https://www.enviwiki.cz/w/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=Rezacovaj 2026-05-04T05:19:46Z Příspěvky MediaWiki 1.43.0 https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Bonnsk%C3%A1_%C3%BAmluva&diff=7602 2009-01-12T10:38:06Z

<p>Rezacovaj: </p> <hr /> <div>[[Soubor:Bonn.jpg]]<br /> <br /> Bonnská úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Angl. Convention on the Conservation of Migratory Species of Wild Animals) je velmi důležitým nástrojem ochrany a péče o [http://cs.wikipedia.org/wiki/biodiverzita biodiverzitu].Vznikla pod záštitou Programu Spojených národů pro životní prostředí ([http://cs.wikipedia.org/wiki/UNEP UNEP]) a k podpisu byla předložena 23.6.1979 v Bonnu. V platnost vstoupila 1.11.1983. Česká republika se stala členskou zemí dne 1.5.1994 [1]. <br /> <br /> <br /> == Cíl úmluvy ==<br /> <br /> Cílem úmluvy je zajištění ochrany stěhovavých druhů prostřednictvím koordinovaných národních aktivit a mezinárodní spolupráce. Úmluva se týká všech stěhovavých živočichů obecně.<br /> <br /> Nejdůležitější závazky plynoucí z přístupu k úmluvě:<br /> * Podporovat, propagovat a spolupracovat na výzkumu a ochraně ve vztahu ke stěhovavým druhům<br /> * Usilovat o zajištění přísné ochrany stěhovavých druhů zahrnutých v příloze I.<br /> * Usilovat o dvoustranné nebo regionální dohody o ochraně a hospodaření s druhy z přílohy II.<br /> <br /> V příloze I. jsou uvedeny kriticky ohrožené druhy, které zasluhují přísnou ochranu. Patří sem například gorila horská, tuleň středomořský, zebra Grévyho, vikuňa, kuprej, divoký jak, adas nubijský, gazela dama, pelikán kadeřavý a bílý, ibis skalní, orel východní, jeřáb japonský, koliha tenkozobá, pět druhů velryb, pět druhů karet a kožatka velká, gaviál indický, z našich druhů je zde orel mořský.<br /> <br /> V příloze II. jsou druhy, k jejichž ochraně a případným možnostem hospodaření s nimi by prospěla spolupráce areálových států na základě k tomuto účelu sjednaných mezinárodních dohod. Příloha zahrnuje například evropské populace netopýrů, delfíny, kytovce, tři druhy evropských tuleňů, slona afrického, dugonga, přímorožce šavlorohé, čápa bílého, všechny plameňáky, kachnovité, dravce, křepelku polní, jeřáby a dropy, většinu bahňáků, vlhu pestrou a mandelíka hajního, všechny lejskovité,mořské želvy, krokodýla mořského, jeden druh jesetera a motýla monarchu stěhovavého. Pokud jsou uvedeny celé systematické skupiny, rozumí se, že v příloze jsou jen druhy stěhovavé. [1].<br /> <br /> ==Dohody pod záštitou úmluvy==<br /> <br /> Součástí úmluvy je základní směrnice pro uzavírání mezinárodních dohod na ochranu druhů zahrnutých v II. příloze. V současné době je v platnosti celá řada dohod a memorand, z nichž pro Českou repubiku jsou významné tři následující:<br /> *'''Dohoda o ochraně populací evropských netopýrů''' (Angl. Agreement on the Conservation of Populations of European Bats - EUROBATS) - tato dohoda vstoupila v platnost v roce 1994, kdy k ní přistoupila ČR. Na území České republiky se vyskytuje celkem 21 druhů netopýrů zahrnutých v dohodě.<br /> *'''Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků''' (Angl. Agreement on the Conservation of African-Eurasian Migratory Waterbirds - AEWA) - tato dohoda vstoupila v platnost v roce 1999, na území ČR se vyskytuje celkem 76 druhů zahrnutých v této dohodě. <br /> *'''Memorandum o ochraně a managementu středoevropské populace dropa velkého''' (Angl. Memorandum of Understanding on the Conservation and Management of the Middle-European Population of the Great Bustard) - memorandum je od roku 2005 otevřeno k podpisu pro všechny středoevropské areálové státy dropa velkého.<br /> Další dohody a memoranda Bonnské úmluvy se týkají například ochrany kytovců, tuleňů či mořských želv [2].<br /> <br /> ==Orgnizační složky úmluvy==<br /> <br /> Rozhodovacím orgánem úmluvy jsou '''konference stran''', které se konají každé tři roky. Na konferencích se volí '''stálý výbor''', jenž zajišťuje vedení v záležitosti plnění úmluvy mezi konferencemi. '''Sekretariát''' úmluvy sídlí v Bonnu, pracuje pod patronací UNEP a administrativně zajišťje chod úmluvy. Poradním orgánem je '''vědecká rada''', která sdružuje odborníky jmenované členskými zeměmi nebo doporučené významnými ochranářskými nevládními organizacemi [1].<br /> == Témata ==<br /> ----<br /> * [[Program OSN pro životní prostředí]]<br /> * [[globální ochrana biodiverzity]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> ----<br /> # Kučera, J., Turoňová, D., Červený, J. (1994): Česká republika přistupuje k Bonnské úmluvě. Ochrana Přírody 5/1994, pp. 131 - 134.<br /> # [http://www.ochranaprirody.cz Agentura ochrany přírody a krajiny ČR]<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> ----<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> *[http://www.ochranaprirody.cz Agentura ochrany přírody a krajiny ČR]<br /> *[http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPLVF3XKRR0 Bonnská úmluva-text]<br /> *Oficiální stránky Bonnské úmluvy: [http://www.cms.int www.cms.int]<br /> *[http://www.ochranaprirody.cz/res/data/067/009800.pdf Znění úmluvy v originále]<br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div>

Rezacovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Bonnsk%C3%A1_%C3%BAmluva&diff=7544 2009-01-12T01:37:38Z

<p>Rezacovaj: </p> <hr /> <div>'''Připomínky skupina D''' (io): <br /> Text mi přijde příjemně přehledný, doplnila bych však EUROBATS atd. viz komentář sk. A.<br /> <br /> Dále bych upozornila na někt. &quot;textové&quot; věci, které mi nepřijdou úplně správné:<br /> <br /> - ČR se stala členskou zemí (úmluvy?) - spíš asi přistoupila k úmluvě..?<br /> <br /> - u věty &quot;Podporovat, propagovat a spolupracovat na výzkumu a ochraně ve vztahu ke stěhovavým druhům&quot; může čtenáři přijít nejasné co podporovat a propagovat (na čem spolupracovat je jasné:), taky nevím proč je tam to &quot;ve vztahu&quot;<br /> <br /> - možná bych vysvětlila slovo dvoustranná dohoda - tzn. mezi státy?<br /> <br /> - u věty &quot;...k jejichž ochraně by prospěla spolupráce...&quot; by myslím nemělo být to &quot;k&quot;<br /> <br /> - poslední věc - spojení &quot;areálových států&quot;<br /> <br /> <br /> '''Připomínky skupiny A:''' text je srozumitelný a dobře strukturovaný. Už na první pohled mi v něm ale chybí některé informace - odkaz na stránky úmluvy www.cms.int, anglický název úmluvy &quot;Convention on migratory species&quot;, podle kterého by čtenář mohl leccos najít. Dále bych ocenila krátkou informaci o dalších smlouvách (projektech) v rámci úmluvy - např EUROBATS, GORILLAS atd... Stálo by za zmínku i ve kterých z nich se angažuje ČR. <br /> Některé připomínky skupiny D mi přijdou nesmyslné - &quot;podporovat, propagovat atd... &quot; mi přijde naprosto v pořádku. Podívejte se do textu úmluvy a pochopíte. Zde to není třeba více vysvětlovat. Dvoustranná dohoda je snad taky jasná, ne?<br /> Myslím, že cílem připomínkování je vytvořit konstruktivní kritiku a ne vymyslet za každou cenu co nejvíc připomínek.<br /> <br /> <br /> ----<br /> '''Připomínky Skupiny E'''<br /> <br /> Jak již vyplývá z komentářů skupiny A i D, je text tohoto hesla napsán jasně a srozumitelně, prakticky bez chyb. Přesto si myslím, že by bylo vhodné se ho pokusit ještě obsahově rozšířit. Jednak, aby byl splněn požadavek na rozsah 3000 - 4000 znaků, a také proto, že s Bonnskou úmluvou a přistoupením k ní je spojena celá řada dalších zajímavých informací. Vhodné by možná bylo doplnit text o další informace týkající se druhů zařazených v přílohách jako např. co je povinností států, na jejichž území se tyto druhy vyskytují (zákaz úmyslného zabíjení, rušení, ochrana stanovišť,...), či se zmínit o druzích, které se vyskytují i na našem území. Velmi zajímavé, a pro čtenáře určitě atraktivní, by bylo doplnění textu o obrázky některých zmiňovaných živočichů a logo úmluvy.<br /> <br /> Děkuji všem skupinám za velice výstižné připomínky na jejichž základě jsem doplnila a rozšířila heslo o velmi důležité dohody, angl. názvy, logo a o příslušné odkazy. myslím, že jsem takto doplnila vámi vytýkané nedostatky. Jen vzhledem k textovým připomínkám skupiny D jsem nic nepozměňovala, neboť si myslím, že takto je heslo srozumitelné a text správně.</div>

Rezacovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Bonnsk%C3%A1_%C3%BAmluva&diff=7543 2009-01-12T01:36:07Z

<p>Rezacovaj: </p> <hr /> <div>'''Připomínky skupina D''' (io): <br /> Text mi přijde příjemně přehledný, doplnila bych však EUROBATS atd. viz komentář sk. A.<br /> <br /> Dále bych upozornila na někt. &quot;textové&quot; věci, které mi nepřijdou úplně správné:<br /> <br /> - ČR se stala členskou zemí (úmluvy?) - spíš asi přistoupila k úmluvě..?<br /> <br /> - u věty &quot;Podporovat, propagovat a spolupracovat na výzkumu a ochraně ve vztahu ke stěhovavým druhům&quot; může čtenáři přijít nejasné co podporovat a propagovat (na čem spolupracovat je jasné:), taky nevím proč je tam to &quot;ve vztahu&quot;<br /> <br /> - možná bych vysvětlila slovo dvoustranná dohoda - tzn. mezi státy?<br /> <br /> - u věty &quot;...k jejichž ochraně by prospěla spolupráce...&quot; by myslím nemělo být to &quot;k&quot;<br /> <br /> - poslední věc - spojení &quot;areálových států&quot;<br /> <br /> <br /> '''Připomínky skupiny A:''' text je srozumitelný a dobře strukturovaný. Už na první pohled mi v něm ale chybí některé informace - odkaz na stránky úmluvy www.cms.int, anglický název úmluvy &quot;Convention on migratory species&quot;, podle kterého by čtenář mohl leccos najít. Dále bych ocenila krátkou informaci o dalších smlouvách (projektech) v rámci úmluvy - např EUROBATS, GORILLAS atd... Stálo by za zmínku i ve kterých z nich se angažuje ČR. <br /> Některé připomínky skupiny D mi přijdou nesmyslné - &quot;podporovat, propagovat atd... &quot; mi přijde naprosto v pořádku. Podívejte se do textu úmluvy a pochopíte. Zde to není třeba více vysvětlovat. Dvoustranná dohoda je snad taky jasná, ne?<br /> Myslím, že cílem připomínkování je vytvořit konstruktivní kritiku a ne vymyslet za každou cenu co nejvíc připomínek.<br /> <br /> <br /> ----<br /> '''Připomínky Skupiny E'''<br /> <br /> Jak již vyplývá z komentářů skupiny A i D, je text tohoto hesla napsán jasně a srozumitelně, prakticky bez chyb. Přesto si myslím, že by bylo vhodné se ho pokusit ještě obsahově rozšířit. Jednak, aby byl splněn požadavek na rozsah 3000 - 4000 znaků, a také proto, že s Bonnskou úmluvou a přistoupením k ní je spojena celá řada dalších zajímavých informací. Vhodné by možná bylo doplnit text o další informace týkající se druhů zařazených v přílohách jako např. co je povinností států, na jejichž území se tyto druhy vyskytují (zákaz úmyslného zabíjení, rušení, ochrana stanovišť,...), či se zmínit o druzích, které se vyskytují i na našem území. Velmi zajímavé, a pro čtenáře určitě atraktivní, by bylo doplnění textu o obrázky některých zmiňovaných živočichů a logo úmluvy.<br /> <br /> Děkuji všem skupinám za velice výstižné připomínky na jejíchž základě jsem doplnila a rozšířila heslo o velmi důležité dohody, angl. názvy, logo a o příslušné odkazy. mylím, že jsem takto doplnila vámi vytýkané nedostatky. Jen k textovým připomínkám skupiny D jsem nic nepozměňovala, neboť si myslím, že takto je heslo srozumitelné a text správně.</div>

Rezacovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Bonnsk%C3%A1_%C3%BAmluva&diff=7539 2009-01-12T01:17:45Z

<p>Rezacovaj: </p> <hr /> <div>__NOTOC__<br /> [[Soubor:Bonn.jpg]]<br /> <br /> Bonnská úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Angl. Convention on the Conservation of Migratory Species of Wild Animals) je velmi důležitým nástrojem ochrany a péče o [http://cs.wikipedia.org/wiki/biodiverzita biodiverzitu].Vznikla pod záštitou Programu Spojených národů pro životní prostředí ([http://cs.wikipedia.org/wiki/UNEP UNEP]) a k podpisu byla předložena 23.6.1979 v Bonnu. V platnost vstoupila 1.11.1983. Česká republika se stala členskou zemí dne 1.5.1994 [1]. <br /> <br /> <br /> == Cíl úmluvy ==<br /> <br /> Cílem úmluvy je zajištění ochrany stěhovavých druhů prostřednictvím koordinovaných národních aktivit a mezinárodní spolupráce. Úmluva se týká všech stěhovavých živočichů obecně.<br /> <br /> Nejdůležitější závazky plynoucí z přístupu k úmluvě:<br /> * Podporovat, propagovat a spolupracovat na výzkumu a ochraně ve vztahu ke stěhovavým druhům<br /> * Usilovat o zajištění přísné ochrany stěhovavých druhů zahrnutých v příloze I.<br /> * Usilovat o dvoustranné nebo regionální dohody o ochraně a hospodaření s druhy z přílohy II.<br /> <br /> V příloze I. jsou uvedeny kriticky ohrožené druhy, které zasluhují přísnou ochranu. Patří sem například gorila horská, tuleň středomořský, zebra Grévyho, vikuňa, kuprej, divoký jak, adas nubijský, gazela dama, pelikán kadeřavý a bílý, ibis skalní, orel východní, jeřáb japonský, koliha tenkozobá, pět druhů velryb, pět druhů karet a kožatka velká, gaviál indický, z našich druhů je zde orel mořský.<br /> <br /> V příloze II. jsou druhy, k jejichž ochraně a případným možnostem hospodaření s nimi by prospěla spolupráce areálových států na základě k tomuto účelu sjednaných mezinárodních dohod. Příloha zahrnuje například evropské populace netopýrů, delfíny, kytovce, tři druhy evropských tuleňů, slona afrického, dugonga, přímorožce šavlorohé, čápa bílého, všechny plameňáky, kachnovité, dravce, křepelku polní, jeřáby a dropy, většinu bahňáků, vlhu pestrou a mandelíka hajního, všechny lejskovité,mořské želvy, krokodýla mořského, jeden druh jesetera a motýla monarchu stěhovavého. Pokud jsou uvedeny celé systematické skupiny, rozumí se, že v příloze jsou jen druhy stěhovavé. [1].<br /> <br /> ==Dohody pod záštitou úmluvy==<br /> <br /> Součástí úmluvy je základní směrnice pro uzavírání mezinárodních dohod na ochranu druhů zahrnutých v II. příloze. V současné době je v platnosti celá řada dohod a memorand, z nichž pro Českou repubiku jsou významné tři následující:<br /> *'''Dohoda o ochraně populací evropských netopýrů''' (Angl. Agreement on the Conservation of Populations of European Bats - EUROBATS) - tato dohoda vstoupila v platnost v roce 1994, kdy k ní přistoupila ČR. Na území České republiky se vyskytuje celkem 21 druhů netopýrů zahrnutých v dohodě.<br /> *'''Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků''' (Angl. Agreement on the Conservation of African-Eurasian Migratory Waterbirds - AEWA) - tato dohoda vstoupila v platnost v roce 1999, na území ČR se vyskytuje celkem 76 druhů zahrnutých v této dohodě. <br /> *'''Memorandum o ochraně a managementu středoevropské populace dropa velkého''' (Angl. Memorandum of Understanding on the Conservation and Management of the Middle-European Population of the Great Bustard) - memorandum je od roku 2005 otevřeno k podpisu pro všechny středoevropské areálové státy dropa velkého.<br /> Další dohody a memoranda Bonnské úmluvy se týkají například ochrany kytovců, tuleňů či mořských želv [2].<br /> <br /> ==Orgnizační složky úmluvy==<br /> <br /> Rozhodovacím orgánem úmluvy jsou '''konference stran''', které se konají každé tři roky. Na konferencích se volí '''stálý výbor''', jenž zajišťuje vedení v záležitosti plnění úmluvy mezi konferencemi. '''Sekretariát''' úmluvy sídlí v Bonnu, pracuje pod patronací UNEP a administrativně zajišťje chod úmluvy. Poradním orgánem je '''vědecká rada''', která sdružuje odborníky jmenované členskými zeměmi nebo doporučené významnými ochranářskými nevládními organizacemi [1].<br /> == Témata ==<br /> ----<br /> * [[Program OSN pro životní prostředí]]<br /> * [[globální ochrana biodiverzity]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> ----<br /> # Kučera, J., Turoňová, D., Červený, J. (1994): Česká republika přistupuje k Bonnské úmluvě. Ochrana Přírody 5/1994, pp. 131 - 134.<br /> # [http://www.ochranaprirody.cz Agentura ochrany přírody a krajiny ČR]<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> ----<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> *[http://www.ochranaprirody.cz Agentura ochrany přírody a krajiny ČR]<br /> *[http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPLVF3XKRR0 Bonnská úmluva-text]<br /> *Oficiální stránky Bonnské úmluvy: [http://www.cms.int www.cms.int]<br /> *[http://www.ochranaprirody.cz/res/data/067/009800.pdf Znění úmluvy v originále]<br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div>

Rezacovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Bonnsk%C3%A1_%C3%BAmluva&diff=7538 2009-01-12T01:14:34Z

<p>Rezacovaj: </p> <hr /> <div>__NOTOC__<br /> [[Soubor:Bonn.jpg]]<br /> <br /> Bonnská úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Angl. Convention on the Conservation of Migratory Species of Wild Animals) je velmi důležitým nástrojem ochrany a péče o [http://cs.wikipedia.org/wiki/biodiverzita biodiverzitu].Vznikla pod záštitou Programu Spojených národů pro životní prostředí ([http://cs.wikipedia.org/wiki/UNEP UNEP]) a k podpisu byla předložena 23.6.1979 v Bonnu. V platnost vstoupila 1.11.1983. Česká republika se stala členskou zemí dne 1.5.1994 [1]. <br /> <br /> <br /> == Cíl úmluvy ==<br /> <br /> Cílem úmluvy je zajištění ochrany stěhovavých druhů prostřednictvím koordinovaných národních aktivit a mezinárodní spolupráce. Úmluva se týká všech stěhovavých živočichů obecně.<br /> <br /> Nejdůležitější závazky plynoucí z přístupu k úmluvě:<br /> * Podporovat, propagovat a spolupracovat na výzkumu a ochraně ve vztahu ke stěhovavým druhům<br /> * Usilovat o zajištění přísné ochrany stěhovavých druhů zahrnutých v příloze I.<br /> * Usilovat o dvoustranné nebo regionální dohody o ochraně a hospodaření s druhy z přílohy II.<br /> <br /> V příloze I. jsou uvedeny kriticky ohrožené druhy, které zasluhují přísnou ochranu. Patří sem například gorila horská, tuleň středomořský, zebra Grévyho, vikuňa, kuprej, divoký jak, adas nubijský, gazela dama, pelikán kadeřavý a bílý, ibis skalní, orel východní, jeřáb japonský, koliha tenkozobá, pět druhů velryb, pět druhů karet a kožatka velká, gaviál indický, z našich druhů je zde orel mořský.<br /> <br /> V příloze II. jsou druhy, k jejichž ochraně a případným možnostem hospodaření s nimi by prospěla spolupráce areálových států na základě k tomuto účelu sjednaných mezinárodních dohod. Příloha zahrnuje například evropské populace netopýrů, delfíny, kytovce, tři druhy evropských tuleňů, slona afrického, dugonga, přímorožce šavlorohé, čápa bílého, všechny plameňáky, kachnovité, dravce, křepelku polní, jeřáby a dropy, většinu bahňáků, vlhu pestrou a mandelíka hajního, všechny lejskovité,mořské želvy, krokodýla mořského, jeden druh jesetera a motýla monarchu stěhovavého. Pokud jsou uvedeny celé systematické skupiny, rozumí se, že v příloze jsou jen druhy stěhovavé. [1].<br /> <br /> ==Dohody pod záštitou úmluvy==<br /> <br /> Součástí úmluvy je základní směrnice pro uzavírání mezinárodních dohod na ochranu druhů zahrnutých v II. příloze. V současné době je v platnosti celá řada dohod a memorand, z nichž pro Českou repubiku jsou významné tři následující:<br /> *'''Dohoda o ochraně populací evropských netopýrů''' (Angl. Agreement on the Conservation of Populations of European Bats - EUROBATS) - tato dohoda vstoupila v platnost v roce 1994, kdy k ní přistoupila ČR. Na území České republiky se vyskytuje celkem 21 druhů netopýrů zahrnutých v dohodě.<br /> *'''Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků''' (Angl. Agreement on the Conservation of African-Eurasian Migratory Waterbirds - AEWA) - tato dohoda vstoupila v platnost v roce 1999, na území ČR se vyskytuje celkem 76 druhů zahrnutých v této dohodě. <br /> *'''Memorandum o ochraně a managementu středoevropské populace dropa velkého''' (Angl. Memorandum of Understanding on the Conservation and Management of the Middle-European Population of the Great Bustard) - memorandum je od roku 2005 otevřeno k podpisu pro všechny středoevropské areálové státy dropa velkého.<br /> Další dohody a memoranda Bonnské úmluvy se týkají například ochrany kytovců, tuleňů či mořských želv [2].<br /> <br /> ==Orgnizační složky úmluvy==<br /> <br /> Rozhodovacím orgánem úmluvy jsou '''konference stran''', které se konají každé tři roky. Na konferencích se volý '''stálý výbor''', jenž zajišťuje vedení v záležitosti plnění úmluvy mezi konferencemi. '''Sekretariát''' úmluvy sídlí v Bonnu, pracuje pod patronací UNEP a administrativně zajišťje chod úmluvy. Poradním orgánem je '''vědecká rada''', která sdružuje odborníky jmenované členskými zeměmi nebo doporučené významnými ochranářskými nevládními organizacemi [1].<br /> == Témata ==<br /> ----<br /> * [[Program OSN pro životní prostředí]]<br /> * [[globální ochrana biodiverzity]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> ----<br /> # Kučera, J., Turoňová, D., Červený, J. (1994): Česká republika přistupuje k Bonnské úmluvě. Ochrana Přírody 5/1994, pp. 131 - 134.<br /> # [http://www.ochranaprirody.cz Agentura ochrany přírody a krajiny ČR]<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> ----<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> *[http://www.ochranaprirody.cz Agentura ochrany přírody a krajiny ČR]<br /> *[http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPLVF3XKRR0 Bonnská úmluva-text]<br /> *Oficiální stránky Bonnské úmluvy: [http://www.cms.int www.cms.int]<br /> *[http://www.ochranaprirody.cz/res/data/067/009800.pdf Znění úmluvy v originále]<br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div>

Rezacovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Bonnsk%C3%A1_%C3%BAmluva&diff=7537 2009-01-12T01:08:21Z

<p>Rezacovaj: </p> <hr /> <div>__NOTOC__<br /> [[Soubor:Bonn.jpg]]<br /> <br /> Bonnská úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Angl. Convention on the Conservation of Migratory Species of Wild Animals) je velmi důležitým nástrojem ochrany a péče o [http://cs.wikipedia.org/wiki/biodiverzita biodiverzitu].Vznikla pod záštitou Programu Spojených národů pro životní prostředí ([http://cs.wikipedia.org/wiki/UNEP UNEP]) a k podpisu byla předložena 23.6.1979 v Bonnu. V platnost vstoupila 1.11.1983. Česká republika se stala členskou zemí dne 1.5.1994 [1]. <br /> <br /> <br /> == Cíl úmluvy ==<br /> <br /> Cílem úmluvy je zajištění ochrany stěhovavých druhů prostřednictvím koordinovaných národních aktivit a mezinárodní spolupráce. Úmluva se týká všech stěhovavých živočichů obecně.<br /> <br /> Nejdůležitější závazky plynoucí z přístupu k úmluvě:<br /> * Podporovat, propagovat a spolupracovat na výzkumu a ochraně ve vztahu ke stěhovavým druhům<br /> * Usilovat o zajištění přísné ochrany stěhovavých druhů zahrnutých v příloze I.<br /> * Usilovat o dvoustranné nebo regionální dohody o ochraně a hospodaření s druhy z přílohy II.<br /> <br /> V příloze I. jsou uvedeny kriticky ohrožené druhy, které zasluhují přísnou ochranu. Patří sem například gorila horská, tuleň středomořský, zebra Grévyho, vikuňa, kuprej, divoký jak, adas nubijský, gazela dama, pelikán kadeřavý a bílý, ibis skalní, orel východní, jeřáb japonský, koliha tenkozobá, pět druhů velryb, pět druhů karet a kožatka velká, gaviál indický, z našich druhů je zde orel mořský.<br /> <br /> V příloze II. jsou druhy, k jejichž ochraně a případným možnostem hospodaření s nimi by prospěla spolupráce areálových států na základě k tomuto účelu sjednaných mezinárodních dohod. Příloha zahrnuje například evropské populace netopýrů, delfíny, kytovce, tři druhy evropských tuleňů, slona afrického, dugonga, přímorožce šavlorohé, čápa bílého, všechny plameňáky, kachnovité, dravce, křepelku polní, jeřáby a dropy, většinu bahňáků, vlhu pestrou a mandelíka hajního, všechny lejskovité,mořské želvy, krokodýla mořského, jeden druh jesetera a motýla monarchu stěhovavého. Pokud jsou uvedeny celé systematické skupiny, rozumí se, že v příloze jsou jen druhy stěhovavé. [1].<br /> <br /> ==Dohody pod záštitou úmluvy==<br /> <br /> Součástí úmluvy je základní směrnice pro uzavírání mezinárodních dohod na ochranu druhů zahrnutých v II. příloze. V současné době je v platnosti celá řada dohod a memorand, z nichž pro Českou repubiku jsou významné tři následující:<br /> *'''Dohoda o ochraně populací evropských netopýrů''' (Angl. Agreement on the Conservation of Populations of European Bats - EUROBATS) - tato dohoda vstoupila v platnost v roce 1994, kdy k ní přistoupila ČR. Na území České republiky se vyskytuje celkem 21 druhů netopýrů zahrnutých v dohodě.<br /> *'''Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků''' (Angl. Agreement on the Conservation of African-Eurasian Migratory Waterbirds - AEWA) - tato dohoda vstoupila v platnost v roce 1999, na území ČR se vyskytuje celkem 76 druhů zahrnutých v této dohodě. <br /> *'''Memorandum o ochraně a managementu středoevropské populace dropa velkého''' (Angl. Memorandum of Understanding on the Conservation and Management of the Middle-European Population of the Great Bustard) - memorandum je od roku 2005 otevřeno k podpisu pro všechny středoevropské areálové státy dropa velkého.<br /> Další dohody a memoranda Bonnské úmluvy se týkají například ochrany kytovců, tuleňů či mořských želv [2].<br /> <br /> ==Orgnizační složky úmluvy==<br /> <br /> Rozhodovacím orgánem úmluvy jsou '''konference stran''', které se konají každé tři roky. Na konferencích se volý '''stálý výbor''', jenž zajišťuje vedení v záležitosti plnění úmluvy mezi konferencemi. '''Sekretariát''' úmluvy sídlí v Bonnu, pracuje pod patronací UNEP a administrativně zajišťje chod úmluvy. Poradním orgánem je '''vědecká rada''', která sdružuje odborníky jmenované členskými zeměmi nebo doporučené významnými ochranářskými nevládními organizacemi.<br /> == Témata ==<br /> ----<br /> * [[Program OSN pro životní prostředí]]<br /> * [[globální ochrana biodiverzity]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> ----<br /> # Kučera, J., Turoňová, D., Červený, J. (1994): Česká republika přistupuje k Bonnské úmluvě. Ochrana Přírody 5/1994, pp. 131 - 134.<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> ----<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> *[http://www.ochranaprirody.cz Agentura ochrany přírody a krajiny ČR]<br /> *[http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPLVF3XKRR0 Bonnská úmluva-text]<br /> *Oficiální stránky Bonnské úmluvy: [http://www.cms.int www.cms.int]<br /> *[http://www.ochranaprirody.cz/res/data/067/009800.pdf Znění úmluvy v originále]<br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div>

Rezacovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Bonnsk%C3%A1_%C3%BAmluva&diff=7527 2009-01-12T00:49:23Z

<p>Rezacovaj: </p> <hr /> <div>__NOTOC__<br /> [[Soubor:Bonn.jpg]]<br /> <br /> Bonnská úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Angl. Convention on the Conservation of Migratory Species of Wild Animals) je velmi důležitým nástrojem ochrany a péče o [http://cs.wikipedia.org/wiki/biodiverzita biodiverzitu].Vznikla pod záštitou Programu Spojených národů pro životní prostředí ([http://cs.wikipedia.org/wiki/UNEP UNEP]) a k podpisu byla předložena 23.6.1979 v Bonnu. V platnost vstoupila 1.11.1983. Česká republika se stala členskou zemí dne 1.5.1994 [1]. <br /> <br /> <br /> == Cíl úmluvy ==<br /> <br /> Cílem úmluvy je zajištění ochrany stěhovavých druhů prostřednictvím koordinovaných národních aktivit a mezinárodní spolupráce. Úmluva se týká všech stěhovavých živočichů obecně.<br /> <br /> Nejdůležitější závazky plynoucí z přístupu k úmluvě:<br /> * Podporovat, propagovat a spolupracovat na výzkumu a ochraně ve vztahu ke stěhovavým druhům<br /> * Usilovat o zajištění přísné ochrany stěhovavých druhů zahrnutých v příloze I.<br /> * Usilovat o dvoustranné nebo regionální dohody o ochraně a hospodaření s druhy z přílohy II.<br /> <br /> V příloze I. jsou uvedeny kriticky ohrožené druhy, které zasluhují přísnou ochranu. Patří sem například gorila horská, tuleň středomořský, zebra Grévyho, vikuňa, kuprej, divoký jak, adas nubijský, gazela dama, pelikán kadeřavý a bílý, ibis skalní, orel východní, jeřáb japonský, koliha tenkozobá, pět druhů velryb, pět druhů karet a kožatka velká, gaviál indický, z našich druhů je zde orel mořský.<br /> <br /> V příloze II. jsou druhy, k jejichž ochraně a případným možnostem hospodaření s nimi by prospěla spolupráce areálových států na základě k tomuto účelu sjednaných mezinárodních dohod. Příloha zahrnuje například evropské populace netopýrů, delfíny, kytovce, tři druhy evropských tuleňů, slona afrického, dugonga, přímorožce šavlorohé, čápa bílého, všechny plameňáky, kachnovité, dravce, křepelku polní, jeřáby a dropy, většinu bahňáků, vlhu pestrou a mandelíka hajního, všechny lejskovité,mořské želvy, krokodýla mořského, jeden druh jesetera a motýla monarchu stěhovavého. Pokud jsou uvedeny celé systematické skupiny, rozumí se, že v příloze jsou jen druhy stěhovavé. [1].<br /> <br /> ==Dohody pod záštitou úmluvy==<br /> <br /> Součástí úmluvy je základní směrnice pro uzavírání mezinárodních dohod na ochranu druhů zahrnutých v II. příloze. V současné době je v platnosti celá řada dohod a memorand, z nichž pro Českou repubiku jsou významné tři následující:<br /> *'''Dohoda o ochraně populací evropských netopýrů''' (Angl. Agreement on the Conservation of Populations of European Bats - EUROBATS) - tato dohoda vstoupila v platnost v roce 1994, kdy k ní přistoupila ČR. Na území České republiky se vyskytuje celkem 21 druhů netopýrů zahrnutých v dohodě.<br /> *'''Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků''' (Angl. Agreement on the Conservation of African-Eurasian Migratory Waterbirds - AEWA) - tato dohoda vstoupila v platnost v roce 1999, na území ČR se vyskytuje celkem 76 druhů zahrnutých v této dohodě. <br /> *'''Memorandum o ochraně a managementu středoevropské populace dropa velkého''' (Angl. Memorandum of Understanding on the Conservation and Management of the Middle-European Population of the Great Bustard) - memorandum je od roku 2005 otevřeno k podpisu pro všechny středoevropské areálové státy dropa velkého.<br /> Další dohody a memoranda Bonnské úmluvy se týkají například ochrany kytovců, tuleňů či mořských želv.<br /> == Témata ==<br /> ----<br /> * [[Program OSN pro životní prostředí]]<br /> * [[globální ochrana biodiverzity]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> ----<br /> # Kučera, J., Turoňová, D., Červený, J. (1994): Česká republika přistupuje k Bonnské úmluvě. Ochrana Přírody 5/1994, pp. 131 - 134.<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> ----<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> *[http://www.ochranaprirody.cz Agentura ochrany přírody a krajiny ČR]<br /> *[http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPLVF3XKRR0 Bonnská úmluva-text]<br /> *Oficiální stránky Bonnské úmluvy: [http://www.cms.int www.cms.int]<br /> *[http://www.ochranaprirody.cz/res/data/067/009800.pdf Znění úmluvy v originále]<br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div>

Rezacovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Bonnsk%C3%A1_%C3%BAmluva&diff=7525 2009-01-12T00:46:52Z

<p>Rezacovaj: </p> <hr /> <div>__NOTOC__<br /> [[Soubor:Bonn.jpg]]<br /> <br /> Bonnská úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Angl. Convention on the Conservation of Migratory Species of Wild Animals) je velmi důležitým nástrojem ochrany a péče o [http://cs.wikipedia.org/wiki/biodiverzita biodiverzitu].Vznikla pod záštitou Programu Spojených národů pro životní prostředí ([http://cs.wikipedia.org/wiki/UNEP UNEP]) a k podpisu byla předložena 23.6.1979 v Bonnu. V platnost vstoupila 1.11.1983. Česká republika se stala členskou zemí dne 1.5.1994 [1]. <br /> <br /> <br /> == Cíl úmluvy ==<br /> <br /> Cílem úmluvy je zajištění ochrany stěhovavých druhů prostřednictvím koordinovaných národních aktivit a mezinárodní spolupráce. Úmluva se týká všech stěhovavých živočichů obecně.<br /> <br /> Nejdůležitější závazky plynoucí z přístupu k úmluvě:<br /> * Podporovat, propagovat a spolupracovat na výzkumu a ochraně ve vztahu ke stěhovavým druhům<br /> * Usilovat o zajištění přísné ochrany stěhovavých druhů zahrnutých v příloze I.<br /> * Usilovat o dvoustranné nebo regionální dohody o ochraně a hospodaření s druhy z přílohy II.<br /> <br /> V příloze I. jsou uvedeny kriticky ohrožené druhy, které zasluhují přísnou ochranu. Patří sem například gorila horská, tuleň středomořský, zebra Grévyho, vikuňa, kuprej, divoký jak, adas nubijský, gazela dama, pelikán kadeřavý a bílý, ibis skalní, orel východní, jeřáb japonský, koliha tenkozobá, pět druhů velryb, pět druhů karet a kožatka velká, gaviál indický, z našich druhů je zde orel mořský.<br /> <br /> V příloze II. jsou druhy, k jejichž ochraně a případným možnostem hospodaření s nimi by prospěla spolupráce areálových států na základě k tomuto účelu sjednaných mezinárodních dohod. Příloha zahrnuje například evropské populace netopýrů, delfíny, kytovce, tři druhy evropských tuleňů, slona afrického, dugonga, přímorožce šavlorohé, čápa bílého, všechny plameňáky, kachnovité, dravce, křepelku polní, jeřáby a dropy, většinu bahňáků, vlhu pestrou a mandelíka hajního, všechny lejskovité,mořské želvy, krokodýla mořského, jeden druh jesetera a motýla monarchu stěhovavého. Pokud jsou uvedeny celé systematické skupiny, rozumí se, že v příloze jsou jen druhy stěhovavé. [1].<br /> <br /> ==Dohody pod záštitou úmluvy==<br /> <br /> Součástí úmluvy je základní směrnice pro uzavírání mezinárodních dohod na ochranu druhů zahrnutých v II. příloze. V současné době je v platnosti celá řada dohod a memorand, z nichž pro Českou repubiku jsou významné tři následující:<br /> *'''Dohoda o ochraně populací evropských netopýrů''' (Angl. Agreement on the Conservation of Populations of European Bats - EUROBATS) - tato dohoda vstoupila v platnost v roce 1994, kdy k ní přistoupila ČR. Na území České republiky se vyskytuje celkem 21 druhů netopýrů zahrnutých v dohodě.<br /> *'''Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků''' (Angl. Agreement on the Conservation of African-Eurasian Migratory Waterbirds - AEWA) - tato dohoda vstoupila v platnost v roce 1999, na území ČR se vyskytuje celkem 76 druhů zahrnutých v této dohodě. <br /> *'''Memorandum o ochraně a managementu středoevropské populace dropa velkého''' (Angl. Memorandum of Understanding on the Conservation and Management of the Middle-European Population of the Great Bustard)- memorandum je od roku 2005 otevřeno k podpisu pro všechny středoevropské areálové státy dropa velkého.<br /> <br /> == Témata ==<br /> ----<br /> * [[Program OSN pro životní prostředí]]<br /> * [[globální ochrana biodiverzity]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> ----<br /> # Kučera, J., Turoňová, D., Červený, J. (1994): Česká republika přistupuje k Bonnské úmluvě. Ochrana Přírody 5/1994, pp. 131 - 134.<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> ----<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> *[http://www.ochranaprirody.cz Agentura ochrany přírody a krajiny ČR]<br /> *[http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPLVF3XKRR0 Bonnská úmluva-text]<br /> *Oficiální stránky Bonnské úmluvy: [http://www.cms.int www.cms.int]<br /> *[http://www.ochranaprirody.cz/res/data/067/009800.pdf Znění úmluvy v originále]<br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div>

Rezacovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Bonnsk%C3%A1_%C3%BAmluva&diff=7521 2009-01-12T00:43:05Z

<p>Rezacovaj: </p> <hr /> <div>__NOTOC__<br /> [[Soubor:Bonn.jpg]]<br /> <br /> Bonnská úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Angl. Convention on the Conservation of Migratory Species of Wild Animals) je velmi důležitým nástrojem ochrany a péče o [http://cs.wikipedia.org/wiki/biodiverzita biodiverzitu].Vznikla pod záštitou Programu Spojených národů pro životní prostředí ([http://cs.wikipedia.org/wiki/UNEP UNEP]) a k podpisu byla předložena 23.6.1979 v Bonnu. V platnost vstoupila 1.11.1983. Česká republika se stala členskou zemí dne 1.5.1994 [1]. <br /> <br /> <br /> == Cíl úmluvy ==<br /> <br /> Cílem úmluvy je zajištění ochrany stěhovavých druhů prostřednictvím koordinovaných národních aktivit a mezinárodní spolupráce. Úmluva se týká všech stěhovavých živočichů obecně.<br /> <br /> Nejdůležitější závazky plynoucí z přístupu k úmluvě:<br /> * Podporovat, propagovat a spolupracovat na výzkumu a ochraně ve vztahu ke stěhovavým druhům<br /> * Usilovat o zajištění přísné ochrany stěhovavých druhů zahrnutých v příloze I.<br /> * Usilovat o dvoustranné nebo regionální dohody o ochraně a hospodaření s druhy z přílohy II.<br /> <br /> V příloze I. jsou uvedeny kriticky ohrožené druhy, které zasluhují přísnou ochranu. Patří sem například gorila horská, tuleň středomořský, zebra Grévyho, vikuňa, kuprej, divoký jak, adas nubijský, gazela dama, pelikán kadeřavý a bílý, ibis skalní, orel východní, jeřáb japonský, koliha tenkozobá, pět druhů velryb, pět druhů karet a kožatka velká, gaviál indický, z našich druhů je zde orel mořský.<br /> <br /> V příloze II. jsou druhy, k jejichž ochraně a případným možnostem hospodaření s nimi by prospěla spolupráce areálových států na základě k tomuto účelu sjednaných mezinárodních dohod. Příloha zahrnuje například evropské populace netopýrů, delfíny, kytovce, tři druhy evropských tuleňů, slona afrického, dugonga, přímorožce šavlorohé, čápa bílého, všechny plameňáky, kachnovité, dravce, křepelku polní, jeřáby a dropy, většinu bahňáků, vlhu pestrou a mandelíka hajního, všechny lejskovité,mořské želvy, krokodýla mořského, jeden druh jesetera a motýla monarchu stěhovavého. Pokud jsou uvedeny celé systematické skupiny, rozumí se, že v příloze jsou jen druhy stěhovavé. [1].<br /> <br /> ==Dohody pod záštitou úmluvy==<br /> <br /> Součástí úmluvy je základní směrnice pro uzavírání mezinárodních dohod na ochranu druhů zahrnutých v II. příloze. V současné době je v platnosti celá řada dohod a memorand, z nichž pro Českou repubiku jsou významné tři následující:<br /> *'''Dohoda o ochraně populací evropských netopýrů''' (Angl. Agreement on the Conservation of Populations of European Bats - EUROBATS) - tato dohoda vstoupila v platnost v roce 1994, kdy k ní přistoupila ČR. Na území České republiky se vyskytuje celkem 21 druhů netopýrů zahrnutých v dohodě.<br /> *'''Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků''' (Angl. Agreement on the Conservation of African-Eurasian Migratory Waterbirds - AEWA) - tato dohoda vstoupila v platnost v roce 1999, na území ČR se vyskytuje celkem 76 druhů zahrnutých v této dohodě. <br /> <br /> == Témata ==<br /> ----<br /> * [[Program OSN pro životní prostředí]]<br /> * [[globální ochrana biodiverzity]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> ----<br /> # Kučera, J., Turoňová, D., Červený, J. (1994): Česká republika přistupuje k Bonnské úmluvě. Ochrana Přírody 5/1994, pp. 131 - 134.<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> ----<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> *[http://www.ochranaprirody.cz Agentura ochrany přírody a krajiny ČR]<br /> *[http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPLVF3XKRR0 Bonnská úmluva-text]<br /> *Oficiální stránky Bonnské úmluvy: [http://www.cms.int www.cms.int]<br /> *[http://www.ochranaprirody.cz/res/data/067/009800.pdf Znění úmluvy v originále]<br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div>

Rezacovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Bonnsk%C3%A1_%C3%BAmluva&diff=7512 2009-01-12T00:29:21Z

<p>Rezacovaj: </p> <hr /> <div>__NOTOC__<br /> [[Soubor:Bonn.jpg]]<br /> <br /> Bonnská úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Angl. Convention on the Conservation of Migratory Species of Wild Animals) je velmi důležitým nástrojem ochrany a péče o [http://cs.wikipedia.org/wiki/biodiverzita biodiverzitu].Vznikla pod záštitou Programu Spojených národů pro životní prostředí ([http://cs.wikipedia.org/wiki/UNEP UNEP]) a k podpisu byla předložena 23.6.1979 v Bonnu. V platnost vstoupila 1.11.1983. Česká republika se stala členskou zemí dne 1.5.1994 [1]. <br /> <br /> <br /> == Cíl úmluvy ==<br /> <br /> Cílem úmluvy je zajištění ochrany stěhovavých druhů prostřednictvím koordinovaných národních aktivit a mezinárodní spolupráce. Úmluva se týká všech stěhovavých živočichů obecně.<br /> <br /> Nejdůležitější závazky plynoucí z přístupu k úmluvě:<br /> * Podporovat, propagovat a spolupracovat na výzkumu a ochraně ve vztahu ke stěhovavým druhům<br /> * Usilovat o zajištění přísné ochrany stěhovavých druhů zahrnutých v příloze I.<br /> * Usilovat o dvoustranné nebo regionální dohody o ochraně a hospodaření s druhy z přílohy II.<br /> <br /> V příloze I. jsou uvedeny kriticky ohrožené druhy, které zasluhují přísnou ochranu. Patří sem například gorila horská, tuleň středomořský, zebra Grévyho, vikuňa, kuprej, divoký jak, adas nubijský, gazela dama, pelikán kadeřavý a bílý, ibis skalní, orel východní, jeřáb japonský, koliha tenkozobá, pět druhů velryb, pět druhů karet a kožatka velká, gaviál indický, z našich druhů je zde orel mořský.<br /> <br /> V příloze II. jsou druhy, k jejichž ochraně a případným možnostem hospodaření s nimi by prospěla spolupráce areálových států na základě k tomuto účelu sjednaných mezinárodních dohod. Příloha zahrnuje například evropské populace netopýrů, delfíny, kytovce, tři druhy evropských tuleňů, slona afrického, dugonga, přímorožce šavlorohé, čápa bílého, všechny plameňáky, kachnovité, dravce, křepelku polní, jeřáby a dropy, většinu bahňáků, vlhu pestrou a mandelíka hajního, všechny lejskovité,mořské želvy, krokodýla mořského, jeden druh jesetera a motýla monarchu stěhovavého. Pokud jsou uvedeny celé systematické skupiny, rozumí se, že v příloze jsou jen druhy stěhovavé. [1].<br /> <br /> ==Dohody pod záštitou úmluvy==<br /> <br /> Součástí úmluvy je základní směrnice pro uzavírání mezinárodních dohod na ochranu druhů zahrnutých v II. příloze. V současné době je v platnosti celá řada dohod a memorand, z nichž pro Českou repubiku jsou významné tři následující:<br /> *Dohoda o ochraně populací evropských netopýrů (Angl. Agreement on the Conservation of Populations of European Bats - EUROBATS)- tato dohoda vstoupila v platnost v roce 1994, kdy k ní přistoupila ČR. Na území České republiky se vyskytuje celkem 21 druhů netopýrů zahrnutých v dohodě.. <br /> <br /> == Témata ==<br /> ----<br /> * [[Program OSN pro životní prostředí]]<br /> * [[globální ochrana biodiverzity]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> ----<br /> # Kučera, J., Turoňová, D., Červený, J. (1994): Česká republika přistupuje k Bonnské úmluvě. Ochrana Přírody 5/1994, pp. 131 - 134.<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> ----<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> *[http://www.ochranaprirody.cz Agentura ochrany přírody a krajiny ČR]<br /> *[http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPLVF3XKRR0 Bonnská úmluva-text]<br /> *Oficiální stránky Bonnské úmluvy: [http://www.cms.int www.cms.int]<br /> *[http://www.ochranaprirody.cz/res/data/067/009800.pdf Znění úmluvy v originále]<br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div>

Rezacovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Bonnsk%C3%A1_%C3%BAmluva&diff=7477 2009-01-11T23:42:30Z

<p>Rezacovaj: </p> <hr /> <div>__NOTOC__<br /> [[Soubor:Bonn.jpg]]<br /> <br /> Bonnská úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Angl. Convention on the Conservation of Migratory Species of Wild Animals) je velmi důležitým nástrojem ochrany a péče o [http://cs.wikipedia.org/wiki/biodiverzita biodiverzitu].Vznikla pod záštitou Programu Spojených národů pro životní prostředí ([http://cs.wikipedia.org/wiki/UNEP UNEP]) a k podpisu byla předložena 23.6.1979 v Bonnu. V platnost vstoupila 1.11.1983. Česká republika se stala členskou zemí dne 1.5.1994 [1]. <br /> <br /> <br /> == Cíl úmluvy ==<br /> <br /> Cílem úmluvy je zajištění ochrany stěhovavých druhů prostřednictvím koordinovaných národních aktivit a mezinárodní spolupráce. Úmluva se týká všech stěhovavých živočichů obecně.<br /> <br /> Nejdůležitější závazky plynoucí z přístupu k úmluvě:<br /> * Podporovat, propagovat a spolupracovat na výzkumu a ochraně ve vztahu ke stěhovavým druhům<br /> * Usilovat o zajištění přísné ochrany stěhovavých druhů zahrnutých v příloze I.<br /> * Usilovat o dvoustranné nebo regionální dohody o ochraně a hospodaření s druhy z přílohy II.<br /> <br /> V příloze I. jsou uvedeny kriticky ohrožené druhy, které zasluhují přísnou ochranu. Patří sem například gorila horská, tuleň středomořský, zebra Grévyho, vikuňa, kuprej, divoký jak, adas nubijský, gazela dama, pelikán kadeřavý a bílý, ibis skalní, orel východní, jeřáb japonský, koliha tenkozobá, pět druhů velryb, pět druhů karet a kožatka velká, gaviál indický, z našich druhů je zde orel mořský.<br /> <br /> V příloze II. jsou druhy, k jejichž ochraně a případným možnostem hospodaření s nimi by prospěla spolupráce areálových států na základě k tomuto účelu sjednaných mezinárodních dohod. Příloha zahrnuje například evropské populace netopýrů, delfíny, kytovce, tři druhy evropských tuleňů, slona afrického, dugonga, přímorožce šavlorohé, čápa bílého, všechny plameňáky, kachnovité, dravce, křepelku polní, jeřáby a dropy, většinu bahňáků, vlhu pestrou a mandelíka hajního, všechny lejskovité,mořské želvy, krokodýla mořského, jeden druh jesetera a motýla monarchu stěhovavého. Pokud jsou uvedeny celé systematické skupiny, rozumí se, že v příloze jsou jen druhy stěhovavé. [1].<br /> <br /> ==Dohody pod záštitou úmluvy==<br /> <br /> Součástí úmluvy je základní směrnice pro uzavírání mezinárodních dohod na ochranu druhů zahrnutých v II. příloze. V současné době jsou uzavřeny dohody tři. <br /> <br /> == Témata ==<br /> ----<br /> * [[Program OSN pro životní prostředí]]<br /> * [[globální ochrana biodiverzity]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> ----<br /> # Kučera, J., Turoňová, D., Červený, J. (1994): Česká republika přistupuje k Bonnské úmluvě. Ochrana Přírody 5/1994, pp. 131 - 134.<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> ----<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> *[http://www.ochranaprirody.cz Agentura ochrany přírody a krajiny ČR]<br /> *[http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPLVF3XKRR0 Bonnská úmluva-text]<br /> *Oficiální stránky Bonnské úmluvy: [http://www.cms.int www.cms.int]<br /> *[http://www.ochranaprirody.cz/res/data/067/009800.pdf Znění úmluvy v originále]<br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div>

Rezacovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Bonnsk%C3%A1_%C3%BAmluva&diff=7216 2009-01-11T18:14:36Z

<p>Rezacovaj: </p> <hr /> <div>__NOTOC__<br /> [[Soubor:Bonn.jpg]]<br /> <br /> Bonnská úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Angl. Convention on the Conservation of Migratory Species of Wild Animals) je velmi důležitým nástrojem ochrany a péče o [http://cs.wikipedia.org/wiki/biodiverzita biodiverzitu].Vznikla pod záštitou Programu Spojených národů pro životní prostředí ([http://cs.wikipedia.org/wiki/UNEP UNEP]) a k podpisu byla předložena 23.6.1979 v Bonnu. V platnost vstoupila 1.11.1983. Česká republika se stala členskou zemí dne 1.5.1994 [1]. <br /> <br /> <br /> == Cíl úmluvy ==<br /> <br /> Cílem úmluvy je zajištění ochrany stěhovavých druhů prostřednictvím koordinovaných národních aktivit a mezinárodní spolupráce. Úmluva se týká všech stěhovavých živočichů obecně.<br /> <br /> Nejdůležitější závazky plynoucí z přístupu k úmluvě:<br /> * Podporovat, propagovat a spolupracovat na výzkumu a ochraně ve vztahu ke stěhovavým druhům<br /> * Usilovat o zajištění přísné ochrany stěhovavých druhů zahrnutých v příloze I.<br /> * Usilovat o dvoustranné nebo regionální dohody o ochraně a hospodaření s druhy z přílohy II.<br /> <br /> V příloze I. jsou uvedeny kriticky ohrožené druhy, které zasluhují přísnou ochranu. Patří sem například gorila horská, tuleň středomořský, zebra Grévyho, vikuňa, kuprej, divoký jak, adas nubijský, gazela dama, pelikán kadeřavý a bílý, ibis skalní, orel východní, jeřáb japonský, koliha tenkozobá, pět druhů velryb, pět druhů karet a kožatka velká, gaviál indický, z našich druhů je zde orel mořský.<br /> <br /> V příloze II. jsou druhy, k jejichž ochraně a případným možnostem hospodaření s nimi by prospěla spolupráce areálových států na základě k tomuto účelu sjednaných mezinárodních dohod. Příloha zahrnuje například evropské populace netopýrů, delfíny, kytovce atd [1].<br /> <br /> == Témata ==<br /> ----<br /> * [[Program OSN pro životní prostředí]]<br /> * [[globální ochrana biodiverzity]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> ----<br /> # Kučera, J., Turoňová, D., Červený, J. (1994): Česká republika přistupuje k Bonnské úmluvě. Ochrana Přírody 5/1994, pp. 131 - 134.<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> ----<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> *[http://www.ochranaprirody.cz Agentura ochrany přírody a krajiny ČR]<br /> *[http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPLVF3XKRR0 Bonnská úmluva-text]<br /> *Oficiální stránky Bonnské úmluvy: [http://www.cms.int www.cms.int]<br /> *[http://www.ochranaprirody.cz/res/data/067/009800.pdf Znění úmluvy v originále]<br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div>

Rezacovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Bonn.jpg&diff=7215 2009-01-11T18:10:10Z

<p>Rezacovaj: </p> <hr /> <div></div>

Rezacovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Bonnsk%C3%A1_%C3%BAmluva&diff=7201 2009-01-11T17:37:40Z

<p>Rezacovaj: </p> <hr /> <div>__NOTOC__<br /> <br /> Bonnská úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Angl. Convention on the Conservation of Migratory Species of Wild Animals) je velmi důležitým nástrojem ochrany a péče o [http://cs.wikipedia.org/wiki/biodiverzita biodiverzitu].Vznikla pod záštitou Programu Spojených národů pro životní prostředí ([http://cs.wikipedia.org/wiki/UNEP UNEP]) a k podpisu byla předložena 23.6.1979 v Bonnu. V platnost vstoupila 1.11.1983. Česká republika se stala členskou zemí dne 1.5.1994 [1]. <br /> <br /> <br /> == Cíl úmluvy ==<br /> <br /> Cílem úmluvy je zajištění ochrany stěhovavých druhů prostřednictvím koordinovaných národních aktivit a mezinárodní spolupráce. Úmluva se týká všech stěhovavých živočichů obecně.<br /> <br /> Nejdůležitější závazky plynoucí z přístupu k úmluvě:<br /> * Podporovat, propagovat a spolupracovat na výzkumu a ochraně ve vztahu ke stěhovavým druhům<br /> * Usilovat o zajištění přísné ochrany stěhovavých druhů zahrnutých v příloze I.<br /> * Usilovat o dvoustranné nebo regionální dohody o ochraně a hospodaření s druhy z přílohy II.<br /> <br /> V příloze I. jsou uvedeny kriticky ohrožené druhy, které zasluhují přísnou ochranu. Patří sem například gorila horská, tuleň středomořský, zebra Grévyho, vikuňa, kuprej, divoký jak, adas nubijský, gazela dama, pelikán kadeřavý a bílý, ibis skalní, orel východní, jeřáb japonský, koliha tenkozobá, pět druhů velryb, pět druhů karet a kožatka velká, gaviál indický, z našich druhů je zde orel mořský.<br /> <br /> V příloze II. jsou druhy, k jejichž ochraně a případným možnostem hospodaření s nimi by prospěla spolupráce areálových států na základě k tomuto účelu sjednaných mezinárodních dohod. Příloha zahrnuje například evropské populace netopýrů, delfíny, kytovce atd [1].<br /> <br /> == Témata ==<br /> ----<br /> * [[Program OSN pro životní prostředí]]<br /> * [[globální ochrana biodiverzity]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> ----<br /> # Kučera, J., Turoňová, D., Červený, J. (1994): Česká republika přistupuje k Bonnské úmluvě. Ochrana Přírody 5/1994, pp. 131 - 134.<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> ----<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> *[http://www.ochranaprirody.cz Agentura ochrany přírody a krajiny ČR]<br /> *[http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPLVF3XKRR0 Bonnská úmluva-text]<br /> *Oficiální stránky Bonnské úmluvy: [http://www.cms.int www.cms.int]<br /> *[http://www.ochranaprirody.cz/res/data/067/009800.pdf Znění úmluvy v originále]<br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div>

Rezacovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Bonnsk%C3%A1_%C3%BAmluva&diff=7197 2009-01-11T17:30:51Z

<p>Rezacovaj: </p> <hr /> <div>__NOTOC__<br /> <br /> Bonnská úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Angl. Convention on the Conservation of Migratory Species of Wild Animals) je velmi důležitým nástrojem ochrany a péče o [http://cs.wikipedia.org/wiki/biodiverzita biodiverzitu].Vznikla pod záštitou Programu Spojených národů pro životní prostředí ([http://cs.wikipedia.org/wiki/UNEP UNEP]) a k podpisu byla předložena 23.6.1979 v Bonnu. V platnost vstoupila 1.11.1983. Česká republika se stala členskou zemí dne 1.5.1994 [1]. <br /> <br /> <br /> == Cíl úmluvy ==<br /> <br /> Cílem úmluvy je zajištění ochrany stěhovavých druhů prostřednictvím koordinovaných národních aktivit a mezinárodní spolupráce. Úmluva se týká všech stěhovavých živočichů obecně.<br /> <br /> Nejdůležitější závazky plynoucí z přístupu k úmluvě:<br /> * Podporovat, propagovat a spolupracovat na výzkumu a ochraně ve vztahu ke stěhovavým druhům<br /> * Usilovat o zajištění přísné ochrany stěhovavých druhů zahrnutých v příloze I.<br /> * Usilovat o dvoustranné nebo regionální dohody o ochraně a hospodaření s druhy z přílohy II.<br /> <br /> V příloze I. jsou uvedeny kriticky ohrožené druhy, které zasluhují přísnou ochranu. Patří sem například gorila horská, tuleň středomořský, zebra Grévyho, vikuňa, kuprej, divoký jak, adas nubijský, gazela dama, pelikán kadeřavý a bílý, ibis skalní, orel východní, jeřáb japonský, koliha tenkozobá, pět druhů velryb, pět druhů karet a kožatka velká, gaviál indický, z našich druhů je zde orel mořský.<br /> <br /> V příloze II. jsou druhy, k jejichž ochraně a případným možnostem hospodaření s nimi by prospěla spolupráce areálových států na základě k tomuto účelu sjednaných mezinárodních dohod. Příloha zahrnuje například evropské populace netopýrů, delfíny, kytovce atd [1].<br /> <br /> == Témata ==<br /> ----<br /> * [[Program OSN pro životní prostředí]]<br /> * [[globální ochrana biodiverzity]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> ----<br /> # Kučera, J., Turoňová, D., Červený, J. (1994): Česká republika přistupuje k Bonnské úmluvě. Ochrana Přírody 5/1994, pp. 131 - 134.<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> ----<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> *[http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPLVF3XKRR0 Bonnská úmluva-text]<br /> *Oficiální stránky Bonnské úmluvy: [http://www.cms.int www.cms.int]<br /> *[http://www.ochranaprirody.cz Agentura ochrany přírody a krajiny ČR]<br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div>

Rezacovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Bonnsk%C3%A1_%C3%BAmluva&diff=7190 2009-01-11T17:07:57Z

<p>Rezacovaj: </p> <hr /> <div>__NOTOC__<br /> <br /> Bonnská úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Angl. Convention on the Conservation of Migratory Species of Wild Animals) je velmi důležitým nástrojem ochrany a péče o [http://cs.wikipedia.org/wiki/biodiverzita biodiverzitu].Vznikla pod záštitou Programu Spojených národů pro životní prostředí ([http://cs.wikipedia.org/wiki/UNEP UNEP]) a k podpisu byla předložena 23.6.1979 v Bonnu. V platnost vstoupila 1.11.1983. Česká republika se stala členskou zemí dne 1.5.1994 [1]. <br /> <br /> <br /> == Cíl úmluvy ==<br /> <br /> Cílem úmluvy je zajištění ochrany stěhovavých druhů prostřednictvím koordinovaných národních aktivit a mezinárodní spolupráce. Úmluva se týká všech stěhovavých živočichů obecně.<br /> <br /> Nejdůležitější závazky plynoucí z přístupu k úmluvě:<br /> * Podporovat, propagovat a spolupracovat na výzkumu a ochraně ve vztahu ke stěhovavým druhům<br /> * Usilovat o zajištění přísné ochrany stěhovavých druhů zahrnutých v příloze I.<br /> * Usilovat o dvoustranné nebo regionální dohody o ochraně a hospodaření s druhy z přílohy II.<br /> <br /> V příloze I. jsou uvedeny kriticky ohrožené druhy, které zasluhují přísnou ochranu. Patří sem například gorila horská, tuleň středomořský, zebra Grévyho, vikuňa, kuprej, divoký jak, adas nubijský, gazela dama, pelikán kadeřavý a bílý, ibis skalní, orel východní, jeřáb japonský, koliha tenkozobá, pět druhů velryb, pět druhů karet a kožatka velká, gaviál indický, z našich druhů je zde orel mořský.<br /> <br /> V příloze II. jsou druhy, k jejichž ochraně a případným možnostem hospodaření s nimi by prospěla spolupráce areálových států na základě k tomuto účelu sjednaných mezinárodních dohod. Příloha zahrnuje například evropské populace netopýrů, delfíny, kytovce atd [1].<br /> <br /> == Témata ==<br /> ----<br /> * [[Program OSN pro životní prostředí]]<br /> * [[globální ochrana biodiverzity]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> ----<br /> # Kučera, J., Turoňová, D., Červený, J. (1994): Česká republika přistupuje k Bonnské úmluvě. Ochrana Přírody 5/1994, pp. 131 - 134.<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> ----<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> *[http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPLVF3XKRR0 Bonnská úmluva-text]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div>

Rezacovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Komun%C3%A1ln%C3%AD_odpad&diff=7183 2009-01-11T16:42:33Z

