Enviwiki - Příspěvky [cs]

Ekologie a katolická církev

2009-01-13T22:56:54Z

Panikova:

== Úvod ==
Náboženské instituce jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev katolická církev] většinou stojí v pozici obhájce etických norem ve společnosti. Je tomu tak v případě interrupce, eutanazie či trestu smrti. Problémy životního prostředí a jeho ochrany však dlouho z pozice církve reflektovány nebyly a naopak jí bylo kritiky vyčítáno, že za mnoho z těchto problémů může ona, resp. křesťanství jako takové. Na půdě katolické církve zazněl jeden z prvních ohlasů v r.1991 v podobě encykliky ''Centesimus Annus'' Jana Pavla II., kde papež upozorňuje na nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí. V teologii můžeme snahy o reflexi ekologické problematiky sledovat zhruba posledních patnáct let. Velmi inspirativní myšlenky o životním prostředí a vztahu člověka k němu se zrodily především v rámci teologie. Odezvy přicházejí v různých podobách i z Vatikánu. Stanovisko Vatikánu je přitom velmi podstatné, jelikož představuje direktivum nebo alespoň inspiraci pro věřící po celém světě.

== Bible a životní prostředí ==
V knize Genesis nalezneme dvě pasáže o stvoření člověka. První ukazuje člověka jako pána tvorstva, jenž byl stvořen k obrazu Božímu a jemuž bylo Bohem požehnáno, aby využíval rostliny a zvířata jako potravu, tedy aby využíval zemi a její dary ve svůj prospěch (Srov. Gn:1, 27-28). Druhá pasáž ovšem popisuje akt stvoření poněkud jinak. Dočítáme se tu, že člověk byl stvořen jako "prach ze země", že byl stvořen z pouhé Boží lásky, ale že sám je to slabý tvor. V tomto druhém popisu stvoření člověk nevystupuje jako vládce nad přírodou, ale jako bytost závislá na vůli Boží, tedy jako každý jiný tvor (Srov. Gn:2,7). 

Katolická církev po dlouhou dobu vycházela v pojetí přírody z první verze stvoření člověka. Takový výklad mýtu o stvoření byl navíc podpořen křesťanskou vírou v to, že Bůh do budoucna nepočítá se světem fyzického stvoření, neboť na pravé křesťany čeká život nebeský (Srov. Zj:10). Příroda tak byla pojímana jako něco, co člověk může a má využívat bez ohledu na negativní důsledky, které z toho plynou. 

Jedním z prvních "ekologicky smýšlejících" praktiků katolické víry byl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_z_Assisi František z Assisi]. Sv. František pojal hned v počátcích svého obratu k Bohu celou přírodu jako Boží stvoření, jenž je v mnohém rovné člověku. Slunce, měsíc, ptáky na stromech i stromy nazýval bratry a sestrami a skrze ně a s nimi vzdával své díky Bohu. Ve známé modlitbě ''Chvalozpěv na stvoření'' mluví o bratru slunci, sestře luně, bratru větru, sestře vodě a také o matce Zemi, "která nás živí a slouží nám a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu." To všechno považoval za důkaz Boží lásky a skrze to všechno chtěl Boha chválit. 

V současnosti se rovněž začalo upozorňovat na mnohé pasáže Starého i Nového zákona, které souzní jak se spiritualitou sv. Františka, tak se současnými "zelenými tendencemi". Člověk je zde v pozici toho, kdo je stvořen jako ochránce či správce ostatního stvoření, kdo s ním má soucítit a starat se o něj: "Spravedlivý cítí i se svým dobytkem." (Př 12:10) "Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním." (Dt:22,4) "Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat." (Dt: 22,6) apod.<ref>AGNEW, Daniel. Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? Dostupný z WWW: http://www.jakyje.net/ekologie.htm</ref> 

== Ekologické tendence v teologii ==

Ekoteologie či ekologická teologie vychází z takového pojetí světa, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních patnáct let. "Pro ekoteologii je charakteristické, že se už neobírá podílem viny křesťanů na vzniku ekologické krize (jako před třiceti lety Lynn White) ale v environmentální perspektivě již rozpracovává konkrétní teologická témata."<ref>LIBROVÁ, Hana. Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? Dostupný z WWW: http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm</ref>. Výraznými mysliteli nového ekologického smýšlení v teologii jsou podle [http://http://cs.wikipedia.org/wiki/Hana_Librov%C3%A1 Hany Librové] např. H. Skolimowský, J. Cobb, M. Fox, E. Drewermann a také čeští myslitelé [http://cs.wikipedia.org/wiki/Erazim_Koh%C3%A1k Erazim Kohák] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Heller Jan Heller]. 

Erazim Kohák se ve své známé knize ''Zelená svatozář'' zabývá různými přístupy vztahu člověka k jeho životnímu prostředí. Mezi jinými tu vysvětluje termín "etika boží bázně", který označuje přístup k environmentálním otázkám z pohledu teocentrismu. Tento přístup vychází z myšlenky, že Bůh je nejvyšší hodnotou i tím, který dává člověku svět jako dar. Člověk, který má k tomuto Bohu úctu a "bojí se ho" (ve smyslu boží bázně, víry, důvěry), chová úctu i ke všemu stvoření a považuje se pouze za jeho správce. 

Jiný pojem, jímž se Kohák zaobírá, je "etika vznešeného lidství". Toto pojetí možná více reflektuje buddhistické nazírání světa a přírody, ale jistě se dá aplikovat i na křesťanství. Tento myšlenkový koncept v křesťanském pojetí chápe člověka jako tvora, který dostal od Boha dostatek rozumu a svobody, aby dokázal využívat přírodu ke svému prospěchu, ale i dostatek zodpovědnosti, aby toto vykonával dobře a v souladu s Božími zákony. V tomto pojetí tedy člověk je nejvyšším z tvorů, ale zároveň je i tím nejodpovědnějším. Obě tyto tendence nalezneme i u jiných ekologicky založených teologů.

== Postoj Vatikánu ==
Problémy životního prostředí a nutnost reagovat na ně si dnes uvědomuje i Svatý stolec. Papež Benedikt XVI. nezřídka připomíná nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí i nelhostejnosti vůči bližním. V jednom z kázání z r. 2007 vyzývá k "autentické lidské ekologii", čímž má na mysli zodpovědný vztah nejen ke stvoření, ale i k bližnímu, "ať už je blízko nebo daleko, v prostoru a čase", a k Bohu, jenž je stvořitelem. V prosinci 2008 hovoří o potřebě chránit nejen zemi, vodu a vzduch, ale také člověka, aby nezničil sám sebe. Jak je vidět, v pojetí Benedikta XVI. je třeba, aby láska k bližnímu, k přírodě i k Bohu šla spolu ruku v ruce.<ref>BRONKOVÁ, Johana. K ochraně životního prostředí a lidských práv nestačí deklarace. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=7684</ref>. 

Ochrana životního prostředí hraje důležitou roli mimo jiné i v mezikonfesních a mezináboženských rozhovorech na jejich nejvyšších úrovních. V r.2006 se kupříkladu uskutečnilo mezinárodní sympozium „Náboženství, věda a životní prostředí“ na řece Amazonce. Jeho organizátorem byl konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. a sympozium, kterého se zúčastnilo přes 200 vědců, ekologů, náboženských představitelů, včetně představitelů katolické církve, bylo v pořadí již čtvrté svého druhu. Témata jako láska ke stvoření, zodpovědnost a nepodléhání pouhým partikulárním zájmům nicméně katolická církev nesdílí pouze s jinými křesťanskými konfesemi, ale i s buddhismem, judaismem a islámem. V případě ne-teistického buddhismu se přitom jedná o významné styčné plochy obou náboženství.<ref>BRONKOVÁ, Johana. Ekologie a náboženství na vodě. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=6241</ref>. 

Svůj postoj vůči životnímu prostředí se snaží Vatikán demonstrovat i navenek. Koncem roku 2008 bylo nainstalováno na střechu Vatikánské auly Pavla VI. 2400 solárních panelů. Tento čin označuje Vatikán za první krok k přechodu k alternativním zdrojům elektrické energie, jež by měly do r. 2020 pokrýt 20% spotřeby elektřiny celého Vatikánu.<ref>GLASER, Milan. Solární panely na střeše vatikánské audienční haly uvedeny do provozu. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=10447</ref>. 

Vatikán tedy zcela zjevně započal cestu "zeleného smýšlení", otázkou je, jak rychle a s jakým odhodláním se po této cestě pustí místní církevní společenství a jednotliví věřící.

== Zdroje ==
LIBROVÁ, Hana. Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? Dostupný z WWW: http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm 
AGNEW, Daniel. Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? Dostupný z WWW: http://www.jakyje.net/ekologie.htm 
FRANC, Aleš. Církev, ekumena a ekologie. Dostupný z WWW: http://www.apologet.cz/?q=articles/category/20-cirkev-a-politika/id/163-cirkev-ekumena-a-ekologie 
BRONKOVÁ, Johana. K ochraně životního prostředí a lidských práv nestačí deklarace. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=7684 
BRONKOVÁ, Johana. Ekologie a náboženství na vodě. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=6241 
GLASER, Milan. Solární panely na střeše vatikánské audienční haly uvedeny do provozu. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=10447 
DLOUHÁ, J. (2007): Ekologická etika - na pomezí etikety a revoluční ideologie I + II. Recenzovaný příspěvek. Envigogika. (1/2007) Dostupné z www <http://envigogika.cuni.cz> ISSN: 1802-3061 (http://envigogika.cuni.cz/index.php/texty/20071/88-ekologicka-etika)

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
[[Etika]] 
[[Etický rozměr udržitelného rozvoje]] 
[[Etické problémy vztahu k přírodě]] 
[[Environmentální filosofie]] 

=== Externí odkazy ===
Radio Vaticana: http://www.radiovaticana.cz 
Řád Kapucínů, pokračovatelů odkazu sv. Františka: http://www.kapucini.cz 
Christian Vegetarian Association: http://www.all-creatures.org/cva/mission.htm 

[[Kategorie:Studenti PedF]]

Ekologie a katolická církev

2009-01-12T15:35:41Z

Panikova: /* Postoj Vatikánu */

== Úvod ==
Náboženské instituce jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev katolická církev] většinou stojí v pozici obhájce etických norem ve společnosti. Je tomu tak v případě interrupce, eutanazie či trestu smrti. Problémy životního prostředí a jeho ochrany však dlouho z pozice církve reflektovány nebyly a naopak jí bylo kritiky vyčítáno, že za mnoho z těchto problémů může ona, resp. křesťanství jako takové. Na půdě katolické církve zazněl jeden z prvních ohlasů v r.1991 v podobě encykliky ''Centesimus Annus'' Jana Pavla II., kde papež upozorňuje na nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí. V teologii můžeme snahy o reflexi ekologické problematiky sledovat zhruba posledních patnáct let. Velmi inspirativní myšlenky o životním prostředí a vztahu člověka k němu se zrodily především v rámci teologie. Odezvy přicházejí v různých podobách i z Vatikánu. Stanovisko Vatikánu je přitom velmi podstatné, jelikož představuje direktivum nebo alespoň inspiraci pro věřící po celém světě.

== Bible a životní prostředí ==
V knize Genesis nalezneme dvě pasáže o stvoření člověka. První ukazuje člověka jako pána tvorstva, jenž byl stvořen k obrazu Božímu a jemuž bylo Bohem požehnáno, aby využíval rostliny a zvířata jako potravu, tedy aby využíval zemi a její dary ve svůj prospěch (Srov. Gn:1, 27-28). Druhá pasáž ovšem popisuje akt stvoření poněkud jinak. Dočítáme se tu, že člověk byl stvořen jako "prach ze země", že byl stvořen z pouhé Boží lásky, ale že sám je to slabý tvor. V tomto druhém popisu stvoření člověk nevystupuje jako vládce nad přírodou, ale jako bytost závislá na vůli Boží, tedy jako každý jiný tvor (Srov. Gn:2,7). 

Katolická církev po dlouhou dobu vycházela v pojetí přírody z první verze stvoření člověka. Takový výklad mýtu o stvoření byl navíc podpořen křesťanskou vírou v to, že Bůh do budoucna nepočítá se světem fyzického stvoření, neboť na pravé křesťany čeká život nebeský (Srov. Zj:10). Příroda tak byla pojímana jako něco, co člověk může a má využívat bez ohledu na negativní důsledky, které z toho plynou. 

Jedním z prvních "ekologicky smýšlejících" praktiků katolické víry byl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_z_Assisi František z Assisi]. Sv. František pojal hned v počátcích svého obratu k Bohu celou přírodu jako Boží stvoření, jenž je v mnohém rovné člověku. Slunce, měsíc, ptáky na stromech i stromy nazýval bratry a sestrami a skrze ně a s nimi vzdával své díky Bohu. Ve známé modlitbě ''Chvalozpěv na stvoření'' mluví o bratru slunci, sestře luně, bratru větru, sestře vodě a také o matce Zemi, "která nás živí a slouží nám a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu." To všechno považoval za důkaz Boží lásky a skrze to všechno chtěl Boha chválit. 

V současnosti se rovněž začalo upozorňovat na mnohé pasáže Starého i Nového zákona, které souzní jak se spiritualitou sv. Františka, tak se současnými "zelenými tendencemi". Člověk je zde v pozici toho, kdo je stvořen jako ochránce či správce ostatního stvoření, kdo s ním má soucítit a starat se o něj: "Spravedlivý cítí i se svým dobytkem." (Př 12:10) "Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním." (Dt:22,4) "Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat." (Dt: 22,6) apod.<ref>AGNEW, Daniel. Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? Dostupný z WWW: http://www.jakyje.net/ekologie.htm</ref> 

== Ekologické tendence v teologii ==

Ekoteologie či ekologická teologie vychází z takového pojetí světa, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních patnáct let. "Pro ekoteologii je charakteristické, že se už neobírá podílem viny křesťanů na vzniku ekologické krize (jako před třiceti lety Lynn White) ale v environmentální perspektivě již rozpracovává konkrétní teologická témata."<ref>LIBROVÁ, Hana. Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? Dostupný z WWW: http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm</ref>. Výraznými mysliteli nového ekologického smýšlení v teologii jsou podle [http://http://cs.wikipedia.org/wiki/Hana_Librov%C3%A1 Hany Librové] např. H. Skolimowský, J. Cobb, M. Fox, E. Drewermann a také čeští myslitelé [http://cs.wikipedia.org/wiki/Erazim_Koh%C3%A1k Erazim Kohák] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Heller Jan Heller]. 

Erazim Kohák se ve své známé knize ''Zelená svatozář'' zabývá různými přístupy vztahu člověka k jeho životnímu prostředí. Mezi jinými tu vysvětluje termín "etika boží bázně", který označuje přístup k environmentálním otázkám z pohledu teocentrismu. Tento přístup vychází z myšlenky, že Bůh je nejvyšší hodnotou i tím, který dává člověku svět jako dar. Člověk, který má k tomuto Bohu úctu a "bojí se ho" (ve smyslu boží bázně, víry, důvěry), chová úctu i ke všemu stvoření a považuje se pouze za jeho správce. 

Jiný pojem, jímž se Kohák zaobírá, je "etika vznešeného lidství". Toto pojetí možná více reflektuje buddhistické nazírání světa a přírody, ale jistě se dá aplikovat i na křesťanství. Tento myšlenkový koncept v křesťanském pojetí chápe člověka jako tvora, který dostal od Boha dostatek rozumu a svobody, aby dokázal využívat přírodu ke svému prospěchu, ale i dostatek zodpovědnosti, aby toto vykonával dobře a v souladu s Božími zákony. V tomto pojetí tedy člověk je nejvyšším z tvorů, ale zároveň je i tím nejodpovědnějším. Obě tyto tendence nalezneme i u jiných ekologicky založených teologů.

== Postoj Vatikánu ==
Problémy životního prostředí a nutnost reagovat na ně si dnes uvědomuje i Svatý stolec. Papež Benedikt XVI. nezřídka připomíná nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí i nelhostejnosti vůči bližním. V jednom z kázání z r. 2007 vyzývá k "autentické lidské ekologii", čímž má na mysli zodpovědný vztah nejen ke stvoření, ale i k bližnímu, "ať už je blízko nebo daleko, v prostoru a čase", a k Bohu, jenž je stvořitelem. V prosinci 2008 hovoří o potřebě chránit nejen zemi, vodu a vzduch, ale také člověka, aby nezničil sám sebe. Jak je vidět, v pojetí Benedikta XVI. je třeba, aby láska k bližnímu, k přírodě i k Bohu šla spolu ruku v ruce.<ref>BRONKOVÁ, Johana. K ochraně životního prostředí a lidských práv nestačí deklarace. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=7684</ref>. 

Ochrana životního prostředí hraje důležitou roli mimo jiné i v mezikonfesních a mezináboženských rozhovorech na jejich nejvyšších úrovních. V r.2006 se kupříkladu uskutečnilo mezinárodní sympozium „Náboženství, věda a životní prostředí“ na řece Amazonce. Jeho organizátorem byl konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. a sympozium, kterého se zúčastnilo přes 200 vědců, ekologů, náboženských představitelů, včetně představitelů katolické církve, bylo v pořadí již čtvrté svého druhu. Témata jako láska ke stvoření, zodpovědnost a nepodléhání pouhým partikulárním zájmům nicméně katolická církev nesdílí pouze s jinými křesťanskými konfesemi, ale i s buddhismem, judaismem a islámem. V případě ne-teistického buddhismu se přitom jedná o významné styčné plochy obou náboženství.<ref>BRONKOVÁ, Johana. Ekologie a náboženství na vodě. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=6241</ref>. 

Svůj postoj vůči životnímu prostředí se snaží Vatikán demonstrovat i navenek. Koncem roku 2008 bylo nainstalováno na střechu Vatikánské auly Pavla VI. 2400 solárních panelů. Tento čin označuje Vatikán za první krok k přechodu k alternativním zdrojům elektrické energie, jež by měly do r. 2020 pokrýt 20% spotřeby elektřiny celého Vatikánu.<ref>GLASER, Milan. Solární panely na střeše vatikánské audienční haly uvedeny do provozu. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=10447</ref>. 

Vatikán tedy zcela zjevně započal cestu "zeleného smýšlení", otázkou je, jak rychle a s jakým odhodláním se po této cestě pustí místní církevní společenství a jednotliví věřící.

== Zdroje ==
LIBROVÁ, Hana. Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? Dostupný z WWW: http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm 
AGNEW, Daniel. Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? Dostupný z WWW: http://www.jakyje.net/ekologie.htm 
FRANC, Aleš. Církev, ekumena a ekologie. Dostupný z WWW: http://www.apologet.cz/?q=articles/category/20-cirkev-a-politika/id/163-cirkev-ekumena-a-ekologie 
BRONKOVÁ, Johana. K ochraně životního prostředí a lidských práv nestačí deklarace. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=7684 
BRONKOVÁ, Johana. Ekologie a náboženství na vodě. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=6241 
GLASER, Milan. Solární panely na střeše vatikánské audienční haly uvedeny do provozu. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=10447

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
[[Etika]] 
[[Etický rozměr udržitelného rozvoje]] 
[[Etické problémy vztahu k přírodě]] 
[[Environmentální filosofie]] 

=== Externí odkazy ===
Radio Vaticana: http://www.radiovaticana.cz 
Řád Kapucínů, pokračovatelů odkazu sv. Františka: http://www.kapucini.cz 
Christian Vegetarian Association: http://www.all-creatures.org/cva/mission.htm 

[[Kategorie:Studenti PedF]]

Ekologie a katolická církev

2009-01-12T15:35:05Z

Panikova: /* Postoj Vatikánu */

== Úvod ==
Náboženské instituce jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev katolická církev] většinou stojí v pozici obhájce etických norem ve společnosti. Je tomu tak v případě interrupce, eutanazie či trestu smrti. Problémy životního prostředí a jeho ochrany však dlouho z pozice církve reflektovány nebyly a naopak jí bylo kritiky vyčítáno, že za mnoho z těchto problémů může ona, resp. křesťanství jako takové. Na půdě katolické církve zazněl jeden z prvních ohlasů v r.1991 v podobě encykliky ''Centesimus Annus'' Jana Pavla II., kde papež upozorňuje na nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí. V teologii můžeme snahy o reflexi ekologické problematiky sledovat zhruba posledních patnáct let. Velmi inspirativní myšlenky o životním prostředí a vztahu člověka k němu se zrodily především v rámci teologie. Odezvy přicházejí v různých podobách i z Vatikánu. Stanovisko Vatikánu je přitom velmi podstatné, jelikož představuje direktivum nebo alespoň inspiraci pro věřící po celém světě.

== Bible a životní prostředí ==
V knize Genesis nalezneme dvě pasáže o stvoření člověka. První ukazuje člověka jako pána tvorstva, jenž byl stvořen k obrazu Božímu a jemuž bylo Bohem požehnáno, aby využíval rostliny a zvířata jako potravu, tedy aby využíval zemi a její dary ve svůj prospěch (Srov. Gn:1, 27-28). Druhá pasáž ovšem popisuje akt stvoření poněkud jinak. Dočítáme se tu, že člověk byl stvořen jako "prach ze země", že byl stvořen z pouhé Boží lásky, ale že sám je to slabý tvor. V tomto druhém popisu stvoření člověk nevystupuje jako vládce nad přírodou, ale jako bytost závislá na vůli Boží, tedy jako každý jiný tvor (Srov. Gn:2,7). 

Katolická církev po dlouhou dobu vycházela v pojetí přírody z první verze stvoření člověka. Takový výklad mýtu o stvoření byl navíc podpořen křesťanskou vírou v to, že Bůh do budoucna nepočítá se světem fyzického stvoření, neboť na pravé křesťany čeká život nebeský (Srov. Zj:10). Příroda tak byla pojímana jako něco, co člověk může a má využívat bez ohledu na negativní důsledky, které z toho plynou. 

Jedním z prvních "ekologicky smýšlejících" praktiků katolické víry byl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_z_Assisi František z Assisi]. Sv. František pojal hned v počátcích svého obratu k Bohu celou přírodu jako Boží stvoření, jenž je v mnohém rovné člověku. Slunce, měsíc, ptáky na stromech i stromy nazýval bratry a sestrami a skrze ně a s nimi vzdával své díky Bohu. Ve známé modlitbě ''Chvalozpěv na stvoření'' mluví o bratru slunci, sestře luně, bratru větru, sestře vodě a také o matce Zemi, "která nás živí a slouží nám a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu." To všechno považoval za důkaz Boží lásky a skrze to všechno chtěl Boha chválit. 

V současnosti se rovněž začalo upozorňovat na mnohé pasáže Starého i Nového zákona, které souzní jak se spiritualitou sv. Františka, tak se současnými "zelenými tendencemi". Člověk je zde v pozici toho, kdo je stvořen jako ochránce či správce ostatního stvoření, kdo s ním má soucítit a starat se o něj: "Spravedlivý cítí i se svým dobytkem." (Př 12:10) "Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním." (Dt:22,4) "Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat." (Dt: 22,6) apod.<ref>AGNEW, Daniel. Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? Dostupný z WWW: http://www.jakyje.net/ekologie.htm</ref> 

== Ekologické tendence v teologii ==

Ekoteologie či ekologická teologie vychází z takového pojetí světa, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních patnáct let. "Pro ekoteologii je charakteristické, že se už neobírá podílem viny křesťanů na vzniku ekologické krize (jako před třiceti lety Lynn White) ale v environmentální perspektivě již rozpracovává konkrétní teologická témata."<ref>LIBROVÁ, Hana. Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? Dostupný z WWW: http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm</ref>. Výraznými mysliteli nového ekologického smýšlení v teologii jsou podle [http://http://cs.wikipedia.org/wiki/Hana_Librov%C3%A1 Hany Librové] např. H. Skolimowský, J. Cobb, M. Fox, E. Drewermann a také čeští myslitelé [http://cs.wikipedia.org/wiki/Erazim_Koh%C3%A1k Erazim Kohák] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Heller Jan Heller]. 

Erazim Kohák se ve své známé knize ''Zelená svatozář'' zabývá různými přístupy vztahu člověka k jeho životnímu prostředí. Mezi jinými tu vysvětluje termín "etika boží bázně", který označuje přístup k environmentálním otázkám z pohledu teocentrismu. Tento přístup vychází z myšlenky, že Bůh je nejvyšší hodnotou i tím, který dává člověku svět jako dar. Člověk, který má k tomuto Bohu úctu a "bojí se ho" (ve smyslu boží bázně, víry, důvěry), chová úctu i ke všemu stvoření a považuje se pouze za jeho správce. 

Jiný pojem, jímž se Kohák zaobírá, je "etika vznešeného lidství". Toto pojetí možná více reflektuje buddhistické nazírání světa a přírody, ale jistě se dá aplikovat i na křesťanství. Tento myšlenkový koncept v křesťanském pojetí chápe člověka jako tvora, který dostal od Boha dostatek rozumu a svobody, aby dokázal využívat přírodu ke svému prospěchu, ale i dostatek zodpovědnosti, aby toto vykonával dobře a v souladu s Božími zákony. V tomto pojetí tedy člověk je nejvyšším z tvorů, ale zároveň je i tím nejodpovědnějším. Obě tyto tendence nalezneme i u jiných ekologicky založených teologů.

== Postoj Vatikánu ==
Problémy životního prostředí a nutnost reagovat na ně si dnes uvědomuje i Svatý stolec. Papež Benedikt XVI. nezřídka připomíná nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí i nelhostejnosti vůči bližním. V jednom z kázání z r. 2007 vyzývá k "autentické lidské ekologii", čímž má na mysli zodpovědný vztah nejen ke stvoření, ale i k bližnímu, "ať už je blízko nebo daleko, v prostoru a čase", a k Bohu, jenž je stvořitelem. V prosinci 2008 hovoří o potřebě chránit nejen zemi, vodu a vzduch, ale také člověka, aby nezničil sám sebe. Jak je vidět, v pojetí Benedikta XVI. je třeba, aby láska k bližnímu, k přírodě i k Bohu šla spolu ruku v ruce.<ref>BRONKOVÁ, Johana. K ochraně životního prostředí a lidských práv nestačí deklarace. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=7684</ref>. 

Ochrana životního prostředí hraje důležitou roli mimo jiné i v mezikonfesních a mezináboženských rozhovorech na jejich nejvyšších úrovních. V r.2006 se kupříkladu uskutečnilo mezinárodní sympozium „Náboženství, věda a životní prostředí“ na řece Amazonce. Jeho organizátorem byl konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. a sympozium, kterého se zúčastnilo přes 200 vědců, ekologů, náboženských představitelů, včetně představitelů katolické církve, bylo v pořadí již čtvrté svého druhu. Témata jako láska ke stvoření, zodpovědnost a nepodléhání pouhým partikulárním zájmům nicméně katolická církev nesdílí pouze s jinými křesťanskými konfesemi, ale i s buddhismem, judaismem a islámem. V případě ne-teistického buddhismu se přitom jedná o významné styčné plochy obou náboženství.<ref>BRONKOVÁ, Johana. Ekologie a náboženství na vodě. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=6241</ref>. 

Svůj postoj vůči životnímu prostředí se snaží Vatikán demonstrovat i navenek. Koncem roku 2008 bylo nainstalováno na střechu Vatikánské auly Pavla VI. 2400 solárních panelů. Tento čin označuje Vatikán za první krok k přechodu k alternativním zdrojům elektrické energie, jež by měly do r. 2020 pokrýt 20% spotřeby elektřiny celého Vatikánu. 

Vatikán tedy zcela zjevně započal cestu "zeleného smýšlení", otázkou je, jak rychle a s jakým odhodláním se po této cestě pustí místní církevní společenství a jednotliví věřící.

== Zdroje ==
LIBROVÁ, Hana. Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? Dostupný z WWW: http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm 
AGNEW, Daniel. Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? Dostupný z WWW: http://www.jakyje.net/ekologie.htm 
FRANC, Aleš. Církev, ekumena a ekologie. Dostupný z WWW: http://www.apologet.cz/?q=articles/category/20-cirkev-a-politika/id/163-cirkev-ekumena-a-ekologie 
BRONKOVÁ, Johana. K ochraně životního prostředí a lidských práv nestačí deklarace. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=7684 
BRONKOVÁ, Johana. Ekologie a náboženství na vodě. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=6241 
GLASER, Milan. Solární panely na střeše vatikánské audienční haly uvedeny do provozu. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=10447

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
[[Etika]] 
[[Etický rozměr udržitelného rozvoje]] 
[[Etické problémy vztahu k přírodě]] 
[[Environmentální filosofie]] 

=== Externí odkazy ===
Radio Vaticana: http://www.radiovaticana.cz 
Řád Kapucínů, pokračovatelů odkazu sv. Františka: http://www.kapucini.cz 
Christian Vegetarian Association: http://www.all-creatures.org/cva/mission.htm 

[[Kategorie:Studenti PedF]]

Ekologie a katolická církev

2009-01-12T15:34:26Z

Panikova: /* Postoj Vatikánu */

== Úvod ==
Náboženské instituce jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev katolická církev] většinou stojí v pozici obhájce etických norem ve společnosti. Je tomu tak v případě interrupce, eutanazie či trestu smrti. Problémy životního prostředí a jeho ochrany však dlouho z pozice církve reflektovány nebyly a naopak jí bylo kritiky vyčítáno, že za mnoho z těchto problémů může ona, resp. křesťanství jako takové. Na půdě katolické církve zazněl jeden z prvních ohlasů v r.1991 v podobě encykliky ''Centesimus Annus'' Jana Pavla II., kde papež upozorňuje na nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí. V teologii můžeme snahy o reflexi ekologické problematiky sledovat zhruba posledních patnáct let. Velmi inspirativní myšlenky o životním prostředí a vztahu člověka k němu se zrodily především v rámci teologie. Odezvy přicházejí v různých podobách i z Vatikánu. Stanovisko Vatikánu je přitom velmi podstatné, jelikož představuje direktivum nebo alespoň inspiraci pro věřící po celém světě.

== Bible a životní prostředí ==
V knize Genesis nalezneme dvě pasáže o stvoření člověka. První ukazuje člověka jako pána tvorstva, jenž byl stvořen k obrazu Božímu a jemuž bylo Bohem požehnáno, aby využíval rostliny a zvířata jako potravu, tedy aby využíval zemi a její dary ve svůj prospěch (Srov. Gn:1, 27-28). Druhá pasáž ovšem popisuje akt stvoření poněkud jinak. Dočítáme se tu, že člověk byl stvořen jako "prach ze země", že byl stvořen z pouhé Boží lásky, ale že sám je to slabý tvor. V tomto druhém popisu stvoření člověk nevystupuje jako vládce nad přírodou, ale jako bytost závislá na vůli Boží, tedy jako každý jiný tvor (Srov. Gn:2,7). 

Katolická církev po dlouhou dobu vycházela v pojetí přírody z první verze stvoření člověka. Takový výklad mýtu o stvoření byl navíc podpořen křesťanskou vírou v to, že Bůh do budoucna nepočítá se světem fyzického stvoření, neboť na pravé křesťany čeká život nebeský (Srov. Zj:10). Příroda tak byla pojímana jako něco, co člověk může a má využívat bez ohledu na negativní důsledky, které z toho plynou. 

