení, pokud nebudou podniknuta aktivní opatření na jejich záchranu. Jsou to dočasné projekty, jejichž cílem je kombinací různých typů opatření dosáhnout zvýšení populace dotčeného druhu nad úroveň ohrožení vyhynutím. Programy kombinují ochranu ''ex situ'' (např. záchranné chovy a vypouštění, tzn. [[reintrodukce]]) s ochranou ''in situ'', jejímž základem je především ochrana biotopů příslušného druhu. Mezi prováděná opatření patří např. minimalizace negativních vlivů (znečištěného prostředí, nevhodného hospodaření), vhodné obhospodařování a úpravy lokalit, odchovy a kultivace ''ex situ'', monitoring stavu populací, výzkum populací, vyhledávání vhodných lokalit, vzdělávání a osvěta atd...<ref name="koncepce">Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně
žijících živočichů v České republice (AOPK ČR 2005) http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Koncepce_zachrannych_programu.pdf</ref>

Záchranný program je ukončen po dosažení stanovených cílů. Může být ukončen ale i v případě, že byl program neúspěšný (druh vyhynul) nebo bylo v průběhu řešení zjištěno, že je nefunkční.
Záchranné programy pro kriticky a silně ohrožené druhy jsou zajišťovány [[Ministerstvo životního prostředí ČR|Ministerstvem životního prostředí]]. To pověřilo přípravou a koordinací záchranných programů [http://www.ochranaprirody.cz/ Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR]. Příprava a realizace programu se řídí konkrétními podmínkami formulovanými Stálým výborem [http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/conventions/bern/default_en.asp Bernské úmluvy] a Mezinárodním svazem ochrany přírody – [http://www.iucn.org/ IUCN]. Financovány jsou ze [http://www.sfzp.cz/ Státního fondu životního prostředí] a tzv.[http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/fm_norska.html Norských fondů] (Finanční mechanismus EHP/Norska). První záchranné programy byly v ČR vyhlášeny v roce 1998.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Kritéria výběru druhů pro záchranné programy==
* druh je v ČR zvláště chráněný
* druh je zařazen v [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamech]] jako obecně ohrožený (tzn. kriticky ohrožený, ohrožený, zranitelný)
* druh je ohrožen v podstatné části evropského areálu rozšíření
* druh se v ČR není na okraji svého areálu rozšíření - pokud je, musí být ohrožený v celém areálu rozšíření
* v minulosti byl výskyt druhu v ČR stálý
* v předchozích 50 letech došlo k poklesu početnosti jedinců druhu
* příčiny ohrožení jsou známé a působí na území ČR
* příčiny ohrožení jsou odstranitelné a to z finančního i odborného hlediska
* příčiny ohrožení je možné odstranit pouze rozsáhlými, centrálně řízenými aktivními zásahy
<ref>Klaudisová, A.: Metodika pro zpracování záchranných programů pro zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin a živočichů. AOPK ČR Praha 2002.</ref><ref name="koncepce">Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně
žijících živočichů v České republice (AOPK ČR 2005) http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Koncepce_zachrannych_programu.pdf</ref>

== Probíhající záchranné programy ==

==== Matizna bahenní ''(Angelica palustris)''====
kriticky ohrožená rostlina z čeledi mrkvovitých vázaná svým výskytem na slatinné louky. Původně se vyskytovala na sedmi lokalitách, dnes je na jediné lokalitě NPP Hrdibořické rybníky. Cílem programu, probíhajícího od roku 2000, je trvale obnovit populaci na 2 lokalitách v ČR.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[Soubor:Angelicapalustrisw.jpg|thumb|right|matizna bahenní]]

====Rdest dlouholistý ''(Potamogeton praelongus)''====
kriticky ohrožený druh, který se vyskytoval v proudících i stojatých čistých chladnějších vodách v okolí Písku, České Lípy, Chlumce nad Cidlinou, v Praze a v dolním Poorličí. Je indikátorem čistých vod. V současnosti u nás existuje poslední lokalita ve slepém rameni v Malšově Lhotě u Hradce Králové. Cílem záchranného programu (od roku 2003) je uchovat druh na stávající lokalitě a vytvořit alespoň dvě životaschopné populace v širším okolí.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Potamogetonpraelongusw.jpeg|thumb|right|rdest dlouholistý]]

====Hvozdík písečný český ''(Dianthus arenarius subsp. bohemicus)'' ====
roste v rozvolněných travinných společenstvech na píscích a stěrkopíscích. Je endemitem pleistocénních štěrkopískových teras u Roudnice nad Labem. Dříve býval hojný, dnes je kriticky ohrožený a vyskytuje se pouze na jediné lokalitě NPP Kleneč. Cílem programu, který probíhá od roku 2008, je rozšířit populaci na stávající lokalitě a zaistit rozvoj populace na náhradní lokalitě u Kyškovic.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Hořec jarní ''(Gentiana verna)'' ====
je kriticky ohrožený světlomilný druh středně vlhkých travnatých nízkostébelných luk a horských strání, který se ještě počátkem 20. století vyskytoval přibližně na sedmdesáti lokalitách v Čechách i na Moravě. Dnes se v ČR vyskytuje v nížinné formě na jediné lokalitě v NPP Rovná na Strakonicku a v horské formě na dvou lokalitách v CHKO Jeseníky (Malá a Velká Kotlina). Cíle záchranného programu jsou zvětšit populaci nížinné formy na stávající lokalitě a založit alespoň tři nové populace nížinné formy. U horské formy je cílem udržet stávající populace. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Gentianaverna.jpg|thumb|right|hořec jarní]]

====Perlorodka říční ''(Margaritifera margaritifera)''====
je vzácný mlž oligotrofních vod s nízkým obsahem iontových forem vápníku. V minulosti byl decimován kvůli lovu sladkovodních perel. Je citlivý na znečištění vody a vymírá v důsledku eutrofizace vod. Perlorodky se dožívají 30-50 let (v mesotrofním prostředí) a 80 až 140 let (v oligotrofním prostředí). Vývojem jsou vázány na přítomnost pstruha potočního a lososa obecného, kteří jsou hostitelskými rybami pro larvy perlorodek. V první polovině 20. století byla perlorodka říční přítomna na řadě lokalit v povodí Labe a Odry. Dnes je kriticky ohrožená a nachází se v horním toku Vltavy, Blanice, Malše a v jejich přítocích. Program probíhá od roku 2000. Jeho cíle jsou udržení a obnova stávajících populací, výsavba odchovných míst, revitalizace zmíněných povodí, vytvoření nových stanovišť, repatriace (neboli [[reintrodukce]]) na vhodná stanoviště , úprava hospodaření v povodích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Perlorodkaricniw.jpg|thumb|perlorodka říční]]

====Sysel obecný ''(Spermophilus citellus)''====
je kriticky ohrožený stepní hlodavec vyhledávající krátký travní porost. Na přelomu 40. a 50. let 20. století byl sysel obecný běžným obyvatelem travnatých mezí, porostů zemědělských plodin (obiloviny, vojtěška), luk a pastvin a byl ničen jakožto zemědělský škůdce. V roce 2007 byl výskyt sysla v ČR zaznamenán na 34 izolovaných lokalitách. Roku 2008 byl vyhlášen jeho záchranný program. Jeho cíle jsou udržet sysla na stávajících lokalitách a vytvořit 5 metapopulačních systémů výskytu sysla obecného v ČR. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Sysel 7.JPG|thumb|right|sysel obecný]]

====Užovka stromová ''(Zamenis longissimus)''====
je nejedovatý kriticky ohrožený had, který žije ve vlhčím prostředí a často je vázán na říční údolí. Zároveň preferuje heterogenní strukturu krajiny a členitý terén s širokou nabídkou biotopů. U nás se vyskytuje ve třech oblastech: v Poohří, v NP Podyjí a v Bílých Karpatech. Ohrožena je zejména populace v Poohří, jejíž areál se za posledních 120 let zmenšil na 8 % původní rozlohy. Záchranný program byl vyhlášen roku 2008 a jeho cílem je udržet životaschopné populace užovky stromové ve třech zmíněných oblastech výskytu. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Elaphelongissima.jpg|thumb|right|užovka stromová]]

==Ukončené záchranné programy==
====Tetřev hlušec ''(Tetrao urogallus)''====
Program probíhal v letech 1998-2007. Jeho cílem bylo zvýšit a udržet populaci tetřeva v ČR, poznat lépe jeho ekologii a biologii. Hlavními opatřeními byl chov a vypouštění tetřevů a následné sledování vypuštěných jedniců. Dále pak ojedinělé úpravy biotopů a regulace predátorů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Rys ostrovid ''(Lynx lynx)''====
Program probíhal v letech 1998-2000 a pro nefunkčnost byl ukončen z následujících důvodů. V rámci záchranného programu rysa ostrovida bylo území ČR rozděleno do tří zón (A,B,C) s různým režimem managementu rysí populace. V zónách B a C byla dána možnost udělení výjimky povolení odchytu nebo odstřelu rysa za předem stanovených podmínek (např. pokud rys způsoboval velké škody na hospodářských zvířatech, spárkaté zvěři atd.). Smyslem výjimek bylo předejít ilegálnímu odlovu rysů. Po dobu platnosti programu ale nebyla podána ani jedna žádost o výjimku a byl zjištěn ilegální odstřel přinejmenším 15 rysů. Důvodem mohlo být pozdní zpracování programu nebo složitá administrativa při udělování výjimek. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Připravované záchranné programy==
*plavín štítnatý ''(Nymphoides peltata)''

*vstavač trojzubý ''(Orchis tridentata)''

*hořeček mnohotvarý český ''(Gentianella praecox subsp. bohemica)''

==Programy péče==
jsou vytvářeny pro chráněné druhy, kterým nehrozí bezprostřední nebezpečí vyhynutí nebo vyhubení. Jedná se zejména o konfliktní druhy. Program péče je souborem ochranných, managementových, legislativních a popularizačních opatření zajišťujících péči o daný druh. Je vytvářen na 10 let. V současnoti se připravuje program péče pro vydru říční ''(Lutra lutra)'', u níž se zájmy ochrany střetávají se zájmy rybářských subjektů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
====Vydra říční ''(Lutra lutra)''====
je silně ohrožený druh a zároveň je druhem, který způsobuje škody na rybích obsádkách. V současné době není přímo ohrožena vyhynutím, ale pro její přežití je nezbytné vyřešení konfliktu její ochrany se zájmy rybářství. Nejvýrazněji ohrožují populaci vydry říční nelegální lov a úhyny na komunikacích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

=Evropské a celosvětové záchranné programy=
Tyto záchranné programy probíhají v zoologických zahradách a mají za úkol chránit druhy, kterým hrozí, nebo by brzy mohlo hrozit, vyhubení. Evropské záchranné programy zastřešuje EAZA (Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií). Spadají do nich Evropské záchranné programy (EEP) a Evropské plemenné knihy (ESB). Evropské programy dnes zahrnují více než 250 druhů zvířat.<ref>[http://www.eaza.net/ EAZA - evropské záchranné programy]</ref> Světové záchranné programy zastřešuje WAZA (Světová organizace zoologických zahrad a akvárii). Vytváří Mezinárodní plemenné knihy (ISB), v nichž je 182 druhů zvířat. Plemenné knihy mapují všechna zvířata daného druhu chovaná v zajetí a umožňují vyhledat pro zvířata v zoologických zahradách vhodné partnery k páření. <ref>[http://www.waza.org/conservation/index.php?main=conservation&view=breeding WAZA - mezinárodní záhranné programy]</ref>

== Témata ==
*[[Biodiverzita]]
*[[Globální ochrana biodiverzity]]
*[[Zvláště chráněný druh]]

== Zdroje ==
<references/>

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
*[[Červené knihy]]
*[[Legislativa ochrany přírody a krajiny]]
*[[Ministerstvo životního prostředí ČR]]
*[[Ochrana přírody]]
*[[Reintrodukce]]
*[[Státní fond životního prostředí]]

=== Externí odkazy ===
*[http://www.cbd.int/ Úmluva o biologické rozmanitosti]
*[http://www.iucn.org/ Mezinárodní svaz ochrany přírody IUCN]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ochrana_p%C5%99%C3%ADrody Ochrana přírody na české Wikipedii]
*[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=114/1992&PC_8411_l=114/1992&PC_8411_pi=0&PC_8411_ps=10&#10821 Zákon č. 144/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Biodiversity Biodiverzita na anglické Wikipedii]
[[Kategorie:Skupina A]]
[[Kategorie:Biosféra]]

Záchranný program

2009-01-09T22:40:29Z

Safarikovaj: /* Externí odkazy */

__NOTOC__
= Záchranné programy ohrožených druhů v ČR =
Podle [http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny] jsou záchranné programy určeny "k ochraně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů" a jejich cílem je "vytvořit podmínky umožňující takové posílení populací těchto druhů, které by vedlo ke snížení stupně jejich ohrožení". <ref>[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= Zákon č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]</ref> <ref name="koncepce"> Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně
žijících živočichů v České republice (AOPK ČR 2005) http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Koncepce_zachrannych_programu.pdf</ref>

Záchranné programy v České republice se připravují pro druhy, kterým hrozí podle [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamů]] do 20 let vyhynutí nebo vyhubení, pokud nebudou podniknuta aktivní opatření na jejich záchranu. Jsou to dočasné projekty, jejichž cílem je kombinací různých typů opatření dosáhnout zvýšení populace dotčeného druhu nad úroveň ohrožení vyhynutím. Programy kombinují ochranu ''ex situ'' (např. záchranné chovy a vypouštění, tzn. [[reintrodukce]]) s ochranou ''in situ'', jejímž základem je především ochrana biotopů příslušného druhu. Mezi prováděná opatření patří např. minimalizace negativních vlivů (znečištěného prostředí, nevhodného hospodaření), vhodné obhospodařování a úpravy lokalit, odchovy a kultivace ''ex situ'', monitoring stavu populací, výzkum populací, vyhledávání vhodných lokalit, vzdělávání a osvěta atd...<ref name="koncepce">Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně
žijících živočichů v České republice (AOPK ČR 2005) http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Koncepce_zachrannych_programu.pdf</ref>

Záchranný program je ukončen po dosažení stanovených cílů. Může být ukončen ale i v případě, že byl program neúspěšný (druh vyhynul) nebo bylo v průběhu řešení zjištěno, že je nefunkční.
Záchranné programy pro kriticky a silně ohrožené druhy jsou zajišťovány [[Ministerstvo životního prostředí ČR|Ministerstvem životního prostředí]]. To pověřilo přípravou a koordinací záchranných programů [http://www.ochranaprirody.cz/ Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR]. Příprava a realizace programu se řídí konkrétními podmínkami formulovanými Stálým výborem [http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/conventions/bern/default_en.asp Bernské úmluvy] a Mezinárodním svazem ochrany přírody – [http://www.iucn.org/ IUCN]. Financovány jsou ze [http://www.sfzp.cz/ Státního fondu životního prostředí] a tzv.[http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/fm_norska.html Norských fondů] (Finanční mechanismus EHP/Norska). První záchranné programy byly v ČR vyhlášeny v roce 1998.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Kritéria výběru druhů pro záchranné programy==
* druh je v ČR zvláště chráněný
* druh je zařazen v [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamech]] jako obecně ohrožený (tzn. kriticky ohrožený, ohrožený, zranitelný)
* druh je ohrožen v podstatné části evropského areálu rozšíření
* druh se v ČR není na okraji svého areálu rozšíření - pokud je, musí být ohrožený v celém areálu rozšíření
* v minulosti byl výskyt druhu v ČR stálý
* v předchozích 50 letech došlo k poklesu početnosti jedinců druhu
* příčiny ohrožení jsou známé a působí na území ČR
* příčiny ohrožení jsou odstranitelné a to z finančního i odborného hlediska
* příčiny ohrožení je možné odstranit pouze rozsáhlými, centrálně řízenými aktivními zásahy
<ref>Klaudisová, A.: Metodika pro zpracování záchranných programů pro zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin a živočichů. AOPK ČR Praha 2002.</ref><ref name="koncepce">Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně
žijících živočichů v České republice (AOPK ČR 2005) http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Koncepce_zachrannych_programu.pdf</ref>

== Probíhající záchranné programy ==

==== Matizna bahenní ''(Angelica palustris)''====
kriticky ohrožená rostlina z čeledi mrkvovitých vázaná svým výskytem na slatinné louky. Původně se vyskytovala na sedmi lokalitách, dnes je na jediné lokalitě NPP Hrdibořické rybníky. Cílem programu, probíhajícího od roku 2000, je trvale obnovit populaci na 2 lokalitách v ČR.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[Soubor:Angelicapalustrisw.jpg|thumb|right|matizna bahenní]]

====Rdest dlouholistý ''(Potamogeton praelongus)''====
kriticky ohrožený druh, který se vyskytoval v proudících i stojatých čistých chladnějších vodách v okolí Písku, České Lípy, Chlumce nad Cidlinou, v Praze a v dolním Poorličí. Je indikátorem čistých vod. V současnosti u nás existuje poslední lokalita ve slepém rameni v Malšově Lhotě u Hradce Králové. Cílem záchranného programu (od roku 2003) je uchovat druh na stávající lokalitě a vytvořit alespoň dvě životaschopné populace v širším okolí.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Potamogetonpraelongusw.jpeg|thumb|right|rdest dlouholistý]]

====Hvozdík písečný český ''(Dianthus arenarius subsp. bohemicus)'' ====
roste v rozvolněných travinných společenstvech na píscích a stěrkopíscích. Je endemitem pleistocénních štěrkopískových teras u Roudnice nad Labem. Dříve býval hojný, dnes je kriticky ohrožený a vyskytuje se pouze na jediné lokalitě NPP Kleneč. Cílem programu, který probíhá od roku 2008, je rozšířit populaci na stávající lokalitě a zaistit rozvoj populace na náhradní lokalitě u Kyškovic.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Hořec jarní ''(Gentiana verna)'' ====
je kriticky ohrožený světlomilný druh středně vlhkých travnatých nízkostébelných luk a horských strání, který se ještě počátkem 20. století vyskytoval přibližně na sedmdesáti lokalitách v Čechách i na Moravě. Dnes se v ČR vyskytuje v nížinné formě na jediné lokalitě v NPP Rovná na Strakonicku a v horské formě na dvou lokalitách v CHKO Jeseníky (Malá a Velká Kotlina). Cíle záchranného programu jsou zvětšit populaci nížinné formy na stávající lokalitě a založit alespoň tři nové populace nížinné formy. U horské formy je cílem udržet stávající populace. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Gentianaverna.jpg|thumb|right|hořec jarní]]

====Perlorodka říční ''(Margaritifera margaritifera)''====
je vzácný mlž oligotrofních vod s nízkým obsahem iontových forem vápníku. V minulosti byl decimován kvůli lovu sladkovodních perel. Je citlivý na znečištění vody a vymírá v důsledku eutrofizace vod. Perlorodky se dožívají 30-50 let (v mesotrofním prostředí) a 80 až 140 let (v oligotrofním prostředí). Vývojem jsou vázány na přítomnost pstruha potočního a lososa obecného, kteří jsou hostitelskými rybami pro larvy perlorodek. V první polovině 20. století byla perlorodka říční přítomna na řadě lokalit v povodí Labe a Odry. Dnes je kriticky ohrožená a nachází se v horním toku Vltavy, Blanice, Malše a v jejich přítocích. Program probíhá od roku 2000. Jeho cíle jsou udržení a obnova stávajících populací, výsavba odchovných míst, revitalizace zmíněných povodí, vytvoření nových stanovišť, repatriace (neboli [[reintrodukce]]) na vhodná stanoviště , úprava hospodaření v povodích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Perlorodkaricniw.jpg|thumb|perlorodka říční]]

====Sysel obecný ''(Spermophilus citellus)''====
je kriticky ohrožený stepní hlodavec vyhledávající krátký travní porost. Na přelomu 40. a 50. let 20. století byl sysel obecný běžným obyvatelem travnatých mezí, porostů zemědělských plodin (obiloviny, vojtěška), luk a pastvin a byl ničen jakožto zemědělský škůdce. V roce 2007 byl výskyt sysla v ČR zaznamenán na 34 izolovaných lokalitách. Roku 2008 byl vyhlášen jeho záchranný program. Jeho cíle jsou udržet sysla na stávajících lokalitách a vytvořit 5 metapopulačních systémů výskytu sysla obecného v ČR. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Sysel 7.JPG|thumb|right|sysel obecný]]

====Užovka stromová ''(Zamenis longissimus)''====
je nejedovatý kriticky ohrožený had, který žije ve vlhčím prostředí a často je vázán na říční údolí. Zároveň preferuje heterogenní strukturu krajiny a členitý terén s širokou nabídkou biotopů. U nás se vyskytuje ve třech oblastech: v Poohří, v NP Podyjí a v Bílých Karpatech. Ohrožena je zejména populace v Poohří, jejíž areál se za posledních 120 let zmenšil na 8 % původní rozlohy. Záchranný program byl vyhlášen roku 2008 a jeho cílem je udržet životaschopné populace užovky stromové ve třech zmíněných oblastech výskytu. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Elaphelongissima.jpg|thumb|right|užovka stromová]]

==Ukončené záchranné programy==
====Tetřev hlušec ''(Tetrao urogallus)''====
Program probíhal v letech 1998-2007. Jeho cílem bylo zvýšit a udržet populaci tetřeva v ČR, poznat lépe jeho ekologii a biologii. Hlavními opatřeními byl chov a vypouštění tetřevů a následné sledování vypuštěných jedniců. Dále pak ojedinělé úpravy biotopů a regulace predátorů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Rys ostrovid ''(Lynx lynx)''====
Program probíhal v letech 1998-2000 a pro nefunkčnost byl ukončen z následujících důvodů. V rámci záchranného programu rysa ostrovida bylo území ČR rozděleno do tří zón (A,B,C) s různým režimem managementu rysí populace. V zónách B a C byla dána možnost udělení výjimky povolení odchytu nebo odstřelu rysa za předem stanovených podmínek (např. pokud rys způsoboval velké škody na hospodářských zvířatech, spárkaté zvěři atd.). Smyslem výjimek bylo předejít ilegálnímu odlovu rysů. Po dobu platnosti programu ale nebyla podána ani jedna žádost o výjimku a byl zjištěn ilegální odstřel přinejmenším 15 rysů. Důvodem mohlo být pozdní zpracování programu nebo složitá administrativa při udělování výjimek. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Připravované záchranné programy==
*plavín štítnatý ''(Nymphoides peltata)''

*vstavač trojzubý ''(Orchis tridentata)''

*hořeček mnohotvarý český ''(Gentianella praecox subsp. bohemica)''

==Programy péče==
jsou vytvářeny pro chráněné druhy, kterým nehrozí bezprostřední nebezpečí vyhynutí nebo vyhubení. Jedná se zejména o konfliktní druhy. Program péče je souborem ochranných, managementových, legislativních a popularizačních opatření zajišťujících péči o daný druh. Je vytvářen na 10 let. V současnoti se připravuje program péče pro vydru říční ''(Lutra lutra)'', u níž se zájmy ochrany střetávají se zájmy rybářských subjektů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
====Vydra říční ''(Lutra lutra)''====
je silně ohrožený druh a zároveň je druhem, který způsobuje škody na rybích obsádkách. V současné době není přímo ohrožena vyhynutím, ale pro její přežití je nezbytné vyřešení konfliktu její ochrany se zájmy rybářství. Nejvýrazněji ohrožují populaci vydry říční nelegální lov a úhyny na komunikacích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

=Evropské a celosvětové záchranné programy=
Tyto záchranné programy probíhají v zoologických zahradách a mají za úkol chránit druhy, kterým hrozí, nebo by brzy mohlo hrozit, vyhubení. Evropské záchranné programy zastřešuje EAZA (Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií). Spadají do nich Evropské záchranné programy (EEP) a Evropské plemenné knihy (ESB). Evropské programy dnes zahrnují více než 250 druhů zvířat.<ref>[http://www.eaza.net/ EAZA - evropské záchranné programy]</ref> Světové záchranné programy zastřešuje WAZA (Světová organizace zoologických zahrad a akvárii). Vytváří Mezinárodní plemenné knihy (ISB), v nichž je 182 druhů zvířat. Plemenné knihy mapují všechna zvířata daného druhu chovaná v zajetí a umožňují vyhledat pro zvířata v zoologických zahradách vhodné partnery k páření. <ref>[http://www.waza.org/conservation/index.php?main=conservation&view=breeding WAZA - mezinárodní záhranné programy]</ref>

== Témata ==
*[[Biodiverzita]]
*[[Globální ochrana biodiverzity]]
*[[Zvláště chráněný druh]]

== Zdroje ==
<references/>

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
*[[Červené knihy]]
*[[Legislativa ochrany přírody a krajiny]]
*[[Ministerstvo životního prostředí ČR]]
*[[Ochrana přírody]]
*[[Reintrodukce]]

=== Externí odkazy ===
*[http://www.cbd.int/ Úmluva o biologické rozmanitosti]
*[http://www.iucn.org/ Mezinárodní svaz ochrany přírody IUCN]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ochrana_p%C5%99%C3%ADrody Ochrana přírody na české Wikipedii]
*[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=114/1992&PC_8411_l=114/1992&PC_8411_pi=0&PC_8411_ps=10&#10821 Zákon č. 144/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Biodiversity Biodiverzita na anglické Wikipedii]
[[Kategorie:Skupina A]]
[[Kategorie:Biosféra]]

Záchranný program

2009-01-09T22:39:16Z

Safarikovaj: /* Témata */

__NOTOC__
= Záchranné programy ohrožených druhů v ČR =
Podle [http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny] jsou záchranné programy určeny "k ochraně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů" a jejich cílem je "vytvořit podmínky umožňující takové posílení populací těchto druhů, které by vedlo ke snížení stupně jejich ohrožení". <ref>[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= Zákon č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]</ref> <ref name="koncepce"> Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně
žijících živočichů v České republice (AOPK ČR 2005) http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Koncepce_zachrannych_programu.pdf</ref>

Záchranné programy v České republice se připravují pro druhy, kterým hrozí podle [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamů]] do 20 let vyhynutí nebo vyhubení, pokud nebudou podniknuta aktivní opatření na jejich záchranu. Jsou to dočasné projekty, jejichž cílem je kombinací různých typů opatření dosáhnout zvýšení populace dotčeného druhu nad úroveň ohrožení vyhynutím. Programy kombinují ochranu ''ex situ'' (např. záchranné chovy a vypouštění, tzn. [[reintrodukce]]) s ochranou ''in situ'', jejímž základem je především ochrana biotopů příslušného druhu. Mezi prováděná opatření patří např. minimalizace negativních vlivů (znečištěného prostředí, nevhodného hospodaření), vhodné obhospodařování a úpravy lokalit, odchovy a kultivace ''ex situ'', monitoring stavu populací, výzkum populací, vyhledávání vhodných lokalit, vzdělávání a osvěta atd...<ref name="koncepce">Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně
žijících živočichů v České republice (AOPK ČR 2005) http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Koncepce_zachrannych_programu.pdf</ref>

Záchranný program je ukončen po dosažení stanovených cílů. Může být ukončen ale i v případě, že byl program neúspěšný (druh vyhynul) nebo bylo v průběhu řešení zjištěno, že je nefunkční.
Záchranné programy pro kriticky a silně ohrožené druhy jsou zajišťovány [[Ministerstvo životního prostředí ČR|Ministerstvem životního prostředí]]. To pověřilo přípravou a koordinací záchranných programů [http://www.ochranaprirody.cz/ Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR]. Příprava a realizace programu se řídí konkrétními podmínkami formulovanými Stálým výborem [http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/conventions/bern/default_en.asp Bernské úmluvy] a Mezinárodním svazem ochrany přírody – [http://www.iucn.org/ IUCN]. Financovány jsou ze [http://www.sfzp.cz/ Státního fondu životního prostředí] a tzv.[http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/fm_norska.html Norských fondů] (Finanční mechanismus EHP/Norska). První záchranné programy byly v ČR vyhlášeny v roce 1998.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Kritéria výběru druhů pro záchranné programy==
* druh je v ČR zvláště chráněný
* druh je zařazen v [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamech]] jako obecně ohrožený (tzn. kriticky ohrožený, ohrožený, zranitelný)
* druh je ohrožen v podstatné části evropského areálu rozšíření
* druh se v ČR není na okraji svého areálu rozšíření - pokud je, musí být ohrožený v celém areálu rozšíření
* v minulosti byl výskyt druhu v ČR stálý
* v předchozích 50 letech došlo k poklesu početnosti jedinců druhu
* příčiny ohrožení jsou známé a působí na území ČR
* příčiny ohrožení jsou odstranitelné a to z finančního i odborného hlediska
* příčiny ohrožení je možné odstranit pouze rozsáhlými, centrálně řízenými aktivními zásahy
<ref>Klaudisová, A.: Metodika pro zpracování záchranných programů pro zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin a živočichů. AOPK ČR Praha 2002.</ref><ref name="koncepce">Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně
žijících živočichů v České republice (AOPK ČR 2005) http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Koncepce_zachrannych_programu.pdf</ref>

== Probíhající záchranné programy ==

==== Matizna bahenní ''(Angelica palustris)''====
kriticky ohrožená rostlina z čeledi mrkvovitých vázaná svým výskytem na slatinné louky. Původně se vyskytovala na sedmi lokalitách, dnes je na jediné lokalitě NPP Hrdibořické rybníky. Cílem programu, probíhajícího od roku 2000, je trvale obnovit populaci na 2 lokalitách v ČR.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[Soubor:Angelicapalustrisw.jpg|thumb|right|matizna bahenní]]

====Rdest dlouholistý ''(Potamogeton praelongus)''====
kriticky ohrožený druh, který se vyskytoval v proudících i stojatých čistých chladnějších vodách v okolí Písku, České Lípy, Chlumce nad Cidlinou, v Praze a v dolním Poorličí. Je indikátorem čistých vod. V současnosti u nás existuje poslední lokalita ve slepém rameni v Malšově Lhotě u Hradce Králové. Cílem záchranného programu (od roku 2003) je uchovat druh na stávající lokalitě a vytvořit alespoň dvě životaschopné populace v širším okolí.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Potamogetonpraelongusw.jpeg|thumb|right|rdest dlouholistý]]

====Hvozdík písečný český ''(Dianthus arenarius subsp. bohemicus)'' ====
roste v rozvolněných travinných společenstvech na píscích a stěrkopíscích. Je endemitem pleistocénních štěrkopískových teras u Roudnice nad Labem. Dříve býval hojný, dnes je kriticky ohrožený a vyskytuje se pouze na jediné lokalitě NPP Kleneč. Cílem programu, který probíhá od roku 2008, je rozšířit populaci na stávající lokalitě a zaistit rozvoj populace na náhradní lokalitě u Kyškovic.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Hořec jarní ''(Gentiana verna)'' ====
je kriticky ohrožený světlomilný druh středně vlhkých travnatých nízkostébelných luk a horských strání, který se ještě počátkem 20. století vyskytoval přibližně na sedmdesáti lokalitách v Čechách i na Moravě. Dnes se v ČR vyskytuje v nížinné formě na jediné lokalitě v NPP Rovná na Strakonicku a v horské formě na dvou lokalitách v CHKO Jeseníky (Malá a Velká Kotlina). Cíle záchranného programu jsou zvětšit populaci nížinné formy na stávající lokalitě a založit alespoň tři nové populace nížinné formy. U horské formy je cílem udržet stávající populace. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Gentianaverna.jpg|thumb|right|hořec jarní]]

====Perlorodka říční ''(Margaritifera margaritifera)''====
je vzácný mlž oligotrofních vod s nízkým obsahem iontových forem vápníku. V minulosti byl decimován kvůli lovu sladkovodních perel. Je citlivý na znečištění vody a vymírá v důsledku eutrofizace vod. Perlorodky se dožívají 30-50 let (v mesotrofním prostředí) a 80 až 140 let (v oligotrofním prostředí). Vývojem jsou vázány na přítomnost pstruha potočního a lososa obecného, kteří jsou hostitelskými rybami pro larvy perlorodek. V první polovině 20. století byla perlorodka říční přítomna na řadě lokalit v povodí Labe a Odry. Dnes je kriticky ohrožená a nachází se v horním toku Vltavy, Blanice, Malše a v jejich přítocích. Program probíhá od roku 2000. Jeho cíle jsou udržení a obnova stávajících populací, výsavba odchovných míst, revitalizace zmíněných povodí, vytvoření nových stanovišť, repatriace (neboli [[reintrodukce]]) na vhodná stanoviště , úprava hospodaření v povodích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Perlorodkaricniw.jpg|thumb|perlorodka říční]]

====Sysel obecný ''(Spermophilus citellus)''====
je kriticky ohrožený stepní hlodavec vyhledávající krátký travní porost. Na přelomu 40. a 50. let 20. století byl sysel obecný běžným obyvatelem travnatých mezí, porostů zemědělských plodin (obiloviny, vojtěška), luk a pastvin a byl ničen jakožto zemědělský škůdce. V roce 2007 byl výskyt sysla v ČR zaznamenán na 34 izolovaných lokalitách. Roku 2008 byl vyhlášen jeho záchranný program. Jeho cíle jsou udržet sysla na stávajících lokalitách a vytvořit 5 metapopulačních systémů výskytu sysla obecného v ČR. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Sysel 7.JPG|thumb|right|sysel obecný]]

====Užovka stromová ''(Zamenis longissimus)''====
je nejedovatý kriticky ohrožený had, který žije ve vlhčím prostředí a často je vázán na říční údolí. Zároveň preferuje heterogenní strukturu krajiny a členitý terén s širokou nabídkou biotopů. U nás se vyskytuje ve třech oblastech: v Poohří, v NP Podyjí a v Bílých Karpatech. Ohrožena je zejména populace v Poohří, jejíž areál se za posledních 120 let zmenšil na 8 % původní rozlohy. Záchranný program byl vyhlášen roku 2008 a jeho cílem je udržet životaschopné populace užovky stromové ve třech zmíněných oblastech výskytu. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Elaphelongissima.jpg|thumb|right|užovka stromová]]

==Ukončené záchranné programy==
====Tetřev hlušec ''(Tetrao urogallus)''====
Program probíhal v letech 1998-2007. Jeho cílem bylo zvýšit a udržet populaci tetřeva v ČR, poznat lépe jeho ekologii a biologii. Hlavními opatřeními byl chov a vypouštění tetřevů a následné sledování vypuštěných jedniců. Dále pak ojedinělé úpravy biotopů a regulace predátorů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Rys ostrovid ''(Lynx lynx)''====
Program probíhal v letech 1998-2000 a pro nefunkčnost byl ukončen z následujících důvodů. V rámci záchranného programu rysa ostrovida bylo území ČR rozděleno do tří zón (A,B,C) s různým režimem managementu rysí populace. V zónách B a C byla dána možnost udělení výjimky povolení odchytu nebo odstřelu rysa za předem stanovených podmínek (např. pokud rys způsoboval velké škody na hospodářských zvířatech, spárkaté zvěři atd.). Smyslem výjimek bylo předejít ilegálnímu odlovu rysů. Po dobu platnosti programu ale nebyla podána ani jedna žádost o výjimku a byl zjištěn ilegální odstřel přinejmenším 15 rysů. Důvodem mohlo být pozdní zpracování programu nebo složitá administrativa při udělování výjimek. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Připravované záchranné programy==
*plavín štítnatý ''(Nymphoides peltata)''

*vstavač trojzubý ''(Orchis tridentata)''

*hořeček mnohotvarý český ''(Gentianella praecox subsp. bohemica)''

