Enviwiki - Příspěvky [cs]

Dopad letecké dopravy na životní prostředí

2008-05-21T17:41:33Z

Radimekradmin: /* Související stránky */

__NOTOC__

== Emise ==

Ač je letecká doprava médii prezentovaná jako jeden z hlavních sektorů přispívajících ke globálnímu oteplování, statistická fakta hovoří jinak. I když je stále nedostatečně vědecky prozkoumán vliv letecké dopravy na tvorbu oblačnosti z kondenzačních stop tzv. contrials, je už poměrně dobře zmapován dopad letectví na klima způsobený leteckými emisemi.

Následující data vycházejí ze zprávy IPCC (Mezinárodní panel pro změnu klimatu) a IATA ( Mezinárodní sdružení leteckých dopravců):

-příspěvek letecké dopravy ke změně klimatu je malý

-v současnosti se podílí 2% na světových emisích CO2 (očekává se růst na 3% do roku 2050)

-celkový dopad na klimatickou změnu (zahrnující radiační působení-radiative forcing a další skleníkové plyny) je 3%; do roku 2050 se očekává růst na 5%

-podíl let.dopravy na celkových emisích CO2 z dopravního sektoru je 12%, tento podíl ovšem roste

-průměrná spotřeba paliva u nových letounů je 3,5 litru na cestujícího na 100km; díky novým technologiím se spotřeba letounů neustále snižuje

== Společenská odpovědnost leteckých společností ==

Je dobrou praxí, že letecké společnosti podporují různé společenské aktivity jako jsou charitativní, kulturní, vzdělávací nebo sportovní podniky. V současnosti se ovšem subjekty podnikající v letectví věnují největší měrou oblasti životního prostředí. Aerolinky se opírají o environmentální politiku a systém environmentálního managementu. V nich jsou uvedeny postupy a procedury, jak předcházet vzniku znečištění a trvale snižovat znečišťování životního prostředí.

Hlavním problémem letecké dopravy dneška jsou emise. Letecké společnosti se snaží omezovat emise několika způsoby. Například nákupem nových modernějších strojů, jejichž motory jsou efektivnější nebo optimalizací jednotlivých fází letu. Aerolinky navíc spolupracují na vývoji leteckých komponent a optimalizaci procedur.

Hlukové znečištění v oblasti letišť je další významný problém způsobený leteckým provozem. Společnosti se snaží omezovat hluk pořizováním modernějších strojů a dodržováním předepsaných odletových a příletových tratí. Je dobrou praxí, že domácnosti v blízkosti letišť zatížené nadměrným hlukem dostávají zdarma protihluková okna a dveře.

Dále se letecké společnosti zaměřují především na hospodaření s odpadem, vodou, provozními a odmrazovacími kapalinami. Mimoto se společnosti snaží snižovat energetickou spotřebu využíváním úsporných žárovek a ekologických spotřebičů.

Mezi další aktivity patří především informování a pravidelné vyhodnocování svých aktivit. Příkladem informování cestujících jsou takzvané emisní kalkulačky, kde si cestující mohou spočíst kolik emisí vznikne při daném letu a jaký je přepočet na jednoho pasažéra.
Cestujícím jsou nabízeny různé způsoby, jak kompenzovat jejich podíl na znečišťování. Tzv. carbon offsetting je kompenzace za vypouštění uhlíku do ovzduší. Společnosti uvádí, že peníze zaplacené cestujícím jako carbon offsetting využijí např. na výsadbu stromů nebo obnovu pralesa, nákup solárních panelů nebo výstavbu školky či nemocnice v zemích třetího světa.

== Zdroje ==
*[http://www.bbaaviation.com/pdf/bbacsr2006report.pdf Corporate Social Responsibility Report 2006 - BBA Aviation]
*[http://www2.csa.cz/cs/downloads/vz_2006cz.pdf Výroční zpráva 2006 - ČSA]
*[http://www.iata.org/pressroom/facts_figures/fact_sheets/Environment.htm Webové stránky Mezinárodního sdružení leteckých dopravců IATA]

== Odkazy ==
Stránka spravovaná leteckými dopravci vytvořená za účelem poskytování informací týkajících se vztahu letecké dopravy a životního prostředí.
Dostupná z WWW: <http://www.enviro.aero/Home.aspx>
=== Související stránky ===
[[Hluk z leteckého provozu]]

[[Případ dobré praxe: British Airways]]

[[Terminál 5 Heathrow]]

[[ Začlenění letectví do systému pro obchodování s povolenkami na emise]]

=== Externí odkazy ===
[[Komínový Syndrom]]
=== Literatura ===

Začlenění letectví do systému pro obchodování s povolenkami na emise

2008-05-21T17:40:49Z

Radimekradmin: /* Související stránky */

== Začlenění letectví do systému pro obchodování s povolenkami na emise ==
Velký rozmach letectví v posledních 20 letech umožnil rychleji a častěji překonávat velké vzdálenosti mezi částmi světa, což dříve nebylo možné. Nárůst přepravy a turismu je nemalým příspěvkem pro národní hospodářství jednotlivých zemí.
Druhou stranou mince, která se v minulosti v souvislosti s letectvím příliš nezdůrazňovala, je jeho vliv na změnu klimatu. Ačkoliv se efektivita leteckých motorů a pohonných hmot za poslední půlstoletí výrazně zvýšila (o více než 50%), je úhrnný příspěvek letecké dopravy především ke zvyšování skleníkového efektu nezanedbatelný (asi 3% světových emisí CO2).

Co je ovšem hrozbou, je tempo růstu letecké dopravy ve světě (přes 4% ročně) a s tím i vyprodukovaných emisí. Pokud se EU rozhodla splnit své závazky vyplývající mj. z Kjótského protokolu (8% snížení emisí GHGs do roku 2012) musí zavést dodatečné legislativní kroky, kterými omezí růst leteckých emisí. Emise z mezinárodních letů totiž nebyly zahrnuty ani do Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu ani do Kjótského protokolu (nebyla nalezena shoda). Tento fakt degraduje celkovou snahu zúčastněných zemí o snižování emisí a tím zabránění dalšímu oteplování.

Poté co mezinárodní organizace působící v letectví (ICAO, IATA…)dostatečně nereagovaly na výzvu Evropského společenství, aby nalezly nástroj, kterým letecké emise omezí, začala jednat EU sama. EU se rozhodla začlenit letectví do svého stávajícího systému - European Union Emission trading Scheme (EU ETS), který funguje od roku 2005. Doposud se systém Společenství pro obchodování s povolenkami na emise zabýval pouze stacionárními zdroji emisí. V současnosti připravovaná legislativa má nahradit stávající směrnici 2003/87/ES tak, aby se do systému vhodně začlenily i činnosti v letectví.

O tom, že se jedná o velmi komplikovanou problematiku, svědčí především délka projednávání navrhované úpravy (již od roku 2005). Zástupci leteckého průmyslu se obávají, že dojde k narušení volného trhu a znevýhodnění evropských dopravců. Zastánci začlenění argumentují nutností včasné a přísné akce, neboť letecké emise neustále rostou. Spory se vedou v řadě otázek a to především o množství, cenu, způsob a čas začátku obchodování s povolenkami. Jedno je však jisté. S emisemi se v evropském letectví v budoucnu obchodovat bude, je jen otázkou kdy a za jakých podmínek.