<p>Rezacovaj: </p> <hr /> <div>'''Připomínky skupiny A:''' Text je tvořen převážně citacemi a je tedy otázkou, jak k němu přistupovat. Mohu doporučit pouze zestručnit.<br /> <br /> &quot;Připomínky skupiny B: Jakub&quot; Doporučuju uvést: Komunální odpad je odpad ze spotřeby, patří tedy do skupiny např. autovraky nebo pneumatiky, elektroodpad. Jinak je velmi těžké kritizovat něco, co se mi zdá v pořádku . . .<br /> <br /> Připomínky skupiny F (V): Text je jasný a srozumitelný. Více bych však rozvedla skládkování nebo alespoň uvedla odkaz podobně jako u recyklace.Toto by bylo vhodné i pro ostatní využití odpadu, jako je např. spalování, propojit ho s heslem spalovna odpadu, které je uvedeno v enviwiky a kompostování propojit např. s bioplynovou stanicí, taktéž uvedenou v enviwiky.<br /> <br /> Děkuji za připomínky skupiny F, do stránky jsem doplnila příslušné odkazy k heslům jak ve wikipedii tak v enviwikii. Pro skupinu B: Definici komunálního odpadu jsem již neměnila, neboť takto je uvedena i v zákoně o odpadech. Pro skupinu A: Text mi takto přijde výstižný a myslím, že by bylo škoda ho zestručňovat.</div>

Rezacovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Komun%C3%A1ln%C3%AD_odpad&diff=7181 2009-01-11T16:32:22Z

<p>Rezacovaj: </p> <hr /> <div>== Definice ==<br /> <br /> Komunální odpad je významný pojem v oblasti odpadového hospodářství. V zákoně o odpadech (zákon č.185/2001 Sb.) je definován jako veškerý [http://cs.wikipedia.org/wiki/odpad odpad] vznikající na území obce činností fyzických osob, pro kterou nejsou právními předpisy stanovena zvláštní pravidla nebo omezení, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo osob oprávněných k podnikání. Komunálním odpadem se také rozumí odpad vznikající při čištění veřejných komunikací a prostranství, při údržbě veřejné zeleně včetně hřbitovů [4].<br /> <br /> <br /> == Složení ==<br /> <br /> Jedná se o velmi heterogenní směs, která obsahuje například popel, papír, plasty, zbytky potravin, zahradní zbytky, smetky, textil, kovy, sklo, gumu atd. Složení komunálního odpadu se liší podle typu zástavby, ročního období a podle typu sídla, v němž je produkován [1].<br /> <br /> <br /> == Sběr a svoz komunálních odpadů ==<br /> <br /> Systémy sběru a třídění komunálního odpadu lze obecně charakterizovat podle dostupnosti sběrového místa, stupně třídění odpadů a podle používané technologie sběru či způsobu sběru:<br /> <br /> * Podle dostupnosti sběrového místa se rozlišují způsoby sběru na ''odvozový'', ''donáškový'' a ''sběrný dvůr''.<br /> * Systém podle stupně třídění se rozlišují zejména na ''sběr směsného (netříděného) komunálního odpadu'', ''sběr vícedruhového odpadu'' (např. spalitelný odpad) a ''sběr jednodruhového odpadu'' (oddělený sběr jednotlivých komodit - papír, plast, sklo atd.).<br /> * Podle používané technologie sběru je možné rozlišit sběr do ''nádob s horním výsypem'', ''nádob se spodním výsypem'', do ''kontejnerů větších objemů'', ''podzemních kontejnerů'', ''boxů'', ''pytlů'' a ''beznádobový sběr''.<br /> * Způsoby sběru lze rozdělit na ''stacionární'' a ''mobilní'' [3].<br /> <br /> V případě odděleného sběru využitelných složek - komodit se každý materiál sbírá zvlášť do speciálních oddělených nádob, pytlů nebo jiných sběrných prostředků. V tomto případě v obcích a městech ČR převládá stále donáškový způsob sběru, kdy občané musí při odevzdání vytříděných složek překonat určitou vzdálenost. Výtěžnost odděleného sběru ovlivňuje vybavenost území a dostupnost sběrné sítě pro občany. Vybavenost obcí se neustále zlepšuje, v období mezi roky 2004 - 2007 vzrostl počet kontejneru na sběr využitelných složek v obcích o 40 %. Používají se kontejnery různých objemů a typů. Užití konkrétního typu kontejneru závisí na místních podmínkách, technické vybavenosti firem, ochotě obyvatel a přepravních vzdálenostech. S rostoucí výtěžností sběru dochází u papíru a plastů k přechodu na odvozové systémy [2].<br /> <br /> Velmi významnou složkou komunálních odpadů jsou nebezpečné odpady, jenž tvoří v komunálních odpadech přibližně 1 %. Obce a tedy i občané ze zákona jsou povinni nebezpečné odpady odděleně shromažďovat, sbírat a předávat k oddělenému zpracování. Sběr nebezpečných odpadů se uskutečňuje ve sběrných dvorech zřizovaných v obcích nebo mobilním sběrem [3].<br /> <br /> <br /> == Způsoby nakládání s komunálními odpady ==<br /> <br /> Mezi nejčastější způsoby dalšího nakládání s komunálními odpady v ČR patří především [http://cs.wikipedia.org/wiki/skládka skládkování], dále pak [[spalovna odpadů|spalování]], [[bioplynová stanice|kompostování]], anaerobní rozklad biologicky rozložitelných odpadů včetně odpadů ze zeleně a odpadů z veřejného stravování (kofermentační technologie), využívání tuhých odpadů ve fermentorech pro anaerobní stabilizaci kalů z čistíren odpadních vod veřejných kanalizací a zemědělské [[bioplynová stanice|bioplynové stanice]]. Ve světě se ještě využívá mechanicko - biologická úprava a anaerobní rozklad komunálního odpadu [3].<br /> <br /> V zemí EU dochází v současné době k omezování ukládání komunálního odpadu na skládky, zvyšuje se podíl [http://cs.wikipedia.org/wiki/recyklace recyklace] a [[bioplynová stanice|kompostování]]. Je preferováno využití odpadů před jejich odstraněním, s prioritou materiálového využití ([http://cs.wikipedia.org/wiki/recyklace recyklace])odpadů. Přesto odstraňování [http://cs.wikipedia.org/wiki/skládka skládkováním] je nejčastější způsob nakládání s komunálním odpadem v ČR, ale i ve většině dalších zemí EU.I přes legislativní omezení bude v ČR i v nejbližší budoucnosti [http://cs.wikipedia.org/wiki/skládka skládkování] s největší pravděpodobností nezbytnou součástí nakládání s odpady, ale množství komunálního odpadu takto ukládaného by se mělo postupně snižovat [3].<br /> <br /> <br /> == Výroba alternativního paliva ==<br /> <br /> Komunální odpady obsahují významný podíl organické hořlavé fáze a tento podíl se navíc stále zvyšuje. Byla zjištěna poměrně vysoká [http://cs.wikipedia.org/wiki/výhřevnost výhřevnost] některých složek tuhého komunálního odpadu, výrazně převyšující výhřevnost hnědého uhlí. Vytříděním vhodných složek z komunálního odpadu a provedením jejich mechanické úpravy (drcením a tříděním), lze získat alternativní palivo s výhřevností 20 - 22 MJ/kg. Pro toto palivo se začal používat název ekopalivo. Používání ekopaliva v ČR jako náhrady primárních paliv je známé od počátku 90. let minulého století. Pro jeho pojmenování se vžilo několik různých termínů - tuhá topná směs-TTS, tuhé alternativní palivo-TAP, tuhé hořlavé odpady-THO nebo se používaly obchodní názvy od různých výrobců (Kormul, Palozo apod.). Získané palivo je využíváno například pro výrobu tepla v hutnictví a v cementárnách [3].<br /> <br /> <br /> == Veřejná správa ==<br /> Výkon státní správy v odpadovém hospodářství je upraven zákonem [http://www.env.cz/www/platnalegislativa.nsf/d79c09c54250df0dc1256e8900296e32/8fc3e5c15334ab9dc125727b00339581?OpenDocument o odpadech] (zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů). <br /> <br /> == Témata ==<br /> ----<br /> *[[bioplynová stanice]]<br /> *[[littering]]<br /> *[[odpady]]<br /> *[[spalovna odpadů]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> <br /> # Braniš,M., Pivnička, K., Benešová, L., Pušová, R., Tonika, J., Hovorka, J. (2004): Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti životního prostředí a ekologie. Koarolinum, Praha.<br /> # Kotoulová, Z. (2008): Sběr a svoz komunálních odpadů v podmínkách ČR. Odpadové fórum 8/2008, pp. 12 -15.<br /> # MŽP ČR (2005): Komunální odpady. Planeta 11/2005, p.40. <br /> # MŽP ČR (2001): Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech. MŽP ČR, Praha. <br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div>

Rezacovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Komun%C3%A1ln%C3%AD_odpad&diff=7180 2009-01-11T16:30:17Z

<p>Rezacovaj: </p> <hr /> <div>== Definice ==<br /> <br /> Komunální odpad je významný pojem v oblasti odpadového hospodářství. V zákoně o odpadech (zákon č.185/2001 Sb.) je definován jako veškerý [http://cs.wikipedia.org/wiki/odpad odpad] vznikající na území obce činností fyzických osob, pro kterou nejsou právními předpisy stanovena zvláštní pravidla nebo omezení, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo osob oprávněných k podnikání. Komunálním odpadem se také rozumí odpad vznikající při čištění veřejných komunikací a prostranství, při údržbě veřejné zeleně včetně hřbitovů [4].<br /> <br /> <br /> == Složení ==<br /> <br /> Jedná se o velmi heterogenní směs, která obsahuje například popel, papír, plasty, zbytky potravin, zahradní zbytky, smetky, textil, kovy, sklo, gumu atd. Složení komunálního odpadu se liší podle typu zástavby, ročního období a podle typu sídla, v němž je produkován [1].<br /> <br /> <br /> == Sběr a svoz komunálních odpadů ==<br /> <br /> Systémy sběru a třídění komunálního odpadu lze obecně charakterizovat podle dostupnosti sběrového místa, stupně třídění odpadů a podle používané technologie sběru či způsobu sběru:<br /> <br /> * Podle dostupnosti sběrového místa se rozlišují způsoby sběru na ''odvozový'', ''donáškový'' a ''sběrný dvůr''.<br /> * Systém podle stupně třídění se rozlišují zejména na ''sběr směsného (netříděného) komunálního odpadu'', ''sběr vícedruhového odpadu'' (např. spalitelný odpad) a ''sběr jednodruhového odpadu'' (oddělený sběr jednotlivých komodit - papír, plast, sklo atd.).<br /> * Podle používané technologie sběru je možné rozlišit sběr do ''nádob s horním výsypem'', ''nádob se spodním výsypem'', do ''kontejnerů větších objemů'', ''podzemních kontejnerů'', ''boxů'', ''pytlů'' a ''beznádobový sběr''.<br /> * Způsoby sběru lze rozdělit na ''stacionární'' a ''mobilní'' [3].<br /> <br /> V případě odděleného sběru využitelných složek - komodit se každý materiál sbírá zvlášť do speciálních oddělených nádob, pytlů nebo jiných sběrných prostředků. V tomto případě v obcích a městech ČR převládá stále donáškový způsob sběru, kdy občané musí při odevzdání vytříděných složek překonat určitou vzdálenost. Výtěžnost odděleného sběru ovlivňuje vybavenost území a dostupnost sběrné sítě pro občany. Vybavenost obcí se neustále zlepšuje, v období mezi roky 2004 - 2007 vzrostl počet kontejneru na sběr využitelných složek v obcích o 40 %. Používají se kontejnery různých objemů a typů. Užití konkrétního typu kontejneru závisí na místních podmínkách, technické vybavenosti firem, ochotě obyvatel a přepravních vzdálenostech. S rostoucí výtěžností sběru dochází u papíru a plastů k přechodu na odvozové systémy [2].<br /> <br /> Velmi významnou složkou komunálních odpadů jsou nebezpečné odpady, jenž tvoří v komunálních odpadech přibližně 1 %. Obce a tedy i občané ze zákona jsou povinni nebezpečné odpady odděleně shromažďovat, sbírat a předávat k oddělenému zpracování. Sběr nebezpečných odpadů se uskutečňuje ve sběrných dvorech zřizovaných v obcích nebo mobilním sběrem [3].<br /> <br /> <br /> == Způsoby nakládání s komunálními odpady ==<br /> <br /> Mezi nejčastější způsoby dalšího nakládání s komunálními odpady v ČR patří především [http://cs.wikipedia.org/wiki/skládka skládkování], dále pak [[spalovna odpadů|spalování]], [[bioplynová stanice|kompostování]], anaerobní rozklad biologicky rozložitelných odpadů včetně odpadů ze zeleně a odpadů z veřejného stravování (kofermentační technologie), využívání tuhých odpadů ve fermentorech pro anaerobní stabilizaci kalů z čistíren odpadních vod veřejných kanalizací a zemědělské [[bioplynová stanice|bioplynové stanice]]. Ve světě se ještě využívá mechanicko - biologická úprava a anaerobní rozklad komunálního odpadu [3].<br /> <br /> V zemí EU dochází v současné době k omezování ukládání komunálního odpadu na skládky, zvyšuje se podíl [http://cs.wikipedia.org/wiki/recyklace recyklace] a [[bioplynová stanice|kompostování]]. Je preferováno využití odpadů před jejich odstraněním, s prioritou materiálového využití ([http://cs.wikipedia.org/wiki/recyklace recyklace])odpadů. Přesto odstraňování [http://cs.wikipedia.org/wiki/skládka skládkováním] je nejčastější způsob nakládání s komunálním odpadem v ČR, ale i ve většině dalších zemí EU.I přes legislativní omezení bude v ČR i v nejbližší budoucnosti [http://cs.wikipedia.org/wiki/skládka skládkování] s největší pravděpodobností nezbytnou součástí nakládání s odpady, ale množství komunálního odpadu takto ukládaného by se mělo postupně snižovat [3].<br /> <br /> <br /> == Výroba alternativního paliva ==<br /> <br /> Komunální odpady obsahují významný podíl organické hořlavé fáze a tento podíl se navíc stále zvyšuje. Byla zjištěna poměrně vysoká [http://cs.wikipedia.org/wiki/výhřevnost výhřevnost] některých složek tuhého komunálního odpadu, výrazně převyšující výhřevnost hnědého uhlí. Vytříděním vhodných složek z komunálního odpadu a provedením jejich mechanické úpravy (drcením a tříděním), lze získat alternativní palivo s výhřevností 20 - 22 MJ/kg. Pro toto palivo se začal používat název ekopalivo. Používání ekopaliva v ČR jako náhrady primárních paliv je známé od počátku 90. let minulého století. Pro jeho pojmenování se vžilo několik různých termínů - tuhá topná směs-TTS, tuhé alternativní palivo-TAP, tuhé hořlavé odpady-THO nebo se používaly obchodní názvy od různých výrobců (Kormul, Palozo apod.). Získané palivo je využíváno například pro výrobu tepla v hutnictví a v cementárnách [3].<br /> <br /> <br /> == Veřejná správa ==<br /> Výkon státní správy v odpadovém hospodářství je upraven zákonem [http://www.env.cz/www/platnalegislativa.nsf/d79c09c54250df0dc1256e8900296e32/8fc3e5c15334ab9dc125727b00339581?OpenDocument o odpadech] (zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů). <br /> <br /> == Témata ==<br /> ----<br /> *[[littering]]<br /> *[[odpady]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> <br /> # Braniš,M., Pivnička, K., Benešová, L., Pušová, R., Tonika, J., Hovorka, J. (2004): Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti životního prostředí a ekologie. Koarolinum, Praha.<br /> # Kotoulová, Z. (2008): Sběr a svoz komunálních odpadů v podmínkách ČR. Odpadové fórum 8/2008, pp. 12 -15.<br /> # MŽP ČR (2005): Komunální odpady. Planeta 11/2005, p.40. <br /> # MŽP ČR (2001): Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech. MŽP ČR, Praha. <br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div>

Rezacovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Komun%C3%A1ln%C3%AD_odpad&diff=7179 2009-01-11T16:22:17Z

<p>Rezacovaj: </p> <hr /> <div>== Definice ==<br /> <br /> Komunální odpad je významný pojem v oblasti odpadového hospodářství. V zákoně o odpadech (zákon č.185/2001 Sb.) je definován jako veškerý [http://cs.wikipedia.org/wiki/odpad odpad] vznikající na území obce činností fyzických osob, pro kterou nejsou právními předpisy stanovena zvláštní pravidla nebo omezení, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo osob oprávněných k podnikání. Komunálním odpadem se také rozumí odpad vznikající při čištění veřejných komunikací a prostranství, při údržbě veřejné zeleně včetně hřbitovů [4].<br /> <br /> <br /> == Složení ==<br /> <br /> Jedná se o velmi heterogenní směs, která obsahuje například popel, papír, plasty, zbytky potravin, zahradní zbytky, smetky, textil, kovy, sklo, gumu atd. Složení komunálního odpadu se liší podle typu zástavby, ročního období a podle typu sídla, v němž je produkován [1].<br /> <br /> <br /> == Sběr a svoz komunálních odpadů ==<br /> <br /> Systémy sběru a třídění komunálního odpadu lze obecně charakterizovat podle dostupnosti sběrového místa, stupně třídění odpadů a podle používané technologie sběru či způsobu sběru:<br /> <br /> * Podle dostupnosti sběrového místa se rozlišují způsoby sběru na ''odvozový'', ''donáškový'' a ''sběrný dvůr''.<br /> * Systém podle stupně třídění se rozlišují zejména na ''sběr směsného (netříděného) komunálního odpadu'', ''sběr vícedruhového odpadu'' (např. spalitelný odpad) a ''sběr jednodruhového odpadu'' (oddělený sběr jednotlivých komodit - papír, plast, sklo atd.).<br /> * Podle používané technologie sběru je možné rozlišit sběr do ''nádob s horním výsypem'', ''nádob se spodním výsypem'', do ''kontejnerů větších objemů'', ''podzemních kontejnerů'', ''boxů'', ''pytlů'' a ''beznádobový sběr''.<br /> * Způsoby sběru lze rozdělit na ''stacionární'' a ''mobilní'' [3].<br /> <br /> V případě odděleného sběru využitelných složek - komodit se každý materiál sbírá zvlášť do speciálních oddělených nádob, pytlů nebo jiných sběrných prostředků. V tomto případě v obcích a městech ČR převládá stále donáškový způsob sběru, kdy občané musí při odevzdání vytříděných složek překonat určitou vzdálenost. Výtěžnost odděleného sběru ovlivňuje vybavenost území a dostupnost sběrné sítě pro občany. Vybavenost obcí se neustále zlepšuje, v období mezi roky 2004 - 2007 vzrostl počet kontejneru na sběr využitelných složek v obcích o 40 %. Používají se kontejnery různých objemů a typů. Užití konkrétního typu kontejneru závisí na místních podmínkách, technické vybavenosti firem, ochotě obyvatel a přepravních vzdálenostech. S rostoucí výtěžností sběru dochází u papíru a plastů k přechodu na odvozové systémy [2].<br /> <br /> Velmi významnou složkou komunálních odpadů jsou nebezpečné odpady, jenž tvoří v komunálních odpadech přibližně 1 %. Obce a tedy i občané ze zákona jsou povinni nebezpečné odpady odděleně shromažďovat, sbírat a předávat k oddělenému zpracování. Sběr nebezpečných odpadů se uskutečňuje ve sběrných dvorech zřizovaných v obcích nebo mobilním sběrem [3].<br /> <br /> <br /> == Způsoby nakládání s komunálními odpady ==<br /> <br /> Mezi nejčastější způsoby dalšího nakládání s komunálními odpady v ČR patří především [http://cs.wikipedia.org/wiki/skládka skládkování], dále pak [[spalovna odpadů|spalování]], [[bioplynová stanice|kompostování]], anaerobní rozklad biologicky rozložitelných odpadů včetně odpadů ze zeleně a odpadů z veřejného stravování (kofermentační technologie), využívání tuhých odpadů ve fermentorech pro anaerobní stabilizaci kalů z čistíren odpadních vod veřejných kanalizací a zemědělské [[bioplynová stanice|bioplynové stanice]] bioplynové stanice. Ve světě se ještě využívá mechanicko - biologická úprava a anaerobní rozklad komunálního odpadu [3].<br /> <br /> V zemí EU dochází v současné době k omezování ukládání komunálního odpadu na skládky, zvyšuje se podíl [http://cs.wikipedia.org/wiki/recyklace recyklace] a [[bioplynová stanice|kompostování]]. Je preferováno využití odpadů před jejich odstraněním, s prioritou materiálového využití ([http://cs.wikipedia.org/wiki/recyklace recyklace])odpadů. Přesto odstraňování [http://cs.wikipedia.org/wiki/skládka skládkováním] je nejčastější způsob nakládání s komunálním odpadem v ČR, ale i ve většině dalších zemí EU.I přes legislativní omezení bude v ČR i v nejbližší budoucnosti [http://cs.wikipedia.org/wiki/skládka skládkování] s největší pravděpodobností nezbytnou součástí nakládání s odpady, ale množství komunálního odpadu takto ukládaného by se mělo postupně snižovat [3].<br /> <br /> <br /> == Výroba alternativního paliva ==<br /> <br /> Komunální odpady obsahují významný podíl organické hořlavé fáze a tento podíl se navíc stále zvyšuje. Byla zjištěna poměrně vysoká [http://cs.wikipedia.org/wiki/výhřevnost výhřevnost] některých složek tuhého komunálního odpadu, výrazně převyšující výhřevnost hnědého uhlí. Vytříděním vhodných složek z komunálního odpadu a provedením jejich mechanické úpravy (drcením a tříděním), lze získat alternativní palivo s výhřevností 20 - 22 MJ/kg. Pro toto palivo se začal používat název ekopalivo. Používání ekopaliva v ČR jako náhrady primárních paliv je známé od počátku 90. let minulého století. Pro jeho pojmenování se vžilo několik různých termínů - tuhá topná směs-TTS, tuhé alternativní palivo-TAP, tuhé hořlavé odpady-THO nebo se používaly obchodní názvy od různých výrobců (Kormul, Palozo apod.). Získané palivo je využíváno například pro výrobu tepla v hutnictví a v cementárnách [3].<br /> <br /> <br /> == Veřejná správa ==<br /> Výkon státní správy v odpadovém hospodářství je upraven zákonem [http://www.env.cz/www/platnalegislativa.nsf/d79c09c54250df0dc1256e8900296e32/8fc3e5c15334ab9dc125727b00339581?OpenDocument o odpadech] (zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů). <br /> <br /> == Témata ==<br /> ----<br /> *[[littering]]<br /> *[[odpady]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> <br /> # Braniš,M., Pivnička, K., Benešová, L., Pušová, R., Tonika, J., Hovorka, J. (2004): Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti životního prostředí a ekologie. Koarolinum, Praha.<br /> # Kotoulová, Z. (2008): Sběr a svoz komunálních odpadů v podmínkách ČR. Odpadové fórum 8/2008, pp. 12 -15.<br /> # MŽP ČR (2005): Komunální odpady. Planeta 11/2005, p.40. <br /> # MŽP ČR (2001): Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech. MŽP ČR, Praha. <br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div>

Rezacovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Komun%C3%A1ln%C3%AD_odpad&diff=7168 2009-01-11T15:57:24Z

<p>Rezacovaj: </p> <hr /> <div>== Definice ==<br /> <br /> Komunální odpad je významný pojem v oblasti odpadového hospodářství. V zákoně o odpadech (zákon č.185/2001 Sb.) je definován jako veškerý [http://cs.wikipedia.org/wiki/odpad odpad] vznikající na území obce činností fyzických osob, pro kterou nejsou právními předpisy stanovena zvláštní pravidla nebo omezení, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo osob oprávněných k podnikání. Komunálním odpadem se také rozumí odpad vznikající při čištění veřejných komunikací a prostranství, při údržbě veřejné zeleně včetně hřbitovů [4].<br /> <br /> <br /> == Složení ==<br /> <br /> Jedná se o velmi heterogenní směs, která obsahuje například popel, papír, plasty, zbytky potravin, zahradní zbytky, smetky, textil, kovy, sklo, gumu atd. Složení komunálního odpadu se liší podle typu zástavby, ročního období a podle typu sídla, v němž je produkován [1].<br /> <br /> <br /> == Sběr a svoz komunálních odpadů ==<br /> <br /> Systémy sběru a třídění komunálního odpadu lze obecně charakterizovat podle dostupnosti sběrového místa, stupně třídění odpadů a podle používané technologie sběru či způsobu sběru:<br /> <br /> * Podle dostupnosti sběrového místa se rozlišují způsoby sběru na ''odvozový'', ''donáškový'' a ''sběrný dvůr''.<br /> * Systém podle stupně třídění se rozlišují zejména na ''sběr směsného (netříděného) komunálního odpadu'', ''sběr vícedruhového odpadu'' (např. spalitelný odpad) a ''sběr jednodruhového odpadu'' (oddělený sběr jednotlivých komodit - papír, plast, sklo atd.).<br /> * Podle používané technologie sběru je možné rozlišit sběr do ''nádob s horním výsypem'', ''nádob se spodním výsypem'', do ''kontejnerů větších objemů'', ''podzemních kontejnerů'', ''boxů'', ''pytlů'' a ''beznádobový sběr''.<br /> * Způsoby sběru lze rozdělit na ''stacionární'' a ''mobilní'' [3].<br /> <br /> V případě odděleného sběru využitelných složek - komodit se každý materiál sbírá zvlášť do speciálních oddělených nádob, pytlů nebo jiných sběrných prostředků. V tomto případě v obcích a městech ČR převládá stále donáškový způsob sběru, kdy občané musí při odevzdání vytříděných složek překonat určitou vzdálenost. Výtěžnost odděleného sběru ovlivňuje vybavenost území a dostupnost sběrné sítě pro občany. Vybavenost obcí se neustále zlepšuje, v období mezi roky 2004 - 2007 vzrostl počet kontejneru na sběr využitelných složek v obcích o 40 %. Používají se kontejnery různých objemů a typů. Užití konkrétního typu kontejneru závisí na místních podmínkách, technické vybavenosti firem, ochotě obyvatel a přepravních vzdálenostech. S rostoucí výtěžností sběru dochází u papíru a plastů k přechodu na odvozové systémy [2].<br /> <br /> Velmi významnou složkou komunálních odpadů jsou nebezpečné odpady, jenž tvoří v komunálních odpadech přibližně 1 %. Obce a tedy i občané ze zákona jsou povinni nebezpečné odpady odděleně shromažďovat, sbírat a předávat k oddělenému zpracování. Sběr nebezpečných odpadů se uskutečňuje ve sběrných dvorech zřizovaných v obcích nebo mobilním sběrem [3].<br /> <br /> <br /> == Způsoby nakládání s komunálními odpady ==<br /> <br /> Mezi nejčastější způsoby dalšího nakládání s komunálními odpady v ČR patří především [http://cs.wikipedia.org/wiki/skládka skládkování], dále pak spalování, kompostování, anaerobní rozklad biologicky rozložitelných odpadů včetně odpadů ze zeleně a odpadů z veřejného stravování (kofermentační technologie), využívání tuhých odpadů ve fermentorech pro anaerobní stabilizaci kalů z čistíren odpadních vod veřejných kanalizací a zemědělské bioplynové stanice. Ve světě se ještě využívá mechanicko - biologická úprava a anaerobní rozklad komunálního odpadu [3].<br /> <br /> V zemí EU dochází v současné době k omezování ukládání komunálního odpadu na skládky, zvyšuje se podíl [http://cs.wikipedia.org/wiki/recyklace recyklace] a kompostování. Je preferováno využití odpadů před jejich odstraněním, s prioritou materiálového využití ([http://cs.wikipedia.org/wiki/recyklace recyklace])odpadů. Přesto odstraňování [http://cs.wikipedia.org/wiki/skládka skládkováním] je nejčastější způsob nakládání s komunálním odpadem v ČR, ale i ve většině dalších zemí EU.I přes legislativní omezení bude v ČR i v nejbližší budoucnosti [http://cs.wikipedia.org/wiki/skládka skládkování] s největší pravděpodobností nezbytnou součástí nakládání s odpady, ale množství komunálního odpadu takto ukládaného by se mělo postupně snižovat [3].<br /> <br /> <br /> == Výroba alternativního paliva ==<br /> <br /> Komunální odpady obsahují významný podíl organické hořlavé fáze a tento podíl se navíc stále zvyšuje. Byla zjištěna poměrně vysoká [http://cs.wikipedia.org/wiki/výhřevnost výhřevnost] některých složek tuhého komunálního odpadu, výrazně převyšující výhřevnost hnědého uhlí. Vytříděním vhodných složek z komunálního odpadu a provedením jejich mechanické úpravy (drcením a tříděním), lze získat alternativní palivo s výhřevností 20 - 22 MJ/kg. Pro toto palivo se začal používat název ekopalivo. Používání ekopaliva v ČR jako náhrady primárních paliv je známé od počátku 90. let minulého století. Pro jeho pojmenování se vžilo několik různých termínů - tuhá topná směs-TTS, tuhé alternativní palivo-TAP, tuhé hořlavé odpady-THO nebo se používaly obchodní názvy od různých výrobců (Kormul, Palozo apod.). Získané palivo je využíváno například pro výrobu tepla v hutnictví a v cementárnách [3].<br /> <br /> <br /> == Veřejná správa ==<br /> Výkon státní správy v odpadovém hospodářství je upraven zákonem [http://www.env.cz/www/platnalegislativa.nsf/d79c09c54250df0dc1256e8900296e32/8fc3e5c15334ab9dc125727b00339581?OpenDocument o odpadech] (zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů). <br /> <br /> == Témata ==<br /> ----<br /> *[[littering]]<br /> *[[odpady]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> <br /> # Braniš,M., Pivnička, K., Benešová, L., Pušová, R., Tonika, J., Hovorka, J. (2004): Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti životního prostředí a ekologie. Koarolinum, Praha.<br /> # Kotoulová, Z. (2008): Sběr a svoz komunálních odpadů v podmínkách ČR. Odpadové fórum 8/2008, pp. 12 -15.<br /> # MŽP ČR (2005): Komunální odpady. Planeta 11/2005, p.40. <br /> # MŽP ČR (2001): Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech. MŽP ČR, Praha. <br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div>

Rezacovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Zvl%C3%A1%C5%A1t%C4%9B_chr%C3%A1n%C4%9Bn%C3%BD_druh&diff=6205 2008-12-11T07:40:43Z

<p>Rezacovaj: </p> <hr /> <div>'''Připomínky skupina D'''<br /> Heslo je vrámci možností pěkně zpracované. Nicméně zdroje bych rozšířil i o obecnější studie ( problémy týkající se vyhlášení ohrožených druhů, management atd.. ) , zde jsou použity pouze informace z právních předpisů. Také bych zmínil pouze okrajově jakým způsobem se může rostlina či živočich dostat na zmíněný seznam. Fotka je opravdu velmi velká a text činí méně estetickým:) Pokud je v textu vložená fotka měl by se zde objevit i popis co se na fotce nachází. V tomto případě zde není a tedy fotka ztrácí význam. O zdroji fotky nemluvě ( přeci jen je toto oficiální web, tedy by se neměl dostat do problémů s autorským právem ). <br /> <br /> <br /> '''Připomínky skupiny C'''<br /> Musím poznamenat, že se jedná o dobře a logicky zpracované heslo,celá stránka je přehlená. Zdroj k obrázku je již uvedený a samotný obrázek v současné době již vylepšuje vzhled stránky. Jedinou chybičku (spíše překlep), kterou jsem našla, je u odkazu na vyhlášku č.395/1992 Sb. ''kde místo r.1992 napsáno 1002''. Dále bych ještě do odkazů přidala odkaz na &quot;Červené knihy&quot;(heslo je také zpracovávané v rámci Enviwiki) a souvislost zvláště chráněných druhů s druhy uvedenými v červených knihách.<br /> <br /> '''připomínky skupiny A'''<br /> Opravdu se těžko něco vytýká, velmi logicky a pečlivě zpracované heslo. Jen chybí odkaz na seznam zvláště chráněných druhů živočichů. Fotka by mohla být menší.</div>

Rezacovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Organoleptick%C3%A9_vlastnosti_vody&diff=6200 2008-12-11T04:54:29Z

<p>Rezacovaj: </p> <hr /> <div>'''Připomínky skupiny C:'''<br /> Toto heslo je velmi rozsáhlé, proto je vemi těžké ho vystihnout tak, aby nebylo informací příliš nebo aby zase výsledný text nepůsobil příliš stručně a kostnatě, což se stalo v tomto případě. Myslím, že stránka je celkem nepřehledná (příliš mnoho vynechávaných řádků), jednotlivé vlastnosti by chtělo trochu více vysvětlit nebo k nim udělat příslušně odkazy. Dále souhlasím s tím, že by bylo dobré napsat, že se jedná o vlastnosti pitné vody.<br /> <br /> připomínky skupina D: Celý text je podivně formátovaný, nevím ale zdá se mi že někde je řádkování 1,5 jinde zase 1, spousta odstavců, naprosto zbytečně to celý text činí mnohem méně přehledným. Dobré by bylo dodat že se jedná o pitnou vodu, například u teploty je to trošku vytržené z kontextu : &quot; Optimální teplota vody je 8-12 ºC &quot; Optimální k čemu? Též &quot;přesun a koncentrace kyslíku&quot; nemusí být každému jasné ( tedy dovysvětlit jak se kyslík dostane vůbec do vody:) ). U zdrojů pak doporučuji použít funkci tohoto webu při odkazování a místo nevzhledných &quot;www.blbla. a spousta dalších znaků&quot; použít tlačítko externího odkazu a odkaz jednoduše popsat : [http://www.example.com Titulek odkazu]<br /> <br /> Připomínky skupiny (B):Heslo je jasně vymezené.ale např.u té teploty se mi nezdá věta „Teplejší voda není tolik osvěžující a studenější voda může způsobovat zdravotní problémy“<br /> Tam by bylo dobré zmínit ,že jde o pitnou vodu.Dále bych z chemického pohledu udělala odkaz na turbidimetrii.</div>

Rezacovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Organoleptick%C3%A9_vlastnosti_vody&diff=6199 2008-12-11T04:41:14Z

<p>Rezacovaj: </p> <hr /> <div>'''Připomínky skupiny C:'''<br /> <br /> <br /> připomínky skupina D: Celý text je podivně formátovaný, nevím ale zdá se mi že někde je řádkování 1,5 jinde zase 1, spousta odstavců, naprosto zbytečně to celý text činí mnohem méně přehledným. Dobré by bylo dodat že se jedná o pitnou vodu, například u teploty je to trošku vytržené z kontextu : &quot; Optimální teplota vody je 8-12 ºC &quot; Optimální k čemu? Též &quot;přesun a koncentrace kyslíku&quot; nemusí být každému jasné ( tedy dovysvětlit jak se kyslík dostane vůbec do vody:) ). U zdrojů pak doporučuji použít funkci tohoto webu při odkazování a místo nevzhledných &quot;www.blbla. a spousta dalších znaků&quot; použít tlačítko externího odkazu a odkaz jednoduše popsat : [http://www.example.com Titulek odkazu]<br /> <br /> Připomínky skupiny (B):Heslo je jasně vymezené.ale např.u té teploty se mi nezdá věta „Teplejší voda není tolik osvěžující a studenější voda může způsobovat zdravotní problémy“<br /> Tam by bylo dobré zmínit ,že jde o pitnou vodu.Dále bych z chemického pohledu udělala odkaz na turbidimetrii.</div>

Rezacovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:M%C4%9Bstsk%C3%A1_zele%C5%88&diff=6198 2008-12-11T04:34:48Z

<p>Rezacovaj: </p> <hr /> <div>'''Připomínky Skupiny B (Ji):''' Obsahově velmi hezky a výstižně zpracované heslo. Pouze bych do textu vložila nějaké citace zdrojů. Také mi není docela jasné závěrečné rozdělení zdrojů a literatury. Do &quot;Zdrojů&quot; by mělo patřit vše, co bylo použito k tvorbě hesla a do &quot;Odkazů&quot; pak webové stránky a tištěná literatura, které slouží k dalšímu studiu. Viz http://www.czp.cuni.cz/lms/mod/resource/view.php?id=1059<br /> <br /> ---<br /> <br /> '''Připomínky skupiny C:''' Zde lze opravdu velmi těžko hledat chyby, text je přehledně a logicky rozčleněn. Jen mě překvapilo to ohromné množství literatury, ale je to samozřejmě jen ku prospěchu věci. Jedinou připomínku bych měla ke &quot;greenbelts&quot; - pro lajka by bylo dobré více vysvětlit o co se jedná.<br /> ---<br /> <br /> '''Připomínky Skupiny E (P):''' Zde se těžko něco vytýká, heslo je pečlivě zpracované a má logickou strukturu. Možná by se hodil nějaký obrázek městské zeleně, který by stránku obzvláštnil. Také by snad bylo vhodné trochu rozvést téma ohrožení městské zeleně, které látky jí nejvíc vadí atd. Seznam literatury na mě působí až příliš vyčerpávající, ale to samozřejmě nelze označit za chybu.</div>

Rezacovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Disturbance&diff=6197 2008-12-11T04:21:28Z

<p>Rezacovaj: </p> <hr /> <div><br /> '''Připomínky skupiny A'''<br /> Souhlasím s tím že se dá težko něco vytýkat,text je přehledný, logický a i vyčerpávající, ale něco jsem přeci jen našla:) V odstavci dělelní disturbanci je špatně uvedeno dělení - oddělila bych zvlášt antopogenní a přirozené příčiny, dále oddělit dva druhy přirozených příčin. (V textu je zbytečně/chybně odrážka u &quot;Výše jmenované příklady patří mezi přirozené příčiny disturbancí.&quot;) Možná ještě nějaký obrázek by nebyl?:) A třeba ještě rozvést odstavec katastorfy, pohromy o konkretní příklady ( v posledních letech Šumava, Tatry...)<br /> <br /> <br /> ----<br /> '''Připomínky skupiny E'''<br /> <br /> Tady se těžko hledají nedostatky. Text je logicky vystavěný, přehledný a dostatečně obsáhlý. Možná bych vysvětlil některé odborné výrazy, protože k textu se jistě dostanou i lidé, kteří nemají tak hluboké znalosti z oblasti přírodních věd. Také by byl vhodný odkaz termínů primární a sekundární produkce, které zpracovává skupina F. Jinak jsem si nevšiml ničeho, co by se dalo vytknout.<br /> <br /> <br /> ----<br /> '''Připomínky skupiny C:'''<br /> Opět musím uvést, že zde lze jen těžko hledat kritická slova - text je výstižný a logický. Souhlasím, že v odstavci &quot;dělení disturbancí&quot; jsou nepřehledně odděleny přirozené a antropogenní disturbance- příklady přirozených dist. bych dala jako podskupinu. Dále bych v odstavci &quot;pohromy a katastrofy&quot; zmínila, že takovéto uvažování dalo vzniku teorii katastrof,která je založená na matematickém zpracování, jenž pomáhá pochopit vývojové procesy každého systému včetně krajiny.</div>

Rezacovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Disturbance&diff=6196 2008-12-11T03:52:50Z

<p>Rezacovaj: </p> <hr /> <div><br /> <br /> '''Připomínky skupiny A'''<br /> Souhlasím s tím že se dá težko něco vytýkat,text je přehledný, logický a i vyčerpávající, ale něco jsem přeci jen našla:) V odstavci dělelní disturbanci je špatně uvedeno dělení - oddělila bych zvlášt antopogenní a přirozené příčiny, dále oddělit dva druhy přirozených příčin. (V textu je zbytečně/chybně odrážka u &quot;Výše jmenované příklady patří mezi přirozené příčiny disturbancí.&quot;) Možná ještě nějaký obrázek by nebyl?:) A třeba ještě rozvést odstavec katastorfy, pohromy o konkretní příklady ( v posledních letech Šumava, Tatry...)<br /> <br /> <br /> ----<br /> '''Připomínky skupiny E'''<br /> <br /> Tady se těžko hledají nedostatky. Text je logicky vystavěný, přehledný a dostatečně obsáhlý. Možná bych vysvětlil některé odborné výrazy, protože k textu se jistě dostanou i lidé, kteří nemají tak hluboké znalosti z oblasti přírodních věd. Také by byl vhodný odkaz termínů primární a sekundární produkce, které zpracovává skupina F. Jinak jsem si nevšiml ničeho, co by se dalo vytknout.<br /> <br /> <br /> ----<br /> Připomínky skupiny C:</div>

Rezacovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:%C4%8Cerven%C3%A9_knihy&diff=6195 2008-12-11T03:48:31Z

<p>Rezacovaj: /* = Připomínky Skupiny C: = */</p> <hr /> <div>=== Připomínky Skupiny D ===<br /> Není dodržen rozsah, bylo by vhodné text rozšířit. Např.: Historie červených knih – první vydání, případně stručné vysvětlení kategorizace IUCN – A – E (je možné nalézt to v odkaze na stránkách IUCN, ale ty jsou v angličtině). <br /> 1.odstavec by bylo možné rozdělit na podkapitoly '''Červená kniha''' (něco jako stručná definice) a '''červené seznamy'''.<br /> <br /> ----<br /> === Připomínky Skupiny B (Ji)===<br /> Obsahově je heslo celkem v pořádku, jen bych do kapitoly &quot;Červené knihy ČR a SR&quot; uvedla také kolik dílů u nás vyšlo a které (Ptáci, Bezobratlí, Vyšší rostliny atd.) a použila bych alespoň jednou celý název knihy (Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR). Citace jednotlivých knih by bylo možná dobré uvést také do kapitoly &quot;Literatura&quot; jako publikace k dalšímu studiu. Také navrhuji zmínit se o Červené knize biotopů viz http://www.usbe.cas.cz/cervenakniha/ . A ještě malá chybka, poslední věta je nedopsaná.<br /> <br /> ----<br /> <br /> <br /> == Připomínky Skupiny C: ==<br /> Stránka obsahuje řadu zajímavých informací, ale chtělo by ji ještě trochu rozšířit, např. vyjmenovat jednotlivé díly červených knih, které u nás vyšly a uvést k nim základní informace ( především citace, počty ohrožených druhů). Dále jsem nalezla v textu 2 malé chybičky- &quot;velikost ohrožení druhů&quot;, bych nahradila &quot;stupeň ohrožení druhů&quot;; poslední věta nedává smysl. Zajímavé by bylo také vytvořit odkaz na stránku MŽP k vyhlášce č.395/1992 Sb..</div>

Rezacovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:%C4%8Cerven%C3%A9_knihy&diff=6194 2008-12-11T03:47:07Z