==Programy péče==
jsou vytvářeny pro chráněné druhy, kterým nehrozí bezprostřední nebezpečí vyhynutí nebo vyhubení. Jedná se zejména o konfliktní druhy. Program péče je souborem ochranných, managementových, legislativních a popularizačních opatření zajišťujících péči o daný druh. Je vytvářen na 10 let. V současnoti se připravuje program péče pro vydru říční ''(Lutra lutra)'', u níž se zájmy ochrany střetávají se zájmy rybářských subjektů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
====Vydra říční ''(Lutra lutra)''====
je silně ohrožený druh a zároveň je druhem, který způsobuje škody na rybích obsádkách. V současné době není přímo ohrožena vyhynutím, ale pro její přežití je nezbytné vyřešení konfliktu její ochrany se zájmy rybářství. Nejvýrazněji ohrožují populaci vydry říční nelegální lov a úhyny na komunikacích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

=Evropské a celosvětové záchranné programy=
Tyto záchranné programy probíhají v zoologických zahradách a mají za úkol chránit druhy, kterým hrozí, nebo by brzy mohlo hrozit, vyhubení. Evropské záchranné programy zastřešuje EAZA (Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií). Spadají do nich Evropské záchranné programy (EEP) a Evropské plemenné knihy (ESB). Evropské programy dnes zahrnují více než 250 druhů zvířat.<ref>[http://www.eaza.net/ EAZA - evropské záchranné programy]</ref> Světové záchranné programy zastřešuje WAZA (Světová organizace zoologických zahrad a akvárii). Vytváří Mezinárodní plemenné knihy (ISB), v nichž je 182 druhů zvířat. Plemenné knihy mapují všechna zvířata daného druhu chovaná v zajetí a umožňují vyhledat pro zvířata v zoologických zahradách vhodné partnery k páření. <ref>[http://www.waza.org/conservation/index.php?main=conservation&view=breeding WAZA - mezinárodní záhranné programy]</ref>

== Témata ==
*[[Biodiverzita]]
*[[Globální ochrana biodiverzity]]
*[[Zvláště chráněný druh]]

== Zdroje ==
<references/>

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
*[[Červené knihy]]
*[[Legislativa ochrany přírody a krajiny]]
*[[Ministerstvo životního prostředí ČR]]
*[[Ochrana přírody]]
*[[Reintrodukce]]

=== Externí odkazy ===
*[http://www.cbd.int/ Úmluva o biologické rozmanitosti]
*[http://www.iucn.org/ Mezinárodní svaz ochrany přírody]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ochrana_p%C5%99%C3%ADrody Ochrana přírody na české Wikipedii]
*[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=114/1992&PC_8411_l=114/1992&PC_8411_pi=0&PC_8411_ps=10&#10821 Zákon č. 144/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Biodiversity Biodiverzita na anglické Wikipedii]
[[Kategorie:Skupina A]]
[[Kategorie:Biosféra]]

Záchranný program

2009-01-09T22:38:54Z

Safarikovaj: /* Externí odkazy */

__NOTOC__
= Záchranné programy ohrožených druhů v ČR =
Podle [http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny] jsou záchranné programy určeny "k ochraně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů" a jejich cílem je "vytvořit podmínky umožňující takové posílení populací těchto druhů, které by vedlo ke snížení stupně jejich ohrožení". <ref>[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= Zákon č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]</ref> <ref name="koncepce"> Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně
žijících živočichů v České republice (AOPK ČR 2005) http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Koncepce_zachrannych_programu.pdf</ref>

Záchranné programy v České republice se připravují pro druhy, kterým hrozí podle [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamů]] do 20 let vyhynutí nebo vyhubení, pokud nebudou podniknuta aktivní opatření na jejich záchranu. Jsou to dočasné projekty, jejichž cílem je kombinací různých typů opatření dosáhnout zvýšení populace dotčeného druhu nad úroveň ohrožení vyhynutím. Programy kombinují ochranu ''ex situ'' (např. záchranné chovy a vypouštění, tzn. [[reintrodukce]]) s ochranou ''in situ'', jejímž základem je především ochrana biotopů příslušného druhu. Mezi prováděná opatření patří např. minimalizace negativních vlivů (znečištěného prostředí, nevhodného hospodaření), vhodné obhospodařování a úpravy lokalit, odchovy a kultivace ''ex situ'', monitoring stavu populací, výzkum populací, vyhledávání vhodných lokalit, vzdělávání a osvěta atd...<ref name="koncepce">Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně
žijících živočichů v České republice (AOPK ČR 2005) http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Koncepce_zachrannych_programu.pdf</ref>

Záchranný program je ukončen po dosažení stanovených cílů. Může být ukončen ale i v případě, že byl program neúspěšný (druh vyhynul) nebo bylo v průběhu řešení zjištěno, že je nefunkční.
Záchranné programy pro kriticky a silně ohrožené druhy jsou zajišťovány [[Ministerstvo životního prostředí ČR|Ministerstvem životního prostředí]]. To pověřilo přípravou a koordinací záchranných programů [http://www.ochranaprirody.cz/ Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR]. Příprava a realizace programu se řídí konkrétními podmínkami formulovanými Stálým výborem [http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/conventions/bern/default_en.asp Bernské úmluvy] a Mezinárodním svazem ochrany přírody – [http://www.iucn.org/ IUCN]. Financovány jsou ze [http://www.sfzp.cz/ Státního fondu životního prostředí] a tzv.[http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/fm_norska.html Norských fondů] (Finanční mechanismus EHP/Norska). První záchranné programy byly v ČR vyhlášeny v roce 1998.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Kritéria výběru druhů pro záchranné programy==
* druh je v ČR zvláště chráněný
* druh je zařazen v [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamech]] jako obecně ohrožený (tzn. kriticky ohrožený, ohrožený, zranitelný)
* druh je ohrožen v podstatné části evropského areálu rozšíření
* druh se v ČR není na okraji svého areálu rozšíření - pokud je, musí být ohrožený v celém areálu rozšíření
* v minulosti byl výskyt druhu v ČR stálý
* v předchozích 50 letech došlo k poklesu početnosti jedinců druhu
* příčiny ohrožení jsou známé a působí na území ČR
* příčiny ohrožení jsou odstranitelné a to z finančního i odborného hlediska
* příčiny ohrožení je možné odstranit pouze rozsáhlými, centrálně řízenými aktivními zásahy
<ref>Klaudisová, A.: Metodika pro zpracování záchranných programů pro zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin a živočichů. AOPK ČR Praha 2002.</ref><ref name="koncepce">Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně
žijících živočichů v České republice (AOPK ČR 2005) http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Koncepce_zachrannych_programu.pdf</ref>

== Probíhající záchranné programy ==

==== Matizna bahenní ''(Angelica palustris)''====
kriticky ohrožená rostlina z čeledi mrkvovitých vázaná svým výskytem na slatinné louky. Původně se vyskytovala na sedmi lokalitách, dnes je na jediné lokalitě NPP Hrdibořické rybníky. Cílem programu, probíhajícího od roku 2000, je trvale obnovit populaci na 2 lokalitách v ČR.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[Soubor:Angelicapalustrisw.jpg|thumb|right|matizna bahenní]]

====Rdest dlouholistý ''(Potamogeton praelongus)''====
kriticky ohrožený druh, který se vyskytoval v proudících i stojatých čistých chladnějších vodách v okolí Písku, České Lípy, Chlumce nad Cidlinou, v Praze a v dolním Poorličí. Je indikátorem čistých vod. V současnosti u nás existuje poslední lokalita ve slepém rameni v Malšově Lhotě u Hradce Králové. Cílem záchranného programu (od roku 2003) je uchovat druh na stávající lokalitě a vytvořit alespoň dvě životaschopné populace v širším okolí.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Potamogetonpraelongusw.jpeg|thumb|right|rdest dlouholistý]]

====Hvozdík písečný český ''(Dianthus arenarius subsp. bohemicus)'' ====
roste v rozvolněných travinných společenstvech na píscích a stěrkopíscích. Je endemitem pleistocénních štěrkopískových teras u Roudnice nad Labem. Dříve býval hojný, dnes je kriticky ohrožený a vyskytuje se pouze na jediné lokalitě NPP Kleneč. Cílem programu, který probíhá od roku 2008, je rozšířit populaci na stávající lokalitě a zaistit rozvoj populace na náhradní lokalitě u Kyškovic.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Hořec jarní ''(Gentiana verna)'' ====
je kriticky ohrožený světlomilný druh středně vlhkých travnatých nízkostébelných luk a horských strání, který se ještě počátkem 20. století vyskytoval přibližně na sedmdesáti lokalitách v Čechách i na Moravě. Dnes se v ČR vyskytuje v nížinné formě na jediné lokalitě v NPP Rovná na Strakonicku a v horské formě na dvou lokalitách v CHKO Jeseníky (Malá a Velká Kotlina). Cíle záchranného programu jsou zvětšit populaci nížinné formy na stávající lokalitě a založit alespoň tři nové populace nížinné formy. U horské formy je cílem udržet stávající populace. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Gentianaverna.jpg|thumb|right|hořec jarní]]

====Perlorodka říční ''(Margaritifera margaritifera)''====
je vzácný mlž oligotrofních vod s nízkým obsahem iontových forem vápníku. V minulosti byl decimován kvůli lovu sladkovodních perel. Je citlivý na znečištění vody a vymírá v důsledku eutrofizace vod. Perlorodky se dožívají 30-50 let (v mesotrofním prostředí) a 80 až 140 let (v oligotrofním prostředí). Vývojem jsou vázány na přítomnost pstruha potočního a lososa obecného, kteří jsou hostitelskými rybami pro larvy perlorodek. V první polovině 20. století byla perlorodka říční přítomna na řadě lokalit v povodí Labe a Odry. Dnes je kriticky ohrožená a nachází se v horním toku Vltavy, Blanice, Malše a v jejich přítocích. Program probíhá od roku 2000. Jeho cíle jsou udržení a obnova stávajících populací, výsavba odchovných míst, revitalizace zmíněných povodí, vytvoření nových stanovišť, repatriace (neboli [[reintrodukce]]) na vhodná stanoviště , úprava hospodaření v povodích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Perlorodkaricniw.jpg|thumb|perlorodka říční]]

====Sysel obecný ''(Spermophilus citellus)''====
je kriticky ohrožený stepní hlodavec vyhledávající krátký travní porost. Na přelomu 40. a 50. let 20. století byl sysel obecný běžným obyvatelem travnatých mezí, porostů zemědělských plodin (obiloviny, vojtěška), luk a pastvin a byl ničen jakožto zemědělský škůdce. V roce 2007 byl výskyt sysla v ČR zaznamenán na 34 izolovaných lokalitách. Roku 2008 byl vyhlášen jeho záchranný program. Jeho cíle jsou udržet sysla na stávajících lokalitách a vytvořit 5 metapopulačních systémů výskytu sysla obecného v ČR. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Sysel 7.JPG|thumb|right|sysel obecný]]

====Užovka stromová ''(Zamenis longissimus)''====
je nejedovatý kriticky ohrožený had, který žije ve vlhčím prostředí a často je vázán na říční údolí. Zároveň preferuje heterogenní strukturu krajiny a členitý terén s širokou nabídkou biotopů. U nás se vyskytuje ve třech oblastech: v Poohří, v NP Podyjí a v Bílých Karpatech. Ohrožena je zejména populace v Poohří, jejíž areál se za posledních 120 let zmenšil na 8 % původní rozlohy. Záchranný program byl vyhlášen roku 2008 a jeho cílem je udržet životaschopné populace užovky stromové ve třech zmíněných oblastech výskytu. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Elaphelongissima.jpg|thumb|right|užovka stromová]]

==Ukončené záchranné programy==
====Tetřev hlušec ''(Tetrao urogallus)''====
Program probíhal v letech 1998-2007. Jeho cílem bylo zvýšit a udržet populaci tetřeva v ČR, poznat lépe jeho ekologii a biologii. Hlavními opatřeními byl chov a vypouštění tetřevů a následné sledování vypuštěných jedniců. Dále pak ojedinělé úpravy biotopů a regulace predátorů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Rys ostrovid ''(Lynx lynx)''====
Program probíhal v letech 1998-2000 a pro nefunkčnost byl ukončen z následujících důvodů. V rámci záchranného programu rysa ostrovida bylo území ČR rozděleno do tří zón (A,B,C) s různým režimem managementu rysí populace. V zónách B a C byla dána možnost udělení výjimky povolení odchytu nebo odstřelu rysa za předem stanovených podmínek (např. pokud rys způsoboval velké škody na hospodářských zvířatech, spárkaté zvěři atd.). Smyslem výjimek bylo předejít ilegálnímu odlovu rysů. Po dobu platnosti programu ale nebyla podána ani jedna žádost o výjimku a byl zjištěn ilegální odstřel přinejmenším 15 rysů. Důvodem mohlo být pozdní zpracování programu nebo složitá administrativa při udělování výjimek. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Připravované záchranné programy==
*plavín štítnatý ''(Nymphoides peltata)''

*vstavač trojzubý ''(Orchis tridentata)''

*hořeček mnohotvarý český ''(Gentianella praecox subsp. bohemica)''

==Programy péče==
jsou vytvářeny pro chráněné druhy, kterým nehrozí bezprostřední nebezpečí vyhynutí nebo vyhubení. Jedná se zejména o konfliktní druhy. Program péče je souborem ochranných, managementových, legislativních a popularizačních opatření zajišťujících péči o daný druh. Je vytvářen na 10 let. V současnoti se připravuje program péče pro vydru říční ''(Lutra lutra)'', u níž se zájmy ochrany střetávají se zájmy rybářských subjektů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
====Vydra říční ''(Lutra lutra)''====
je silně ohrožený druh a zároveň je druhem, který způsobuje škody na rybích obsádkách. V současné době není přímo ohrožena vyhynutím, ale pro její přežití je nezbytné vyřešení konfliktu její ochrany se zájmy rybářství. Nejvýrazněji ohrožují populaci vydry říční nelegální lov a úhyny na komunikacích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

=Evropské a celosvětové záchranné programy=
Tyto záchranné programy probíhají v zoologických zahradách a mají za úkol chránit druhy, kterým hrozí, nebo by brzy mohlo hrozit, vyhubení. Evropské záchranné programy zastřešuje EAZA (Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií). Spadají do nich Evropské záchranné programy (EEP) a Evropské plemenné knihy (ESB). Evropské programy dnes zahrnují více než 250 druhů zvířat.<ref>[http://www.eaza.net/ EAZA - evropské záchranné programy]</ref> Světové záchranné programy zastřešuje WAZA (Světová organizace zoologických zahrad a akvárii). Vytváří Mezinárodní plemenné knihy (ISB), v nichž je 182 druhů zvířat. Plemenné knihy mapují všechna zvířata daného druhu chovaná v zajetí a umožňují vyhledat pro zvířata v zoologických zahradách vhodné partnery k páření. <ref>[http://www.waza.org/conservation/index.php?main=conservation&view=breeding WAZA - mezinárodní záhranné programy]</ref>

== Témata ==
*[[Globální ochrana biodiverzity]]
*[[Zvláště chráněný druh]]

== Zdroje ==
<references/>

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
*[[Červené knihy]]
*[[Legislativa ochrany přírody a krajiny]]
*[[Ministerstvo životního prostředí ČR]]
*[[Ochrana přírody]]
*[[Reintrodukce]]

=== Externí odkazy ===
*[http://www.cbd.int/ Úmluva o biologické rozmanitosti]
*[http://www.iucn.org/ Mezinárodní svaz ochrany přírody]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ochrana_p%C5%99%C3%ADrody Ochrana přírody na české Wikipedii]
*[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=114/1992&PC_8411_l=114/1992&PC_8411_pi=0&PC_8411_ps=10&#10821 Zákon č. 144/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Biodiversity Biodiverzita na anglické Wikipedii]
[[Kategorie:Skupina A]]
[[Kategorie:Biosféra]]

Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer

2009-01-09T22:36:09Z

Safarikovaj: /* Související stránky */

== Úvod ==
Program ICP Waters neboli Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer byl vytvořen v červenci roku 1985 jako jeden ze šesti mezinárodních programů (ICPs) úmluvy [[CLRTAP]] (Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států). Tato úmluva vznikla v rámci [[EHK OSN|UNECE – Hospodářské komise OSN pro Evropu]]. Koordinačním centrem programu ICP Waters je norský Institute for Water Research (NIVA) v Oslu.

ICP Waters monitoruje vlivy [[wikipedia:cs:kyselý déšť|kyselých dešťů]] a znečištění ovzduší na vodu a vodní [[ekosystém|ekosystémy]]. [[atmosferická depozice|Depozice]] oxidů síry a dusíku, která vyvrcholila v 80. letech 20. století, způsobila okyselení ([[acidifikace|acidifikaci]]) vodního prostředí, tedy snížení pH vody. Tyto chemické změny pak způsobily změny biologické – ve složení vodních společenstev, jejich [[Diverzita společenstev|diverzitě]] a [[wikipedia:cs:Potravní řetězec|potravních řetězcích]]. Monitorovány jsou jak chemické tak biologické parametry vodních toků a nádrží. Data pro centrální databázi v NIVA poskytuje 20 zemí (18 evropských, USA, Kanada) z více než 200 povodí. <ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref> <ref>[http://www.unece.org/env/lrtap/WorkingGroups/wge/waters.htm ICP Waters na webu UNECE]
</ref>
[[soubor:lokalityEvropa.jpg|thumb|right|Lokality v Evropě]] [[soubor:lokalityAmerika.jpg|thumb|right|Lokality v Severní Americe]]

== Měřené parametry ==
'''Chemické parametry:''' vždy se měří [[wikipedia:cs:kyselost|pH]], alkalinita, [[wikipedia:cs:elektrická vodivost|vodivost]], [[wikipedia:cs:Koncentrace (chemie)|koncentrace]] hlavních iontů (Na+, K+, Mg2+, Ca2+, NH4+, Cl–, SO42–, NO3–, Al3+), rozpuštěný organický uhlík. Na některých místech se navíc měří množství živin (dusík, fosfor), těžké kovy nebo perzistentní organické látky (POPs).

'''Biologické parametry:''' zjišťuje se druhové složení a abundance rozsivek, bezobratlých dna ([[wikipedia:cs:bentos|bentos]]) i otevřené vody ([[wikipedia:cs:pelagiál|pelagiál]]), ryb. Různé druhy organismů mají specifické nároky na chemizmus vody a slouží tak jako indikátory acidifikace. Acidosenzitivní druhy při poklesu pH vody zmizí, zatímco acidotolerantní zůstanou. [[wikipedia:cs:rozsivky|Rozsivky]] v sedimentu poskytují údaje o historii kvality vody v ekosystému.<ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref>

== Cíle programu ==
Cíle programu jsou:
* stanovit stupeň a plošný rozsah acidifikace povrchových vod
* zjišťovat vztahy mezi chemizmem vody a biologickou odpovědí
* popsat a vyhodnotit dlouhodobé trendy v chemizmu a biotě vod
* stanovovat kritické zátěže
* rozvíjet mezinárodní síť monitorovaných míst povrchových vod
* podporovat sjednocení monitorovacích postupů
* vyvíjet a doporučovat chemické a biologické metody pro účely monitorování
* informovat o pokrocích v plnění cílů programu a krátkodobých úkolů podle ročního pracovního programu
* řídit semináře týkající se problematiky vody
* spolupracovat v otázkách vod a dalšími programy ICP.<ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref><ref>Kvaeven, B., Ulstein, M. J., Skjelkvale, B. L., Raddum, G. G., and Hovind, H. (2001) ICP Waters - An international programme for surface water monitoring. Water Air And Soil Pollution 130 :775-780. </ref>
V posledních letech dochází v souvislosti se snížením množství acidifikujících emisí na řadě sledovaných lokalit k zotavování ekosystémů z acidifikace. Tyto změny se ICP Waters snaží popsat, stejně jako vliv klimatické změny a chování dusíku v ekosystémech na zotavování. V tomto smětu navazuje na ICP Waters program '''RECOVER 2010'''. Ten se soustřeďuje na citlivé vodní ekosystémy ve Velké Británii, Norsku, Švédsku, severní Itálii, Německu a České republice. Vyhodnocuje současný rozsah zotavení ekosystémů z acidifikace, identifikuje hlavní procesy vedoucí ke zotavení, modeluje další průběch zotavování např. pomocí modelu MAGIC. <ref>Ferrier, R. C., Jenkins, A., Wright, R. F., Schöpp, W. and Barth, H.(2001): Assessment of recovery of European surface waters from acidification 1970-2000: An introduction to the Special Issue. Hydrology and Earth System Sciences, Vol. 5 (3), 274–282. </ref>

== Monitorovací síť ==
ICP Waters zahrnuje přes 200 monitorovaných lokalit. Z nich jsou k dispozici série dat z časového období o délce 10 až 20 let. Z některých míst až 30 let.

== ICP Waters v České republice ==
Monitoring v ČR zastřešuje Česká geologická služba. V současnosti je v ČR sledováno 8 lokalit: 6 jezer na Šumavě (Černé, Čertovo, Plešné, Prášilské, Laka, Žďárské), povodí Lysina ve Slavkovském lese a povodí Uhlířská v Jizerských horách. Naměřená data jsou pravidelně odesílána do koordinačního centra v Oslu.

== Témata ==
* [[CLRTAP]]

== Zdroje ==
<references/>

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
* [[Evropská hospodářská komise OSN]]
* [[Znečištění vody]]
* [[Znečištění a ochrana ovzduší]]

=== Externí odkazy ===
* Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států společně s osmi protokoly [http://www.unece.org/env/lrtap/welcome.html CLRTAP]
* Další programy ICP
** [http://www.icp-forests.org ICP Forests]
** [http://www.corr-institute.se/ICP-Materials ICP Materials]
** [http://icpvegetation.ceh.ac.uk ICP Vegetation]
** [http://www.environment.fi/default.asp?contentid=246674&lan=EN ICP Integrated Monitoring]
** [http://www.icpmapping.org ICP Modelling and Mapping]
* CLRTAP a zdraví [http://www.euro.who.int/air/activities/20030528_4 Task Force on Health]
* [http://www.macaulay.ac.uk/recover/ Recover 2010]
* [http://www.geology.cz/ Česká geologická služba]

[[Kategorie:Skupina A]]
[[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]]
[[Kategorie:Vodní hospodářství]]
[[Kategorie:Přírodní rizika]]

Záchranný program

2009-01-09T17:10:38Z

Safarikovaj: /* Záchranné programy ohrožených druhů v ČR */

__NOTOC__
= Záchranné programy ohrožených druhů v ČR =
Podle [http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny] jsou záchranné programy určeny "k ochraně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů" a jejich cílem je "vytvořit podmínky umožňující takové posílení populací těchto druhů, které by vedlo ke snížení stupně jejich ohrožení". <ref>[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= Zákon č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]</ref> <ref name="koncepce"> Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně
žijících živočichů v České republice (AOPK ČR 2005) http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Koncepce_zachrannych_programu.pdf</ref>

Záchranné programy v České republice se připravují pro druhy, kterým hrozí podle [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamů]] do 20 let vyhynutí nebo vyhubení, pokud nebudou podniknuta aktivní opatření na jejich záchranu. Jsou to dočasné projekty, jejichž cílem je kombinací různých typů opatření dosáhnout zvýšení populace dotčeného druhu nad úroveň ohrožení vyhynutím. Programy kombinují ochranu ''ex situ'' (např. záchranné chovy a vypouštění, tzn. [[reintrodukce]]) s ochranou ''in situ'', jejímž základem je především ochrana biotopů příslušného druhu. Mezi prováděná opatření patří např. minimalizace negativních vlivů (znečištěného prostředí, nevhodného hospodaření), vhodné obhospodařování a úpravy lokalit, odchovy a kultivace ''ex situ'', monitoring stavu populací, výzkum populací, vyhledávání vhodných lokalit, vzdělávání a osvěta atd...<ref name="koncepce">Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně
žijících živočichů v České republice (AOPK ČR 2005) http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Koncepce_zachrannych_programu.pdf</ref>

Záchranný program je ukončen po dosažení stanovených cílů. Může být ukončen ale i v případě, že byl program neúspěšný (druh vyhynul) nebo bylo v průběhu řešení zjištěno, že je nefunkční.
Záchranné programy pro kriticky a silně ohrožené druhy jsou zajišťovány [[Ministerstvo životního prostředí ČR|Ministerstvem životního prostředí]]. To pověřilo přípravou a koordinací záchranných programů [http://www.ochranaprirody.cz/ Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR]. Příprava a realizace programu se řídí konkrétními podmínkami formulovanými Stálým výborem [http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/conventions/bern/default_en.asp Bernské úmluvy] a Mezinárodním svazem ochrany přírody – [http://www.iucn.org/ IUCN]. Financovány jsou ze [http://www.sfzp.cz/ Státního fondu životního prostředí] a tzv.[http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/fm_norska.html Norských fondů] (Finanční mechanismus EHP/Norska). První záchranné programy byly v ČR vyhlášeny v roce 1998.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Kritéria výběru druhů pro záchranné programy==
* druh je v ČR zvláště chráněný
* druh je zařazen v [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamech]] jako obecně ohrožený (tzn. kriticky ohrožený, ohrožený, zranitelný)
* druh je ohrožen v podstatné části evropského areálu rozšíření
* druh se v ČR není na okraji svého areálu rozšíření - pokud je, musí být ohrožený v celém areálu rozšíření
* v minulosti byl výskyt druhu v ČR stálý
* v předchozích 50 letech došlo k poklesu početnosti jedinců druhu
* příčiny ohrožení jsou známé a působí na území ČR
* příčiny ohrožení jsou odstranitelné a to z finančního i odborného hlediska
* příčiny ohrožení je možné odstranit pouze rozsáhlými, centrálně řízenými aktivními zásahy
<ref>Klaudisová, A.: Metodika pro zpracování záchranných programů pro zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin a živočichů. AOPK ČR Praha 2002.</ref><ref name="koncepce">Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně
žijících živočichů v České republice (AOPK ČR 2005) http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Koncepce_zachrannych_programu.pdf</ref>

== Probíhající záchranné programy ==

==== Matizna bahenní ''(Angelica palustris)''====
kriticky ohrožená rostlina z čeledi mrkvovitých vázaná svým výskytem na slatinné louky. Původně se vyskytovala na sedmi lokalitách, dnes je na jediné lokalitě NPP Hrdibořické rybníky. Cílem programu, probíhajícího od roku 2000, je trvale obnovit populaci na 2 lokalitách v ČR.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[Soubor:Angelicapalustrisw.jpg|thumb|right|matizna bahenní]]

====Rdest dlouholistý ''(Potamogeton praelongus)''====
kriticky ohrožený druh, který se vyskytoval v proudících i stojatých čistých chladnějších vodách v okolí Písku, České Lípy, Chlumce nad Cidlinou, v Praze a v dolním Poorličí. Je indikátorem čistých vod. V současnosti u nás existuje poslední lokalita ve slepém rameni v Malšově Lhotě u Hradce Králové. Cílem záchranného programu (od roku 2003) je uchovat druh na stávající lokalitě a vytvořit alespoň dvě životaschopné populace v širším okolí.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Potamogetonpraelongusw.jpeg|thumb|right|rdest dlouholistý]]

====Hvozdík písečný český ''(Dianthus arenarius subsp. bohemicus)'' ====
roste v rozvolněných travinných společenstvech na píscích a stěrkopíscích. Je endemitem pleistocénních štěrkopískových teras u Roudnice nad Labem. Dříve býval hojný, dnes je kriticky ohrožený a vyskytuje se pouze na jediné lokalitě NPP Kleneč. Cílem programu, který probíhá od roku 2008, je rozšířit populaci na stávající lokalitě a zaistit rozvoj populace na náhradní lokalitě u Kyškovic.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Hořec jarní ''(Gentiana verna)'' ====
je kriticky ohrožený světlomilný druh středně vlhkých travnatých nízkostébelných luk a horských strání, který se ještě počátkem 20. století vyskytoval přibližně na sedmdesáti lokalitách v Čechách i na Moravě. Dnes se v ČR vyskytuje v nížinné formě na jediné lokalitě v NPP Rovná na Strakonicku a v horské formě na dvou lokalitách v CHKO Jeseníky (Malá a Velká Kotlina). Cíle záchranného programu jsou zvětšit populaci nížinné formy na stávající lokalitě a založit alespoň tři nové populace nížinné formy. U horské formy je cílem udržet stávající populace. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Gentianaverna.jpg|thumb|right|hořec jarní]]

====Perlorodka říční ''(Margaritifera margaritifera)''====
je vzácný mlž oligotrofních vod s nízkým obsahem iontových forem vápníku. V minulosti byl decimován kvůli lovu sladkovodních perel. Je citlivý na znečištění vody a vymírá v důsledku eutrofizace vod. Perlorodky se dožívají 30-50 let (v mesotrofním prostředí) a 80 až 140 let (v oligotrofním prostředí). Vývojem jsou vázány na přítomnost pstruha potočního a lososa obecného, kteří jsou hostitelskými rybami pro larvy perlorodek. V první polovině 20. století byla perlorodka říční přítomna na řadě lokalit v povodí Labe a Odry. Dnes je kriticky ohrožená a nachází se v horním toku Vltavy, Blanice, Malše a v jejich přítocích. Program probíhá od roku 2000. Jeho cíle jsou udržení a obnova stávajících populací, výsavba odchovných míst, revitalizace zmíněných povodí, vytvoření nových stanovišť, repatriace (neboli [[reintrodukce]]) na vhodná stanoviště , úprava hospodaření v povodích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Perlorodkaricniw.jpg|thumb|perlorodka říční]]

====Sysel obecný ''(Spermophilus citellus)''====
je kriticky ohrožený stepní hlodavec vyhledávající krátký travní porost. Na přelomu 40. a 50. let 20. století byl sysel obecný běžným obyvatelem travnatých mezí, porostů zemědělských plodin (obiloviny, vojtěška), luk a pastvin a byl ničen jakožto zemědělský škůdce. V roce 2007 byl výskyt sysla v ČR zaznamenán na 34 izolovaných lokalitách. Roku 2008 byl vyhlášen jeho záchranný program. Jeho cíle jsou udržet sysla na stávajících lokalitách a vytvořit 5 metapopulačních systémů výskytu sysla obecného v ČR. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Sysel 7.JPG|thumb|right|sysel obecný]]

====Užovka stromová ''(Zamenis longissimus)''====
je nejedovatý kriticky ohrožený had, který žije ve vlhčím prostředí a často je vázán na říční údolí. Zároveň preferuje heterogenní strukturu krajiny a členitý terén s širokou nabídkou biotopů. U nás se vyskytuje ve třech oblastech: v Poohří, v NP Podyjí a v Bílých Karpatech. Ohrožena je zejména populace v Poohří, jejíž areál se za posledních 120 let zmenšil na 8 % původní rozlohy. Záchranný program byl vyhlášen roku 2008 a jeho cílem je udržet životaschopné populace užovky stromové ve třech zmíněných oblastech výskytu. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Elaphelongissima.jpg|thumb|right|užovka stromová]]

==Ukončené záchranné programy==
====Tetřev hlušec ''(Tetrao urogallus)''====
Program probíhal v letech 1998-2007. Jeho cílem bylo zvýšit a udržet populaci tetřeva v ČR, poznat lépe jeho ekologii a biologii. Hlavními opatřeními byl chov a vypouštění tetřevů a následné sledování vypuštěných jedniců. Dále pak ojedinělé úpravy biotopů a regulace predátorů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Rys ostrovid ''(Lynx lynx)''====
Program probíhal v letech 1998-2000 a pro nefunkčnost byl ukončen z následujících důvodů. V rámci záchranného programu rysa ostrovida bylo území ČR rozděleno do tří zón (A,B,C) s různým režimem managementu rysí populace. V zónách B a C byla dána možnost udělení výjimky povolení odchytu nebo odstřelu rysa za předem stanovených podmínek (např. pokud rys způsoboval velké škody na hospodářských zvířatech, spárkaté zvěři atd.). Smyslem výjimek bylo předejít ilegálnímu odlovu rysů. Po dobu platnosti programu ale nebyla podána ani jedna žádost o výjimku a byl zjištěn ilegální odstřel přinejmenším 15 rysů. Důvodem mohlo být pozdní zpracování programu nebo složitá administrativa při udělování výjimek. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Připravované záchranné programy==
*plavín štítnatý ''(Nymphoides peltata)''

*vstavač trojzubý ''(Orchis tridentata)''

*hořeček mnohotvarý český ''(Gentianella praecox subsp. bohemica)''

==Programy péče==
jsou vytvářeny pro chráněné druhy, kterým nehrozí bezprostřední nebezpečí vyhynutí nebo vyhubení. Jedná se zejména o konfliktní druhy. Program péče je souborem ochranných, managementových, legislativních a popularizačních opatření zajišťujících péči o daný druh. Je vytvářen na 10 let. V současnoti se připravuje program péče pro vydru říční ''(Lutra lutra)'', u níž se zájmy ochrany střetávají se zájmy rybářských subjektů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
====Vydra říční ''(Lutra lutra)''====
je silně ohrožený druh a zároveň je druhem, který způsobuje škody na rybích obsádkách. V současné době není přímo ohrožena vyhynutím, ale pro její přežití je nezbytné vyřešení konfliktu její ochrany se zájmy rybářství. Nejvýrazněji ohrožují populaci vydry říční nelegální lov a úhyny na komunikacích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

=Evropské a celosvětové záchranné programy=
Tyto záchranné programy probíhají v zoologických zahradách a mají za úkol chránit druhy, kterým hrozí, nebo by brzy mohlo hrozit, vyhubení. Evropské záchranné programy zastřešuje EAZA (Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií). Spadají do nich Evropské záchranné programy (EEP) a Evropské plemenné knihy (ESB). Evropské programy dnes zahrnují více než 250 druhů zvířat.<ref>[http://www.eaza.net/ EAZA - evropské záchranné programy]</ref> Světové záchranné programy zastřešuje WAZA (Světová organizace zoologických zahrad a akvárii). Vytváří Mezinárodní plemenné knihy (ISB), v nichž je 182 druhů zvířat. Plemenné knihy mapují všechna zvířata daného druhu chovaná v zajetí a umožňují vyhledat pro zvířata v zoologických zahradách vhodné partnery k páření. <ref>[http://www.waza.org/conservation/index.php?main=conservation&view=breeding WAZA - mezinárodní záhranné programy]</ref>

== Témata ==
*[[Globální ochrana biodiverzity]]
*[[Zvláště chráněný druh]]

== Zdroje ==
<references/>

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
*[[Červené knihy]]
*[[Legislativa ochrany přírody a krajiny]]
*[[Ministerstvo životního prostředí ČR]]
*[[Ochrana přírody]]
*[[Reintrodukce]]

=== Externí odkazy ===
*[http://www.cbd.int/ Úmluva o biologické rozmanitosti]
*[http://www.iucn.org/ Mezinárodní svaz ochrany přírody]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ochrana_p%C5%99%C3%ADrody Ochrana přírody na české Wikipedii]
*[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=114/1992&PC_8411_l=114/1992&PC_8411_pi=0&PC_8411_ps=10&#10821 Zákon č. 144/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]
[[Kategorie:Skupina A]]
[[Kategorie:Biosféra]]

Záchranný program

2009-01-09T17:09:23Z

Safarikovaj: /* Záchranné programy ohrožených druhů v ČR */

__NOTOC__
= Záchranné programy ohrožených druhů v ČR =
Podle [http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny] jsou záchranné programy určeny "k ochraně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů" a jejich cílem je "vytvořit podmínky umožňující takové posílení populací těchto druhů, které by vedlo ke snížení stupně jejich ohrožení". <ref>[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= Zákon č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]</ref> <ref name="koncepce"> Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně
žijících živočichů v České republice (AOPK ČR 2005)http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Koncepce_zachrannych_programu.pdf</ref>