== Zdroje ==
http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2005:0459:FIN:CS:HTML, Omezování dopadu letectví na změnu klimatu
=== Související stránky ===
[[Obchodovatelná povolení]]

[[Dopad letecké dopravy na životní prostředí]]

[[Kategorie:Ekonomické nástroje]] [[Kategorie:Ekonomické nástroje regulace podnikání]]

Dopad letecké dopravy na životní prostředí

2008-05-21T17:32:57Z

Radimekradmin: /* Související stránky */

__NOTOC__

== Emise ==

Ač je letecká doprava médii prezentovaná jako jeden z hlavních sektorů přispívajících ke globálnímu oteplování, statistická fakta hovoří jinak. I když je stále nedostatečně vědecky prozkoumán vliv letecké dopravy na tvorbu oblačnosti z kondenzačních stop tzv. contrials, je už poměrně dobře zmapován dopad letectví na klima způsobený leteckými emisemi.

Následující data vycházejí ze zprávy IPCC (Mezinárodní panel pro změnu klimatu) a IATA ( Mezinárodní sdružení leteckých dopravců):

-příspěvek letecké dopravy ke změně klimatu je malý

-v současnosti se podílí 2% na světových emisích CO2 (očekává se růst na 3% do roku 2050)

-celkový dopad na klimatickou změnu (zahrnující radiační působení-radiative forcing a další skleníkové plyny) je 3%; do roku 2050 se očekává růst na 5%

-podíl let.dopravy na celkových emisích CO2 z dopravního sektoru je 12%, tento podíl ovšem roste

-průměrná spotřeba paliva u nových letounů je 3,5 litru na cestujícího na 100km; díky novým technologiím se spotřeba letounů neustále snižuje

== Společenská odpovědnost leteckých společností ==

Je dobrou praxí, že letecké společnosti podporují různé společenské aktivity jako jsou charitativní, kulturní, vzdělávací nebo sportovní podniky. V současnosti se ovšem subjekty podnikající v letectví věnují největší měrou oblasti životního prostředí. Aerolinky se opírají o environmentální politiku a systém environmentálního managementu. V nich jsou uvedeny postupy a procedury, jak předcházet vzniku znečištění a trvale snižovat znečišťování životního prostředí.

Hlavním problémem letecké dopravy dneška jsou emise. Letecké společnosti se snaží omezovat emise několika způsoby. Například nákupem nových modernějších strojů, jejichž motory jsou efektivnější nebo optimalizací jednotlivých fází letu. Aerolinky navíc spolupracují na vývoji leteckých komponent a optimalizaci procedur.

Hlukové znečištění v oblasti letišť je další významný problém způsobený leteckým provozem. Společnosti se snaží omezovat hluk pořizováním modernějších strojů a dodržováním předepsaných odletových a příletových tratí. Je dobrou praxí, že domácnosti v blízkosti letišť zatížené nadměrným hlukem dostávají zdarma protihluková okna a dveře.

Dále se letecké společnosti zaměřují především na hospodaření s odpadem, vodou, provozními a odmrazovacími kapalinami. Mimoto se společnosti snaží snižovat energetickou spotřebu využíváním úsporných žárovek a ekologických spotřebičů.

Mezi další aktivity patří především informování a pravidelné vyhodnocování svých aktivit. Příkladem informování cestujících jsou takzvané emisní kalkulačky, kde si cestující mohou spočíst kolik emisí vznikne při daném letu a jaký je přepočet na jednoho pasažéra.
Cestujícím jsou nabízeny různé způsoby, jak kompenzovat jejich podíl na znečišťování. Tzv. carbon offsetting je kompenzace za vypouštění uhlíku do ovzduší. Společnosti uvádí, že peníze zaplacené cestujícím jako carbon offsetting využijí např. na výsadbu stromů nebo obnovu pralesa, nákup solárních panelů nebo výstavbu školky či nemocnice v zemích třetího světa.

== Zdroje ==
*[http://www.bbaaviation.com/pdf/bbacsr2006report.pdf Corporate Social Responsibility Report 2006 - BBA Aviation]
*[http://www2.csa.cz/cs/downloads/vz_2006cz.pdf Výroční zpráva 2006 - ČSA]
*[http://www.iata.org/pressroom/facts_figures/fact_sheets/Environment.htm Webové stránky Mezinárodního sdružení leteckých dopravců IATA]

== Odkazy ==
Stránka spravovaná leteckými dopravci vytvořená za účelem poskytování informací týkajících se vztahu letecké dopravy a životního prostředí.
Dostupná z WWW: <http://www.enviro.aero/Home.aspx>
=== Související stránky ===
[[Hluk z leteckého provozu]]

[[Případ dobré praxe: British Airways]]

[[Terminál 5 Heathrow]]

=== Externí odkazy ===
[[Komínový Syndrom]]
=== Literatura ===

Terminál 5 Heathrow

2008-05-21T17:31:44Z

Radimekradmin: Nová stránka: == Terminál 5 – londýnské letiště Heathrow == Stavba, která vzbuzovala a stále vzbuzuje mnoho emocí. Kladných i záporných. Jedno je jisté, je to největší volně sto...

== Terminál 5 – londýnské letiště Heathrow ==

Stavba, která vzbuzovala a stále vzbuzuje mnoho emocí. Kladných i záporných. Jedno je jisté, je to největší volně stojící budova v celé Velké Británii. Nový odbavovací terminál na londýnském letišti Heathrow zabírá plochu 50 fotbalových hřišť. Pro BAA (British Airport Authority) ho navrhl architekt architekt Richard Rodgers. Britské aerolinie (BA) zaplatily za budovu BAA 4,3 mld. liber.

'''Parametry stavby:'''

Hlavní budova Terminálu 5, která bude do budoucna ještě doplněna dvěma menšími satelity spojenými podzemní kolejovou dráhou, je vysoká 40 m a zabírá plochu 396*176m.
Stavbě ve tvaru vlny dominuje sklo a ocel.

'''Vybrané ekologické aspekty terminálu:'''

-v počátcích návrhu budovy byla založena poradní skupina (Environmental Assessment Advisory Group) s cílem minimalizovat dopad stavby na životní prostředí

-prosklené stěny a střecha terminálu umožňují dennímu světlu pronikat dovnitř budovy a tím snižují potřebu umělého osvětlení

-terminál sbírá 85% dešťové vody, kterou využívá, jako technickou vodu čímž snižuje požadavky na zásobování vodou o 70%

-až 85% energetických potřeb terminálu je pokryto přebytkem tepla z letištní teplárny, které se přivádí podzemním tunelem

-terminál je vystaven na meliorované půdě, která byla vyčištěna předchozím odstraněním odpadních vod

-na stavbě zařízení terminálu bylo využito dřeva (obnovitelný zdroj)

-toalety, umyvadla a sprchy jsou vybaveny technologiemi s nižší spotřebou vody

-okolo terminálu je vysázeno na 30 000 lesních rostlin a 4 000 stromů a keřů

-rozumným návrhem terminálu ve vztahu k vzletové a přistávací dráze se dosahuje kratšího běh motorů naprázdno, zkrácení pojížděcích procedur a tím snížení emisí

-provozovatel terminálu mj. napomáhá snižování emisí tím, že umožňuje využít ekologičtější druhy dopravy při cestě do/z terminálu; jedná se o bohatou nabídku veřejné dopravy obsluhující terminál a dále o cyklistickou dopravu, která je umožněna sítí cyklostezek spojujících letiště a město a bezplatného parkování kol v terminálu

-terminál změnil technologii dobíjení energie letounů; doposud využívané neekologické pomocné energetické jednotky (APU) jsou nyní nahrazeny kabely nataženými z budovy terminálu

-provozovatel investoval 25 mil. liber do nákupu nových pozemních vozidel splňujících poslední standardy emisní výfukových plynů.