<p>Rezacovaj: /* Připomínky Skupiny C: */</p> <hr /> <div>=== Připomínky Skupiny D ===<br /> Není dodržen rozsah, bylo by vhodné text rozšířit. Např.: Historie červených knih – první vydání, případně stručné vysvětlení kategorizace IUCN – A – E (je možné nalézt to v odkaze na stránkách IUCN, ale ty jsou v angličtině). <br /> 1.odstavec by bylo možné rozdělit na podkapitoly '''Červená kniha''' (něco jako stručná definice) a '''červené seznamy'''.<br /> <br /> ----<br /> === Připomínky Skupiny B (Ji)===<br /> Obsahově je heslo celkem v pořádku, jen bych do kapitoly &quot;Červené knihy ČR a SR&quot; uvedla také kolik dílů u nás vyšlo a které (Ptáci, Bezobratlí, Vyšší rostliny atd.) a použila bych alespoň jednou celý název knihy (Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR). Citace jednotlivých knih by bylo možná dobré uvést také do kapitoly &quot;Literatura&quot; jako publikace k dalšímu studiu. Také navrhuji zmínit se o Červené knize biotopů viz http://www.usbe.cas.cz/cervenakniha/ . A ještě malá chybka, poslední věta je nedopsaná.<br /> <br /> ----<br /> <br /> <br /> == = Připomínky Skupiny C: = ==<br /> Stránka obsahuje řadu zajímavých informací, ale chtělo by ji ještě trochu rozšířit, např. vyjmenovat jednotlivé díly červených knih, které u nás vyšly a uvést k nim základní informace ( především citace, počty ohrožených druhů). Dále jsem nalezla v textu 2 malé chybičky- &quot;velikost ohrožení druhů&quot;, bych nahradila &quot;stupeň ohrožení druhů&quot;; poslední věta nedává smysl. Zajímavé by bylo také vytvořit odkaz na stránku MŽP k vyhlášce č.395/1992 Sb..</div>

Rezacovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:%C4%8Cerven%C3%A9_knihy&diff=6193 2008-12-11T03:46:25Z

<p>Rezacovaj: /* Připomínky Skupiny C */</p> <hr /> <div>=== Připomínky Skupiny D ===<br /> Není dodržen rozsah, bylo by vhodné text rozšířit. Např.: Historie červených knih – první vydání, případně stručné vysvětlení kategorizace IUCN – A – E (je možné nalézt to v odkaze na stránkách IUCN, ale ty jsou v angličtině). <br /> 1.odstavec by bylo možné rozdělit na podkapitoly '''Červená kniha''' (něco jako stručná definice) a '''červené seznamy'''.<br /> <br /> ----<br /> === Připomínky Skupiny B (Ji)===<br /> Obsahově je heslo celkem v pořádku, jen bych do kapitoly &quot;Červené knihy ČR a SR&quot; uvedla také kolik dílů u nás vyšlo a které (Ptáci, Bezobratlí, Vyšší rostliny atd.) a použila bych alespoň jednou celý název knihy (Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR). Citace jednotlivých knih by bylo možná dobré uvést také do kapitoly &quot;Literatura&quot; jako publikace k dalšímu studiu. Také navrhuji zmínit se o Červené knize biotopů viz http://www.usbe.cas.cz/cervenakniha/ . A ještě malá chybka, poslední věta je nedopsaná.<br /> <br /> ----<br /> <br /> = Připomínky Skupiny C: =<br /> Stránka obsahuje řadu zajímavých informací, ale chtělo by ji ještě trochu rozšířit, např. vyjmenovat jednotlivé díly červených knih, které u nás vyšly a uvést k nim základní informace ( především citace, počty ohrožených druhů). Dále jsem nalezla v textu 2 malé chybičky- &quot;velikost ohrožení druhů&quot;, bych nahradila &quot;stupeň ohrožení druhů&quot;; poslední věta nedává smysl. Zajímavé by bylo také vytvořit odkaz na stránku MŽP k vyhlášce č.395/1992 Sb..</div>

Rezacovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:%C3%9Amluva_o_d%C3%A1lkov%C3%A9m_zne%C4%8Di%C5%A1%C5%A5ov%C3%A1n%C3%AD_ovzdu%C5%A1%C3%AD_p%C5%99esahuj%C3%ADc%C3%ADm_hranice_st%C3%A1t%C5%AF&diff=6192 2008-12-11T03:19:59Z

<p>Rezacovaj: /* Skupina C : */</p> <hr /> <div>=== Skupina C :===<br /> V tomto případě je velmi těžké kritizovat něco, co podle mého názoru splňuje veškeré požadavky na výstižnost, přehlednost a kvalitu textu. Možná bych jen ještě doplnila, že úmluva umožňuje zjišťovat dálkový přenos a omezovat tak vypouštění emisí určitých znečiťujících látek prostřednictvím již zmíněných protokolů. Úmluva tedy umožnila jednotlivým státům přístup k informacím a monitoringu znečištění ovzduší ostatních státu, umožnila najít tedy původce znečištění v mezinárodním měřítku a poskytla možnosti, jak toto znečištění omezovat. Dále bych napsala něco více o vstahu ČR k úmluvě, neboť myslím, že ČR není signatářem všech protokolů.<br /> <br /> === Poznámky pedagogů ===<br /> Dovolil jsem si přidat propojení s dalšími stránkami.<br /> <br /> --[[Uživatel:Jiří Dlouhý|Jiří Dlouhý]] 2. 12. 2008, 17:15 (UTC)<br /> <br /> ----<br /> <br /> === Skupina F ===<br /> <br /> Heslo je zpracované, dle mého názoru, pečlivě a srozumitelně. I po strukturní stránce mi přijde v pořádku. Snad jen v kapitole '''Organizační struktura CLRTAP''' jde autor trochu moc do deteilů. Tyto informace by si spíše čtenář měl najít v některém z odkazů. A ještě by asi nebylo od věci, doplnit tam nějaké konkrétní informace vztahující se k ČR. ( Např.: Kdy ČR ratifikovala tuto úmluvu atd.)<br /> <br /> <br /> ===Skupina E (B)===<br /> Skutečně je těžké něco vytknout, text je v logickém sledu, možná chybí trochu více info (jen třeba v odkazech) o přenášených látkách, odkud jsou (z jakých zdrojů apod.), třeba nějaká stručná obecná charakteristika, aby si to uživatel dokázal představit (třeba rozdíl v době setrvání v atmosféře látek, které dokáží překonat hranice kontinentů a těmi, které to &quot;neumí&quot; :). Nevím ale, nerozšířilo by se tím dané heslo příliš...?<br /> V každém případě souhlasím, že chybí zmínka o ČR, ale zároveň nesouhlasím, že je kapitola '''Organizační struktura CLRTAP''' příliš detailní, naopak dává možnost lépe si představit, jak široké spektrum činností je v CLRTAP obsaženo.</div>

Rezacovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:%C3%9Amluva_o_d%C3%A1lkov%C3%A9m_zne%C4%8Di%C5%A1%C5%A5ov%C3%A1n%C3%AD_ovzdu%C5%A1%C3%AD_p%C5%99esahuj%C3%ADc%C3%ADm_hranice_st%C3%A1t%C5%AF&diff=6191 2008-12-11T03:17:26Z

<p>Rezacovaj: /* skupina C */</p> <hr /> <div>=== Skupina C :===<br /> ----<br /> V tomto případě je velmi těžké kritizovat něco, co podle mého názoru splňuje veškeré požadavky na výstižnost, přehlednost a kvalitu textu. Možná bych jen ještě doplnila, že úmluva umožňuje zjišťovat dálkový přenos a omezovat tak vypouštění emisí určitých znečiťujících látek prostřednictvím již zmíněných protokolů. Úmluva tedy umožnila jednotlivým státům přístup k informacím a monitoringu znečištění ovzduší ostatních státu, umožnila najít tedy původce znečištění v mezinárodním měřítku a poskytla možnosti, jak toto znečištění omezovat. Dále bych napsala něco více o vstahu ČR k úmluvě, neboť myslím, že ČR není signatářem všech protokolů.<br /> <br /> === Poznámky pedagogů ===<br /> Dovolil jsem si přidat propojení s dalšími stránkami.<br /> <br /> --[[Uživatel:Jiří Dlouhý|Jiří Dlouhý]] 2. 12. 2008, 17:15 (UTC)<br /> <br /> ----<br /> <br /> === Skupina F ===<br /> <br /> Heslo je zpracované, dle mého názoru, pečlivě a srozumitelně. I po strukturní stránce mi přijde v pořádku. Snad jen v kapitole '''Organizační struktura CLRTAP''' jde autor trochu moc do deteilů. Tyto informace by si spíše čtenář měl najít v některém z odkazů. A ještě by asi nebylo od věci, doplnit tam nějaké konkrétní informace vztahující se k ČR. ( Např.: Kdy ČR ratifikovala tuto úmluvu atd.)<br /> <br /> <br /> ===Skupina E (B)===<br /> Skutečně je těžké něco vytknout, text je v logickém sledu, možná chybí trochu více info (jen třeba v odkazech) o přenášených látkách, odkud jsou (z jakých zdrojů apod.), třeba nějaká stručná obecná charakteristika, aby si to uživatel dokázal představit (třeba rozdíl v době setrvání v atmosféře látek, které dokáží překonat hranice kontinentů a těmi, které to &quot;neumí&quot; :). Nevím ale, nerozšířilo by se tím dané heslo příliš...?<br /> V každém případě souhlasím, že chybí zmínka o ČR, ale zároveň nesouhlasím, že je kapitola '''Organizační struktura CLRTAP''' příliš detailní, naopak dává možnost lépe si představit, jak široké spektrum činností je v CLRTAP obsaženo.</div>

Rezacovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Zvl%C3%A1%C5%A1t%C4%9B_chr%C3%A1n%C4%9Bn%C3%BD_druh&diff=5503 2008-12-02T10:42:10Z

<p>Rezacovaj: </p> <hr /> <div>Připomínky skupina D<br /> Skupina C</div>

Rezacovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Organoleptick%C3%A9_vlastnosti_vody&diff=5502 2008-12-02T10:34:37Z

<p>Rezacovaj: Nová stránka: Skupina C</p> <hr /> <div>Skupina C</div>

Rezacovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:M%C4%9Bstsk%C3%A1_zele%C5%88&diff=5501 2008-12-02T10:32:45Z

<p>Rezacovaj: </p> <hr /> <div>Připomínky Skupiny B<br /> Skupina C</div>

Rezacovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Disturbance&diff=5500 2008-12-02T10:28:06Z

<p>Rezacovaj: Nová stránka: skupina C</p> <hr /> <div>skupina C</div>

Rezacovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:%C4%8Cerven%C3%A9_knihy&diff=5499 2008-12-02T10:23:07Z

<p>Rezacovaj: </p> <hr /> <div>=== Připomínky Skupiny D ===<br /> <br /> <br /> ----<br /> === Připomínky Skupiny B ===<br /> <br /> ----<br /> <br /> == Připomínky Skupiny C ==</div>

Rezacovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:%C3%9Amluva_o_d%C3%A1lkov%C3%A9m_zne%C4%8Di%C5%A1%C5%A5ov%C3%A1n%C3%AD_ovzdu%C5%A1%C3%AD_p%C5%99esahuj%C3%ADc%C3%ADm_hranice_st%C3%A1t%C5%AF&diff=5498 2008-12-02T10:18:25Z

<p>Rezacovaj: Nová stránka: skupina C</p> <hr /> <div>skupina C</div>

Rezacovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Bonnsk%C3%A1_%C3%BAmluva&diff=5144 2008-11-27T04:05:22Z

<p>Rezacovaj: </p> <hr /> <div>__NOTOC__<br /> <br /> Bonnská úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů je velmi důležitým nástrojem ochrany a péče o [http://cs.wikipedia.org/wiki/biodiverzita biodiverzitu].Vznikla pod záštitou Programu Spojených národů pro životní prostředí ([http://cs.wikipedia.org/wiki/UNEP UNEP]) a k podpisu byla předložena 23.6.1979 v Bonnu. V platnost vstoupila 1.11.1983. Česká republika se stala členskou zemí dne 1.5.1994 [1]. <br /> <br /> <br /> == Cíl úmluvy ==<br /> <br /> Cílem úmluvy je zajištění ochrany stěhovavých druhů prostřednictvím koordinovaných národních aktivit a mezinárodní spolupráce. Úmluva se týká všech stěhovavých živočichů obecně.<br /> <br /> Nejdůležitější závazky plynoucí z přístupu k úmluvě:<br /> * Podporovat, propagovat a spolupracovat na výzkumu a ochraně ve vztahu ke stěhovavým druhům<br /> * Usilovat o zajištění přísné ochrany stěhovavých druhů zahrnutých v příloze I.<br /> * Usilovat o dvoustranné nebo regionální dohody o ochraně a hospodaření s druhy z přílohy II.<br /> <br /> V příloze I. jsou uvedeny kriticky ohrožené druhy, které zasluhují přísnou ochranu. Patří sem například gorila horská, tuleň středomořský, zebra Grévyho, vikuňa, kuprej, divoký jak, adas nubijský, gazela dama, pelikán kadeřavý a bílý, ibis skalní, orel východní, jeřáb japonský, koliha tenkozobá, pět druhů velryb, pět druhů karet a kožatka velká, gaviál indický, z našich druhů je zde orel mořský.<br /> <br /> V příloze II. jsou druhy, k jejichž ochraně a případným možnostem hospodaření s nimi by prospěla spolupráce areálových států na základě k tomuto účelu sjednaných mezinárodních dohod. Příloha zahrnuje například evropské populace netopýrů, delfíny, kytovce atd [1].<br /> <br /> == Témata ==<br /> ----<br /> * [[Program OSN pro životní prostředí]]<br /> * [[globální ochrana biodiverzity]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> ----<br /> # Kučera, J., Turoňová, D., Červený, J. (1994): Česká republika přistupuje k Bonnské úmluvě. Ochrana Přírody 5/1994, pp. 131 - 134.<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> ----<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> *[http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPLVF3XKRR0 Bonnská úmluva-text]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div>

Rezacovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Bonnsk%C3%A1_%C3%BAmluva&diff=5143 2008-11-27T04:03:34Z

<p>Rezacovaj: </p> <hr /> <div>__NOTOC__<br /> <br /> Bonnská úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů je velmi důležitým nástrojem ochrany a péče o [http://cs.wikipedia.org/wiki/biodiverzita biodiverzitu].Vznikla pod záštitou Programu Spojených národů pro životní prostředí ([http://cs.wikipedia.org/wiki/UNEP UNEP]) a k podpisu byla předložena 23.6.1979 v Bonnu. V platnost vstoupila 1.11.1983. Česká republika se stala členskou zemí dne 1.5.1994 [1]. <br /> <br /> <br /> == Cíl úmluvy ==<br /> <br /> Cílem úmluvy je zajištění ochrany stěhovavých druhů prostřednictvím koordinovaných národních aktivit a mezinárodní spolupráce. Úmluva se týká všech stěhovavých živočichů obecně.<br /> <br /> Nejdůležitější závazky plynoucí z přístupu k úmluvě:<br /> * Podporovat, propagovat a spolupracovat na výzkumu a ochraně ve vztahu ke stěhovavým druhům<br /> * Usilovat o zajištění přísné ochrany stěhovavých druhů zahrnutých v příloze I.<br /> * Usilovat o dvoustranné nebo regionální dohody o ochraně a hospodaření s druhy z přílohy II.<br /> <br /> V příloze I. jsou uvedeny kriticky ohrožené druhy, které zasluhují přísnou ochranu. Patří sem například gorila horská, tuleň středomořský, zebra Grévyho, vikuňa, kuprej, divoký jak, adas nubijský, gazela dama, pelikán kadeřavý a bílý, ibis skalní, orel východní, jeřáb japonský, koliha tenkozobá, pět druhů velryb, pět druhů karet a kožatka velká, gaviál indický, z našich druhů je zde orel mořský.<br /> <br /> V příloze II. jsou druhy, k jejichž ochraně a případným možnostem hospodaření s nimi by prospěla spolupráce areálových států na základě k tommto účelu sjednaných mezinárodních dohod. Příloha zahrnuje například evropské populace netopýrů, delfíny, kytovce atd [1].<br /> <br /> == Témata ==<br /> ----<br /> * [[Program OSN pro životní prostředí]]<br /> * [[globální ochrana biodiverzity]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> ----<br /> # Kučera, J., Turoňová, D., Červený, J. (1994): Česká republika přistupuje k Bonnské úmluvě. Ochrana Přírody 5/1994, pp. 131 - 134.<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> ----<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> *[http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPLVF3XKRR0 Bonnská úmluva-text]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div>

Rezacovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Bonnsk%C3%A1_%C3%BAmluva&diff=5142 2008-11-27T04:00:06Z

<p>Rezacovaj: </p> <hr /> <div>__NOTOC__<br /> <br /> Bonnská úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů je velmi důležitým nástrojem ochrany a péče o [http://cs.wikipedia.org/wiki/biodiverzita biodiverzitu].Vznikla pod záštitou Programu Spojených národů pro životní prostředí (UNEP) a k podpisu byla předložena 23.6.1979 v Bonnu. V platnost vstoupila 1.11.1983. Česká republika se stala členskou zemí dne 1.5.1994 [1]. <br /> <br /> <br /> == Cíl úmluvy ==<br /> <br /> Cílem úmluvy je zajištění ochrany stěhovavých druhů prostřednictvím koordinovaných národních aktivit a mezinárodní spolupráce. Úmluva se týká všech stěhovavých živočichů obecně.<br /> <br /> Nejdůležitější závazky plynoucí z přístupu k úmluvě:<br /> * Podporovat, propagovat a spolupracovat na výzkumu a ochraně ve vztahu ke stěhovavým druhům<br /> * Usilovat o zajištění přísné ochrany stěhovavých druhů zahrnutých v příloze I.<br /> * Usilovat o dvoustranné nebo regionální dohody o ochraně a hospodaření s druhy z přílohy II.<br /> <br /> V příloze I. jsou uvedeny kriticky ohrožené druhy, které zasluhují přísnou ochranu. Patří sem například gorila horská, tuleň středomořský, zebra Grévyho, vikuňa, kuprej, divoký jak, adas nubijský, gazela dama, pelikán kadeřavý a bílý, ibis skalní, orel východní, jeřáb japonský, koliha tenkozobá, pět druhů velryb, pět druhů karet a kožatka velká, gaviál indický, z našich druhů je zde orel mořský.<br /> <br /> V příloze II. jsou druhy, k jejichž ochraně a případným možnostem hospodaření s nimi by prospěla spolupráce areálových států na základě k tommto účelu sjednaných mezinárodních dohod. Příloha zahrnuje například evropské populace netopýrů, delfíny, kytovce atd [1].<br /> <br /> == Témata ==<br /> ----<br /> * [[Program OSN pro životní prostředí]]<br /> * [[globální ochrana biodiverzity]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> ----<br /> # Kučera, J., Turoňová, D., Červený, J. (1994): Česká republika přistupuje k Bonnské úmluvě. Ochrana Přírody 5/1994, pp. 131 - 134.<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> ----<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> *[http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPLVF3XKRR0 Bonnská úmluva-text]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div>

Rezacovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Komun%C3%A1ln%C3%AD_odpad&diff=5141 2008-11-27T03:14:55Z