Záchranné programy v České republice se připravují pro druhy, kterým hrozí podle [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamů]] do 20 let vyhynutí nebo vyhubení, pokud nebudou podniknuta aktivní opatření na jejich záchranu. Jsou to dočasné projekty, jejichž cílem je kombinací různých typů opatření dosáhnout zvýšení populace dotčeného druhu nad úroveň ohrožení vyhynutím. Programy kombinují ochranu ''ex situ'' (např. záchranné chovy a vypouštění, tzn. [[reintrodukce]]) s ochranou ''in situ'', jejímž základem je především ochrana biotopů příslušného druhu. Mezi prováděná opatření patří např. minimalizace negativních vlivů (znečištěného prostředí, nevhodného hospodaření), vhodné obhospodařování a úpravy lokalit, odchovy a kultivace ''ex situ'', monitoring stavu populací, výzkum populací, vyhledávání vhodných lokalit, vzdělávání a osvěta atd...<ref name="koncepce">Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně
žijících živočichů v České republice (AOPK ČR 2005)http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Koncepce_zachrannych_programu.pdf</ref>

Záchranný program je ukončen po dosažení stanovených cílů. Může být ukončen ale i v případě, že byl program neúspěšný (druh vyhynul) nebo bylo v průběhu řešení zjištěno, že je nefunkční.
Záchranné programy pro kriticky a silně ohrožené druhy jsou zajišťovány [[Ministerstvo životního prostředí ČR|Ministerstvem životního prostředí]]. To pověřilo přípravou a koordinací záchranných programů [http://www.ochranaprirody.cz/ Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR]. Příprava a realizace programu se řídí konkrétními podmínkami formulovanými Stálým výborem [http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/conventions/bern/default_en.asp Bernské úmluvy] a Mezinárodním svazem ochrany přírody – [http://www.iucn.org/ IUCN]. Financovány jsou ze [http://www.sfzp.cz/ Státního fondu životního prostředí] a tzv.[http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/fm_norska.html Norských fondů] (Finanční mechanismus EHP/Norska). První záchranné programy byly v ČR vyhlášeny v roce 1998.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Kritéria výběru druhů pro záchranné programy==
* druh je v ČR zvláště chráněný
* druh je zařazen v [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamech]] jako obecně ohrožený (tzn. kriticky ohrožený, ohrožený, zranitelný)
* druh je ohrožen v podstatné části evropského areálu rozšíření
* druh se v ČR není na okraji svého areálu rozšíření - pokud je, musí být ohrožený v celém areálu rozšíření
* v minulosti byl výskyt druhu v ČR stálý
* v předchozích 50 letech došlo k poklesu početnosti jedinců druhu
* příčiny ohrožení jsou známé a působí na území ČR
* příčiny ohrožení jsou odstranitelné a to z finančního i odborného hlediska
* příčiny ohrožení je možné odstranit pouze rozsáhlými, centrálně řízenými aktivními zásahy
<ref>Klaudisová, A.: Metodika pro zpracování záchranných programů pro zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin a živočichů. AOPK ČR Praha 2002.</ref>

== Probíhající záchranné programy ==

==== Matizna bahenní ''(Angelica palustris)''====
kriticky ohrožená rostlina z čeledi mrkvovitých vázaná svým výskytem na slatinné louky. Původně se vyskytovala na sedmi lokalitách, dnes je na jediné lokalitě NPP Hrdibořické rybníky. Cílem programu, probíhajícího od roku 2000, je trvale obnovit populaci na 2 lokalitách v ČR.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[Soubor:Angelicapalustrisw.jpg|thumb|right|matizna bahenní]]

====Rdest dlouholistý ''(Potamogeton praelongus)''====
kriticky ohrožený druh, který se vyskytoval v proudících i stojatých čistých chladnějších vodách v okolí Písku, České Lípy, Chlumce nad Cidlinou, v Praze a v dolním Poorličí. Je indikátorem čistých vod. V současnosti u nás existuje poslední lokalita ve slepém rameni v Malšově Lhotě u Hradce Králové. Cílem záchranného programu (od roku 2003) je uchovat druh na stávající lokalitě a vytvořit alespoň dvě životaschopné populace v širším okolí.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Potamogetonpraelongusw.jpeg|thumb|right|rdest dlouholistý]]

====Hvozdík písečný český ''(Dianthus arenarius subsp. bohemicus)'' ====
roste v rozvolněných travinných společenstvech na píscích a stěrkopíscích. Je endemitem pleistocénních štěrkopískových teras u Roudnice nad Labem. Dříve býval hojný, dnes je kriticky ohrožený a vyskytuje se pouze na jediné lokalitě NPP Kleneč. Cílem programu, který probíhá od roku 2008, je rozšířit populaci na stávající lokalitě a zaistit rozvoj populace na náhradní lokalitě u Kyškovic.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Hořec jarní ''(Gentiana verna)'' ====
je kriticky ohrožený světlomilný druh středně vlhkých travnatých nízkostébelných luk a horských strání, který se ještě počátkem 20. století vyskytoval přibližně na sedmdesáti lokalitách v Čechách i na Moravě. Dnes se v ČR vyskytuje v nížinné formě na jediné lokalitě v NPP Rovná na Strakonicku a v horské formě na dvou lokalitách v CHKO Jeseníky (Malá a Velká Kotlina). Cíle záchranného programu jsou zvětšit populaci nížinné formy na stávající lokalitě a založit alespoň tři nové populace nížinné formy. U horské formy je cílem udržet stávající populace. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Gentianaverna.jpg|thumb|right|hořec jarní]]

====Perlorodka říční ''(Margaritifera margaritifera)''====
je vzácný mlž oligotrofních vod s nízkým obsahem iontových forem vápníku. V minulosti byl decimován kvůli lovu sladkovodních perel. Je citlivý na znečištění vody a vymírá v důsledku eutrofizace vod. Perlorodky se dožívají 30-50 let (v mesotrofním prostředí) a 80 až 140 let (v oligotrofním prostředí). Vývojem jsou vázány na přítomnost pstruha potočního a lososa obecného, kteří jsou hostitelskými rybami pro larvy perlorodek. V první polovině 20. století byla perlorodka říční přítomna na řadě lokalit v povodí Labe a Odry. Dnes je kriticky ohrožená a nachází se v horním toku Vltavy, Blanice, Malše a v jejich přítocích. Program probíhá od roku 2000. Jeho cíle jsou udržení a obnova stávajících populací, výsavba odchovných míst, revitalizace zmíněných povodí, vytvoření nových stanovišť, repatriace (neboli [[reintrodukce]]) na vhodná stanoviště , úprava hospodaření v povodích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Perlorodkaricniw.jpg|thumb|perlorodka říční]]

====Sysel obecný ''(Spermophilus citellus)''====
je kriticky ohrožený stepní hlodavec vyhledávající krátký travní porost. Na přelomu 40. a 50. let 20. století byl sysel obecný běžným obyvatelem travnatých mezí, porostů zemědělských plodin (obiloviny, vojtěška), luk a pastvin a byl ničen jakožto zemědělský škůdce. V roce 2007 byl výskyt sysla v ČR zaznamenán na 34 izolovaných lokalitách. Roku 2008 byl vyhlášen jeho záchranný program. Jeho cíle jsou udržet sysla na stávajících lokalitách a vytvořit 5 metapopulačních systémů výskytu sysla obecného v ČR. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Sysel 7.JPG|thumb|right|sysel obecný]]

====Užovka stromová ''(Zamenis longissimus)''====
je nejedovatý kriticky ohrožený had, který žije ve vlhčím prostředí a často je vázán na říční údolí. Zároveň preferuje heterogenní strukturu krajiny a členitý terén s širokou nabídkou biotopů. U nás se vyskytuje ve třech oblastech: v Poohří, v NP Podyjí a v Bílých Karpatech. Ohrožena je zejména populace v Poohří, jejíž areál se za posledních 120 let zmenšil na 8 % původní rozlohy. Záchranný program byl vyhlášen roku 2008 a jeho cílem je udržet životaschopné populace užovky stromové ve třech zmíněných oblastech výskytu. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Elaphelongissima.jpg|thumb|right|užovka stromová]]

==Ukončené záchranné programy==
====Tetřev hlušec ''(Tetrao urogallus)''====
Program probíhal v letech 1998-2007. Jeho cílem bylo zvýšit a udržet populaci tetřeva v ČR, poznat lépe jeho ekologii a biologii. Hlavními opatřeními byl chov a vypouštění tetřevů a následné sledování vypuštěných jedniců. Dále pak ojedinělé úpravy biotopů a regulace predátorů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Rys ostrovid ''(Lynx lynx)''====
Program probíhal v letech 1998-2000 a pro nefunkčnost byl ukončen z následujících důvodů. V rámci záchranného programu rysa ostrovida bylo území ČR rozděleno do tří zón (A,B,C) s různým režimem managementu rysí populace. V zónách B a C byla dána možnost udělení výjimky povolení odchytu nebo odstřelu rysa za předem stanovených podmínek (např. pokud rys způsoboval velké škody na hospodářských zvířatech, spárkaté zvěři atd.). Smyslem výjimek bylo předejít ilegálnímu odlovu rysů. Po dobu platnosti programu ale nebyla podána ani jedna žádost o výjimku a byl zjištěn ilegální odstřel přinejmenším 15 rysů. Důvodem mohlo být pozdní zpracování programu nebo složitá administrativa při udělování výjimek. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Připravované záchranné programy==
*plavín štítnatý ''(Nymphoides peltata)''

*vstavač trojzubý ''(Orchis tridentata)''

*hořeček mnohotvarý český ''(Gentianella praecox subsp. bohemica)''

==Programy péče==
jsou vytvářeny pro chráněné druhy, kterým nehrozí bezprostřední nebezpečí vyhynutí nebo vyhubení. Jedná se zejména o konfliktní druhy. Program péče je souborem ochranných, managementových, legislativních a popularizačních opatření zajišťujících péči o daný druh. Je vytvářen na 10 let. V současnoti se připravuje program péče pro vydru říční ''(Lutra lutra)'', u níž se zájmy ochrany střetávají se zájmy rybářských subjektů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
====Vydra říční ''(Lutra lutra)''====
je silně ohrožený druh a zároveň je druhem, který způsobuje škody na rybích obsádkách. V současné době není přímo ohrožena vyhynutím, ale pro její přežití je nezbytné vyřešení konfliktu její ochrany se zájmy rybářství. Nejvýrazněji ohrožují populaci vydry říční nelegální lov a úhyny na komunikacích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

=Evropské a celosvětové záchranné programy=
Tyto záchranné programy probíhají v zoologických zahradách a mají za úkol chránit druhy, kterým hrozí, nebo by brzy mohlo hrozit, vyhubení. Evropské záchranné programy zastřešuje EAZA (Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií). Spadají do nich Evropské záchranné programy (EEP) a Evropské plemenné knihy (ESB). Evropské programy dnes zahrnují více než 250 druhů zvířat.<ref>[http://www.eaza.net/ EAZA - evropské záchranné programy]</ref> Světové záchranné programy zastřešuje WAZA (Světová organizace zoologických zahrad a akvárii). Vytváří Mezinárodní plemenné knihy (ISB), v nichž je 182 druhů zvířat. Plemenné knihy mapují všechna zvířata daného druhu chovaná v zajetí a umožňují vyhledat pro zvířata v zoologických zahradách vhodné partnery k páření. <ref>[http://www.waza.org/conservation/index.php?main=conservation&view=breeding WAZA - mezinárodní záhranné programy]</ref>

== Témata ==
*[[Globální ochrana biodiverzity]]
*[[Zvláště chráněný druh]]

== Zdroje ==
<references/>

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
*[[Červené knihy]]
*[[Legislativa ochrany přírody a krajiny]]
*[[Ministerstvo životního prostředí ČR]]
*[[Ochrana přírody]]
*[[Reintrodukce]]

=== Externí odkazy ===
*[http://www.cbd.int/ Úmluva o biologické rozmanitosti]
*[http://www.iucn.org/ Mezinárodní svaz ochrany přírody]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ochrana_p%C5%99%C3%ADrody Ochrana přírody na české Wikipedii]
*[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=114/1992&PC_8411_l=114/1992&PC_8411_pi=0&PC_8411_ps=10&#10821 Zákon č. 144/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]
[[Kategorie:Skupina A]]
[[Kategorie:Biosféra]]

Záchranný program

2009-01-09T17:06:46Z

Safarikovaj: /* Záchranné programy ohrožených druhů v ČR */

__NOTOC__
= Záchranné programy ohrožených druhů v ČR =
Podle [http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny] jsou záchranné programy určeny "k ochraně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů" a jejich cílem je "vytvořit podmínky umožňující takové posílení populací těchto druhů, které by vedlo ke snížení stupně jejich ohrožení". <ref>[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= Zákon č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]</ref> <ref name="koncepce">[http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Koncepce_zachrannych_programu.pdf Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně
žijících živočichů v České republice (AOPK ČR 2005)]</ref>

Záchranné programy v České republice se připravují pro druhy, kterým hrozí podle [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamů]] do 20 let vyhynutí nebo vyhubení, pokud nebudou podniknuta aktivní opatření na jejich záchranu. Jsou to dočasné projekty, jejichž cílem je kombinací různých typů opatření dosáhnout zvýšení populace dotčeného druhu nad úroveň ohrožení vyhynutím. Programy kombinují ochranu ''ex situ'' (např. záchranné chovy a vypouštění, tzn. [[reintrodukce]]) s ochranou ''in situ'', jejímž základem je především ochrana biotopů příslušného druhu. Mezi prováděná opatření patří např. minimalizace negativních vlivů (znečištěného prostředí, nevhodného hospodaření), vhodné obhospodařování a úpravy lokalit, odchovy a kultivace ''ex situ'', monitoring stavu populací, výzkum populací, vyhledávání vhodných lokalit, vzdělávání a osvěta atd...<ref name="koncepce">[http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Koncepce_zachrannych_programu.pdf/ Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně
žijících živočichů v České republice (AOPK ČR 2005)]</ref>

Záchranný program je ukončen po dosažení stanovených cílů. Může být ukončen ale i v případě, že byl program neúspěšný (druh vyhynul) nebo bylo v průběhu řešení zjištěno, že je nefunkční.
Záchranné programy pro kriticky a silně ohrožené druhy jsou zajišťovány [[Ministerstvo životního prostředí ČR|Ministerstvem životního prostředí]]. To pověřilo přípravou a koordinací záchranných programů [http://www.ochranaprirody.cz/ Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR]. Příprava a realizace programu se řídí konkrétními podmínkami formulovanými Stálým výborem [http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/conventions/bern/default_en.asp Bernské úmluvy] a Mezinárodním svazem ochrany přírody – [http://www.iucn.org/ IUCN]. Financovány jsou ze [http://www.sfzp.cz/ Státního fondu životního prostředí] a tzv.[http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/fm_norska.html Norských fondů] (Finanční mechanismus EHP/Norska). První záchranné programy byly v ČR vyhlášeny v roce 1998.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Kritéria výběru druhů pro záchranné programy==
* druh je v ČR zvláště chráněný
* druh je zařazen v [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamech]] jako obecně ohrožený (tzn. kriticky ohrožený, ohrožený, zranitelný)
* druh je ohrožen v podstatné části evropského areálu rozšíření
* druh se v ČR není na okraji svého areálu rozšíření - pokud je, musí být ohrožený v celém areálu rozšíření
* v minulosti byl výskyt druhu v ČR stálý
* v předchozích 50 letech došlo k poklesu početnosti jedinců druhu
* příčiny ohrožení jsou známé a působí na území ČR
* příčiny ohrožení jsou odstranitelné a to z finančního i odborného hlediska
* příčiny ohrožení je možné odstranit pouze rozsáhlými, centrálně řízenými aktivními zásahy
<ref>Klaudisová, A.: Metodika pro zpracování záchranných programů pro zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin a živočichů. AOPK ČR Praha 2002.</ref>

== Probíhající záchranné programy ==

==== Matizna bahenní ''(Angelica palustris)''====
kriticky ohrožená rostlina z čeledi mrkvovitých vázaná svým výskytem na slatinné louky. Původně se vyskytovala na sedmi lokalitách, dnes je na jediné lokalitě NPP Hrdibořické rybníky. Cílem programu, probíhajícího od roku 2000, je trvale obnovit populaci na 2 lokalitách v ČR.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[Soubor:Angelicapalustrisw.jpg|thumb|right|matizna bahenní]]

====Rdest dlouholistý ''(Potamogeton praelongus)''====
kriticky ohrožený druh, který se vyskytoval v proudících i stojatých čistých chladnějších vodách v okolí Písku, České Lípy, Chlumce nad Cidlinou, v Praze a v dolním Poorličí. Je indikátorem čistých vod. V současnosti u nás existuje poslední lokalita ve slepém rameni v Malšově Lhotě u Hradce Králové. Cílem záchranného programu (od roku 2003) je uchovat druh na stávající lokalitě a vytvořit alespoň dvě životaschopné populace v širším okolí.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Potamogetonpraelongusw.jpeg|thumb|right|rdest dlouholistý]]

====Hvozdík písečný český ''(Dianthus arenarius subsp. bohemicus)'' ====
roste v rozvolněných travinných společenstvech na píscích a stěrkopíscích. Je endemitem pleistocénních štěrkopískových teras u Roudnice nad Labem. Dříve býval hojný, dnes je kriticky ohrožený a vyskytuje se pouze na jediné lokalitě NPP Kleneč. Cílem programu, který probíhá od roku 2008, je rozšířit populaci na stávající lokalitě a zaistit rozvoj populace na náhradní lokalitě u Kyškovic.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Hořec jarní ''(Gentiana verna)'' ====
je kriticky ohrožený světlomilný druh středně vlhkých travnatých nízkostébelných luk a horských strání, který se ještě počátkem 20. století vyskytoval přibližně na sedmdesáti lokalitách v Čechách i na Moravě. Dnes se v ČR vyskytuje v nížinné formě na jediné lokalitě v NPP Rovná na Strakonicku a v horské formě na dvou lokalitách v CHKO Jeseníky (Malá a Velká Kotlina). Cíle záchranného programu jsou zvětšit populaci nížinné formy na stávající lokalitě a založit alespoň tři nové populace nížinné formy. U horské formy je cílem udržet stávající populace. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Gentianaverna.jpg|thumb|right|hořec jarní]]

====Perlorodka říční ''(Margaritifera margaritifera)''====
je vzácný mlž oligotrofních vod s nízkým obsahem iontových forem vápníku. V minulosti byl decimován kvůli lovu sladkovodních perel. Je citlivý na znečištění vody a vymírá v důsledku eutrofizace vod. Perlorodky se dožívají 30-50 let (v mesotrofním prostředí) a 80 až 140 let (v oligotrofním prostředí). Vývojem jsou vázány na přítomnost pstruha potočního a lososa obecného, kteří jsou hostitelskými rybami pro larvy perlorodek. V první polovině 20. století byla perlorodka říční přítomna na řadě lokalit v povodí Labe a Odry. Dnes je kriticky ohrožená a nachází se v horním toku Vltavy, Blanice, Malše a v jejich přítocích. Program probíhá od roku 2000. Jeho cíle jsou udržení a obnova stávajících populací, výsavba odchovných míst, revitalizace zmíněných povodí, vytvoření nových stanovišť, repatriace (neboli [[reintrodukce]]) na vhodná stanoviště , úprava hospodaření v povodích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Perlorodkaricniw.jpg|thumb|perlorodka říční]]

====Sysel obecný ''(Spermophilus citellus)''====
je kriticky ohrožený stepní hlodavec vyhledávající krátký travní porost. Na přelomu 40. a 50. let 20. století byl sysel obecný běžným obyvatelem travnatých mezí, porostů zemědělských plodin (obiloviny, vojtěška), luk a pastvin a byl ničen jakožto zemědělský škůdce. V roce 2007 byl výskyt sysla v ČR zaznamenán na 34 izolovaných lokalitách. Roku 2008 byl vyhlášen jeho záchranný program. Jeho cíle jsou udržet sysla na stávajících lokalitách a vytvořit 5 metapopulačních systémů výskytu sysla obecného v ČR. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Sysel 7.JPG|thumb|right|sysel obecný]]

====Užovka stromová ''(Zamenis longissimus)''====
je nejedovatý kriticky ohrožený had, který žije ve vlhčím prostředí a často je vázán na říční údolí. Zároveň preferuje heterogenní strukturu krajiny a členitý terén s širokou nabídkou biotopů. U nás se vyskytuje ve třech oblastech: v Poohří, v NP Podyjí a v Bílých Karpatech. Ohrožena je zejména populace v Poohří, jejíž areál se za posledních 120 let zmenšil na 8 % původní rozlohy. Záchranný program byl vyhlášen roku 2008 a jeho cílem je udržet životaschopné populace užovky stromové ve třech zmíněných oblastech výskytu. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Elaphelongissima.jpg|thumb|right|užovka stromová]]

==Ukončené záchranné programy==
====Tetřev hlušec ''(Tetrao urogallus)''====
Program probíhal v letech 1998-2007. Jeho cílem bylo zvýšit a udržet populaci tetřeva v ČR, poznat lépe jeho ekologii a biologii. Hlavními opatřeními byl chov a vypouštění tetřevů a následné sledování vypuštěných jedniců. Dále pak ojedinělé úpravy biotopů a regulace predátorů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Rys ostrovid ''(Lynx lynx)''====
Program probíhal v letech 1998-2000 a pro nefunkčnost byl ukončen z následujících důvodů. V rámci záchranného programu rysa ostrovida bylo území ČR rozděleno do tří zón (A,B,C) s různým režimem managementu rysí populace. V zónách B a C byla dána možnost udělení výjimky povolení odchytu nebo odstřelu rysa za předem stanovených podmínek (např. pokud rys způsoboval velké škody na hospodářských zvířatech, spárkaté zvěři atd.). Smyslem výjimek bylo předejít ilegálnímu odlovu rysů. Po dobu platnosti programu ale nebyla podána ani jedna žádost o výjimku a byl zjištěn ilegální odstřel přinejmenším 15 rysů. Důvodem mohlo být pozdní zpracování programu nebo složitá administrativa při udělování výjimek. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Připravované záchranné programy==
*plavín štítnatý ''(Nymphoides peltata)''

*vstavač trojzubý ''(Orchis tridentata)''

*hořeček mnohotvarý český ''(Gentianella praecox subsp. bohemica)''

==Programy péče==
jsou vytvářeny pro chráněné druhy, kterým nehrozí bezprostřední nebezpečí vyhynutí nebo vyhubení. Jedná se zejména o konfliktní druhy. Program péče je souborem ochranných, managementových, legislativních a popularizačních opatření zajišťujících péči o daný druh. Je vytvářen na 10 let. V současnoti se připravuje program péče pro vydru říční ''(Lutra lutra)'', u níž se zájmy ochrany střetávají se zájmy rybářských subjektů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
====Vydra říční ''(Lutra lutra)''====
je silně ohrožený druh a zároveň je druhem, který způsobuje škody na rybích obsádkách. V současné době není přímo ohrožena vyhynutím, ale pro její přežití je nezbytné vyřešení konfliktu její ochrany se zájmy rybářství. Nejvýrazněji ohrožují populaci vydry říční nelegální lov a úhyny na komunikacích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

=Evropské a celosvětové záchranné programy=
Tyto záchranné programy probíhají v zoologických zahradách a mají za úkol chránit druhy, kterým hrozí, nebo by brzy mohlo hrozit, vyhubení. Evropské záchranné programy zastřešuje EAZA (Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií). Spadají do nich Evropské záchranné programy (EEP) a Evropské plemenné knihy (ESB). Evropské programy dnes zahrnují více než 250 druhů zvířat.<ref>[http://www.eaza.net/ EAZA - evropské záchranné programy]</ref> Světové záchranné programy zastřešuje WAZA (Světová organizace zoologických zahrad a akvárii). Vytváří Mezinárodní plemenné knihy (ISB), v nichž je 182 druhů zvířat. Plemenné knihy mapují všechna zvířata daného druhu chovaná v zajetí a umožňují vyhledat pro zvířata v zoologických zahradách vhodné partnery k páření. <ref>[http://www.waza.org/conservation/index.php?main=conservation&view=breeding WAZA - mezinárodní záhranné programy]</ref>

== Témata ==
*[[Globální ochrana biodiverzity]]
*[[Zvláště chráněný druh]]

== Zdroje ==
<references/>

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
*[[Červené knihy]]
*[[Legislativa ochrany přírody a krajiny]]
*[[Ministerstvo životního prostředí ČR]]
*[[Ochrana přírody]]
*[[Reintrodukce]]

=== Externí odkazy ===
*[http://www.cbd.int/ Úmluva o biologické rozmanitosti]
*[http://www.iucn.org/ Mezinárodní svaz ochrany přírody]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ochrana_p%C5%99%C3%ADrody Ochrana přírody na české Wikipedii]
*[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=114/1992&PC_8411_l=114/1992&PC_8411_pi=0&PC_8411_ps=10&#10821 Zákon č. 144/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]
[[Kategorie:Skupina A]]
[[Kategorie:Biosféra]]

Záchranný program

2009-01-09T17:04:56Z

Safarikovaj: /* Záchranné programy ohrožených druhů v ČR */

__NOTOC__
= Záchranné programy ohrožených druhů v ČR =
Podle [http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny] jsou záchranné programy určeny "k ochraně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů" a jejich cílem je "vytvořit podmínky umožňující takové posílení populací těchto druhů, které by vedlo ke snížení stupně jejich ohrožení". <ref>[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= Zákon č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]</ref> <ref name="koncepce">[http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Koncepce_zachrannych_programu.pdf Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně
žijících živočichů v České republice (AOPK ČR 2005)]</ref>

Záchranné programy v České republice se připravují pro druhy, kterým hrozí podle [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamů]] do 20 let vyhynutí nebo vyhubení, pokud nebudou podniknuta aktivní opatření na jejich záchranu. Jsou to dočasné projekty, jejichž cílem je kombinací různých typů opatření dosáhnout zvýšení populace dotčeného druhu nad úroveň ohrožení vyhynutím. Programy kombinují ochranu ''ex situ'' (např. záchranné chovy a vypouštění, tzn. [[reintrodukce]]) s ochranou ''in situ'', jejímž základem je především ochrana biotopů příslušného druhu. Mezi prováděná opatření patří např. minimalizace negativních vlivů (znečištěného prostředí, nevhodného hospodaření), vhodné obhospodařování a úpravy lokalit, odchovy a kultivace ''ex situ'', monitoring stavu populací, výzkum populací, vyhledávání vhodných lokalit, vzdělávání a osvěta atd...<ref name="koncepce">[http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Koncepce_zachrannych_programu.pdf Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně
žijících živočichů v České republice (AOPK ČR 2005)]</ref>

Záchranný program je ukončen po dosažení stanovených cílů. Může být ukončen ale i v případě, že byl program neúspěšný (druh vyhynul) nebo bylo v průběhu řešení zjištěno, že je nefunkční.
Záchranné programy pro kriticky a silně ohrožené druhy jsou zajišťovány [[Ministerstvo životního prostředí ČR|Ministerstvem životního prostředí]]. To pověřilo přípravou a koordinací záchranných programů [http://www.ochranaprirody.cz/ Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR]. Příprava a realizace programu se řídí konkrétními podmínkami formulovanými Stálým výborem [http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/conventions/bern/default_en.asp Bernské úmluvy] a Mezinárodním svazem ochrany přírody – [http://www.iucn.org/ IUCN]. Financovány jsou ze [http://www.sfzp.cz/ Státního fondu životního prostředí] a tzv.[http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/fm_norska.html Norských fondů] (Finanční mechanismus EHP/Norska). První záchranné programy byly v ČR vyhlášeny v roce 1998.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Kritéria výběru druhů pro záchranné programy==
* druh je v ČR zvláště chráněný
* druh je zařazen v [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamech]] jako obecně ohrožený (tzn. kriticky ohrožený, ohrožený, zranitelný)
* druh je ohrožen v podstatné části evropského areálu rozšíření
* druh se v ČR není na okraji svého areálu rozšíření - pokud je, musí být ohrožený v celém areálu rozšíření
* v minulosti byl výskyt druhu v ČR stálý
* v předchozích 50 letech došlo k poklesu početnosti jedinců druhu
* příčiny ohrožení jsou známé a působí na území ČR
* příčiny ohrožení jsou odstranitelné a to z finančního i odborného hlediska
* příčiny ohrožení je možné odstranit pouze rozsáhlými, centrálně řízenými aktivními zásahy
<ref>Klaudisová, A.: Metodika pro zpracování záchranných programů pro zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin a živočichů. AOPK ČR Praha 2002.</ref>

== Probíhající záchranné programy ==

==== Matizna bahenní ''(Angelica palustris)''====
kriticky ohrožená rostlina z čeledi mrkvovitých vázaná svým výskytem na slatinné louky. Původně se vyskytovala na sedmi lokalitách, dnes je na jediné lokalitě NPP Hrdibořické rybníky. Cílem programu, probíhajícího od roku 2000, je trvale obnovit populaci na 2 lokalitách v ČR.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[Soubor:Angelicapalustrisw.jpg|thumb|right|matizna bahenní]]

====Rdest dlouholistý ''(Potamogeton praelongus)''====
kriticky ohrožený druh, který se vyskytoval v proudících i stojatých čistých chladnějších vodách v okolí Písku, České Lípy, Chlumce nad Cidlinou, v Praze a v dolním Poorličí. Je indikátorem čistých vod. V současnosti u nás existuje poslední lokalita ve slepém rameni v Malšově Lhotě u Hradce Králové. Cílem záchranného programu (od roku 2003) je uchovat druh na stávající lokalitě a vytvořit alespoň dvě životaschopné populace v širším okolí.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Potamogetonpraelongusw.jpeg|thumb|right|rdest dlouholistý]]

====Hvozdík písečný český ''(Dianthus arenarius subsp. bohemicus)'' ====
roste v rozvolněných travinných společenstvech na píscích a stěrkopíscích. Je endemitem pleistocénních štěrkopískových teras u Roudnice nad Labem. Dříve býval hojný, dnes je kriticky ohrožený a vyskytuje se pouze na jediné lokalitě NPP Kleneč. Cílem programu, který probíhá od roku 2008, je rozšířit populaci na stávající lokalitě a zaistit rozvoj populace na náhradní lokalitě u Kyškovic.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Hořec jarní ''(Gentiana verna)'' ====
je kriticky ohrožený světlomilný druh středně vlhkých travnatých nízkostébelných luk a horských strání, který se ještě počátkem 20. století vyskytoval přibližně na sedmdesáti lokalitách v Čechách i na Moravě. Dnes se v ČR vyskytuje v nížinné formě na jediné lokalitě v NPP Rovná na Strakonicku a v horské formě na dvou lokalitách v CHKO Jeseníky (Malá a Velká Kotlina). Cíle záchranného programu jsou zvětšit populaci nížinné formy na stávající lokalitě a založit alespoň tři nové populace nížinné formy. U horské formy je cílem udržet stávající populace. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Gentianaverna.jpg|thumb|right|hořec jarní]]

====Perlorodka říční ''(Margaritifera margaritifera)''====
je vzácný mlž oligotrofních vod s nízkým obsahem iontových forem vápníku. V minulosti byl decimován kvůli lovu sladkovodních perel. Je citlivý na znečištění vody a vymírá v důsledku eutrofizace vod. Perlorodky se dožívají 30-50 let (v mesotrofním prostředí) a 80 až 140 let (v oligotrofním prostředí). Vývojem jsou vázány na přítomnost pstruha potočního a lososa obecného, kteří jsou hostitelskými rybami pro larvy perlorodek. V první polovině 20. století byla perlorodka říční přítomna na řadě lokalit v povodí Labe a Odry. Dnes je kriticky ohrožená a nachází se v horním toku Vltavy, Blanice, Malše a v jejich přítocích. Program probíhá od roku 2000. Jeho cíle jsou udržení a obnova stávajících populací, výsavba odchovných míst, revitalizace zmíněných povodí, vytvoření nových stanovišť, repatriace (neboli [[reintrodukce]]) na vhodná stanoviště , úprava hospodaření v povodích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Perlorodkaricniw.jpg|thumb|perlorodka říční]]

====Sysel obecný ''(Spermophilus citellus)''====
je kriticky ohrožený stepní hlodavec vyhledávající krátký travní porost. Na přelomu 40. a 50. let 20. století byl sysel obecný běžným obyvatelem travnatých mezí, porostů zemědělských plodin (obiloviny, vojtěška), luk a pastvin a byl ničen jakožto zemědělský škůdce. V roce 2007 byl výskyt sysla v ČR zaznamenán na 34 izolovaných lokalitách. Roku 2008 byl vyhlášen jeho záchranný program. Jeho cíle jsou udržet sysla na stávajících lokalitách a vytvořit 5 metapopulačních systémů výskytu sysla obecného v ČR. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Sysel 7.JPG|thumb|right|sysel obecný]]

====Užovka stromová ''(Zamenis longissimus)''====
je nejedovatý kriticky ohrožený had, který žije ve vlhčím prostředí a často je vázán na říční údolí. Zároveň preferuje heterogenní strukturu krajiny a členitý terén s širokou nabídkou biotopů. U nás se vyskytuje ve třech oblastech: v Poohří, v NP Podyjí a v Bílých Karpatech. Ohrožena je zejména populace v Poohří, jejíž areál se za posledních 120 let zmenšil na 8 % původní rozlohy. Záchranný program byl vyhlášen roku 2008 a jeho cílem je udržet životaschopné populace užovky stromové ve třech zmíněných oblastech výskytu. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Elaphelongissima.jpg|thumb|right|užovka stromová]]

==Ukončené záchranné programy==
====Tetřev hlušec ''(Tetrao urogallus)''====
Program probíhal v letech 1998-2007. Jeho cílem bylo zvýšit a udržet populaci tetřeva v ČR, poznat lépe jeho ekologii a biologii. Hlavními opatřeními byl chov a vypouštění tetřevů a následné sledování vypuštěných jedniců. Dále pak ojedinělé úpravy biotopů a regulace predátorů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Rys ostrovid ''(Lynx lynx)''====
Program probíhal v letech 1998-2000 a pro nefunkčnost byl ukončen z následujících důvodů. V rámci záchranného programu rysa ostrovida bylo území ČR rozděleno do tří zón (A,B,C) s různým režimem managementu rysí populace. V zónách B a C byla dána možnost udělení výjimky povolení odchytu nebo odstřelu rysa za předem stanovených podmínek (např. pokud rys způsoboval velké škody na hospodářských zvířatech, spárkaté zvěři atd.). Smyslem výjimek bylo předejít ilegálnímu odlovu rysů. Po dobu platnosti programu ale nebyla podána ani jedna žádost o výjimku a byl zjištěn ilegální odstřel přinejmenším 15 rysů. Důvodem mohlo být pozdní zpracování programu nebo složitá administrativa při udělování výjimek. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Připravované záchranné programy==
*plavín štítnatý ''(Nymphoides peltata)''

*vstavač trojzubý ''(Orchis tridentata)''

*hořeček mnohotvarý český ''(Gentianella praecox subsp. bohemica)''

==Programy péče==
jsou vytvářeny pro chráněné druhy, kterým nehrozí bezprostřední nebezpečí vyhynutí nebo vyhubení. Jedná se zejména o konfliktní druhy. Program péče je souborem ochranných, managementových, legislativních a popularizačních opatření zajišťujících péči o daný druh. Je vytvářen na 10 let. V současnoti se připravuje program péče pro vydru říční ''(Lutra lutra)'', u níž se zájmy ochrany střetávají se zájmy rybářských subjektů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
====Vydra říční ''(Lutra lutra)''====
je silně ohrožený druh a zároveň je druhem, který způsobuje škody na rybích obsádkách. V současné době není přímo ohrožena vyhynutím, ale pro její přežití je nezbytné vyřešení konfliktu její ochrany se zájmy rybářství. Nejvýrazněji ohrožují populaci vydry říční nelegální lov a úhyny na komunikacích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

=Evropské a celosvětové záchranné programy=
Tyto záchranné programy probíhají v zoologických zahradách a mají za úkol chránit druhy, kterým hrozí, nebo by brzy mohlo hrozit, vyhubení. Evropské záchranné programy zastřešuje EAZA (Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií). Spadají do nich Evropské záchranné programy (EEP) a Evropské plemenné knihy (ESB). Evropské programy dnes zahrnují více než 250 druhů zvířat.<ref>[http://www.eaza.net/ EAZA - evropské záchranné programy]</ref> Světové záchranné programy zastřešuje WAZA (Světová organizace zoologických zahrad a akvárii). Vytváří Mezinárodní plemenné knihy (ISB), v nichž je 182 druhů zvířat. Plemenné knihy mapují všechna zvířata daného druhu chovaná v zajetí a umožňují vyhledat pro zvířata v zoologických zahradách vhodné partnery k páření. <ref>[http://www.waza.org/conservation/index.php?main=conservation&view=breeding WAZA - mezinárodní záhranné programy]</ref>

== Témata ==
*[[Globální ochrana biodiverzity]]
*[[Zvláště chráněný druh]]

== Zdroje ==
<references/>

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
*[[Červené knihy]]
*[[Legislativa ochrany přírody a krajiny]]
*[[Ministerstvo životního prostředí ČR]]
*[[Ochrana přírody]]
*[[Reintrodukce]]

=== Externí odkazy ===
*[http://www.cbd.int/ Úmluva o biologické rozmanitosti]
*[http://www.iucn.org/ Mezinárodní svaz ochrany přírody]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ochrana_p%C5%99%C3%ADrody Ochrana přírody na české Wikipedii]
*[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=114/1992&PC_8411_l=114/1992&PC_8411_pi=0&PC_8411_ps=10&#10821 Zákon č. 144/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]
[[Kategorie:Skupina A]]
[[Kategorie:Biosféra]]

Záchranný program

2009-01-09T17:04:03Z

Safarikovaj: /* Záchranné programy ohrožených druhů v ČR */

__NOTOC__
= Záchranné programy ohrožených druhů v ČR =
Podle [http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny] jsou záchranné programy určeny "k ochraně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů" a jejich cílem je "vytvořit podmínky umožňující takové posílení populací těchto druhů, které by vedlo ke snížení stupně jejich ohrožení". <ref>[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= Zákon č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]</ref> <ref name="koncepce">[http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Koncepce_zachrannych_programu.pdf Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně
žijících živočichů v České republice (AOPK ČR 2005)]</ref>

Záchranné programy v České republice se připravují pro druhy, kterým hrozí podle [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamů]] do 20 let vyhynutí nebo vyhubení, pokud nebudou podniknuta aktivní opatření na jejich záchranu. Jsou to dočasné projekty, jejichž cílem je kombinací různých typů opatření dosáhnout zvýšení populace dotčeného druhu nad úroveň ohrožení vyhynutím. Programy kombinují ochranu ''ex situ'' (např. záchranné chovy a vypouštění, tzn. [[reintrodukce]]) s ochranou ''in situ'', jejímž základem je především ochrana biotopů příslušného druhu. Mezi prováděná opatření patří např. minimalizace negativních vlivů (znečištěného prostředí, nevhodného hospodaření), vhodné obhospodařování a úpravy lokalit, odchovy a kultivace ''ex situ'', monitoring stavu populací, výzkum populací, vyhledávání vhodných lokalit, vzdělávání a osvěta atd...