Jedním z prvních "ekologicky smýšlejících" praktiků katolické víry byl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_z_Assisi František z Assisi]. Sv. František pojal hned v počátcích svého obratu k Bohu celou přírodu jako Boží stvoření, jenž je v mnohém rovné člověku. Slunce, měsíc, ptáky na stromech i stromy nazýval bratry a sestrami a skrze ně a s nimi vzdával své díky Bohu. Ve známé modlitbě ''Chvalozpěv na stvoření'' mluví o bratru slunci, sestře luně, bratru větru, sestře vodě a také o matce Zemi, "která nás živí a slouží nám a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu." To všechno považoval za důkaz Boží lásky a skrze to všechno chtěl Boha chválit. 

V současnosti se rovněž začalo upozorňovat na mnohé pasáže Starého i Nového zákona, které souzní jak se spiritualitou sv. Františka, tak se současnými "zelenými tendencemi". Člověk je zde v pozici toho, kdo je stvořen jako ochránce či správce ostatního stvoření, kdo s ním má soucítit a starat se o něj: "Spravedlivý cítí i se svým dobytkem." (Př 12:10) "Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním." (Dt:22,4) "Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat." (Dt: 22,6) apod.<ref>AGNEW, Daniel. Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? Dostupný z WWW: http://www.jakyje.net/ekologie.htm</ref> 

== Ekologické tendence v teologii ==

Ekoteologie či ekologická teologie vychází z takového pojetí světa, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních patnáct let. "Pro ekoteologii je charakteristické, že se už neobírá podílem viny křesťanů na vzniku ekologické krize (jako před třiceti lety Lynn White) ale v environmentální perspektivě již rozpracovává konkrétní teologická témata."<ref>LIBROVÁ, Hana. Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? Dostupný z WWW: http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm</ref>. Výraznými mysliteli nového ekologického smýšlení v teologii jsou podle [http://http://cs.wikipedia.org/wiki/Hana_Librov%C3%A1 Hany Librové] např. H. Skolimowský, J. Cobb, M. Fox, E. Drewermann a také čeští myslitelé [http://cs.wikipedia.org/wiki/Erazim_Koh%C3%A1k Erazim Kohák] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Heller Jan Heller]. 

Erazim Kohák se ve své známé knize ''Zelená svatozář'' zabývá různými přístupy vztahu člověka k jeho životnímu prostředí. Mezi jinými tu vysvětluje termín "etika boží bázně", který označuje přístup k environmentálním otázkám z pohledu teocentrismu. Tento přístup vychází z myšlenky, že Bůh je nejvyšší hodnotou i tím, který dává člověku svět jako dar. Člověk, který má k tomuto Bohu úctu a "bojí se ho" (ve smyslu boží bázně, víry, důvěry), chová úctu i ke všemu stvoření a považuje se pouze za jeho správce. 

Jiný pojem, jímž se Kohák zaobírá, je "etika vznešeného lidství". Toto pojetí možná více reflektuje buddhistické nazírání světa a přírody, ale jistě se dá aplikovat i na křesťanství. Tento myšlenkový koncept v křesťanském pojetí chápe člověka jako tvora, který dostal od Boha dostatek rozumu a svobody, aby dokázal využívat přírodu ke svému prospěchu, ale i dostatek zodpovědnosti, aby toto vykonával dobře a v souladu s Božími zákony. V tomto pojetí tedy člověk je nejvyšším z tvorů, ale zároveň je i tím nejodpovědnějším. Obě tyto tendence nalezneme i u jiných ekologicky založených teologů.

== Postoj Vatikánu ==
Problémy životního prostředí a nutnost reagovat na ně si dnes uvědomuje i Svatý stolec. Papež Benedikt XVI. nezřídka připomíná nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí i nelhostejnosti vůči bližním. V jednom z kázání z r. 2007 vyzývá k "autentické lidské ekologii", čímž má na mysli zodpovědný vztah nejen ke stvoření, ale i k bližnímu, "ať už je blízko nebo daleko, v prostoru a čase", a k Bohu, jenž je stvořitelem. V prosinci 2008 hovoří o potřebě chránit nejen zemi, vodu a vzduch, ale také člověka, aby nezničil sám sebe. Jak je vidět, v pojetí Benedikta XVI. je třeba, aby láska k bližnímu, k přírodě i k Bohu šla spolu ruku v ruce.<ref>BRONKOVÁ, Johana. K ochraně životního prostředí a lidských práv nestačí deklarace. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=7684</ref>. 

Ochrana životního prostředí hraje důležitou roli mimo jiné i v mezikonfesních a mezináboženských rozhovorech na jejich nejvyšších úrovních. V r.2006 se kupříkladu uskutečnilo mezinárodní sympozium „Náboženství, věda a životní prostředí“ na řece Amazonce. Jeho organizátorem byl konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. a sympozium, kterého se zúčastnilo přes 200 vědců, ekologů, náboženských představitelů, včetně představitelů katolické církve, bylo v pořadí již čtvrté svého druhu. Témata jako láska ke stvoření, zodpovědnost a nepodléhání pouhým partikulárním zájmům nicméně katolická církev nesdílí pouze s jinými křesťanskými konfesemi, ale i s buddhismem, judaismem a islámem. V případě ne-teistického buddhismu se přitom jedná o významné styčné plochy obou náboženství. 

Svůj postoj vůči životnímu prostředí se snaží Vatikán demonstrovat i navenek. Koncem roku 2008 bylo nainstalováno na střechu Vatikánské auly Pavla VI. 2400 solárních panelů. Tento čin označuje Vatikán za první krok k přechodu k alternativním zdrojům elektrické energie, jež by měly do r. 2020 pokrýt 20% spotřeby elektřiny celého Vatikánu. 

Vatikán tedy zcela zjevně započal cestu "zeleného smýšlení", otázkou je, jak rychle a s jakým odhodláním se po této cestě pustí místní církevní společenství a jednotliví věřící.

== Zdroje ==
LIBROVÁ, Hana. Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? Dostupný z WWW: http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm 
AGNEW, Daniel. Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? Dostupný z WWW: http://www.jakyje.net/ekologie.htm 
FRANC, Aleš. Církev, ekumena a ekologie. Dostupný z WWW: http://www.apologet.cz/?q=articles/category/20-cirkev-a-politika/id/163-cirkev-ekumena-a-ekologie 
BRONKOVÁ, Johana. K ochraně životního prostředí a lidských práv nestačí deklarace. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=7684 
BRONKOVÁ, Johana. Ekologie a náboženství na vodě. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=6241 
GLASER, Milan. Solární panely na střeše vatikánské audienční haly uvedeny do provozu. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=10447

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
[[Etika]] 
[[Etický rozměr udržitelného rozvoje]] 
[[Etické problémy vztahu k přírodě]] 
[[Environmentální filosofie]] 

=== Externí odkazy ===
Radio Vaticana: http://www.radiovaticana.cz 
Řád Kapucínů, pokračovatelů odkazu sv. Františka: http://www.kapucini.cz 
Christian Vegetarian Association: http://www.all-creatures.org/cva/mission.htm 

[[Kategorie:Studenti PedF]]

Ekologie a katolická církev

2009-01-12T15:33:17Z

Panikova: /* Bible a životní prostředí */

== Úvod ==
Náboženské instituce jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev katolická církev] většinou stojí v pozici obhájce etických norem ve společnosti. Je tomu tak v případě interrupce, eutanazie či trestu smrti. Problémy životního prostředí a jeho ochrany však dlouho z pozice církve reflektovány nebyly a naopak jí bylo kritiky vyčítáno, že za mnoho z těchto problémů může ona, resp. křesťanství jako takové. Na půdě katolické církve zazněl jeden z prvních ohlasů v r.1991 v podobě encykliky ''Centesimus Annus'' Jana Pavla II., kde papež upozorňuje na nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí. V teologii můžeme snahy o reflexi ekologické problematiky sledovat zhruba posledních patnáct let. Velmi inspirativní myšlenky o životním prostředí a vztahu člověka k němu se zrodily především v rámci teologie. Odezvy přicházejí v různých podobách i z Vatikánu. Stanovisko Vatikánu je přitom velmi podstatné, jelikož představuje direktivum nebo alespoň inspiraci pro věřící po celém světě.

== Bible a životní prostředí ==
V knize Genesis nalezneme dvě pasáže o stvoření člověka. První ukazuje člověka jako pána tvorstva, jenž byl stvořen k obrazu Božímu a jemuž bylo Bohem požehnáno, aby využíval rostliny a zvířata jako potravu, tedy aby využíval zemi a její dary ve svůj prospěch (Srov. Gn:1, 27-28). Druhá pasáž ovšem popisuje akt stvoření poněkud jinak. Dočítáme se tu, že člověk byl stvořen jako "prach ze země", že byl stvořen z pouhé Boží lásky, ale že sám je to slabý tvor. V tomto druhém popisu stvoření člověk nevystupuje jako vládce nad přírodou, ale jako bytost závislá na vůli Boží, tedy jako každý jiný tvor (Srov. Gn:2,7). 

Katolická církev po dlouhou dobu vycházela v pojetí přírody z první verze stvoření člověka. Takový výklad mýtu o stvoření byl navíc podpořen křesťanskou vírou v to, že Bůh do budoucna nepočítá se světem fyzického stvoření, neboť na pravé křesťany čeká život nebeský (Srov. Zj:10). Příroda tak byla pojímana jako něco, co člověk může a má využívat bez ohledu na negativní důsledky, které z toho plynou. 

Jedním z prvních "ekologicky smýšlejících" praktiků katolické víry byl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_z_Assisi František z Assisi]. Sv. František pojal hned v počátcích svého obratu k Bohu celou přírodu jako Boží stvoření, jenž je v mnohém rovné člověku. Slunce, měsíc, ptáky na stromech i stromy nazýval bratry a sestrami a skrze ně a s nimi vzdával své díky Bohu. Ve známé modlitbě ''Chvalozpěv na stvoření'' mluví o bratru slunci, sestře luně, bratru větru, sestře vodě a také o matce Zemi, "která nás živí a slouží nám a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu." To všechno považoval za důkaz Boží lásky a skrze to všechno chtěl Boha chválit. 

V současnosti se rovněž začalo upozorňovat na mnohé pasáže Starého i Nového zákona, které souzní jak se spiritualitou sv. Františka, tak se současnými "zelenými tendencemi". Člověk je zde v pozici toho, kdo je stvořen jako ochránce či správce ostatního stvoření, kdo s ním má soucítit a starat se o něj: "Spravedlivý cítí i se svým dobytkem." (Př 12:10) "Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním." (Dt:22,4) "Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat." (Dt: 22,6) apod.<ref>AGNEW, Daniel. Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? Dostupný z WWW: http://www.jakyje.net/ekologie.htm</ref> 

== Ekologické tendence v teologii ==

Ekoteologie či ekologická teologie vychází z takového pojetí světa, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních patnáct let. "Pro ekoteologii je charakteristické, že se už neobírá podílem viny křesťanů na vzniku ekologické krize (jako před třiceti lety Lynn White) ale v environmentální perspektivě již rozpracovává konkrétní teologická témata."<ref>LIBROVÁ, Hana. Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? Dostupný z WWW: http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm</ref>. Výraznými mysliteli nového ekologického smýšlení v teologii jsou podle [http://http://cs.wikipedia.org/wiki/Hana_Librov%C3%A1 Hany Librové] např. H. Skolimowský, J. Cobb, M. Fox, E. Drewermann a také čeští myslitelé [http://cs.wikipedia.org/wiki/Erazim_Koh%C3%A1k Erazim Kohák] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Heller Jan Heller]. 

Erazim Kohák se ve své známé knize ''Zelená svatozář'' zabývá různými přístupy vztahu člověka k jeho životnímu prostředí. Mezi jinými tu vysvětluje termín "etika boží bázně", který označuje přístup k environmentálním otázkám z pohledu teocentrismu. Tento přístup vychází z myšlenky, že Bůh je nejvyšší hodnotou i tím, který dává člověku svět jako dar. Člověk, který má k tomuto Bohu úctu a "bojí se ho" (ve smyslu boží bázně, víry, důvěry), chová úctu i ke všemu stvoření a považuje se pouze za jeho správce. 

Jiný pojem, jímž se Kohák zaobírá, je "etika vznešeného lidství". Toto pojetí možná více reflektuje buddhistické nazírání světa a přírody, ale jistě se dá aplikovat i na křesťanství. Tento myšlenkový koncept v křesťanském pojetí chápe člověka jako tvora, který dostal od Boha dostatek rozumu a svobody, aby dokázal využívat přírodu ke svému prospěchu, ale i dostatek zodpovědnosti, aby toto vykonával dobře a v souladu s Božími zákony. V tomto pojetí tedy člověk je nejvyšším z tvorů, ale zároveň je i tím nejodpovědnějším. Obě tyto tendence nalezneme i u jiných ekologicky založených teologů.

== Postoj Vatikánu ==
Problémy životního prostředí a nutnost reagovat na ně si dnes uvědomuje i Svatý stolec. Papež Benedikt XVI. nezřídka připomíná nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí i nelhostejnosti vůči bližním. V jednom z kázání z r. 2007 vyzývá k "autentické lidské ekologii", čímž má na mysli zodpovědný vztah nejen ke stvoření, ale i k bližnímu, "ať už je blízko nebo daleko, v prostoru a čase", a k Bohu, jenž je stvořitelem. V prosinci 2008 hovoří o potřebě chránit nejen zemi, vodu a vzduch, ale také člověka, aby nezničil sám sebe. Jak je vidět, v pojetí Benedikta XVI. je třeba, aby láska k bližnímu, k přírodě i k Bohu šla spolu ruku v ruce. 

Ochrana životního prostředí hraje důležitou roli mimo jiné i v mezikonfesních a mezináboženských rozhovorech na jejich nejvyšších úrovních. V r.2006 se kupříkladu uskutečnilo mezinárodní sympozium „Náboženství, věda a životní prostředí“ na řece Amazonce. Jeho organizátorem byl konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. a sympozium, kterého se zúčastnilo přes 200 vědců, ekologů, náboženských představitelů, včetně představitelů katolické církve, bylo v pořadí již čtvrté svého druhu. Témata jako láska ke stvoření, zodpovědnost a nepodléhání pouhým partikulárním zájmům nicméně katolická církev nesdílí pouze s jinými křesťanskými konfesemi, ale i s buddhismem, judaismem a islámem. V případě ne-teistického buddhismu se přitom jedná o významné styčné plochy obou náboženství. 

Svůj postoj vůči životnímu prostředí se snaží Vatikán demonstrovat i navenek. Koncem roku 2008 bylo nainstalováno na střechu Vatikánské auly Pavla VI. 2400 solárních panelů. Tento čin označuje Vatikán za první krok k přechodu k alternativním zdrojům elektrické energie, jež by měly do r. 2020 pokrýt 20% spotřeby elektřiny celého Vatikánu. 

Vatikán tedy zcela zjevně započal cestu "zeleného smýšlení", otázkou je, jak rychle a s jakým odhodláním se po této cestě pustí místní církevní společenství a jednotliví věřící.

== Zdroje ==
LIBROVÁ, Hana. Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? Dostupný z WWW: http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm 
AGNEW, Daniel. Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? Dostupný z WWW: http://www.jakyje.net/ekologie.htm 
FRANC, Aleš. Církev, ekumena a ekologie. Dostupný z WWW: http://www.apologet.cz/?q=articles/category/20-cirkev-a-politika/id/163-cirkev-ekumena-a-ekologie 
BRONKOVÁ, Johana. K ochraně životního prostředí a lidských práv nestačí deklarace. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=7684 
BRONKOVÁ, Johana. Ekologie a náboženství na vodě. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=6241 
GLASER, Milan. Solární panely na střeše vatikánské audienční haly uvedeny do provozu. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=10447

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
[[Etika]] 
[[Etický rozměr udržitelného rozvoje]] 
[[Etické problémy vztahu k přírodě]] 
[[Environmentální filosofie]] 

=== Externí odkazy ===
Radio Vaticana: http://www.radiovaticana.cz 
Řád Kapucínů, pokračovatelů odkazu sv. Františka: http://www.kapucini.cz 
Christian Vegetarian Association: http://www.all-creatures.org/cva/mission.htm 

[[Kategorie:Studenti PedF]]

Ekologie a katolická církev

2009-01-12T15:30:03Z

Panikova: /* Bible a životní prostředí */

== Úvod ==
Náboženské instituce jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev katolická církev] většinou stojí v pozici obhájce etických norem ve společnosti. Je tomu tak v případě interrupce, eutanazie či trestu smrti. Problémy životního prostředí a jeho ochrany však dlouho z pozice církve reflektovány nebyly a naopak jí bylo kritiky vyčítáno, že za mnoho z těchto problémů může ona, resp. křesťanství jako takové. Na půdě katolické církve zazněl jeden z prvních ohlasů v r.1991 v podobě encykliky ''Centesimus Annus'' Jana Pavla II., kde papež upozorňuje na nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí. V teologii můžeme snahy o reflexi ekologické problematiky sledovat zhruba posledních patnáct let. Velmi inspirativní myšlenky o životním prostředí a vztahu člověka k němu se zrodily především v rámci teologie. Odezvy přicházejí v různých podobách i z Vatikánu. Stanovisko Vatikánu je přitom velmi podstatné, jelikož představuje direktivum nebo alespoň inspiraci pro věřící po celém světě.

== Bible a životní prostředí ==
V knize Genesis nalezneme dvě pasáže o stvoření člověka. První ukazuje člověka jako pána tvorstva, jenž byl stvořen k obrazu Božímu a jemuž bylo Bohem požehnáno, aby využíval rostliny a zvířata jako potravu, tedy aby využíval zemi a její dary ve svůj prospěch (Srov. Gn:1, 27-28). Druhá pasáž ovšem popisuje akt stvoření poněkud jinak. Dočítáme se tu, že člověk byl stvořen jako "prach ze země", že byl stvořen z pouhé Boží lásky, ale že sám je to slabý tvor. V tomto druhém popisu stvoření člověk nevystupuje jako vládce nad přírodou, ale jako bytost závislá na vůli Boží, tedy jako každý jiný tvor (Srov. Gn:2,7). 

Katolická církev po dlouhou dobu vycházela v pojetí přírody z první verze stvoření člověka. Takový výklad mýtu o stvoření byl navíc podpořen křesťanskou vírou v to, že Bůh do budoucna nepočítá se světem fyzického stvoření, neboť na pravé křesťany čeká život nebeský (Srov. Zj:10). Příroda tak byla pojímana jako něco, co člověk může a má využívat bez ohledu na negativní důsledky, které z toho plynou. 

Jedním z prvních "ekologicky smýšlejících" praktiků katolické víry byl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_z_Assisi František z Assisi]. Sv. František pojal hned v počátcích svého obratu k Bohu celou přírodu jako Boží stvoření, jenž je v mnohém rovné člověku. Slunce, měsíc, ptáky na stromech i stromy nazýval bratry a sestrami a skrze ně a s nimi vzdával své díky Bohu. Ve známé modlitbě ''Chvalozpěv na stvoření'' mluví o bratru slunci, sestře luně, bratru větru, sestře vodě a také o matce Zemi, "která nás živí a slouží nám a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu." To všechno považoval za důkaz Boží lásky a skrze to všechno chtěl Boha chválit. 

V současnosti se rovněž začalo upozorňovat na mnohé pasáže Starého i Nového zákona, které souzní jak se spiritualitou sv. Františka, tak se současnými "zelenými tendencemi". Člověk je zde v pozici toho, kdo je stvořen jako ochránce či správce ostatního stvoření, kdo s ním má soucítit a starat se o něj: "Spravedlivý cítí i se svým dobytkem." (Př 12:10) "Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním." (Dt:22,4) "Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat." (Dt: 22,6) apod.<ref>AGNEW, Daniel. Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? Dostupný z WWW: http://www.jakyje.net/ekologie.htm<ref/> 

== Ekologické tendence v teologii ==
Ekoteologie či ekologická teologie vychází z takového pojetí světa, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních patnáct let. "Pro ekoteologii je charakteristické, že se už neobírá podílem viny křesťanů na vzniku ekologické krize (jako před třiceti lety Lynn White) ale v environmentální perspektivě již rozpracovává konkrétní teologická témata."<ref>LIBROVÁ, Hana. Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? Dostupný z WWW: http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm</ref>. Výraznými mysliteli nového ekologického smýšlení v teologii jsou podle [http://http://cs.wikipedia.org/wiki/Hana_Librov%C3%A1 Hany Librové] např. H. Skolimowský, J. Cobb, M. Fox, E. Drewermann a také čeští myslitelé [http://cs.wikipedia.org/wiki/Erazim_Koh%C3%A1k Erazim Kohák] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Heller Jan Heller]. 

Erazim Kohák se ve své známé knize ''Zelená svatozář'' zabývá různými přístupy vztahu člověka k jeho životnímu prostředí. Mezi jinými tu vysvětluje termín "etika boží bázně", který označuje přístup k environmentálním otázkám z pohledu teocentrismu. Tento přístup vychází z myšlenky, že Bůh je nejvyšší hodnotou i tím, který dává člověku svět jako dar. Člověk, který má k tomuto Bohu úctu a "bojí se ho" (ve smyslu boží bázně, víry, důvěry), chová úctu i ke všemu stvoření a považuje se pouze za jeho správce. 

Jiný pojem, jímž se Kohák zaobírá, je "etika vznešeného lidství". Toto pojetí možná více reflektuje buddhistické nazírání světa a přírody, ale jistě se dá aplikovat i na křesťanství. Tento myšlenkový koncept v křesťanském pojetí chápe člověka jako tvora, který dostal od Boha dostatek rozumu a svobody, aby dokázal využívat přírodu ke svému prospěchu, ale i dostatek zodpovědnosti, aby toto vykonával dobře a v souladu s Božími zákony. V tomto pojetí tedy člověk je nejvyšším z tvorů, ale zároveň je i tím nejodpovědnějším. Obě tyto tendence nalezneme i u jiných ekologicky založených teologů.

== Postoj Vatikánu ==
Problémy životního prostředí a nutnost reagovat na ně si dnes uvědomuje i Svatý stolec. Papež Benedikt XVI. nezřídka připomíná nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí i nelhostejnosti vůči bližním. V jednom z kázání z r. 2007 vyzývá k "autentické lidské ekologii", čímž má na mysli zodpovědný vztah nejen ke stvoření, ale i k bližnímu, "ať už je blízko nebo daleko, v prostoru a čase", a k Bohu, jenž je stvořitelem. V prosinci 2008 hovoří o potřebě chránit nejen zemi, vodu a vzduch, ale také člověka, aby nezničil sám sebe. Jak je vidět, v pojetí Benedikta XVI. je třeba, aby láska k bližnímu, k přírodě i k Bohu šla spolu ruku v ruce. 

Ochrana životního prostředí hraje důležitou roli mimo jiné i v mezikonfesních a mezináboženských rozhovorech na jejich nejvyšších úrovních. V r.2006 se kupříkladu uskutečnilo mezinárodní sympozium „Náboženství, věda a životní prostředí“ na řece Amazonce. Jeho organizátorem byl konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. a sympozium, kterého se zúčastnilo přes 200 vědců, ekologů, náboženských představitelů, včetně představitelů katolické církve, bylo v pořadí již čtvrté svého druhu. Témata jako láska ke stvoření, zodpovědnost a nepodléhání pouhým partikulárním zájmům nicméně katolická církev nesdílí pouze s jinými křesťanskými konfesemi, ale i s buddhismem, judaismem a islámem. V případě ne-teistického buddhismu se přitom jedná o významné styčné plochy obou náboženství. 

Svůj postoj vůči životnímu prostředí se snaží Vatikán demonstrovat i navenek. Koncem roku 2008 bylo nainstalováno na střechu Vatikánské auly Pavla VI. 2400 solárních panelů. Tento čin označuje Vatikán za první krok k přechodu k alternativním zdrojům elektrické energie, jež by měly do r. 2020 pokrýt 20% spotřeby elektřiny celého Vatikánu. 

Vatikán tedy zcela zjevně započal cestu "zeleného smýšlení", otázkou je, jak rychle a s jakým odhodláním se po této cestě pustí místní církevní společenství a jednotliví věřící.

== Zdroje ==
LIBROVÁ, Hana. Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? Dostupný z WWW: http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm 
AGNEW, Daniel. Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? Dostupný z WWW: http://www.jakyje.net/ekologie.htm 
FRANC, Aleš. Církev, ekumena a ekologie. Dostupný z WWW: http://www.apologet.cz/?q=articles/category/20-cirkev-a-politika/id/163-cirkev-ekumena-a-ekologie 
BRONKOVÁ, Johana. K ochraně životního prostředí a lidských práv nestačí deklarace. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=7684 
BRONKOVÁ, Johana. Ekologie a náboženství na vodě. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=6241 
GLASER, Milan. Solární panely na střeše vatikánské audienční haly uvedeny do provozu. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=10447

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
[[Etika]] 
[[Etický rozměr udržitelného rozvoje]] 
[[Etické problémy vztahu k přírodě]] 
[[Environmentální filosofie]] 

=== Externí odkazy ===
Radio Vaticana: http://www.radiovaticana.cz 
Řád Kapucínů, pokračovatelů odkazu sv. Františka: http://www.kapucini.cz 
Christian Vegetarian Association: http://www.all-creatures.org/cva/mission.htm 

[[Kategorie:Studenti PedF]]

Ekologie a katolická církev

2009-01-12T15:29:17Z

Panikova: /* Bible a životní prostředí */

== Úvod ==
Náboženské instituce jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev katolická církev] většinou stojí v pozici obhájce etických norem ve společnosti. Je tomu tak v případě interrupce, eutanazie či trestu smrti. Problémy životního prostředí a jeho ochrany však dlouho z pozice církve reflektovány nebyly a naopak jí bylo kritiky vyčítáno, že za mnoho z těchto problémů může ona, resp. křesťanství jako takové. Na půdě katolické církve zazněl jeden z prvních ohlasů v r.1991 v podobě encykliky ''Centesimus Annus'' Jana Pavla II., kde papež upozorňuje na nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí. V teologii můžeme snahy o reflexi ekologické problematiky sledovat zhruba posledních patnáct let. Velmi inspirativní myšlenky o životním prostředí a vztahu člověka k němu se zrodily především v rámci teologie. Odezvy přicházejí v různých podobách i z Vatikánu. Stanovisko Vatikánu je přitom velmi podstatné, jelikož představuje direktivum nebo alespoň inspiraci pro věřící po celém světě.

== Bible a životní prostředí ==
V knize Genesis nalezneme dvě pasáže o stvoření člověka. První ukazuje člověka jako pána tvorstva, jenž byl stvořen k obrazu Božímu a jemuž bylo Bohem požehnáno, aby využíval rostliny a zvířata jako potravu, tedy aby využíval zemi a její dary ve svůj prospěch (Srov. Gn:1, 27-28). Druhá pasáž ovšem popisuje akt stvoření poněkud jinak. Dočítáme se tu, že člověk byl stvořen jako "prach ze země", že byl stvořen z pouhé Boží lásky, ale že sám je to slabý tvor. V tomto druhém popisu stvoření člověk nevystupuje jako vládce nad přírodou, ale jako bytost závislá na vůli Boží, tedy jako každý jiný tvor (Srov. Gn:2,7). 

Katolická církev po dlouhou dobu vycházela v pojetí přírody z první verze stvoření člověka. Takový výklad mýtu o stvoření byl navíc podpořen křesťanskou vírou v to, že Bůh do budoucna nepočítá se světem fyzického stvoření, neboť na pravé křesťany čeká život nebeský (Srov. Zj:10). Příroda tak byla pojímana jako něco, co člověk může a má využívat bez ohledu na negativní důsledky, které z toho plynou. 

Jedním z prvních "ekologicky smýšlejících" praktiků katolické víry byl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_z_Assisi František z Assisi]. Sv. František pojal hned v počátcích svého obratu k Bohu celou přírodu jako Boží stvoření, jenž je v mnohém rovné člověku. Slunce, měsíc, ptáky na stromech i stromy nazýval bratry a sestrami a skrze ně a s nimi vzdával své díky Bohu. Ve známé modlitbě ''Chvalozpěv na stvoření'' mluví o bratru slunci, sestře luně, bratru větru, sestře vodě a také o matce Zemi, "která nás živí a slouží nám a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu." To všechno považoval za důkaz Boží lásky a skrze to všechno chtěl Boha chválit. 

V současnosti se rovněž začalo upozorňovat na mnohé pasáže Starého i Nového zákona, které souzní jak se spiritualitou sv. Františka, tak se současnými "zelenými tendencemi". Člověk je zde v pozici toho, kdo je stvořen jako ochránce či správce ostatního stvoření, kdo s ním má soucítit a starat se o něj: "Spravedlivý cítí i se svým dobytkem." (Př 12:10) "Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním." (Dt:22,4) "Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat." (Dt: 22,6) apod.<ref>AGNEW, Daniel. Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? Dostupný z WWW: http://www.jakyje.net/ekologie.htm<ref/>.

== Ekologické tendence v teologii ==
Ekoteologie či ekologická teologie vychází z takového pojetí světa, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních patnáct let. "Pro ekoteologii je charakteristické, že se už neobírá podílem viny křesťanů na vzniku ekologické krize (jako před třiceti lety Lynn White) ale v environmentální perspektivě již rozpracovává konkrétní teologická témata."<ref>LIBROVÁ, Hana. Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? Dostupný z WWW: http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm</ref>. Výraznými mysliteli nového ekologického smýšlení v teologii jsou podle [http://http://cs.wikipedia.org/wiki/Hana_Librov%C3%A1 Hany Librové] např. H. Skolimowský, J. Cobb, M. Fox, E. Drewermann a také čeští myslitelé [http://cs.wikipedia.org/wiki/Erazim_Koh%C3%A1k Erazim Kohák] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Heller Jan Heller]. 

Erazim Kohák se ve své známé knize ''Zelená svatozář'' zabývá různými přístupy vztahu člověka k jeho životnímu prostředí. Mezi jinými tu vysvětluje termín "etika boží bázně", který označuje přístup k environmentálním otázkám z pohledu teocentrismu. Tento přístup vychází z myšlenky, že Bůh je nejvyšší hodnotou i tím, který dává člověku svět jako dar. Člověk, který má k tomuto Bohu úctu a "bojí se ho" (ve smyslu boží bázně, víry, důvěry), chová úctu i ke všemu stvoření a považuje se pouze za jeho správce. 

Jiný pojem, jímž se Kohák zaobírá, je "etika vznešeného lidství". Toto pojetí možná více reflektuje buddhistické nazírání světa a přírody, ale jistě se dá aplikovat i na křesťanství. Tento myšlenkový koncept v křesťanském pojetí chápe člověka jako tvora, který dostal od Boha dostatek rozumu a svobody, aby dokázal využívat přírodu ke svému prospěchu, ale i dostatek zodpovědnosti, aby toto vykonával dobře a v souladu s Božími zákony. V tomto pojetí tedy člověk je nejvyšším z tvorů, ale zároveň je i tím nejodpovědnějším. Obě tyto tendence nalezneme i u jiných ekologicky založených teologů.