BAA dostala mj. cenu za její program nakládání s odpady v novém Terminálu 5. Při výstavbě terminálu bylo přes 97% vyprodukovaného odpadu recyklováno nebo znovu obnoveno. Aby byla snížena produkce odpadů, bylo využito prefabrikátů a stavebních modulů. Využitím logistické strategie just-in-time k zásobování výstavby došlo k snížení pohybů vozidel a skladových prostor.

== Zdroje ==
Článek serveru podnikatel.cz Dostupný z

http://www.podnikatel.cz/tiskove-zpravy/jiz-za-165-dnu-terminal-t5-zahaji-bezny-provoz/

Článek serveru denik.cz Dostupný z

http://www.denik.cz/ekonomika/terminal_letiste20080327.html

Server Terminálu 5 letiště Heathrow.
Dostupný z

http://www.terminal5.ba.com/en/our-terminal-5-vision/our-world/

== Odkazy ==

'''Související stránky'''

[[Dopad letecké dopravy na životní prostředí]]

Dopad letecké dopravy na životní prostředí

2008-05-10T09:41:54Z

Radimekradmin: /* Zdroje */

__NOTOC__

== Emise ==

Ač je letecká doprava médii prezentovaná jako jeden z hlavních sektorů přispívajících ke globálnímu oteplování, statistická fakta hovoří jinak. I když je stále nedostatečně vědecky prozkoumán vliv letecké dopravy na tvorbu oblačnosti z kondenzačních stop tzv. contrials, je už poměrně dobře zmapován dopad letectví na klima způsobený leteckými emisemi.

Následující data vycházejí ze zprávy IPCC (Mezinárodní panel pro změnu klimatu) a IATA ( Mezinárodní sdružení leteckých dopravců):

-příspěvek letecké dopravy ke změně klimatu je malý

-v současnosti se podílí 2% na světových emisích CO2 (očekává se růst na 3% do roku 2050)

-celkový dopad na klimatickou změnu (zahrnující radiační působení-radiative forcing a další skleníkové plyny) je 3%; do roku 2050 se očekává růst na 5%

-podíl let.dopravy na celkových emisích CO2 z dopravního sektoru je 12%, tento podíl ovšem roste

-průměrná spotřeba paliva u nových letounů je 3,5 litru na cestujícího na 100km; díky novým technologiím se spotřeba letounů neustále snižuje

== Společenská odpovědnost leteckých společností ==

Je dobrou praxí, že letecké společnosti podporují různé společenské aktivity jako jsou charitativní, kulturní, vzdělávací nebo sportovní podniky. V současnosti se ovšem subjekty podnikající v letectví věnují největší měrou oblasti životního prostředí. Aerolinky se opírají o environmentální politiku a systém environmentálního managementu. V nich jsou uvedeny postupy a procedury, jak předcházet vzniku znečištění a trvale snižovat znečišťování životního prostředí.

Hlavním problémem letecké dopravy dneška jsou emise. Letecké společnosti se snaží omezovat emise několika způsoby. Například nákupem nových modernějších strojů, jejichž motory jsou efektivnější nebo optimalizací jednotlivých fází letu. Aerolinky navíc spolupracují na vývoji leteckých komponent a optimalizaci procedur.

Hlukové znečištění v oblasti letišť je další významný problém způsobený leteckým provozem. Společnosti se snaží omezovat hluk pořizováním modernějších strojů a dodržováním předepsaných odletových a příletových tratí. Je dobrou praxí, že domácnosti v blízkosti letišť zatížené nadměrným hlukem dostávají zdarma protihluková okna a dveře.

Dále se letecké společnosti zaměřují především na hospodaření s odpadem, vodou, provozními a odmrazovacími kapalinami. Mimoto se společnosti snaží snižovat energetickou spotřebu využíváním úsporných žárovek a ekologických spotřebičů.

Mezi další aktivity patří především informování a pravidelné vyhodnocování svých aktivit. Příkladem informování cestujících jsou takzvané emisní kalkulačky, kde si cestující mohou spočíst kolik emisí vznikne při daném letu a jaký je přepočet na jednoho pasažéra.
Cestujícím jsou nabízeny různé způsoby, jak kompenzovat jejich podíl na znečišťování. Tzv. carbon offsetting je kompenzace za vypouštění uhlíku do ovzduší. Společnosti uvádí, že peníze zaplacené cestujícím jako carbon offsetting využijí např. na výsadbu stromů nebo obnovu pralesa, nákup solárních panelů nebo výstavbu školky či nemocnice v zemích třetího světa.

== Zdroje ==
*[http://www.bbaaviation.com/pdf/bbacsr2006report.pdf Corporate Social Responsibility Report 2006 - BBA Aviation]
*[http://www2.csa.cz/cs/downloads/vz_2006cz.pdf Výroční zpráva 2006 - ČSA]
*[http://www.iata.org/pressroom/facts_figures/fact_sheets/Environment.htm Webové stránky Mezinárodního sdružení leteckých dopravců IATA]

== Odkazy ==
Stránka spravovaná leteckými dopravci vytvořená za účelem poskytování informací týkajících se vztahu letecké dopravy a životního prostředí.
Dostupná z WWW: <http://www.enviro.aero/Home.aspx>
=== Související stránky ===
[[Hluk z leteckého provozu]]

[[Případ dobré praxe: British Airways]]

=== Externí odkazy ===
[[Komínový Syndrom]]
=== Literatura ===

Dopad letecké dopravy na životní prostředí

2008-05-10T09:38:10Z

Radimekradmin: /* Témata */

__NOTOC__

== Emise ==

Ač je letecká doprava médii prezentovaná jako jeden z hlavních sektorů přispívajících ke globálnímu oteplování, statistická fakta hovoří jinak. I když je stále nedostatečně vědecky prozkoumán vliv letecké dopravy na tvorbu oblačnosti z kondenzačních stop tzv. contrials, je už poměrně dobře zmapován dopad letectví na klima způsobený leteckými emisemi.

Následující data vycházejí ze zprávy IPCC (Mezinárodní panel pro změnu klimatu) a IATA ( Mezinárodní sdružení leteckých dopravců):

-příspěvek letecké dopravy ke změně klimatu je malý

-v současnosti se podílí 2% na světových emisích CO2 (očekává se růst na 3% do roku 2050)

-celkový dopad na klimatickou změnu (zahrnující radiační působení-radiative forcing a další skleníkové plyny) je 3%; do roku 2050 se očekává růst na 5%

-podíl let.dopravy na celkových emisích CO2 z dopravního sektoru je 12%, tento podíl ovšem roste

-průměrná spotřeba paliva u nových letounů je 3,5 litru na cestujícího na 100km; díky novým technologiím se spotřeba letounů neustále snižuje

== Společenská odpovědnost leteckých společností ==

Je dobrou praxí, že letecké společnosti podporují různé společenské aktivity jako jsou charitativní, kulturní, vzdělávací nebo sportovní podniky. V současnosti se ovšem subjekty podnikající v letectví věnují největší měrou oblasti životního prostředí. Aerolinky se opírají o environmentální politiku a systém environmentálního managementu. V nich jsou uvedeny postupy a procedury, jak předcházet vzniku znečištění a trvale snižovat znečišťování životního prostředí.

Hlavním problémem letecké dopravy dneška jsou emise. Letecké společnosti se snaží omezovat emise několika způsoby. Například nákupem nových modernějších strojů, jejichž motory jsou efektivnější nebo optimalizací jednotlivých fází letu. Aerolinky navíc spolupracují na vývoji leteckých komponent a optimalizaci procedur.