Záchranný program je ukončen po dosažení stanovených cílů. Může být ukončen ale i v případě, že byl program neúspěšný (druh vyhynul) nebo bylo v průběhu řešení zjištěno, že je nefunkční.
Záchranné programy pro kriticky a silně ohrožené druhy jsou zajišťovány [[Ministerstvo životního prostředí ČR|Ministerstvem životního prostředí]]. To pověřilo přípravou a koordinací záchranných programů [http://www.ochranaprirody.cz/ Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR]. Příprava a realizace programu se řídí konkrétními podmínkami formulovanými Stálým výborem [http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/conventions/bern/default_en.asp Bernské úmluvy] a Mezinárodním svazem ochrany přírody – [http://www.iucn.org/ IUCN]. Financovány jsou ze [http://www.sfzp.cz/ Státního fondu životního prostředí] a tzv.[http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/fm_norska.html Norských fondů] (Finanční mechanismus EHP/Norska). První záchranné programy byly v ČR vyhlášeny v roce 1998.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Kritéria výběru druhů pro záchranné programy==
* druh je v ČR zvláště chráněný
* druh je zařazen v [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamech]] jako obecně ohrožený (tzn. kriticky ohrožený, ohrožený, zranitelný)
* druh je ohrožen v podstatné části evropského areálu rozšíření
* druh se v ČR není na okraji svého areálu rozšíření - pokud je, musí být ohrožený v celém areálu rozšíření
* v minulosti byl výskyt druhu v ČR stálý
* v předchozích 50 letech došlo k poklesu početnosti jedinců druhu
* příčiny ohrožení jsou známé a působí na území ČR
* příčiny ohrožení jsou odstranitelné a to z finančního i odborného hlediska
* příčiny ohrožení je možné odstranit pouze rozsáhlými, centrálně řízenými aktivními zásahy
<ref>Klaudisová, A.: Metodika pro zpracování záchranných programů pro zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin a živočichů. AOPK ČR Praha 2002.</ref>

== Probíhající záchranné programy ==

==== Matizna bahenní ''(Angelica palustris)''====
kriticky ohrožená rostlina z čeledi mrkvovitých vázaná svým výskytem na slatinné louky. Původně se vyskytovala na sedmi lokalitách, dnes je na jediné lokalitě NPP Hrdibořické rybníky. Cílem programu, probíhajícího od roku 2000, je trvale obnovit populaci na 2 lokalitách v ČR.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[Soubor:Angelicapalustrisw.jpg|thumb|right|matizna bahenní]]

====Rdest dlouholistý ''(Potamogeton praelongus)''====
kriticky ohrožený druh, který se vyskytoval v proudících i stojatých čistých chladnějších vodách v okolí Písku, České Lípy, Chlumce nad Cidlinou, v Praze a v dolním Poorličí. Je indikátorem čistých vod. V současnosti u nás existuje poslední lokalita ve slepém rameni v Malšově Lhotě u Hradce Králové. Cílem záchranného programu (od roku 2003) je uchovat druh na stávající lokalitě a vytvořit alespoň dvě životaschopné populace v širším okolí.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Potamogetonpraelongusw.jpeg|thumb|right|rdest dlouholistý]]

====Hvozdík písečný český ''(Dianthus arenarius subsp. bohemicus)'' ====
roste v rozvolněných travinných společenstvech na píscích a stěrkopíscích. Je endemitem pleistocénních štěrkopískových teras u Roudnice nad Labem. Dříve býval hojný, dnes je kriticky ohrožený a vyskytuje se pouze na jediné lokalitě NPP Kleneč. Cílem programu, který probíhá od roku 2008, je rozšířit populaci na stávající lokalitě a zaistit rozvoj populace na náhradní lokalitě u Kyškovic.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Hořec jarní ''(Gentiana verna)'' ====
je kriticky ohrožený světlomilný druh středně vlhkých travnatých nízkostébelných luk a horských strání, který se ještě počátkem 20. století vyskytoval přibližně na sedmdesáti lokalitách v Čechách i na Moravě. Dnes se v ČR vyskytuje v nížinné formě na jediné lokalitě v NPP Rovná na Strakonicku a v horské formě na dvou lokalitách v CHKO Jeseníky (Malá a Velká Kotlina). Cíle záchranného programu jsou zvětšit populaci nížinné formy na stávající lokalitě a založit alespoň tři nové populace nížinné formy. U horské formy je cílem udržet stávající populace. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Gentianaverna.jpg|thumb|right|hořec jarní]]

====Perlorodka říční ''(Margaritifera margaritifera)''====
je vzácný mlž oligotrofních vod s nízkým obsahem iontových forem vápníku. V minulosti byl decimován kvůli lovu sladkovodních perel. Je citlivý na znečištění vody a vymírá v důsledku eutrofizace vod. Perlorodky se dožívají 30-50 let (v mesotrofním prostředí) a 80 až 140 let (v oligotrofním prostředí). Vývojem jsou vázány na přítomnost pstruha potočního a lososa obecného, kteří jsou hostitelskými rybami pro larvy perlorodek. V první polovině 20. století byla perlorodka říční přítomna na řadě lokalit v povodí Labe a Odry. Dnes je kriticky ohrožená a nachází se v horním toku Vltavy, Blanice, Malše a v jejich přítocích. Program probíhá od roku 2000. Jeho cíle jsou udržení a obnova stávajících populací, výsavba odchovných míst, revitalizace zmíněných povodí, vytvoření nových stanovišť, repatriace (neboli [[reintrodukce]]) na vhodná stanoviště , úprava hospodaření v povodích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Perlorodkaricniw.jpg|thumb|perlorodka říční]]

====Sysel obecný ''(Spermophilus citellus)''====
je kriticky ohrožený stepní hlodavec vyhledávající krátký travní porost. Na přelomu 40. a 50. let 20. století byl sysel obecný běžným obyvatelem travnatých mezí, porostů zemědělských plodin (obiloviny, vojtěška), luk a pastvin a byl ničen jakožto zemědělský škůdce. V roce 2007 byl výskyt sysla v ČR zaznamenán na 34 izolovaných lokalitách. Roku 2008 byl vyhlášen jeho záchranný program. Jeho cíle jsou udržet sysla na stávajících lokalitách a vytvořit 5 metapopulačních systémů výskytu sysla obecného v ČR. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Sysel 7.JPG|thumb|right|sysel obecný]]

====Užovka stromová ''(Zamenis longissimus)''====
je nejedovatý kriticky ohrožený had, který žije ve vlhčím prostředí a často je vázán na říční údolí. Zároveň preferuje heterogenní strukturu krajiny a členitý terén s širokou nabídkou biotopů. U nás se vyskytuje ve třech oblastech: v Poohří, v NP Podyjí a v Bílých Karpatech. Ohrožena je zejména populace v Poohří, jejíž areál se za posledních 120 let zmenšil na 8 % původní rozlohy. Záchranný program byl vyhlášen roku 2008 a jeho cílem je udržet životaschopné populace užovky stromové ve třech zmíněných oblastech výskytu. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Elaphelongissima.jpg|thumb|right|užovka stromová]]

==Ukončené záchranné programy==
====Tetřev hlušec ''(Tetrao urogallus)''====
Program probíhal v letech 1998-2007. Jeho cílem bylo zvýšit a udržet populaci tetřeva v ČR, poznat lépe jeho ekologii a biologii. Hlavními opatřeními byl chov a vypouštění tetřevů a následné sledování vypuštěných jedniců. Dále pak ojedinělé úpravy biotopů a regulace predátorů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Rys ostrovid ''(Lynx lynx)''====
Program probíhal v letech 1998-2000 a pro nefunkčnost byl ukončen z následujících důvodů. V rámci záchranného programu rysa ostrovida bylo území ČR rozděleno do tří zón (A,B,C) s různým režimem managementu rysí populace. V zónách B a C byla dána možnost udělení výjimky povolení odchytu nebo odstřelu rysa za předem stanovených podmínek (např. pokud rys způsoboval velké škody na hospodářských zvířatech, spárkaté zvěři atd.). Smyslem výjimek bylo předejít ilegálnímu odlovu rysů. Po dobu platnosti programu ale nebyla podána ani jedna žádost o výjimku a byl zjištěn ilegální odstřel přinejmenším 15 rysů. Důvodem mohlo být pozdní zpracování programu nebo složitá administrativa při udělování výjimek. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Připravované záchranné programy==
*plavín štítnatý ''(Nymphoides peltata)''

*vstavač trojzubý ''(Orchis tridentata)''

*hořeček mnohotvarý český ''(Gentianella praecox subsp. bohemica)''

==Programy péče==
jsou vytvářeny pro chráněné druhy, kterým nehrozí bezprostřední nebezpečí vyhynutí nebo vyhubení. Jedná se zejména o konfliktní druhy. Program péče je souborem ochranných, managementových, legislativních a popularizačních opatření zajišťujících péči o daný druh. Je vytvářen na 10 let. V současnoti se připravuje program péče pro vydru říční ''(Lutra lutra)'', u níž se zájmy ochrany střetávají se zájmy rybářských subjektů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
====Vydra říční ''(Lutra lutra)''====
je silně ohrožený druh a zároveň je druhem, který způsobuje škody na rybích obsádkách. V současné době není přímo ohrožena vyhynutím, ale pro její přežití je nezbytné vyřešení konfliktu její ochrany se zájmy rybářství. Nejvýrazněji ohrožují populaci vydry říční nelegální lov a úhyny na komunikacích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

=Evropské a celosvětové záchranné programy=
Tyto záchranné programy probíhají v zoologických zahradách a mají za úkol chránit druhy, kterým hrozí, nebo by brzy mohlo hrozit, vyhubení. Evropské záchranné programy zastřešuje EAZA (Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií). Spadají do nich Evropské záchranné programy (EEP) a Evropské plemenné knihy (ESB). Evropské programy dnes zahrnují více než 250 druhů zvířat.<ref>[http://www.eaza.net/ EAZA - evropské záchranné programy]</ref> Světové záchranné programy zastřešuje WAZA (Světová organizace zoologických zahrad a akvárii). Vytváří Mezinárodní plemenné knihy (ISB), v nichž je 182 druhů zvířat. Plemenné knihy mapují všechna zvířata daného druhu chovaná v zajetí a umožňují vyhledat pro zvířata v zoologických zahradách vhodné partnery k páření. <ref>[http://www.waza.org/conservation/index.php?main=conservation&view=breeding WAZA - mezinárodní záhranné programy]</ref>

== Témata ==
*[[Globální ochrana biodiverzity]]
*[[Zvláště chráněný druh]]

== Zdroje ==
<references/>

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
*[[Červené knihy]]
*[[Legislativa ochrany přírody a krajiny]]
*[[Ministerstvo životního prostředí ČR]]
*[[Ochrana přírody]]
*[[Reintrodukce]]

=== Externí odkazy ===
*[http://www.cbd.int/ Úmluva o biologické rozmanitosti]
*[http://www.iucn.org/ Mezinárodní svaz ochrany přírody]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ochrana_p%C5%99%C3%ADrody Ochrana přírody na české Wikipedii]
*[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=114/1992&PC_8411_l=114/1992&PC_8411_pi=0&PC_8411_ps=10&#10821 Zákon č. 144/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]
[[Kategorie:Skupina A]]
[[Kategorie:Biosféra]]

Záchranný program

2009-01-09T17:02:56Z

Safarikovaj: /* Záchranné programy ohrožených druhů v ČR */

__NOTOC__
= Záchranné programy ohrožených druhů v ČR =
Podle [http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny] jsou záchranné programy určeny "k ochraně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů" a jejich cílem je "vytvořit podmínky umožňující takové posílení populací těchto druhů, které by vedlo ke snížení stupně jejich ohrožení". <ref>[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= Zákon č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]</ref> <ref name="koncepce">[http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Koncepce_zachrannych_programu.pdf Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně
žijících živočichů v České republice (AOPK ČR 2005)]<ref>

Záchranné programy v České republice se připravují pro druhy, kterým hrozí podle [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamů]] do 20 let vyhynutí nebo vyhubení, pokud nebudou podniknuta aktivní opatření na jejich záchranu. Jsou to dočasné projekty, jejichž cílem je kombinací různých typů opatření dosáhnout zvýšení populace dotčeného druhu nad úroveň ohrožení vyhynutím. Programy kombinují ochranu ''ex situ'' (např. záchranné chovy a vypouštění, tzn. [[reintrodukce]]) s ochranou ''in situ'', jejímž základem je především ochrana biotopů příslušného druhu. Mezi prováděná opatření patří např. minimalizace negativních vlivů (znečištěného prostředí, nevhodného hospodaření), vhodné obhospodařování a úpravy lokalit, odchovy a kultivace ''ex situ'', monitoring stavu populací, výzkum populací, vyhledávání vhodných lokalit, vzdělávání a osvěta atd...

Záchranný program je ukončen po dosažení stanovených cílů. Může být ukončen ale i v případě, že byl program neúspěšný (druh vyhynul) nebo bylo v průběhu řešení zjištěno, že je nefunkční.
Záchranné programy pro kriticky a silně ohrožené druhy jsou zajišťovány [[Ministerstvo životního prostředí ČR|Ministerstvem životního prostředí]]. To pověřilo přípravou a koordinací záchranných programů [http://www.ochranaprirody.cz/ Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR]. Příprava a realizace programu se řídí konkrétními podmínkami formulovanými Stálým výborem [http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/conventions/bern/default_en.asp Bernské úmluvy] a Mezinárodním svazem ochrany přírody – [http://www.iucn.org/ IUCN]. Financovány jsou ze [http://www.sfzp.cz/ Státního fondu životního prostředí] a tzv.[http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/fm_norska.html Norských fondů] (Finanční mechanismus EHP/Norska). První záchranné programy byly v ČR vyhlášeny v roce 1998.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Kritéria výběru druhů pro záchranné programy==
* druh je v ČR zvláště chráněný
* druh je zařazen v [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamech]] jako obecně ohrožený (tzn. kriticky ohrožený, ohrožený, zranitelný)
* druh je ohrožen v podstatné části evropského areálu rozšíření
* druh se v ČR není na okraji svého areálu rozšíření - pokud je, musí být ohrožený v celém areálu rozšíření
* v minulosti byl výskyt druhu v ČR stálý
* v předchozích 50 letech došlo k poklesu početnosti jedinců druhu
* příčiny ohrožení jsou známé a působí na území ČR
* příčiny ohrožení jsou odstranitelné a to z finančního i odborného hlediska
* příčiny ohrožení je možné odstranit pouze rozsáhlými, centrálně řízenými aktivními zásahy
<ref>Klaudisová, A.: Metodika pro zpracování záchranných programů pro zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin a živočichů. AOPK ČR Praha 2002.</ref>

== Probíhající záchranné programy ==

==== Matizna bahenní ''(Angelica palustris)''====
kriticky ohrožená rostlina z čeledi mrkvovitých vázaná svým výskytem na slatinné louky. Původně se vyskytovala na sedmi lokalitách, dnes je na jediné lokalitě NPP Hrdibořické rybníky. Cílem programu, probíhajícího od roku 2000, je trvale obnovit populaci na 2 lokalitách v ČR.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[Soubor:Angelicapalustrisw.jpg|thumb|right|matizna bahenní]]

====Rdest dlouholistý ''(Potamogeton praelongus)''====
kriticky ohrožený druh, který se vyskytoval v proudících i stojatých čistých chladnějších vodách v okolí Písku, České Lípy, Chlumce nad Cidlinou, v Praze a v dolním Poorličí. Je indikátorem čistých vod. V současnosti u nás existuje poslední lokalita ve slepém rameni v Malšově Lhotě u Hradce Králové. Cílem záchranného programu (od roku 2003) je uchovat druh na stávající lokalitě a vytvořit alespoň dvě životaschopné populace v širším okolí.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Potamogetonpraelongusw.jpeg|thumb|right|rdest dlouholistý]]

====Hvozdík písečný český ''(Dianthus arenarius subsp. bohemicus)'' ====
roste v rozvolněných travinných společenstvech na píscích a stěrkopíscích. Je endemitem pleistocénních štěrkopískových teras u Roudnice nad Labem. Dříve býval hojný, dnes je kriticky ohrožený a vyskytuje se pouze na jediné lokalitě NPP Kleneč. Cílem programu, který probíhá od roku 2008, je rozšířit populaci na stávající lokalitě a zaistit rozvoj populace na náhradní lokalitě u Kyškovic.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Hořec jarní ''(Gentiana verna)'' ====
je kriticky ohrožený světlomilný druh středně vlhkých travnatých nízkostébelných luk a horských strání, který se ještě počátkem 20. století vyskytoval přibližně na sedmdesáti lokalitách v Čechách i na Moravě. Dnes se v ČR vyskytuje v nížinné formě na jediné lokalitě v NPP Rovná na Strakonicku a v horské formě na dvou lokalitách v CHKO Jeseníky (Malá a Velká Kotlina). Cíle záchranného programu jsou zvětšit populaci nížinné formy na stávající lokalitě a založit alespoň tři nové populace nížinné formy. U horské formy je cílem udržet stávající populace. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Gentianaverna.jpg|thumb|right|hořec jarní]]

====Perlorodka říční ''(Margaritifera margaritifera)''====
je vzácný mlž oligotrofních vod s nízkým obsahem iontových forem vápníku. V minulosti byl decimován kvůli lovu sladkovodních perel. Je citlivý na znečištění vody a vymírá v důsledku eutrofizace vod. Perlorodky se dožívají 30-50 let (v mesotrofním prostředí) a 80 až 140 let (v oligotrofním prostředí). Vývojem jsou vázány na přítomnost pstruha potočního a lososa obecného, kteří jsou hostitelskými rybami pro larvy perlorodek. V první polovině 20. století byla perlorodka říční přítomna na řadě lokalit v povodí Labe a Odry. Dnes je kriticky ohrožená a nachází se v horním toku Vltavy, Blanice, Malše a v jejich přítocích. Program probíhá od roku 2000. Jeho cíle jsou udržení a obnova stávajících populací, výsavba odchovných míst, revitalizace zmíněných povodí, vytvoření nových stanovišť, repatriace (neboli [[reintrodukce]]) na vhodná stanoviště , úprava hospodaření v povodích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Perlorodkaricniw.jpg|thumb|perlorodka říční]]

====Sysel obecný ''(Spermophilus citellus)''====
je kriticky ohrožený stepní hlodavec vyhledávající krátký travní porost. Na přelomu 40. a 50. let 20. století byl sysel obecný běžným obyvatelem travnatých mezí, porostů zemědělských plodin (obiloviny, vojtěška), luk a pastvin a byl ničen jakožto zemědělský škůdce. V roce 2007 byl výskyt sysla v ČR zaznamenán na 34 izolovaných lokalitách. Roku 2008 byl vyhlášen jeho záchranný program. Jeho cíle jsou udržet sysla na stávajících lokalitách a vytvořit 5 metapopulačních systémů výskytu sysla obecného v ČR. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Sysel 7.JPG|thumb|right|sysel obecný]]

====Užovka stromová ''(Zamenis longissimus)''====
je nejedovatý kriticky ohrožený had, který žije ve vlhčím prostředí a často je vázán na říční údolí. Zároveň preferuje heterogenní strukturu krajiny a členitý terén s širokou nabídkou biotopů. U nás se vyskytuje ve třech oblastech: v Poohří, v NP Podyjí a v Bílých Karpatech. Ohrožena je zejména populace v Poohří, jejíž areál se za posledních 120 let zmenšil na 8 % původní rozlohy. Záchranný program byl vyhlášen roku 2008 a jeho cílem je udržet životaschopné populace užovky stromové ve třech zmíněných oblastech výskytu. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Elaphelongissima.jpg|thumb|right|užovka stromová]]

==Ukončené záchranné programy==
====Tetřev hlušec ''(Tetrao urogallus)''====
Program probíhal v letech 1998-2007. Jeho cílem bylo zvýšit a udržet populaci tetřeva v ČR, poznat lépe jeho ekologii a biologii. Hlavními opatřeními byl chov a vypouštění tetřevů a následné sledování vypuštěných jedniců. Dále pak ojedinělé úpravy biotopů a regulace predátorů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Rys ostrovid ''(Lynx lynx)''====
Program probíhal v letech 1998-2000 a pro nefunkčnost byl ukončen z následujících důvodů. V rámci záchranného programu rysa ostrovida bylo území ČR rozděleno do tří zón (A,B,C) s různým režimem managementu rysí populace. V zónách B a C byla dána možnost udělení výjimky povolení odchytu nebo odstřelu rysa za předem stanovených podmínek (např. pokud rys způsoboval velké škody na hospodářských zvířatech, spárkaté zvěři atd.). Smyslem výjimek bylo předejít ilegálnímu odlovu rysů. Po dobu platnosti programu ale nebyla podána ani jedna žádost o výjimku a byl zjištěn ilegální odstřel přinejmenším 15 rysů. Důvodem mohlo být pozdní zpracování programu nebo složitá administrativa při udělování výjimek. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Připravované záchranné programy==
*plavín štítnatý ''(Nymphoides peltata)''

*vstavač trojzubý ''(Orchis tridentata)''

*hořeček mnohotvarý český ''(Gentianella praecox subsp. bohemica)''

==Programy péče==
jsou vytvářeny pro chráněné druhy, kterým nehrozí bezprostřední nebezpečí vyhynutí nebo vyhubení. Jedná se zejména o konfliktní druhy. Program péče je souborem ochranných, managementových, legislativních a popularizačních opatření zajišťujících péči o daný druh. Je vytvářen na 10 let. V současnoti se připravuje program péče pro vydru říční ''(Lutra lutra)'', u níž se zájmy ochrany střetávají se zájmy rybářských subjektů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
====Vydra říční ''(Lutra lutra)''====
je silně ohrožený druh a zároveň je druhem, který způsobuje škody na rybích obsádkách. V současné době není přímo ohrožena vyhynutím, ale pro její přežití je nezbytné vyřešení konfliktu její ochrany se zájmy rybářství. Nejvýrazněji ohrožují populaci vydry říční nelegální lov a úhyny na komunikacích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

=Evropské a celosvětové záchranné programy=
Tyto záchranné programy probíhají v zoologických zahradách a mají za úkol chránit druhy, kterým hrozí, nebo by brzy mohlo hrozit, vyhubení. Evropské záchranné programy zastřešuje EAZA (Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií). Spadají do nich Evropské záchranné programy (EEP) a Evropské plemenné knihy (ESB). Evropské programy dnes zahrnují více než 250 druhů zvířat.<ref>[http://www.eaza.net/ EAZA - evropské záchranné programy]</ref> Světové záchranné programy zastřešuje WAZA (Světová organizace zoologických zahrad a akvárii). Vytváří Mezinárodní plemenné knihy (ISB), v nichž je 182 druhů zvířat. Plemenné knihy mapují všechna zvířata daného druhu chovaná v zajetí a umožňují vyhledat pro zvířata v zoologických zahradách vhodné partnery k páření. <ref>[http://www.waza.org/conservation/index.php?main=conservation&view=breeding WAZA - mezinárodní záhranné programy]</ref>

== Témata ==
*[[Globální ochrana biodiverzity]]
*[[Zvláště chráněný druh]]

== Zdroje ==
<references/>

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
*[[Červené knihy]]
*[[Legislativa ochrany přírody a krajiny]]
*[[Ministerstvo životního prostředí ČR]]
*[[Ochrana přírody]]
*[[Reintrodukce]]

=== Externí odkazy ===
*[http://www.cbd.int/ Úmluva o biologické rozmanitosti]
*[http://www.iucn.org/ Mezinárodní svaz ochrany přírody]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ochrana_p%C5%99%C3%ADrody Ochrana přírody na české Wikipedii]
*[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=114/1992&PC_8411_l=114/1992&PC_8411_pi=0&PC_8411_ps=10&#10821 Zákon č. 144/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]
[[Kategorie:Skupina A]]
[[Kategorie:Biosféra]]

Záchranný program

2009-01-09T17:00:10Z

Safarikovaj: /* Kritéria výběru druhů pro záchranné programy */

__NOTOC__
= Záchranné programy ohrožených druhů v ČR =
Podle [http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny] jsou záchranné programy určeny "k ochraně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů" a jejich cílem je "vytvořit podmínky umožňující takové posílení populací těchto druhů, které by vedlo ke snížení stupně jejich ohrožení". <ref>[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= Zákon č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]</ref>

Záchranné programy v České republice se připravují pro druhy, kterým hrozí podle [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamů]] do 20 let vyhynutí nebo vyhubení, pokud nebudou podniknuta aktivní opatření na jejich záchranu. Jsou to dočasné projekty, jejichž cílem je kombinací různých typů opatření dosáhnout zvýšení populace dotčeného druhu nad úroveň ohrožení vyhynutím. Programy kombinují ochranu ''ex situ'' (např. záchranné chovy a vypouštění, tzn. [[reintrodukce]]) s ochranou ''in situ'', jejímž základem je především ochrana biotopů příslušného druhu. Mezi prováděná opatření patří např. minimalizace negativních vlivů (znečištěného prostředí, nevhodného hospodaření), vhodné obhospodařování a úpravy lokalit, odchovy a kultivace ''ex situ'', monitoring stavu populací, výzkum populací, vyhledávání vhodných lokalit, vzdělávání a osvěta atd...

Záchranný program je ukončen po dosažení stanovených cílů. Může být ukončen ale i v případě, že byl program neúspěšný (druh vyhynul) nebo bylo v průběhu řešení zjištěno, že je nefunkční.
Záchranné programy pro kriticky a silně ohrožené druhy jsou zajišťovány [[Ministerstvo životního prostředí ČR|Ministerstvem životního prostředí]]. To pověřilo přípravou a koordinací záchranných programů [http://www.ochranaprirody.cz/ Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR]. Příprava a realizace programu se řídí konkrétními podmínkami formulovanými Stálým výborem [http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/conventions/bern/default_en.asp Bernské úmluvy] a Mezinárodním svazem ochrany přírody – [http://www.iucn.org/ IUCN]. Financovány jsou ze [http://www.sfzp.cz/ Státního fondu životního prostředí] a tzv.[http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/fm_norska.html Norských fondů] (Finanční mechanismus EHP/Norska). První záchranné programy byly v ČR vyhlášeny v roce 1998.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Kritéria výběru druhů pro záchranné programy==
* druh je v ČR zvláště chráněný
* druh je zařazen v [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamech]] jako obecně ohrožený (tzn. kriticky ohrožený, ohrožený, zranitelný)
* druh je ohrožen v podstatné části evropského areálu rozšíření
* druh se v ČR není na okraji svého areálu rozšíření - pokud je, musí být ohrožený v celém areálu rozšíření
* v minulosti byl výskyt druhu v ČR stálý
* v předchozích 50 letech došlo k poklesu početnosti jedinců druhu
* příčiny ohrožení jsou známé a působí na území ČR
* příčiny ohrožení jsou odstranitelné a to z finančního i odborného hlediska
* příčiny ohrožení je možné odstranit pouze rozsáhlými, centrálně řízenými aktivními zásahy
<ref>Klaudisová, A.: Metodika pro zpracování záchranných programů pro zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin a živočichů. AOPK ČR Praha 2002.</ref>

== Probíhající záchranné programy ==

==== Matizna bahenní ''(Angelica palustris)''====
kriticky ohrožená rostlina z čeledi mrkvovitých vázaná svým výskytem na slatinné louky. Původně se vyskytovala na sedmi lokalitách, dnes je na jediné lokalitě NPP Hrdibořické rybníky. Cílem programu, probíhajícího od roku 2000, je trvale obnovit populaci na 2 lokalitách v ČR.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[Soubor:Angelicapalustrisw.jpg|thumb|right|matizna bahenní]]

====Rdest dlouholistý ''(Potamogeton praelongus)''====
kriticky ohrožený druh, který se vyskytoval v proudících i stojatých čistých chladnějších vodách v okolí Písku, České Lípy, Chlumce nad Cidlinou, v Praze a v dolním Poorličí. Je indikátorem čistých vod. V současnosti u nás existuje poslední lokalita ve slepém rameni v Malšově Lhotě u Hradce Králové. Cílem záchranného programu (od roku 2003) je uchovat druh na stávající lokalitě a vytvořit alespoň dvě životaschopné populace v širším okolí.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Potamogetonpraelongusw.jpeg|thumb|right|rdest dlouholistý]]

====Hvozdík písečný český ''(Dianthus arenarius subsp. bohemicus)'' ====
roste v rozvolněných travinných společenstvech na píscích a stěrkopíscích. Je endemitem pleistocénních štěrkopískových teras u Roudnice nad Labem. Dříve býval hojný, dnes je kriticky ohrožený a vyskytuje se pouze na jediné lokalitě NPP Kleneč. Cílem programu, který probíhá od roku 2008, je rozšířit populaci na stávající lokalitě a zaistit rozvoj populace na náhradní lokalitě u Kyškovic.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Hořec jarní ''(Gentiana verna)'' ====
je kriticky ohrožený světlomilný druh středně vlhkých travnatých nízkostébelných luk a horských strání, který se ještě počátkem 20. století vyskytoval přibližně na sedmdesáti lokalitách v Čechách i na Moravě. Dnes se v ČR vyskytuje v nížinné formě na jediné lokalitě v NPP Rovná na Strakonicku a v horské formě na dvou lokalitách v CHKO Jeseníky (Malá a Velká Kotlina). Cíle záchranného programu jsou zvětšit populaci nížinné formy na stávající lokalitě a založit alespoň tři nové populace nížinné formy. U horské formy je cílem udržet stávající populace. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Gentianaverna.jpg|thumb|right|hořec jarní]]

====Perlorodka říční ''(Margaritifera margaritifera)''====
je vzácný mlž oligotrofních vod s nízkým obsahem iontových forem vápníku. V minulosti byl decimován kvůli lovu sladkovodních perel. Je citlivý na znečištění vody a vymírá v důsledku eutrofizace vod. Perlorodky se dožívají 30-50 let (v mesotrofním prostředí) a 80 až 140 let (v oligotrofním prostředí). Vývojem jsou vázány na přítomnost pstruha potočního a lososa obecného, kteří jsou hostitelskými rybami pro larvy perlorodek. V první polovině 20. století byla perlorodka říční přítomna na řadě lokalit v povodí Labe a Odry. Dnes je kriticky ohrožená a nachází se v horním toku Vltavy, Blanice, Malše a v jejich přítocích. Program probíhá od roku 2000. Jeho cíle jsou udržení a obnova stávajících populací, výsavba odchovných míst, revitalizace zmíněných povodí, vytvoření nových stanovišť, repatriace (neboli [[reintrodukce]]) na vhodná stanoviště , úprava hospodaření v povodích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Perlorodkaricniw.jpg|thumb|perlorodka říční]]

====Sysel obecný ''(Spermophilus citellus)''====
je kriticky ohrožený stepní hlodavec vyhledávající krátký travní porost. Na přelomu 40. a 50. let 20. století byl sysel obecný běžným obyvatelem travnatých mezí, porostů zemědělských plodin (obiloviny, vojtěška), luk a pastvin a byl ničen jakožto zemědělský škůdce. V roce 2007 byl výskyt sysla v ČR zaznamenán na 34 izolovaných lokalitách. Roku 2008 byl vyhlášen jeho záchranný program. Jeho cíle jsou udržet sysla na stávajících lokalitách a vytvořit 5 metapopulačních systémů výskytu sysla obecného v ČR. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Sysel 7.JPG|thumb|right|sysel obecný]]

====Užovka stromová ''(Zamenis longissimus)''====
je nejedovatý kriticky ohrožený had, který žije ve vlhčím prostředí a často je vázán na říční údolí. Zároveň preferuje heterogenní strukturu krajiny a členitý terén s širokou nabídkou biotopů. U nás se vyskytuje ve třech oblastech: v Poohří, v NP Podyjí a v Bílých Karpatech. Ohrožena je zejména populace v Poohří, jejíž areál se za posledních 120 let zmenšil na 8 % původní rozlohy. Záchranný program byl vyhlášen roku 2008 a jeho cílem je udržet životaschopné populace užovky stromové ve třech zmíněných oblastech výskytu. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Elaphelongissima.jpg|thumb|right|užovka stromová]]

==Ukončené záchranné programy==
====Tetřev hlušec ''(Tetrao urogallus)''====
Program probíhal v letech 1998-2007. Jeho cílem bylo zvýšit a udržet populaci tetřeva v ČR, poznat lépe jeho ekologii a biologii. Hlavními opatřeními byl chov a vypouštění tetřevů a následné sledování vypuštěných jedniců. Dále pak ojedinělé úpravy biotopů a regulace predátorů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Rys ostrovid ''(Lynx lynx)''====
Program probíhal v letech 1998-2000 a pro nefunkčnost byl ukončen z následujících důvodů. V rámci záchranného programu rysa ostrovida bylo území ČR rozděleno do tří zón (A,B,C) s různým režimem managementu rysí populace. V zónách B a C byla dána možnost udělení výjimky povolení odchytu nebo odstřelu rysa za předem stanovených podmínek (např. pokud rys způsoboval velké škody na hospodářských zvířatech, spárkaté zvěři atd.). Smyslem výjimek bylo předejít ilegálnímu odlovu rysů. Po dobu platnosti programu ale nebyla podána ani jedna žádost o výjimku a byl zjištěn ilegální odstřel přinejmenším 15 rysů. Důvodem mohlo být pozdní zpracování programu nebo složitá administrativa při udělování výjimek. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Připravované záchranné programy==
*plavín štítnatý ''(Nymphoides peltata)''

*vstavač trojzubý ''(Orchis tridentata)''

*hořeček mnohotvarý český ''(Gentianella praecox subsp. bohemica)''

==Programy péče==
jsou vytvářeny pro chráněné druhy, kterým nehrozí bezprostřední nebezpečí vyhynutí nebo vyhubení. Jedná se zejména o konfliktní druhy. Program péče je souborem ochranných, managementových, legislativních a popularizačních opatření zajišťujících péči o daný druh. Je vytvářen na 10 let. V současnoti se připravuje program péče pro vydru říční ''(Lutra lutra)'', u níž se zájmy ochrany střetávají se zájmy rybářských subjektů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
====Vydra říční ''(Lutra lutra)''====
je silně ohrožený druh a zároveň je druhem, který způsobuje škody na rybích obsádkách. V současné době není přímo ohrožena vyhynutím, ale pro její přežití je nezbytné vyřešení konfliktu její ochrany se zájmy rybářství. Nejvýrazněji ohrožují populaci vydry říční nelegální lov a úhyny na komunikacích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

=Evropské a celosvětové záchranné programy=
Tyto záchranné programy probíhají v zoologických zahradách a mají za úkol chránit druhy, kterým hrozí, nebo by brzy mohlo hrozit, vyhubení. Evropské záchranné programy zastřešuje EAZA (Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií). Spadají do nich Evropské záchranné programy (EEP) a Evropské plemenné knihy (ESB). Evropské programy dnes zahrnují více než 250 druhů zvířat.<ref>[http://www.eaza.net/ EAZA - evropské záchranné programy]</ref> Světové záchranné programy zastřešuje WAZA (Světová organizace zoologických zahrad a akvárii). Vytváří Mezinárodní plemenné knihy (ISB), v nichž je 182 druhů zvířat. Plemenné knihy mapují všechna zvířata daného druhu chovaná v zajetí a umožňují vyhledat pro zvířata v zoologických zahradách vhodné partnery k páření. <ref>[http://www.waza.org/conservation/index.php?main=conservation&view=breeding WAZA - mezinárodní záhranné programy]</ref>

== Témata ==
*[[Globální ochrana biodiverzity]]
*[[Zvláště chráněný druh]]

== Zdroje ==
<references/>

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
*[[Červené knihy]]
*[[Legislativa ochrany přírody a krajiny]]
*[[Ministerstvo životního prostředí ČR]]
*[[Ochrana přírody]]
*[[Reintrodukce]]

=== Externí odkazy ===
*[http://www.cbd.int/ Úmluva o biologické rozmanitosti]
*[http://www.iucn.org/ Mezinárodní svaz ochrany přírody]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ochrana_p%C5%99%C3%ADrody Ochrana přírody na české Wikipedii]
*[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=114/1992&PC_8411_l=114/1992&PC_8411_pi=0&PC_8411_ps=10&#10821 Zákon č. 144/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]
[[Kategorie:Skupina A]]
[[Kategorie:Biosféra]]

Záchranný program

2009-01-09T16:52:34Z

Safarikovaj:

__NOTOC__
= Záchranné programy ohrožených druhů v ČR =
Podle [http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny] jsou záchranné programy určeny "k ochraně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů" a jejich cílem je "vytvořit podmínky umožňující takové posílení populací těchto druhů, které by vedlo ke snížení stupně jejich ohrožení". <ref>[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= Zákon č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]</ref>

Záchranné programy v České republice se připravují pro druhy, kterým hrozí podle [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamů]] do 20 let vyhynutí nebo vyhubení, pokud nebudou podniknuta aktivní opatření na jejich záchranu. Jsou to dočasné projekty, jejichž cílem je kombinací různých typů opatření dosáhnout zvýšení populace dotčeného druhu nad úroveň ohrožení vyhynutím. Programy kombinují ochranu ''ex situ'' (např. záchranné chovy a vypouštění, tzn. [[reintrodukce]]) s ochranou ''in situ'', jejímž základem je především ochrana biotopů příslušného druhu. Mezi prováděná opatření patří např. minimalizace negativních vlivů (znečištěného prostředí, nevhodného hospodaření), vhodné obhospodařování a úpravy lokalit, odchovy a kultivace ''ex situ'', monitoring stavu populací, výzkum populací, vyhledávání vhodných lokalit, vzdělávání a osvěta atd...