== Postoj Vatikánu ==
Problémy životního prostředí a nutnost reagovat na ně si dnes uvědomuje i Svatý stolec. Papež Benedikt XVI. nezřídka připomíná nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí i nelhostejnosti vůči bližním. V jednom z kázání z r. 2007 vyzývá k "autentické lidské ekologii", čímž má na mysli zodpovědný vztah nejen ke stvoření, ale i k bližnímu, "ať už je blízko nebo daleko, v prostoru a čase", a k Bohu, jenž je stvořitelem. V prosinci 2008 hovoří o potřebě chránit nejen zemi, vodu a vzduch, ale také člověka, aby nezničil sám sebe. Jak je vidět, v pojetí Benedikta XVI. je třeba, aby láska k bližnímu, k přírodě i k Bohu šla spolu ruku v ruce. 

Ochrana životního prostředí hraje důležitou roli mimo jiné i v mezikonfesních a mezináboženských rozhovorech na jejich nejvyšších úrovních. V r.2006 se kupříkladu uskutečnilo mezinárodní sympozium „Náboženství, věda a životní prostředí“ na řece Amazonce. Jeho organizátorem byl konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. a sympozium, kterého se zúčastnilo přes 200 vědců, ekologů, náboženských představitelů, včetně představitelů katolické církve, bylo v pořadí již čtvrté svého druhu. Témata jako láska ke stvoření, zodpovědnost a nepodléhání pouhým partikulárním zájmům nicméně katolická církev nesdílí pouze s jinými křesťanskými konfesemi, ale i s buddhismem, judaismem a islámem. V případě ne-teistického buddhismu se přitom jedná o významné styčné plochy obou náboženství. 

Svůj postoj vůči životnímu prostředí se snaží Vatikán demonstrovat i navenek. Koncem roku 2008 bylo nainstalováno na střechu Vatikánské auly Pavla VI. 2400 solárních panelů. Tento čin označuje Vatikán za první krok k přechodu k alternativním zdrojům elektrické energie, jež by měly do r. 2020 pokrýt 20% spotřeby elektřiny celého Vatikánu. 

Vatikán tedy zcela zjevně započal cestu "zeleného smýšlení", otázkou je, jak rychle a s jakým odhodláním se po této cestě pustí místní církevní společenství a jednotliví věřící.

== Zdroje ==
LIBROVÁ, Hana. Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? Dostupný z WWW: http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm 
AGNEW, Daniel. Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? Dostupný z WWW: http://www.jakyje.net/ekologie.htm 
FRANC, Aleš. Církev, ekumena a ekologie. Dostupný z WWW: http://www.apologet.cz/?q=articles/category/20-cirkev-a-politika/id/163-cirkev-ekumena-a-ekologie 
BRONKOVÁ, Johana. K ochraně životního prostředí a lidských práv nestačí deklarace. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=7684 
BRONKOVÁ, Johana. Ekologie a náboženství na vodě. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=6241 
GLASER, Milan. Solární panely na střeše vatikánské audienční haly uvedeny do provozu. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=10447

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
[[Etika]] 
[[Etický rozměr udržitelného rozvoje]] 
[[Etické problémy vztahu k přírodě]] 
[[Environmentální filosofie]] 

=== Externí odkazy ===
Radio Vaticana: http://www.radiovaticana.cz 
Řád Kapucínů, pokračovatelů odkazu sv. Františka: http://www.kapucini.cz 
Christian Vegetarian Association: http://www.all-creatures.org/cva/mission.htm 

[[Kategorie:Studenti PedF]]

Ekologie a katolická církev

2009-01-12T15:28:07Z

Panikova: Zrušena verze 7627 od uživatele Panikova (diskuse)

== Úvod ==
Náboženské instituce jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev katolická církev] většinou stojí v pozici obhájce etických norem ve společnosti. Je tomu tak v případě interrupce, eutanazie či trestu smrti. Problémy životního prostředí a jeho ochrany však dlouho z pozice církve reflektovány nebyly a naopak jí bylo kritiky vyčítáno, že za mnoho z těchto problémů může ona, resp. křesťanství jako takové. Na půdě katolické církve zazněl jeden z prvních ohlasů v r.1991 v podobě encykliky ''Centesimus Annus'' Jana Pavla II., kde papež upozorňuje na nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí. V teologii můžeme snahy o reflexi ekologické problematiky sledovat zhruba posledních patnáct let. Velmi inspirativní myšlenky o životním prostředí a vztahu člověka k němu se zrodily především v rámci teologie. Odezvy přicházejí v různých podobách i z Vatikánu. Stanovisko Vatikánu je přitom velmi podstatné, jelikož představuje direktivum nebo alespoň inspiraci pro věřící po celém světě.

== Bible a životní prostředí ==
V knize Genesis nalezneme dvě pasáže o stvoření člověka. První ukazuje člověka jako pána tvorstva, jenž byl stvořen k obrazu Božímu a jemuž bylo Bohem požehnáno, aby využíval rostliny a zvířata jako potravu, tedy aby využíval zemi a její dary ve svůj prospěch (Srov. Gn:1, 27-28). Druhá pasáž ovšem popisuje akt stvoření poněkud jinak. Dočítáme se tu, že člověk byl stvořen jako "prach ze země", že byl stvořen z pouhé Boží lásky, ale že sám je to slabý tvor. V tomto druhém popisu stvoření člověk nevystupuje jako vládce nad přírodou, ale jako bytost závislá na vůli Boží, tedy jako každý jiný tvor (Srov. Gn:2,7). 

Katolická církev po dlouhou dobu vycházela v pojetí přírody z první verze stvoření člověka. Takový výklad mýtu o stvoření byl navíc podpořen křesťanskou vírou v to, že Bůh do budoucna nepočítá se světem fyzického stvoření, neboť na pravé křesťany čeká život nebeský (Srov. Zj:10). Příroda tak byla pojímana jako něco, co člověk může a má využívat bez ohledu na negativní důsledky, které z toho plynou. 

Jedním z prvních "ekologicky smýšlejících" praktiků katolické víry byl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_z_Assisi František z Assisi]. Sv. František pojal hned v počátcích svého obratu k Bohu celou přírodu jako Boží stvoření, jenž je v mnohém rovné člověku. Slunce, měsíc, ptáky na stromech i stromy nazýval bratry a sestrami a skrze ně a s nimi vzdával své díky Bohu. Ve známé modlitbě ''Chvalozpěv na stvoření'' mluví o bratru slunci, sestře luně, bratru větru, sestře vodě a také o matce Zemi, "která nás živí a slouží nám a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu." To všechno považoval za důkaz Boží lásky a skrze to všechno chtěl Boha chválit. 

V současnosti se rovněž začalo upozorňovat na mnohé pasáže Starého i Nového zákona, které souzní jak se spiritualitou sv. Františka, tak se současnými "zelenými tendencemi". Člověk je zde v pozici toho, kdo je stvořen jako ochránce či správce ostatního stvoření, kdo s ním má soucítit a starat se o něj: "Spravedlivý cítí i se svým dobytkem." (Př 12:10) "Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním." (Dt:22,4) "Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat." (Dt: 22,6) apod.<ref>AGNEW, Daniel. Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? Dostupný z WWW: http://www.jakyje.net/ekologie.htm<ref/>

== Ekologické tendence v teologii ==
Ekoteologie či ekologická teologie vychází z takového pojetí světa, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních patnáct let. "Pro ekoteologii je charakteristické, že se už neobírá podílem viny křesťanů na vzniku ekologické krize (jako před třiceti lety Lynn White) ale v environmentální perspektivě již rozpracovává konkrétní teologická témata."<ref>LIBROVÁ, Hana. Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? Dostupný z WWW: http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm</ref>. Výraznými mysliteli nového ekologického smýšlení v teologii jsou podle [http://http://cs.wikipedia.org/wiki/Hana_Librov%C3%A1 Hany Librové] např. H. Skolimowský, J. Cobb, M. Fox, E. Drewermann a také čeští myslitelé [http://cs.wikipedia.org/wiki/Erazim_Koh%C3%A1k Erazim Kohák] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Heller Jan Heller]. 

Erazim Kohák se ve své známé knize ''Zelená svatozář'' zabývá různými přístupy vztahu člověka k jeho životnímu prostředí. Mezi jinými tu vysvětluje termín "etika boží bázně", který označuje přístup k environmentálním otázkám z pohledu teocentrismu. Tento přístup vychází z myšlenky, že Bůh je nejvyšší hodnotou i tím, který dává člověku svět jako dar. Člověk, který má k tomuto Bohu úctu a "bojí se ho" (ve smyslu boží bázně, víry, důvěry), chová úctu i ke všemu stvoření a považuje se pouze za jeho správce. 

Jiný pojem, jímž se Kohák zaobírá, je "etika vznešeného lidství". Toto pojetí možná více reflektuje buddhistické nazírání světa a přírody, ale jistě se dá aplikovat i na křesťanství. Tento myšlenkový koncept v křesťanském pojetí chápe člověka jako tvora, který dostal od Boha dostatek rozumu a svobody, aby dokázal využívat přírodu ke svému prospěchu, ale i dostatek zodpovědnosti, aby toto vykonával dobře a v souladu s Božími zákony. V tomto pojetí tedy člověk je nejvyšším z tvorů, ale zároveň je i tím nejodpovědnějším. Obě tyto tendence nalezneme i u jiných ekologicky založených teologů.

== Postoj Vatikánu ==
Problémy životního prostředí a nutnost reagovat na ně si dnes uvědomuje i Svatý stolec. Papež Benedikt XVI. nezřídka připomíná nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí i nelhostejnosti vůči bližním. V jednom z kázání z r. 2007 vyzývá k "autentické lidské ekologii", čímž má na mysli zodpovědný vztah nejen ke stvoření, ale i k bližnímu, "ať už je blízko nebo daleko, v prostoru a čase", a k Bohu, jenž je stvořitelem. V prosinci 2008 hovoří o potřebě chránit nejen zemi, vodu a vzduch, ale také člověka, aby nezničil sám sebe. Jak je vidět, v pojetí Benedikta XVI. je třeba, aby láska k bližnímu, k přírodě i k Bohu šla spolu ruku v ruce. 

Ochrana životního prostředí hraje důležitou roli mimo jiné i v mezikonfesních a mezináboženských rozhovorech na jejich nejvyšších úrovních. V r.2006 se kupříkladu uskutečnilo mezinárodní sympozium „Náboženství, věda a životní prostředí“ na řece Amazonce. Jeho organizátorem byl konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. a sympozium, kterého se zúčastnilo přes 200 vědců, ekologů, náboženských představitelů, včetně představitelů katolické církve, bylo v pořadí již čtvrté svého druhu. Témata jako láska ke stvoření, zodpovědnost a nepodléhání pouhým partikulárním zájmům nicméně katolická církev nesdílí pouze s jinými křesťanskými konfesemi, ale i s buddhismem, judaismem a islámem. V případě ne-teistického buddhismu se přitom jedná o významné styčné plochy obou náboženství. 

Svůj postoj vůči životnímu prostředí se snaží Vatikán demonstrovat i navenek. Koncem roku 2008 bylo nainstalováno na střechu Vatikánské auly Pavla VI. 2400 solárních panelů. Tento čin označuje Vatikán za první krok k přechodu k alternativním zdrojům elektrické energie, jež by měly do r. 2020 pokrýt 20% spotřeby elektřiny celého Vatikánu. 

Vatikán tedy zcela zjevně započal cestu "zeleného smýšlení", otázkou je, jak rychle a s jakým odhodláním se po této cestě pustí místní církevní společenství a jednotliví věřící.

== Zdroje ==
LIBROVÁ, Hana. Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? Dostupný z WWW: http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm 
AGNEW, Daniel. Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? Dostupný z WWW: http://www.jakyje.net/ekologie.htm 
FRANC, Aleš. Církev, ekumena a ekologie. Dostupný z WWW: http://www.apologet.cz/?q=articles/category/20-cirkev-a-politika/id/163-cirkev-ekumena-a-ekologie 
BRONKOVÁ, Johana. K ochraně životního prostředí a lidských práv nestačí deklarace. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=7684 
BRONKOVÁ, Johana. Ekologie a náboženství na vodě. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=6241 
GLASER, Milan. Solární panely na střeše vatikánské audienční haly uvedeny do provozu. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=10447

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
[[Etika]] 
[[Etický rozměr udržitelného rozvoje]] 
[[Etické problémy vztahu k přírodě]] 
[[Environmentální filosofie]] 

=== Externí odkazy ===
Radio Vaticana: http://www.radiovaticana.cz 
Řád Kapucínů, pokračovatelů odkazu sv. Františka: http://www.kapucini.cz 
Christian Vegetarian Association: http://www.all-creatures.org/cva/mission.htm 

[[Kategorie:Studenti PedF]]

Ekologie a katolická církev

2009-01-12T15:27:24Z

Panikova: /* Bible a životní prostředí */

== Úvod ==
Náboženské instituce jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev katolická církev] většinou stojí v pozici obhájce etických norem ve společnosti. Je tomu tak v případě interrupce, eutanazie či trestu smrti. Problémy životního prostředí a jeho ochrany však dlouho z pozice církve reflektovány nebyly a naopak jí bylo kritiky vyčítáno, že za mnoho z těchto problémů může ona, resp. křesťanství jako takové. Na půdě katolické církve zazněl jeden z prvních ohlasů v r.1991 v podobě encykliky ''Centesimus Annus'' Jana Pavla II., kde papež upozorňuje na nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí. V teologii můžeme snahy o reflexi ekologické problematiky sledovat zhruba posledních patnáct let. Velmi inspirativní myšlenky o životním prostředí a vztahu člověka k němu se zrodily především v rámci teologie. Odezvy přicházejí v různých podobách i z Vatikánu. Stanovisko Vatikánu je přitom velmi podstatné, jelikož představuje direktivum nebo alespoň inspiraci pro věřící po celém světě.

== Bible a životní prostředí ==
V knize Genesis nalezneme dvě pasáže o stvoření člověka. První ukazuje člověka jako pána tvorstva, jenž byl stvořen k obrazu Božímu a jemuž bylo Bohem požehnáno, aby využíval rostliny a zvířata jako potravu, tedy aby využíval zemi a její dary ve svůj prospěch (Srov. Gn:1, 27-28). Druhá pasáž ovšem popisuje akt stvoření poněkud jinak. Dočítáme se tu, že člověk byl stvořen jako "prach ze země", že byl stvořen z pouhé Boží lásky, ale že sám je to slabý tvor. V tomto druhém popisu stvoření člověk nevystupuje jako vládce nad přírodou, ale jako bytost závislá na vůli Boží, tedy jako každý jiný tvor (Srov. Gn:2,7). 

Katolická církev po dlouhou dobu vycházela v pojetí přírody z první verze stvoření člověka. Takový výklad mýtu o stvoření byl navíc podpořen křesťanskou vírou v to, že Bůh do budoucna nepočítá se světem fyzického stvoření, neboť na pravé křesťany čeká život nebeský (Srov. Zj:10). Příroda tak byla pojímana jako něco, co člověk může a má využívat bez ohledu na negativní důsledky, které z toho plynou. 

Jedním z prvních "ekologicky smýšlejících" praktiků katolické víry byl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_z_Assisi František z Assisi]. Sv. František pojal hned v počátcích svého obratu k Bohu celou přírodu jako Boží stvoření, jenž je v mnohém rovné člověku. Slunce, měsíc, ptáky na stromech i stromy nazýval bratry a sestrami a skrze ně a s nimi vzdával své díky Bohu. Ve známé modlitbě ''Chvalozpěv na stvoření'' mluví o bratru slunci, sestře luně, bratru větru, sestře vodě a také o matce Zemi, "která nás živí a slouží nám a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu." To všechno považoval za důkaz Boží lásky a skrze to všechno chtěl Boha chválit. 

V současnosti se rovněž začalo upozorňovat na mnohé pasáže Starého i Nového zákona, které souzní jak se spiritualitou sv. Františka, tak se současnými "zelenými tendencemi". Člověk je zde v pozici toho, kdo je stvořen jako ochránce či správce ostatního stvoření, kdo s ním má soucítit a starat se o něj: "Spravedlivý cítí i se svým dobytkem." (Př 12:10) "Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním." (Dt:22,4) "Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat." (Dt: 22,6) apod.<ref>AGNEW, Daniel. Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? Dostupný z WWW: http://www.jakyje.net/ekologie.htm<ref/>

== Postoj Vatikánu ==
Problémy životního prostředí a nutnost reagovat na ně si dnes uvědomuje i Svatý stolec. Papež Benedikt XVI. nezřídka připomíná nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí i nelhostejnosti vůči bližním. V jednom z kázání z r. 2007 vyzývá k "autentické lidské ekologii", čímž má na mysli zodpovědný vztah nejen ke stvoření, ale i k bližnímu, "ať už je blízko nebo daleko, v prostoru a čase", a k Bohu, jenž je stvořitelem. V prosinci 2008 hovoří o potřebě chránit nejen zemi, vodu a vzduch, ale také člověka, aby nezničil sám sebe. Jak je vidět, v pojetí Benedikta XVI. je třeba, aby láska k bližnímu, k přírodě i k Bohu šla spolu ruku v ruce. 

Ochrana životního prostředí hraje důležitou roli mimo jiné i v mezikonfesních a mezináboženských rozhovorech na jejich nejvyšších úrovních. V r.2006 se kupříkladu uskutečnilo mezinárodní sympozium „Náboženství, věda a životní prostředí“ na řece Amazonce. Jeho organizátorem byl konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. a sympozium, kterého se zúčastnilo přes 200 vědců, ekologů, náboženských představitelů, včetně představitelů katolické církve, bylo v pořadí již čtvrté svého druhu. Témata jako láska ke stvoření, zodpovědnost a nepodléhání pouhým partikulárním zájmům nicméně katolická církev nesdílí pouze s jinými křesťanskými konfesemi, ale i s buddhismem, judaismem a islámem. V případě ne-teistického buddhismu se přitom jedná o významné styčné plochy obou náboženství. 

Svůj postoj vůči životnímu prostředí se snaží Vatikán demonstrovat i navenek. Koncem roku 2008 bylo nainstalováno na střechu Vatikánské auly Pavla VI. 2400 solárních panelů. Tento čin označuje Vatikán za první krok k přechodu k alternativním zdrojům elektrické energie, jež by měly do r. 2020 pokrýt 20% spotřeby elektřiny celého Vatikánu. 

Vatikán tedy zcela zjevně započal cestu "zeleného smýšlení", otázkou je, jak rychle a s jakým odhodláním se po této cestě pustí místní církevní společenství a jednotliví věřící.

== Zdroje ==
LIBROVÁ, Hana. Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? Dostupný z WWW: http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm 
AGNEW, Daniel. Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? Dostupný z WWW: http://www.jakyje.net/ekologie.htm 
FRANC, Aleš. Církev, ekumena a ekologie. Dostupný z WWW: http://www.apologet.cz/?q=articles/category/20-cirkev-a-politika/id/163-cirkev-ekumena-a-ekologie 
BRONKOVÁ, Johana. K ochraně životního prostředí a lidských práv nestačí deklarace. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=7684 
BRONKOVÁ, Johana. Ekologie a náboženství na vodě. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=6241 
GLASER, Milan. Solární panely na střeše vatikánské audienční haly uvedeny do provozu. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=10447

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
[[Etika]] 
[[Etický rozměr udržitelného rozvoje]] 
[[Etické problémy vztahu k přírodě]] 
[[Environmentální filosofie]] 

=== Externí odkazy ===
Radio Vaticana: http://www.radiovaticana.cz 
Řád Kapucínů, pokračovatelů odkazu sv. Františka: http://www.kapucini.cz 
Christian Vegetarian Association: http://www.all-creatures.org/cva/mission.htm 

[[Kategorie:Studenti PedF]]

Ekologie a katolická církev

2009-01-12T15:26:02Z

Panikova: /* Bible a životní prostředí */

== Úvod ==
Náboženské instituce jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev katolická církev] většinou stojí v pozici obhájce etických norem ve společnosti. Je tomu tak v případě interrupce, eutanazie či trestu smrti. Problémy životního prostředí a jeho ochrany však dlouho z pozice církve reflektovány nebyly a naopak jí bylo kritiky vyčítáno, že za mnoho z těchto problémů může ona, resp. křesťanství jako takové. Na půdě katolické církve zazněl jeden z prvních ohlasů v r.1991 v podobě encykliky ''Centesimus Annus'' Jana Pavla II., kde papež upozorňuje na nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí. V teologii můžeme snahy o reflexi ekologické problematiky sledovat zhruba posledních patnáct let. Velmi inspirativní myšlenky o životním prostředí a vztahu člověka k němu se zrodily především v rámci teologie. Odezvy přicházejí v různých podobách i z Vatikánu. Stanovisko Vatikánu je přitom velmi podstatné, jelikož představuje direktivum nebo alespoň inspiraci pro věřící po celém světě.

== Bible a životní prostředí ==
V knize Genesis nalezneme dvě pasáže o stvoření člověka. První ukazuje člověka jako pána tvorstva, jenž byl stvořen k obrazu Božímu a jemuž bylo Bohem požehnáno, aby využíval rostliny a zvířata jako potravu, tedy aby využíval zemi a její dary ve svůj prospěch (Srov. Gn:1, 27-28). Druhá pasáž ovšem popisuje akt stvoření poněkud jinak. Dočítáme se tu, že člověk byl stvořen jako "prach ze země", že byl stvořen z pouhé Boží lásky, ale že sám je to slabý tvor. V tomto druhém popisu stvoření člověk nevystupuje jako vládce nad přírodou, ale jako bytost závislá na vůli Boží, tedy jako každý jiný tvor (Srov. Gn:2,7). 

Katolická církev po dlouhou dobu vycházela v pojetí přírody z první verze stvoření člověka. Takový výklad mýtu o stvoření byl navíc podpořen křesťanskou vírou v to, že Bůh do budoucna nepočítá se světem fyzického stvoření, neboť na pravé křesťany čeká život nebeský (Srov. Zj:10). Příroda tak byla pojímana jako něco, co člověk může a má využívat bez ohledu na negativní důsledky, které z toho plynou. 

Jedním z prvních "ekologicky smýšlejících" praktiků katolické víry byl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_z_Assisi František z Assisi]. Sv. František pojal hned v počátcích svého obratu k Bohu celou přírodu jako Boží stvoření, jenž je v mnohém rovné člověku. Slunce, měsíc, ptáky na stromech i stromy nazýval bratry a sestrami a skrze ně a s nimi vzdával své díky Bohu. Ve známé modlitbě ''Chvalozpěv na stvoření'' mluví o bratru slunci, sestře luně, bratru větru, sestře vodě a také o matce Zemi, "která nás živí a slouží nám a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu." To všechno považoval za důkaz Boží lásky a skrze to všechno chtěl Boha chválit. 

V současnosti se rovněž začalo upozorňovat na mnohé pasáže Starého i Nového zákona, které souzní jak se spiritualitou sv. Františka, tak se současnými "zelenými tendencemi". Člověk je zde v pozici toho, kdo je stvořen jako ochránce či správce ostatního stvoření, kdo s ním má soucítit a starat se o něj: "Spravedlivý cítí i se svým dobytkem." (Př 12:10) "Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním." (Dt:22,4) "Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat." (Dt: 22,6) apod.<ref>AGNEW, Daniel. Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? Dostupný z WWW: http://www.jakyje.net/ekologie.htm<ref/>

== Ekologické tendence v teologii ==
Ekoteologie či ekologická teologie vychází z takového pojetí světa, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních patnáct let. "Pro ekoteologii je charakteristické, že se už neobírá podílem viny křesťanů na vzniku ekologické krize (jako před třiceti lety Lynn White) ale v environmentální perspektivě již rozpracovává konkrétní teologická témata."<ref>LIBROVÁ, Hana. Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? Dostupný z WWW: http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm</ref>. Výraznými mysliteli nového ekologického smýšlení v teologii jsou podle [http://http://cs.wikipedia.org/wiki/Hana_Librov%C3%A1 Hany Librové] např. H. Skolimowský, J. Cobb, M. Fox, E. Drewermann a také čeští myslitelé [http://cs.wikipedia.org/wiki/Erazim_Koh%C3%A1k Erazim Kohák] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Heller Jan Heller]. 

Erazim Kohák se ve své známé knize ''Zelená svatozář'' zabývá různými přístupy vztahu člověka k jeho životnímu prostředí. Mezi jinými tu vysvětluje termín "etika boží bázně", který označuje přístup k environmentálním otázkám z pohledu teocentrismu. Tento přístup vychází z myšlenky, že Bůh je nejvyšší hodnotou i tím, který dává člověku svět jako dar. Člověk, který má k tomuto Bohu úctu a "bojí se ho" (ve smyslu boží bázně, víry, důvěry), chová úctu i ke všemu stvoření a považuje se pouze za jeho správce. 

Jiný pojem, jímž se Kohák zaobírá, je "etika vznešeného lidství". Toto pojetí možná více reflektuje buddhistické nazírání světa a přírody, ale jistě se dá aplikovat i na křesťanství. Tento myšlenkový koncept v křesťanském pojetí chápe člověka jako tvora, který dostal od Boha dostatek rozumu a svobody, aby dokázal využívat přírodu ke svému prospěchu, ale i dostatek zodpovědnosti, aby toto vykonával dobře a v souladu s Božími zákony. V tomto pojetí tedy člověk je nejvyšším z tvorů, ale zároveň je i tím nejodpovědnějším. Obě tyto tendence nalezneme i u jiných ekologicky založených teologů.

== Postoj Vatikánu ==
Problémy životního prostředí a nutnost reagovat na ně si dnes uvědomuje i Svatý stolec. Papež Benedikt XVI. nezřídka připomíná nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí i nelhostejnosti vůči bližním. V jednom z kázání z r. 2007 vyzývá k "autentické lidské ekologii", čímž má na mysli zodpovědný vztah nejen ke stvoření, ale i k bližnímu, "ať už je blízko nebo daleko, v prostoru a čase", a k Bohu, jenž je stvořitelem. V prosinci 2008 hovoří o potřebě chránit nejen zemi, vodu a vzduch, ale také člověka, aby nezničil sám sebe. Jak je vidět, v pojetí Benedikta XVI. je třeba, aby láska k bližnímu, k přírodě i k Bohu šla spolu ruku v ruce. 

Ochrana životního prostředí hraje důležitou roli mimo jiné i v mezikonfesních a mezináboženských rozhovorech na jejich nejvyšších úrovních. V r.2006 se kupříkladu uskutečnilo mezinárodní sympozium „Náboženství, věda a životní prostředí“ na řece Amazonce. Jeho organizátorem byl konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. a sympozium, kterého se zúčastnilo přes 200 vědců, ekologů, náboženských představitelů, včetně představitelů katolické církve, bylo v pořadí již čtvrté svého druhu. Témata jako láska ke stvoření, zodpovědnost a nepodléhání pouhým partikulárním zájmům nicméně katolická církev nesdílí pouze s jinými křesťanskými konfesemi, ale i s buddhismem, judaismem a islámem. V případě ne-teistického buddhismu se přitom jedná o významné styčné plochy obou náboženství. 

Svůj postoj vůči životnímu prostředí se snaží Vatikán demonstrovat i navenek. Koncem roku 2008 bylo nainstalováno na střechu Vatikánské auly Pavla VI. 2400 solárních panelů. Tento čin označuje Vatikán za první krok k přechodu k alternativním zdrojům elektrické energie, jež by měly do r. 2020 pokrýt 20% spotřeby elektřiny celého Vatikánu. 

Vatikán tedy zcela zjevně započal cestu "zeleného smýšlení", otázkou je, jak rychle a s jakým odhodláním se po této cestě pustí místní církevní společenství a jednotliví věřící.

== Zdroje ==
LIBROVÁ, Hana. Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? Dostupný z WWW: http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm 
AGNEW, Daniel. Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? Dostupný z WWW: http://www.jakyje.net/ekologie.htm 
FRANC, Aleš. Církev, ekumena a ekologie. Dostupný z WWW: http://www.apologet.cz/?q=articles/category/20-cirkev-a-politika/id/163-cirkev-ekumena-a-ekologie 
BRONKOVÁ, Johana. K ochraně životního prostředí a lidských práv nestačí deklarace. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=7684 
BRONKOVÁ, Johana. Ekologie a náboženství na vodě. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=6241 
GLASER, Milan. Solární panely na střeše vatikánské audienční haly uvedeny do provozu. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=10447

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
[[Etika]] 
[[Etický rozměr udržitelného rozvoje]] 
[[Etické problémy vztahu k přírodě]] 
[[Environmentální filosofie]] 

=== Externí odkazy ===
Radio Vaticana: http://www.radiovaticana.cz 
Řád Kapucínů, pokračovatelů odkazu sv. Františka: http://www.kapucini.cz 
Christian Vegetarian Association: http://www.all-creatures.org/cva/mission.htm 

[[Kategorie:Studenti PedF]]

Ekologie a katolická církev

2009-01-12T15:23:56Z

Panikova: /* Ekologické tendence v teologii */

== Úvod ==
Náboženské instituce jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev katolická církev] většinou stojí v pozici obhájce etických norem ve společnosti. Je tomu tak v případě interrupce, eutanazie či trestu smrti. Problémy životního prostředí a jeho ochrany však dlouho z pozice církve reflektovány nebyly a naopak jí bylo kritiky vyčítáno, že za mnoho z těchto problémů může ona, resp. křesťanství jako takové. Na půdě katolické církve zazněl jeden z prvních ohlasů v r.1991 v podobě encykliky ''Centesimus Annus'' Jana Pavla II., kde papež upozorňuje na nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí. V teologii můžeme snahy o reflexi ekologické problematiky sledovat zhruba posledních patnáct let. Velmi inspirativní myšlenky o životním prostředí a vztahu člověka k němu se zrodily především v rámci teologie. Odezvy přicházejí v různých podobách i z Vatikánu. Stanovisko Vatikánu je přitom velmi podstatné, jelikož představuje direktivum nebo alespoň inspiraci pro věřící po celém světě.

== Bible a životní prostředí ==
V knize Genesis nalezneme dvě pasáže o stvoření člověka. První ukazuje člověka jako pána tvorstva, jenž byl stvořen k obrazu Božímu a jemuž bylo Bohem požehnáno, aby využíval rostliny a zvířata jako potravu, tedy aby využíval zemi a její dary ve svůj prospěch (Srov. Gn:1, 27-28). Druhá pasáž ovšem popisuje akt stvoření poněkud jinak. Dočítáme se tu, že člověk byl stvořen jako "prach ze země", že byl stvořen z pouhé Boží lásky, ale že sám je to slabý tvor. V tomto druhém popisu stvoření člověk nevystupuje jako vládce nad přírodou, ale jako bytost závislá na vůli Boží, tedy jako každý jiný tvor (Srov. Gn:2,7). 