Hlukové znečištění v oblasti letišť je další významný problém způsobený leteckým provozem. Společnosti se snaží omezovat hluk pořizováním modernějších strojů a dodržováním předepsaných odletových a příletových tratí. Je dobrou praxí, že domácnosti v blízkosti letišť zatížené nadměrným hlukem dostávají zdarma protihluková okna a dveře.

Dále se letecké společnosti zaměřují především na hospodaření s odpadem, vodou, provozními a odmrazovacími kapalinami. Mimoto se společnosti snaží snižovat energetickou spotřebu využíváním úsporných žárovek a ekologických spotřebičů.

Mezi další aktivity patří především informování a pravidelné vyhodnocování svých aktivit. Příkladem informování cestujících jsou takzvané emisní kalkulačky, kde si cestující mohou spočíst kolik emisí vznikne při daném letu a jaký je přepočet na jednoho pasažéra.
Cestujícím jsou nabízeny různé způsoby, jak kompenzovat jejich podíl na znečišťování. Tzv. carbon offsetting je kompenzace za vypouštění uhlíku do ovzduší. Společnosti uvádí, že peníze zaplacené cestujícím jako carbon offsetting využijí např. na výsadbu stromů nebo obnovu pralesa, nákup solárních panelů nebo výstavbu školky či nemocnice v zemích třetího světa.

== Zdroje ==
*[http://www.bbaaviation.com/pdf/bbacsr2006report.pdf Corporate Social Responsibility Report 2006 - BBA Aviation]
*[http://www2.csa.cz/cs/downloads/vz_2006cz.pdf Výroční zpráva 2006 - ČSA]

== Odkazy ==
Stránka spravovaná leteckými dopravci vytvořená za účelem poskytování informací týkajících se vztahu letecké dopravy a životního prostředí.
Dostupná z WWW: <http://www.enviro.aero/Home.aspx>
=== Související stránky ===
[[Hluk z leteckého provozu]]

[[Případ dobré praxe: British Airways]]

=== Externí odkazy ===
[[Komínový Syndrom]]
=== Literatura ===

Dopad letecké dopravy na životní prostředí

2008-05-09T09:06:30Z

Radimekradmin: /* Související stránky */

__NOTOC__

== Témata ==

'''Společenská odpovědnost leteckých společností'''

Je dobrou praxí, že letecké společnosti podporují různé společenské aktivity jako jsou charitativní, kulturní, vzdělávací nebo sportovní podniky. V současnosti se ovšem subjekty podnikající v letectví věnují největší měrou oblasti životního prostředí. Aerolinky se opírají o environmentální politiku a systém environmentálního managementu. V nich jsou uvedeny postupy a procedury, jak předcházet vzniku znečištění a trvale snižovat znečišťování životního prostředí.

Hlavním problémem letecké dopravy dneška jsou emise. Letecké společnosti se snaží omezovat emise několika způsoby. Například nákupem nových modernějších strojů, jejichž motory jsou efektivnější nebo optimalizací jednotlivých fází letu. Aerolinky navíc spolupracují na vývoji leteckých komponent a optimalizaci procedur.

Hlukové znečištění v oblasti letišť je další významný problém způsobený leteckým provozem. Společnosti se snaží omezovat hluk pořizováním modernějších strojů a dodržováním předepsaných odletových a příletových tratí. Je dobrou praxí, že domácnosti v blízkosti letišť zatížené nadměrným hlukem dostávají zdarma protihluková okna a dveře.

Dále se letecké společnosti zaměřují především na hospodaření s odpadem, vodou, provozními a odmrazovacími kapalinami. Mimoto se společnosti snaží snižovat energetickou spotřebu využíváním úsporných žárovek a ekologických spotřebičů.

Mezi další aktivity patří především informování a pravidelné vyhodnocování svých aktivit. Příkladem informování cestujících jsou takzvané emisní kalkulačky, kde si cestující mohou spočíst kolik emisí vznikne při daném letu a jaký je přepočet na jednoho pasažéra.
Cestujícím jsou nabízeny různé způsoby, jak kompenzovat jejich podíl na znečišťování. Tzv. carbon offsetting je kompenzace za vypouštění uhlíku do ovzduší. Společnosti uvádí, že peníze zaplacené cestujícím jako carbon offsetting využijí např. na výsadbu stromů nebo obnovu pralesa, nákup solárních panelů nebo výstavbu školky či nemocnice v zemích třetího světa.

== Zdroje ==
*[http://www.bbaaviation.com/pdf/bbacsr2006report.pdf Corporate Social Responsibility Report 2006 - BBA Aviation]
*[http://www2.csa.cz/cs/downloads/vz_2006cz.pdf Výroční zpráva 2006 - ČSA]

== Odkazy ==
Stránka spravovaná leteckými dopravci vytvořená za účelem poskytování informací týkajících se vztahu letecké dopravy a životního prostředí.
Dostupná z WWW: <http://www.enviro.aero/Home.aspx>
=== Související stránky ===
[[Hluk z leteckého provozu]]

[[Případ dobré praxe: British Airways]]

=== Externí odkazy ===
[[Komínový Syndrom]]
=== Literatura ===

Případ dobré praxe: British Airways

2008-05-09T09:05:25Z

Radimekradmin: Nová stránka: == Informace o společnosti == Britský národní dopravce British Airways (BA), je 3. největší evropskou aerolinkou operující po celém světě. Jakožto jedeni z lídrů lete...

== Informace o společnosti ==

Britský národní dopravce British Airways (BA), je 3. největší evropskou aerolinkou operující po celém světě. Jakožto jedeni z lídrů leteckého průmyslu, jsou si BA vědomi své společenské zodpovědnosti a rozvíjejí řadu projektů zabývající se především snižováním leteckých emisí (CO2, NOx).

BA se staly jakýmsi průkopníkem v boji proti globálnímu oteplování, které se do určité míry přičítá právě aerolinkám. Pro řadu aerolinek poměrně nepopulární téma proměnily BA v konkurenční výhodu.

== Cíle ==

Snížit podíl letecké dopravy na globálním oteplování a tím i dopad na životní prostředí do budoucna (světový příspěvek letecké dopravy je v současnosti dle Sternovy zprávy 1,6% a dále se očekává růst až na 5% do roku 2050).
Dalším cílem je např. zvýšení palivové efektivity letounů o 25% do roku 2025 nebo snížení energetické spotřeby pozemních složek o 10%.

== Aktivity ==

BA byly první aerolinkou, která představila dobrovolné kompenzování vypouštěného oxidu uhličitého. Tzv. ofsety oxidu uhličitého (carbon offsetting) jsou jedním z nástrojů přímé kompenzace cestujícího. Ten si může na webu aerolinek spočíst svoji „uhlíkovou stopu“ za daný let (carbon footprint) a poplatkem kompenzovat svůj podíl na znečištění.
Vybrané peněžní prostředky potom dotují projekty snižující vypouštěné emise. Celý mechanismus funguje v rámci Kjótského protokolu, který garantuje kvalitu dotovaných projektů.
Podporované projekty se většinou realizují v rozvojových zemích s důrazem na podporu obnovitelných zdrojů energie a dále sociální a ekonomický přínos. Projekty mají i pozitivní dopad na zdraví, jelikož lokálně zlepšují kvalitu ovzduší.
Jedná se např. o větrný park a hydroelektrárnu v Číně a v Brazílii.

Dále BA aktivně podporují obchodování s emisemi (emission trading). Jsou členem britského systému pro obchodování s emisemi a lobují za co nejrychlejší začlenění evropského letectví do EU ETS. Dosáhly na tomto poli významného úspěchu: Evropská komise koncem rouku 2006 formálně navrhla a projednává legislativu, podle které by letectví bylo začleněno do EU ETS od roku 2011.