Záchranný program je ukončen po dosažení stanovených cílů. Může být ukončen ale i v případě, že byl program neúspěšný (druh vyhynul) nebo bylo v průběhu řešení zjištěno, že je nefunkční.
Záchranné programy pro kriticky a silně ohrožené druhy jsou zajišťovány [[Ministerstvo životního prostředí ČR|Ministerstvem životního prostředí]]. To pověřilo přípravou a koordinací záchranných programů [http://www.ochranaprirody.cz/ Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR]. Příprava a realizace programu se řídí konkrétními podmínkami formulovanými Stálým výborem [http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/conventions/bern/default_en.asp Bernské úmluvy] a Mezinárodním svazem ochrany přírody – [http://www.iucn.org/ IUCN]. Financovány jsou ze [http://www.sfzp.cz/ Státního fondu životního prostředí] a tzv.[http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/fm_norska.html Norských fondů] (Finanční mechanismus EHP/Norska). První záchranné programy byly v ČR vyhlášeny v roce 1998.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Kritéria výběru druhů pro záchranné programy==
* druh je v ČR zvláště chráněný
* druh je zařazen v [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamech]] jako obecně ohrožený (tzn. kriticky ohrožený, ohrožený, zranitelný)
* druh je ohrožen v podstatné části evropského areálu rozšíření
* druh se v ČR není na okraji svého areálu rozšíření - pokud je, musí být ohrožený v celém areálu rozšíření
* v minulosti byl výskyt druhu v ČR stálý
* v předchozích 50 letech došlo k poklesu početnosti jedinců druhu
* příčiny ohrožení jsou známé a působí na území ČR
* příčiny ohrožení jsou odstranitelné a to z finančního i odborného hlediska
* příčiny ohrožení je možné odstranit pouze rozsáhlými, centrálně řízenými aktivními zásahy
<ref>[Klaudisová, A.: Metodika pro zpracování záchranných programů pro zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin a živočichů. AOPK ČR Praha 2002.]</ref>

== Probíhající záchranné programy ==

==== Matizna bahenní ''(Angelica palustris)''====
kriticky ohrožená rostlina z čeledi mrkvovitých vázaná svým výskytem na slatinné louky. Původně se vyskytovala na sedmi lokalitách, dnes je na jediné lokalitě NPP Hrdibořické rybníky. Cílem programu, probíhajícího od roku 2000, je trvale obnovit populaci na 2 lokalitách v ČR.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[Soubor:Angelicapalustrisw.jpg|thumb|right|matizna bahenní]]

====Rdest dlouholistý ''(Potamogeton praelongus)''====
kriticky ohrožený druh, který se vyskytoval v proudících i stojatých čistých chladnějších vodách v okolí Písku, České Lípy, Chlumce nad Cidlinou, v Praze a v dolním Poorličí. Je indikátorem čistých vod. V současnosti u nás existuje poslední lokalita ve slepém rameni v Malšově Lhotě u Hradce Králové. Cílem záchranného programu (od roku 2003) je uchovat druh na stávající lokalitě a vytvořit alespoň dvě životaschopné populace v širším okolí.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Potamogetonpraelongusw.jpeg|thumb|right|rdest dlouholistý]]

====Hvozdík písečný český ''(Dianthus arenarius subsp. bohemicus)'' ====
roste v rozvolněných travinných společenstvech na píscích a stěrkopíscích. Je endemitem pleistocénních štěrkopískových teras u Roudnice nad Labem. Dříve býval hojný, dnes je kriticky ohrožený a vyskytuje se pouze na jediné lokalitě NPP Kleneč. Cílem programu, který probíhá od roku 2008, je rozšířit populaci na stávající lokalitě a zaistit rozvoj populace na náhradní lokalitě u Kyškovic.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Hořec jarní ''(Gentiana verna)'' ====
je kriticky ohrožený světlomilný druh středně vlhkých travnatých nízkostébelných luk a horských strání, který se ještě počátkem 20. století vyskytoval přibližně na sedmdesáti lokalitách v Čechách i na Moravě. Dnes se v ČR vyskytuje v nížinné formě na jediné lokalitě v NPP Rovná na Strakonicku a v horské formě na dvou lokalitách v CHKO Jeseníky (Malá a Velká Kotlina). Cíle záchranného programu jsou zvětšit populaci nížinné formy na stávající lokalitě a založit alespoň tři nové populace nížinné formy. U horské formy je cílem udržet stávající populace. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Gentianaverna.jpg|thumb|right|hořec jarní]]

====Perlorodka říční ''(Margaritifera margaritifera)''====
je vzácný mlž oligotrofních vod s nízkým obsahem iontových forem vápníku. V minulosti byl decimován kvůli lovu sladkovodních perel. Je citlivý na znečištění vody a vymírá v důsledku eutrofizace vod. Perlorodky se dožívají 30-50 let (v mesotrofním prostředí) a 80 až 140 let (v oligotrofním prostředí). Vývojem jsou vázány na přítomnost pstruha potočního a lososa obecného, kteří jsou hostitelskými rybami pro larvy perlorodek. V první polovině 20. století byla perlorodka říční přítomna na řadě lokalit v povodí Labe a Odry. Dnes je kriticky ohrožená a nachází se v horním toku Vltavy, Blanice, Malše a v jejich přítocích. Program probíhá od roku 2000. Jeho cíle jsou udržení a obnova stávajících populací, výsavba odchovných míst, revitalizace zmíněných povodí, vytvoření nových stanovišť, repatriace (neboli [[reintrodukce]]) na vhodná stanoviště , úprava hospodaření v povodích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Perlorodkaricniw.jpg|thumb|perlorodka říční]]

====Sysel obecný ''(Spermophilus citellus)''====
je kriticky ohrožený stepní hlodavec vyhledávající krátký travní porost. Na přelomu 40. a 50. let 20. století byl sysel obecný běžným obyvatelem travnatých mezí, porostů zemědělských plodin (obiloviny, vojtěška), luk a pastvin a byl ničen jakožto zemědělský škůdce. V roce 2007 byl výskyt sysla v ČR zaznamenán na 34 izolovaných lokalitách. Roku 2008 byl vyhlášen jeho záchranný program. Jeho cíle jsou udržet sysla na stávajících lokalitách a vytvořit 5 metapopulačních systémů výskytu sysla obecného v ČR. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Sysel 7.JPG|thumb|right|sysel obecný]]

====Užovka stromová ''(Zamenis longissimus)''====
je nejedovatý kriticky ohrožený had, který žije ve vlhčím prostředí a často je vázán na říční údolí. Zároveň preferuje heterogenní strukturu krajiny a členitý terén s širokou nabídkou biotopů. U nás se vyskytuje ve třech oblastech: v Poohří, v NP Podyjí a v Bílých Karpatech. Ohrožena je zejména populace v Poohří, jejíž areál se za posledních 120 let zmenšil na 8 % původní rozlohy. Záchranný program byl vyhlášen roku 2008 a jeho cílem je udržet životaschopné populace užovky stromové ve třech zmíněných oblastech výskytu. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Elaphelongissima.jpg|thumb|right|užovka stromová]]

==Ukončené záchranné programy==
====Tetřev hlušec ''(Tetrao urogallus)''====
Program probíhal v letech 1998-2007. Jeho cílem bylo zvýšit a udržet populaci tetřeva v ČR, poznat lépe jeho ekologii a biologii. Hlavními opatřeními byl chov a vypouštění tetřevů a následné sledování vypuštěných jedniců. Dále pak ojedinělé úpravy biotopů a regulace predátorů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Rys ostrovid ''(Lynx lynx)''====
Program probíhal v letech 1998-2000 a pro nefunkčnost byl ukončen z následujících důvodů. V rámci záchranného programu rysa ostrovida bylo území ČR rozděleno do tří zón (A,B,C) s různým režimem managementu rysí populace. V zónách B a C byla dána možnost udělení výjimky povolení odchytu nebo odstřelu rysa za předem stanovených podmínek (např. pokud rys způsoboval velké škody na hospodářských zvířatech, spárkaté zvěři atd.). Smyslem výjimek bylo předejít ilegálnímu odlovu rysů. Po dobu platnosti programu ale nebyla podána ani jedna žádost o výjimku a byl zjištěn ilegální odstřel přinejmenším 15 rysů. Důvodem mohlo být pozdní zpracování programu nebo složitá administrativa při udělování výjimek. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Připravované záchranné programy==
*plavín štítnatý ''(Nymphoides peltata)''

*vstavač trojzubý ''(Orchis tridentata)''

*hořeček mnohotvarý český ''(Gentianella praecox subsp. bohemica)''

==Programy péče==
jsou vytvářeny pro chráněné druhy, kterým nehrozí bezprostřední nebezpečí vyhynutí nebo vyhubení. Jedná se zejména o konfliktní druhy. Program péče je souborem ochranných, managementových, legislativních a popularizačních opatření zajišťujících péči o daný druh. Je vytvářen na 10 let. V současnoti se připravuje program péče pro vydru říční ''(Lutra lutra)'', u níž se zájmy ochrany střetávají se zájmy rybářských subjektů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
====Vydra říční ''(Lutra lutra)''====
je silně ohrožený druh a zároveň je druhem, který způsobuje škody na rybích obsádkách. V současné době není přímo ohrožena vyhynutím, ale pro její přežití je nezbytné vyřešení konfliktu její ochrany se zájmy rybářství. Nejvýrazněji ohrožují populaci vydry říční nelegální lov a úhyny na komunikacích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

=Evropské a celosvětové záchranné programy=
Tyto záchranné programy probíhají v zoologických zahradách a mají za úkol chránit druhy, kterým hrozí, nebo by brzy mohlo hrozit, vyhubení. Evropské záchranné programy zastřešuje EAZA (Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií). Spadají do nich Evropské záchranné programy (EEP) a Evropské plemenné knihy (ESB). Evropské programy dnes zahrnují více než 250 druhů zvířat.<ref>[http://www.eaza.net/ EAZA - evropské záchranné programy]</ref> Světové záchranné programy zastřešuje WAZA (Světová organizace zoologických zahrad a akvárii). Vytváří Mezinárodní plemenné knihy (ISB), v nichž je 182 druhů zvířat. Plemenné knihy mapují všechna zvířata daného druhu chovaná v zajetí a umožňují vyhledat pro zvířata v zoologických zahradách vhodné partnery k páření. <ref>[http://www.waza.org/conservation/index.php?main=conservation&view=breeding WAZA - mezinárodní záhranné programy]</ref>

== Témata ==
*[[Globální ochrana biodiverzity]]
*[[Zvláště chráněný druh]]

== Zdroje ==
<references/>

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
*[[Červené knihy]]
*[[Legislativa ochrany přírody a krajiny]]
*[[Ministerstvo životního prostředí ČR]]
*[[Ochrana přírody]]
*[[Reintrodukce]]

=== Externí odkazy ===
*[http://www.cbd.int/ Úmluva o biologické rozmanitosti]
*[http://www.iucn.org/ Mezinárodní svaz ochrany přírody]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ochrana_p%C5%99%C3%ADrody Ochrana přírody na české Wikipedii]
*[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=114/1992&PC_8411_l=114/1992&PC_8411_pi=0&PC_8411_ps=10&#10821 Zákon č. 144/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]
[[Kategorie:Skupina A]]
[[Kategorie:Biosféra]]

Diskuse:Záchranný program

2009-01-09T16:51:04Z

Safarikovaj: /* reakce od autorky na připomínky */

=== Připomínky Skupiny D ===
Heslo je dobře zvoleno a stručně a přehledně zpracováno. V textu chybí [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference citace] a doporučila bych více odkazů přímo v textu (např. na AOPK, IUCN, atd.). Přidala bych například v prvním odstavci při zmínce červených seznamů odkaz na [[Červené knihy]] . Bylo by vhodné upravit text a mezery mezi odstavci tak, aby se vedle textu nacházel příslušný obrázek. 
Informace o konkrétních záchranných programech by bylo dobré sjednotit (v bodech, kde lze informace dohledat). Např. u každého uvést, co je cílem programu, u ukončených, jaký byl výsledek. V případě rysa ostrovida mi z textu nejsou jasné důvody ukončení programu. Lidé lovili bez žádosti o výjimku nebo nechtěli lovit nebo lovili i v zóně A? 
Nadpis Programy péče by měl možná být na stejné úrovni jako Evropské a celosvětové záchranné programy.
----
=== Připomínky Skupiny E ===
V podstatě souhlasím s připomínkami skupiny D. Možná by bylo vhodné, se alespoň stručně zmínit o faktorech, podle kterých se jednotlivé druhy do záchranných programů vybírají (deštníkový druh, agresivita...). Také bych považoval za vhodné, zařadit a vysvětlit v textu pojmy introdukce, reintrodukce a posilování populace. Chápu, že se jedná o velice obsáhlé heslo, ale možná by nebylo špatné, zmínit se o historii záchranných programů alespoň na našem území.
Jinak si myslím, že je heslo dobře a přehledně členěné a že v něm zájemci najdou nejdůležitější informace.
----
=== Připomínky pedagogů ===
Obrázky, které jsou na stránce jsou sice hezké, pocházejí ze stránek, které mají, jednoznačně copyright a nelze je proto tak jednoduše převzít. Doporučuji podívat se http://commons.wikimedia.org a najít tam volně použitelné obrázky (hledal jsem je přes latinský název a našel jsem...). Ovšem i u obrázků z Wiki Commons je třeba uvést zdroj!!!
--[[Uživatel:Jiří Dlouhý|Jiří Dlouhý]] 2. 12. 2008, 09:39 (UTC)

== Lze získat souhlas?? ==

A nebylo by možné k obrázkům dostat povolení? Kommunikovala jsem při psaní hesla přímo s AOPK a myslím, že by to neměl být problém. Jak by se to pak udělalo?
Na Mikimedia Commons jsem našla slušný obrázek k perlorodce (ten jsem do svého hesla i se zdrojem vložila), ale nejsou tam moc dobré třeba k matizně nebo rdestu... Dianthus arenarius subsp. bohemicus tam vůbec není...

== Obrázky copyright ==

Pokud získáte souhlas z AOPK asi "Pro využití některých fotografií z webu... pro encyklopedii Enviwiki, spravovanou UK" tak to bude zcela v pořádku - k obrázkům uvedeme copyright AOPK a budeme je tam moct nechat.
--[[Uživatel:Jiří Dlouhý|Jiří Dlouhý]] 8. 12. 2008, 13:02 (UTC)

== Souhlas od AOPK==
Copyright AOPK je asi příliš složité získat (lidé, kteří se záchrannými programy zabývají jsou jiní než ti, kteří stránky vytvářejí), takže obrázky stáhnu z Wikimedia Commons, pokud tam budou. Hvozdík písečný (český poddruh) tam není

=== Připomínky skupiny B===
Heslo by určitě šlo vypracovat mnohem delší, ale uvedené informace jsou dostačující. Oceňuji obrázky.

== reakce od autorky na připomínky ==
* obrázky pocházejí z Wikimedia Commons, sysel je vlastní. Bohužel jsem nenašla hvozdík písečný český. Kdybych dala každý vedle příslušného odstavce, celý článek by se zbytečně hodně roztáhl.
* citace, odkazy i červené knihy jsem přidala stejně jako odkaz na reintrodukce (i když by bylo lepší používat repatiace; o introdukci nemůže být řeč, to je záměna pojmů, mluvili bychom o druhu, který na území ČR nikdy nebyl)
* cíle programu jsou někdy dost obsáhlé. Co se týče ukončení, Dr. Plesník by vám řekl, že programy jsou často ukončeny pouze formálně, nikoli reálně. Např. v případě tetřeva prostě vypršel programu čas (případně některé zdroje financí), ale tetřevi se chovají a vypoštějí dál. U rysa se jednalo jen o výjimky a to bylo ukončeno.
* k historii není moc co říci - ZP začaly být připravovány až po revoluci a první vyhlášeny r. 1998, což jsem doplnila
* doplňuji kritéria výběru druhů pro ZP
* doplnila jsem cíle programů u všech probíhajících ZP
* programy péče se dělají tak trochu pod nálepkou ZP, proto jsou i tak zařazeny v textu
* doplnila jsem info u rysa - lidé nevyužívali výjimek k odlovu, které umožňoval ZP, tudíž byl k ničemu - dál se lovilo ilegálně

Záchranný program

2009-01-09T16:49:27Z

Safarikovaj: /* Externí odkazy */

__NOTOC__
= Záchranné programy ohrožených druhů v ČR =
Podle [http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny] jsou záchranné programy určeny "k ochraně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů" a jejich cílem je "vytvořit podmínky umožňující takové posílení populací těchto druhů, které by vedlo ke snížení stupně jejich ohrožení". <ref>[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= Zákon č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]</ref>

Záchranné programy v České republice se připravují pro druhy, kterým hrozí podle [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamů]] do 20 let vyhynutí nebo vyhubení, pokud nebudou podniknuta aktivní opatření na jejich záchranu. Jsou to dočasné projekty, jejichž cílem je kombinací různých typů opatření dosáhnout zvýšení populace dotčeného druhu nad úroveň ohrožení vyhynutím. Programy kombinují ochranu ''ex situ'' (např. záchranné chovy a vypouštění, tzn. [[reintrodukce]]) s ochranou ''in situ'', jejímž základem je především ochrana biotopů příslušného druhu. Mezi prováděná opatření patří např. minimalizace negativních vlivů (znečištěného prostředí, nevhodného hospodaření), vhodné obhospodařování a úpravy lokalit, odchovy a kultivace ''ex situ'', monitoring stavu populací, výzkum populací, vyhledávání vhodných lokalit, vzdělávání a osvěta atd...

Záchranný program je ukončen po dosažení stanovených cílů. Může být ukončen ale i v případě, že byl program neúspěšný (druh vyhynul) nebo bylo v průběhu řešení zjištěno, že je nefunkční.
Záchranné programy pro kriticky a silně ohrožené druhy jsou zajišťovány [[Ministerstvo životního prostředí ČR|Ministerstvem životního prostředí]]. To pověřilo přípravou a koordinací záchranných programů [http://www.ochranaprirody.cz/ Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR]. Příprava a realizace programu se řídí konkrétními podmínkami formulovanými Stálým výborem [http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/conventions/bern/default_en.asp Bernské úmluvy] a Mezinárodním svazem ochrany přírody – [http://www.iucn.org/ IUCN]. Financovány jsou ze [http://www.sfzp.cz/ Státního fondu životního prostředí] a tzv.[http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/fm_norska.html Norských fondů] (Finanční mechanismus EHP/Norska). První záchranné programy byly v ČR vyhlášeny v roce 1998.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Kritéria výběru druhů pro záchranné programy==
* druh je v ČR zvláště chráněný
* druh je zařazen v [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamech]] jako obecně ohrožený (tzn. kriticky ohrožený, ohrožený, zranitelný)
* druh je ohrožen v podstatné části evropského areálu rozšíření
* druh se v ČR není na okraji svého areálu rozšíření - pokud je, musí být ohrožený v celém areálu rozšíření
* v minulosti byl výskyt druhu v ČR stálý
* v předchozích 50 letech došlo k poklesu početnosti jedinců druhu
* příčiny ohrožení jsou známé a působí na území ČR
* příčiny ohrožení jsou odstranitelné a to z finančního i odborného hlediska
* příčiny ohrožení je možné odstranit pouze rozsáhlými, centrálně řízenými aktivními zásahy
<ref>[Klaudisová, A.: Metodika pro zpracování záchranných programů pro zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin a živočichů. AOPK ČR Praha 2002.]</ref>

== Probíhající záchranné programy ==

==== Matizna bahenní ''(Angelica palustris)''====
kriticky ohrožená rostlina z čeledi mrkvovitých vázaná svým výskytem na slatinné louky. Původně se vyskytovala na sedmi lokalitách, dnes je na jediné lokalitě NPP Hrdibořické rybníky. Cílem programu, probíhajícího od roku 2000, je trvale obnovit populaci na 2 lokalitách v ČR.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[Soubor:Angelicapalustrisw.jpg|thumb|right|matizna bahenní]]

====Rdest dlouholistý ''(Potamogeton praelongus)''====
kriticky ohrožený druh, který se vyskytoval v proudících i stojatých čistých chladnějších vodách v okolí Písku, České Lípy, Chlumce nad Cidlinou, v Praze a v dolním Poorličí. Je indikátorem čistých vod. V současnosti u nás existuje poslední lokalita ve slepém rameni v Malšově Lhotě u Hradce Králové. Cílem záchranného programu (od roku 2003) je uchovat druh na stávající lokalitě a vytvořit alespoň dvě životaschopné populace v širším okolí.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Potamogetonpraelongusw.jpeg|thumb|right|rdest dlouholistý]]

====Hvozdík písečný český ''(Dianthus arenarius subsp. bohemicus)'' ====
roste v rozvolněných travinných společenstvech na píscích a stěrkopíscích. Je endemitem pleistocénních štěrkopískových teras u Roudnice nad Labem. Dříve býval hojný, dnes je kriticky ohrožený a vyskytuje se pouze na jediné lokalitě NPP Kleneč. Cílem programu, který probíhá od roku 2008, je rozšířit populaci na stávající lokalitě a zaistit rozvoj populace na náhradní lokalitě u Kyškovic.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Hořec jarní ''(Gentiana verna)'' ====
je kriticky ohrožený světlomilný druh středně vlhkých travnatých nízkostébelných luk a horských strání, který se ještě počátkem 20. století vyskytoval přibližně na sedmdesáti lokalitách v Čechách i na Moravě. Dnes se v ČR vyskytuje v nížinné formě na jediné lokalitě v NPP Rovná na Strakonicku a v horské formě na dvou lokalitách v CHKO Jeseníky (Malá a Velká Kotlina). Cíle záchranného programu jsou zvětšit populaci nížinné formy na stávající lokalitě a založit alespoň tři nové populace nížinné formy. U horské formy je cílem udržet stávající populace. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Gentianaverna.jpg|thumb|right|hořec jarní]]

====Perlorodka říční ''(Margaritifera margaritifera)''====
je vzácný mlž oligotrofních vod s nízkým obsahem iontových forem vápníku. V minulosti byl decimován kvůli lovu sladkovodních perel. Je citlivý na znečištění vody a vymírá v důsledku eutrofizace vod. Perlorodky se dožívají 30-50 let (v mesotrofním prostředí) a 80 až 140 let (v oligotrofním prostředí). Vývojem jsou vázány na přítomnost pstruha potočního a lososa obecného, kteří jsou hostitelskými rybami pro larvy perlorodek. V první polovině 20. století byla perlorodka říční přítomna na řadě lokalit v povodí Labe a Odry. Dnes je kriticky ohrožená a nachází se v horním toku Vltavy, Blanice, Malše a v jejich přítocích. Program probíhá od roku 2000. Jeho cíle jsou udržení a obnova stávajících populací, výsavba odchovných míst, revitalizace zmíněných povodí, vytvoření nových stanovišť, repatriace (neboli [[reintrodukce]]) na vhodná stanoviště , úprava hospodaření v povodích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Perlorodkaricniw.jpg|thumb|perlorodka říční]]

====Sysel obecný ''(Spermophilus citellus)''====
je kriticky ohrožený stepní hlodavec vyhledávající krátký travní porost. Na přelomu 40. a 50. let 20. století byl sysel obecný běžným obyvatelem travnatých mezí, porostů zemědělských plodin (obiloviny, vojtěška), luk a pastvin a byl ničen jakožto zemědělský škůdce. V roce 2007 byl výskyt sysla v ČR zaznamenán na 34 izolovaných lokalitách. Roku 2008 byl vyhlášen jeho záchranný program. Jeho cíle jsou udržet sysla na stávajících lokalitách a vytvořit 5 metapopulačních systémů výskytu sysla obecného v ČR. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Sysel 7.JPG|thumb|right|sysel obecný]]

====Užovka stromová ''(Zamenis longissimus)''====
je nejedovatý kriticky ohrožený had, který žije ve vlhčím prostředí a často je vázán na říční údolí. Zároveň preferuje heterogenní strukturu krajiny a členitý terén s širokou nabídkou biotopů. U nás se vyskytuje ve třech oblastech: v Poohří, v NP Podyjí a v Bílých Karpatech. Ohrožena je zejména populace v Poohří, jejíž areál se za posledních 120 let zmenšil na 8 % původní rozlohy. Záchranný program byl vyhlášen roku 2008 a jeho cílem je udržet životaschopné populace užovky stromové ve třech zmíněných oblastech výskytu. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Elaphelongissima.jpg|thumb|right|užovka stromová]]

==Ukončené záchranné programy==
====Tetřev hlušec ''(Tetrao urogallus)''====
Program probíhal v letech 1998-2007. Jeho cílem bylo zvýšit a udržet populaci tetřeva v ČR, poznat lépe jeho ekologii a biologii. Hlavními opatřeními byl chov a vypouštění tetřevů a následné sledování vypuštěných jedniců. Dále pak ojedinělé úpravy biotopů a regulace predátorů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Rys ostrovid ''(Lynx lynx)''====
Program probíhal v letech 1998-2000 a pro nefunkčnost byl ukončen z následujících důvodů. V rámci záchranného programu rysa ostrovida bylo území ČR rozděleno do tří zón (A,B,C) s různým režimem managementu rysí populace. V zónách B a C byla dána možnost udělení výjimky povolení odchytu nebo odstřelu rysa za předem stanovených podmínek (např. pokud rys způsoboval velké škody na hospodářských zvířatech, spárkaté zvěři atd.). Smyslem výjimek bylo předejít ilegálnímu odlovu rysů. Po dobu platnosti programu ale nebyla podána ani jedna žádost o výjimku a byl zjištěn ilegální odstřel přinejmenším 15 rysů. Důvodem mohlo být pozdní zpracování programu nebo složitá administrativa při udělování výjimek. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

spočíval v rozčlenění území České
republiky do tří zón s různým režimem managementu rysí populace. Smyslem zonace bylo umožnit
myslivecké veřejnosti regulované využívání tohoto druhu a předejít tak vysoké mortalitě rysů v
důsledku ilegálního lovu
Po dobu platnosti záchranného programu od 15.4.1988 do 31.12.2000
nebyla nájemci honiteb ani nik˘m jin˘m v zónách B a C podána jediná Ïádost
o v˘jimku a zároveÀ byl v této dobû v jihozápadních âechách zji‰tûn ilegální
odstfiel minimálnû 15 rysÛ

V zónû A. s nejpfiísnûj‰í ochrannou, v Národních parcích a vybran˘ch Chránûn˘ch
krajinn˘ch oblastech, byl umoÏnûn zcela v˘jimeãn˘ odchyt pro speciální úãely
ochrany pfiírody (napfi. v˘zkum). Vzónû B. pfiísné ochrany byl v odÛvodnûn˘ch pfiípadech,
napfi. pfii v˘skytu rysÛ specializovan˘ch na zabíjení hospodáfisk˘ch zvífiat
nebo v oblastech, kde docházelo k mimofiádn˘m ‰kodám na spárkaté zvûfii, umoÏnûn
odlov (pfiednostnû odchytem) na základû udûlení v˘jimek z ochrann˘ch podmínek
zvlá‰tû chránûného Ïivoãicha podle legislativy ochrany pfiírody a krajiny.
Odlov nemûl v Ïádném pfiípadû pfiekroãit 5 % poãetnosti populace. V zónû C., tj.
v oblastech neÏádoucího v˘skytu rysa, byla dána moÏnost povolení odstfielu za pfiedem
stanoven˘ch podmínek vyluãujících zneuÏití udûlovan˘ch v˘jimek.

==Připravované záchranné programy==
*plavín štítnatý ''(Nymphoides peltata)''

*vstavač trojzubý ''(Orchis tridentata)''

*hořeček mnohotvarý český ''(Gentianella praecox subsp. bohemica)''

==Programy péče==
jsou vytvářeny pro chráněné druhy, kterým nehrozí bezprostřední nebezpečí vyhynutí nebo vyhubení. Jedná se zejména o konfliktní druhy. Program péče je souborem ochranných, managementových, legislativních a popularizačních opatření zajišťujících péči o daný druh. Je vytvářen na 10 let. V současnoti se připravuje program péče pro vydru říční ''(Lutra lutra)'', u níž se zájmy ochrany střetávají se zájmy rybářských subjektů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
====Vydra říční ''(Lutra lutra)''====
je silně ohrožený druh a zároveň je druhem, který způsobuje škody na rybích obsádkách. V současné době není přímo ohrožena vyhynutím, ale pro její přežití je nezbytné vyřešení konfliktu její ochrany se zájmy rybářství. Nejvýrazněji ohrožují populaci vydry říční nelegální lov a úhyny na komunikacích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

=Evropské a celosvětové záchranné programy=
Tyto záchranné programy probíhají v zoologických zahradách a mají za úkol chránit druhy, kterým hrozí, nebo by brzy mohlo hrozit, vyhubení. Evropské záchranné programy zastřešuje EAZA (Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií). Spadají do nich Evropské záchranné programy (EEP) a Evropské plemenné knihy (ESB). Evropské programy dnes zahrnují více než 250 druhů zvířat.<ref>[http://www.eaza.net/ EAZA - evropské záchranné programy]</ref> Světové záchranné programy zastřešuje WAZA (Světová organizace zoologických zahrad a akvárii). Vytváří Mezinárodní plemenné knihy (ISB), v nichž je 182 druhů zvířat. Plemenné knihy mapují všechna zvířata daného druhu chovaná v zajetí a umožňují vyhledat pro zvířata v zoologických zahradách vhodné partnery k páření. <ref>[http://www.waza.org/conservation/index.php?main=conservation&view=breeding WAZA - mezinárodní záhranné programy]</ref>

== Témata ==
*[[Globální ochrana biodiverzity]]
*[[Zvláště chráněný druh]]

== Zdroje ==
<references/>

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
*[[Červené knihy]]
*[[Legislativa ochrany přírody a krajiny]]
*[[Ministerstvo životního prostředí ČR]]
*[[Ochrana přírody]]
*[[Reintrodukce]]

=== Externí odkazy ===
*[http://www.cbd.int/ Úmluva o biologické rozmanitosti]
*[http://www.iucn.org/ Mezinárodní svaz ochrany přírody]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ochrana_p%C5%99%C3%ADrody Ochrana přírody na české Wikipedii]
*[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=114/1992&PC_8411_l=114/1992&PC_8411_pi=0&PC_8411_ps=10&#10821 Zákon č. 144/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]
[[Kategorie:Skupina A]]
[[Kategorie:Biosféra]]

Záchranný program

2009-01-09T16:46:40Z

Safarikovaj: /* Rys ostrovid (Lynx lynx) */

__NOTOC__
= Záchranné programy ohrožených druhů v ČR =
Podle [http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny] jsou záchranné programy určeny "k ochraně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů" a jejich cílem je "vytvořit podmínky umožňující takové posílení populací těchto druhů, které by vedlo ke snížení stupně jejich ohrožení". <ref>[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= Zákon č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]</ref>

Záchranné programy v České republice se připravují pro druhy, kterým hrozí podle [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamů]] do 20 let vyhynutí nebo vyhubení, pokud nebudou podniknuta aktivní opatření na jejich záchranu. Jsou to dočasné projekty, jejichž cílem je kombinací různých typů opatření dosáhnout zvýšení populace dotčeného druhu nad úroveň ohrožení vyhynutím. Programy kombinují ochranu ''ex situ'' (např. záchranné chovy a vypouštění, tzn. [[reintrodukce]]) s ochranou ''in situ'', jejímž základem je především ochrana biotopů příslušného druhu. Mezi prováděná opatření patří např. minimalizace negativních vlivů (znečištěného prostředí, nevhodného hospodaření), vhodné obhospodařování a úpravy lokalit, odchovy a kultivace ''ex situ'', monitoring stavu populací, výzkum populací, vyhledávání vhodných lokalit, vzdělávání a osvěta atd...