Katolická církev po dlouhou dobu vycházela v pojetí přírody z první verze stvoření člověka. Takový výklad mýtu o stvoření byl navíc podpořen křesťanskou vírou v to, že Bůh do budoucna nepočítá se světem fyzického stvoření, neboť na pravé křesťany čeká život nebeský (Srov. Zj:10). Příroda tak byla pojímana jako něco, co člověk může a má využívat bez ohledu na negativní důsledky, které z toho plynou. 

Jedním z prvních "ekologicky smýšlejících" praktiků katolické víry byl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_z_Assisi František z Assisi]. Sv. František pojal hned v počátcích svého obratu k Bohu celou přírodu jako Boží stvoření, jenž je v mnohém rovné člověku. Slunce, měsíc, ptáky na stromech i stromy nazýval bratry a sestrami a skrze ně a s nimi vzdával své díky Bohu. Ve známé modlitbě ''Chvalozpěv na stvoření'' mluví o bratru slunci, sestře luně, bratru větru, sestře vodě a také o matce Zemi, "která nás živí a slouží nám a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu." To všechno považoval za důkaz Boží lásky a skrze to všechno chtěl Boha chválit. 

V současnosti se rovněž začalo upozorňovat na mnohé pasáže Starého i Nového zákona, které souzní jak se spiritualitou sv. Františka, tak se současnými "zelenými tendencemi". Člověk je zde v pozici toho, kdo je stvořen jako ochránce či správce ostatního stvoření, kdo s ním má soucítit a starat se o něj: "Spravedlivý cítí i se svým dobytkem." (Př 12:10) "Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním." (Dt:22,4) "Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat." (Dt: 22,6) apod.

== Ekologické tendence v teologii ==
Ekoteologie či ekologická teologie vychází z takového pojetí světa, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních patnáct let. "Pro ekoteologii je charakteristické, že se už neobírá podílem viny křesťanů na vzniku ekologické krize (jako před třiceti lety Lynn White) ale v environmentální perspektivě již rozpracovává konkrétní teologická témata."<ref>LIBROVÁ, Hana. Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? Dostupný z WWW: http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm</ref>. Výraznými mysliteli nového ekologického smýšlení v teologii jsou podle [http://http://cs.wikipedia.org/wiki/Hana_Librov%C3%A1 Hany Librové] např. H. Skolimowský, J. Cobb, M. Fox, E. Drewermann a také čeští myslitelé [http://cs.wikipedia.org/wiki/Erazim_Koh%C3%A1k Erazim Kohák] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Heller Jan Heller]. 

Erazim Kohák se ve své známé knize ''Zelená svatozář'' zabývá různými přístupy vztahu člověka k jeho životnímu prostředí. Mezi jinými tu vysvětluje termín "etika boží bázně", který označuje přístup k environmentálním otázkám z pohledu teocentrismu. Tento přístup vychází z myšlenky, že Bůh je nejvyšší hodnotou i tím, který dává člověku svět jako dar. Člověk, který má k tomuto Bohu úctu a "bojí se ho" (ve smyslu boží bázně, víry, důvěry), chová úctu i ke všemu stvoření a považuje se pouze za jeho správce. 

Jiný pojem, jímž se Kohák zaobírá, je "etika vznešeného lidství". Toto pojetí možná více reflektuje buddhistické nazírání světa a přírody, ale jistě se dá aplikovat i na křesťanství. Tento myšlenkový koncept v křesťanském pojetí chápe člověka jako tvora, který dostal od Boha dostatek rozumu a svobody, aby dokázal využívat přírodu ke svému prospěchu, ale i dostatek zodpovědnosti, aby toto vykonával dobře a v souladu s Božími zákony. V tomto pojetí tedy člověk je nejvyšším z tvorů, ale zároveň je i tím nejodpovědnějším. Obě tyto tendence nalezneme i u jiných ekologicky založených teologů.

== Postoj Vatikánu ==
Problémy životního prostředí a nutnost reagovat na ně si dnes uvědomuje i Svatý stolec. Papež Benedikt XVI. nezřídka připomíná nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí i nelhostejnosti vůči bližním. V jednom z kázání z r. 2007 vyzývá k "autentické lidské ekologii", čímž má na mysli zodpovědný vztah nejen ke stvoření, ale i k bližnímu, "ať už je blízko nebo daleko, v prostoru a čase", a k Bohu, jenž je stvořitelem. V prosinci 2008 hovoří o potřebě chránit nejen zemi, vodu a vzduch, ale také člověka, aby nezničil sám sebe. Jak je vidět, v pojetí Benedikta XVI. je třeba, aby láska k bližnímu, k přírodě i k Bohu šla spolu ruku v ruce. 

Ochrana životního prostředí hraje důležitou roli mimo jiné i v mezikonfesních a mezináboženských rozhovorech na jejich nejvyšších úrovních. V r.2006 se kupříkladu uskutečnilo mezinárodní sympozium „Náboženství, věda a životní prostředí“ na řece Amazonce. Jeho organizátorem byl konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. a sympozium, kterého se zúčastnilo přes 200 vědců, ekologů, náboženských představitelů, včetně představitelů katolické církve, bylo v pořadí již čtvrté svého druhu. Témata jako láska ke stvoření, zodpovědnost a nepodléhání pouhým partikulárním zájmům nicméně katolická církev nesdílí pouze s jinými křesťanskými konfesemi, ale i s buddhismem, judaismem a islámem. V případě ne-teistického buddhismu se přitom jedná o významné styčné plochy obou náboženství. 

Svůj postoj vůči životnímu prostředí se snaží Vatikán demonstrovat i navenek. Koncem roku 2008 bylo nainstalováno na střechu Vatikánské auly Pavla VI. 2400 solárních panelů. Tento čin označuje Vatikán za první krok k přechodu k alternativním zdrojům elektrické energie, jež by měly do r. 2020 pokrýt 20% spotřeby elektřiny celého Vatikánu. 

Vatikán tedy zcela zjevně započal cestu "zeleného smýšlení", otázkou je, jak rychle a s jakým odhodláním se po této cestě pustí místní církevní společenství a jednotliví věřící.

== Zdroje ==
LIBROVÁ, Hana. Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? Dostupný z WWW: http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm 
AGNEW, Daniel. Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? Dostupný z WWW: http://www.jakyje.net/ekologie.htm 
FRANC, Aleš. Církev, ekumena a ekologie. Dostupný z WWW: http://www.apologet.cz/?q=articles/category/20-cirkev-a-politika/id/163-cirkev-ekumena-a-ekologie 
BRONKOVÁ, Johana. K ochraně životního prostředí a lidských práv nestačí deklarace. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=7684 
BRONKOVÁ, Johana. Ekologie a náboženství na vodě. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=6241 
GLASER, Milan. Solární panely na střeše vatikánské audienční haly uvedeny do provozu. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=10447

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
[[Etika]] 
[[Etický rozměr udržitelného rozvoje]] 
[[Etické problémy vztahu k přírodě]] 
[[Environmentální filosofie]] 

=== Externí odkazy ===
Radio Vaticana: http://www.radiovaticana.cz 
Řád Kapucínů, pokračovatelů odkazu sv. Františka: http://www.kapucini.cz 
Christian Vegetarian Association: http://www.all-creatures.org/cva/mission.htm 

[[Kategorie:Studenti PedF]]

Ekologie a katolická církev

2009-01-12T15:23:05Z

Panikova: /* Ekologické tendence v teologii */

== Úvod ==
Náboženské instituce jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev katolická církev] většinou stojí v pozici obhájce etických norem ve společnosti. Je tomu tak v případě interrupce, eutanazie či trestu smrti. Problémy životního prostředí a jeho ochrany však dlouho z pozice církve reflektovány nebyly a naopak jí bylo kritiky vyčítáno, že za mnoho z těchto problémů může ona, resp. křesťanství jako takové. Na půdě katolické církve zazněl jeden z prvních ohlasů v r.1991 v podobě encykliky ''Centesimus Annus'' Jana Pavla II., kde papež upozorňuje na nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí. V teologii můžeme snahy o reflexi ekologické problematiky sledovat zhruba posledních patnáct let. Velmi inspirativní myšlenky o životním prostředí a vztahu člověka k němu se zrodily především v rámci teologie. Odezvy přicházejí v různých podobách i z Vatikánu. Stanovisko Vatikánu je přitom velmi podstatné, jelikož představuje direktivum nebo alespoň inspiraci pro věřící po celém světě.

== Bible a životní prostředí ==
V knize Genesis nalezneme dvě pasáže o stvoření člověka. První ukazuje člověka jako pána tvorstva, jenž byl stvořen k obrazu Božímu a jemuž bylo Bohem požehnáno, aby využíval rostliny a zvířata jako potravu, tedy aby využíval zemi a její dary ve svůj prospěch (Srov. Gn:1, 27-28). Druhá pasáž ovšem popisuje akt stvoření poněkud jinak. Dočítáme se tu, že člověk byl stvořen jako "prach ze země", že byl stvořen z pouhé Boží lásky, ale že sám je to slabý tvor. V tomto druhém popisu stvoření člověk nevystupuje jako vládce nad přírodou, ale jako bytost závislá na vůli Boží, tedy jako každý jiný tvor (Srov. Gn:2,7). 

Katolická církev po dlouhou dobu vycházela v pojetí přírody z první verze stvoření člověka. Takový výklad mýtu o stvoření byl navíc podpořen křesťanskou vírou v to, že Bůh do budoucna nepočítá se světem fyzického stvoření, neboť na pravé křesťany čeká život nebeský (Srov. Zj:10). Příroda tak byla pojímana jako něco, co člověk může a má využívat bez ohledu na negativní důsledky, které z toho plynou. 

Jedním z prvních "ekologicky smýšlejících" praktiků katolické víry byl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_z_Assisi František z Assisi]. Sv. František pojal hned v počátcích svého obratu k Bohu celou přírodu jako Boží stvoření, jenž je v mnohém rovné člověku. Slunce, měsíc, ptáky na stromech i stromy nazýval bratry a sestrami a skrze ně a s nimi vzdával své díky Bohu. Ve známé modlitbě ''Chvalozpěv na stvoření'' mluví o bratru slunci, sestře luně, bratru větru, sestře vodě a také o matce Zemi, "která nás živí a slouží nám a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu." To všechno považoval za důkaz Boží lásky a skrze to všechno chtěl Boha chválit. 

V současnosti se rovněž začalo upozorňovat na mnohé pasáže Starého i Nového zákona, které souzní jak se spiritualitou sv. Františka, tak se současnými "zelenými tendencemi". Člověk je zde v pozici toho, kdo je stvořen jako ochránce či správce ostatního stvoření, kdo s ním má soucítit a starat se o něj: "Spravedlivý cítí i se svým dobytkem." (Př 12:10) "Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním." (Dt:22,4) "Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat." (Dt: 22,6) apod.

== Ekologické tendence v teologii ==
Ekoteologie či ekologická teologie vychází z takového pojetí světa, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních patnáct let. "Pro ekoteologii je charakteristické, že se už neobírá podílem viny křesťanů na vzniku ekologické krize (jako před třiceti lety Lynn White) ale v environmentální perspektivě již rozpracovává konkrétní teologická témata."<ref>LIBROVÁ, Hana. Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? Dostupný z WWW: http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm</ref>. Výraznými mysliteli nového ekologikého smýšlení v teologii jsou podle [http://http://cs.wikipedia.org/wiki/Hana_Librov%C3%A1 Hany Librové] např. H. Skolimowský, J. Cobb, M. Fox, E. Drewermann a také čeští myslitelé [http://cs.wikipedia.org/wiki/Erazim_Koh%C3%A1k Erazim Kohák] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Heller Jan Heller]. 

Erazim Kohák se ve své známé knize ''Zelená svatozář'' zabývá různými přístupy vztahu člověka k jeho životnímu prostředí. Mezi jinými tu vysvětluje termín "etika boží bázně", který označuje přístup k environmentálním otázkám z pohledu teocentrismu. Tento přístup vychází z myšlenky, že Bůh je nejvyšší hodnotou i tím, který dává člověku svět jako dar. Člověk, který má k tomuto Bohu úctu a "bojí se ho" (ve smyslu boží bázně, víry, důvěry), chová úctu i ke všemu stvoření a považuje se pouze za jeho správce. 

Jiný pojem, jímž se Kohák zaobírá, je "etika vznešeného lidství". Toto pojetí možná více reflektuje buddhistické nazírání světa a přírody, ale jistě se dá aplikovat i na křesťanství. Tento myšlenkový koncept v křesťanském pojetí chápe člověka jako tvora, který dostal od Boha dostatek rozumu a svobody, aby dokázal využívat přírodu ke svému prospěchu, ale i dostatek zodpovědnosti, aby toto vykonával dobře a v souladu s Božími zákony. V tomto pojetí tedy člověk je nejvyšším z tvorů, ale zároveň je i tím nejodpovědnějším. Obě tyto tendence nalezneme i u jiných ekologicky založených teologů.

== Postoj Vatikánu ==
Problémy životního prostředí a nutnost reagovat na ně si dnes uvědomuje i Svatý stolec. Papež Benedikt XVI. nezřídka připomíná nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí i nelhostejnosti vůči bližním. V jednom z kázání z r. 2007 vyzývá k "autentické lidské ekologii", čímž má na mysli zodpovědný vztah nejen ke stvoření, ale i k bližnímu, "ať už je blízko nebo daleko, v prostoru a čase", a k Bohu, jenž je stvořitelem. V prosinci 2008 hovoří o potřebě chránit nejen zemi, vodu a vzduch, ale také člověka, aby nezničil sám sebe. Jak je vidět, v pojetí Benedikta XVI. je třeba, aby láska k bližnímu, k přírodě i k Bohu šla spolu ruku v ruce. 

Ochrana životního prostředí hraje důležitou roli mimo jiné i v mezikonfesních a mezináboženských rozhovorech na jejich nejvyšších úrovních. V r.2006 se kupříkladu uskutečnilo mezinárodní sympozium „Náboženství, věda a životní prostředí“ na řece Amazonce. Jeho organizátorem byl konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. a sympozium, kterého se zúčastnilo přes 200 vědců, ekologů, náboženských představitelů, včetně představitelů katolické církve, bylo v pořadí již čtvrté svého druhu. Témata jako láska ke stvoření, zodpovědnost a nepodléhání pouhým partikulárním zájmům nicméně katolická církev nesdílí pouze s jinými křesťanskými konfesemi, ale i s buddhismem, judaismem a islámem. V případě ne-teistického buddhismu se přitom jedná o významné styčné plochy obou náboženství. 

Svůj postoj vůči životnímu prostředí se snaží Vatikán demonstrovat i navenek. Koncem roku 2008 bylo nainstalováno na střechu Vatikánské auly Pavla VI. 2400 solárních panelů. Tento čin označuje Vatikán za první krok k přechodu k alternativním zdrojům elektrické energie, jež by měly do r. 2020 pokrýt 20% spotřeby elektřiny celého Vatikánu. 

Vatikán tedy zcela zjevně započal cestu "zeleného smýšlení", otázkou je, jak rychle a s jakým odhodláním se po této cestě pustí místní církevní společenství a jednotliví věřící.

== Zdroje ==
LIBROVÁ, Hana. Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? Dostupný z WWW: http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm 
AGNEW, Daniel. Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? Dostupný z WWW: http://www.jakyje.net/ekologie.htm 
FRANC, Aleš. Církev, ekumena a ekologie. Dostupný z WWW: http://www.apologet.cz/?q=articles/category/20-cirkev-a-politika/id/163-cirkev-ekumena-a-ekologie 
BRONKOVÁ, Johana. K ochraně životního prostředí a lidských práv nestačí deklarace. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=7684 
BRONKOVÁ, Johana. Ekologie a náboženství na vodě. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=6241 
GLASER, Milan. Solární panely na střeše vatikánské audienční haly uvedeny do provozu. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=10447

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
[[Etika]] 
[[Etický rozměr udržitelného rozvoje]] 
[[Etické problémy vztahu k přírodě]] 
[[Environmentální filosofie]] 

=== Externí odkazy ===
Radio Vaticana: http://www.radiovaticana.cz 
Řád Kapucínů, pokračovatelů odkazu sv. Františka: http://www.kapucini.cz 
Christian Vegetarian Association: http://www.all-creatures.org/cva/mission.htm 

[[Kategorie:Studenti PedF]]

Ekologie a katolická církev

2009-01-12T15:11:48Z

Panikova: /* Ekologické tendence v teologii */

== Úvod ==
Náboženské instituce jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev katolická církev] většinou stojí v pozici obhájce etických norem ve společnosti. Je tomu tak v případě interrupce, eutanazie či trestu smrti. Problémy životního prostředí a jeho ochrany však dlouho z pozice církve reflektovány nebyly a naopak jí bylo kritiky vyčítáno, že za mnoho z těchto problémů může ona, resp. křesťanství jako takové. Na půdě katolické církve zazněl jeden z prvních ohlasů v r.1991 v podobě encykliky ''Centesimus Annus'' Jana Pavla II., kde papež upozorňuje na nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí. V teologii můžeme snahy o reflexi ekologické problematiky sledovat zhruba posledních patnáct let. Velmi inspirativní myšlenky o životním prostředí a vztahu člověka k němu se zrodily především v rámci teologie. Odezvy přicházejí v různých podobách i z Vatikánu. Stanovisko Vatikánu je přitom velmi podstatné, jelikož představuje direktivum nebo alespoň inspiraci pro věřící po celém světě.

== Bible a životní prostředí ==
V knize Genesis nalezneme dvě pasáže o stvoření člověka. První ukazuje člověka jako pána tvorstva, jenž byl stvořen k obrazu Božímu a jemuž bylo Bohem požehnáno, aby využíval rostliny a zvířata jako potravu, tedy aby využíval zemi a její dary ve svůj prospěch (Srov. Gn:1, 27-28). Druhá pasáž ovšem popisuje akt stvoření poněkud jinak. Dočítáme se tu, že člověk byl stvořen jako "prach ze země", že byl stvořen z pouhé Boží lásky, ale že sám je to slabý tvor. V tomto druhém popisu stvoření člověk nevystupuje jako vládce nad přírodou, ale jako bytost závislá na vůli Boží, tedy jako každý jiný tvor (Srov. Gn:2,7). 

Katolická církev po dlouhou dobu vycházela v pojetí přírody z první verze stvoření člověka. Takový výklad mýtu o stvoření byl navíc podpořen křesťanskou vírou v to, že Bůh do budoucna nepočítá se světem fyzického stvoření, neboť na pravé křesťany čeká život nebeský (Srov. Zj:10). Příroda tak byla pojímana jako něco, co člověk může a má využívat bez ohledu na negativní důsledky, které z toho plynou. 

Jedním z prvních "ekologicky smýšlejících" praktiků katolické víry byl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_z_Assisi František z Assisi]. Sv. František pojal hned v počátcích svého obratu k Bohu celou přírodu jako Boží stvoření, jenž je v mnohém rovné člověku. Slunce, měsíc, ptáky na stromech i stromy nazýval bratry a sestrami a skrze ně a s nimi vzdával své díky Bohu. Ve známé modlitbě ''Chvalozpěv na stvoření'' mluví o bratru slunci, sestře luně, bratru větru, sestře vodě a také o matce Zemi, "která nás živí a slouží nám a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu." To všechno považoval za důkaz Boží lásky a skrze to všechno chtěl Boha chválit. 

V současnosti se rovněž začalo upozorňovat na mnohé pasáže Starého i Nového zákona, které souzní jak se spiritualitou sv. Františka, tak se současnými "zelenými tendencemi". Člověk je zde v pozici toho, kdo je stvořen jako ochránce či správce ostatního stvoření, kdo s ním má soucítit a starat se o něj: "Spravedlivý cítí i se svým dobytkem." (Př 12:10) "Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním." (Dt:22,4) "Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat." (Dt: 22,6) apod.

== Ekologické tendence v teologii ==
Ekoteologie či ekologická teologie vychází z takového pojetí světa, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních patnáct let. "Pro ekoteologii je charakteristické, že se už neobírá podílem viny křesťanů na vzniku ekologické krize (jako před třiceti lety Lynn White) ale v environmentální perspektivě již rozpracovává konkrétní teologická témata." Výraznými mysliteli nového ekologikého smýšlení v teologii jsou podle [http://http://cs.wikipedia.org/wiki/Hana_Librov%C3%A1 Hany Librové] např. H. Skolimowský, J. Cobb, M. Fox, E. Drewermann a také čeští myslitelé [http://cs.wikipedia.org/wiki/Erazim_Koh%C3%A1k Erazim Kohák] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Heller Jan Heller]. 

Erazim Kohák se ve své známé knize ''Zelená svatozář'' zabývá různými přístupy vztahu člověka k jeho životnímu prostředí. Mezi jinými tu vysvětluje termín "etika boží bázně", který označuje přístup k environmentálním otázkám z pohledu teocentrismu. Tento přístup vychází z myšlenky, že Bůh je nejvyšší hodnotou i tím, který dává člověku svět jako dar. Člověk, který má k tomuto Bohu úctu a "bojí se ho" (ve smyslu boží bázně, víry, důvěry), chová úctu i ke všemu stvoření a považuje se pouze za jeho správce. 

Jiný pojem, jímž se Kohák zaobírá, je "etika vznešeného lidství". Toto pojetí možná více reflektuje buddhistické nazírání světa a přírody, ale jistě se dá aplikovat i na křesťanství. Tento myšlenkový koncept v křesťanském pojetí chápe člověka jako tvora, který dostal od Boha dostatek rozumu a svobody, aby dokázal využívat přírodu ke svému prospěchu, ale i dostatek zodpovědnosti, aby toto vykonával dobře a v souladu s Božími zákony. V tomto pojetí tedy člověk je nejvyšším z tvorů, ale zároveň je i tím nejodpovědnějším. Obě tyto tendence nalezneme i u jiných ekologicky založených teologů.

== Postoj Vatikánu ==
Problémy životního prostředí a nutnost reagovat na ně si dnes uvědomuje i Svatý stolec. Papež Benedikt XVI. nezřídka připomíná nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí i nelhostejnosti vůči bližním. V jednom z kázání z r. 2007 vyzývá k "autentické lidské ekologii", čímž má na mysli zodpovědný vztah nejen ke stvoření, ale i k bližnímu, "ať už je blízko nebo daleko, v prostoru a čase", a k Bohu, jenž je stvořitelem. V prosinci 2008 hovoří o potřebě chránit nejen zemi, vodu a vzduch, ale také člověka, aby nezničil sám sebe. Jak je vidět, v pojetí Benedikta XVI. je třeba, aby láska k bližnímu, k přírodě i k Bohu šla spolu ruku v ruce. 

Ochrana životního prostředí hraje důležitou roli mimo jiné i v mezikonfesních a mezináboženských rozhovorech na jejich nejvyšších úrovních. V r.2006 se kupříkladu uskutečnilo mezinárodní sympozium „Náboženství, věda a životní prostředí“ na řece Amazonce. Jeho organizátorem byl konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. a sympozium, kterého se zúčastnilo přes 200 vědců, ekologů, náboženských představitelů, včetně představitelů katolické církve, bylo v pořadí již čtvrté svého druhu. Témata jako láska ke stvoření, zodpovědnost a nepodléhání pouhým partikulárním zájmům nicméně katolická církev nesdílí pouze s jinými křesťanskými konfesemi, ale i s buddhismem, judaismem a islámem. V případě ne-teistického buddhismu se přitom jedná o významné styčné plochy obou náboženství. 

Svůj postoj vůči životnímu prostředí se snaží Vatikán demonstrovat i navenek. Koncem roku 2008 bylo nainstalováno na střechu Vatikánské auly Pavla VI. 2400 solárních panelů. Tento čin označuje Vatikán za první krok k přechodu k alternativním zdrojům elektrické energie, jež by měly do r. 2020 pokrýt 20% spotřeby elektřiny celého Vatikánu. 

Vatikán tedy zcela zjevně započal cestu "zeleného smýšlení", otázkou je, jak rychle a s jakým odhodláním se po této cestě pustí místní církevní společenství a jednotliví věřící.

== Zdroje ==
LIBROVÁ, Hana. Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? Dostupný z WWW: http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm 
AGNEW, Daniel. Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? Dostupný z WWW: http://www.jakyje.net/ekologie.htm 
FRANC, Aleš. Církev, ekumena a ekologie. Dostupný z WWW: http://www.apologet.cz/?q=articles/category/20-cirkev-a-politika/id/163-cirkev-ekumena-a-ekologie 
BRONKOVÁ, Johana. K ochraně životního prostředí a lidských práv nestačí deklarace. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=7684 
BRONKOVÁ, Johana. Ekologie a náboženství na vodě. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=6241 
GLASER, Milan. Solární panely na střeše vatikánské audienční haly uvedeny do provozu. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=10447

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
[[Etika]] 
[[Etický rozměr udržitelného rozvoje]] 
[[Etické problémy vztahu k přírodě]] 
[[Environmentální filosofie]] 

=== Externí odkazy ===
Radio Vaticana: http://www.radiovaticana.cz 
Řád Kapucínů, pokračovatelů odkazu sv. Františka: http://www.kapucini.cz 
Christian Vegetarian Association: http://www.all-creatures.org/cva/mission.htm 

[[Kategorie:Studenti PedF]]

Ekologie a katolická církev

2009-01-12T14:56:19Z

Panikova: /* Ekologické tendence v teologii */

== Úvod ==
Náboženské instituce jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev katolická církev] většinou stojí v pozici obhájce etických norem ve společnosti. Je tomu tak v případě interrupce, eutanazie či trestu smrti. Problémy životního prostředí a jeho ochrany však dlouho z pozice církve reflektovány nebyly a naopak jí bylo kritiky vyčítáno, že za mnoho z těchto problémů může ona, resp. křesťanství jako takové. Na půdě katolické církve zazněl jeden z prvních ohlasů v r.1991 v podobě encykliky ''Centesimus Annus'' Jana Pavla II., kde papež upozorňuje na nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí. V teologii můžeme snahy o reflexi ekologické problematiky sledovat zhruba posledních patnáct let. Velmi inspirativní myšlenky o životním prostředí a vztahu člověka k němu se zrodily především v rámci teologie. Odezvy přicházejí v různých podobách i z Vatikánu. Stanovisko Vatikánu je přitom velmi podstatné, jelikož představuje direktivum nebo alespoň inspiraci pro věřící po celém světě.

== Bible a životní prostředí ==
V knize Genesis nalezneme dvě pasáže o stvoření člověka. První ukazuje člověka jako pána tvorstva, jenž byl stvořen k obrazu Božímu a jemuž bylo Bohem požehnáno, aby využíval rostliny a zvířata jako potravu, tedy aby využíval zemi a její dary ve svůj prospěch (Srov. Gn:1, 27-28). Druhá pasáž ovšem popisuje akt stvoření poněkud jinak. Dočítáme se tu, že člověk byl stvořen jako "prach ze země", že byl stvořen z pouhé Boží lásky, ale že sám je to slabý tvor. V tomto druhém popisu stvoření člověk nevystupuje jako vládce nad přírodou, ale jako bytost závislá na vůli Boží, tedy jako každý jiný tvor (Srov. Gn:2,7). 

Katolická církev po dlouhou dobu vycházela v pojetí přírody z první verze stvoření člověka. Takový výklad mýtu o stvoření byl navíc podpořen křesťanskou vírou v to, že Bůh do budoucna nepočítá se světem fyzického stvoření, neboť na pravé křesťany čeká život nebeský (Srov. Zj:10). Příroda tak byla pojímana jako něco, co člověk může a má využívat bez ohledu na negativní důsledky, které z toho plynou. 

Jedním z prvních "ekologicky smýšlejících" praktiků katolické víry byl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_z_Assisi František z Assisi]. Sv. František pojal hned v počátcích svého obratu k Bohu celou přírodu jako Boží stvoření, jenž je v mnohém rovné člověku. Slunce, měsíc, ptáky na stromech i stromy nazýval bratry a sestrami a skrze ně a s nimi vzdával své díky Bohu. Ve známé modlitbě ''Chvalozpěv na stvoření'' mluví o bratru slunci, sestře luně, bratru větru, sestře vodě a také o matce Zemi, "která nás živí a slouží nám a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu." To všechno považoval za důkaz Boží lásky a skrze to všechno chtěl Boha chválit. 

V současnosti se rovněž začalo upozorňovat na mnohé pasáže Starého i Nového zákona, které souzní jak se spiritualitou sv. Františka, tak se současnými "zelenými tendencemi". Člověk je zde v pozici toho, kdo je stvořen jako ochránce či správce ostatního stvoření, kdo s ním má soucítit a starat se o něj: "Spravedlivý cítí i se svým dobytkem." (Př 12:10) "Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním." (Dt:22,4) "Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat." (Dt: 22,6) apod.

== Ekologické tendence v teologii ==
Ekoteologie či ekologická teologie vychází z takového pojetí světa, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních patnáct let.

Výraznými mysliteli takového ekologikého smýšlení v teologii jsou např. H. Skolimowský, J. Cobb, M. Fox, E. Drewermann a také čeští myslitelé [http://cs.wikipedia.org/wiki/Erazim_Koh%C3%A1k Erazim Kohák] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Heller Jan Heller]. 

Erazim Kohák se ve své známé knize ''Zelená svatozář'' zabývá různými přístupy vztahu člověka k jeho životnímu prostředí. Mezi jinými tu vysvětluje termín "etika boží bázně", který označuje přístup k environmentálním otázkám z pohledu teocentrismu. Tento přístup vychází z myšlenky, že Bůh je nejvyšší hodnotou i tím, který dává člověku svět jako dar. Člověk, který má k tomuto Bohu úctu a "bojí se ho" (ve smyslu boží bázně, víry, důvěry), chová úctu i ke všemu stvoření a považuje se pouze za jeho správce. 

Jiný pojem, jímž se Kohák zaobírá, je "etika vznešeného lidství". Toto pojetí možná více reflektuje buddhistické nazírání světa a přírody, ale jistě se dá aplikovat i na křesťanství. Tento myšlenkový koncept v křesťanském pojetí chápe člověka jako tvora, který dostal od Boha dostatek rozumu a svobody, aby dokázal využívat přírodu ke svému prospěchu, ale i dostatek zodpovědnosti, aby toto vykonával dobře a v souladu s Božími zákony. V tomto pojetí tedy člověk je nejvyšším z tvorů, ale zároveň je i tím nejodpovědnějším. Obě tyto tendence nalezneme i u jiných ekologicky založených teologů.

== Postoj Vatikánu ==
Problémy životního prostředí a nutnost reagovat na ně si dnes uvědomuje i Svatý stolec. Papež Benedikt XVI. nezřídka připomíná nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí i nelhostejnosti vůči bližním. V jednom z kázání z r. 2007 vyzývá k "autentické lidské ekologii", čímž má na mysli zodpovědný vztah nejen ke stvoření, ale i k bližnímu, "ať už je blízko nebo daleko, v prostoru a čase", a k Bohu, jenž je stvořitelem. V prosinci 2008 hovoří o potřebě chránit nejen zemi, vodu a vzduch, ale také člověka, aby nezničil sám sebe. Jak je vidět, v pojetí Benedikta XVI. je třeba, aby láska k bližnímu, k přírodě i k Bohu šla spolu ruku v ruce. 