BA se staly jedním se zakladatelů skupiny Sustainable Aviation (Udržitelné letectví), které sdružuje klíčové hráče leteckého odvětví v UK a zabývá se snižováním dopadů leteckého průmyslu a udržitelností jeho rozvoje především ve Velké Británii.

== Další aktivity BA ==

-měří a informují o svých emisích

-podporují zefektivnění prostupů řízení letového provozu (snížení prostojů a vyčkávání)

-obnovují leteckou flotilu tiššími a efektivnějšími letouny

-podporují výzkum vlivu NOx na globální klima

-zdokonalují vzletové a přistávací procedury, aby dosáhly vyšší palivové efektivity

-na středních tratích se využívají odlehčené sedačky a tím snižují spotřebu

-létají po přímějších letových trasách

== Zdroje ==
Webové stránky Britských aerolinií.
Dostupné z www

http://www.britishairways.com/travel/csr-emissions/public/en_gb

Webové stránky sdružení Sustainable Aviation.
Dostupné z www

http://www.sustainableaviation.co.uk/

British Airways 2006/2007 Annual Report and Accounts for the year ended March 31, 2007 Airways Plc. Dostupné z www

http://www.britishairways.com/travel/csr-corporate-responsibility/public/en_gb

British Airways Environmental Overview 2006 / 2007 Dostupné z www

http://www.britishairways.com/cms/global/pdfs/csr/environmental_overview_report_2006_2007.pdf

== Související stránky ==
[[Dopad letecké dopravy na životní prostředí]]

== Komentář ==
Je zřejmé, že letecká doprava není příliš ekologicky přívětivá, ovšem negativní prezentace jejího vlivu na životní prostředí jsou často vzdáleny realitě. Ozývají se dokonce hlasy na bojkotování letecké dopravy a preferování egologičtějších dopravních prostředků. Dobře, ovšem dá se v dnešním globálním světě letecký transport ignorovat?
Zajímavé názory si můžete přečíst na [http://www.rsacarbonlimited.org/viewblog.aspa?pageid=478 Carbon limited]

Dopad letecké dopravy na životní prostředí

2008-05-04T13:18:08Z

Radimekradmin: /* Související stránky */

__NOTOC__

== Témata ==

'''Společenská odpovědnost leteckých společností'''

Je dobrou praxí, že letecké společnosti podporují různé společenské aktivity jako jsou charitativní, kulturní, vzdělávací nebo sportovní podniky. V současnosti se ovšem subjekty podnikající v letectví věnují největší měrou oblasti životního prostředí. Aerolinky se opírají o environmentální politiku a systém environmentálního managementu. V nich jsou uvedeny postupy a procedury, jak předcházet vzniku znečištění a trvale snižovat znečišťování životního prostředí.

Hlavním problémem letecké dopravy dneška jsou emise. Letecké společnosti se snaží omezovat emise několika způsoby. Například nákupem nových modernějších strojů, jejichž motory jsou efektivnější nebo optimalizací jednotlivých fází letu. Aerolinky navíc spolupracují na vývoji leteckých komponent a optimalizaci procedur.

Hlukové znečištění v oblasti letišť je další významný problém způsobený leteckým provozem. Společnosti se snaží omezovat hluk pořizováním modernějších strojů a dodržováním předepsaných odletových a příletových tratí. Je dobrou praxí, že domácnosti v blízkosti letišť zatížené nadměrným hlukem dostávají zdarma protihluková okna a dveře.

Dále se letecké společnosti zaměřují především na hospodaření s odpadem, vodou, provozními a odmrazovacími kapalinami. Mimoto se společnosti snaží snižovat energetickou spotřebu využíváním úsporných žárovek a ekologických spotřebičů.

Mezi další aktivity patří především informování a pravidelné vyhodnocování svých aktivit. Příkladem informování cestujících jsou takzvané emisní kalkulačky, kde si cestující mohou spočíst kolik emisí vznikne při daném letu a jaký je přepočet na jednoho pasažéra.
Cestujícím jsou nabízeny různé způsoby, jak kompenzovat jejich podíl na znečišťování. Tzv. carbon offsetting je kompenzace za vypouštění uhlíku do ovzduší. Společnosti uvádí, že peníze zaplacené cestujícím jako carbon offsetting využijí např. na výsadbu stromů nebo obnovu pralesa, nákup solárních panelů nebo výstavbu školky či nemocnice v zemích třetího světa.

== Zdroje ==
*[http://www.bbaaviation.com/pdf/bbacsr2006report.pdf Corporate Social Responsibility Report 2006 - BBA Aviation]
*[http://www2.csa.cz/cs/downloads/vz_2006cz.pdf Výroční zpráva 2006 - ČSA]

== Odkazy ==
Stránka spravovaná leteckými dopravci vytvořená za účelem poskytování informací týkajících se vztahu letecké dopravy a životního prostředí.
Dostupná z WWW: <http://www.enviro.aero/Home.aspx>
=== Související stránky ===
[[Hluk z leteckého provozu]]

=== Externí odkazy ===
[[Komínový Syndrom]]
=== Literatura ===

Hluk z leteckého provozu

2008-05-04T13:17:12Z

Radimekradmin: /* Hluk z leteckého provozu */

'''Zdroje hluku v letecké dopravě'''

Za hlavní zdroje hluku v leteckém průmyslu považujeme letouny. Letiště jako takové (budovy, provozní vozidla) nepovažujeme za zásadní zdroj hluku.

Uměle vytvořený hluk v prostředí považujeme za negativní externalitu. Fyzikálně vzniká hluk (zvuk) z důvodu tlakových rozdílů vzduchu při obtékání těles. Zdroje hluku v letectví se u nejčastěji využívaných prostředků jako jsou vrtulníky, proudové a turbovrtulové letouny liší. Zjednodušeně lze říci, že zdrojem hluku na letounech jsou jednak rotující části (rotor vrtulníku, vrtule, lopatky kompresoru a turbíny) a dále vstupní a výstupní části motoru (sací ústrojí, hnací tryska). V menší míře se na tvorbě hluku podílí vztlakové klapky a podvozek.

'''Opatření na snížení hlukové zátěže'''

Hluk z letecké dopravy je příkladem negativní externality. Jelikož jsou podnikatelé v letectví ekonomicky smýšlející subjekty, snaží se budovat dobrou image a dobré vztahy se svými zákazníky a okolím.
Letectví zná několik způsobů snižování hluku. V zásadě se jedná o technická (aktivní) a administrativní (pasivní) opatření:

-provozní postupy a omezení

-snižování hluku na zdroji

-stavební opatření

-územní plánování

'''Provozní postupy a omezení''' jsou obecně popsány v Letecké informační příručce (AIP ČR). Jsou zde mj. publikovány používané vzletové a přistávací dráhy a předepsané postupy provádění letů tak, aby se co nejvíce snížila hluková zátěž obyvatel. Např. v Praze Ruzyni se kvůli nižší hlukové zátěži používá hlavní dráha 06/24 (orientace 60o a 240 o) pro všechny vzlety a přistání letadel těžších než 7 tun ( v případě nutnosti se využívá vedlejší dráha 13/31, kdy pak dochází k zvýšení hlukové zátěže centra Prahy).
Jiným způsobem omezení hluku jsou postupy provedení klesání a stoupání, předepsaný výkon nebo poloha vztlakových klapek. Další omezení se týkají nočního provozu. Na většině letišť v ČR je v noci mezi 22:00 až 06:00 provoz značně omezen.
Způsobem, jak omezit hluk, je zavádění hlukových poplatků. Jejich výši určuje dané letiště ve spolupráci s Min. zdravotnictví v závislosti na typu a hmotnosti letadla.
Dalším prostředkem snižování hluku může být nepřetržité monitorování hluku v okolí letišť.