Záchranný program je ukončen po dosažení stanovených cílů. Může být ukončen ale i v případě, že byl program neúspěšný (druh vyhynul) nebo bylo v průběhu řešení zjištěno, že je nefunkční.
Záchranné programy pro kriticky a silně ohrožené druhy jsou zajišťovány [[Ministerstvo životního prostředí ČR|Ministerstvem životního prostředí]]. To pověřilo přípravou a koordinací záchranných programů [http://www.ochranaprirody.cz/ Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR]. Příprava a realizace programu se řídí konkrétními podmínkami formulovanými Stálým výborem [http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/conventions/bern/default_en.asp Bernské úmluvy] a Mezinárodním svazem ochrany přírody – [http://www.iucn.org/ IUCN]. Financovány jsou ze [http://www.sfzp.cz/ Státního fondu životního prostředí] a tzv.[http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/fm_norska.html Norských fondů] (Finanční mechanismus EHP/Norska). První záchranné programy byly v ČR vyhlášeny v roce 1998.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Kritéria výběru druhů pro záchranné programy==
* druh je v ČR zvláště chráněný
* druh je zařazen v [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamech]] jako obecně ohrožený (tzn. kriticky ohrožený, ohrožený, zranitelný)
* druh je ohrožen v podstatné části evropského areálu rozšíření
* druh se v ČR není na okraji svého areálu rozšíření - pokud je, musí být ohrožený v celém areálu rozšíření
* v minulosti byl výskyt druhu v ČR stálý
* v předchozích 50 letech došlo k poklesu početnosti jedinců druhu
* příčiny ohrožení jsou známé a působí na území ČR
* příčiny ohrožení jsou odstranitelné a to z finančního i odborného hlediska
* příčiny ohrožení je možné odstranit pouze rozsáhlými, centrálně řízenými aktivními zásahy
<ref>[Klaudisová, A.: Metodika pro zpracování záchranných programů pro zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin a živočichů. AOPK ČR Praha 2002.]</ref>

== Probíhající záchranné programy ==

==== Matizna bahenní ''(Angelica palustris)''====
kriticky ohrožená rostlina z čeledi mrkvovitých vázaná svým výskytem na slatinné louky. Původně se vyskytovala na sedmi lokalitách, dnes je na jediné lokalitě NPP Hrdibořické rybníky. Cílem programu, probíhajícího od roku 2000, je trvale obnovit populaci na 2 lokalitách v ČR.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[Soubor:Angelicapalustrisw.jpg|thumb|right|matizna bahenní]]

====Rdest dlouholistý ''(Potamogeton praelongus)''====
kriticky ohrožený druh, který se vyskytoval v proudících i stojatých čistých chladnějších vodách v okolí Písku, České Lípy, Chlumce nad Cidlinou, v Praze a v dolním Poorličí. Je indikátorem čistých vod. V současnosti u nás existuje poslední lokalita ve slepém rameni v Malšově Lhotě u Hradce Králové. Cílem záchranného programu (od roku 2003) je uchovat druh na stávající lokalitě a vytvořit alespoň dvě životaschopné populace v širším okolí.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Potamogetonpraelongusw.jpeg|thumb|right|rdest dlouholistý]]

====Hvozdík písečný český ''(Dianthus arenarius subsp. bohemicus)'' ====
roste v rozvolněných travinných společenstvech na píscích a stěrkopíscích. Je endemitem pleistocénních štěrkopískových teras u Roudnice nad Labem. Dříve býval hojný, dnes je kriticky ohrožený a vyskytuje se pouze na jediné lokalitě NPP Kleneč. Cílem programu, který probíhá od roku 2008, je rozšířit populaci na stávající lokalitě a zaistit rozvoj populace na náhradní lokalitě u Kyškovic.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Hořec jarní ''(Gentiana verna)'' ====
je kriticky ohrožený světlomilný druh středně vlhkých travnatých nízkostébelných luk a horských strání, který se ještě počátkem 20. století vyskytoval přibližně na sedmdesáti lokalitách v Čechách i na Moravě. Dnes se v ČR vyskytuje v nížinné formě na jediné lokalitě v NPP Rovná na Strakonicku a v horské formě na dvou lokalitách v CHKO Jeseníky (Malá a Velká Kotlina). Cíle záchranného programu jsou zvětšit populaci nížinné formy na stávající lokalitě a založit alespoň tři nové populace nížinné formy. U horské formy je cílem udržet stávající populace. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Gentianaverna.jpg|thumb|right|hořec jarní]]

====Perlorodka říční ''(Margaritifera margaritifera)''====
je vzácný mlž oligotrofních vod s nízkým obsahem iontových forem vápníku. V minulosti byl decimován kvůli lovu sladkovodních perel. Je citlivý na znečištění vody a vymírá v důsledku eutrofizace vod. Perlorodky se dožívají 30-50 let (v mesotrofním prostředí) a 80 až 140 let (v oligotrofním prostředí). Vývojem jsou vázány na přítomnost pstruha potočního a lososa obecného, kteří jsou hostitelskými rybami pro larvy perlorodek. V první polovině 20. století byla perlorodka říční přítomna na řadě lokalit v povodí Labe a Odry. Dnes je kriticky ohrožená a nachází se v horním toku Vltavy, Blanice, Malše a v jejich přítocích. Program probíhá od roku 2000. Jeho cíle jsou udržení a obnova stávajících populací, výsavba odchovných míst, revitalizace zmíněných povodí, vytvoření nových stanovišť, repatriace (neboli [[reintrodukce]]) na vhodná stanoviště , úprava hospodaření v povodích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Perlorodkaricniw.jpg|thumb|perlorodka říční]]

====Sysel obecný ''(Spermophilus citellus)''====
je kriticky ohrožený stepní hlodavec vyhledávající krátký travní porost. Na přelomu 40. a 50. let 20. století byl sysel obecný běžným obyvatelem travnatých mezí, porostů zemědělských plodin (obiloviny, vojtěška), luk a pastvin a byl ničen jakožto zemědělský škůdce. V roce 2007 byl výskyt sysla v ČR zaznamenán na 34 izolovaných lokalitách. Roku 2008 byl vyhlášen jeho záchranný program. Jeho cíle jsou udržet sysla na stávajících lokalitách a vytvořit 5 metapopulačních systémů výskytu sysla obecného v ČR. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Sysel 7.JPG|thumb|right|sysel obecný]]

====Užovka stromová ''(Zamenis longissimus)''====
je nejedovatý kriticky ohrožený had, který žije ve vlhčím prostředí a často je vázán na říční údolí. Zároveň preferuje heterogenní strukturu krajiny a členitý terén s širokou nabídkou biotopů. U nás se vyskytuje ve třech oblastech: v Poohří, v NP Podyjí a v Bílých Karpatech. Ohrožena je zejména populace v Poohří, jejíž areál se za posledních 120 let zmenšil na 8 % původní rozlohy. Záchranný program byl vyhlášen roku 2008 a jeho cílem je udržet životaschopné populace užovky stromové ve třech zmíněných oblastech výskytu. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Elaphelongissima.jpg|thumb|right|užovka stromová]]

==Ukončené záchranné programy==
====Tetřev hlušec ''(Tetrao urogallus)''====
Program probíhal v letech 1998-2007. Jeho cílem bylo zvýšit a udržet populaci tetřeva v ČR, poznat lépe jeho ekologii a biologii. Hlavními opatřeními byl chov a vypouštění tetřevů a následné sledování vypuštěných jedniců. Dále pak ojedinělé úpravy biotopů a regulace predátorů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Rys ostrovid ''(Lynx lynx)''====
Program probíhal v letech 1998-2000 a pro nefunkčnost byl ukončen z následujících důvodů. V rámci záchranného programu rysa ostrovida bylo území ČR rozděleno do tří zón (A,B,C) s různým režimem managementu rysí populace. V zónách B a C byla dána možnost udělení výjimky povolení odchytu nebo odstřelu rysa za předem stanovených podmínek (např. pokud rys způsoboval velké škody na hospodářských zvířatech, spárkaté zvěři atd.). Smyslem výjimek bylo předejít ilegálnímu odlovu rysů. Po dobu platnosti programu ale nebyla podána ani jedna žádost o výjimku a byl zjištěn ilegální odstřel přinejmenším 15 rysů. Důvodem mohlo být pozdní zpracování programu nebo složitá administrativa při udělování výjimek. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

spočíval v rozčlenění území České
republiky do tří zón s různým režimem managementu rysí populace. Smyslem zonace bylo umožnit
myslivecké veřejnosti regulované využívání tohoto druhu a předejít tak vysoké mortalitě rysů v
důsledku ilegálního lovu
Po dobu platnosti záchranného programu od 15.4.1988 do 31.12.2000
nebyla nájemci honiteb ani nik˘m jin˘m v zónách B a C podána jediná Ïádost
o v˘jimku a zároveÀ byl v této dobû v jihozápadních âechách zji‰tûn ilegální
odstfiel minimálnû 15 rysÛ

V zónû A. s nejpfiísnûj‰í ochrannou, v Národních parcích a vybran˘ch Chránûn˘ch
krajinn˘ch oblastech, byl umoÏnûn zcela v˘jimeãn˘ odchyt pro speciální úãely
ochrany pfiírody (napfi. v˘zkum). Vzónû B. pfiísné ochrany byl v odÛvodnûn˘ch pfiípadech,
napfi. pfii v˘skytu rysÛ specializovan˘ch na zabíjení hospodáfisk˘ch zvífiat
nebo v oblastech, kde docházelo k mimofiádn˘m ‰kodám na spárkaté zvûfii, umoÏnûn
odlov (pfiednostnû odchytem) na základû udûlení v˘jimek z ochrann˘ch podmínek
zvlá‰tû chránûného Ïivoãicha podle legislativy ochrany pfiírody a krajiny.
Odlov nemûl v Ïádném pfiípadû pfiekroãit 5 % poãetnosti populace. V zónû C., tj.
v oblastech neÏádoucího v˘skytu rysa, byla dána moÏnost povolení odstfielu za pfiedem
stanoven˘ch podmínek vyluãujících zneuÏití udûlovan˘ch v˘jimek.

==Připravované záchranné programy==
*plavín štítnatý ''(Nymphoides peltata)''

*vstavač trojzubý ''(Orchis tridentata)''

*hořeček mnohotvarý český ''(Gentianella praecox subsp. bohemica)''

==Programy péče==
jsou vytvářeny pro chráněné druhy, kterým nehrozí bezprostřední nebezpečí vyhynutí nebo vyhubení. Jedná se zejména o konfliktní druhy. Program péče je souborem ochranných, managementových, legislativních a popularizačních opatření zajišťujících péči o daný druh. Je vytvářen na 10 let. V současnoti se připravuje program péče pro vydru říční ''(Lutra lutra)'', u níž se zájmy ochrany střetávají se zájmy rybářských subjektů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
====Vydra říční ''(Lutra lutra)''====
je silně ohrožený druh a zároveň je druhem, který způsobuje škody na rybích obsádkách. V současné době není přímo ohrožena vyhynutím, ale pro její přežití je nezbytné vyřešení konfliktu její ochrany se zájmy rybářství. Nejvýrazněji ohrožují populaci vydry říční nelegální lov a úhyny na komunikacích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

=Evropské a celosvětové záchranné programy=
Tyto záchranné programy probíhají v zoologických zahradách a mají za úkol chránit druhy, kterým hrozí, nebo by brzy mohlo hrozit, vyhubení. Evropské záchranné programy zastřešuje EAZA (Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií). Spadají do nich Evropské záchranné programy (EEP) a Evropské plemenné knihy (ESB). Evropské programy dnes zahrnují více než 250 druhů zvířat.<ref>[http://www.eaza.net/ EAZA - evropské záchranné programy]</ref> Světové záchranné programy zastřešuje WAZA (Světová organizace zoologických zahrad a akvárii). Vytváří Mezinárodní plemenné knihy (ISB), v nichž je 182 druhů zvířat. Plemenné knihy mapují všechna zvířata daného druhu chovaná v zajetí a umožňují vyhledat pro zvířata v zoologických zahradách vhodné partnery k páření. <ref>[http://www.waza.org/conservation/index.php?main=conservation&view=breeding WAZA - mezinárodní záhranné programy]</ref>

== Témata ==
*[[Globální ochrana biodiverzity]]
*[[Zvláště chráněný druh]]

== Zdroje ==
<references/>

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
*[[Červené knihy]]
*[[Legislativa ochrany přírody a krajiny]]
*[[Ministerstvo životního prostředí ČR]]
*[[Ochrana přírody]]
*[[Reintrodukce]]

=== Externí odkazy ===
*[http://www.cbd.int/ Úmluva o biologické rozmanitosti]
*[http://www.iucn.org/ Mezinárodní svaz ochrany přírody]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ochrana_p%C5%99%C3%ADrody Ochrana přírody na české Wikipedii]

[[Kategorie:Skupina A]]
[[Kategorie:Biosféra]]

Diskuse:Záchranný program

2009-01-09T16:33:01Z

Safarikovaj: /* reakce od autorky na připomínky */

Diskuse:Záchranný program

2009-01-09T16:30:34Z

Safarikovaj: /* reakce od autorky na připomínky */

Záchranný program

2009-01-09T16:28:45Z

Safarikovaj: /* Užovka stromová (Zamenis longissimus) */

__NOTOC__
= Záchranné programy ohrožených druhů v ČR =
Podle [http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny] jsou záchranné programy určeny "k ochraně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů" a jejich cílem je "vytvořit podmínky umožňující takové posílení populací těchto druhů, které by vedlo ke snížení stupně jejich ohrožení". <ref>[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= Zákon č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]</ref>

Záchranné programy v České republice se připravují pro druhy, kterým hrozí podle [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamů]] do 20 let vyhynutí nebo vyhubení, pokud nebudou podniknuta aktivní opatření na jejich záchranu. Jsou to dočasné projekty, jejichž cílem je kombinací různých typů opatření dosáhnout zvýšení populace dotčeného druhu nad úroveň ohrožení vyhynutím. Programy kombinují ochranu ''ex situ'' (např. záchranné chovy a vypouštění, tzn. [[reintrodukce]]) s ochranou ''in situ'', jejímž základem je především ochrana biotopů příslušného druhu. Mezi prováděná opatření patří např. minimalizace negativních vlivů (znečištěného prostředí, nevhodného hospodaření), vhodné obhospodařování a úpravy lokalit, odchovy a kultivace ''ex situ'', monitoring stavu populací, výzkum populací, vyhledávání vhodných lokalit, vzdělávání a osvěta atd...

Záchranný program je ukončen po dosažení stanovených cílů. Může být ukončen ale i v případě, že byl program neúspěšný (druh vyhynul) nebo bylo v průběhu řešení zjištěno, že je nefunkční.
Záchranné programy pro kriticky a silně ohrožené druhy jsou zajišťovány [[Ministerstvo životního prostředí ČR|Ministerstvem životního prostředí]]. To pověřilo přípravou a koordinací záchranných programů [http://www.ochranaprirody.cz/ Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR]. Příprava a realizace programu se řídí konkrétními podmínkami formulovanými Stálým výborem [http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/conventions/bern/default_en.asp Bernské úmluvy] a Mezinárodním svazem ochrany přírody – [http://www.iucn.org/ IUCN]. Financovány jsou ze [http://www.sfzp.cz/ Státního fondu životního prostředí] a tzv.[http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/fm_norska.html Norských fondů] (Finanční mechanismus EHP/Norska). První záchranné programy byly v ČR vyhlášeny v roce 1998.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Kritéria výběru druhů pro záchranné programy==
* druh je v ČR zvláště chráněný
* druh je zařazen v [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamech]] jako obecně ohrožený (tzn. kriticky ohrožený, ohrožený, zranitelný)
* druh je ohrožen v podstatné části evropského areálu rozšíření
* druh se v ČR není na okraji svého areálu rozšíření - pokud je, musí být ohrožený v celém areálu rozšíření
* v minulosti byl výskyt druhu v ČR stálý
* v předchozích 50 letech došlo k poklesu početnosti jedinců druhu
* příčiny ohrožení jsou známé a působí na území ČR
* příčiny ohrožení jsou odstranitelné a to z finančního i odborného hlediska
* příčiny ohrožení je možné odstranit pouze rozsáhlými, centrálně řízenými aktivními zásahy
<ref>[Klaudisová, A.: Metodika pro zpracování záchranných programů pro zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin a živočichů. AOPK ČR Praha 2002.]</ref>

== Probíhající záchranné programy ==

==== Matizna bahenní ''(Angelica palustris)''====
kriticky ohrožená rostlina z čeledi mrkvovitých vázaná svým výskytem na slatinné louky. Původně se vyskytovala na sedmi lokalitách, dnes je na jediné lokalitě NPP Hrdibořické rybníky. Cílem programu, probíhajícího od roku 2000, je trvale obnovit populaci na 2 lokalitách v ČR.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[Soubor:Angelicapalustrisw.jpg|thumb|right|matizna bahenní]]

====Rdest dlouholistý ''(Potamogeton praelongus)''====
kriticky ohrožený druh, který se vyskytoval v proudících i stojatých čistých chladnějších vodách v okolí Písku, České Lípy, Chlumce nad Cidlinou, v Praze a v dolním Poorličí. Je indikátorem čistých vod. V současnosti u nás existuje poslední lokalita ve slepém rameni v Malšově Lhotě u Hradce Králové. Cílem záchranného programu (od roku 2003) je uchovat druh na stávající lokalitě a vytvořit alespoň dvě životaschopné populace v širším okolí.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Potamogetonpraelongusw.jpeg|thumb|right|rdest dlouholistý]]

====Hvozdík písečný český ''(Dianthus arenarius subsp. bohemicus)'' ====
roste v rozvolněných travinných společenstvech na píscích a stěrkopíscích. Je endemitem pleistocénních štěrkopískových teras u Roudnice nad Labem. Dříve býval hojný, dnes je kriticky ohrožený a vyskytuje se pouze na jediné lokalitě NPP Kleneč. Cílem programu, který probíhá od roku 2008, je rozšířit populaci na stávající lokalitě a zaistit rozvoj populace na náhradní lokalitě u Kyškovic.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Hořec jarní ''(Gentiana verna)'' ====
je kriticky ohrožený světlomilný druh středně vlhkých travnatých nízkostébelných luk a horských strání, který se ještě počátkem 20. století vyskytoval přibližně na sedmdesáti lokalitách v Čechách i na Moravě. Dnes se v ČR vyskytuje v nížinné formě na jediné lokalitě v NPP Rovná na Strakonicku a v horské formě na dvou lokalitách v CHKO Jeseníky (Malá a Velká Kotlina). Cíle záchranného programu jsou zvětšit populaci nížinné formy na stávající lokalitě a založit alespoň tři nové populace nížinné formy. U horské formy je cílem udržet stávající populace. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Gentianaverna.jpg|thumb|right|hořec jarní]]

====Perlorodka říční ''(Margaritifera margaritifera)''====
je vzácný mlž oligotrofních vod s nízkým obsahem iontových forem vápníku. V minulosti byl decimován kvůli lovu sladkovodních perel. Je citlivý na znečištění vody a vymírá v důsledku eutrofizace vod. Perlorodky se dožívají 30-50 let (v mesotrofním prostředí) a 80 až 140 let (v oligotrofním prostředí). Vývojem jsou vázány na přítomnost pstruha potočního a lososa obecného, kteří jsou hostitelskými rybami pro larvy perlorodek. V první polovině 20. století byla perlorodka říční přítomna na řadě lokalit v povodí Labe a Odry. Dnes je kriticky ohrožená a nachází se v horním toku Vltavy, Blanice, Malše a v jejich přítocích. Program probíhá od roku 2000. Jeho cíle jsou udržení a obnova stávajících populací, výsavba odchovných míst, revitalizace zmíněných povodí, vytvoření nových stanovišť, repatriace (neboli [[reintrodukce]]) na vhodná stanoviště , úprava hospodaření v povodích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Perlorodkaricniw.jpg|thumb|perlorodka říční]]

====Sysel obecný ''(Spermophilus citellus)''====
je kriticky ohrožený stepní hlodavec vyhledávající krátký travní porost. Na přelomu 40. a 50. let 20. století byl sysel obecný běžným obyvatelem travnatých mezí, porostů zemědělských plodin (obiloviny, vojtěška), luk a pastvin a byl ničen jakožto zemědělský škůdce. V roce 2007 byl výskyt sysla v ČR zaznamenán na 34 izolovaných lokalitách. Roku 2008 byl vyhlášen jeho záchranný program. Jeho cíle jsou udržet sysla na stávajících lokalitách a vytvořit 5 metapopulačních systémů výskytu sysla obecného v ČR. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Sysel 7.JPG|thumb|right|sysel obecný]]

====Užovka stromová ''(Zamenis longissimus)''====
je nejedovatý kriticky ohrožený had, který žije ve vlhčím prostředí a často je vázán na říční údolí. Zároveň preferuje heterogenní strukturu krajiny a členitý terén s širokou nabídkou biotopů. U nás se vyskytuje ve třech oblastech: v Poohří, v NP Podyjí a v Bílých Karpatech. Ohrožena je zejména populace v Poohří, jejíž areál se za posledních 120 let zmenšil na 8 % původní rozlohy. Záchranný program byl vyhlášen roku 2008 a jeho cílem je udržet životaschopné populace užovky stromové ve třech zmíněných oblastech výskytu. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Elaphelongissima.jpg|thumb|right|užovka stromová]]

==Ukončené záchranné programy==
====Tetřev hlušec ''(Tetrao urogallus)''====
Program probíhal v letech 1998-2007. Jeho cílem bylo zvýšit a udržet populaci tetřeva v ČR, poznat lépe jeho ekologii a biologii. Hlavními opatřeními byl chov a vypouštění tetřevů a následné sledování vypuštěných jedniců. Dále pak ojedinělé úpravy biotopů a regulace predátorů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Rys ostrovid ''(Lynx lynx)''====
Program probíhal v letech 1998-2000 a pro nefunkčnost byl ukončen z následujících důvodů. V rámci záchranného programu rysa ostrovida bylo území ČR rozděleno do tří zón (A,B,C). V zónách B a C byla dána možnost udělení výjimky povolení odchytu nebo odstřelu rysa za předem stanovených podmínek. Po dobu platnosti programu ale nebyla podána ani jedna žádost o výjimku. Důvodem mohlo být pozdní zpracování programu nebo složitá administrativa při udělování výjimek. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Připravované záchranné programy==
*plavín štítnatý ''(Nymphoides peltata)''

*vstavač trojzubý ''(Orchis tridentata)''

*hořeček mnohotvarý český ''(Gentianella praecox subsp. bohemica)''

==Programy péče==
jsou vytvářeny pro chráněné druhy, kterým nehrozí bezprostřední nebezpečí vyhynutí nebo vyhubení. Jedná se zejména o konfliktní druhy. Program péče je souborem ochranných, managementových, legislativních a popularizačních opatření zajišťujících péči o daný druh. Je vytvářen na 10 let. V současnoti se připravuje program péče pro vydru říční ''(Lutra lutra)'', u níž se zájmy ochrany střetávají se zájmy rybářských subjektů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
====Vydra říční ''(Lutra lutra)''====
je silně ohrožený druh a zároveň je druhem, který způsobuje škody na rybích obsádkách. V současné době není přímo ohrožena vyhynutím, ale pro její přežití je nezbytné vyřešení konfliktu její ochrany se zájmy rybářství. Nejvýrazněji ohrožují populaci vydry říční nelegální lov a úhyny na komunikacích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

=Evropské a celosvětové záchranné programy=
Tyto záchranné programy probíhají v zoologických zahradách a mají za úkol chránit druhy, kterým hrozí, nebo by brzy mohlo hrozit, vyhubení. Evropské záchranné programy zastřešuje EAZA (Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií). Spadají do nich Evropské záchranné programy (EEP) a Evropské plemenné knihy (ESB). Evropské programy dnes zahrnují více než 250 druhů zvířat.<ref>[http://www.eaza.net/ EAZA - evropské záchranné programy]</ref> Světové záchranné programy zastřešuje WAZA (Světová organizace zoologických zahrad a akvárii). Vytváří Mezinárodní plemenné knihy (ISB), v nichž je 182 druhů zvířat. Plemenné knihy mapují všechna zvířata daného druhu chovaná v zajetí a umožňují vyhledat pro zvířata v zoologických zahradách vhodné partnery k páření. <ref>[http://www.waza.org/conservation/index.php?main=conservation&view=breeding WAZA - mezinárodní záhranné programy]</ref>

== Témata ==
*[[Globální ochrana biodiverzity]]
*[[Zvláště chráněný druh]]

== Zdroje ==
<references/>

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
*[[Červené knihy]]
*[[Legislativa ochrany přírody a krajiny]]
*[[Ministerstvo životního prostředí ČR]]
*[[Ochrana přírody]]
*[[Reintrodukce]]

=== Externí odkazy ===
*[http://www.cbd.int/ Úmluva o biologické rozmanitosti]
*[http://www.iucn.org/ Mezinárodní svaz ochrany přírody]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ochrana_p%C5%99%C3%ADrody Ochrana přírody na české Wikipedii]

[[Kategorie:Skupina A]]
[[Kategorie:Biosféra]]

Záchranný program

2009-01-09T16:25:20Z

Safarikovaj: /* Sysel obecný (Spermophilus citellus) */

__NOTOC__
= Záchranné programy ohrožených druhů v ČR =
Podle [http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny] jsou záchranné programy určeny "k ochraně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů" a jejich cílem je "vytvořit podmínky umožňující takové posílení populací těchto druhů, které by vedlo ke snížení stupně jejich ohrožení". <ref>[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= Zákon č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]</ref>

Záchranné programy v České republice se připravují pro druhy, kterým hrozí podle [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamů]] do 20 let vyhynutí nebo vyhubení, pokud nebudou podniknuta aktivní opatření na jejich záchranu. Jsou to dočasné projekty, jejichž cílem je kombinací různých typů opatření dosáhnout zvýšení populace dotčeného druhu nad úroveň ohrožení vyhynutím. Programy kombinují ochranu ''ex situ'' (např. záchranné chovy a vypouštění, tzn. [[reintrodukce]]) s ochranou ''in situ'', jejímž základem je především ochrana biotopů příslušného druhu. Mezi prováděná opatření patří např. minimalizace negativních vlivů (znečištěného prostředí, nevhodného hospodaření), vhodné obhospodařování a úpravy lokalit, odchovy a kultivace ''ex situ'', monitoring stavu populací, výzkum populací, vyhledávání vhodných lokalit, vzdělávání a osvěta atd...

Záchranný program je ukončen po dosažení stanovených cílů. Může být ukončen ale i v případě, že byl program neúspěšný (druh vyhynul) nebo bylo v průběhu řešení zjištěno, že je nefunkční.
Záchranné programy pro kriticky a silně ohrožené druhy jsou zajišťovány [[Ministerstvo životního prostředí ČR|Ministerstvem životního prostředí]]. To pověřilo přípravou a koordinací záchranných programů [http://www.ochranaprirody.cz/ Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR]. Příprava a realizace programu se řídí konkrétními podmínkami formulovanými Stálým výborem [http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/conventions/bern/default_en.asp Bernské úmluvy] a Mezinárodním svazem ochrany přírody – [http://www.iucn.org/ IUCN]. Financovány jsou ze [http://www.sfzp.cz/ Státního fondu životního prostředí] a tzv.[http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/fm_norska.html Norských fondů] (Finanční mechanismus EHP/Norska). První záchranné programy byly v ČR vyhlášeny v roce 1998.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Kritéria výběru druhů pro záchranné programy==
* druh je v ČR zvláště chráněný
* druh je zařazen v [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamech]] jako obecně ohrožený (tzn. kriticky ohrožený, ohrožený, zranitelný)
* druh je ohrožen v podstatné části evropského areálu rozšíření
* druh se v ČR není na okraji svého areálu rozšíření - pokud je, musí být ohrožený v celém areálu rozšíření
* v minulosti byl výskyt druhu v ČR stálý
* v předchozích 50 letech došlo k poklesu početnosti jedinců druhu
* příčiny ohrožení jsou známé a působí na území ČR
* příčiny ohrožení jsou odstranitelné a to z finančního i odborného hlediska
* příčiny ohrožení je možné odstranit pouze rozsáhlými, centrálně řízenými aktivními zásahy
<ref>[Klaudisová, A.: Metodika pro zpracování záchranných programů pro zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin a živočichů. AOPK ČR Praha 2002.]</ref>

== Probíhající záchranné programy ==

==== Matizna bahenní ''(Angelica palustris)''====
kriticky ohrožená rostlina z čeledi mrkvovitých vázaná svým výskytem na slatinné louky. Původně se vyskytovala na sedmi lokalitách, dnes je na jediné lokalitě NPP Hrdibořické rybníky. Cílem programu, probíhajícího od roku 2000, je trvale obnovit populaci na 2 lokalitách v ČR.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[Soubor:Angelicapalustrisw.jpg|thumb|right|matizna bahenní]]

====Rdest dlouholistý ''(Potamogeton praelongus)''====
kriticky ohrožený druh, který se vyskytoval v proudících i stojatých čistých chladnějších vodách v okolí Písku, České Lípy, Chlumce nad Cidlinou, v Praze a v dolním Poorličí. Je indikátorem čistých vod. V současnosti u nás existuje poslední lokalita ve slepém rameni v Malšově Lhotě u Hradce Králové. Cílem záchranného programu (od roku 2003) je uchovat druh na stávající lokalitě a vytvořit alespoň dvě životaschopné populace v širším okolí.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Potamogetonpraelongusw.jpeg|thumb|right|rdest dlouholistý]]

====Hvozdík písečný český ''(Dianthus arenarius subsp. bohemicus)'' ====
roste v rozvolněných travinných společenstvech na píscích a stěrkopíscích. Je endemitem pleistocénních štěrkopískových teras u Roudnice nad Labem. Dříve býval hojný, dnes je kriticky ohrožený a vyskytuje se pouze na jediné lokalitě NPP Kleneč. Cílem programu, který probíhá od roku 2008, je rozšířit populaci na stávající lokalitě a zaistit rozvoj populace na náhradní lokalitě u Kyškovic.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Hořec jarní ''(Gentiana verna)'' ====
je kriticky ohrožený světlomilný druh středně vlhkých travnatých nízkostébelných luk a horských strání, který se ještě počátkem 20. století vyskytoval přibližně na sedmdesáti lokalitách v Čechách i na Moravě. Dnes se v ČR vyskytuje v nížinné formě na jediné lokalitě v NPP Rovná na Strakonicku a v horské formě na dvou lokalitách v CHKO Jeseníky (Malá a Velká Kotlina). Cíle záchranného programu jsou zvětšit populaci nížinné formy na stávající lokalitě a založit alespoň tři nové populace nížinné formy. U horské formy je cílem udržet stávající populace. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Gentianaverna.jpg|thumb|right|hořec jarní]]

====Perlorodka říční ''(Margaritifera margaritifera)''====
je vzácný mlž oligotrofních vod s nízkým obsahem iontových forem vápníku. V minulosti byl decimován kvůli lovu sladkovodních perel. Je citlivý na znečištění vody a vymírá v důsledku eutrofizace vod. Perlorodky se dožívají 30-50 let (v mesotrofním prostředí) a 80 až 140 let (v oligotrofním prostředí). Vývojem jsou vázány na přítomnost pstruha potočního a lososa obecného, kteří jsou hostitelskými rybami pro larvy perlorodek. V první polovině 20. století byla perlorodka říční přítomna na řadě lokalit v povodí Labe a Odry. Dnes je kriticky ohrožená a nachází se v horním toku Vltavy, Blanice, Malše a v jejich přítocích. Program probíhá od roku 2000. Jeho cíle jsou udržení a obnova stávajících populací, výsavba odchovných míst, revitalizace zmíněných povodí, vytvoření nových stanovišť, repatriace (neboli [[reintrodukce]]) na vhodná stanoviště , úprava hospodaření v povodích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Perlorodkaricniw.jpg|thumb|perlorodka říční]]

====Sysel obecný ''(Spermophilus citellus)''====
je kriticky ohrožený stepní hlodavec vyhledávající krátký travní porost. Na přelomu 40. a 50. let 20. století byl sysel obecný běžným obyvatelem travnatých mezí, porostů zemědělských plodin (obiloviny, vojtěška), luk a pastvin a byl ničen jakožto zemědělský škůdce. V roce 2007 byl výskyt sysla v ČR zaznamenán na 34 izolovaných lokalitách. Roku 2008 byl vyhlášen jeho záchranný program. Jeho cíle jsou udržet sysla na stávajících lokalitách a vytvořit 5 metapopulačních systémů výskytu sysla obecného v ČR. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Sysel 7.JPG|thumb|right|sysel obecný]]

====Užovka stromová ''(Zamenis longissimus)''====
je nejedovatý kriticky ohrožený had, který žije ve vlhčím prostředí a často je vázán na říční údolí. Zároveň preferuje heterogenní strukturu krajiny a členitý terén s širokou nabídkou biotopů. U nás se vyskytuje ve třech oblastech: v Poohří, v NP Podyjí a v Bílých Karpatech. Ohrožena je zejména populace v Poohří, jejíž areál se za posledních 120 let zmenšil na 8 % původní rozlohy. Záchranný program byl vyhlášen roku 2008.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Elaphelongissima.jpg|thumb|right|užovka stromová]]

==Ukončené záchranné programy==
====Tetřev hlušec ''(Tetrao urogallus)''====
Program probíhal v letech 1998-2007. Jeho cílem bylo zvýšit a udržet populaci tetřeva v ČR, poznat lépe jeho ekologii a biologii. Hlavními opatřeními byl chov a vypouštění tetřevů a následné sledování vypuštěných jedniců. Dále pak ojedinělé úpravy biotopů a regulace predátorů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Rys ostrovid ''(Lynx lynx)''====
Program probíhal v letech 1998-2000 a pro nefunkčnost byl ukončen z následujících důvodů. V rámci záchranného programu rysa ostrovida bylo území ČR rozděleno do tří zón (A,B,C). V zónách B a C byla dána možnost udělení výjimky povolení odchytu nebo odstřelu rysa za předem stanovených podmínek. Po dobu platnosti programu ale nebyla podána ani jedna žádost o výjimku. Důvodem mohlo být pozdní zpracování programu nebo složitá administrativa při udělování výjimek. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Připravované záchranné programy==
*plavín štítnatý ''(Nymphoides peltata)''

*vstavač trojzubý ''(Orchis tridentata)''

*hořeček mnohotvarý český ''(Gentianella praecox subsp. bohemica)''

==Programy péče==
jsou vytvářeny pro chráněné druhy, kterým nehrozí bezprostřední nebezpečí vyhynutí nebo vyhubení. Jedná se zejména o konfliktní druhy. Program péče je souborem ochranných, managementových, legislativních a popularizačních opatření zajišťujících péči o daný druh. Je vytvářen na 10 let. V současnoti se připravuje program péče pro vydru říční ''(Lutra lutra)'', u níž se zájmy ochrany střetávají se zájmy rybářských subjektů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
====Vydra říční ''(Lutra lutra)''====
je silně ohrožený druh a zároveň je druhem, který způsobuje škody na rybích obsádkách. V současné době není přímo ohrožena vyhynutím, ale pro její přežití je nezbytné vyřešení konfliktu její ochrany se zájmy rybářství. Nejvýrazněji ohrožují populaci vydry říční nelegální lov a úhyny na komunikacích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

=Evropské a celosvětové záchranné programy=
Tyto záchranné programy probíhají v zoologických zahradách a mají za úkol chránit druhy, kterým hrozí, nebo by brzy mohlo hrozit, vyhubení. Evropské záchranné programy zastřešuje EAZA (Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií). Spadají do nich Evropské záchranné programy (EEP) a Evropské plemenné knihy (ESB). Evropské programy dnes zahrnují více než 250 druhů zvířat.<ref>[http://www.eaza.net/ EAZA - evropské záchranné programy]</ref> Světové záchranné programy zastřešuje WAZA (Světová organizace zoologických zahrad a akvárii). Vytváří Mezinárodní plemenné knihy (ISB), v nichž je 182 druhů zvířat. Plemenné knihy mapují všechna zvířata daného druhu chovaná v zajetí a umožňují vyhledat pro zvířata v zoologických zahradách vhodné partnery k páření. <ref>[http://www.waza.org/conservation/index.php?main=conservation&view=breeding WAZA - mezinárodní záhranné programy]</ref>

== Témata ==
*[[Globální ochrana biodiverzity]]
*[[Zvláště chráněný druh]]

== Zdroje ==
<references/>

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
*[[Červené knihy]]
*[[Legislativa ochrany přírody a krajiny]]
*[[Ministerstvo životního prostředí ČR]]
*[[Ochrana přírody]]
*[[Reintrodukce]]

=== Externí odkazy ===
*[http://www.cbd.int/ Úmluva o biologické rozmanitosti]
*[http://www.iucn.org/ Mezinárodní svaz ochrany přírody]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ochrana_p%C5%99%C3%ADrody Ochrana přírody na české Wikipedii]

[[Kategorie:Skupina A]]
[[Kategorie:Biosféra]]

Záchranný program

2009-01-09T16:22:16Z

Safarikovaj: /* Perlorodka říční (Margaritifera margaritifera) */

__NOTOC__
= Záchranné programy ohrožených druhů v ČR =
Podle [http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny] jsou záchranné programy určeny "k ochraně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů" a jejich cílem je "vytvořit podmínky umožňující takové posílení populací těchto druhů, které by vedlo ke snížení stupně jejich ohrožení". <ref>[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= Zákon č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]</ref>

Záchranné programy v České republice se připravují pro druhy, kterým hrozí podle [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamů]] do 20 let vyhynutí nebo vyhubení, pokud nebudou podniknuta aktivní opatření na jejich záchranu. Jsou to dočasné projekty, jejichž cílem je kombinací různých typů opatření dosáhnout zvýšení populace dotčeného druhu nad úroveň ohrožení vyhynutím. Programy kombinují ochranu ''ex situ'' (např. záchranné chovy a vypouštění, tzn. [[reintrodukce]]) s ochranou ''in situ'', jejímž základem je především ochrana biotopů příslušného druhu. Mezi prováděná opatření patří např. minimalizace negativních vlivů (znečištěného prostředí, nevhodného hospodaření), vhodné obhospodařování a úpravy lokalit, odchovy a kultivace ''ex situ'', monitoring stavu populací, výzkum populací, vyhledávání vhodných lokalit, vzdělávání a osvěta atd...