<p>Rezacovaj: </p> <hr /> <div>__NOTOC__<br /> <br /> == Definice ==<br /> <br /> Komunální odpad je významný pojem v oblasti odpadového hospodářství. V zákoně o odpadech (zákon č.185/2001 Sb.) je definován jako veškerý [http://cs.wikipedia.org/wiki/odpad odpad] vznikající na území obce činností fyzických osob, pro kterou nejsou právními předpisy stanovena zvláštní pravidla nebo omezení, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo osob oprávněných k podnikání. Komunálním odpadem se také rozumí odpad vznikající při čištění veřejných komunikací a prostranství, při údržbě veřejné zeleně včetně hřbitovů [4].<br /> <br /> <br /> == Složení ==<br /> <br /> Jedná se o velmi heterogenní směs, která obsahuje například popel, papír, plasty, zbytky potravin, zahradní zbytky, smetky, textil, kovy, sklo, gumu atd. Složení komunálního odpadu se liší podle typu zástavby, ročního období a podle typu sídla, v němž je produkován [1].<br /> <br /> <br /> == Sběr a svoz komunálních odpadů ==<br /> <br /> Systémy sběru a třídění komunálního odpadu lze obecně charakterizovat podle dostupnosti sběrového místa, stupně třídění odpadů a podle používané technologie sběru či způsobu sběru:<br /> <br /> * Podle dostupnosti sběrového místa se rozlišují způsoby sběru na ''odvozový'', ''donáškový'' a ''sběrný dvůr''.<br /> * Systém podle stupně třídění se rozlišují zejména na ''sběr směsného (netříděného) komunálního odpadu'', ''sběr vícedruhového odpadu'' (např. spalitelný odpad) a ''sběr jednodruhového odpadu'' (oddělený sběr jednotlivých komodit - papír, plast, sklo atd.).<br /> * Podle používané technologie sběru je možné rozlišit sběr do ''nádob s horním výsypem'', ''nádob se spodním výsypem'', do ''kontejnerů větších objemů'', ''podzemních kontejnerů'', ''boxů'', ''pytlů'' a ''beznádobový sběr''.<br /> * Způsoby sběru lze rozdělit na ''stacionární'' a ''mobilní'' [3].<br /> <br /> V případě odděleného sběru využitelných složek - komodit se každý materiál sbírá zvlášť do speciálních oddělených nádob, pytlů nebo jiných sběrných prostředků. V tomto případě v obcích a městech ČR převládá stále donáškový způsob sběru, kdy občané musí při odevzdání vytříděných složek překonat určitou vzdálenost. Výtěžnost odděleného sběru ovlivňuje vybavenost území a dostupnost sběrné sítě pro občany. Vybavenost obcí se neustále zlepšuje, v období mezi roky 2004 - 2007 vzrostl počet kontejneru na sběr využitelných složek v obcích o 40 %. Používají se kontejnery různých objemů a typů. Užití konkrétního typu kontejneru závisí na místních podmínkách, technické vybavenosti firem, ochotě obyvatel a přepravních vzdálenostech. S rostoucí výtěžností sběru dochází u papíru a plastů k přechodu na odvozové systémy [2].<br /> <br /> Velmi významnou složkou komunálních odpadů jsou nebezpečné odpady, jenž tvoří v komunálních odpadech přibližně 1 %. Obce a tedy i občané ze zákona jsou povinni nebezpečné odpady odděleně shromažďovat, sbírat a předávat k oddělenému zpracování. Sběr nebezpečných odpadů se uskutečňuje ve sběrných dvorech zřizovaných v obcích nebo mobilním sběrem [3].<br /> <br /> <br /> == Způsoby nakládání s komunálními odpady ==<br /> <br /> Mezi nejčastější způsoby dalšího nakládání s komunálními odpady v ČR patří především skládkování, dále pak spalování, kompostování, anaerobní rozklad biologicky rozložitelných odpadů včetně odpadů ze zeleně a odpadů z veřejného stravování (kofermentační technologie), využívání tuhých odpadů ve fermentorech pro anaerobní stabilizaci kalů z čistíren odpadních vod veřejných kanalizací a zemědělské bioplynové stanice. Ve světě se ještě využívá mechanicko - biologická úprava a anaerobní rozklad komunálního odpadu [3].<br /> <br /> V zemí EU dochází v současné době k omezování ukládání komunálního odpadu na skládky, zvyšuje se podíl [http://cs.wikipedia.org/wiki/recyklace recyklace] a kompostování. Je preferováno využití odpadů před jejich odstraněním, s prioritou materiálového využití ([http://cs.wikipedia.org/wiki/recyklace recyklace])odpadů. Přesto odstraňování skládkováním je nejčastější způsob nakládání s komunálním odpadem v ČR, ale i ve většině dalších zemí EU.I přes legislativní omezení bude v ČR i v nejbližší budoucnosti skládkování s největší pravděpodobností nezbytnou součástí nakládání s odpady, ale množství komunálního odpadu takto ukládaného by se mělo postupně snižovat [3].<br /> <br /> <br /> == Výroba alternativního paliva ==<br /> <br /> Komunální odpady obsahují významný podíl organické hořlavé fáze a tento podíl se navíc stále zvyšuje. Byla zjištěna poměrně vysoká [http://cs.wikipedia.org/wiki/výhřevnost výhřevnost] některých složek tuhého komunálního odpadu, výrazně převyšující výhřevnost hnědého uhlí. Vytříděním vhodných složek z komunálního odpadu a provedením jejich mechanické úpravy (drcením a tříděním), lze získat alternativní palivo s výhřevností 20 - 22 MJ/kg. Pro toto palivo se začal používat název ekopalivo. Používání ekopaliva v ČR jako náhrady primárních paliv je známé od počátku 90. let minulého století. Pro jeho pojmenování se vžilo několik různých termínů - tuhá topná směs-TTS, tuhé alternativní palivo-TAP, tuhé hořlavé odpady-THO nebo se používaly obchodní názvy od různých výrobců (Kormul, Palozo apod.). Získané palivo je využíváno například pro výrobu tepla v hutnictví a v cementárnách [3].<br /> <br /> <br /> == Veřejná správa ==<br /> Výkon státní správy v odpadovém hospodářství je upraven zákonem [http://www.env.cz/www/platnalegislativa.nsf/d79c09c54250df0dc1256e8900296e32/8fc3e5c15334ab9dc125727b00339581?OpenDocument o odpadech] (zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů). <br /> <br /> == Témata ==<br /> ----<br /> *[[littering]]<br /> *[[odpady]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> <br /> # Braniš,M., Pivnička, K., Benešová, L., Pušová, R., Tonika, J., Hovorka, J. (2004): Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti životního prostředí a ekologie. Koarolinum, Praha.<br /> # Kotoulová, Z. (2008): Sběr a svoz komunálních odpadů v podmínkách ČR. Odpadové fórum 8/2008, pp. 12 -15.<br /> # MŽP ČR (2005): Komunální odpady. Planeta 11/2005, p.40. <br /> # MŽP ČR (2001): Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech. MŽP ČR, Praha. <br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div>

Rezacovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Komun%C3%A1ln%C3%AD_odpad&diff=5140 2008-11-27T03:14:17Z

<p>Rezacovaj: </p> <hr /> <div>__NOTOC__<br /> <br /> == Definice ==<br /> <br /> Komunální odpad je významný pojem v oblasti odpadové hospodářství. V zákoně o odpadech (zákon č.185/2001 Sb.) je definován jako veškerý [http://cs.wikipedia.org/wiki/odpad odpad] vznikající na území obce činností fyzických osob, pro kterou nejsou právními předpisy stanovena zvláštní pravidla nebo omezení, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo osob oprávněných k podnikání. Komunálním odpadem se také rozumí odpad vznikající při čištění veřejných komunikací a prostranství, při údržbě veřejné zeleně včetně hřbitovů [4].<br /> <br /> <br /> == Složení ==<br /> <br /> Jedná se o velmi heterogenní směs, která obsahuje například popel, papír, plasty, zbytky potravin, zahradní zbytky, smetky, textil, kovy, sklo, gumu atd. Složení komunálního odpadu se liší podle typu zástavby, ročního období a podle typu sídla, v němž je produkován [1].<br /> <br /> <br /> == Sběr a svoz komunálních odpadů ==<br /> <br /> Systémy sběru a třídění komunálního odpadu lze obecně charakterizovat podle dostupnosti sběrového místa, stupně třídění odpadů a podle používané technologie sběru či způsobu sběru:<br /> <br /> * Podle dostupnosti sběrového místa se rozlišují způsoby sběru na ''odvozový'', ''donáškový'' a ''sběrný dvůr''.<br /> * Systém podle stupně třídění se rozlišují zejména na ''sběr směsného (netříděného) komunálního odpadu'', ''sběr vícedruhového odpadu'' (např. spalitelný odpad) a ''sběr jednodruhového odpadu'' (oddělený sběr jednotlivých komodit - papír, plast, sklo atd.).<br /> * Podle používané technologie sběru je možné rozlišit sběr do ''nádob s horním výsypem'', ''nádob se spodním výsypem'', do ''kontejnerů větších objemů'', ''podzemních kontejnerů'', ''boxů'', ''pytlů'' a ''beznádobový sběr''.<br /> * Způsoby sběru lze rozdělit na ''stacionární'' a ''mobilní'' [3].<br /> <br /> V případě odděleného sběru využitelných složek - komodit se každý materiál sbírá zvlášť do speciálních oddělených nádob, pytlů nebo jiných sběrných prostředků. V tomto případě v obcích a městech ČR převládá stále donáškový způsob sběru, kdy občané musí při odevzdání vytříděných složek překonat určitou vzdálenost. Výtěžnost odděleného sběru ovlivňuje vybavenost území a dostupnost sběrné sítě pro občany. Vybavenost obcí se neustále zlepšuje, v období mezi roky 2004 - 2007 vzrostl počet kontejneru na sběr využitelných složek v obcích o 40 %. Používají se kontejnery různých objemů a typů. Užití konkrétního typu kontejneru závisí na místních podmínkách, technické vybavenosti firem, ochotě obyvatel a přepravních vzdálenostech. S rostoucí výtěžností sběru dochází u papíru a plastů k přechodu na odvozové systémy [2].<br /> <br /> Velmi významnou složkou komunálních odpadů jsou nebezpečné odpady, jenž tvoří v komunálních odpadech přibližně 1 %. Obce a tedy i občané ze zákona jsou povinni nebezpečné odpady odděleně shromažďovat, sbírat a předávat k oddělenému zpracování. Sběr nebezpečných odpadů se uskutečňuje ve sběrných dvorech zřizovaných v obcích nebo mobilním sběrem [3].<br /> <br /> <br /> == Způsoby nakládání s komunálními odpady ==<br /> <br /> Mezi nejčastější způsoby dalšího nakládání s komunálními odpady v ČR patří především skládkování, dále pak spalování, kompostování, anaerobní rozklad biologicky rozložitelných odpadů včetně odpadů ze zeleně a odpadů z veřejného stravování (kofermentační technologie), využívání tuhých odpadů ve fermentorech pro anaerobní stabilizaci kalů z čistíren odpadních vod veřejných kanalizací a zemědělské bioplynové stanice. Ve světě se ještě využívá mechanicko - biologická úprava a anaerobní rozklad komunálního odpadu [3].<br /> <br /> V zemí EU dochází v současné době k omezování ukládání komunálního odpadu na skládky, zvyšuje se podíl [http://cs.wikipedia.org/wiki/recyklace recyklace] a kompostování. Je preferováno využití odpadů před jejich odstraněním, s prioritou materiálového využití ([http://cs.wikipedia.org/wiki/recyklace recyklace])odpadů. Přesto odstraňování skládkováním je nejčastější způsob nakládání s komunálním odpadem v ČR, ale i ve většině dalších zemí EU.I přes legislativní omezení bude v ČR i v nejbližší budoucnosti skládkování s největší pravděpodobností nezbytnou součástí nakládání s odpady, ale množství komunálního odpadu takto ukládaného by se mělo postupně snižovat [3].<br /> <br /> <br /> == Výroba alternativního paliva ==<br /> <br /> Komunální odpady obsahují významný podíl organické hořlavé fáze a tento podíl se navíc stále zvyšuje. Byla zjištěna poměrně vysoká [http://cs.wikipedia.org/wiki/výhřevnost výhřevnost] některých složek tuhého komunálního odpadu, výrazně převyšující výhřevnost hnědého uhlí. Vytříděním vhodných složek z komunálního odpadu a provedením jejich mechanické úpravy (drcením a tříděním), lze získat alternativní palivo s výhřevností 20 - 22 MJ/kg. Pro toto palivo se začal používat název ekopalivo. Používání ekopaliva v ČR jako náhrady primárních paliv je známé od počátku 90. let minulého století. Pro jeho pojmenování se vžilo několik různých termínů - tuhá topná směs-TTS, tuhé alternativní palivo-TAP, tuhé hořlavé odpady-THO nebo se používaly obchodní názvy od různých výrobců (Kormul, Palozo apod.). Získané palivo je využíváno například pro výrobu tepla v hutnictví a v cementárnách [3].<br /> <br /> <br /> == Veřejná správa ==<br /> Výkon státní správy v odpadovém hospodářství je upraven zákonem [http://www.env.cz/www/platnalegislativa.nsf/d79c09c54250df0dc1256e8900296e32/8fc3e5c15334ab9dc125727b00339581?OpenDocument o odpadech] (zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů). <br /> <br /> == Témata ==<br /> ----<br /> *[[littering]]<br /> *[[odpady]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> <br /> # Braniš,M., Pivnička, K., Benešová, L., Pušová, R., Tonika, J., Hovorka, J. (2004): Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti životního prostředí a ekologie. Koarolinum, Praha.<br /> # Kotoulová, Z. (2008): Sběr a svoz komunálních odpadů v podmínkách ČR. Odpadové fórum 8/2008, pp. 12 -15.<br /> # MŽP ČR (2005): Komunální odpady. Planeta 11/2005, p.40. <br /> # MŽP ČR (2001): Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech. MŽP ČR, Praha. <br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div>

Rezacovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Komun%C3%A1ln%C3%AD_odpad&diff=5139 2008-11-27T03:10:37Z

<p>Rezacovaj: </p> <hr /> <div>__NOTOC__<br /> <br /> == Definice ==<br /> <br /> Komunální odpad je významný pojem v oblasti [http://cs.wikipedia.org/wiki/odpadové_hospodářství odpadové hospodářství]. V zákoně o odpadech (zákon č.185/2001 Sb.) je definován jako veškerý [http://cs.wikipedia.org/wiki/odpad odpad] vznikající na území obce činností fyzických osob, pro kterou nejsou právními předpisy stanovena zvláštní pravidla nebo omezení, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo osob oprávněných k podnikání. Komunálním odpadem se také rozumí odpad vznikající při čištění veřejných komunikací a prostranství, při údržbě veřejné zeleně včetně hřbitovů [4].<br /> <br /> <br /> == Složení ==<br /> <br /> Jedná se o velmi heterogenní směs, která obsahuje například popel, papír, plasty, zbytky potravin, zahradní zbytky, smetky, textil, kovy, sklo, gumu atd. Složení komunálního odpadu se liší podle typu zástavby, ročního období a podle typu sídla, v němž je produkován [1].<br /> <br /> <br /> == Sběr a svoz komunálních odpadů ==<br /> <br /> Systémy sběru a třídění komunálního odpadu lze obecně charakterizovat podle dostupnosti sběrového místa, stupně třídění odpadů a podle používané technologie sběru či způsobu sběru:<br /> <br /> * Podle dostupnosti sběrového místa se rozlišují způsoby sběru na ''odvozový'', ''donáškový'' a ''sběrný dvůr''.<br /> * Systém podle stupně třídění se rozlišují zejména na ''sběr směsného (netříděného) komunálního odpadu'', ''sběr vícedruhového odpadu'' (např. spalitelný odpad) a ''sběr jednodruhového odpadu'' (oddělený sběr jednotlivých komodit - papír, plast, sklo atd.).<br /> * Podle používané technologie sběru je možné rozlišit sběr do ''nádob s horním výsypem'', ''nádob se spodním výsypem'', do ''kontejnerů větších objemů'', ''podzemních kontejnerů'', ''boxů'', ''pytlů'' a ''beznádobový sběr''.<br /> * Způsoby sběru lze rozdělit na ''stacionární'' a ''mobilní'' [3].<br /> <br /> V případě odděleného sběru využitelných složek - komodit se každý materiál sbírá zvlášť do speciálních oddělených nádob, pytlů nebo jiných sběrných prostředků. V tomto případě v obcích a městech ČR převládá stále donáškový způsob sběru, kdy občané musí při odevzdání vytříděných složek překonat určitou vzdálenost. Výtěžnost odděleného sběru ovlivňuje vybavenost území a dostupnost sběrné sítě pro občany. Vybavenost obcí se neustále zlepšuje, v období mezi roky 2004 - 2007 vzrostl počet kontejneru na sběr využitelných složek v obcích o 40 %. Používají se kontejnery různých objemů a typů. Užití konkrétního typu kontejneru závisí na místních podmínkách, technické vybavenosti firem, ochotě obyvatel a přepravních vzdálenostech. S rostoucí výtěžností sběru dochází u papíru a plastů k přechodu na odvozové systémy [2].<br /> <br /> Velmi významnou složkou komunálních odpadů jsou nebezpečné odpady, jenž tvoří v komunálních odpadech přibližně 1 %. Obce a tedy i občané ze zákona jsou povinni nebezpečné odpady odděleně shromažďovat, sbírat a předávat k oddělenému zpracování. Sběr nebezpečných odpadů se uskutečňuje ve sběrných dvorech zřizovaných v obcích nebo mobilním sběrem [3].<br /> <br /> <br /> == Způsoby nakládání s komunálními odpady ==<br /> <br /> Mezi nejčastější způsoby dalšího nakládání s komunálními odpady v ČR patří především skládkování, dále pak spalování, kompostování, anaerobní rozklad biologicky rozložitelných odpadů včetně odpadů ze zeleně a odpadů z veřejného stravování (kofermentační technologie), využívání tuhých odpadů ve fermentorech pro anaerobní stabilizaci kalů z čistíren odpadních vod veřejných kanalizací a zemědělské bioplynové stanice. Ve světě se ještě využívá mechanicko - biologická úprava a anaerobní rozklad komunálního odpadu [3].<br /> <br /> V zemí EU dochází v současné době k omezování ukládání komunálního odpadu na skládky, zvyšuje se podíl [http://cs.wikipedia.org/wiki/recyklace recyklace] a kompostování. Je preferováno využití odpadů před jejich odstraněním, s prioritou materiálového využití ([http://cs.wikipedia.org/wiki/recyklace recyklace])odpadů. Přesto odstraňování skládkováním je nejčastější způsob nakládání s komunálním odpadem v ČR, ale i ve většině dalších zemí EU.I přes legislativní omezení bude v ČR i v nejbližší budoucnosti skládkování s největší pravděpodobností nezbytnou součástí nakládání s odpady, ale množství komunálního odpadu takto ukládaného by se mělo postupně snižovat [3].<br /> <br /> <br /> == Výroba alternativního paliva ==<br /> <br /> Komunální odpady obsahují významný podíl organické hořlavé fáze a tento podíl se navíc stále zvyšuje. Byla zjištěna poměrně vysoká [http://cs.wikipedia.org/wiki/výhřevnost výhřevnost] některých složek tuhého komunálního odpadu, výrazně převyšující výhřevnost hnědého uhlí. Vytříděním vhodných složek z komunálního odpadu a provedením jejich mechanické úpravy (drcením a tříděním), lze získat alternativní palivo s výhřevností 20 - 22 MJ/kg. Pro toto palivo se začal používat název ekopalivo. Používání ekopaliva v ČR jako náhrady primárních paliv je známé od počátku 90. let minulého století. Pro jeho pojmenování se vžilo několik různých termínů - tuhá topná směs-TTS, tuhé alternativní palivo-TAP, tuhé hořlavé odpady-THO nebo se používaly obchodní názvy od různých výrobců (Kormul, Palozo apod.). Získané palivo je využíváno například pro výrobu tepla v hutnictví a v cementárnách [3].<br /> <br /> <br /> == Veřejná správa ==<br /> Výkon státní správy v odpadovém hospodářství je upraven zákonem [http://www.env.cz/www/platnalegislativa.nsf/d79c09c54250df0dc1256e8900296e32/8fc3e5c15334ab9dc125727b00339581?OpenDocument o odpadech] (zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů). <br /> <br /> == Témata ==<br /> ----<br /> <br /> *[[odpadové hospodářství]]<br /> *[[odpady]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> <br /> # Braniš,M., Pivnička, K., Benešová, L., Pušová, R., Tonika, J., Hovorka, J. (2004): Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti životního prostředí a ekologie. Koarolinum, Praha.<br /> # Kotoulová, Z. (2008): Sběr a svoz komunálních odpadů v podmínkách ČR. Odpadové fórum 8/2008, pp. 12 -15.<br /> # MŽP ČR (2005): Komunální odpady. Planeta 11/2005, p.40. <br /> # MŽP ČR (2001): Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech. MŽP ČR, Praha. <br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div>

Rezacovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Komun%C3%A1ln%C3%AD_odpad&diff=5135 2008-11-27T02:42:08Z