Ochrana životního prostředí hraje důležitou roli mimo jiné i v mezikonfesních a mezináboženských rozhovorech na jejich nejvyšších úrovních. V r.2006 se kupříkladu uskutečnilo mezinárodní sympozium „Náboženství, věda a životní prostředí“ na řece Amazonce. Jeho organizátorem byl konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. a sympozium, kterého se zúčastnilo přes 200 vědců, ekologů, náboženských představitelů, včetně představitelů katolické církve, bylo v pořadí již čtvrté svého druhu. Témata jako láska ke stvoření, zodpovědnost a nepodléhání pouhým partikulárním zájmům nicméně katolická církev nesdílí pouze s jinými křesťanskými konfesemi, ale i s buddhismem, judaismem a islámem. V případě ne-teistického buddhismu se přitom jedná o významné styčné plochy obou náboženství. 

Svůj postoj vůči životnímu prostředí se snaží Vatikán demonstrovat i navenek. Koncem roku 2008 bylo nainstalováno na střechu Vatikánské auly Pavla VI. 2400 solárních panelů. Tento čin označuje Vatikán za první krok k přechodu k alternativním zdrojům elektrické energie, jež by měly do r. 2020 pokrýt 20% spotřeby elektřiny celého Vatikánu. 

Vatikán tedy zcela zjevně započal cestu "zeleného smýšlení", otázkou je, jak rychle a s jakým odhodláním se po této cestě pustí místní církevní společenství a jednotliví věřící.

== Zdroje ==
LIBROVÁ, Hana. Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? Dostupný z WWW: http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm 
AGNEW, Daniel. Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? Dostupný z WWW: http://www.jakyje.net/ekologie.htm 
FRANC, Aleš. Církev, ekumena a ekologie. Dostupný z WWW: http://www.apologet.cz/?q=articles/category/20-cirkev-a-politika/id/163-cirkev-ekumena-a-ekologie 
BRONKOVÁ, Johana. K ochraně životního prostředí a lidských práv nestačí deklarace. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=7684 
BRONKOVÁ, Johana. Ekologie a náboženství na vodě. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=6241 
GLASER, Milan. Solární panely na střeše vatikánské audienční haly uvedeny do provozu. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=10447

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
[[Etika]] 
[[Etický rozměr udržitelného rozvoje]] 
[[Etické problémy vztahu k přírodě]] 
[[Environmentální filosofie]] 

=== Externí odkazy ===
Radio Vaticana: http://www.radiovaticana.cz 
Řád Kapucínů, pokračovatelů odkazu sv. Františka: http://www.kapucini.cz 
Christian Vegetarian Association: http://www.all-creatures.org/cva/mission.htm 

[[Kategorie:Studenti PedF]]

Ekologie a katolická církev

2009-01-12T14:52:39Z

Panikova: /* Ekologické tendence v teologii */

== Úvod ==
Náboženské instituce jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev katolická církev] většinou stojí v pozici obhájce etických norem ve společnosti. Je tomu tak v případě interrupce, eutanazie či trestu smrti. Problémy životního prostředí a jeho ochrany však dlouho z pozice církve reflektovány nebyly a naopak jí bylo kritiky vyčítáno, že za mnoho z těchto problémů může ona, resp. křesťanství jako takové. Na půdě katolické církve zazněl jeden z prvních ohlasů v r.1991 v podobě encykliky ''Centesimus Annus'' Jana Pavla II., kde papež upozorňuje na nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí. V teologii můžeme snahy o reflexi ekologické problematiky sledovat zhruba posledních patnáct let. Velmi inspirativní myšlenky o životním prostředí a vztahu člověka k němu se zrodily především v rámci teologie. Odezvy přicházejí v různých podobách i z Vatikánu. Stanovisko Vatikánu je přitom velmi podstatné, jelikož představuje direktivum nebo alespoň inspiraci pro věřící po celém světě.

== Bible a životní prostředí ==
V knize Genesis nalezneme dvě pasáže o stvoření člověka. První ukazuje člověka jako pána tvorstva, jenž byl stvořen k obrazu Božímu a jemuž bylo Bohem požehnáno, aby využíval rostliny a zvířata jako potravu, tedy aby využíval zemi a její dary ve svůj prospěch (Srov. Gn:1, 27-28). Druhá pasáž ovšem popisuje akt stvoření poněkud jinak. Dočítáme se tu, že člověk byl stvořen jako "prach ze země", že byl stvořen z pouhé Boží lásky, ale že sám je to slabý tvor. V tomto druhém popisu stvoření člověk nevystupuje jako vládce nad přírodou, ale jako bytost závislá na vůli Boží, tedy jako každý jiný tvor (Srov. Gn:2,7). 

Katolická církev po dlouhou dobu vycházela v pojetí přírody z první verze stvoření člověka. Takový výklad mýtu o stvoření byl navíc podpořen křesťanskou vírou v to, že Bůh do budoucna nepočítá se světem fyzického stvoření, neboť na pravé křesťany čeká život nebeský (Srov. Zj:10). Příroda tak byla pojímana jako něco, co člověk může a má využívat bez ohledu na negativní důsledky, které z toho plynou. 

Jedním z prvních "ekologicky smýšlejících" praktiků katolické víry byl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_z_Assisi František z Assisi]. Sv. František pojal hned v počátcích svého obratu k Bohu celou přírodu jako Boží stvoření, jenž je v mnohém rovné člověku. Slunce, měsíc, ptáky na stromech i stromy nazýval bratry a sestrami a skrze ně a s nimi vzdával své díky Bohu. Ve známé modlitbě ''Chvalozpěv na stvoření'' mluví o bratru slunci, sestře luně, bratru větru, sestře vodě a také o matce Zemi, "která nás živí a slouží nám a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu." To všechno považoval za důkaz Boží lásky a skrze to všechno chtěl Boha chválit. 

V současnosti se rovněž začalo upozorňovat na mnohé pasáže Starého i Nového zákona, které souzní jak se spiritualitou sv. Františka, tak se současnými "zelenými tendencemi". Člověk je zde v pozici toho, kdo je stvořen jako ochránce či správce ostatního stvoření, kdo s ním má soucítit a starat se o něj: "Spravedlivý cítí i se svým dobytkem." (Př 12:10) "Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním." (Dt:22,4) "Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat." (Dt: 22,6) apod.

== Ekologické tendence v teologii ==
Ekoteologie či ekologická teologie vychází z takového pojetí světa, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních patnáct let. Výraznými mysliteli takového ekologikého smýšlení v teologii jsou např. H. Skolimowský, J. Cobb, M. Fox, E. Drewermann a také čeští myslitelé [http://cs.wikipedia.org/wiki/Erazim_Koh%C3%A1k Erazim Kohák] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Heller Jan Heller]. 

Erazim Kohák se ve své známé knize ''Zelená svatozář'' zabývá různými přístupy vztahu člověka k jeho životnímu prostředí. Mezi jinými tu vysvětluje termín "etika boží bázně", který označuje přístup k environmentálním otázkám z pohledu teocentrismu. Tento přístup vychází z myšlenky, že Bůh je nejvyšší hodnotou i tím, který dává člověku svět jako dar. Člověk, který má k tomuto Bohu úctu a "bojí se ho" (ve smyslu boží bázně, víry, důvěry), chová úctu i ke všemu stvoření a považuje se pouze za jeho správce. 

Jiný pojem, jímž se Kohák zaobírá, je "etika vznešeného lidství". Toto pojetí možná více reflektuje buddhistické nazírání světa a přírody, ale jistě se dá aplikovat i na křesťanství. Tento myšlenkový koncept v křesťanském pojetí chápe člověka jako tvora, který dostal od Boha dostatek rozumu a svobody, aby dokázal využívat přírodu ke svému prospěchu, ale i dostatek zodpovědnosti, aby toto vykonával dobře a v souladu s Božími zákony. V tomto pojetí tedy člověk je nejvyšším z tvorů, ale zároveň je i tím nejodpovědnějším. Obě tyto tendence nalezneme i u jiných ekologicky založených teologů.

== Postoj Vatikánu ==
Problémy životního prostředí a nutnost reagovat na ně si dnes uvědomuje i Svatý stolec. Papež Benedikt XVI. nezřídka připomíná nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí i nelhostejnosti vůči bližním. V jednom z kázání z r. 2007 vyzývá k "autentické lidské ekologii", čímž má na mysli zodpovědný vztah nejen ke stvoření, ale i k bližnímu, "ať už je blízko nebo daleko, v prostoru a čase", a k Bohu, jenž je stvořitelem. V prosinci 2008 hovoří o potřebě chránit nejen zemi, vodu a vzduch, ale také člověka, aby nezničil sám sebe. Jak je vidět, v pojetí Benedikta XVI. je třeba, aby láska k bližnímu, k přírodě i k Bohu šla spolu ruku v ruce. 

Ochrana životního prostředí hraje důležitou roli mimo jiné i v mezikonfesních a mezináboženských rozhovorech na jejich nejvyšších úrovních. V r.2006 se kupříkladu uskutečnilo mezinárodní sympozium „Náboženství, věda a životní prostředí“ na řece Amazonce. Jeho organizátorem byl konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. a sympozium, kterého se zúčastnilo přes 200 vědců, ekologů, náboženských představitelů, včetně představitelů katolické církve, bylo v pořadí již čtvrté svého druhu. Témata jako láska ke stvoření, zodpovědnost a nepodléhání pouhým partikulárním zájmům nicméně katolická církev nesdílí pouze s jinými křesťanskými konfesemi, ale i s buddhismem, judaismem a islámem. V případě ne-teistického buddhismu se přitom jedná o významné styčné plochy obou náboženství. 

Svůj postoj vůči životnímu prostředí se snaží Vatikán demonstrovat i navenek. Koncem roku 2008 bylo nainstalováno na střechu Vatikánské auly Pavla VI. 2400 solárních panelů. Tento čin označuje Vatikán za první krok k přechodu k alternativním zdrojům elektrické energie, jež by měly do r. 2020 pokrýt 20% spotřeby elektřiny celého Vatikánu. 

Vatikán tedy zcela zjevně započal cestu "zeleného smýšlení", otázkou je, jak rychle a s jakým odhodláním se po této cestě pustí místní církevní společenství a jednotliví věřící.

== Zdroje ==
LIBROVÁ, Hana. Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? Dostupný z WWW: http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm 
AGNEW, Daniel. Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? Dostupný z WWW: http://www.jakyje.net/ekologie.htm 
FRANC, Aleš. Církev, ekumena a ekologie. Dostupný z WWW: http://www.apologet.cz/?q=articles/category/20-cirkev-a-politika/id/163-cirkev-ekumena-a-ekologie 
BRONKOVÁ, Johana. K ochraně životního prostředí a lidských práv nestačí deklarace. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=7684 
BRONKOVÁ, Johana. Ekologie a náboženství na vodě. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=6241 
GLASER, Milan. Solární panely na střeše vatikánské audienční haly uvedeny do provozu. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=10447

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
[[Etika]] 
[[Etický rozměr udržitelného rozvoje]] 
[[Etické problémy vztahu k přírodě]] 
[[Environmentální filosofie]] 

=== Externí odkazy ===
Radio Vaticana: http://www.radiovaticana.cz 
Řád Kapucínů, pokračovatelů odkazu sv. Františka: http://www.kapucini.cz 
Christian Vegetarian Association: http://www.all-creatures.org/cva/mission.htm 

[[Kategorie:Studenti PedF]]

Ekologie a katolická církev

2009-01-12T14:52:12Z

Panikova: /* Úvod */

== Úvod ==
Náboženské instituce jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev katolická církev] většinou stojí v pozici obhájce etických norem ve společnosti. Je tomu tak v případě interrupce, eutanazie či trestu smrti. Problémy životního prostředí a jeho ochrany však dlouho z pozice církve reflektovány nebyly a naopak jí bylo kritiky vyčítáno, že za mnoho z těchto problémů může ona, resp. křesťanství jako takové. Na půdě katolické církve zazněl jeden z prvních ohlasů v r.1991 v podobě encykliky ''Centesimus Annus'' Jana Pavla II., kde papež upozorňuje na nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí. V teologii můžeme snahy o reflexi ekologické problematiky sledovat zhruba posledních patnáct let. Velmi inspirativní myšlenky o životním prostředí a vztahu člověka k němu se zrodily především v rámci teologie. Odezvy přicházejí v různých podobách i z Vatikánu. Stanovisko Vatikánu je přitom velmi podstatné, jelikož představuje direktivum nebo alespoň inspiraci pro věřící po celém světě.

== Bible a životní prostředí ==
V knize Genesis nalezneme dvě pasáže o stvoření člověka. První ukazuje člověka jako pána tvorstva, jenž byl stvořen k obrazu Božímu a jemuž bylo Bohem požehnáno, aby využíval rostliny a zvířata jako potravu, tedy aby využíval zemi a její dary ve svůj prospěch (Srov. Gn:1, 27-28). Druhá pasáž ovšem popisuje akt stvoření poněkud jinak. Dočítáme se tu, že člověk byl stvořen jako "prach ze země", že byl stvořen z pouhé Boží lásky, ale že sám je to slabý tvor. V tomto druhém popisu stvoření člověk nevystupuje jako vládce nad přírodou, ale jako bytost závislá na vůli Boží, tedy jako každý jiný tvor (Srov. Gn:2,7). 

Katolická církev po dlouhou dobu vycházela v pojetí přírody z první verze stvoření člověka. Takový výklad mýtu o stvoření byl navíc podpořen křesťanskou vírou v to, že Bůh do budoucna nepočítá se světem fyzického stvoření, neboť na pravé křesťany čeká život nebeský (Srov. Zj:10). Příroda tak byla pojímana jako něco, co člověk může a má využívat bez ohledu na negativní důsledky, které z toho plynou. 

Jedním z prvních "ekologicky smýšlejících" praktiků katolické víry byl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_z_Assisi František z Assisi]. Sv. František pojal hned v počátcích svého obratu k Bohu celou přírodu jako Boží stvoření, jenž je v mnohém rovné člověku. Slunce, měsíc, ptáky na stromech i stromy nazýval bratry a sestrami a skrze ně a s nimi vzdával své díky Bohu. Ve známé modlitbě ''Chvalozpěv na stvoření'' mluví o bratru slunci, sestře luně, bratru větru, sestře vodě a také o matce Zemi, "která nás živí a slouží nám a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu." To všechno považoval za důkaz Boží lásky a skrze to všechno chtěl Boha chválit. 

V současnosti se rovněž začalo upozorňovat na mnohé pasáže Starého i Nového zákona, které souzní jak se spiritualitou sv. Františka, tak se současnými "zelenými tendencemi". Člověk je zde v pozici toho, kdo je stvořen jako ochránce či správce ostatního stvoření, kdo s ním má soucítit a starat se o něj: "Spravedlivý cítí i se svým dobytkem." (Př 12:10) "Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním." (Dt:22,4) "Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat." (Dt: 22,6) apod.

== Ekologické tendence v teologii ==
Ekoteologie či ekologická teologie vychází z takového pojetí světa, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních deset let. Výraznými mysliteli takového ekologikého smýšlení v teologii jsou např. H. Skolimowský, J. Cobb, M. Fox, E. Drewermann a také čeští myslitelé [http://cs.wikipedia.org/wiki/Erazim_Koh%C3%A1k Erazim Kohák] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Heller Jan Heller]. 

Erazim Kohák se ve své známé knize ''Zelená svatozář'' zabývá různými přístupy vztahu člověka k jeho životnímu prostředí. Mezi jinými tu vysvětluje termín "etika boží bázně", který označuje přístup k environmentálním otázkám z pohledu teocentrismu. Tento přístup vychází z myšlenky, že Bůh je nejvyšší hodnotou i tím, který dává člověku svět jako dar. Člověk, který má k tomuto Bohu úctu a "bojí se ho" (ve smyslu boží bázně, víry, důvěry), chová úctu i ke všemu stvoření a považuje se pouze za jeho správce. 

Jiný pojem, jímž se Kohák zaobírá, je "etika vznešeného lidství". Toto pojetí možná více reflektuje buddhistické nazírání světa a přírody, ale jistě se dá aplikovat i na křesťanství. Tento myšlenkový koncept v křesťanském pojetí chápe člověka jako tvora, který dostal od Boha dostatek rozumu a svobody, aby dokázal využívat přírodu ke svému prospěchu, ale i dostatek zodpovědnosti, aby toto vykonával dobře a v souladu s Božími zákony. V tomto pojetí tedy člověk je nejvyšším z tvorů, ale zároveň je i tím nejodpovědnějším. Obě tyto tendence nalezneme i u jiných ekologicky založených teologů.

== Postoj Vatikánu ==
Problémy životního prostředí a nutnost reagovat na ně si dnes uvědomuje i Svatý stolec. Papež Benedikt XVI. nezřídka připomíná nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí i nelhostejnosti vůči bližním. V jednom z kázání z r. 2007 vyzývá k "autentické lidské ekologii", čímž má na mysli zodpovědný vztah nejen ke stvoření, ale i k bližnímu, "ať už je blízko nebo daleko, v prostoru a čase", a k Bohu, jenž je stvořitelem. V prosinci 2008 hovoří o potřebě chránit nejen zemi, vodu a vzduch, ale také člověka, aby nezničil sám sebe. Jak je vidět, v pojetí Benedikta XVI. je třeba, aby láska k bližnímu, k přírodě i k Bohu šla spolu ruku v ruce. 

Ochrana životního prostředí hraje důležitou roli mimo jiné i v mezikonfesních a mezináboženských rozhovorech na jejich nejvyšších úrovních. V r.2006 se kupříkladu uskutečnilo mezinárodní sympozium „Náboženství, věda a životní prostředí“ na řece Amazonce. Jeho organizátorem byl konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. a sympozium, kterého se zúčastnilo přes 200 vědců, ekologů, náboženských představitelů, včetně představitelů katolické církve, bylo v pořadí již čtvrté svého druhu. Témata jako láska ke stvoření, zodpovědnost a nepodléhání pouhým partikulárním zájmům nicméně katolická církev nesdílí pouze s jinými křesťanskými konfesemi, ale i s buddhismem, judaismem a islámem. V případě ne-teistického buddhismu se přitom jedná o významné styčné plochy obou náboženství. 

Svůj postoj vůči životnímu prostředí se snaží Vatikán demonstrovat i navenek. Koncem roku 2008 bylo nainstalováno na střechu Vatikánské auly Pavla VI. 2400 solárních panelů. Tento čin označuje Vatikán za první krok k přechodu k alternativním zdrojům elektrické energie, jež by měly do r. 2020 pokrýt 20% spotřeby elektřiny celého Vatikánu. 

Vatikán tedy zcela zjevně započal cestu "zeleného smýšlení", otázkou je, jak rychle a s jakým odhodláním se po této cestě pustí místní církevní společenství a jednotliví věřící.

== Zdroje ==
LIBROVÁ, Hana. Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? Dostupný z WWW: http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm 
AGNEW, Daniel. Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? Dostupný z WWW: http://www.jakyje.net/ekologie.htm 
FRANC, Aleš. Církev, ekumena a ekologie. Dostupný z WWW: http://www.apologet.cz/?q=articles/category/20-cirkev-a-politika/id/163-cirkev-ekumena-a-ekologie 
BRONKOVÁ, Johana. K ochraně životního prostředí a lidských práv nestačí deklarace. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=7684 
BRONKOVÁ, Johana. Ekologie a náboženství na vodě. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=6241 
GLASER, Milan. Solární panely na střeše vatikánské audienční haly uvedeny do provozu. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=10447

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
[[Etika]] 
[[Etický rozměr udržitelného rozvoje]] 
[[Etické problémy vztahu k přírodě]] 
[[Environmentální filosofie]] 

=== Externí odkazy ===
Radio Vaticana: http://www.radiovaticana.cz 
Řád Kapucínů, pokračovatelů odkazu sv. Františka: http://www.kapucini.cz 
Christian Vegetarian Association: http://www.all-creatures.org/cva/mission.htm 

[[Kategorie:Studenti PedF]]

Ekologie a katolická církev

2009-01-07T22:06:50Z

Panikova: /* Zdroje */

== Úvod ==
Náboženské instituce jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev katolická církev] většinou stojí v pozici obhájce etických norem ve společnosti. Je tomu tak v případě interrupce, eutanazie či trestu smrti. Problémy životního prostředí a jeho ochrany však dlouho z pozice církve reflektovány nebyly a v mnohém stále nejsou. Na půdě církve a v teologii můžeme snahy o reflexi ekologické problematiky sledovat teprve zhruba posledních deset let. Velmi inspirativní myšlenky o životním prostředí a vztahu člověka k němu se zrodily především v rámci teologie. Odezvy však přicházejí v různých podobách i z Vatikánu. Stanovisko Vatikánu je přitom velmi podstatné, jelikož představuje direktivum nebo alespoň inspiraci pro věřící po celém světě.

== Bible a životní prostředí ==
V knize Genesis nalezneme dvě pasáže o stvoření člověka. První ukazuje člověka jako pána tvorstva, jenž byl stvořen k obrazu Božímu a jemuž bylo Bohem požehnáno, aby využíval rostliny a zvířata jako potravu, tedy aby využíval zemi a její dary ve svůj prospěch (Srov. Gn:1, 27-28). Druhá pasáž ovšem popisuje akt stvoření poněkud jinak. Dočítáme se tu, že člověk byl stvořen jako "prach ze země", že byl stvořen z pouhé Boží lásky, ale že sám je to slabý tvor. V tomto druhém popisu stvoření člověk nevystupuje jako vládce nad přírodou, ale jako bytost závislá na vůli Boží, tedy jako každý jiný tvor (Srov. Gn:2,7). 

Katolická církev po dlouhou dobu vycházela v pojetí přírody z první verze stvoření člověka. Takový výklad mýtu o stvoření byl navíc podpořen křesťanskou vírou v to, že Bůh do budoucna nepočítá se světem fyzického stvoření, neboť na pravé křesťany čeká život nebeský (Srov. Zj:10). Příroda tak byla pojímana jako něco, co člověk může a má využívat bez ohledu na negativní důsledky, které z toho plynou. 

Jedním z prvních "ekologicky smýšlejících" praktiků katolické víry byl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_z_Assisi František z Assisi]. Sv. František pojal hned v počátcích svého obratu k Bohu celou přírodu jako Boží stvoření, jenž je v mnohém rovné člověku. Slunce, měsíc, ptáky na stromech i stromy nazýval bratry a sestrami a skrze ně a s nimi vzdával své díky Bohu. Ve známé modlitbě ''Chvalozpěv na stvoření'' mluví o bratru slunci, sestře luně, bratru větru, sestře vodě a také o matce Zemi, "která nás živí a slouží nám a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu." To všechno považoval za důkaz Boží lásky a skrze to všechno chtěl Boha chválit. 

V současnosti se rovněž začalo upozorňovat na mnohé pasáže Starého i Nového zákona, které souzní jak se spiritualitou sv. Františka, tak se současnými "zelenými tendencemi". Člověk je zde v pozici toho, kdo je stvořen jako ochránce či správce ostatního stvoření, kdo s ním má soucítit a starat se o něj: "Spravedlivý cítí i se svým dobytkem." (Př 12:10) "Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním." (Dt:22,4) "Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat." (Dt: 22,6) apod.

== Ekologické tendence v teologii ==
Ekoteologie či ekologická teologie vychází z takového pojetí světa, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních deset let. Výraznými mysliteli takového ekologikého smýšlení v teologii jsou např. H. Skolimowský, J. Cobb, M. Fox, E. Drewermann a také čeští myslitelé [http://cs.wikipedia.org/wiki/Erazim_Koh%C3%A1k Erazim Kohák] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Heller Jan Heller]. 

Erazim Kohák se ve své známé knize ''Zelená svatozář'' zabývá různými přístupy vztahu člověka k jeho životnímu prostředí. Mezi jinými tu vysvětluje termín "etika boží bázně", který označuje přístup k environmentálním otázkám z pohledu teocentrismu. Tento přístup vychází z myšlenky, že Bůh je nejvyšší hodnotou i tím, který dává člověku svět jako dar. Člověk, který má k tomuto Bohu úctu a "bojí se ho" (ve smyslu boží bázně, víry, důvěry), chová úctu i ke všemu stvoření a považuje se pouze za jeho správce. 

Jiný pojem, jímž se Kohák zaobírá, je "etika vznešeného lidství". Toto pojetí možná více reflektuje buddhistické nazírání světa a přírody, ale jistě se dá aplikovat i na křesťanství. Tento myšlenkový koncept v křesťanském pojetí chápe člověka jako tvora, který dostal od Boha dostatek rozumu a svobody, aby dokázal využívat přírodu ke svému prospěchu, ale i dostatek zodpovědnosti, aby toto vykonával dobře a v souladu s Božími zákony. V tomto pojetí tedy člověk je nejvyšším z tvorů, ale zároveň je i tím nejodpovědnějším. Obě tyto tendence nalezneme i u jiných ekologicky založených teologů.

== Postoj Vatikánu ==
Problémy životního prostředí a nutnost reagovat na ně si dnes uvědomuje i Svatý stolec. Papež Benedikt XVI. nezřídka připomíná nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí i nelhostejnosti vůči bližním. V jednom z kázání z r. 2007 vyzývá k "autentické lidské ekologii", čímž má na mysli zodpovědný vztah nejen ke stvoření, ale i k bližnímu, "ať už je blízko nebo daleko, v prostoru a čase", a k Bohu, jenž je stvořitelem. V prosinci 2008 hovoří o potřebě chránit nejen zemi, vodu a vzduch, ale také člověka, aby nezničil sám sebe. Jak je vidět, v pojetí Benedikta XVI. je třeba, aby láska k bližnímu, k přírodě i k Bohu šla spolu ruku v ruce. 

Ochrana životního prostředí hraje důležitou roli mimo jiné i v mezikonfesních a mezináboženských rozhovorech na jejich nejvyšších úrovních. V r.2006 se kupříkladu uskutečnilo mezinárodní sympozium „Náboženství, věda a životní prostředí“ na řece Amazonce. Jeho organizátorem byl konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. a sympozium, kterého se zúčastnilo přes 200 vědců, ekologů, náboženských představitelů, včetně představitelů katolické církve, bylo v pořadí již čtvrté svého druhu. Témata jako láska ke stvoření, zodpovědnost a nepodléhání pouhým partikulárním zájmům nicméně katolická církev nesdílí pouze s jinými křesťanskými konfesemi, ale i s buddhismem, judaismem a islámem. V případě ne-teistického buddhismu se přitom jedná o významné styčné plochy obou náboženství. 

Svůj postoj vůči životnímu prostředí se snaží Vatikán demonstrovat i navenek. Koncem roku 2008 bylo nainstalováno na střechu Vatikánské auly Pavla VI. 2400 solárních panelů. Tento čin označuje Vatikán za první krok k přechodu k alternativním zdrojům elektrické energie, jež by měly do r. 2020 pokrýt 20% spotřeby elektřiny celého Vatikánu. 

Vatikán tedy zcela zjevně započal cestu "zeleného smýšlení", otázkou je, jak rychle a s jakým odhodláním se po této cestě pustí místní církevní společenství a jednotliví věřící.

== Zdroje ==
LIBROVÁ, Hana. Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? Dostupný z WWW: http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm 
AGNEW, Daniel. Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? Dostupný z WWW: http://www.jakyje.net/ekologie.htm 
FRANC, Aleš. Církev, ekumena a ekologie. Dostupný z WWW: http://www.apologet.cz/?q=articles/category/20-cirkev-a-politika/id/163-cirkev-ekumena-a-ekologie 
BRONKOVÁ, Johana. K ochraně životního prostředí a lidských práv nestačí deklarace. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=7684 
BRONKOVÁ, Johana. Ekologie a náboženství na vodě. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=6241 
GLASER, Milan. Solární panely na střeše vatikánské audienční haly uvedeny do provozu. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=10447

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
[[Etika]] 
[[Etický rozměr udržitelného rozvoje]] 
[[Etické problémy vztahu k přírodě]] 
[[Environmentální filosofie]] 

=== Externí odkazy ===
Radio Vaticana: http://www.radiovaticana.cz 
Řád Kapucínů, pokračovatelů odkazu sv. Františka: http://www.kapucini.cz 
Christian Vegetarian Association: http://www.all-creatures.org/cva/mission.htm 

[[Kategorie:Studenti PedF]]

Ekologie a katolická církev

2009-01-07T22:01:07Z

Panikova: /* Související stránky */

== Úvod ==
Náboženské instituce jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev katolická církev] většinou stojí v pozici obhájce etických norem ve společnosti. Je tomu tak v případě interrupce, eutanazie či trestu smrti. Problémy životního prostředí a jeho ochrany však dlouho z pozice církve reflektovány nebyly a v mnohém stále nejsou. Na půdě církve a v teologii můžeme snahy o reflexi ekologické problematiky sledovat teprve zhruba posledních deset let. Velmi inspirativní myšlenky o životním prostředí a vztahu člověka k němu se zrodily především v rámci teologie. Odezvy však přicházejí v různých podobách i z Vatikánu. Stanovisko Vatikánu je přitom velmi podstatné, jelikož představuje direktivum nebo alespoň inspiraci pro věřící po celém světě.

== Bible a životní prostředí ==
V knize Genesis nalezneme dvě pasáže o stvoření člověka. První ukazuje člověka jako pána tvorstva, jenž byl stvořen k obrazu Božímu a jemuž bylo Bohem požehnáno, aby využíval rostliny a zvířata jako potravu, tedy aby využíval zemi a její dary ve svůj prospěch (Srov. Gn:1, 27-28). Druhá pasáž ovšem popisuje akt stvoření poněkud jinak. Dočítáme se tu, že člověk byl stvořen jako "prach ze země", že byl stvořen z pouhé Boží lásky, ale že sám je to slabý tvor. V tomto druhém popisu stvoření člověk nevystupuje jako vládce nad přírodou, ale jako bytost závislá na vůli Boží, tedy jako každý jiný tvor (Srov. Gn:2,7). 

Katolická církev po dlouhou dobu vycházela v pojetí přírody z první verze stvoření člověka. Takový výklad mýtu o stvoření byl navíc podpořen křesťanskou vírou v to, že Bůh do budoucna nepočítá se světem fyzického stvoření, neboť na pravé křesťany čeká život nebeský (Srov. Zj:10). Příroda tak byla pojímana jako něco, co člověk může a má využívat bez ohledu na negativní důsledky, které z toho plynou. 

Jedním z prvních "ekologicky smýšlejících" praktiků katolické víry byl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_z_Assisi František z Assisi]. Sv. František pojal hned v počátcích svého obratu k Bohu celou přírodu jako Boží stvoření, jenž je v mnohém rovné člověku. Slunce, měsíc, ptáky na stromech i stromy nazýval bratry a sestrami a skrze ně a s nimi vzdával své díky Bohu. Ve známé modlitbě ''Chvalozpěv na stvoření'' mluví o bratru slunci, sestře luně, bratru větru, sestře vodě a také o matce Zemi, "která nás živí a slouží nám a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu." To všechno považoval za důkaz Boží lásky a skrze to všechno chtěl Boha chválit. 