Záchranný program je ukončen po dosažení stanovených cílů. Může být ukončen ale i v případě, že byl program neúspěšný (druh vyhynul) nebo bylo v průběhu řešení zjištěno, že je nefunkční.
Záchranné programy pro kriticky a silně ohrožené druhy jsou zajišťovány [[Ministerstvo životního prostředí ČR|Ministerstvem životního prostředí]]. To pověřilo přípravou a koordinací záchranných programů [http://www.ochranaprirody.cz/ Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR]. Příprava a realizace programu se řídí konkrétními podmínkami formulovanými Stálým výborem [http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/conventions/bern/default_en.asp Bernské úmluvy] a Mezinárodním svazem ochrany přírody – [http://www.iucn.org/ IUCN]. Financovány jsou ze [http://www.sfzp.cz/ Státního fondu životního prostředí] a tzv.[http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/fm_norska.html Norských fondů] (Finanční mechanismus EHP/Norska). První záchranné programy byly v ČR vyhlášeny v roce 1998.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Kritéria výběru druhů pro záchranné programy==
* druh je v ČR zvláště chráněný
* druh je zařazen v [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamech]] jako obecně ohrožený (tzn. kriticky ohrožený, ohrožený, zranitelný)
* druh je ohrožen v podstatné části evropského areálu rozšíření
* druh se v ČR není na okraji svého areálu rozšíření - pokud je, musí být ohrožený v celém areálu rozšíření
* v minulosti byl výskyt druhu v ČR stálý
* v předchozích 50 letech došlo k poklesu početnosti jedinců druhu
* příčiny ohrožení jsou známé a působí na území ČR
* příčiny ohrožení jsou odstranitelné a to z finančního i odborného hlediska
* příčiny ohrožení je možné odstranit pouze rozsáhlými, centrálně řízenými aktivními zásahy
<ref>[Klaudisová, A.: Metodika pro zpracování záchranných programů pro zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin a živočichů. AOPK ČR Praha 2002.]</ref>

== Probíhající záchranné programy ==

==== Matizna bahenní ''(Angelica palustris)''====
kriticky ohrožená rostlina z čeledi mrkvovitých vázaná svým výskytem na slatinné louky. Původně se vyskytovala na sedmi lokalitách, dnes je na jediné lokalitě NPP Hrdibořické rybníky. Cílem programu, probíhajícího od roku 2000, je trvale obnovit populaci na 2 lokalitách v ČR.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[Soubor:Angelicapalustrisw.jpg|thumb|right|matizna bahenní]]

====Rdest dlouholistý ''(Potamogeton praelongus)''====
kriticky ohrožený druh, který se vyskytoval v proudících i stojatých čistých chladnějších vodách v okolí Písku, České Lípy, Chlumce nad Cidlinou, v Praze a v dolním Poorličí. Je indikátorem čistých vod. V současnosti u nás existuje poslední lokalita ve slepém rameni v Malšově Lhotě u Hradce Králové. Cílem záchranného programu (od roku 2003) je uchovat druh na stávající lokalitě a vytvořit alespoň dvě životaschopné populace v širším okolí.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Potamogetonpraelongusw.jpeg|thumb|right|rdest dlouholistý]]

====Hvozdík písečný český ''(Dianthus arenarius subsp. bohemicus)'' ====
roste v rozvolněných travinných společenstvech na píscích a stěrkopíscích. Je endemitem pleistocénních štěrkopískových teras u Roudnice nad Labem. Dříve býval hojný, dnes je kriticky ohrožený a vyskytuje se pouze na jediné lokalitě NPP Kleneč. Cílem programu, který probíhá od roku 2008, je rozšířit populaci na stávající lokalitě a zaistit rozvoj populace na náhradní lokalitě u Kyškovic.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Hořec jarní ''(Gentiana verna)'' ====
je kriticky ohrožený světlomilný druh středně vlhkých travnatých nízkostébelných luk a horských strání, který se ještě počátkem 20. století vyskytoval přibližně na sedmdesáti lokalitách v Čechách i na Moravě. Dnes se v ČR vyskytuje v nížinné formě na jediné lokalitě v NPP Rovná na Strakonicku a v horské formě na dvou lokalitách v CHKO Jeseníky (Malá a Velká Kotlina). Cíle záchranného programu jsou zvětšit populaci nížinné formy na stávající lokalitě a založit alespoň tři nové populace nížinné formy. U horské formy je cílem udržet stávající populace. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Gentianaverna.jpg|thumb|right|hořec jarní]]

====Perlorodka říční ''(Margaritifera margaritifera)''====
je vzácný mlž oligotrofních vod s nízkým obsahem iontových forem vápníku. V minulosti byl decimován kvůli lovu sladkovodních perel. Je citlivý na znečištění vody a vymírá v důsledku eutrofizace vod. Perlorodky se dožívají 30-50 let (v mesotrofním prostředí) a 80 až 140 let (v oligotrofním prostředí). Vývojem jsou vázány na přítomnost pstruha potočního a lososa obecného, kteří jsou hostitelskými rybami pro larvy perlorodek. V první polovině 20. století byla perlorodka říční přítomna na řadě lokalit v povodí Labe a Odry. Dnes je kriticky ohrožená a nachází se v horním toku Vltavy, Blanice, Malše a v jejich přítocích. Program probíhá od roku 2000. Jeho cíle jsou udržení a obnova stávajících populací, výsavba odchovných míst, revitalizace zmíněných povodí, vytvoření nových stanovišť, repatriace (neboli [[reintrodukce]]) na vhodná stanoviště , úprava hospodaření v povodích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Perlorodkaricniw.jpg|thumb|perlorodka říční]]

====Sysel obecný ''(Spermophilus citellus)''====
je kriticky ohrožený stepní hlodavec vyhledávající krátký travní porost. Na přelomu 40. a 50. let 20. století byl sysel obecný běžným obyvatelem travnatých mezí, porostů zemědělských plodin (obiloviny, vojtěška), luk a pastvin a byl ničen jakožto zemědělský škůdce. V roce 2007 byl výskyt sysla v ČR zaznamenán na 34 izolovaných lokalitách. Roku 2008 byl vyhlášen jeho záchranný program.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Sysel 7.JPG|thumb|right|sysel obecný]]

====Užovka stromová ''(Zamenis longissimus)''====
je nejedovatý kriticky ohrožený had, který žije ve vlhčím prostředí a často je vázán na říční údolí. Zároveň preferuje heterogenní strukturu krajiny a členitý terén s širokou nabídkou biotopů. U nás se vyskytuje ve třech oblastech: v Poohří, v NP Podyjí a v Bílých Karpatech. Ohrožena je zejména populace v Poohří, jejíž areál se za posledních 120 let zmenšil na 8 % původní rozlohy. Záchranný program byl vyhlášen roku 2008.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Elaphelongissima.jpg|thumb|right|užovka stromová]]

==Ukončené záchranné programy==
====Tetřev hlušec ''(Tetrao urogallus)''====
Program probíhal v letech 1998-2007. Jeho cílem bylo zvýšit a udržet populaci tetřeva v ČR, poznat lépe jeho ekologii a biologii. Hlavními opatřeními byl chov a vypouštění tetřevů a následné sledování vypuštěných jedniců. Dále pak ojedinělé úpravy biotopů a regulace predátorů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Rys ostrovid ''(Lynx lynx)''====
Program probíhal v letech 1998-2000 a pro nefunkčnost byl ukončen z následujících důvodů. V rámci záchranného programu rysa ostrovida bylo území ČR rozděleno do tří zón (A,B,C). V zónách B a C byla dána možnost udělení výjimky povolení odchytu nebo odstřelu rysa za předem stanovených podmínek. Po dobu platnosti programu ale nebyla podána ani jedna žádost o výjimku. Důvodem mohlo být pozdní zpracování programu nebo složitá administrativa při udělování výjimek. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Připravované záchranné programy==
*plavín štítnatý ''(Nymphoides peltata)''

*vstavač trojzubý ''(Orchis tridentata)''

*hořeček mnohotvarý český ''(Gentianella praecox subsp. bohemica)''

==Programy péče==
jsou vytvářeny pro chráněné druhy, kterým nehrozí bezprostřední nebezpečí vyhynutí nebo vyhubení. Jedná se zejména o konfliktní druhy. Program péče je souborem ochranných, managementových, legislativních a popularizačních opatření zajišťujících péči o daný druh. Je vytvářen na 10 let. V současnoti se připravuje program péče pro vydru říční ''(Lutra lutra)'', u níž se zájmy ochrany střetávají se zájmy rybářských subjektů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
====Vydra říční ''(Lutra lutra)''====
je silně ohrožený druh a zároveň je druhem, který způsobuje škody na rybích obsádkách. V současné době není přímo ohrožena vyhynutím, ale pro její přežití je nezbytné vyřešení konfliktu její ochrany se zájmy rybářství. Nejvýrazněji ohrožují populaci vydry říční nelegální lov a úhyny na komunikacích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

=Evropské a celosvětové záchranné programy=
Tyto záchranné programy probíhají v zoologických zahradách a mají za úkol chránit druhy, kterým hrozí, nebo by brzy mohlo hrozit, vyhubení. Evropské záchranné programy zastřešuje EAZA (Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií). Spadají do nich Evropské záchranné programy (EEP) a Evropské plemenné knihy (ESB). Evropské programy dnes zahrnují více než 250 druhů zvířat.<ref>[http://www.eaza.net/ EAZA - evropské záchranné programy]</ref> Světové záchranné programy zastřešuje WAZA (Světová organizace zoologických zahrad a akvárii). Vytváří Mezinárodní plemenné knihy (ISB), v nichž je 182 druhů zvířat. Plemenné knihy mapují všechna zvířata daného druhu chovaná v zajetí a umožňují vyhledat pro zvířata v zoologických zahradách vhodné partnery k páření. <ref>[http://www.waza.org/conservation/index.php?main=conservation&view=breeding WAZA - mezinárodní záhranné programy]</ref>

== Témata ==
*[[Globální ochrana biodiverzity]]
*[[Zvláště chráněný druh]]

== Zdroje ==
<references/>

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
*[[Červené knihy]]
*[[Legislativa ochrany přírody a krajiny]]
*[[Ministerstvo životního prostředí ČR]]
*[[Ochrana přírody]]
*[[Reintrodukce]]

=== Externí odkazy ===
*[http://www.cbd.int/ Úmluva o biologické rozmanitosti]
*[http://www.iucn.org/ Mezinárodní svaz ochrany přírody]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ochrana_p%C5%99%C3%ADrody Ochrana přírody na české Wikipedii]

[[Kategorie:Skupina A]]
[[Kategorie:Biosféra]]

Záchranný program

2009-01-09T16:21:32Z

Safarikovaj: /* Perlorodka říční (Margaritifera margaritifera) */

__NOTOC__
= Záchranné programy ohrožených druhů v ČR =
Podle [http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny] jsou záchranné programy určeny "k ochraně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů" a jejich cílem je "vytvořit podmínky umožňující takové posílení populací těchto druhů, které by vedlo ke snížení stupně jejich ohrožení". <ref>[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= Zákon č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]</ref>

Záchranné programy v České republice se připravují pro druhy, kterým hrozí podle [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamů]] do 20 let vyhynutí nebo vyhubení, pokud nebudou podniknuta aktivní opatření na jejich záchranu. Jsou to dočasné projekty, jejichž cílem je kombinací různých typů opatření dosáhnout zvýšení populace dotčeného druhu nad úroveň ohrožení vyhynutím. Programy kombinují ochranu ''ex situ'' (např. záchranné chovy a vypouštění, tzn. [[reintrodukce]]) s ochranou ''in situ'', jejímž základem je především ochrana biotopů příslušného druhu. Mezi prováděná opatření patří např. minimalizace negativních vlivů (znečištěného prostředí, nevhodného hospodaření), vhodné obhospodařování a úpravy lokalit, odchovy a kultivace ''ex situ'', monitoring stavu populací, výzkum populací, vyhledávání vhodných lokalit, vzdělávání a osvěta atd...

Záchranný program je ukončen po dosažení stanovených cílů. Může být ukončen ale i v případě, že byl program neúspěšný (druh vyhynul) nebo bylo v průběhu řešení zjištěno, že je nefunkční.
Záchranné programy pro kriticky a silně ohrožené druhy jsou zajišťovány [[Ministerstvo životního prostředí ČR|Ministerstvem životního prostředí]]. To pověřilo přípravou a koordinací záchranných programů [http://www.ochranaprirody.cz/ Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR]. Příprava a realizace programu se řídí konkrétními podmínkami formulovanými Stálým výborem [http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/conventions/bern/default_en.asp Bernské úmluvy] a Mezinárodním svazem ochrany přírody – [http://www.iucn.org/ IUCN]. Financovány jsou ze [http://www.sfzp.cz/ Státního fondu životního prostředí] a tzv.[http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/fm_norska.html Norských fondů] (Finanční mechanismus EHP/Norska). První záchranné programy byly v ČR vyhlášeny v roce 1998.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Kritéria výběru druhů pro záchranné programy==
* druh je v ČR zvláště chráněný
* druh je zařazen v [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamech]] jako obecně ohrožený (tzn. kriticky ohrožený, ohrožený, zranitelný)
* druh je ohrožen v podstatné části evropského areálu rozšíření
* druh se v ČR není na okraji svého areálu rozšíření - pokud je, musí být ohrožený v celém areálu rozšíření
* v minulosti byl výskyt druhu v ČR stálý
* v předchozích 50 letech došlo k poklesu početnosti jedinců druhu
* příčiny ohrožení jsou známé a působí na území ČR
* příčiny ohrožení jsou odstranitelné a to z finančního i odborného hlediska
* příčiny ohrožení je možné odstranit pouze rozsáhlými, centrálně řízenými aktivními zásahy
<ref>[Klaudisová, A.: Metodika pro zpracování záchranných programů pro zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin a živočichů. AOPK ČR Praha 2002.]</ref>

== Probíhající záchranné programy ==

==== Matizna bahenní ''(Angelica palustris)''====
kriticky ohrožená rostlina z čeledi mrkvovitých vázaná svým výskytem na slatinné louky. Původně se vyskytovala na sedmi lokalitách, dnes je na jediné lokalitě NPP Hrdibořické rybníky. Cílem programu, probíhajícího od roku 2000, je trvale obnovit populaci na 2 lokalitách v ČR.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[Soubor:Angelicapalustrisw.jpg|thumb|right|matizna bahenní]]

====Rdest dlouholistý ''(Potamogeton praelongus)''====
kriticky ohrožený druh, který se vyskytoval v proudících i stojatých čistých chladnějších vodách v okolí Písku, České Lípy, Chlumce nad Cidlinou, v Praze a v dolním Poorličí. Je indikátorem čistých vod. V současnosti u nás existuje poslední lokalita ve slepém rameni v Malšově Lhotě u Hradce Králové. Cílem záchranného programu (od roku 2003) je uchovat druh na stávající lokalitě a vytvořit alespoň dvě životaschopné populace v širším okolí.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Potamogetonpraelongusw.jpeg|thumb|right|rdest dlouholistý]]

====Hvozdík písečný český ''(Dianthus arenarius subsp. bohemicus)'' ====
roste v rozvolněných travinných společenstvech na píscích a stěrkopíscích. Je endemitem pleistocénních štěrkopískových teras u Roudnice nad Labem. Dříve býval hojný, dnes je kriticky ohrožený a vyskytuje se pouze na jediné lokalitě NPP Kleneč. Cílem programu, který probíhá od roku 2008, je rozšířit populaci na stávající lokalitě a zaistit rozvoj populace na náhradní lokalitě u Kyškovic.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Hořec jarní ''(Gentiana verna)'' ====
je kriticky ohrožený světlomilný druh středně vlhkých travnatých nízkostébelných luk a horských strání, který se ještě počátkem 20. století vyskytoval přibližně na sedmdesáti lokalitách v Čechách i na Moravě. Dnes se v ČR vyskytuje v nížinné formě na jediné lokalitě v NPP Rovná na Strakonicku a v horské formě na dvou lokalitách v CHKO Jeseníky (Malá a Velká Kotlina). Cíle záchranného programu jsou zvětšit populaci nížinné formy na stávající lokalitě a založit alespoň tři nové populace nížinné formy. U horské formy je cílem udržet stávající populace. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Gentianaverna.jpg|thumb|right|hořec jarní]]

====Perlorodka říční ''(Margaritifera margaritifera)''====
je vzácný mlž oligotrofních vod s nízkým obsahem iontových forem vápníku. V minulosti byl decimován kvůli lovu sladkovodních perel. Je citlivý na znečištění vody a vymírá v důsledku eutrofizace vod. Perlorodky se dožívají 30-50 let (v mesotrofním prostředí) a 80 až 140 let (v oligotrofním prostředí). Vývojem jsou vázány na přítomnost pstruha potočního a lososa obecného, kteří jsou hostitelskými rybami pro larvy perlorodek. V první polovině 20. století byla perlorodka říční přítomna na řadě lokalit v povodí Labe a Odry. Dnes je kriticky ohrožená a nachází se v horním toku Vltavy, Blanice, Malše a v jejich přítocích. Program probíhá od roku 2000. Jeho cíle jsou udržení a obnova stávajících populací, výsavba odchovných míst, revitalizace zmíněných povodí, vytvoření nových stanovišť, repatriace (neboli reintrodukce) na vhodná stanoviště , úprava hospodaření v povodích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Perlorodkaricniw.jpg|thumb|perlorodka říční]]

====Sysel obecný ''(Spermophilus citellus)''====
je kriticky ohrožený stepní hlodavec vyhledávající krátký travní porost. Na přelomu 40. a 50. let 20. století byl sysel obecný běžným obyvatelem travnatých mezí, porostů zemědělských plodin (obiloviny, vojtěška), luk a pastvin a byl ničen jakožto zemědělský škůdce. V roce 2007 byl výskyt sysla v ČR zaznamenán na 34 izolovaných lokalitách. Roku 2008 byl vyhlášen jeho záchranný program.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Sysel 7.JPG|thumb|right|sysel obecný]]

====Užovka stromová ''(Zamenis longissimus)''====
je nejedovatý kriticky ohrožený had, který žije ve vlhčím prostředí a často je vázán na říční údolí. Zároveň preferuje heterogenní strukturu krajiny a členitý terén s širokou nabídkou biotopů. U nás se vyskytuje ve třech oblastech: v Poohří, v NP Podyjí a v Bílých Karpatech. Ohrožena je zejména populace v Poohří, jejíž areál se za posledních 120 let zmenšil na 8 % původní rozlohy. Záchranný program byl vyhlášen roku 2008.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Elaphelongissima.jpg|thumb|right|užovka stromová]]

==Ukončené záchranné programy==
====Tetřev hlušec ''(Tetrao urogallus)''====
Program probíhal v letech 1998-2007. Jeho cílem bylo zvýšit a udržet populaci tetřeva v ČR, poznat lépe jeho ekologii a biologii. Hlavními opatřeními byl chov a vypouštění tetřevů a následné sledování vypuštěných jedniců. Dále pak ojedinělé úpravy biotopů a regulace predátorů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Rys ostrovid ''(Lynx lynx)''====
Program probíhal v letech 1998-2000 a pro nefunkčnost byl ukončen z následujících důvodů. V rámci záchranného programu rysa ostrovida bylo území ČR rozděleno do tří zón (A,B,C). V zónách B a C byla dána možnost udělení výjimky povolení odchytu nebo odstřelu rysa za předem stanovených podmínek. Po dobu platnosti programu ale nebyla podána ani jedna žádost o výjimku. Důvodem mohlo být pozdní zpracování programu nebo složitá administrativa při udělování výjimek. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Připravované záchranné programy==
*plavín štítnatý ''(Nymphoides peltata)''

*vstavač trojzubý ''(Orchis tridentata)''

*hořeček mnohotvarý český ''(Gentianella praecox subsp. bohemica)''

==Programy péče==
jsou vytvářeny pro chráněné druhy, kterým nehrozí bezprostřední nebezpečí vyhynutí nebo vyhubení. Jedná se zejména o konfliktní druhy. Program péče je souborem ochranných, managementových, legislativních a popularizačních opatření zajišťujících péči o daný druh. Je vytvářen na 10 let. V současnoti se připravuje program péče pro vydru říční ''(Lutra lutra)'', u níž se zájmy ochrany střetávají se zájmy rybářských subjektů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
====Vydra říční ''(Lutra lutra)''====
je silně ohrožený druh a zároveň je druhem, který způsobuje škody na rybích obsádkách. V současné době není přímo ohrožena vyhynutím, ale pro její přežití je nezbytné vyřešení konfliktu její ochrany se zájmy rybářství. Nejvýrazněji ohrožují populaci vydry říční nelegální lov a úhyny na komunikacích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

=Evropské a celosvětové záchranné programy=
Tyto záchranné programy probíhají v zoologických zahradách a mají za úkol chránit druhy, kterým hrozí, nebo by brzy mohlo hrozit, vyhubení. Evropské záchranné programy zastřešuje EAZA (Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií). Spadají do nich Evropské záchranné programy (EEP) a Evropské plemenné knihy (ESB). Evropské programy dnes zahrnují více než 250 druhů zvířat.<ref>[http://www.eaza.net/ EAZA - evropské záchranné programy]</ref> Světové záchranné programy zastřešuje WAZA (Světová organizace zoologických zahrad a akvárii). Vytváří Mezinárodní plemenné knihy (ISB), v nichž je 182 druhů zvířat. Plemenné knihy mapují všechna zvířata daného druhu chovaná v zajetí a umožňují vyhledat pro zvířata v zoologických zahradách vhodné partnery k páření. <ref>[http://www.waza.org/conservation/index.php?main=conservation&view=breeding WAZA - mezinárodní záhranné programy]</ref>

== Témata ==
*[[Globální ochrana biodiverzity]]
*[[Zvláště chráněný druh]]

== Zdroje ==
<references/>

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
*[[Červené knihy]]
*[[Legislativa ochrany přírody a krajiny]]
*[[Ministerstvo životního prostředí ČR]]
*[[Ochrana přírody]]
*[[Reintrodukce]]

=== Externí odkazy ===
*[http://www.cbd.int/ Úmluva o biologické rozmanitosti]
*[http://www.iucn.org/ Mezinárodní svaz ochrany přírody]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ochrana_p%C5%99%C3%ADrody Ochrana přírody na české Wikipedii]

[[Kategorie:Skupina A]]
[[Kategorie:Biosféra]]

Záchranný program

2009-01-09T16:20:49Z

Safarikovaj: /* Perlorodka říční (Margaritifera margaritifera) */

__NOTOC__
= Záchranné programy ohrožených druhů v ČR =
Podle [http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny] jsou záchranné programy určeny "k ochraně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů" a jejich cílem je "vytvořit podmínky umožňující takové posílení populací těchto druhů, které by vedlo ke snížení stupně jejich ohrožení". <ref>[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= Zákon č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]</ref>

Záchranné programy v České republice se připravují pro druhy, kterým hrozí podle [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamů]] do 20 let vyhynutí nebo vyhubení, pokud nebudou podniknuta aktivní opatření na jejich záchranu. Jsou to dočasné projekty, jejichž cílem je kombinací různých typů opatření dosáhnout zvýšení populace dotčeného druhu nad úroveň ohrožení vyhynutím. Programy kombinují ochranu ''ex situ'' (např. záchranné chovy a vypouštění, tzn. [[reintrodukce]]) s ochranou ''in situ'', jejímž základem je především ochrana biotopů příslušného druhu. Mezi prováděná opatření patří např. minimalizace negativních vlivů (znečištěného prostředí, nevhodného hospodaření), vhodné obhospodařování a úpravy lokalit, odchovy a kultivace ''ex situ'', monitoring stavu populací, výzkum populací, vyhledávání vhodných lokalit, vzdělávání a osvěta atd...

Záchranný program je ukončen po dosažení stanovených cílů. Může být ukončen ale i v případě, že byl program neúspěšný (druh vyhynul) nebo bylo v průběhu řešení zjištěno, že je nefunkční.
Záchranné programy pro kriticky a silně ohrožené druhy jsou zajišťovány [[Ministerstvo životního prostředí ČR|Ministerstvem životního prostředí]]. To pověřilo přípravou a koordinací záchranných programů [http://www.ochranaprirody.cz/ Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR]. Příprava a realizace programu se řídí konkrétními podmínkami formulovanými Stálým výborem [http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/conventions/bern/default_en.asp Bernské úmluvy] a Mezinárodním svazem ochrany přírody – [http://www.iucn.org/ IUCN]. Financovány jsou ze [http://www.sfzp.cz/ Státního fondu životního prostředí] a tzv.[http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/fm_norska.html Norských fondů] (Finanční mechanismus EHP/Norska). První záchranné programy byly v ČR vyhlášeny v roce 1998.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Kritéria výběru druhů pro záchranné programy==
* druh je v ČR zvláště chráněný
* druh je zařazen v [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamech]] jako obecně ohrožený (tzn. kriticky ohrožený, ohrožený, zranitelný)
* druh je ohrožen v podstatné části evropského areálu rozšíření
* druh se v ČR není na okraji svého areálu rozšíření - pokud je, musí být ohrožený v celém areálu rozšíření
* v minulosti byl výskyt druhu v ČR stálý
* v předchozích 50 letech došlo k poklesu početnosti jedinců druhu
* příčiny ohrožení jsou známé a působí na území ČR
* příčiny ohrožení jsou odstranitelné a to z finančního i odborného hlediska
* příčiny ohrožení je možné odstranit pouze rozsáhlými, centrálně řízenými aktivními zásahy
<ref>[Klaudisová, A.: Metodika pro zpracování záchranných programů pro zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin a živočichů. AOPK ČR Praha 2002.]</ref>

== Probíhající záchranné programy ==

==== Matizna bahenní ''(Angelica palustris)''====
kriticky ohrožená rostlina z čeledi mrkvovitých vázaná svým výskytem na slatinné louky. Původně se vyskytovala na sedmi lokalitách, dnes je na jediné lokalitě NPP Hrdibořické rybníky. Cílem programu, probíhajícího od roku 2000, je trvale obnovit populaci na 2 lokalitách v ČR.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[Soubor:Angelicapalustrisw.jpg|thumb|right|matizna bahenní]]

====Rdest dlouholistý ''(Potamogeton praelongus)''====
kriticky ohrožený druh, který se vyskytoval v proudících i stojatých čistých chladnějších vodách v okolí Písku, České Lípy, Chlumce nad Cidlinou, v Praze a v dolním Poorličí. Je indikátorem čistých vod. V současnosti u nás existuje poslední lokalita ve slepém rameni v Malšově Lhotě u Hradce Králové. Cílem záchranného programu (od roku 2003) je uchovat druh na stávající lokalitě a vytvořit alespoň dvě životaschopné populace v širším okolí.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Potamogetonpraelongusw.jpeg|thumb|right|rdest dlouholistý]]

====Hvozdík písečný český ''(Dianthus arenarius subsp. bohemicus)'' ====
roste v rozvolněných travinných společenstvech na píscích a stěrkopíscích. Je endemitem pleistocénních štěrkopískových teras u Roudnice nad Labem. Dříve býval hojný, dnes je kriticky ohrožený a vyskytuje se pouze na jediné lokalitě NPP Kleneč. Cílem programu, který probíhá od roku 2008, je rozšířit populaci na stávající lokalitě a zaistit rozvoj populace na náhradní lokalitě u Kyškovic.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Hořec jarní ''(Gentiana verna)'' ====
je kriticky ohrožený světlomilný druh středně vlhkých travnatých nízkostébelných luk a horských strání, který se ještě počátkem 20. století vyskytoval přibližně na sedmdesáti lokalitách v Čechách i na Moravě. Dnes se v ČR vyskytuje v nížinné formě na jediné lokalitě v NPP Rovná na Strakonicku a v horské formě na dvou lokalitách v CHKO Jeseníky (Malá a Velká Kotlina). Cíle záchranného programu jsou zvětšit populaci nížinné formy na stávající lokalitě a založit alespoň tři nové populace nížinné formy. U horské formy je cílem udržet stávající populace. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Gentianaverna.jpg|thumb|right|hořec jarní]]

====Perlorodka říční ''(Margaritifera margaritifera)''====
je vzácný mlž oligotrofních vod s nízkým obsahem iontových forem vápníku. V minulosti byl decimován kvůli lovu sladkovodních perel. Je citlivý na znečištění vody a vymírá v důsledku eutrofizace vod. Perlorodky se dožívají 30-50 let (v mesotrofním prostředí) a 80 až 140 let (v oligotrofním prostředí). Vývojem jsou vázány na přítomnost pstruha potočního a lososa obecného, kteří jsou hostitelskými rybami pro larvy perlorodek. V první polovině 20. století byla perlorodka říční přítomna na řadě lokalit v povodí Labe a Odry. Dnes je kriticky ohrožená a nachází se v horním toku Vltavy, Blanice, Malše a v jejich přítocích. Program probíhá od roku 2000. Jeho cíle jsou udržení a obnova stávajících populací, výsavba odchovných míst, revitalizace zmíněných povodí, vytvoření nových stanovišť, repatriace na vhodná stanoviště ,, úprava hospodaření v povodích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Perlorodkaricniw.jpg|thumb|perlorodka říční]]

====Sysel obecný ''(Spermophilus citellus)''====
je kriticky ohrožený stepní hlodavec vyhledávající krátký travní porost. Na přelomu 40. a 50. let 20. století byl sysel obecný běžným obyvatelem travnatých mezí, porostů zemědělských plodin (obiloviny, vojtěška), luk a pastvin a byl ničen jakožto zemědělský škůdce. V roce 2007 byl výskyt sysla v ČR zaznamenán na 34 izolovaných lokalitách. Roku 2008 byl vyhlášen jeho záchranný program.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Sysel 7.JPG|thumb|right|sysel obecný]]

====Užovka stromová ''(Zamenis longissimus)''====
je nejedovatý kriticky ohrožený had, který žije ve vlhčím prostředí a často je vázán na říční údolí. Zároveň preferuje heterogenní strukturu krajiny a členitý terén s širokou nabídkou biotopů. U nás se vyskytuje ve třech oblastech: v Poohří, v NP Podyjí a v Bílých Karpatech. Ohrožena je zejména populace v Poohří, jejíž areál se za posledních 120 let zmenšil na 8 % původní rozlohy. Záchranný program byl vyhlášen roku 2008.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Elaphelongissima.jpg|thumb|right|užovka stromová]]

==Ukončené záchranné programy==
====Tetřev hlušec ''(Tetrao urogallus)''====
Program probíhal v letech 1998-2007. Jeho cílem bylo zvýšit a udržet populaci tetřeva v ČR, poznat lépe jeho ekologii a biologii. Hlavními opatřeními byl chov a vypouštění tetřevů a následné sledování vypuštěných jedniců. Dále pak ojedinělé úpravy biotopů a regulace predátorů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Rys ostrovid ''(Lynx lynx)''====
Program probíhal v letech 1998-2000 a pro nefunkčnost byl ukončen z následujících důvodů. V rámci záchranného programu rysa ostrovida bylo území ČR rozděleno do tří zón (A,B,C). V zónách B a C byla dána možnost udělení výjimky povolení odchytu nebo odstřelu rysa za předem stanovených podmínek. Po dobu platnosti programu ale nebyla podána ani jedna žádost o výjimku. Důvodem mohlo být pozdní zpracování programu nebo složitá administrativa při udělování výjimek. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Připravované záchranné programy==
*plavín štítnatý ''(Nymphoides peltata)''

*vstavač trojzubý ''(Orchis tridentata)''

*hořeček mnohotvarý český ''(Gentianella praecox subsp. bohemica)''

==Programy péče==
jsou vytvářeny pro chráněné druhy, kterým nehrozí bezprostřední nebezpečí vyhynutí nebo vyhubení. Jedná se zejména o konfliktní druhy. Program péče je souborem ochranných, managementových, legislativních a popularizačních opatření zajišťujících péči o daný druh. Je vytvářen na 10 let. V současnoti se připravuje program péče pro vydru říční ''(Lutra lutra)'', u níž se zájmy ochrany střetávají se zájmy rybářských subjektů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
====Vydra říční ''(Lutra lutra)''====
je silně ohrožený druh a zároveň je druhem, který způsobuje škody na rybích obsádkách. V současné době není přímo ohrožena vyhynutím, ale pro její přežití je nezbytné vyřešení konfliktu její ochrany se zájmy rybářství. Nejvýrazněji ohrožují populaci vydry říční nelegální lov a úhyny na komunikacích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

=Evropské a celosvětové záchranné programy=
Tyto záchranné programy probíhají v zoologických zahradách a mají za úkol chránit druhy, kterým hrozí, nebo by brzy mohlo hrozit, vyhubení. Evropské záchranné programy zastřešuje EAZA (Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií). Spadají do nich Evropské záchranné programy (EEP) a Evropské plemenné knihy (ESB). Evropské programy dnes zahrnují více než 250 druhů zvířat.<ref>[http://www.eaza.net/ EAZA - evropské záchranné programy]</ref> Světové záchranné programy zastřešuje WAZA (Světová organizace zoologických zahrad a akvárii). Vytváří Mezinárodní plemenné knihy (ISB), v nichž je 182 druhů zvířat. Plemenné knihy mapují všechna zvířata daného druhu chovaná v zajetí a umožňují vyhledat pro zvířata v zoologických zahradách vhodné partnery k páření. <ref>[http://www.waza.org/conservation/index.php?main=conservation&view=breeding WAZA - mezinárodní záhranné programy]</ref>

== Témata ==
*[[Globální ochrana biodiverzity]]
*[[Zvláště chráněný druh]]

== Zdroje ==
<references/>

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
*[[Červené knihy]]
*[[Legislativa ochrany přírody a krajiny]]
*[[Ministerstvo životního prostředí ČR]]
*[[Ochrana přírody]]
*[[Reintrodukce]]

=== Externí odkazy ===
*[http://www.cbd.int/ Úmluva o biologické rozmanitosti]
*[http://www.iucn.org/ Mezinárodní svaz ochrany přírody]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ochrana_p%C5%99%C3%ADrody Ochrana přírody na české Wikipedii]

[[Kategorie:Skupina A]]
[[Kategorie:Biosféra]]

Záchranný program

2009-01-09T16:15:38Z

Safarikovaj: /* Hořec jarní (Gentiana verna) */

__NOTOC__
= Záchranné programy ohrožených druhů v ČR =
Podle [http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny] jsou záchranné programy určeny "k ochraně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů" a jejich cílem je "vytvořit podmínky umožňující takové posílení populací těchto druhů, které by vedlo ke snížení stupně jejich ohrožení". <ref>[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= Zákon č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]</ref>

Záchranné programy v České republice se připravují pro druhy, kterým hrozí podle [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamů]] do 20 let vyhynutí nebo vyhubení, pokud nebudou podniknuta aktivní opatření na jejich záchranu. Jsou to dočasné projekty, jejichž cílem je kombinací různých typů opatření dosáhnout zvýšení populace dotčeného druhu nad úroveň ohrožení vyhynutím. Programy kombinují ochranu ''ex situ'' (např. záchranné chovy a vypouštění, tzn. [[reintrodukce]]) s ochranou ''in situ'', jejímž základem je především ochrana biotopů příslušného druhu. Mezi prováděná opatření patří např. minimalizace negativních vlivů (znečištěného prostředí, nevhodného hospodaření), vhodné obhospodařování a úpravy lokalit, odchovy a kultivace ''ex situ'', monitoring stavu populací, výzkum populací, vyhledávání vhodných lokalit, vzdělávání a osvěta atd...