'''Snižování hluku přímo na zdroji''' je nejefektivnější postup. I když jsou dnešní letouny několikanásobně tišší než dříve, pořád existuje prostor k dalšímu snižování hluku.
Především jde o celkový design letadel, jejich profil, dále pak tvar a umístění křídel a motorových gondol.

'''Stavební opatření''' jsou způsob, jak snížit hladinu hluku uvnitř budov. Toho se dosahuje především výměnnou oken a balkónových dveří za protihluková (dvojitá s vzduchovou membránou). Protihluková okna jsou v obydlích v blízkosti letišť většinou instalována na účet provozovatele letiště.

'''Územní plánování je prostředek''', jak racionálně předcházet výstavbě v okolí letišť, kde se dá do budoucna očekávat vysoká hluková zátěž. Ochranou občanů v okolí letišť je zřizování ochranných hlukových pásem (OHP), kde nesmí být překročen hlukový limit pro hluk z leteckého provozu. Denní limit pro OHP letiště Praha - Ruzyně je LAeqD = 60dB a limit pro noční dobu je LAeqN = 50dB.

'''Internalizace externalit'''

Některé z výše zmíněných nástrojů a opatření jsou dobrým příkladem částečné internalizace externalit ze strany leteckého průmyslu.
Jedná se například o diferencovaný hlukový poplatek - v závislosti na typu a hmotnosti letadla nebo o protihluková opatření na stavbách v okolí letišť hrazená provozovatelem letiště – na základě monitorování hluku v okolí letišť.

== Zdroje ==
http://www.prg.aero/cs/site/airport/zivotni_prostredi/zp_hluk.htm, Přístup k řešení hlukové problematiky letiště Praha - Ruzyně

Rademacherová, L. Letecká doprava a životní prostředí, Diplomová práce ČVUT, Praha, 2007

== Odkazy ==
[[Dopad letecké dopravy na životní prostředí]]

[[Hluk]]

[[Externality]]

Hluk z leteckého provozu

2008-05-04T13:16:09Z

Radimekradmin: Nová stránka: == Hluk z leteckého provozu == '''Zdroje hluku v letecké dopravě''' Za hlavní zdroje hluku v leteckém průmyslu považujeme letouny. Letiště jako takové (budovy, provozní...

== Hluk z leteckého provozu ==

'''Zdroje hluku v letecké dopravě'''

Za hlavní zdroje hluku v leteckém průmyslu považujeme letouny. Letiště jako takové (budovy, provozní vozidla) nepovažujeme za zásadní zdroj hluku.

Uměle vytvořený hluk v prostředí považujeme za negativní externalitu. Fyzikálně vzniká hluk (zvuk) z důvodu tlakových rozdílů vzduchu při obtékání těles. Zdroje hluku v letectví se u nejčastěji využívaných prostředků jako jsou vrtulníky, proudové a turbovrtulové letouny liší. Zjednodušeně lze říci, že zdrojem hluku na letounech jsou jednak rotující části (rotor vrtulníku, vrtule, lopatky kompresoru a turbíny) a dále vstupní a výstupní části motoru (sací ústrojí, hnací tryska). V menší míře se na tvorbě hluku podílí vztlakové klapky a podvozek.

'''Opatření na snížení hlukové zátěže'''

Hluk z letecké dopravy je příkladem negativní externality. Jelikož jsou podnikatelé v letectví ekonomicky smýšlející subjekty, snaží se budovat dobrou image a dobré vztahy se svými zákazníky a okolím.
Letectví zná několik způsobů snižování hluku. V zásadě se jedná o technická (aktivní) a administrativní (pasivní) opatření:

-provozní postupy a omezení

-snižování hluku na zdroji

-stavební opatření

-územní plánování

'''Provozní postupy a omezení''' jsou obecně popsány v Letecké informační příručce (AIP ČR). Jsou zde mj. publikovány používané vzletové a přistávací dráhy a předepsané postupy provádění letů tak, aby se co nejvíce snížila hluková zátěž obyvatel. Např. v Praze Ruzyni se kvůli nižší hlukové zátěži používá hlavní dráha 06/24 (orientace 60o a 240 o) pro všechny vzlety a přistání letadel těžších než 7 tun ( v případě nutnosti se využívá vedlejší dráha 13/31, kdy pak dochází k zvýšení hlukové zátěže centra Prahy).
Jiným způsobem omezení hluku jsou postupy provedení klesání a stoupání, předepsaný výkon nebo poloha vztlakových klapek. Další omezení se týkají nočního provozu. Na většině letišť v ČR je v noci mezi 22:00 až 06:00 provoz značně omezen.
Způsobem, jak omezit hluk, je zavádění hlukových poplatků. Jejich výši určuje dané letiště ve spolupráci s Min. zdravotnictví v závislosti na typu a hmotnosti letadla.
Dalším prostředkem snižování hluku může být nepřetržité monitorování hluku v okolí letišť.

'''Snižování hluku přímo na zdroji''' je nejefektivnější postup. I když jsou dnešní letouny několikanásobně tišší než dříve, pořád existuje prostor k dalšímu snižování hluku.
Především jde o celkový design letadel, jejich profil, dále pak tvar a umístění křídel a motorových gondol.

'''Stavební opatření''' jsou způsob, jak snížit hladinu hluku uvnitř budov. Toho se dosahuje především výměnnou oken a balkónových dveří za protihluková (dvojitá s vzduchovou membránou). Protihluková okna jsou v obydlích v blízkosti letišť většinou instalována na účet provozovatele letiště.

'''Územní plánování je prostředek''', jak racionálně předcházet výstavbě v okolí letišť, kde se dá do budoucna očekávat vysoká hluková zátěž. Ochranou občanů v okolí letišť je zřizování ochranných hlukových pásem (OHP), kde nesmí být překročen hlukový limit pro hluk z leteckého provozu. Denní limit pro OHP letiště Praha - Ruzyně je LAeqD = 60dB a limit pro noční dobu je LAeqN = 50dB.

'''Internalizace externalit'''

Některé z výše zmíněných nástrojů a opatření jsou dobrým příkladem částečné internalizace externalit ze strany leteckého průmyslu.
Jedná se například o diferencovaný hlukový poplatek - v závislosti na typu a hmotnosti letadla nebo o protihluková opatření na stavbách v okolí letišť hrazená provozovatelem letiště – na základě monitorování hluku v okolí letišť.

== Zdroje ==
http://www.prg.aero/cs/site/airport/zivotni_prostredi/zp_hluk.htm, Přístup k řešení hlukové problematiky letiště Praha - Ruzyně

Rademacherová, L. Letecká doprava a životní prostředí, Diplomová práce ČVUT, Praha, 2007

== Odkazy ==
[[Dopad letecké dopravy na životní prostředí]]

[[Hluk]]

[[Externality]]

Syndrom sídelní kaše

2008-04-20T09:53:30Z

Radimekradmin:

Tento syndrom (angl. Urban Sprawl Syndrome) se řadí mezi rozvojové syndromy způsobené neudržitelným rozvojem – v tomto případě neudržitelným plánovaným rozvojem města.

Negativní dopady tohoto růstu jsou: zhutňování a neprodyšné uzavření půdy, rozpad přirozeného prostředí či ztráta biodiverzity.