V současnosti se rovněž začalo upozorňovat na mnohé pasáže Starého i Nového zákona, které souzní jak se spiritualitou sv. Františka, tak se současnými "zelenými tendencemi". Člověk je zde v pozici toho, kdo je stvořen jako ochránce či správce ostatního stvoření, kdo s ním má soucítit a starat se o něj: "Spravedlivý cítí i se svým dobytkem." (Př 12:10) "Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním." (Dt:22,4) "Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat." (Dt: 22,6) apod.

== Ekologické tendence v teologii ==
Ekoteologie či ekologická teologie vychází z takového pojetí světa, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních deset let. Výraznými mysliteli takového ekologikého smýšlení v teologii jsou např. H. Skolimowský, J. Cobb, M. Fox, E. Drewermann a také čeští myslitelé [http://cs.wikipedia.org/wiki/Erazim_Koh%C3%A1k Erazim Kohák] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Heller Jan Heller]. 

Erazim Kohák se ve své známé knize ''Zelená svatozář'' zabývá různými přístupy vztahu člověka k jeho životnímu prostředí. Mezi jinými tu vysvětluje termín "etika boží bázně", který označuje přístup k environmentálním otázkám z pohledu teocentrismu. Tento přístup vychází z myšlenky, že Bůh je nejvyšší hodnotou i tím, který dává člověku svět jako dar. Člověk, který má k tomuto Bohu úctu a "bojí se ho" (ve smyslu boží bázně, víry, důvěry), chová úctu i ke všemu stvoření a považuje se pouze za jeho správce. 

Jiný pojem, jímž se Kohák zaobírá, je "etika vznešeného lidství". Toto pojetí možná více reflektuje buddhistické nazírání světa a přírody, ale jistě se dá aplikovat i na křesťanství. Tento myšlenkový koncept v křesťanském pojetí chápe člověka jako tvora, který dostal od Boha dostatek rozumu a svobody, aby dokázal využívat přírodu ke svému prospěchu, ale i dostatek zodpovědnosti, aby toto vykonával dobře a v souladu s Božími zákony. V tomto pojetí tedy člověk je nejvyšším z tvorů, ale zároveň je i tím nejodpovědnějším. Obě tyto tendence nalezneme i u jiných ekologicky založených teologů.

== Postoj Vatikánu ==
Problémy životního prostředí a nutnost reagovat na ně si dnes uvědomuje i Svatý stolec. Papež Benedikt XVI. nezřídka připomíná nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí i nelhostejnosti vůči bližním. V jednom z kázání z r. 2007 vyzývá k "autentické lidské ekologii", čímž má na mysli zodpovědný vztah nejen ke stvoření, ale i k bližnímu, "ať už je blízko nebo daleko, v prostoru a čase", a k Bohu, jenž je stvořitelem. V prosinci 2008 hovoří o potřebě chránit nejen zemi, vodu a vzduch, ale také člověka, aby nezničil sám sebe. Jak je vidět, v pojetí Benedikta XVI. je třeba, aby láska k bližnímu, k přírodě i k Bohu šla spolu ruku v ruce. 

Ochrana životního prostředí hraje důležitou roli mimo jiné i v mezikonfesních a mezináboženských rozhovorech na jejich nejvyšších úrovních. V r.2006 se kupříkladu uskutečnilo mezinárodní sympozium „Náboženství, věda a životní prostředí“ na řece Amazonce. Jeho organizátorem byl konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. a sympozium, kterého se zúčastnilo přes 200 vědců, ekologů, náboženských představitelů, včetně představitelů katolické církve, bylo v pořadí již čtvrté svého druhu. Témata jako láska ke stvoření, zodpovědnost a nepodléhání pouhým partikulárním zájmům nicméně katolická církev nesdílí pouze s jinými křesťanskými konfesemi, ale i s buddhismem, judaismem a islámem. V případě ne-teistického buddhismu se přitom jedná o významné styčné plochy obou náboženství. 

Svůj postoj vůči životnímu prostředí se snaží Vatikán demonstrovat i navenek. Koncem roku 2008 bylo nainstalováno na střechu Vatikánské auly Pavla VI. 2400 solárních panelů. Tento čin označuje Vatikán za první krok k přechodu k alternativním zdrojům elektrické energie, jež by měly do r. 2020 pokrýt 20% spotřeby elektřiny celého Vatikánu. 

Vatikán tedy zcela zjevně započal cestu "zeleného smýšlení", otázkou je, jak rychle a s jakým odhodláním se po této cestě pustí místní církevní společenství a jednotliví věřící.

== Zdroje ==
Hana Librová: Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm 
Daniel Agnew: Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? http://www.jakyje.net/ekologie.htm 
Aleš Franc: Církev, ekumena a ekologie http://www.apologet.cz/?q=articles/category/20-cirkev-a-politika/id/163-cirkev-ekumena-a-ekologie 
Johana Bronková: K ochraně životního prostředí a lidských práv nestačí deklarace http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=7684 
Johana Bronková: Ekologie a náboženství na vodě http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=6241 
Milan Glaser: Solární panely na střeše vatikánské audienční haly uvedeny do provozu http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=10447

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
[[Etika]] 
[[Etický rozměr udržitelného rozvoje]] 
[[Etické problémy vztahu k přírodě]] 
[[Environmentální filosofie]] 

=== Externí odkazy ===
Radio Vaticana: http://www.radiovaticana.cz 
Řád Kapucínů, pokračovatelů odkazu sv. Františka: http://www.kapucini.cz 
Christian Vegetarian Association: http://www.all-creatures.org/cva/mission.htm 

[[Kategorie:Studenti PedF]]

Ekologie a katolická církev

2009-01-07T21:53:47Z

Panikova: /* Postoj Vatikánu */

== Úvod ==
Náboženské instituce jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev katolická církev] většinou stojí v pozici obhájce etických norem ve společnosti. Je tomu tak v případě interrupce, eutanazie či trestu smrti. Problémy životního prostředí a jeho ochrany však dlouho z pozice církve reflektovány nebyly a v mnohém stále nejsou. Na půdě církve a v teologii můžeme snahy o reflexi ekologické problematiky sledovat teprve zhruba posledních deset let. Velmi inspirativní myšlenky o životním prostředí a vztahu člověka k němu se zrodily především v rámci teologie. Odezvy však přicházejí v různých podobách i z Vatikánu. Stanovisko Vatikánu je přitom velmi podstatné, jelikož představuje direktivum nebo alespoň inspiraci pro věřící po celém světě.

== Bible a životní prostředí ==
V knize Genesis nalezneme dvě pasáže o stvoření člověka. První ukazuje člověka jako pána tvorstva, jenž byl stvořen k obrazu Božímu a jemuž bylo Bohem požehnáno, aby využíval rostliny a zvířata jako potravu, tedy aby využíval zemi a její dary ve svůj prospěch (Srov. Gn:1, 27-28). Druhá pasáž ovšem popisuje akt stvoření poněkud jinak. Dočítáme se tu, že člověk byl stvořen jako "prach ze země", že byl stvořen z pouhé Boží lásky, ale že sám je to slabý tvor. V tomto druhém popisu stvoření člověk nevystupuje jako vládce nad přírodou, ale jako bytost závislá na vůli Boží, tedy jako každý jiný tvor (Srov. Gn:2,7). 

Katolická církev po dlouhou dobu vycházela v pojetí přírody z první verze stvoření člověka. Takový výklad mýtu o stvoření byl navíc podpořen křesťanskou vírou v to, že Bůh do budoucna nepočítá se světem fyzického stvoření, neboť na pravé křesťany čeká život nebeský (Srov. Zj:10). Příroda tak byla pojímana jako něco, co člověk může a má využívat bez ohledu na negativní důsledky, které z toho plynou. 

Jedním z prvních "ekologicky smýšlejících" praktiků katolické víry byl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_z_Assisi František z Assisi]. Sv. František pojal hned v počátcích svého obratu k Bohu celou přírodu jako Boží stvoření, jenž je v mnohém rovné člověku. Slunce, měsíc, ptáky na stromech i stromy nazýval bratry a sestrami a skrze ně a s nimi vzdával své díky Bohu. Ve známé modlitbě ''Chvalozpěv na stvoření'' mluví o bratru slunci, sestře luně, bratru větru, sestře vodě a také o matce Zemi, "která nás živí a slouží nám a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu." To všechno považoval za důkaz Boží lásky a skrze to všechno chtěl Boha chválit. 

V současnosti se rovněž začalo upozorňovat na mnohé pasáže Starého i Nového zákona, které souzní jak se spiritualitou sv. Františka, tak se současnými "zelenými tendencemi". Člověk je zde v pozici toho, kdo je stvořen jako ochránce či správce ostatního stvoření, kdo s ním má soucítit a starat se o něj: "Spravedlivý cítí i se svým dobytkem." (Př 12:10) "Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním." (Dt:22,4) "Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat." (Dt: 22,6) apod.

== Ekologické tendence v teologii ==
Ekoteologie či ekologická teologie vychází z takového pojetí světa, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních deset let. Výraznými mysliteli takového ekologikého smýšlení v teologii jsou např. H. Skolimowský, J. Cobb, M. Fox, E. Drewermann a také čeští myslitelé [http://cs.wikipedia.org/wiki/Erazim_Koh%C3%A1k Erazim Kohák] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Heller Jan Heller]. 

Erazim Kohák se ve své známé knize ''Zelená svatozář'' zabývá různými přístupy vztahu člověka k jeho životnímu prostředí. Mezi jinými tu vysvětluje termín "etika boží bázně", který označuje přístup k environmentálním otázkám z pohledu teocentrismu. Tento přístup vychází z myšlenky, že Bůh je nejvyšší hodnotou i tím, který dává člověku svět jako dar. Člověk, který má k tomuto Bohu úctu a "bojí se ho" (ve smyslu boží bázně, víry, důvěry), chová úctu i ke všemu stvoření a považuje se pouze za jeho správce. 

Jiný pojem, jímž se Kohák zaobírá, je "etika vznešeného lidství". Toto pojetí možná více reflektuje buddhistické nazírání světa a přírody, ale jistě se dá aplikovat i na křesťanství. Tento myšlenkový koncept v křesťanském pojetí chápe člověka jako tvora, který dostal od Boha dostatek rozumu a svobody, aby dokázal využívat přírodu ke svému prospěchu, ale i dostatek zodpovědnosti, aby toto vykonával dobře a v souladu s Božími zákony. V tomto pojetí tedy člověk je nejvyšším z tvorů, ale zároveň je i tím nejodpovědnějším. Obě tyto tendence nalezneme i u jiných ekologicky založených teologů.

== Postoj Vatikánu ==
Problémy životního prostředí a nutnost reagovat na ně si dnes uvědomuje i Svatý stolec. Papež Benedikt XVI. nezřídka připomíná nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí i nelhostejnosti vůči bližním. V jednom z kázání z r. 2007 vyzývá k "autentické lidské ekologii", čímž má na mysli zodpovědný vztah nejen ke stvoření, ale i k bližnímu, "ať už je blízko nebo daleko, v prostoru a čase", a k Bohu, jenž je stvořitelem. V prosinci 2008 hovoří o potřebě chránit nejen zemi, vodu a vzduch, ale také člověka, aby nezničil sám sebe. Jak je vidět, v pojetí Benedikta XVI. je třeba, aby láska k bližnímu, k přírodě i k Bohu šla spolu ruku v ruce. 

Ochrana životního prostředí hraje důležitou roli mimo jiné i v mezikonfesních a mezináboženských rozhovorech na jejich nejvyšších úrovních. V r.2006 se kupříkladu uskutečnilo mezinárodní sympozium „Náboženství, věda a životní prostředí“ na řece Amazonce. Jeho organizátorem byl konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. a sympozium, kterého se zúčastnilo přes 200 vědců, ekologů, náboženských představitelů, včetně představitelů katolické církve, bylo v pořadí již čtvrté svého druhu. Témata jako láska ke stvoření, zodpovědnost a nepodléhání pouhým partikulárním zájmům nicméně katolická církev nesdílí pouze s jinými křesťanskými konfesemi, ale i s buddhismem, judaismem a islámem. V případě ne-teistického buddhismu se přitom jedná o významné styčné plochy obou náboženství. 

Svůj postoj vůči životnímu prostředí se snaží Vatikán demonstrovat i navenek. Koncem roku 2008 bylo nainstalováno na střechu Vatikánské auly Pavla VI. 2400 solárních panelů. Tento čin označuje Vatikán za první krok k přechodu k alternativním zdrojům elektrické energie, jež by měly do r. 2020 pokrýt 20% spotřeby elektřiny celého Vatikánu. 

Vatikán tedy zcela zjevně započal cestu "zeleného smýšlení", otázkou je, jak rychle a s jakým odhodláním se po této cestě pustí místní církevní společenství a jednotliví věřící.

== Zdroje ==
Hana Librová: Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm 
Daniel Agnew: Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? http://www.jakyje.net/ekologie.htm 
Aleš Franc: Církev, ekumena a ekologie http://www.apologet.cz/?q=articles/category/20-cirkev-a-politika/id/163-cirkev-ekumena-a-ekologie 
Johana Bronková: K ochraně životního prostředí a lidských práv nestačí deklarace http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=7684 
Johana Bronková: Ekologie a náboženství na vodě http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=6241 
Milan Glaser: Solární panely na střeše vatikánské audienční haly uvedeny do provozu http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=10447

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
[[Etika]] 
[[Environmentální filosofie]] 
[[Trvale udržitelný rozvoj]] 
[[Etický rozměr udržitelného rozvoje]] 
[[Etické problémy vztahu k přírodě]] 

=== Externí odkazy ===
Radio Vaticana: http://www.radiovaticana.cz 
Řád Kapucínů, pokračovatelů odkazu sv. Františka: http://www.kapucini.cz 
Christian Vegetarian Association: http://www.all-creatures.org/cva/mission.htm 

[[Kategorie:Studenti PedF]]

Ekologie a katolická církev

2009-01-07T21:53:23Z

Panikova: /* Externí odkazy */

== Úvod ==
Náboženské instituce jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev katolická církev] většinou stojí v pozici obhájce etických norem ve společnosti. Je tomu tak v případě interrupce, eutanazie či trestu smrti. Problémy životního prostředí a jeho ochrany však dlouho z pozice církve reflektovány nebyly a v mnohém stále nejsou. Na půdě církve a v teologii můžeme snahy o reflexi ekologické problematiky sledovat teprve zhruba posledních deset let. Velmi inspirativní myšlenky o životním prostředí a vztahu člověka k němu se zrodily především v rámci teologie. Odezvy však přicházejí v různých podobách i z Vatikánu. Stanovisko Vatikánu je přitom velmi podstatné, jelikož představuje direktivum nebo alespoň inspiraci pro věřící po celém světě.

== Bible a životní prostředí ==
V knize Genesis nalezneme dvě pasáže o stvoření člověka. První ukazuje člověka jako pána tvorstva, jenž byl stvořen k obrazu Božímu a jemuž bylo Bohem požehnáno, aby využíval rostliny a zvířata jako potravu, tedy aby využíval zemi a její dary ve svůj prospěch (Srov. Gn:1, 27-28). Druhá pasáž ovšem popisuje akt stvoření poněkud jinak. Dočítáme se tu, že člověk byl stvořen jako "prach ze země", že byl stvořen z pouhé Boží lásky, ale že sám je to slabý tvor. V tomto druhém popisu stvoření člověk nevystupuje jako vládce nad přírodou, ale jako bytost závislá na vůli Boží, tedy jako každý jiný tvor (Srov. Gn:2,7). 

Katolická církev po dlouhou dobu vycházela v pojetí přírody z první verze stvoření člověka. Takový výklad mýtu o stvoření byl navíc podpořen křesťanskou vírou v to, že Bůh do budoucna nepočítá se světem fyzického stvoření, neboť na pravé křesťany čeká život nebeský (Srov. Zj:10). Příroda tak byla pojímana jako něco, co člověk může a má využívat bez ohledu na negativní důsledky, které z toho plynou. 

Jedním z prvních "ekologicky smýšlejících" praktiků katolické víry byl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_z_Assisi František z Assisi]. Sv. František pojal hned v počátcích svého obratu k Bohu celou přírodu jako Boží stvoření, jenž je v mnohém rovné člověku. Slunce, měsíc, ptáky na stromech i stromy nazýval bratry a sestrami a skrze ně a s nimi vzdával své díky Bohu. Ve známé modlitbě ''Chvalozpěv na stvoření'' mluví o bratru slunci, sestře luně, bratru větru, sestře vodě a také o matce Zemi, "která nás živí a slouží nám a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu." To všechno považoval za důkaz Boží lásky a skrze to všechno chtěl Boha chválit. 

V současnosti se rovněž začalo upozorňovat na mnohé pasáže Starého i Nového zákona, které souzní jak se spiritualitou sv. Františka, tak se současnými "zelenými tendencemi". Člověk je zde v pozici toho, kdo je stvořen jako ochránce či správce ostatního stvoření, kdo s ním má soucítit a starat se o něj: "Spravedlivý cítí i se svým dobytkem." (Př 12:10) "Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním." (Dt:22,4) "Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat." (Dt: 22,6) apod.

== Ekologické tendence v teologii ==
Ekoteologie či ekologická teologie vychází z takového pojetí světa, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních deset let. Výraznými mysliteli takového ekologikého smýšlení v teologii jsou např. H. Skolimowský, J. Cobb, M. Fox, E. Drewermann a také čeští myslitelé [http://cs.wikipedia.org/wiki/Erazim_Koh%C3%A1k Erazim Kohák] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Heller Jan Heller]. 

Erazim Kohák se ve své známé knize ''Zelená svatozář'' zabývá různými přístupy vztahu člověka k jeho životnímu prostředí. Mezi jinými tu vysvětluje termín "etika boží bázně", který označuje přístup k environmentálním otázkám z pohledu teocentrismu. Tento přístup vychází z myšlenky, že Bůh je nejvyšší hodnotou i tím, který dává člověku svět jako dar. Člověk, který má k tomuto Bohu úctu a "bojí se ho" (ve smyslu boží bázně, víry, důvěry), chová úctu i ke všemu stvoření a považuje se pouze za jeho správce. 

Jiný pojem, jímž se Kohák zaobírá, je "etika vznešeného lidství". Toto pojetí možná více reflektuje buddhistické nazírání světa a přírody, ale jistě se dá aplikovat i na křesťanství. Tento myšlenkový koncept v křesťanském pojetí chápe člověka jako tvora, který dostal od Boha dostatek rozumu a svobody, aby dokázal využívat přírodu ke svému prospěchu, ale i dostatek zodpovědnosti, aby toto vykonával dobře a v souladu s Božími zákony. V tomto pojetí tedy člověk je nejvyšším z tvorů, ale zároveň je i tím nejodpovědnějším. Obě tyto tendence nalezneme i u jiných ekologicky založených teologů.

== Postoj Vatikánu ==
Problémy životního prostředí a nutnost reagovat na ně si dnes uvědomuje i Svatý stolec. Papež Benedikt XVI. nezřídka připomíná nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí i nelhostejnosti vůči bližním. V jednom z kázání z r. 2007 vyzývá k "autentické lidské ekologii", čímž má na mysli zodpovědný vztah nejen ke stvoření, ale i k bližnímu, "ať už je blízko nebo daleko, v prostoru a čase", a k Bohu, jenž je stvořitelem. V prosinci 2008 hovoří o potřebě chránit nejen zemi, vodu a vzduch, ale také člověka, aby nezničil sám sebe. Jak je vidět, v pojetí Benedikta XVI. je třeba, aby láska k bližnímu, k přírodě i k Bohu šla spolu ruku v ruce. 

Ochrana životního prostředí hraje důležitou roli mimo jiné i v mezikonfesních a mezináboženských rozhovorech na jejich nejvyšších úrovních. V r.2006 se kupříkladu uskutečnilo mezinárodní sympozium „Náboženství, věda a životní prostředí“ na řece Amazonce. Jeho organizátorem byl konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. a sympozium, kterého se zúčastnilo přes 200 vědců, ekologů, náboženských představitelů, včetně představitelů katolické církve, bylo v pořadí již čtvrté svého druhu. Témata jako láska ke stvoření, zodpovědnost a nepodléhání pouhým partikulárním zájmům nicméně katolická církev nesdílí pouze s jinými křesťanskými konfesemi, ale i s buddhismem, judaismem a islámem. V případě neteistického buddhismu se přitom jedná o významné styčné plochy obou náboženství. 

Svůj postoj vůči životnímu prostředí se snaží Vatikán demonstrovat i navenek. Koncem roku 2008 bylo nainstalováno na střechu Vatikánské auly Pavla VI. 2400 solárních panelů. Tento čin označuje Vatikán za první krok k přechodu k alternativním zdrojům elektrické energie, jež by měly do r. 2020 pokrýt 20% spotřeby elektřiny celého Vatikánu. 

Vatikán tedy zcela zjevně započal cestu "zeleného smýšlení", otázkou je, jak rychle a s jakým odhodláním se po této cestě pustí místní církevní společenství a jednotliví věřící.

== Zdroje ==
Hana Librová: Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm 
Daniel Agnew: Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? http://www.jakyje.net/ekologie.htm 
Aleš Franc: Církev, ekumena a ekologie http://www.apologet.cz/?q=articles/category/20-cirkev-a-politika/id/163-cirkev-ekumena-a-ekologie 
Johana Bronková: K ochraně životního prostředí a lidských práv nestačí deklarace http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=7684 
Johana Bronková: Ekologie a náboženství na vodě http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=6241 
Milan Glaser: Solární panely na střeše vatikánské audienční haly uvedeny do provozu http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=10447

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
[[Etika]] 
[[Environmentální filosofie]] 
[[Trvale udržitelný rozvoj]] 
[[Etický rozměr udržitelného rozvoje]] 
[[Etické problémy vztahu k přírodě]] 

=== Externí odkazy ===
Radio Vaticana: http://www.radiovaticana.cz 
Řád Kapucínů, pokračovatelů odkazu sv. Františka: http://www.kapucini.cz 
Christian Vegetarian Association: http://www.all-creatures.org/cva/mission.htm 

[[Kategorie:Studenti PedF]]

Ekologie a katolická církev

2009-01-07T21:53:06Z

Panikova: /* Externí odkazy */

== Úvod ==
Náboženské instituce jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev katolická církev] většinou stojí v pozici obhájce etických norem ve společnosti. Je tomu tak v případě interrupce, eutanazie či trestu smrti. Problémy životního prostředí a jeho ochrany však dlouho z pozice církve reflektovány nebyly a v mnohém stále nejsou. Na půdě církve a v teologii můžeme snahy o reflexi ekologické problematiky sledovat teprve zhruba posledních deset let. Velmi inspirativní myšlenky o životním prostředí a vztahu člověka k němu se zrodily především v rámci teologie. Odezvy však přicházejí v různých podobách i z Vatikánu. Stanovisko Vatikánu je přitom velmi podstatné, jelikož představuje direktivum nebo alespoň inspiraci pro věřící po celém světě.

== Bible a životní prostředí ==
V knize Genesis nalezneme dvě pasáže o stvoření člověka. První ukazuje člověka jako pána tvorstva, jenž byl stvořen k obrazu Božímu a jemuž bylo Bohem požehnáno, aby využíval rostliny a zvířata jako potravu, tedy aby využíval zemi a její dary ve svůj prospěch (Srov. Gn:1, 27-28). Druhá pasáž ovšem popisuje akt stvoření poněkud jinak. Dočítáme se tu, že člověk byl stvořen jako "prach ze země", že byl stvořen z pouhé Boží lásky, ale že sám je to slabý tvor. V tomto druhém popisu stvoření člověk nevystupuje jako vládce nad přírodou, ale jako bytost závislá na vůli Boží, tedy jako každý jiný tvor (Srov. Gn:2,7). 

Katolická církev po dlouhou dobu vycházela v pojetí přírody z první verze stvoření člověka. Takový výklad mýtu o stvoření byl navíc podpořen křesťanskou vírou v to, že Bůh do budoucna nepočítá se světem fyzického stvoření, neboť na pravé křesťany čeká život nebeský (Srov. Zj:10). Příroda tak byla pojímana jako něco, co člověk může a má využívat bez ohledu na negativní důsledky, které z toho plynou. 

Jedním z prvních "ekologicky smýšlejících" praktiků katolické víry byl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_z_Assisi František z Assisi]. Sv. František pojal hned v počátcích svého obratu k Bohu celou přírodu jako Boží stvoření, jenž je v mnohém rovné člověku. Slunce, měsíc, ptáky na stromech i stromy nazýval bratry a sestrami a skrze ně a s nimi vzdával své díky Bohu. Ve známé modlitbě ''Chvalozpěv na stvoření'' mluví o bratru slunci, sestře luně, bratru větru, sestře vodě a také o matce Zemi, "která nás živí a slouží nám a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu." To všechno považoval za důkaz Boží lásky a skrze to všechno chtěl Boha chválit. 

V současnosti se rovněž začalo upozorňovat na mnohé pasáže Starého i Nového zákona, které souzní jak se spiritualitou sv. Františka, tak se současnými "zelenými tendencemi". Člověk je zde v pozici toho, kdo je stvořen jako ochránce či správce ostatního stvoření, kdo s ním má soucítit a starat se o něj: "Spravedlivý cítí i se svým dobytkem." (Př 12:10) "Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním." (Dt:22,4) "Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat." (Dt: 22,6) apod.

== Ekologické tendence v teologii ==
Ekoteologie či ekologická teologie vychází z takového pojetí světa, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních deset let. Výraznými mysliteli takového ekologikého smýšlení v teologii jsou např. H. Skolimowský, J. Cobb, M. Fox, E. Drewermann a také čeští myslitelé [http://cs.wikipedia.org/wiki/Erazim_Koh%C3%A1k Erazim Kohák] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Heller Jan Heller]. 

Erazim Kohák se ve své známé knize ''Zelená svatozář'' zabývá různými přístupy vztahu člověka k jeho životnímu prostředí. Mezi jinými tu vysvětluje termín "etika boží bázně", který označuje přístup k environmentálním otázkám z pohledu teocentrismu. Tento přístup vychází z myšlenky, že Bůh je nejvyšší hodnotou i tím, který dává člověku svět jako dar. Člověk, který má k tomuto Bohu úctu a "bojí se ho" (ve smyslu boží bázně, víry, důvěry), chová úctu i ke všemu stvoření a považuje se pouze za jeho správce. 

Jiný pojem, jímž se Kohák zaobírá, je "etika vznešeného lidství". Toto pojetí možná více reflektuje buddhistické nazírání světa a přírody, ale jistě se dá aplikovat i na křesťanství. Tento myšlenkový koncept v křesťanském pojetí chápe člověka jako tvora, který dostal od Boha dostatek rozumu a svobody, aby dokázal využívat přírodu ke svému prospěchu, ale i dostatek zodpovědnosti, aby toto vykonával dobře a v souladu s Božími zákony. V tomto pojetí tedy člověk je nejvyšším z tvorů, ale zároveň je i tím nejodpovědnějším. Obě tyto tendence nalezneme i u jiných ekologicky založených teologů.

== Postoj Vatikánu ==
Problémy životního prostředí a nutnost reagovat na ně si dnes uvědomuje i Svatý stolec. Papež Benedikt XVI. nezřídka připomíná nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí i nelhostejnosti vůči bližním. V jednom z kázání z r. 2007 vyzývá k "autentické lidské ekologii", čímž má na mysli zodpovědný vztah nejen ke stvoření, ale i k bližnímu, "ať už je blízko nebo daleko, v prostoru a čase", a k Bohu, jenž je stvořitelem. V prosinci 2008 hovoří o potřebě chránit nejen zemi, vodu a vzduch, ale také člověka, aby nezničil sám sebe. Jak je vidět, v pojetí Benedikta XVI. je třeba, aby láska k bližnímu, k přírodě i k Bohu šla spolu ruku v ruce. 

Ochrana životního prostředí hraje důležitou roli mimo jiné i v mezikonfesních a mezináboženských rozhovorech na jejich nejvyšších úrovních. V r.2006 se kupříkladu uskutečnilo mezinárodní sympozium „Náboženství, věda a životní prostředí“ na řece Amazonce. Jeho organizátorem byl konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. a sympozium, kterého se zúčastnilo přes 200 vědců, ekologů, náboženských představitelů, včetně představitelů katolické církve, bylo v pořadí již čtvrté svého druhu. Témata jako láska ke stvoření, zodpovědnost a nepodléhání pouhým partikulárním zájmům nicméně katolická církev nesdílí pouze s jinými křesťanskými konfesemi, ale i s buddhismem, judaismem a islámem. V případě neteistického buddhismu se přitom jedná o významné styčné plochy obou náboženství. 

Svůj postoj vůči životnímu prostředí se snaží Vatikán demonstrovat i navenek. Koncem roku 2008 bylo nainstalováno na střechu Vatikánské auly Pavla VI. 2400 solárních panelů. Tento čin označuje Vatikán za první krok k přechodu k alternativním zdrojům elektrické energie, jež by měly do r. 2020 pokrýt 20% spotřeby elektřiny celého Vatikánu. 

Vatikán tedy zcela zjevně započal cestu "zeleného smýšlení", otázkou je, jak rychle a s jakým odhodláním se po této cestě pustí místní církevní společenství a jednotliví věřící.

== Zdroje ==
Hana Librová: Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm 
Daniel Agnew: Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? http://www.jakyje.net/ekologie.htm 
Aleš Franc: Církev, ekumena a ekologie http://www.apologet.cz/?q=articles/category/20-cirkev-a-politika/id/163-cirkev-ekumena-a-ekologie 
Johana Bronková: K ochraně životního prostředí a lidských práv nestačí deklarace http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=7684 
Johana Bronková: Ekologie a náboženství na vodě http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=6241 
Milan Glaser: Solární panely na střeše vatikánské audienční haly uvedeny do provozu http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=10447

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
[[Etika]] 
[[Environmentální filosofie]] 
[[Trvale udržitelný rozvoj]] 
[[Etický rozměr udržitelného rozvoje]] 
[[Etické problémy vztahu k přírodě]] 

=== Externí odkazy ===
Radio Vaticana: http://www.radiovaticana.cz 
Řád Kapucínů, pokračovatelů odkazu sv. Františka: http://www.kapucini.cz 
Christian Vegetarian Association: http://www.all-creatures.org/cva/mission.htm 
Society for Ethical and Relegious Vegetarians: http://www.serv-online.org/

[[Kategorie:Studenti PedF]]

Ekologie a katolická církev

2009-01-07T21:49:06Z

Panikova: /* Postoj Vatikánu */

== Úvod ==
Náboženské instituce jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev katolická církev] většinou stojí v pozici obhájce etických norem ve společnosti. Je tomu tak v případě interrupce, eutanazie či trestu smrti. Problémy životního prostředí a jeho ochrany však dlouho z pozice církve reflektovány nebyly a v mnohém stále nejsou. Na půdě církve a v teologii můžeme snahy o reflexi ekologické problematiky sledovat teprve zhruba posledních deset let. Velmi inspirativní myšlenky o životním prostředí a vztahu člověka k němu se zrodily především v rámci teologie. Odezvy však přicházejí v různých podobách i z Vatikánu. Stanovisko Vatikánu je přitom velmi podstatné, jelikož představuje direktivum nebo alespoň inspiraci pro věřící po celém světě.