Záchranný program je ukončen po dosažení stanovených cílů. Může být ukončen ale i v případě, že byl program neúspěšný (druh vyhynul) nebo bylo v průběhu řešení zjištěno, že je nefunkční.
Záchranné programy pro kriticky a silně ohrožené druhy jsou zajišťovány [[Ministerstvo životního prostředí ČR|Ministerstvem životního prostředí]]. To pověřilo přípravou a koordinací záchranných programů [http://www.ochranaprirody.cz/ Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR]. Příprava a realizace programu se řídí konkrétními podmínkami formulovanými Stálým výborem [http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/conventions/bern/default_en.asp Bernské úmluvy] a Mezinárodním svazem ochrany přírody – [http://www.iucn.org/ IUCN]. Financovány jsou ze [http://www.sfzp.cz/ Státního fondu životního prostředí] a tzv.[http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/fm_norska.html Norských fondů] (Finanční mechanismus EHP/Norska). První záchranné programy byly v ČR vyhlášeny v roce 1998.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Kritéria výběru druhů pro záchranné programy==
* druh je v ČR zvláště chráněný
* druh je zařazen v [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamech]] jako obecně ohrožený (tzn. kriticky ohrožený, ohrožený, zranitelný)
* druh je ohrožen v podstatné části evropského areálu rozšíření
* druh se v ČR není na okraji svého areálu rozšíření - pokud je, musí být ohrožený v celém areálu rozšíření
* v minulosti byl výskyt druhu v ČR stálý
* v předchozích 50 letech došlo k poklesu početnosti jedinců druhu
* příčiny ohrožení jsou známé a působí na území ČR
* příčiny ohrožení jsou odstranitelné a to z finančního i odborného hlediska
* příčiny ohrožení je možné odstranit pouze rozsáhlými, centrálně řízenými aktivními zásahy
<ref>[Klaudisová, A.: Metodika pro zpracování záchranných programů pro zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin a živočichů. AOPK ČR Praha 2002.]</ref>

== Probíhající záchranné programy ==

==== Matizna bahenní ''(Angelica palustris)''====
kriticky ohrožená rostlina z čeledi mrkvovitých vázaná svým výskytem na slatinné louky. Původně se vyskytovala na sedmi lokalitách, dnes je na jediné lokalitě NPP Hrdibořické rybníky. Cílem programu, probíhajícího od roku 2000, je trvale obnovit populaci na 2 lokalitách v ČR.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[Soubor:Angelicapalustrisw.jpg|thumb|right|matizna bahenní]]

====Rdest dlouholistý ''(Potamogeton praelongus)''====
kriticky ohrožený druh, který se vyskytoval v proudících i stojatých čistých chladnějších vodách v okolí Písku, České Lípy, Chlumce nad Cidlinou, v Praze a v dolním Poorličí. Je indikátorem čistých vod. V současnosti u nás existuje poslední lokalita ve slepém rameni v Malšově Lhotě u Hradce Králové. Cílem záchranného programu (od roku 2003) je uchovat druh na stávající lokalitě a vytvořit alespoň dvě životaschopné populace v širším okolí.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Potamogetonpraelongusw.jpeg|thumb|right|rdest dlouholistý]]

====Hvozdík písečný český ''(Dianthus arenarius subsp. bohemicus)'' ====
roste v rozvolněných travinných společenstvech na píscích a stěrkopíscích. Je endemitem pleistocénních štěrkopískových teras u Roudnice nad Labem. Dříve býval hojný, dnes je kriticky ohrožený a vyskytuje se pouze na jediné lokalitě NPP Kleneč. Cílem programu, který probíhá od roku 2008, je rozšířit populaci na stávající lokalitě a zaistit rozvoj populace na náhradní lokalitě u Kyškovic.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Hořec jarní ''(Gentiana verna)'' ====
je kriticky ohrožený světlomilný druh středně vlhkých travnatých nízkostébelných luk a horských strání, který se ještě počátkem 20. století vyskytoval přibližně na sedmdesáti lokalitách v Čechách i na Moravě. Dnes se v ČR vyskytuje v nížinné formě na jediné lokalitě v NPP Rovná na Strakonicku a v horské formě na dvou lokalitách v CHKO Jeseníky (Malá a Velká Kotlina). Cíle záchranného programu jsou zvětšit populaci nížinné formy na stávající lokalitě a založit alespoň tři nové populace nížinné formy. U horské formy je cílem udržet stávající populace. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Gentianaverna.jpg|thumb|right|hořec jarní]]

====Perlorodka říční ''(Margaritifera margaritifera)''====
je vzácný mlž oligotrofních vod s nízkým obsahem iontových forem vápníku. V minulosti byl decimován kvůli lovu sladkovodních perel. Je citlivý na znečištění vody a vymírá v důsledku eutrofizace vod. Perlorodky se dožívají 30-50 let (v mesotrofním prostředí) a 80 až 140 let (v oligotrofním prostředí). Vývojem jsou vázány na přítomnost pstruha potočního a lososa obecného, kteří jsou hostitelskými rybami pro larvy perlorodek. V první polovině 20. století byla perlorodka říční přítomna na řadě lokalit v povodí Labe a Odry. Dnes je kriticky ohrožená a nachází se v horním toku Vltavy, Blanice, Malše a v jejich přítocích. Program probíhá od roku 2000.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Perlorodkaricniw.jpg|thumb|perlorodka říční]]

====Sysel obecný ''(Spermophilus citellus)''====
je kriticky ohrožený stepní hlodavec vyhledávající krátký travní porost. Na přelomu 40. a 50. let 20. století byl sysel obecný běžným obyvatelem travnatých mezí, porostů zemědělských plodin (obiloviny, vojtěška), luk a pastvin a byl ničen jakožto zemědělský škůdce. V roce 2007 byl výskyt sysla v ČR zaznamenán na 34 izolovaných lokalitách. Roku 2008 byl vyhlášen jeho záchranný program.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Sysel 7.JPG|thumb|right|sysel obecný]]

====Užovka stromová ''(Zamenis longissimus)''====
je nejedovatý kriticky ohrožený had, který žije ve vlhčím prostředí a často je vázán na říční údolí. Zároveň preferuje heterogenní strukturu krajiny a členitý terén s širokou nabídkou biotopů. U nás se vyskytuje ve třech oblastech: v Poohří, v NP Podyjí a v Bílých Karpatech. Ohrožena je zejména populace v Poohří, jejíž areál se za posledních 120 let zmenšil na 8 % původní rozlohy. Záchranný program byl vyhlášen roku 2008.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Elaphelongissima.jpg|thumb|right|užovka stromová]]

==Ukončené záchranné programy==
====Tetřev hlušec ''(Tetrao urogallus)''====
Program probíhal v letech 1998-2007. Jeho cílem bylo zvýšit a udržet populaci tetřeva v ČR, poznat lépe jeho ekologii a biologii. Hlavními opatřeními byl chov a vypouštění tetřevů a následné sledování vypuštěných jedniců. Dále pak ojedinělé úpravy biotopů a regulace predátorů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Rys ostrovid ''(Lynx lynx)''====
Program probíhal v letech 1998-2000 a pro nefunkčnost byl ukončen z následujících důvodů. V rámci záchranného programu rysa ostrovida bylo území ČR rozděleno do tří zón (A,B,C). V zónách B a C byla dána možnost udělení výjimky povolení odchytu nebo odstřelu rysa za předem stanovených podmínek. Po dobu platnosti programu ale nebyla podána ani jedna žádost o výjimku. Důvodem mohlo být pozdní zpracování programu nebo složitá administrativa při udělování výjimek. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Připravované záchranné programy==
*plavín štítnatý ''(Nymphoides peltata)''

*vstavač trojzubý ''(Orchis tridentata)''

*hořeček mnohotvarý český ''(Gentianella praecox subsp. bohemica)''

==Programy péče==
jsou vytvářeny pro chráněné druhy, kterým nehrozí bezprostřední nebezpečí vyhynutí nebo vyhubení. Jedná se zejména o konfliktní druhy. Program péče je souborem ochranných, managementových, legislativních a popularizačních opatření zajišťujících péči o daný druh. Je vytvářen na 10 let. V současnoti se připravuje program péče pro vydru říční ''(Lutra lutra)'', u níž se zájmy ochrany střetávají se zájmy rybářských subjektů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
====Vydra říční ''(Lutra lutra)''====
je silně ohrožený druh a zároveň je druhem, který způsobuje škody na rybích obsádkách. V současné době není přímo ohrožena vyhynutím, ale pro její přežití je nezbytné vyřešení konfliktu její ochrany se zájmy rybářství. Nejvýrazněji ohrožují populaci vydry říční nelegální lov a úhyny na komunikacích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

=Evropské a celosvětové záchranné programy=
Tyto záchranné programy probíhají v zoologických zahradách a mají za úkol chránit druhy, kterým hrozí, nebo by brzy mohlo hrozit, vyhubení. Evropské záchranné programy zastřešuje EAZA (Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií). Spadají do nich Evropské záchranné programy (EEP) a Evropské plemenné knihy (ESB). Evropské programy dnes zahrnují více než 250 druhů zvířat.<ref>[http://www.eaza.net/ EAZA - evropské záchranné programy]</ref> Světové záchranné programy zastřešuje WAZA (Světová organizace zoologických zahrad a akvárii). Vytváří Mezinárodní plemenné knihy (ISB), v nichž je 182 druhů zvířat. Plemenné knihy mapují všechna zvířata daného druhu chovaná v zajetí a umožňují vyhledat pro zvířata v zoologických zahradách vhodné partnery k páření. <ref>[http://www.waza.org/conservation/index.php?main=conservation&view=breeding WAZA - mezinárodní záhranné programy]</ref>

== Témata ==
*[[Globální ochrana biodiverzity]]
*[[Zvláště chráněný druh]]

== Zdroje ==
<references/>

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
*[[Červené knihy]]
*[[Legislativa ochrany přírody a krajiny]]
*[[Ministerstvo životního prostředí ČR]]
*[[Ochrana přírody]]
*[[Reintrodukce]]

=== Externí odkazy ===
*[http://www.cbd.int/ Úmluva o biologické rozmanitosti]
*[http://www.iucn.org/ Mezinárodní svaz ochrany přírody]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ochrana_p%C5%99%C3%ADrody Ochrana přírody na české Wikipedii]

[[Kategorie:Skupina A]]
[[Kategorie:Biosféra]]

Záchranný program

2009-01-09T16:11:21Z

Safarikovaj: /* Hvozdík písečný český (Dianthus arenarius subsp. bohemicus) */

__NOTOC__
= Záchranné programy ohrožených druhů v ČR =
Podle [http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny] jsou záchranné programy určeny "k ochraně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů" a jejich cílem je "vytvořit podmínky umožňující takové posílení populací těchto druhů, které by vedlo ke snížení stupně jejich ohrožení". <ref>[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= Zákon č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]</ref>

Záchranné programy v České republice se připravují pro druhy, kterým hrozí podle [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamů]] do 20 let vyhynutí nebo vyhubení, pokud nebudou podniknuta aktivní opatření na jejich záchranu. Jsou to dočasné projekty, jejichž cílem je kombinací různých typů opatření dosáhnout zvýšení populace dotčeného druhu nad úroveň ohrožení vyhynutím. Programy kombinují ochranu ''ex situ'' (např. záchranné chovy a vypouštění, tzn. [[reintrodukce]]) s ochranou ''in situ'', jejímž základem je především ochrana biotopů příslušného druhu. Mezi prováděná opatření patří např. minimalizace negativních vlivů (znečištěného prostředí, nevhodného hospodaření), vhodné obhospodařování a úpravy lokalit, odchovy a kultivace ''ex situ'', monitoring stavu populací, výzkum populací, vyhledávání vhodných lokalit, vzdělávání a osvěta atd...

Záchranný program je ukončen po dosažení stanovených cílů. Může být ukončen ale i v případě, že byl program neúspěšný (druh vyhynul) nebo bylo v průběhu řešení zjištěno, že je nefunkční.
Záchranné programy pro kriticky a silně ohrožené druhy jsou zajišťovány [[Ministerstvo životního prostředí ČR|Ministerstvem životního prostředí]]. To pověřilo přípravou a koordinací záchranných programů [http://www.ochranaprirody.cz/ Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR]. Příprava a realizace programu se řídí konkrétními podmínkami formulovanými Stálým výborem [http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/conventions/bern/default_en.asp Bernské úmluvy] a Mezinárodním svazem ochrany přírody – [http://www.iucn.org/ IUCN]. Financovány jsou ze [http://www.sfzp.cz/ Státního fondu životního prostředí] a tzv.[http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/fm_norska.html Norských fondů] (Finanční mechanismus EHP/Norska). První záchranné programy byly v ČR vyhlášeny v roce 1998.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Kritéria výběru druhů pro záchranné programy==
* druh je v ČR zvláště chráněný
* druh je zařazen v [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamech]] jako obecně ohrožený (tzn. kriticky ohrožený, ohrožený, zranitelný)
* druh je ohrožen v podstatné části evropského areálu rozšíření
* druh se v ČR není na okraji svého areálu rozšíření - pokud je, musí být ohrožený v celém areálu rozšíření
* v minulosti byl výskyt druhu v ČR stálý
* v předchozích 50 letech došlo k poklesu početnosti jedinců druhu
* příčiny ohrožení jsou známé a působí na území ČR
* příčiny ohrožení jsou odstranitelné a to z finančního i odborného hlediska
* příčiny ohrožení je možné odstranit pouze rozsáhlými, centrálně řízenými aktivními zásahy
<ref>[Klaudisová, A.: Metodika pro zpracování záchranných programů pro zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin a živočichů. AOPK ČR Praha 2002.]</ref>

== Probíhající záchranné programy ==

==== Matizna bahenní ''(Angelica palustris)''====
kriticky ohrožená rostlina z čeledi mrkvovitých vázaná svým výskytem na slatinné louky. Původně se vyskytovala na sedmi lokalitách, dnes je na jediné lokalitě NPP Hrdibořické rybníky. Cílem programu, probíhajícího od roku 2000, je trvale obnovit populaci na 2 lokalitách v ČR.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[Soubor:Angelicapalustrisw.jpg|thumb|right|matizna bahenní]]

====Rdest dlouholistý ''(Potamogeton praelongus)''====
kriticky ohrožený druh, který se vyskytoval v proudících i stojatých čistých chladnějších vodách v okolí Písku, České Lípy, Chlumce nad Cidlinou, v Praze a v dolním Poorličí. Je indikátorem čistých vod. V současnosti u nás existuje poslední lokalita ve slepém rameni v Malšově Lhotě u Hradce Králové. Cílem záchranného programu (od roku 2003) je uchovat druh na stávající lokalitě a vytvořit alespoň dvě životaschopné populace v širším okolí.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Potamogetonpraelongusw.jpeg|thumb|right|rdest dlouholistý]]

====Hvozdík písečný český ''(Dianthus arenarius subsp. bohemicus)'' ====
roste v rozvolněných travinných společenstvech na píscích a stěrkopíscích. Je endemitem pleistocénních štěrkopískových teras u Roudnice nad Labem. Dříve býval hojný, dnes je kriticky ohrožený a vyskytuje se pouze na jediné lokalitě NPP Kleneč. Cílem programu, který probíhá od roku 2008, je rozšířit populaci na stávající lokalitě a zaistit rozvoj populace na náhradní lokalitě u Kyškovic.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Hořec jarní ''(Gentiana verna)'' ====
je kriticky ohrožený světlomilný druh středně vlhkých travnatých nízkostébelných luk a horských strání, který se ještě počátkem 20. století vyskytoval přibližně na sedmdesáti lokalitách v Čechách i na Moravě. Dnes se v ČR vyskytuje v nížinné formě na jediné lokalitě v NPP Rovná na Strakonicku a v horské formě na dvou lokalitách v CHKO Jeseníky (Malá a Velká Kotlina).<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Gentianaverna.jpg|thumb|right|hořec jarní]]

====Perlorodka říční ''(Margaritifera margaritifera)''====
je vzácný mlž oligotrofních vod s nízkým obsahem iontových forem vápníku. V minulosti byl decimován kvůli lovu sladkovodních perel. Je citlivý na znečištění vody a vymírá v důsledku eutrofizace vod. Perlorodky se dožívají 30-50 let (v mesotrofním prostředí) a 80 až 140 let (v oligotrofním prostředí). Vývojem jsou vázány na přítomnost pstruha potočního a lososa obecného, kteří jsou hostitelskými rybami pro larvy perlorodek. V první polovině 20. století byla perlorodka říční přítomna na řadě lokalit v povodí Labe a Odry. Dnes je kriticky ohrožená a nachází se v horním toku Vltavy, Blanice, Malše a v jejich přítocích. Program probíhá od roku 2000.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Perlorodkaricniw.jpg|thumb|perlorodka říční]]

====Sysel obecný ''(Spermophilus citellus)''====
je kriticky ohrožený stepní hlodavec vyhledávající krátký travní porost. Na přelomu 40. a 50. let 20. století byl sysel obecný běžným obyvatelem travnatých mezí, porostů zemědělských plodin (obiloviny, vojtěška), luk a pastvin a byl ničen jakožto zemědělský škůdce. V roce 2007 byl výskyt sysla v ČR zaznamenán na 34 izolovaných lokalitách. Roku 2008 byl vyhlášen jeho záchranný program.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Sysel 7.JPG|thumb|right|sysel obecný]]

====Užovka stromová ''(Zamenis longissimus)''====
je nejedovatý kriticky ohrožený had, který žije ve vlhčím prostředí a často je vázán na říční údolí. Zároveň preferuje heterogenní strukturu krajiny a členitý terén s širokou nabídkou biotopů. U nás se vyskytuje ve třech oblastech: v Poohří, v NP Podyjí a v Bílých Karpatech. Ohrožena je zejména populace v Poohří, jejíž areál se za posledních 120 let zmenšil na 8 % původní rozlohy. Záchranný program byl vyhlášen roku 2008.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Elaphelongissima.jpg|thumb|right|užovka stromová]]

==Ukončené záchranné programy==
====Tetřev hlušec ''(Tetrao urogallus)''====
Program probíhal v letech 1998-2007. Jeho cílem bylo zvýšit a udržet populaci tetřeva v ČR, poznat lépe jeho ekologii a biologii. Hlavními opatřeními byl chov a vypouštění tetřevů a následné sledování vypuštěných jedniců. Dále pak ojedinělé úpravy biotopů a regulace predátorů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Rys ostrovid ''(Lynx lynx)''====
Program probíhal v letech 1998-2000 a pro nefunkčnost byl ukončen z následujících důvodů. V rámci záchranného programu rysa ostrovida bylo území ČR rozděleno do tří zón (A,B,C). V zónách B a C byla dána možnost udělení výjimky povolení odchytu nebo odstřelu rysa za předem stanovených podmínek. Po dobu platnosti programu ale nebyla podána ani jedna žádost o výjimku. Důvodem mohlo být pozdní zpracování programu nebo složitá administrativa při udělování výjimek. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Připravované záchranné programy==
*plavín štítnatý ''(Nymphoides peltata)''

*vstavač trojzubý ''(Orchis tridentata)''

*hořeček mnohotvarý český ''(Gentianella praecox subsp. bohemica)''

==Programy péče==
jsou vytvářeny pro chráněné druhy, kterým nehrozí bezprostřední nebezpečí vyhynutí nebo vyhubení. Jedná se zejména o konfliktní druhy. Program péče je souborem ochranných, managementových, legislativních a popularizačních opatření zajišťujících péči o daný druh. Je vytvářen na 10 let. V současnoti se připravuje program péče pro vydru říční ''(Lutra lutra)'', u níž se zájmy ochrany střetávají se zájmy rybářských subjektů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
====Vydra říční ''(Lutra lutra)''====
je silně ohrožený druh a zároveň je druhem, který způsobuje škody na rybích obsádkách. V současné době není přímo ohrožena vyhynutím, ale pro její přežití je nezbytné vyřešení konfliktu její ochrany se zájmy rybářství. Nejvýrazněji ohrožují populaci vydry říční nelegální lov a úhyny na komunikacích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

=Evropské a celosvětové záchranné programy=
Tyto záchranné programy probíhají v zoologických zahradách a mají za úkol chránit druhy, kterým hrozí, nebo by brzy mohlo hrozit, vyhubení. Evropské záchranné programy zastřešuje EAZA (Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií). Spadají do nich Evropské záchranné programy (EEP) a Evropské plemenné knihy (ESB). Evropské programy dnes zahrnují více než 250 druhů zvířat.<ref>[http://www.eaza.net/ EAZA - evropské záchranné programy]</ref> Světové záchranné programy zastřešuje WAZA (Světová organizace zoologických zahrad a akvárii). Vytváří Mezinárodní plemenné knihy (ISB), v nichž je 182 druhů zvířat. Plemenné knihy mapují všechna zvířata daného druhu chovaná v zajetí a umožňují vyhledat pro zvířata v zoologických zahradách vhodné partnery k páření. <ref>[http://www.waza.org/conservation/index.php?main=conservation&view=breeding WAZA - mezinárodní záhranné programy]</ref>

== Témata ==
*[[Globální ochrana biodiverzity]]
*[[Zvláště chráněný druh]]

== Zdroje ==
<references/>

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
*[[Červené knihy]]
*[[Legislativa ochrany přírody a krajiny]]
*[[Ministerstvo životního prostředí ČR]]
*[[Ochrana přírody]]
*[[Reintrodukce]]

=== Externí odkazy ===
*[http://www.cbd.int/ Úmluva o biologické rozmanitosti]
*[http://www.iucn.org/ Mezinárodní svaz ochrany přírody]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ochrana_p%C5%99%C3%ADrody Ochrana přírody na české Wikipedii]

[[Kategorie:Skupina A]]
[[Kategorie:Biosféra]]

Záchranný program

2009-01-09T16:06:48Z

Safarikovaj: /* Záchranné programy ohrožených druhů v ČR */

__NOTOC__
= Záchranné programy ohrožených druhů v ČR =
Podle [http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny] jsou záchranné programy určeny "k ochraně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů" a jejich cílem je "vytvořit podmínky umožňující takové posílení populací těchto druhů, které by vedlo ke snížení stupně jejich ohrožení". <ref>[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= Zákon č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]</ref>

Záchranné programy v České republice se připravují pro druhy, kterým hrozí podle [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamů]] do 20 let vyhynutí nebo vyhubení, pokud nebudou podniknuta aktivní opatření na jejich záchranu. Jsou to dočasné projekty, jejichž cílem je kombinací různých typů opatření dosáhnout zvýšení populace dotčeného druhu nad úroveň ohrožení vyhynutím. Programy kombinují ochranu ''ex situ'' (např. záchranné chovy a vypouštění, tzn. [[reintrodukce]]) s ochranou ''in situ'', jejímž základem je především ochrana biotopů příslušného druhu. Mezi prováděná opatření patří např. minimalizace negativních vlivů (znečištěného prostředí, nevhodného hospodaření), vhodné obhospodařování a úpravy lokalit, odchovy a kultivace ''ex situ'', monitoring stavu populací, výzkum populací, vyhledávání vhodných lokalit, vzdělávání a osvěta atd...

Záchranný program je ukončen po dosažení stanovených cílů. Může být ukončen ale i v případě, že byl program neúspěšný (druh vyhynul) nebo bylo v průběhu řešení zjištěno, že je nefunkční.
Záchranné programy pro kriticky a silně ohrožené druhy jsou zajišťovány [[Ministerstvo životního prostředí ČR|Ministerstvem životního prostředí]]. To pověřilo přípravou a koordinací záchranných programů [http://www.ochranaprirody.cz/ Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR]. Příprava a realizace programu se řídí konkrétními podmínkami formulovanými Stálým výborem [http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/conventions/bern/default_en.asp Bernské úmluvy] a Mezinárodním svazem ochrany přírody – [http://www.iucn.org/ IUCN]. Financovány jsou ze [http://www.sfzp.cz/ Státního fondu životního prostředí] a tzv.[http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/fm_norska.html Norských fondů] (Finanční mechanismus EHP/Norska). První záchranné programy byly v ČR vyhlášeny v roce 1998.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Kritéria výběru druhů pro záchranné programy==
* druh je v ČR zvláště chráněný
* druh je zařazen v [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamech]] jako obecně ohrožený (tzn. kriticky ohrožený, ohrožený, zranitelný)
* druh je ohrožen v podstatné části evropského areálu rozšíření
* druh se v ČR není na okraji svého areálu rozšíření - pokud je, musí být ohrožený v celém areálu rozšíření
* v minulosti byl výskyt druhu v ČR stálý
* v předchozích 50 letech došlo k poklesu početnosti jedinců druhu
* příčiny ohrožení jsou známé a působí na území ČR
* příčiny ohrožení jsou odstranitelné a to z finančního i odborného hlediska
* příčiny ohrožení je možné odstranit pouze rozsáhlými, centrálně řízenými aktivními zásahy
<ref>[Klaudisová, A.: Metodika pro zpracování záchranných programů pro zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin a živočichů. AOPK ČR Praha 2002.]</ref>

== Probíhající záchranné programy ==

==== Matizna bahenní ''(Angelica palustris)''====
kriticky ohrožená rostlina z čeledi mrkvovitých vázaná svým výskytem na slatinné louky. Původně se vyskytovala na sedmi lokalitách, dnes je na jediné lokalitě NPP Hrdibořické rybníky. Cílem programu, probíhajícího od roku 2000, je trvale obnovit populaci na 2 lokalitách v ČR.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[Soubor:Angelicapalustrisw.jpg|thumb|right|matizna bahenní]]

====Rdest dlouholistý ''(Potamogeton praelongus)''====
kriticky ohrožený druh, který se vyskytoval v proudících i stojatých čistých chladnějších vodách v okolí Písku, České Lípy, Chlumce nad Cidlinou, v Praze a v dolním Poorličí. Je indikátorem čistých vod. V současnosti u nás existuje poslední lokalita ve slepém rameni v Malšově Lhotě u Hradce Králové. Cílem záchranného programu (od roku 2003) je uchovat druh na stávající lokalitě a vytvořit alespoň dvě životaschopné populace v širším okolí.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Potamogetonpraelongusw.jpeg|thumb|right|rdest dlouholistý]]

====Hvozdík písečný český ''(Dianthus arenarius subsp. bohemicus)'' ====
roste v rozvolněných travinných společenstvech na píscích a stěrkopíscích. Je endemitem pleistocénních štěrkopískových teras u Roudnice nad Labem. Dříve býval hojný, dnes je kriticky ohrožený a vyskytuje se pouze na jediné lokalitě NPP Kleneč. Program probíhá od roku 2008.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Hořec jarní ''(Gentiana verna)'' ====
je kriticky ohrožený světlomilný druh středně vlhkých travnatých nízkostébelných luk a horských strání, který se ještě počátkem 20. století vyskytoval přibližně na sedmdesáti lokalitách v Čechách i na Moravě. Dnes se v ČR vyskytuje v nížinné formě na jediné lokalitě v NPP Rovná na Strakonicku a v horské formě na dvou lokalitách v CHKO Jeseníky (Malá a Velká Kotlina).<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Gentianaverna.jpg|thumb|right|hořec jarní]]

====Perlorodka říční ''(Margaritifera margaritifera)''====
je vzácný mlž oligotrofních vod s nízkým obsahem iontových forem vápníku. V minulosti byl decimován kvůli lovu sladkovodních perel. Je citlivý na znečištění vody a vymírá v důsledku eutrofizace vod. Perlorodky se dožívají 30-50 let (v mesotrofním prostředí) a 80 až 140 let (v oligotrofním prostředí). Vývojem jsou vázány na přítomnost pstruha potočního a lososa obecného, kteří jsou hostitelskými rybami pro larvy perlorodek. V první polovině 20. století byla perlorodka říční přítomna na řadě lokalit v povodí Labe a Odry. Dnes je kriticky ohrožená a nachází se v horním toku Vltavy, Blanice, Malše a v jejich přítocích. Program probíhá od roku 2000.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Perlorodkaricniw.jpg|thumb|perlorodka říční]]

====Sysel obecný ''(Spermophilus citellus)''====
je kriticky ohrožený stepní hlodavec vyhledávající krátký travní porost. Na přelomu 40. a 50. let 20. století byl sysel obecný běžným obyvatelem travnatých mezí, porostů zemědělských plodin (obiloviny, vojtěška), luk a pastvin a byl ničen jakožto zemědělský škůdce. V roce 2007 byl výskyt sysla v ČR zaznamenán na 34 izolovaných lokalitách. Roku 2008 byl vyhlášen jeho záchranný program.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Sysel 7.JPG|thumb|right|sysel obecný]]

====Užovka stromová ''(Zamenis longissimus)''====
je nejedovatý kriticky ohrožený had, který žije ve vlhčím prostředí a často je vázán na říční údolí. Zároveň preferuje heterogenní strukturu krajiny a členitý terén s širokou nabídkou biotopů. U nás se vyskytuje ve třech oblastech: v Poohří, v NP Podyjí a v Bílých Karpatech. Ohrožena je zejména populace v Poohří, jejíž areál se za posledních 120 let zmenšil na 8 % původní rozlohy. Záchranný program byl vyhlášen roku 2008.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Elaphelongissima.jpg|thumb|right|užovka stromová]]

==Ukončené záchranné programy==
====Tetřev hlušec ''(Tetrao urogallus)''====
Program probíhal v letech 1998-2007. Jeho cílem bylo zvýšit a udržet populaci tetřeva v ČR, poznat lépe jeho ekologii a biologii. Hlavními opatřeními byl chov a vypouštění tetřevů a následné sledování vypuštěných jedniců. Dále pak ojedinělé úpravy biotopů a regulace predátorů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Rys ostrovid ''(Lynx lynx)''====
Program probíhal v letech 1998-2000 a pro nefunkčnost byl ukončen z následujících důvodů. V rámci záchranného programu rysa ostrovida bylo území ČR rozděleno do tří zón (A,B,C). V zónách B a C byla dána možnost udělení výjimky povolení odchytu nebo odstřelu rysa za předem stanovených podmínek. Po dobu platnosti programu ale nebyla podána ani jedna žádost o výjimku. Důvodem mohlo být pozdní zpracování programu nebo složitá administrativa při udělování výjimek. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Připravované záchranné programy==
*plavín štítnatý ''(Nymphoides peltata)''

*vstavač trojzubý ''(Orchis tridentata)''

*hořeček mnohotvarý český ''(Gentianella praecox subsp. bohemica)''

==Programy péče==
jsou vytvářeny pro chráněné druhy, kterým nehrozí bezprostřední nebezpečí vyhynutí nebo vyhubení. Jedná se zejména o konfliktní druhy. Program péče je souborem ochranných, managementových, legislativních a popularizačních opatření zajišťujících péči o daný druh. Je vytvářen na 10 let. V současnoti se připravuje program péče pro vydru říční ''(Lutra lutra)'', u níž se zájmy ochrany střetávají se zájmy rybářských subjektů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
====Vydra říční ''(Lutra lutra)''====
je silně ohrožený druh a zároveň je druhem, který způsobuje škody na rybích obsádkách. V současné době není přímo ohrožena vyhynutím, ale pro její přežití je nezbytné vyřešení konfliktu její ochrany se zájmy rybářství. Nejvýrazněji ohrožují populaci vydry říční nelegální lov a úhyny na komunikacích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

=Evropské a celosvětové záchranné programy=
Tyto záchranné programy probíhají v zoologických zahradách a mají za úkol chránit druhy, kterým hrozí, nebo by brzy mohlo hrozit, vyhubení. Evropské záchranné programy zastřešuje EAZA (Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií). Spadají do nich Evropské záchranné programy (EEP) a Evropské plemenné knihy (ESB). Evropské programy dnes zahrnují více než 250 druhů zvířat.<ref>[http://www.eaza.net/ EAZA - evropské záchranné programy]</ref> Světové záchranné programy zastřešuje WAZA (Světová organizace zoologických zahrad a akvárii). Vytváří Mezinárodní plemenné knihy (ISB), v nichž je 182 druhů zvířat. Plemenné knihy mapují všechna zvířata daného druhu chovaná v zajetí a umožňují vyhledat pro zvířata v zoologických zahradách vhodné partnery k páření. <ref>[http://www.waza.org/conservation/index.php?main=conservation&view=breeding WAZA - mezinárodní záhranné programy]</ref>

== Témata ==
*[[Globální ochrana biodiverzity]]
*[[Zvláště chráněný druh]]

== Zdroje ==
<references/>

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
*[[Červené knihy]]
*[[Legislativa ochrany přírody a krajiny]]
*[[Ministerstvo životního prostředí ČR]]
*[[Ochrana přírody]]
*[[Reintrodukce]]

=== Externí odkazy ===
*[http://www.cbd.int/ Úmluva o biologické rozmanitosti]
*[http://www.iucn.org/ Mezinárodní svaz ochrany přírody]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ochrana_p%C5%99%C3%ADrody Ochrana přírody na české Wikipedii]

[[Kategorie:Skupina A]]
[[Kategorie:Biosféra]]