Průvodní charakteristikou tohoto syndromu je růst dopravy, který je dán poklesem dopravních nákladů, ale i různými politikami upřednostňující rozrůstání města. To vede zpravidla k vzniku předměstí, které díky cenovým rozdílům mezi centrem a předměstím zvyšuje dojíždění do zaměstnání, a tak se zvýší objem dopravy. Tím se nejen znečišťuje a degraduje životního prostředí přímo (výfukové plyny, výstavba nové infrastruktury apod.), ale zvyšuje se i objem toku energie a materiálu.

Plánované rozpínání města nevylučuje, že nevzniknou problémy spojené s neplánovaným rozpínáním města, tzv. syndrom Favela. Rozdílem je, že syndrom sídelní kaše je spojen s růstem městské infrastruktury a není nutně podmíněn růstem populace.

Příkladem může být městská aglomerace Los Angeles, která je složena z více než 120 měst. Růst města znamenal jak soustavné rozrůstání infrastruktury a degradace životního prostředí, tak i socioekonomické dopady.
===Symptomy===
Rozpad ekosystémů, kontaminace přízemním ozonem, úbytek stratosférického ozonu, znečištění vzduchu, posílení skleníkového efektu, kyselý déšť, kontaminace půdy, zhutňování a neprodyšnost půdy, zdravotní rizika, dopravní zácpa.
== Témata ==
[[Rozrůstání měst]]
== Zdroje ==
* [http://www.wbgu.de/wbgu_jg1996_engl.pdf WBGU. 1996. Word in Transition: The Research Challenge. Annual report 1996. ''Springer''. 1996, strana 123]
[[Kategorie:Syndromy globálních změn]]

== Odkazy ==
=== Související stránky ===
*[[Syndromový koncept globálních změn]]
*[[Katanga syndrom]]

Ekonomické nástroje

2008-04-19T19:13:58Z

Radimekradmin: /* Obchodovatelná emisní povolení */

Nástroje regulace normativního charakteru, na kterých je historicky primárně založen systém přímé regulace ochrany životního prostředí zemí OECD, doplňuje využití ekonomických nástrojů ochrany životního prostředí. Ty byly zkonstruovány k dosažení ekologických cílů způsobem, který je nákladově efektivnější než přímá administrativní regulace. Jsou založeny na nepřímém ovlivňování chování subjektů, které poškozují (znečišťují, nepřiměřeně devastují) životní prostředí. Na rozdíl od normativních nástrojů tedy nepůsobí na základě přímého mocenského přinucení, ale prostřednictvím ekonomické kalkulace. Podniky, obce i jednotliví občané se sami mohou rozhodnout, zda je pro ně finančně výhodnější vynaložit určité náklady na zamezení, popř. omezení poškozování životního prostředí nebo životní prostředí poškozovat a platit za to (poplatky, daně apod.).

Podstatou působení ekonomických nástrojů je nahrazení, popř. doplnění chybějících nebo nedostatečných hodnotových signálů, které poskytuje standardní tržní mechanismus. K absenci těchto signálů dochází i ve vyspělých ekonomikách a důsledkem této absence jsou [[Ekonomické pojmy|negativní externality]]. Internalizace požadavků životního prostředí do nákladové kalkulace a rozhodovacího procesu znečišťovatelů prostřednictvím ekonomických nástrojů přináší výhody, které spočívají v:

*minimalizaci celkových společenských nákladů nutných na dosažení stanovených environmentálních efektů (nepůsobí plošně, ale přihlížejí k různým nákladům jednotlivých subjektů na zamezení znečištění),
*podněcování subjektů k ekonomicky optimálnímu snižování znečištění (nikoli pouze ke splnění nařízených norem a limitů),
*minimalizaci nároků na státní administrativu (neboť působí v rámci hry tržních sil) a díky tomu snížení nákladů, omezení nebezpečí korupce ap.;
*vytváření dodatečného zdroje prostředků na ochranu prostředí.

Současné politiky životního prostředí vyspělých zemí disponují širokým rejstříkem ekonomických nástrojů. Nejčastější klasifikace ekonomických nástrojů je dělí na poplatky, subvence, systém zálohování a specielní tržní nástroje, jako je prodej emisních povolení a pojištění odpovědnosti za škody na životním prostředí. Tento soubor je v praxi doplňován nástroji daňové, celní a úvěrové politiky.

== Klasifikace ekonomických nástrojů ==
''Podle pragmatické klasifikace, kterou ve svých materiálech používá OECD, je lze strukturovat do několika hlavních skupin:''
=== Poplatky za znečišťování životního prostředí ===
*poplatky za znečišťování ovzduší
*poplatky za vypouštění odpadních vod
*poplatky za ukládání odpadů na skládky
*poplatky za spalování odpadů
*poplatky za hluk

=== Poplatky za využívání přírodních zdrojů ===
*poplatky za odběry podzemní vody
*poplatky za odběry vody z vodních toků
*odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu
*poplatky za odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa
*úhrady z dobývacího prostoru a z vydobytých vyhrazených nerostů
*poplatky za kácení dřevin

===Uživatelské poplatky===
*poplatky za spotřebu látek poškozujících ozonovou vrstvu
*poplatky za užívání vybraných umělých hnojiv a pesticidů
*poplatky za používání tašek z umělých hmot, apod.
===Daně===
*daně k ochraně životního prostředí
*komunální (místní) daně
===Sankční platby===
*pokuty
*přirážky
===Daňové úlevy===
*v rámci DPH
*v rámci spotřebních daní
*v rámci daní z příjmů
*v rámci silniční daně
*v rámci daně z nemovitostí
*v rámci daně dědické a darovací
===Finanční podpory===
*granty, dotace, dary
*ze státního rozpočtu
*z účelových fondů
*výhodné půjčky (soft loans)
*garance úvěrů
===Úlevy===
*v placení poplatků
*ostatní úlevy
===Depozitně refundační systémy===
*zálohování,
*recyklační poplatky
===Obchodovatelná emisní povolení===
*[[Obchodovatelná povolení k emisím skleníkových plynů]]
*[[Začlenění letectví do systému pro obchodování s povolenkami na emise]]
==== Environmentální pojištění ====
* povinnost mít sjednané pojištění pro případ poškození životního prostředí.

===Zelené fondy===

== Zdroje ==

Economic Instruments for Environmental Protection, OECD, Paris 1989

== Odkazy ==
=== Související stránky ===
[[Ekonomické nástroje k udržitelné dopravě]]

{{upravit}}

[[Kategorie:Ekonomické nástroje regulace podnikání]]

Začlenění letectví do systému pro obchodování s povolenkami na emise

2008-04-19T19:12:06Z

Radimekradmin: Nová stránka: == Začlenění letectví do systému pro obchodování s povolenkami na emise == Velký rozmach letectví v posledních 20 letech umožnil rychleji a častěji překonávat velké v...

== Začlenění letectví do systému pro obchodování s povolenkami na emise ==
Velký rozmach letectví v posledních 20 letech umožnil rychleji a častěji překonávat velké vzdálenosti mezi částmi světa, což dříve nebylo možné. Nárůst přepravy a turismu je nemalým příspěvkem pro národní hospodářství jednotlivých zemí.
Druhou stranou mince, která se v minulosti v souvislosti s letectvím příliš nezdůrazňovala, je jeho vliv na změnu klimatu. Ačkoliv se efektivita leteckých motorů a pohonných hmot za poslední půlstoletí výrazně zvýšila (o více než 50%), je úhrnný příspěvek letecké dopravy především ke zvyšování skleníkového efektu nezanedbatelný (asi 3% světových emisí CO2).