<p>Rezacovaj: </p> <hr /> <div>__NOTOC__<br /> <br /> == Definice ==<br /> <br /> Komunální odpad je významný pojem v oblasti [http://cs.wikipedia.org/wiki/odpadové_hospodářství odpadové hospodářství]. V zákoně o odpadech (zákon č.185/2001 Sb.) je definován jako veškerý [http://cs.wikipedia.org/wiki/odpad odpad] vznikající na území obce činností fyzických osob, pro kterou nejsou právními předpisy stanovena zvláštní pravidla nebo omezení, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo osob oprávněných k podnikání. Komunálním odpadem se také rozumí odpad vznikající při čištění veřejných komunikací a prostranství, při údržbě veřejné zeleně včetně hřbitovů [4].<br /> <br /> <br /> == Složení ==<br /> <br /> Jedná se o velmi heterogenní směs, která obsahuje například popel, papír, plasty, zbytky potravin, zahradní zbytky, smetky, textil, kovy, sklo, gumu atd. Složení komunálního odpadu se liší podle typu zástavby, ročního období a podle typu sídla, v němž je produkován [1].<br /> <br /> <br /> == Sběr a svoz komunálních odpadů ==<br /> <br /> Systémy sběru a třídění komunálního odpadu lze obecně charakterizovat podle dostupnosti sběrového místa, stupně třídění odpadů a podle používané technologie sběru či způsobu sběru:<br /> <br /> * Podle dostupnosti sběrového místa se rozlišují způsoby sběru na ''odvozový'', ''donáškový'' a ''sběrný dvůr''.<br /> * Systém podle stupně třídění se rozlišují zejména na ''sběr směsného (netříděného) komunálního odpadu'', ''sběr vícedruhového odpadu'' (např. spalitelný odpad) a ''sběr jednodruhového odpadu'' (oddělený sběr jednotlivých komodit - papír, plast, sklo atd.).<br /> * Podle používané technologie sběru je možné rozlišit sběr do ''nádob s horním výsypem'', ''nádob se spodním výsypem'', do ''kontejnerů větších objemů'', ''podzemních kontejnerů'', ''boxů'', ''pytlů'' a ''beznádobový sběr''.<br /> * Způsoby sběru lze rozdělit na ''stacionární'' a ''mobilní'' [3].<br /> <br /> V případě odděleného sběru využitelných složek - komodit se každý materiál sbírá zvlášť do speciálních oddělených nádob, pytlů nebo jiných sběrných prostředků. V tomto případě v obcích a městech ČR převládá stále donáškový způsob sběru, kdy občané musí při odevzdání vytříděných složek překonat určitou vzdálenost. Výtěžnost odděleného sběru ovlivňuje vybavenost území a dostupnost sběrné sítě pro občany. Vybavenost obcí se neustále zlepšuje, v období mezi roky 2004 - 2007 vzrostl počet kontejneru na sběr využitelných složek v obcích o 40 %. Používají se kontejnery různých objemů a typů. Užití konkrétního typu kontejneru závisí na místních podmínkách, technické vybavenosti firem, ochotě obyvatel a přepravních vzdálenostech. S rostoucí výtěžností sběru dochází u papíru a plastů k přechodu na odvozové systémy [2].<br /> <br /> Velmi významnou složkou komunálních odpadů jsou nebezpečné odpady, jenž tvoří v komunálních odpadech přibližně 1 %. Obce a tedy i občané ze zákona jsou povinni nebezpečné odpady odděleně shromažďovat, sbírat a předávat k oddělenému zpracování. Sběr nebezpečných odpadů se uskutečňuje ve sběrných dvorech zřizovaných v obcích nebo mobilním sběrem [3].<br /> <br /> <br /> == Způsoby nakládání s komunálními odpady ==<br /> <br /> Mezi nejčastější způsoby dalšího nakládání s komunálními odpady v ČR patří především skládkování, dále pak spalování, kompostování, anaerobní rozklad biologicky rozložitelných odpadů včetně odpadů ze zeleně a odpadů z veřejného stravování (kofermentační technologie), využívání tuhých odpadů ve fermentorech pro anaerobní stabilizaci kalů z čistíren odpadních vod veřejných kanalizací a zemědělské bioplynové stanice. Ve světě se ještě využívá mechanicko - biologická úprava a anaerobní rozklad komunálního odpadu [3].<br /> <br /> V zemí EU dochází v současné době k omezování ukládání komunálního odpadu na skládky, zvyšuje se podíl [http://cs.wikipedia.org/wiki/recyklace recyklace] a kompostování. Je preferováno využití odpadů před jejich odstraněním, s prioritou materiálového využití ([http://cs.wikipedia.org/wiki/recyklace recyklace])odpadů. Přesto odstraňování skládkováním je nejčastější způsob nakládání s komunálním odpadem v ČR, ale i ve většině dalších zemí EU.I přes legislativní omezení bude v ČR i v nejbližší budoucnosti skládkování s největší pravděpodobností nezbytnou součástí nakládání s odpady, ale množství komunálního odpadu takto ukládaného by se mělo postupně snižovat [3].<br /> <br /> <br /> == Výroba alternativního paliva ==<br /> <br /> Komunální odpady obsahují významný podíl organické hořlavé fáze a tento podíl se navíc stále zvyšuje. Byla zjištěna poměrně vysoká [http://cs.wikipedia.org/wiki/výhřevnost výhřevnost] některých složek tuhého komunálního odpadu, výrazně převyšující výhřevnost hnědého uhlí. Vytříděním vhodných složek z komunálního odpadu a provedením jejich mechanické úpravy (drcením a tříděním), lze získat alternativní palivo s výhřevností 20 - 22 MJ/kg. Pro toto palivo se začal používat název ekopalivo. Používání ekopaliva v ČR jako náhrady primárních paliv je známé od počátku 90. let minulého století. Pro jeho pojmenování se vžilo několik různých termínů - tuhá topná směs-TTS, tuhé alternativní palivo-TAP, tuhé hořlavé odpady-THO nebo se používaly obchodní názvy od různých výrobců (Kormul, Palozo apod.). Získané palivo je využíváno například pro výrobu tepla v hutnictví a v cementárnách [3].<br /> <br /> <br /> == Veřejná správa ==<br /> Výkon státní správy v odpadovém hospodářství je upraven zákonem [http://www.env.cz/www/platnalegislativa.nsf/d79c09c54250df0dc1256e8900296e32/8fc3e5c15334ab9dc125727b00339581?OpenDocument o odpadech] (zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů). <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == Témata ==<br /> Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou &quot;nedílnou&quot; součástí hlavního tématu.<br /> Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br /> Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br /> Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br /> Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br /> Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br /> Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br /> <br /> === Literatura ===<br /> Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br /> Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div>

Rezacovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Komun%C3%A1ln%C3%AD_odpad&diff=5134 2008-11-27T02:31:50Z

<p>Rezacovaj: </p> <hr /> <div>__NOTOC__<br /> <br /> == Definice ==<br /> <br /> Komunální odpad je významný pojem v oblasti [http://cs.wikipedia.org/wiki/odpadové_hospodářství odpadové hospodářství]. V zákoně o odpadech (zákon č.185/2001 Sb.) je definován jako veškerý http://cs.wikipedia.org/wiki/odpad odpad] vznikající na území obce činností fyzických osob, pro kterou nejsou právními předpisy stanovena zvláštní pravidla nebo omezení, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo osob oprávněných k podnikání. Komunálním odpadem se také rozumí odpad vznikající při čištění veřejných komunikací a prostranství, při údržbě veřejné zeleně včetně hřbitovů [4].<br /> <br /> <br /> == Složení ==<br /> <br /> Jedná se o velmi heterogenní směs, která obsahuje například popel, papír, plasty, zbytky potravin, zahradní zbytky, smetky, textil, kovy, sklo, gumu atd. Složení komunálního odpadu se liší podle typu zástavby, ročního období a podle typu sídla, v němž je produkován [1].<br /> <br /> <br /> == Sběr a svoz komunálních odpadů ==<br /> <br /> Systémy sběru a třídění komunálního odpadu lze obecně charakterizovat podle dostupnosti sběrového místa, stupně třídění odpadů a podle používané technologie sběru či způsobu sběru:<br /> <br /> * Podle dostupnosti sběrového místa se rozlišují způsoby sběru na ''odvozový'', ''donáškový'' a ''sběrný dvůr''.<br /> * Systém podle stupně třídění se rozlišují zejména na ''sběr směsného (netříděného) komunálního odpadu'', ''sběr vícedruhového odpadu'' (např. spalitelný odpad) a ''sběr jednodruhového odpadu'' (oddělený sběr jednotlivých komodit - papír, plast, sklo atd.).<br /> * Podle používané technologie sběru je možné rozlišit sběr do ''nádob s horním výsypem'', ''nádob se spodním výsypem'', do ''kontejnerů větších objemů'', ''podzemních kontejnerů'', ''boxů'', ''pytlů'' a ''beznádobový sběr''.<br /> * Způsoby sběru lze rozdělit na ''stacionární'' a ''mobilní'' [3].<br /> <br /> V případě odděleného sběru využitelných složek - komodit se každý materiál sbírá zvlášť do speciálních oddělených nádob, pytlů nebo jiných sběrných prostředků. V tomto případě v obcích a městech ČR převládá stále donáškový způsob sběru, kdy občané musí při odevzdání vytříděných složek překonat určitou vzdálenost. Výtěžnost odděleného sběru ovlivňuje vybavenost území a dostupnost sběrné sítě pro občany. Vybavenost obcí se neustále zlepšuje, v období mezi roky 2004 - 2007 vzrostl počet kontejneru na sběr využitelných složek v obcích o 40 %. Používají se kontejnery různých objemů a typů. Užití konkrétního typu kontejneru závisí na místních podmínkách, technické vybavenosti firem, ochotě obyvatel a přepravních vzdálenostech. S rostoucí výtěžností sběru dochází u papíru a plastů k přechodu na odvozové systémy [2].<br /> <br /> Velmi významnou složkou komunálních odpadů jsou nebezpečné odpady, jenž tvoří v komunálních odpadech přibližně 1 %. Obce a tedy i občané ze zákona jsou povinni nebezpečné odpady odděleně shromažďovat, sbírat a předávat k oddělenému zpracování. Sběr nebezpečných odpadů se uskutečňuje ve sběrných dvorech zřizovaných v obcích nebo mobilním sběrem [3].<br /> <br /> <br /> == Způsoby nakládání s komunálními odpady ==<br /> <br /> Mezi nejčastější způsoby dalšího nakládání s komunálními odpady v ČR patří především skládkování, dále pak spalování, kompostování, anaerobní rozklad biologicky rozložitelných odpadů včetně odpadů ze zeleně a odpadů z veřejného stravování (kofermentační technologie), využívání tuhých odpadů ve fermentorech pro anaerobní stabilizaci kalů z čistíren odpadních vod veřejných kanalizací a zemědělské bioplynové stanice. Ve světě se ještě využívá mechanicko - biologická úprava a anaerobní rozklad komunálního odpadu [3].<br /> <br /> V zemí EU dochází v současné době k omezování ukládání komunálního odpadu na skládky, zvyšuje se podíl [http://cs.wikipedia.org/wiki/recyklace recyklace] a kompostování. Je preferováno využití odpadů před jejich odstraněním, s prioritou materiálového využití ([http://cs.wikipedia.org/wiki/recyklace recyklace])odpadů. Přesto odstraňování skládkováním je nejčastější způsob nakládání s komunálním odpadem v ČR, ale i ve většině dalších zemí EU.I přes legislativní omezení bude v ČR i v nejbližší budoucnosti skládkování s největší pravděpodobností nezbytnou součástí nakládání s odpady, ale množství komunálního odpadu takto ukládaného by se mělo postupně snižovat [3].<br /> <br /> <br /> == Výroba alternativního paliva ==<br /> <br /> Komunální odpady obsahují významný podíl organické hořlavé fáze a tento podíl se navíc stále zvyšuje. Byla zjištěna poměrně vysoká http://cs.wikipedia.org/wiki/výhřevnost výhřevnost] některých složek tuhého komunálního odpadu, výrazně převyšující výhřevnost hnědého uhlí. Vytříděním vhodných složek z komunálního odpadu a provedením jejich mechanické úpravy (drcením a tříděním), lze získat alternativní palivo s výhřevností 20 - 22 MJ/kg. Pro toto palivo se začal používat název ekopalivo. Používání ekopaliva v ČR jako náhrady primárních paliv je známé od počátku 90. let minulého století. Pro jeho pojmenování se vžilo několik různých termínů - tuhá topná směs-TTS, tuhé alternativní palivo-TAP, tuhé hořlavé odpady-THO nebo se používaly obchodní názvy od různých výrobců (Kormul, Palozo apod.). Získané palivo je využíváno například pro výrobu tepla v hutnictví a v cementárnách [3].<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> '''Vlastní text stránky'''<br /> Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]<br /> Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.<br /> <br /> A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)<br /> <br /> == Témata ==<br /> Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou &quot;nedílnou&quot; součástí hlavního tématu.<br /> Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br /> Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br /> Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br /> Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br /> Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br /> Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br /> <br /> === Literatura ===<br /> Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br /> Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div>

Rezacovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Komun%C3%A1ln%C3%AD_odpad&diff=5132 2008-11-27T02:09:11Z

<p>Rezacovaj: </p> <hr /> <div>__NOTOC__<br /> <br /> == Definice ==<br /> <br /> Komunální odpad je významný pojem v oblasti [http://cs.wikipedia.org/wiki/odpadové_hospodářství Odpadové hospodářství]. V zákoně o odpadech (zákon č.185/2001 Sb.) je definován jako veškerý [odpad] vznikající na území obce činností fyzických osob, pro kterou nejsou právními předpisy stanovena zvláštní pravidla nebo omezení, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo osob oprávněných k podnikání. Komunálním odpadem se také rozumí odpad vznikající při čištění veřejných komunikací a prostranství, při údržbě veřejné zeleně včetně hřbitovů [4].<br /> <br /> <br /> == Složení ==<br /> <br /> Jedná se o velmi heterogenní směs, která obsahuje například popel, papír, plasty, zbytky potravin, zahradní zbytky, smetky, textil, kovy, sklo, gumu atd. Složení komunálního odpadu se liší podle typu zástavby, ročního období a podle typu sídla, v němž je produkován [1].<br /> <br /> <br /> == Sběr a svoz komunálních odpadů ==<br /> <br /> Systémy sběru a třídění komunálního odpadu lze obecně charakterizovat podle dostupnosti sběrového místa, stupně třídění odpadů a podle používané technologie sběru či způsobu sběru:<br /> <br /> * Podle dostupnosti sběrového místa se rozlišují způsoby sběru na ''odvozový'', ''donáškový'' a ''sběrný dvůr''.<br /> * Systém podle stupně třídění se rozlišují zejména na ''sběr směsného (netříděného) komunálního odpadu'', ''sběr vícedruhového odpadu'' (např. spalitelný odpad) a ''sběr jednodruhového odpadu'' (oddělený sběr jednotlivých komodit - papír, plast, sklo atd.).<br /> * Podle používané technologie sběru je možné rozlišit sběr do ''nádob s horním výsypem'', ''nádob se spodním výsypem'', do ''kontejnerů větších objemů'', ''podzemních kontejnerů'', ''boxů'', ''pytlů'' a ''beznádobový sběr''.<br /> * Způsoby sběru lze rozdělit na ''stacionární'' a ''mobilní'' [3].<br /> <br /> V případě odděleného sběru využitelných složek - komodit se každý materiál sbírá zvlášť do speciálních oddělených nádob, pytlů nebo jiných sběrných prostředků. V tomto případě v obcích a městech ČR převládá stále donáškový způsob sběru, kdy občané musí při odevzdání vytříděných složek překonat určitou vzdálenost. Výtěžnost odděleného sběru ovlivňuje vybavenost území a dostupnost sběrné sítě pro občany. Vybavenost obcí se neustále zlepšuje, v období mezi roky 2004 - 2007 vzrostl počet kontejneru na sběr využitelných složek v obcích o 40 %. Používají se kontejnery různých objemů a typů. Užití konkrétního typu kontejneru závisí na místních podmínkách, technické vybavenosti firem, ochotě obyvatel a přepravních vzdálenostech. S rostoucí výtěžností sběru dochází u papíru a plastů k přechodu na odvozové systémy [2].<br /> <br /> <br /> == Způsoby nakládání s komunálními odpady ==<br /> <br /> Mezi nejčastější způsoby dalšího nakládání s komunálními odpady v ČR patří především skládkování, dále pak spalování, kompostování, anaerobní rozklad biologicky rozložitelných odpadů včetně odpadů ze zeleně a odpadů z veřejného stravování (kofermentační technologie), využívání tuhých odpadů ve fermentorech pro anaerobní stabilizaci kalů z čistíren odpadních vod veřejných kanalizací a zemědělské bioplynové stanice. Ve světě se ještě využívá mechanicko - biologická úprava a anaerobní rozklad komunálního odpadu [3].<br /> <br /> V zemí EU dochází v současné době k omezování ukládání komunálního odpadu na skládky, zvyšuje se podíl [http://cs.wikipedia.org/wiki/recyklace Recyklace] a kompostování. Je preferováno využití odpadů před jejich odstraněním, s prioritou materiálového využití ([http://cs.wikipedia.org/wiki/recyklace Recyklace])odpadů. Přesto odstraňování skládkováním je nejčastější způsob nakládání s komunálním odpadem v ČR, ale i ve většině dalších zemí EU.I přes legislativní omezení bude v ČR i v nejbližší budoucnosti skládkování s největší pravděpodobností nezbytnou součástí nakládání s odpady, ale množství komunálního odpadu takto ukládaného by se mělo postupně snižovat [3].<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> '''Vlastní text stránky'''<br /> Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]<br /> Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.<br /> <br /> A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)<br /> <br /> == Témata ==<br /> Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou &quot;nedílnou&quot; součástí hlavního tématu.<br /> Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br /> Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br /> Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br /> Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br /> Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br /> Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br /> <br /> === Literatura ===<br /> Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br /> Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div>

Rezacovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Komun%C3%A1ln%C3%AD_odpad&diff=5128 2008-11-27T01:23:09Z

<p>Rezacovaj: </p> <hr /> <div>__NOTOC__<br /> <br /> '''Obsah:''' <br /> [[Definice]] <br /> [[Složení]] <br /> [[Sběr a svoz komunálního odpadu]] <br /> [[Způsoby nakládání s komunálními odpady]] <br /> [[Výroba alternativního paliva]]<br /> [[Veřejná správa]]<br /> <br /> == Definice ==<br /> <br /> Komunální odpad je významný pojem v oblasti [odpadové hospodářství]. V zákoně o odpadech (zákon č.185/2001 Sb.) je definován jako veškerý [odpad] vznikající na území obce činností fyzických osob, pro kterou nejsou právními předpisy stanovena zvláštní pravidla nebo omezení, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo osob oprávněných k podnikání. Komunálním odpadem se také rozumí odpad vznikající při čištění veřejných komunikací a prostranství, při údržbě veřejné zeleně včetně hřbitovů [4].<br /> <br /> <br /> == Složení ==<br /> <br /> Jedná se o velmi heterogenní směs, která obsahuje například popel, papír, plasty, zbytky potravin, zahradní zbytky, smetky, textil, kovy, sklo, gumu atd. Složení komunálního odpadu se liší podle typu zástavby, ročního období a podle typu sídla, v němž je produkován [1].<br /> <br /> <br /> == Sběr a svoz komunálních odpadů ==<br /> <br /> Systémy sběru a třídění komunálního odpadu lze obecně charakterizovat podle dostupnosti sběrového místa, stupně třídění odpadů a podle používané technologie sběru či způsobu sběru:<br /> <br /> * Podle dostupnosti sběrového místa se rozlišují způsoby sběru na ''odvozový'', ''donáškový'' a ''sběrný dvůr''.<br /> * Systém podle stupně třídění se rozlišují zejména na ''sběr směsného (netříděného) komunálního odpadu'', ''sběr vícedruhového odpadu'' (např. spalitelný odpad) a ''sběr jednodruhového odpadu'' (oddělený sběr jednotlivých komodit - papír, plast, sklo atd.).<br /> * Podle používané technologie sběru je možné rozlišit sběr do ''nádob s horním výsypem'', ''nádob se spodním výsypem'', do ''kontejnerů větších objemů'', ''podzemních kontejnerů'', ''boxů'', ''pytlů'' a ''beznádobový sběr''.<br /> * Způsoby sběru lze rozdělit na ''stacionární'' a ''mobilní'' [3].<br /> <br /> V případě odděleného sběru využitelných složek - komodit se každý materiál sbírá zvlášť do speciálních oddělených nádob, pytlů nebo jiných sběrných prostředků. V tomto případě v obcích a městech ČR převládá stále donáškový způsob sběru, kdy občané musí při odevzdání vytříděných složek překonat určitou vzdálenost. Výtěžnost odděleného sběru ovlivňuje vybavenost území a dostupnost sběrné sítě pro občany. Vybavenost obcí se neustále zlepšuje, v období mezi roky 2004 - 2007 vzrostl počet kontejneru na sběr využitelných složek v obcích o 40 %. Používají se kontejnery různých objemů a typů. Užití konkrétního typu kontejneru závisí na místních podmínkách, technické vybavenosti firem, ochotě obyvatel a přepravních vzdálenostech. S rostoucí výtěžností sběru dochází u papíru a plastů k přechodu na odvozové systémy [2]. <br /> <br /> <br /> <br /> '''Vlastní text stránky'''<br /> Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]<br /> Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.<br /> <br /> A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)<br /> <br /> == Témata ==<br /> Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou &quot;nedílnou&quot; součástí hlavního tématu.<br /> Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br /> Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br /> Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br /> Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br /> Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br /> Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br /> <br /> === Literatura ===<br /> Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br /> Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div>

Rezacovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Komun%C3%A1ln%C3%AD_odpad&diff=5120 2008-11-27T00:01:17Z

<p>Rezacovaj: </p> <hr /> <div>__NOTOC__<br /> <br /> '''Obsah:''' Definice<br /> Složení<br /> Sběr a svoz komunálního odpadu<br /> Způsoby nakládání s komunálními odpady<br /> Výroba alternativního paliva<br /> Veřejná sprava<br /> <br /> <br /> == Definice ==<br /> <br /> Komunální odpad je významný pojem v oblasti odpadové hospodářství. V zákoně o odpadech (zákon č.185/2001 Sb.) je definován jako veškerý odpad vznikající na území obce činností fyzických osob, pro kterou nejsou právními předpisy stanovena zvláštní pravidla nebo omezení, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo osob oprávněných k podnikání. Komunálním odpadem se také rozumí odpad vznikající při čištění veřejných komunikací a prostranství, při údržbě veřejné zeleně včetně hřbitovů [4].<br /> <br /> <br /> == Složení ==<br /> <br /> Jedná se o velmi heterogenní směs, která obsahuje například popel, papír, plasty, zbytky potravin, zahradní zbytky, smetky, textil, kovy, sklo, gumu atd. Složení komunálního odpadu se liší podle typu zástavby, ročního období a podle typu sídle, v němž je produkován [1].<br /> <br /> <br /> '''Vlastní text stránky'''<br /> Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]<br /> Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.<br /> <br /> A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)<br /> <br /> == Témata ==<br /> Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou &quot;nedílnou&quot; součástí hlavního tématu.<br /> Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br /> Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br /> Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br /> Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br /> Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br /> Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br /> <br /> === Literatura ===<br /> Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br /> Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div>

Rezacovaj