== Bible a životní prostředí ==
V knize Genesis nalezneme dvě pasáže o stvoření člověka. První ukazuje člověka jako pána tvorstva, jenž byl stvořen k obrazu Božímu a jemuž bylo Bohem požehnáno, aby využíval rostliny a zvířata jako potravu, tedy aby využíval zemi a její dary ve svůj prospěch (Srov. Gn:1, 27-28). Druhá pasáž ovšem popisuje akt stvoření poněkud jinak. Dočítáme se tu, že člověk byl stvořen jako "prach ze země", že byl stvořen z pouhé Boží lásky, ale že sám je to slabý tvor. V tomto druhém popisu stvoření člověk nevystupuje jako vládce nad přírodou, ale jako bytost závislá na vůli Boží, tedy jako každý jiný tvor (Srov. Gn:2,7). 

Katolická církev po dlouhou dobu vycházela v pojetí přírody z první verze stvoření člověka. Takový výklad mýtu o stvoření byl navíc podpořen křesťanskou vírou v to, že Bůh do budoucna nepočítá se světem fyzického stvoření, neboť na pravé křesťany čeká život nebeský (Srov. Zj:10). Příroda tak byla pojímana jako něco, co člověk může a má využívat bez ohledu na negativní důsledky, které z toho plynou. 

Jedním z prvních "ekologicky smýšlejících" praktiků katolické víry byl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_z_Assisi František z Assisi]. Sv. František pojal hned v počátcích svého obratu k Bohu celou přírodu jako Boží stvoření, jenž je v mnohém rovné člověku. Slunce, měsíc, ptáky na stromech i stromy nazýval bratry a sestrami a skrze ně a s nimi vzdával své díky Bohu. Ve známé modlitbě ''Chvalozpěv na stvoření'' mluví o bratru slunci, sestře luně, bratru větru, sestře vodě a také o matce Zemi, "která nás živí a slouží nám a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu." To všechno považoval za důkaz Boží lásky a skrze to všechno chtěl Boha chválit. 

V současnosti se rovněž začalo upozorňovat na mnohé pasáže Starého i Nového zákona, které souzní jak se spiritualitou sv. Františka, tak se současnými "zelenými tendencemi". Člověk je zde v pozici toho, kdo je stvořen jako ochránce či správce ostatního stvoření, kdo s ním má soucítit a starat se o něj: "Spravedlivý cítí i se svým dobytkem." (Př 12:10) "Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním." (Dt:22,4) "Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat." (Dt: 22,6) apod.

== Ekologické tendence v teologii ==
Ekoteologie či ekologická teologie vychází z takového pojetí světa, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních deset let. Výraznými mysliteli takového ekologikého smýšlení v teologii jsou např. H. Skolimowský, J. Cobb, M. Fox, E. Drewermann a také čeští myslitelé [http://cs.wikipedia.org/wiki/Erazim_Koh%C3%A1k Erazim Kohák] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Heller Jan Heller]. 

Erazim Kohák se ve své známé knize ''Zelená svatozář'' zabývá různými přístupy vztahu člověka k jeho životnímu prostředí. Mezi jinými tu vysvětluje termín "etika boží bázně", který označuje přístup k environmentálním otázkám z pohledu teocentrismu. Tento přístup vychází z myšlenky, že Bůh je nejvyšší hodnotou i tím, který dává člověku svět jako dar. Člověk, který má k tomuto Bohu úctu a "bojí se ho" (ve smyslu boží bázně, víry, důvěry), chová úctu i ke všemu stvoření a považuje se pouze za jeho správce. 

Jiný pojem, jímž se Kohák zaobírá, je "etika vznešeného lidství". Toto pojetí možná více reflektuje buddhistické nazírání světa a přírody, ale jistě se dá aplikovat i na křesťanství. Tento myšlenkový koncept v křesťanském pojetí chápe člověka jako tvora, který dostal od Boha dostatek rozumu a svobody, aby dokázal využívat přírodu ke svému prospěchu, ale i dostatek zodpovědnosti, aby toto vykonával dobře a v souladu s Božími zákony. V tomto pojetí tedy člověk je nejvyšším z tvorů, ale zároveň je i tím nejodpovědnějším. Obě tyto tendence nalezneme i u jiných ekologicky založených teologů.

== Postoj Vatikánu ==
Problémy životního prostředí a nutnost reagovat na ně si dnes uvědomuje i Svatý stolec. Papež Benedikt XVI. nezřídka připomíná nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí i nelhostejnosti vůči bližním. V jednom z kázání z r. 2007 vyzývá k "autentické lidské ekologii", čímž má na mysli zodpovědný vztah nejen ke stvoření, ale i k bližnímu, "ať už je blízko nebo daleko, v prostoru a čase", a k Bohu, jenž je stvořitelem. V prosinci 2008 hovoří o potřebě chránit nejen zemi, vodu a vzduch, ale také člověka, aby nezničil sám sebe. Jak je vidět, v pojetí Benedikta XVI. je třeba, aby láska k bližnímu, k přírodě i k Bohu šla spolu ruku v ruce. 

Ochrana životního prostředí hraje důležitou roli mimo jiné i v mezikonfesních a mezináboženských rozhovorech na jejich nejvyšších úrovních. V r.2006 se kupříkladu uskutečnilo mezinárodní sympozium „Náboženství, věda a životní prostředí“ na řece Amazonce. Jeho organizátorem byl konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. a sympozium, kterého se zúčastnilo přes 200 vědců, ekologů, náboženských představitelů, včetně představitelů katolické církve, bylo v pořadí již čtvrté svého druhu. Témata jako láska ke stvoření, zodpovědnost a nepodléhání pouhým partikulárním zájmům nicméně katolická církev nesdílí pouze s jinými křesťanskými konfesemi, ale i s buddhismem, judaismem a islámem. V případě neteistického buddhismu se přitom jedná o významné styčné plochy obou náboženství. 

Svůj postoj vůči životnímu prostředí se snaží Vatikán demonstrovat i navenek. Koncem roku 2008 bylo nainstalováno na střechu Vatikánské auly Pavla VI. 2400 solárních panelů. Tento čin označuje Vatikán za první krok k přechodu k alternativním zdrojům elektrické energie, jež by měly do r. 2020 pokrýt 20% spotřeby elektřiny celého Vatikánu. 

Vatikán tedy zcela zjevně započal cestu "zeleného smýšlení", otázkou je, jak rychle a s jakým odhodláním se po této cestě pustí místní církevní společenství a jednotliví věřící.

== Zdroje ==
Hana Librová: Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm 
Daniel Agnew: Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? http://www.jakyje.net/ekologie.htm 
Aleš Franc: Církev, ekumena a ekologie http://www.apologet.cz/?q=articles/category/20-cirkev-a-politika/id/163-cirkev-ekumena-a-ekologie 
Johana Bronková: K ochraně životního prostředí a lidských práv nestačí deklarace http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=7684 
Johana Bronková: Ekologie a náboženství na vodě http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=6241 
Milan Glaser: Solární panely na střeše vatikánské audienční haly uvedeny do provozu http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=10447

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
[[Etika]] 
[[Environmentální filosofie]] 
[[Trvale udržitelný rozvoj]] 
[[Etický rozměr udržitelného rozvoje]] 
[[Etické problémy vztahu k přírodě]] 

=== Externí odkazy ===
Radio Vaticana: http://www.radiovaticana.cz 
Řád Kapucínů, pokračovatelů odkazu sv. Františka: http://www.kapucini.cz 
Christian Vegetarian Association: http://www.all-creatures.org/cva/mission.htm

[[Kategorie:Studenti PedF]]

Ekologie a katolická církev

2009-01-07T21:45:08Z

Panikova: /* Bible a životní prostředí */

== Úvod ==
Náboženské instituce jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev katolická církev] většinou stojí v pozici obhájce etických norem ve společnosti. Je tomu tak v případě interrupce, eutanazie či trestu smrti. Problémy životního prostředí a jeho ochrany však dlouho z pozice církve reflektovány nebyly a v mnohém stále nejsou. Na půdě církve a v teologii můžeme snahy o reflexi ekologické problematiky sledovat teprve zhruba posledních deset let. Velmi inspirativní myšlenky o životním prostředí a vztahu člověka k němu se zrodily především v rámci teologie. Odezvy však přicházejí v různých podobách i z Vatikánu. Stanovisko Vatikánu je přitom velmi podstatné, jelikož představuje direktivum nebo alespoň inspiraci pro věřící po celém světě.

== Bible a životní prostředí ==
V knize Genesis nalezneme dvě pasáže o stvoření člověka. První ukazuje člověka jako pána tvorstva, jenž byl stvořen k obrazu Božímu a jemuž bylo Bohem požehnáno, aby využíval rostliny a zvířata jako potravu, tedy aby využíval zemi a její dary ve svůj prospěch (Srov. Gn:1, 27-28). Druhá pasáž ovšem popisuje akt stvoření poněkud jinak. Dočítáme se tu, že člověk byl stvořen jako "prach ze země", že byl stvořen z pouhé Boží lásky, ale že sám je to slabý tvor. V tomto druhém popisu stvoření člověk nevystupuje jako vládce nad přírodou, ale jako bytost závislá na vůli Boží, tedy jako každý jiný tvor (Srov. Gn:2,7). 

Katolická církev po dlouhou dobu vycházela v pojetí přírody z první verze stvoření člověka. Takový výklad mýtu o stvoření byl navíc podpořen křesťanskou vírou v to, že Bůh do budoucna nepočítá se světem fyzického stvoření, neboť na pravé křesťany čeká život nebeský (Srov. Zj:10). Příroda tak byla pojímana jako něco, co člověk může a má využívat bez ohledu na negativní důsledky, které z toho plynou. 

Jedním z prvních "ekologicky smýšlejících" praktiků katolické víry byl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_z_Assisi František z Assisi]. Sv. František pojal hned v počátcích svého obratu k Bohu celou přírodu jako Boží stvoření, jenž je v mnohém rovné člověku. Slunce, měsíc, ptáky na stromech i stromy nazýval bratry a sestrami a skrze ně a s nimi vzdával své díky Bohu. Ve známé modlitbě ''Chvalozpěv na stvoření'' mluví o bratru slunci, sestře luně, bratru větru, sestře vodě a také o matce Zemi, "která nás živí a slouží nám a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu." To všechno považoval za důkaz Boží lásky a skrze to všechno chtěl Boha chválit. 

V současnosti se rovněž začalo upozorňovat na mnohé pasáže Starého i Nového zákona, které souzní jak se spiritualitou sv. Františka, tak se současnými "zelenými tendencemi". Člověk je zde v pozici toho, kdo je stvořen jako ochránce či správce ostatního stvoření, kdo s ním má soucítit a starat se o něj: "Spravedlivý cítí i se svým dobytkem." (Př 12:10) "Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním." (Dt:22,4) "Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat." (Dt: 22,6) apod.

== Ekologické tendence v teologii ==
Ekoteologie či ekologická teologie vychází z takového pojetí světa, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních deset let. Výraznými mysliteli takového ekologikého smýšlení v teologii jsou např. H. Skolimowský, J. Cobb, M. Fox, E. Drewermann a také čeští myslitelé [http://cs.wikipedia.org/wiki/Erazim_Koh%C3%A1k Erazim Kohák] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Heller Jan Heller]. 

Erazim Kohák se ve své známé knize ''Zelená svatozář'' zabývá různými přístupy vztahu člověka k jeho životnímu prostředí. Mezi jinými tu vysvětluje termín "etika boží bázně", který označuje přístup k environmentálním otázkám z pohledu teocentrismu. Tento přístup vychází z myšlenky, že Bůh je nejvyšší hodnotou i tím, který dává člověku svět jako dar. Člověk, který má k tomuto Bohu úctu a "bojí se ho" (ve smyslu boží bázně, víry, důvěry), chová úctu i ke všemu stvoření a považuje se pouze za jeho správce. 

Jiný pojem, jímž se Kohák zaobírá, je "etika vznešeného lidství". Toto pojetí možná více reflektuje buddhistické nazírání světa a přírody, ale jistě se dá aplikovat i na křesťanství. Tento myšlenkový koncept v křesťanském pojetí chápe člověka jako tvora, který dostal od Boha dostatek rozumu a svobody, aby dokázal využívat přírodu ke svému prospěchu, ale i dostatek zodpovědnosti, aby toto vykonával dobře a v souladu s Božími zákony. V tomto pojetí tedy člověk je nejvyšším z tvorů, ale zároveň je i tím nejodpovědnějším. Obě tyto tendence nalezneme i u jiných ekologicky založených teologů.

== Postoj Vatikánu ==
Problémy životního prostředí a nutnost reagovat na ně si dnes uvědomuje i Svatý stolec. Papež Benedikt XVI. nezřídka připomíná nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí i nelhostejnosti vůči bližním. V jednom z kázání z r. 2007 vyzývá k "autentické lidské ekologii", čímž má na mysli zodpovědný vztah nejen ke stvoření, ale i k bližnímu, "ať už je blízko nebo daleko, v prostoru a čase", a k Bohu, jenž je stvořitelem. V prosinci 2008 hovoří o potřebě chránit nejen zemi, vodu a vzduch, ale také člověka, aby nezničil sám sebe. Jak je vidět, v pojetí Benedikta XVI. je třeba, aby láska k bližnímu, k přírodě i k Bohu šla spolu ruku v ruce. 

Ochrana životního prostředí hraje důležitou roli mimo jiné i v mezikonfesních i mezináboženských rozhovorech na jejich nejvyšších úrovních. V r.2006 se kupříkladu uskutečnilo mezinárodní sympozium „Náboženství, věda a životní prostředí“ na řece Amazonce. Jeho organizátorem byl konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. a sympozium, kterého se zúčastnilo přes 200 vědců, ekologů, náboženských představitelů, včetně představitelů katolické církve, a publicistů, bylo v pořadí již čtvrté svého druhu. Láska ke stvoření, zodpovědnost a nepodléhání pouhým partikulárním zájmům jsou však témata, jež katolická církev nesdílí pouze s jinými křesťanskými konfesemi, ale i s buddhismem, judaismem a islámem. V případě neteistického buddhismu se přitom jedná o významné styčné plochy obou náboženství. 

Svůj postoj vůči životnímu prostředí se snaží Vatikán demonstrovat i navenek. Koncem roku 2008 bylo nainstalováno na střechu Vatikánské auly Pavla VI. 2400 solárních panelů. Tento čin označuje Vatikán za první krok k přechodu k alternativním zdrojům elektrické energie, jež by měly do r. 2020 pokrýt 20% spotřeby elektřiny celého Vatikánu. 

Vatikán tedy zcela zjevně započal cestu "zeleného smýšlení", otázkou je, jak rychle a s jakým odhodláním se po této cestě pustí místní církevní společenství a jednotliví věřící.

== Zdroje ==
Hana Librová: Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm 
Daniel Agnew: Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? http://www.jakyje.net/ekologie.htm 
Aleš Franc: Církev, ekumena a ekologie http://www.apologet.cz/?q=articles/category/20-cirkev-a-politika/id/163-cirkev-ekumena-a-ekologie 
Johana Bronková: K ochraně životního prostředí a lidských práv nestačí deklarace http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=7684 
Johana Bronková: Ekologie a náboženství na vodě http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=6241 
Milan Glaser: Solární panely na střeše vatikánské audienční haly uvedeny do provozu http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=10447

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
[[Etika]] 
[[Environmentální filosofie]] 
[[Trvale udržitelný rozvoj]] 
[[Etický rozměr udržitelného rozvoje]] 
[[Etické problémy vztahu k přírodě]] 

=== Externí odkazy ===
Radio Vaticana: http://www.radiovaticana.cz 
Řád Kapucínů, pokračovatelů odkazu sv. Františka: http://www.kapucini.cz 
Christian Vegetarian Association: http://www.all-creatures.org/cva/mission.htm

[[Kategorie:Studenti PedF]]

Ekologie a katolická církev

2009-01-07T21:41:07Z

Panikova: /* Úvod */

== Úvod ==
Náboženské instituce jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev katolická církev] většinou stojí v pozici obhájce etických norem ve společnosti. Je tomu tak v případě interrupce, eutanazie či trestu smrti. Problémy životního prostředí a jeho ochrany však dlouho z pozice církve reflektovány nebyly a v mnohém stále nejsou. Na půdě církve a v teologii můžeme snahy o reflexi ekologické problematiky sledovat teprve zhruba posledních deset let. Velmi inspirativní myšlenky o životním prostředí a vztahu člověka k němu se zrodily především v rámci teologie. Odezvy však přicházejí v různých podobách i z Vatikánu. Stanovisko Vatikánu je přitom velmi podstatné, jelikož představuje direktivum nebo alespoň inspiraci pro věřící po celém světě.

== Bible a životní prostředí ==
V knize Genesis nalezneme dvě pasáže o stvoření člověka. První ukazuje člověka jako pána tvorstva, jenž byl stvořen k obrazu Božímu a jemuž bylo Bohem požehnáno, aby využíval rostliny a zvířata jako potravu, tedy aby využíval zemi a její dary ve svůj prospěch (Srov. Gn:1, 27-28). Druhá pasáž ovšem popisuje akt stvoření poněkud jinak. Dočítáme se tu, že člověk byl stvořen jako "prach ze země", že byl stvořen z pouhé Boží lásky, ale že sám je to slabý tvor. V tomto druhém popisu stvoření člověk nevystupuje jako vládce nad přírodou, ale jako bytost závislá na vůli Boží, jako každý jiný tvor (Srov. Gn:2,7). 

Katolická církev po dlouhou dobu vycházela v pojetí přírody z první verze stvoření člověka. Takový výklad mýtu o stvoření byl navíc podpořen křesťanskou vírou v to, že Bůh do budoucna nepočítá se světem fyzického stvoření, neboť na pravé křesťany čeká život nebeský (viz Zj:10). Příroda tak byla pojímana jako něco, co člověk může a má využívat bez ohledu na negativní důsledky, které z toho plynou. 

Jedním z prvních "ekologicky smýšlejících" praktiků katolické víry byl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_z_Assisi František z Assisi]. Sv. František pojal hned v počátcích svého obratu k Bohu celou přírodu jako Boží stvoření, jenž je v mnohém rovné člověku. Slunce, měsíc, ptáky na stromech i stromy nazýval bratry a sestrami a skrze ně a s nimi vzdával své díky Bohu. Ve známé modlitbě ''Chvalozpěv na stvoření'' mluví o bratru slunci, sestře luně, o bratru větru, sestře vodě a také o matce Zemi, "která nás živí a slouží nám a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu." To všechno považoval za důkaz Boží lásky a skrze to všechno chtěl Boha chválit. 

V současnosti se rovněž začalo upozorňovat na mnohé pasáže Starého i Nového zákona, které potvrzují jak spiritualitu sv. Františka, tak současné "zelené tendence". Člověk je zde v pozici toho, kdo je stvořen jako ochránce či správce ostatního stvoření, kdo s ním má soucítit a starat se o něj: "Spravedlivý cítí i se svým dobytkem." (Př 12:10) "Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním." (Dt:22,4) "Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat." (Dt: 22,6) apod.

== Ekologické tendence v teologii ==
Ekoteologie či ekologická teologie vychází z takového pojetí světa, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních deset let. Výraznými mysliteli takového ekologikého smýšlení v teologii jsou např. H. Skolimowský, J. Cobb, M. Fox, E. Drewermann a také čeští myslitelé [http://cs.wikipedia.org/wiki/Erazim_Koh%C3%A1k Erazim Kohák] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Heller Jan Heller]. 

Erazim Kohák se ve své známé knize ''Zelená svatozář'' zabývá různými přístupy vztahu člověka k jeho životnímu prostředí. Mezi jinými tu vysvětluje termín "etika boží bázně", který označuje přístup k environmentálním otázkám z pohledu teocentrismu. Tento přístup vychází z myšlenky, že Bůh je nejvyšší hodnotou i tím, který dává člověku svět jako dar. Člověk, který má k tomuto Bohu úctu a "bojí se ho" (ve smyslu boží bázně, víry, důvěry), chová úctu i ke všemu stvoření a považuje se pouze za jeho správce. 

Jiný pojem, jímž se Kohák zaobírá, je "etika vznešeného lidství". Toto pojetí možná více reflektuje buddhistické nazírání světa a přírody, ale jistě se dá aplikovat i na křesťanství. Tento myšlenkový koncept v křesťanském pojetí chápe člověka jako tvora, který dostal od Boha dostatek rozumu a svobody, aby dokázal využívat přírodu ke svému prospěchu, ale i dostatek zodpovědnosti, aby toto vykonával dobře a v souladu s Božími zákony. V tomto pojetí tedy člověk je nejvyšším z tvorů, ale zároveň je i tím nejodpovědnějším. Obě tyto tendence nalezneme i u jiných ekologicky založených teologů.

== Postoj Vatikánu ==
Problémy životního prostředí a nutnost reagovat na ně si dnes uvědomuje i Svatý stolec. Papež Benedikt XVI. nezřídka připomíná nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí i nelhostejnosti vůči bližním. V jednom z kázání z r. 2007 vyzývá k "autentické lidské ekologii", čímž má na mysli zodpovědný vztah nejen ke stvoření, ale i k bližnímu, "ať už je blízko nebo daleko, v prostoru a čase", a k Bohu, jenž je stvořitelem. V prosinci 2008 hovoří o potřebě chránit nejen zemi, vodu a vzduch, ale také člověka, aby nezničil sám sebe. Jak je vidět, v pojetí Benedikta XVI. je třeba, aby láska k bližnímu, k přírodě i k Bohu šla spolu ruku v ruce. 

Ochrana životního prostředí hraje důležitou roli mimo jiné i v mezikonfesních i mezináboženských rozhovorech na jejich nejvyšších úrovních. V r.2006 se kupříkladu uskutečnilo mezinárodní sympozium „Náboženství, věda a životní prostředí“ na řece Amazonce. Jeho organizátorem byl konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. a sympozium, kterého se zúčastnilo přes 200 vědců, ekologů, náboženských představitelů, včetně představitelů katolické církve, a publicistů, bylo v pořadí již čtvrté svého druhu. Láska ke stvoření, zodpovědnost a nepodléhání pouhým partikulárním zájmům jsou však témata, jež katolická církev nesdílí pouze s jinými křesťanskými konfesemi, ale i s buddhismem, judaismem a islámem. V případě neteistického buddhismu se přitom jedná o významné styčné plochy obou náboženství. 

Svůj postoj vůči životnímu prostředí se snaží Vatikán demonstrovat i navenek. Koncem roku 2008 bylo nainstalováno na střechu Vatikánské auly Pavla VI. 2400 solárních panelů. Tento čin označuje Vatikán za první krok k přechodu k alternativním zdrojům elektrické energie, jež by měly do r. 2020 pokrýt 20% spotřeby elektřiny celého Vatikánu. 

Vatikán tedy zcela zjevně započal cestu "zeleného smýšlení", otázkou je, jak rychle a s jakým odhodláním se po této cestě pustí místní církevní společenství a jednotliví věřící.

== Zdroje ==
Hana Librová: Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm 
Daniel Agnew: Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? http://www.jakyje.net/ekologie.htm 
Aleš Franc: Církev, ekumena a ekologie http://www.apologet.cz/?q=articles/category/20-cirkev-a-politika/id/163-cirkev-ekumena-a-ekologie 
Johana Bronková: K ochraně životního prostředí a lidských práv nestačí deklarace http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=7684 
Johana Bronková: Ekologie a náboženství na vodě http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=6241 
Milan Glaser: Solární panely na střeše vatikánské audienční haly uvedeny do provozu http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=10447

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
[[Etika]] 
[[Environmentální filosofie]] 
[[Trvale udržitelný rozvoj]] 
[[Etický rozměr udržitelného rozvoje]] 
[[Etické problémy vztahu k přírodě]] 

=== Externí odkazy ===
Radio Vaticana: http://www.radiovaticana.cz 
Řád Kapucínů, pokračovatelů odkazu sv. Františka: http://www.kapucini.cz 
Christian Vegetarian Association: http://www.all-creatures.org/cva/mission.htm

[[Kategorie:Studenti PedF]]

Ekologie a katolická církev

2009-01-07T21:40:10Z

Panikova: /* Ekologické tendence v teologii */

== Úvod ==
Náboženské instituce jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev katolická církev] většinou stojí v pozici obhájce etických norem ve společnosti. Je tomu tak v případě interrupce, eutanazie či trestu smrti. Problémy životního prostředí a jeho ochrany však dlouho z pozice církve reflektovány nebyly a v mnohém stále nejsou. Na půdě církve a v teologii můžeme snahy o reflexi ekologické problematiky sledovat teprve zhruba posledních deset let. Velmi inspirativní myšlenky o životním prostředí a vztahu člověka k němu se zrodily především v rámci teologie. Odezvy však přichází v různých podobách i z Vatikánu. Stanovisko Vatikánu je přitom velmi podstatné, jelikož představuje direktivum nebo alespoň inspiraci pro věřící po celém světě.

== Bible a životní prostředí ==
V knize Genesis nalezneme dvě pasáže o stvoření člověka. První ukazuje člověka jako pána tvorstva, jenž byl stvořen k obrazu Božímu a jemuž bylo Bohem požehnáno, aby využíval rostliny a zvířata jako potravu, tedy aby využíval zemi a její dary ve svůj prospěch (Srov. Gn:1, 27-28). Druhá pasáž ovšem popisuje akt stvoření poněkud jinak. Dočítáme se tu, že člověk byl stvořen jako "prach ze země", že byl stvořen z pouhé Boží lásky, ale že sám je to slabý tvor. V tomto druhém popisu stvoření člověk nevystupuje jako vládce nad přírodou, ale jako bytost závislá na vůli Boží, jako každý jiný tvor (Srov. Gn:2,7). 

Katolická církev po dlouhou dobu vycházela v pojetí přírody z první verze stvoření člověka. Takový výklad mýtu o stvoření byl navíc podpořen křesťanskou vírou v to, že Bůh do budoucna nepočítá se světem fyzického stvoření, neboť na pravé křesťany čeká život nebeský (viz Zj:10). Příroda tak byla pojímana jako něco, co člověk může a má využívat bez ohledu na negativní důsledky, které z toho plynou. 

Jedním z prvních "ekologicky smýšlejících" praktiků katolické víry byl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_z_Assisi František z Assisi]. Sv. František pojal hned v počátcích svého obratu k Bohu celou přírodu jako Boží stvoření, jenž je v mnohém rovné člověku. Slunce, měsíc, ptáky na stromech i stromy nazýval bratry a sestrami a skrze ně a s nimi vzdával své díky Bohu. Ve známé modlitbě ''Chvalozpěv na stvoření'' mluví o bratru slunci, sestře luně, o bratru větru, sestře vodě a také o matce Zemi, "která nás živí a slouží nám a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu." To všechno považoval za důkaz Boží lásky a skrze to všechno chtěl Boha chválit. 

V současnosti se rovněž začalo upozorňovat na mnohé pasáže Starého i Nového zákona, které potvrzují jak spiritualitu sv. Františka, tak současné "zelené tendence". Člověk je zde v pozici toho, kdo je stvořen jako ochránce či správce ostatního stvoření, kdo s ním má soucítit a starat se o něj: "Spravedlivý cítí i se svým dobytkem." (Př 12:10) "Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním." (Dt:22,4) "Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat." (Dt: 22,6) apod.

== Ekologické tendence v teologii ==
Ekoteologie či ekologická teologie vychází z takového pojetí světa, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních deset let. Výraznými mysliteli takového ekologikého smýšlení v teologii jsou např. H. Skolimowský, J. Cobb, M. Fox, E. Drewermann a také čeští myslitelé [http://cs.wikipedia.org/wiki/Erazim_Koh%C3%A1k Erazim Kohák] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Heller Jan Heller]. 

Erazim Kohák se ve své známé knize ''Zelená svatozář'' zabývá různými přístupy vztahu člověka k jeho životnímu prostředí. Mezi jinými tu vysvětluje termín "etika boží bázně", který označuje přístup k environmentálním otázkám z pohledu teocentrismu. Tento přístup vychází z myšlenky, že Bůh je nejvyšší hodnotou i tím, který dává člověku svět jako dar. Člověk, který má k tomuto Bohu úctu a "bojí se ho" (ve smyslu boží bázně, víry, důvěry), chová úctu i ke všemu stvoření a považuje se pouze za jeho správce. 

Jiný pojem, jímž se Kohák zaobírá, je "etika vznešeného lidství". Toto pojetí možná více reflektuje buddhistické nazírání světa a přírody, ale jistě se dá aplikovat i na křesťanství. Tento myšlenkový koncept v křesťanském pojetí chápe člověka jako tvora, který dostal od Boha dostatek rozumu a svobody, aby dokázal využívat přírodu ke svému prospěchu, ale i dostatek zodpovědnosti, aby toto vykonával dobře a v souladu s Božími zákony. V tomto pojetí tedy člověk je nejvyšším z tvorů, ale zároveň je i tím nejodpovědnějším. Obě tyto tendence nalezneme i u jiných ekologicky založených teologů.

== Postoj Vatikánu ==
Problémy životního prostředí a nutnost reagovat na ně si dnes uvědomuje i Svatý stolec. Papež Benedikt XVI. nezřídka připomíná nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí i nelhostejnosti vůči bližním. V jednom z kázání z r. 2007 vyzývá k "autentické lidské ekologii", čímž má na mysli zodpovědný vztah nejen ke stvoření, ale i k bližnímu, "ať už je blízko nebo daleko, v prostoru a čase", a k Bohu, jenž je stvořitelem. V prosinci 2008 hovoří o potřebě chránit nejen zemi, vodu a vzduch, ale také člověka, aby nezničil sám sebe. Jak je vidět, v pojetí Benedikta XVI. je třeba, aby láska k bližnímu, k přírodě i k Bohu šla spolu ruku v ruce. 

Ochrana životního prostředí hraje důležitou roli mimo jiné i v mezikonfesních i mezináboženských rozhovorech na jejich nejvyšších úrovních. V r.2006 se kupříkladu uskutečnilo mezinárodní sympozium „Náboženství, věda a životní prostředí“ na řece Amazonce. Jeho organizátorem byl konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. a sympozium, kterého se zúčastnilo přes 200 vědců, ekologů, náboženských představitelů, včetně představitelů katolické církve, a publicistů, bylo v pořadí již čtvrté svého druhu. Láska ke stvoření, zodpovědnost a nepodléhání pouhým partikulárním zájmům jsou však témata, jež katolická církev nesdílí pouze s jinými křesťanskými konfesemi, ale i s buddhismem, judaismem a islámem. V případě neteistického buddhismu se přitom jedná o významné styčné plochy obou náboženství. 