Co je ovšem hrozbou, je tempo růstu letecké dopravy ve světě (přes 4% ročně) a s tím i vyprodukovaných emisí. Pokud se EU rozhodla splnit své závazky vyplývající mj. z Kjótského protokolu (8% snížení emisí GHGs do roku 2012) musí zavést dodatečné legislativní kroky, kterými omezí růst leteckých emisí. Emise z mezinárodních letů totiž nebyly zahrnuty ani do Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu ani do Kjótského protokolu (nebyla nalezena shoda). Tento fakt degraduje celkovou snahu zúčastněných zemí o snižování emisí a tím zabránění dalšímu oteplování.

Poté co mezinárodní organizace působící v letectví (ICAO, IATA…)dostatečně nereagovaly na výzvu Evropského společenství, aby nalezly nástroj, kterým letecké emise omezí, začala jednat EU sama. EU se rozhodla začlenit letectví do svého stávajícího systému - European Union Emission trading Scheme (EU ETS), který funguje od roku 2005. Doposud se systém Společenství pro obchodování s povolenkami na emise zabýval pouze stacionárními zdroji emisí. V současnosti připravovaná legislativa má nahradit stávající směrnici 2003/87/ES tak, aby se do systému vhodně začlenily i činnosti v letectví.

O tom, že se jedná o velmi komplikovanou problematiku, svědčí především délka projednávání navrhované úpravy (již od roku 2005). Zástupci leteckého průmyslu se obávají, že dojde k narušení volného trhu a znevýhodnění evropských dopravců. Zastánci začlenění argumentují nutností včasné a přísné akce, neboť letecké emise neustále rostou. Spory se vedou v řadě otázek a to především o množství, cenu, způsob a čas začátku obchodování s povolenkami. Jedno je však jisté. S emisemi se v evropském letectví v budoucnu obchodovat bude, je jen otázkou kdy a za jakých podmínek.

== Zdroje ==
http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2005:0459:FIN:CS:HTML, Omezování dopadu letectví na změnu klimatu
=== Související stránky ===
[[Obchodovatelná povolení]]
[[Kategorie:Ekonomické nástroje]] [[Kategorie:Ekonomické nástroje regulace podnikání]]

Dopad letecké dopravy na životní prostředí

2008-04-13T17:41:25Z

Radimekradmin: /* Zdroje */

__NOTOC__

== Témata ==

'''Společenská odpovědnost leteckých společností'''

Je dobrou praxí, že letecké společnosti podporují různé společenské aktivity jako jsou charitativní, kulturní, vzdělávací nebo sportovní podniky. V současnosti se ovšem subjekty podnikající v letectví věnují největší měrou oblasti životního prostředí. Aerolinky se opírají o environmentální politiku a systém environmentálního managementu. V nich jsou uvedeny postupy a procedury, jak předcházet vzniku znečištění a trvale snižovat znečišťování životního prostředí.

Hlavním problémem letecké dopravy dneška jsou emise. Letecké společnosti se snaží omezovat emise několika způsoby. Například nákupem nových modernějších strojů, jejichž motory jsou efektivnější nebo optimalizací jednotlivých fází letu. Aerolinky navíc spolupracují na vývoji leteckých komponent a optimalizaci procedur.

Hlukové znečištění v oblasti letišť je další významný problém způsobený leteckým provozem. Společnosti se snaží omezovat hluk pořizováním modernějších strojů a dodržováním předepsaných odletových a příletových tratí. Je dobrou praxí, že domácnosti v blízkosti letišť zatížené nadměrným hlukem dostávají zdarma protihluková okna a dveře.

Dále se letecké společnosti zaměřují především na hospodaření s odpadem, vodou, provozními a odmrazovacími kapalinami. Mimoto se společnosti snaží snižovat energetickou spotřebu využíváním úsporných žárovek a ekologických spotřebičů.

Mezi další aktivity patří především informování a pravidelné vyhodnocování svých aktivit. Příkladem informování cestujících jsou takzvané emisní kalkulačky, kde si cestující mohou spočíst kolik emisí vznikne při daném letu a jaký je přepočet na jednoho pasažéra.
Cestujícím jsou nabízeny různé způsoby, jak kompenzovat jejich podíl na znečišťování. Tzv. carbon offsetting je kompenzace za vypouštění uhlíku do ovzduší. Společnosti uvádí, že peníze zaplacené cestujícím jako carbon offsetting využijí např. na výsadbu stromů nebo obnovu pralesa, nákup solárních panelů nebo výstavbu školky či nemocnice v zemích třetího světa.

== Zdroje ==
*[http://www.bbaaviation.com/pdf/bbacsr2006report.pdf Corporate Social Responsibility Report 2006 - BBA Aviation]
*[http://www2.csa.cz/cs/downloads/vz_2006cz.pdf Výroční zpráva 2006 - ČSA]

== Odkazy ==
Stránka spravovaná leteckými dopravci vytvořená za účelem poskytování informací týkajících se vztahu letecké dopravy a životního prostředí.
Dostupná z WWW: <http://www.enviro.aero/Home.aspx>
=== Související stránky ===

=== Externí odkazy ===
[[Komínový Syndrom]]
=== Literatura ===

Dopad letecké dopravy na životní prostředí

2008-04-13T17:33:19Z

Radimekradmin: /* Témata */

__NOTOC__

== Témata ==

'''Společenská odpovědnost leteckých společností'''

Je dobrou praxí, že letecké společnosti podporují různé společenské aktivity jako jsou charitativní, kulturní, vzdělávací nebo sportovní podniky. V současnosti se ovšem subjekty podnikající v letectví věnují největší měrou oblasti životního prostředí. Aerolinky se opírají o environmentální politiku a systém environmentálního managementu. V nich jsou uvedeny postupy a procedury, jak předcházet vzniku znečištění a trvale snižovat znečišťování životního prostředí.

Hlavním problémem letecké dopravy dneška jsou emise. Letecké společnosti se snaží omezovat emise několika způsoby. Například nákupem nových modernějších strojů, jejichž motory jsou efektivnější nebo optimalizací jednotlivých fází letu. Aerolinky navíc spolupracují na vývoji leteckých komponent a optimalizaci procedur.

Hlukové znečištění v oblasti letišť je další významný problém způsobený leteckým provozem. Společnosti se snaží omezovat hluk pořizováním modernějších strojů a dodržováním předepsaných odletových a příletových tratí. Je dobrou praxí, že domácnosti v blízkosti letišť zatížené nadměrným hlukem dostávají zdarma protihluková okna a dveře.

Dále se letecké společnosti zaměřují především na hospodaření s odpadem, vodou, provozními a odmrazovacími kapalinami. Mimoto se společnosti snaží snižovat energetickou spotřebu využíváním úsporných žárovek a ekologických spotřebičů.

Mezi další aktivity patří především informování a pravidelné vyhodnocování svých aktivit. Příkladem informování cestujících jsou takzvané emisní kalkulačky, kde si cestující mohou spočíst kolik emisí vznikne při daném letu a jaký je přepočet na jednoho pasažéra.
Cestujícím jsou nabízeny různé způsoby, jak kompenzovat jejich podíl na znečišťování. Tzv. carbon offsetting je kompenzace za vypouštění uhlíku do ovzduší. Společnosti uvádí, že peníze zaplacené cestujícím jako carbon offsetting využijí např. na výsadbu stromů nebo obnovu pralesa, nákup solárních panelů nebo výstavbu školky či nemocnice v zemích třetího světa.

== Zdroje ==

== Odkazy ==
Stránka spravovaná leteckými dopravci vytvořená za účelem poskytování informací týkajících se vztahu letecké dopravy a životního prostředí.
Dostupná z WWW: <http://www.enviro.aero/Home.aspx>
=== Související stránky ===

=== Externí odkazy ===
[[Komínový Syndrom]]
=== Literatura ===