Svůj postoj vůči životnímu prostředí se snaží Vatikán demonstrovat i navenek. Koncem roku 2008 bylo nainstalováno na střechu Vatikánské auly Pavla VI. 2400 solárních panelů. Tento čin označuje Vatikán za první krok k přechodu k alternativním zdrojům elektrické energie, jež by měly do r. 2020 pokrýt 20% spotřeby elektřiny celého Vatikánu. 

Vatikán tedy zcela zjevně započal cestu "zeleného smýšlení", otázkou je, jak rychle a s jakým odhodláním se po této cestě pustí místní církevní společenství a jednotliví věřící.

== Zdroje ==
Hana Librová: Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm 
Daniel Agnew: Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? http://www.jakyje.net/ekologie.htm 
Aleš Franc: Církev, ekumena a ekologie http://www.apologet.cz/?q=articles/category/20-cirkev-a-politika/id/163-cirkev-ekumena-a-ekologie 
Johana Bronková: K ochraně životního prostředí a lidských práv nestačí deklarace http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=7684 
Johana Bronková: Ekologie a náboženství na vodě http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=6241 
Milan Glaser: Solární panely na střeše vatikánské audienční haly uvedeny do provozu http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=10447

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
[[Etika]] 
[[Environmentální filosofie]] 
[[Trvale udržitelný rozvoj]] 
[[Etický rozměr udržitelného rozvoje]] 
[[Etické problémy vztahu k přírodě]] 

=== Externí odkazy ===
Radio Vaticana: http://www.radiovaticana.cz 
Řád Kapucínů, pokračovatelů odkazu sv. Františka: http://www.kapucini.cz 
Christian Vegetarian Association: http://www.all-creatures.org/cva/mission.htm

[[Kategorie:Studenti PedF]]

Ekologie a katolická církev

2009-01-07T21:34:56Z

Panikova: /* Postoj Vatikánu */

== Úvod ==
Náboženské instituce jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev katolická církev] většinou stojí v pozici obhájce etických norem ve společnosti. Je tomu tak v případě interrupce, eutanazie či trestu smrti. Problémy životního prostředí a jeho ochrany však dlouho z pozice církve reflektovány nebyly a v mnohém stále nejsou. Na půdě církve a v teologii můžeme snahy o reflexi ekologické problematiky sledovat teprve zhruba posledních deset let. Velmi inspirativní myšlenky o životním prostředí a vztahu člověka k němu se zrodily především v rámci teologie. Odezvy však přichází v různých podobách i z Vatikánu. Stanovisko Vatikánu je přitom velmi podstatné, jelikož představuje direktivum nebo alespoň inspiraci pro věřící po celém světě.

== Bible a životní prostředí ==
V knize Genesis nalezneme dvě pasáže o stvoření člověka. První ukazuje člověka jako pána tvorstva, jenž byl stvořen k obrazu Božímu a jemuž bylo Bohem požehnáno, aby využíval rostliny a zvířata jako potravu, tedy aby využíval zemi a její dary ve svůj prospěch (Srov. Gn:1, 27-28). Druhá pasáž ovšem popisuje akt stvoření poněkud jinak. Dočítáme se tu, že člověk byl stvořen jako "prach ze země", že byl stvořen z pouhé Boží lásky, ale že sám je to slabý tvor. V tomto druhém popisu stvoření člověk nevystupuje jako vládce nad přírodou, ale jako bytost závislá na vůli Boží, jako každý jiný tvor (Srov. Gn:2,7). 

Katolická církev po dlouhou dobu vycházela v pojetí přírody z první verze stvoření člověka. Takový výklad mýtu o stvoření byl navíc podpořen křesťanskou vírou v to, že Bůh do budoucna nepočítá se světem fyzického stvoření, neboť na pravé křesťany čeká život nebeský (viz Zj:10). Příroda tak byla pojímana jako něco, co člověk může a má využívat bez ohledu na negativní důsledky, které z toho plynou. 

Jedním z prvních "ekologicky smýšlejících" praktiků katolické víry byl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_z_Assisi František z Assisi]. Sv. František pojal hned v počátcích svého obratu k Bohu celou přírodu jako Boží stvoření, jenž je v mnohém rovné člověku. Slunce, měsíc, ptáky na stromech i stromy nazýval bratry a sestrami a skrze ně a s nimi vzdával své díky Bohu. Ve známé modlitbě ''Chvalozpěv na stvoření'' mluví o bratru slunci, sestře luně, o bratru větru, sestře vodě a také o matce Zemi, "která nás živí a slouží nám a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu." To všechno považoval za důkaz Boží lásky a skrze to všechno chtěl Boha chválit. 

V současnosti se rovněž začalo upozorňovat na mnohé pasáže Starého i Nového zákona, které potvrzují jak spiritualitu sv. Františka, tak současné "zelené tendence". Člověk je zde v pozici toho, kdo je stvořen jako ochránce či správce ostatního stvoření, kdo s ním má soucítit a starat se o něj: "Spravedlivý cítí i se svým dobytkem." (Př 12:10) "Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním." (Dt:22,4) "Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat." (Dt: 22,6) apod.

== Ekologické tendence v teologii ==
Ekoteologie či ekologická teologie vycházejí z takového pojetí, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních deset let. Výraznými mysliteli ekologikého smýšlení v teologii jsou např.
H. Skolimowský, J. Cobb, M. Fox, E. Drewermann a také čeští myslitelé [http://cs.wikipedia.org/wiki/Erazim_Koh%C3%A1k Erazim Kohák] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Heller Jan Heller]. 

Erazim Kohák se ve své známé knize ''Zelená svatozář'' zabývá různými přístupy vztahu člověka k jeho životnímu prostředí. Mezi jinými tu vysvětluje termín "etika boží bázně". Ten značí přístup k environmentálním otázkám z pohledu teocentrismu. Tento přístup vychází z takového pojetí světa, kde Bůh je nejvyšší hodnotou a tím, který dává člověku svět jako dar. Člověk, který má k tomuto Bohu úctu a "bojí se ho" (ve smyslu boží bázně, víry, důvěry), a chová tedy úctu i ke všemu stvoření a považuje se pouze za jeho správce. 

Jiný pojem, jímž se Kohák zaobírá, je "etika vznešeného lidství". Toto pojetí možná více reflektuje buddhistické nazírání světa a přírody, ale jistě se dá aplikovat i na křesťanství. V takovém případě je člověk pojat jako takový, který dostal od Boha dostatek rozumu a svobody, aby dokázal využívat přírodu ke svému prospěchu, ale i dostatek zodpovědnosti, aby toto vykonával dobře a v souladu s Božími zákony. V tomto pojetí tedy člověk je nejvyšším z tvorů, ale zároveň je i tím nejodpovědnějším. Obě tyto tendence nalezneme i u jiných ekologicky založených teologů.

== Postoj Vatikánu ==
Problémy životního prostředí a nutnost reagovat na ně si dnes uvědomuje i Svatý stolec. Papež Benedikt XVI. nezřídka připomíná nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí i nelhostejnosti vůči bližním. V jednom z kázání z r. 2007 vyzývá k "autentické lidské ekologii", čímž má na mysli zodpovědný vztah nejen ke stvoření, ale i k bližnímu, "ať už je blízko nebo daleko, v prostoru a čase", a k Bohu, jenž je stvořitelem. V prosinci 2008 hovoří o potřebě chránit nejen zemi, vodu a vzduch, ale také člověka, aby nezničil sám sebe. Jak je vidět, v pojetí Benedikta XVI. je třeba, aby láska k bližnímu, k přírodě i k Bohu šla spolu ruku v ruce. 

Ochrana životního prostředí hraje důležitou roli mimo jiné i v mezikonfesních i mezináboženských rozhovorech na jejich nejvyšších úrovních. V r.2006 se kupříkladu uskutečnilo mezinárodní sympozium „Náboženství, věda a životní prostředí“ na řece Amazonce. Jeho organizátorem byl konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. a sympozium, kterého se zúčastnilo přes 200 vědců, ekologů, náboženských představitelů, včetně představitelů katolické církve, a publicistů, bylo v pořadí již čtvrté svého druhu. Láska ke stvoření, zodpovědnost a nepodléhání pouhým partikulárním zájmům jsou však témata, jež katolická církev nesdílí pouze s jinými křesťanskými konfesemi, ale i s buddhismem, judaismem a islámem. V případě neteistického buddhismu se přitom jedná o významné styčné plochy obou náboženství. 

Svůj postoj vůči životnímu prostředí se snaží Vatikán demonstrovat i navenek. Koncem roku 2008 bylo nainstalováno na střechu Vatikánské auly Pavla VI. 2400 solárních panelů. Tento čin označuje Vatikán za první krok k přechodu k alternativním zdrojům elektrické energie, jež by měly do r. 2020 pokrýt 20% spotřeby elektřiny celého Vatikánu. 

Vatikán tedy zcela zjevně započal cestu "zeleného smýšlení", otázkou je, jak rychle a s jakým odhodláním se po této cestě pustí místní církevní společenství a jednotliví věřící.

== Zdroje ==
Hana Librová: Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm 
Daniel Agnew: Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? http://www.jakyje.net/ekologie.htm 
Aleš Franc: Církev, ekumena a ekologie http://www.apologet.cz/?q=articles/category/20-cirkev-a-politika/id/163-cirkev-ekumena-a-ekologie 
Johana Bronková: K ochraně životního prostředí a lidských práv nestačí deklarace http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=7684 
Johana Bronková: Ekologie a náboženství na vodě http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=6241 
Milan Glaser: Solární panely na střeše vatikánské audienční haly uvedeny do provozu http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=10447

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
[[Etika]] 
[[Environmentální filosofie]] 
[[Trvale udržitelný rozvoj]] 
[[Etický rozměr udržitelného rozvoje]] 
[[Etické problémy vztahu k přírodě]] 

=== Externí odkazy ===
Radio Vaticana: http://www.radiovaticana.cz 
Řád Kapucínů, pokračovatelů odkazu sv. Františka: http://www.kapucini.cz 
Christian Vegetarian Association: http://www.all-creatures.org/cva/mission.htm

[[Kategorie:Studenti PedF]]

Ekologie a katolická církev

2009-01-07T19:08:20Z

Panikova: /* Postoj Vatikánu */

== Úvod ==
Náboženské instituce jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev katolická církev] většinou stojí v pozici obhájce etických norem ve společnosti. Je tomu tak v případě interrupce, eutanazie či trestu smrti. Problémy životního prostředí a jeho ochrany však dlouho z pozice církve reflektovány nebyly a v mnohém stále nejsou. Na půdě církve a v teologii můžeme snahy o reflexi ekologické problematiky sledovat teprve zhruba posledních deset let. Velmi inspirativní myšlenky o životním prostředí a vztahu člověka k němu se zrodily především v rámci teologie. Odezvy však přichází v různých podobách i z Vatikánu. Stanovisko Vatikánu je přitom velmi podstatné, jelikož představuje direktivum nebo alespoň inspiraci pro věřící po celém světě.

== Bible a životní prostředí ==
V knize Genesis nalezneme dvě pasáže o stvoření člověka. První ukazuje člověka jako pána tvorstva, jenž byl stvořen k obrazu Božímu a jemuž bylo Bohem požehnáno, aby využíval rostliny a zvířata jako potravu, tedy aby využíval zemi a její dary ve svůj prospěch (Srov. Gn:1, 27-28). Druhá pasáž ovšem popisuje akt stvoření poněkud jinak. Dočítáme se tu, že člověk byl stvořen jako "prach ze země", že byl stvořen z pouhé Boží lásky, ale že sám je to slabý tvor. V tomto druhém popisu stvoření člověk nevystupuje jako vládce nad přírodou, ale jako bytost závislá na vůli Boží, jako každý jiný tvor (Srov. Gn:2,7). 

Katolická církev po dlouhou dobu vycházela v pojetí přírody z první verze stvoření člověka. Takový výklad mýtu o stvoření byl navíc podpořen křesťanskou vírou v to, že Bůh do budoucna nepočítá se světem fyzického stvoření, neboť na pravé křesťany čeká život nebeský (viz Zj:10). Příroda tak byla pojímana jako něco, co člověk může a má využívat bez ohledu na negativní důsledky, které z toho plynou. 

Jedním z prvních "ekologicky smýšlejících" praktiků katolické víry byl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_z_Assisi František z Assisi]. Sv. František pojal hned v počátcích svého obratu k Bohu celou přírodu jako Boží stvoření, jenž je v mnohém rovné člověku. Slunce, měsíc, ptáky na stromech i stromy nazýval bratry a sestrami a skrze ně a s nimi vzdával své díky Bohu. Ve známé modlitbě ''Chvalozpěv na stvoření'' mluví o bratru slunci, sestře luně, o bratru větru, sestře vodě a také o matce Zemi, "která nás živí a slouží nám a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu." To všechno považoval za důkaz Boží lásky a skrze to všechno chtěl Boha chválit. 

V současnosti se rovněž začalo upozorňovat na mnohé pasáže Starého i Nového zákona, které potvrzují jak spiritualitu sv. Františka, tak současné "zelené tendence". Člověk je zde v pozici toho, kdo je stvořen jako ochránce či správce ostatního stvoření, kdo s ním má soucítit a starat se o něj: "Spravedlivý cítí i se svým dobytkem." (Př 12:10) "Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním." (Dt:22,4) "Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat." (Dt: 22,6) apod.

== Ekologické tendence v teologii ==
Ekoteologie či ekologická teologie vycházejí z takového pojetí, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních deset let. Výraznými mysliteli ekologikého smýšlení v teologii jsou např.
H. Skolimowský, J. Cobb, M. Fox, E. Drewermann a také čeští myslitelé [http://cs.wikipedia.org/wiki/Erazim_Koh%C3%A1k Erazim Kohák] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Heller Jan Heller]. 

Erazim Kohák se ve své známé knize ''Zelená svatozář'' zabývá různými přístupy vztahu člověka k jeho životnímu prostředí. Mezi jinými tu vysvětluje termín "etika boží bázně". Ten značí přístup k environmentálním otázkám z pohledu teocentrismu. Tento přístup vychází z takového pojetí světa, kde Bůh je nejvyšší hodnotou a tím, který dává člověku svět jako dar. Člověk, který má k tomuto Bohu úctu a "bojí se ho" (ve smyslu boží bázně, víry, důvěry), a chová tedy úctu i ke všemu stvoření a považuje se pouze za jeho správce. 

Jiný pojem, jímž se Kohák zaobírá, je "etika vznešeného lidství". Toto pojetí možná více reflektuje buddhistické nazírání světa a přírody, ale jistě se dá aplikovat i na křesťanství. V takovém případě je člověk pojat jako takový, který dostal od Boha dostatek rozumu a svobody, aby dokázal využívat přírodu ke svému prospěchu, ale i dostatek zodpovědnosti, aby toto vykonával dobře a v souladu s Božími zákony. V tomto pojetí tedy člověk je nejvyšším z tvorů, ale zároveň je i tím nejodpovědnějším. Obě tyto tendence nalezneme i u jiných ekologicky založených teologů.

== Postoj Vatikánu ==
Problémy životního prostředí a nutnost reagovat na ně si dnes uvědomuje i Svatý stolec. Papež Benedikt XVI. nezřídka připomíná nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí i nelhostejnosti vůči bližním. V jednom z kázání z r. 2007 vyzývá k "autentické lidské ekologii", čímž má na mysli zodpovědný vztah nejen ke stvoření, ale i k bližnímu, "ať už je blízko nebo daleko, v prostoru a čase", a k Bohu, jenž je stvořitelem. V prosinci 2008 hovoří o potřebě chránit nejen zemi, vodu a vzduch, ale také člověka, aby nezničil sám sebe. Jak je vidět, v pojetí Benedikta XVI. je třeba, aby láska k bližnímu, k přírodě i k Bohu šla spolu ruku v ruce. 

Ochrana životního prostředí hraje důležitou roli mimo jiné i v mezikonfesních i mezináboženských rozhovorech na jejich nejvyšších úrovních. V r.2006 se kupříkladu uskutečnilo mezinárodní sympozium „Náboženství, věda a životní prostředí“ na řece Amazonce. Jeho organizátorem byl konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. a sympozium, kterého se zúčastnilo přes 200 vědců, ekologů, náboženských představitelů, včetně představitelů katolické církve a publicistů, bylo v pořadí již čtvrté svého druhu. Láska ke stvoření, zodpovědnost a nepodléhání pouhým partikulárním zájmům jsou ovšem témata, jež katolická církev nesdílí pouze s jinými křesťanskými konfesemi, ale i s buddhismem, judaismem a islámem. 

Svůj postoj vůči životnímu prostředí se snaží Vatikán demonstrovat i navenek. Koncem roku 2008 bylo nainstalováno na střechu Vatikánské auly Pavla VI. 2400 solárních panelů. Tento čin označuje Vatikán za první krok k přechodu k alternativním zdrojům elektrické energie, jež by měla do roku 2020 pokrýt 20% spotřeby elektřiny celého Vatikánu. 

Vatikán tedy započal cestu zeleného smýšlení, otázkou je, jak rychle a s jakým odhodláním se po této cestě pustí místní církevní společenství a jednotlivý věřící.

== Zdroje ==
Hana Librová: Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm 
Daniel Agnew: Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? http://www.jakyje.net/ekologie.htm 
Aleš Franc: Církev, ekumena a ekologie http://www.apologet.cz/?q=articles/category/20-cirkev-a-politika/id/163-cirkev-ekumena-a-ekologie 
Johana Bronková: K ochraně životního prostředí a lidských práv nestačí deklarace http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=7684 
Johana Bronková: Ekologie a náboženství na vodě http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=6241 
Milan Glaser: Solární panely na střeše vatikánské audienční haly uvedeny do provozu http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=10447

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
[[Etika]] 
[[Environmentální filosofie]] 
[[Trvale udržitelný rozvoj]] 
[[Etický rozměr udržitelného rozvoje]] 
[[Etické problémy vztahu k přírodě]] 

=== Externí odkazy ===
Radio Vaticana: http://www.radiovaticana.cz 
Řád Kapucínů, pokračovatelů odkazu sv. Františka: http://www.kapucini.cz 
Christian Vegetarian Association: http://www.all-creatures.org/cva/mission.htm

[[Kategorie:Studenti PedF]]

Ekologie a katolická církev

2009-01-07T19:08:07Z

Panikova: /* Postoj Vatikánu */

== Úvod ==
Náboženské instituce jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev katolická církev] většinou stojí v pozici obhájce etických norem ve společnosti. Je tomu tak v případě interrupce, eutanazie či trestu smrti. Problémy životního prostředí a jeho ochrany však dlouho z pozice církve reflektovány nebyly a v mnohém stále nejsou. Na půdě církve a v teologii můžeme snahy o reflexi ekologické problematiky sledovat teprve zhruba posledních deset let. Velmi inspirativní myšlenky o životním prostředí a vztahu člověka k němu se zrodily především v rámci teologie. Odezvy však přichází v různých podobách i z Vatikánu. Stanovisko Vatikánu je přitom velmi podstatné, jelikož představuje direktivum nebo alespoň inspiraci pro věřící po celém světě.

== Bible a životní prostředí ==
V knize Genesis nalezneme dvě pasáže o stvoření člověka. První ukazuje člověka jako pána tvorstva, jenž byl stvořen k obrazu Božímu a jemuž bylo Bohem požehnáno, aby využíval rostliny a zvířata jako potravu, tedy aby využíval zemi a její dary ve svůj prospěch (Srov. Gn:1, 27-28). Druhá pasáž ovšem popisuje akt stvoření poněkud jinak. Dočítáme se tu, že člověk byl stvořen jako "prach ze země", že byl stvořen z pouhé Boží lásky, ale že sám je to slabý tvor. V tomto druhém popisu stvoření člověk nevystupuje jako vládce nad přírodou, ale jako bytost závislá na vůli Boží, jako každý jiný tvor (Srov. Gn:2,7). 

Katolická církev po dlouhou dobu vycházela v pojetí přírody z první verze stvoření člověka. Takový výklad mýtu o stvoření byl navíc podpořen křesťanskou vírou v to, že Bůh do budoucna nepočítá se světem fyzického stvoření, neboť na pravé křesťany čeká život nebeský (viz Zj:10). Příroda tak byla pojímana jako něco, co člověk může a má využívat bez ohledu na negativní důsledky, které z toho plynou. 

Jedním z prvních "ekologicky smýšlejících" praktiků katolické víry byl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_z_Assisi František z Assisi]. Sv. František pojal hned v počátcích svého obratu k Bohu celou přírodu jako Boží stvoření, jenž je v mnohém rovné člověku. Slunce, měsíc, ptáky na stromech i stromy nazýval bratry a sestrami a skrze ně a s nimi vzdával své díky Bohu. Ve známé modlitbě ''Chvalozpěv na stvoření'' mluví o bratru slunci, sestře luně, o bratru větru, sestře vodě a také o matce Zemi, "která nás živí a slouží nám a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu." To všechno považoval za důkaz Boží lásky a skrze to všechno chtěl Boha chválit. 

V současnosti se rovněž začalo upozorňovat na mnohé pasáže Starého i Nového zákona, které potvrzují jak spiritualitu sv. Františka, tak současné "zelené tendence". Člověk je zde v pozici toho, kdo je stvořen jako ochránce či správce ostatního stvoření, kdo s ním má soucítit a starat se o něj: "Spravedlivý cítí i se svým dobytkem." (Př 12:10) "Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním." (Dt:22,4) "Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat." (Dt: 22,6) apod.

== Ekologické tendence v teologii ==
Ekoteologie či ekologická teologie vycházejí z takového pojetí, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních deset let. Výraznými mysliteli ekologikého smýšlení v teologii jsou např.
H. Skolimowský, J. Cobb, M. Fox, E. Drewermann a také čeští myslitelé [http://cs.wikipedia.org/wiki/Erazim_Koh%C3%A1k Erazim Kohák] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Heller Jan Heller]. 

Erazim Kohák se ve své známé knize ''Zelená svatozář'' zabývá různými přístupy vztahu člověka k jeho životnímu prostředí. Mezi jinými tu vysvětluje termín "etika boží bázně". Ten značí přístup k environmentálním otázkám z pohledu teocentrismu. Tento přístup vychází z takového pojetí světa, kde Bůh je nejvyšší hodnotou a tím, který dává člověku svět jako dar. Člověk, který má k tomuto Bohu úctu a "bojí se ho" (ve smyslu boží bázně, víry, důvěry), a chová tedy úctu i ke všemu stvoření a považuje se pouze za jeho správce. 

Jiný pojem, jímž se Kohák zaobírá, je "etika vznešeného lidství". Toto pojetí možná více reflektuje buddhistické nazírání světa a přírody, ale jistě se dá aplikovat i na křesťanství. V takovém případě je člověk pojat jako takový, který dostal od Boha dostatek rozumu a svobody, aby dokázal využívat přírodu ke svému prospěchu, ale i dostatek zodpovědnosti, aby toto vykonával dobře a v souladu s Božími zákony. V tomto pojetí tedy člověk je nejvyšším z tvorů, ale zároveň je i tím nejodpovědnějším. Obě tyto tendence nalezneme i u jiných ekologicky založených teologů.

== Postoj Vatikánu ==
Problémy životního prostředí a nutnost reagovat na ně si dnes uvědomuje i Svatý stolec. Papež Benedikt XVI. nezřídka připomíná nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí i nelhostejnosti vůči bližním. V jednom z kázání z r. 2007 vyzývá k "autentické lidské ekologii", čímž má na mysli zodpovědný vztah nejen ke stvoření, ale i k bližnímu, "ať už je blízko nebo daleko, v prostoru a čase", a k Bohu, jenž je stvořitelem. V prosinci 2008 hovoří o potřebě chránit nejen zemi, vodu a vzduch, ale také člověka, aby nezničil sám sebe. Jak je vidět, v pojetí Benedikta XVI. je třeba, aby láska k bližnímu, k přírodě i k Bohu šla spolu ruku v ruce. 

Ochrana životního prostředí hraje důležitou roli mimo jiné i v mezikonfesních i mezináboženských rozhovorech na jejich nejvyšších úrovních. V r.2006 se kupříkladu uskutečnilo mezinárodní sympozium „Náboženství, věda a životní prostředí“ na řece Amazonce. Jeho organizátorem byl konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. a sympozium, kterého se zúčastnilo přes 200 vědců, ekologů, náboženských představitelů, včetně představitelů katolické církve a publicistů, bylo v pořadí již čtvrté svého druhu. Láska ke stvoření, zodpovědnost a nepodléhání pouhým partikulárním zájmům jsou ovšem témata, jež katolická církev nesdílí pouze s jinými křesťanskými konfesemi, ale i s buddhismem, judaismem a islámem. 

Svůj postoj vůči životnímu prostředí se snaží Vatikán demonstrovat i navenek. Koncem roku 2008 bylo nainstalováno na střechu Vatikánské auly Pavla VI. 2400 solárních panelů. Tento čin označuje Vatikán za první krok k přechodu k alternativním zdrojům elektrické energie, jež by měla do roku 2020 pokrýt 20% spotřeby elektřiny celého Vatikánu. 

Vatikán tedy započal cestu zeleného smýšlení, otázkou je, jak rychle a s jakým odhodláním se po této cestě pustí místní církevní společenství a jednotlivý věřící.

== Zdroje ==
Hana Librová: Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm 
Daniel Agnew: Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? http://www.jakyje.net/ekologie.htm 
Aleš Franc: Církev, ekumena a ekologie http://www.apologet.cz/?q=articles/category/20-cirkev-a-politika/id/163-cirkev-ekumena-a-ekologie 
Johana Bronková: K ochraně životního prostředí a lidských práv nestačí deklarace http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=7684 
Johana Bronková: Ekologie a náboženství na vodě http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=6241 
Milan Glaser: Solární panely na střeše vatikánské audienční haly uvedeny do provozu http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=10447

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
[[Etika]] 
[[Environmentální filosofie]] 
[[Trvale udržitelný rozvoj]] 
[[Etický rozměr udržitelného rozvoje]] 
[[Etické problémy vztahu k přírodě]] 

=== Externí odkazy ===
Radio Vaticana: http://www.radiovaticana.cz 
Řád Kapucínů, pokračovatelů odkazu sv. Františka: http://www.kapucini.cz 
Christian Vegetarian Association: http://www.all-creatures.org/cva/mission.htm

[[Kategorie:Studenti PedF]]

Ekologie a katolická církev

2009-01-07T17:35:13Z

Panikova: /* Externí odkazy */

== Úvod ==
Náboženské instituce jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev katolická církev] většinou stojí v pozici obhájce etických norem ve společnosti. Je tomu tak v případě interrupce, eutanazie či trestu smrti. Problémy životního prostředí a jeho ochrany však dlouho z pozice církve reflektovány nebyly a v mnohém stále nejsou. Na půdě církve a v teologii můžeme snahy o reflexi ekologické problematiky sledovat teprve zhruba posledních deset let. Velmi inspirativní myšlenky o životním prostředí a vztahu člověka k němu se zrodily především v rámci teologie. Odezvy však přichází v různých podobách i z Vatikánu. Stanovisko Vatikánu je přitom velmi podstatné, jelikož představuje direktivum nebo alespoň inspiraci pro věřící po celém světě.

== Bible a životní prostředí ==
V knize Genesis nalezneme dvě pasáže o stvoření člověka. První ukazuje člověka jako pána tvorstva, jenž byl stvořen k obrazu Božímu a jemuž bylo Bohem požehnáno, aby využíval rostliny a zvířata jako potravu, tedy aby využíval zemi a její dary ve svůj prospěch (Srov. Gn:1, 27-28). Druhá pasáž ovšem popisuje akt stvoření poněkud jinak. Dočítáme se tu, že člověk byl stvořen jako "prach ze země", že byl stvořen z pouhé Boží lásky, ale že sám je to slabý tvor. V tomto druhém popisu stvoření člověk nevystupuje jako vládce nad přírodou, ale jako bytost závislá na vůli Boží, jako každý jiný tvor (Srov. Gn:2,7). 

Katolická církev po dlouhou dobu vycházela v pojetí přírody z první verze stvoření člověka. Takový výklad mýtu o stvoření byl navíc podpořen křesťanskou vírou v to, že Bůh do budoucna nepočítá se světem fyzického stvoření, neboť na pravé křesťany čeká život nebeský (viz Zj:10). Příroda tak byla pojímana jako něco, co člověk může a má využívat bez ohledu na negativní důsledky, které z toho plynou. 

Jedním z prvních "ekologicky smýšlejících" praktiků katolické víry byl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_z_Assisi František z Assisi]. Sv. František pojal hned v počátcích svého obratu k Bohu celou přírodu jako Boží stvoření, jenž je v mnohém rovné člověku. Slunce, měsíc, ptáky na stromech i stromy nazýval bratry a sestrami a skrze ně a s nimi vzdával své díky Bohu. Ve známé modlitbě ''Chvalozpěv na stvoření'' mluví o bratru slunci, sestře luně, o bratru větru, sestře vodě a také o matce Zemi, "která nás živí a slouží nám a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu." To všechno považoval za důkaz Boží lásky a skrze to všechno chtěl Boha chválit. 

V současnosti se rovněž začalo upozorňovat na mnohé pasáže Starého i Nového zákona, které potvrzují jak spiritualitu sv. Františka, tak současné "zelené tendence". Člověk je zde v pozici toho, kdo je stvořen jako ochránce či správce ostatního stvoření, kdo s ním má soucítit a starat se o něj: "Spravedlivý cítí i se svým dobytkem." (Př 12:10) "Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním." (Dt:22,4) "Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat." (Dt: 22,6) apod.

== Ekologické tendence v teologii ==
Ekoteologie či ekologická teologie vycházejí z takového pojetí, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních deset let. Výraznými mysliteli ekologikého smýšlení v teologii jsou např.
H. Skolimowský, J. Cobb, M. Fox, E. Drewermann a také čeští myslitelé [http://cs.wikipedia.org/wiki/Erazim_Koh%C3%A1k Erazim Kohák] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Heller Jan Heller]. 

Erazim Kohák se ve své známé knize ''Zelená svatozář'' zabývá různými přístupy vztahu člověka k jeho životnímu prostředí. Mezi jinými tu vysvětluje termín "etika boží bázně". Ten značí přístup k environmentálním otázkám z pohledu teocentrismu. Tento přístup vychází z takového pojetí světa, kde Bůh je nejvyšší hodnotou a tím, který dává člověku svět jako dar. Člověk, který má k tomuto Bohu úctu a "bojí se ho" (ve smyslu boží bázně, víry, důvěry), a chová tedy úctu i ke všemu stvoření a považuje se pouze za jeho správce. 

Jiný pojem, jímž se Kohák zaobírá, je "etika vznešeného lidství". Toto pojetí možná více reflektuje buddhistické nazírání světa a přírody, ale jistě se dá aplikovat i na křesťanství. V takovém případě je člověk pojat jako takový, který dostal od Boha dostatek rozumu a svobody, aby dokázal využívat přírodu ke svému prospěchu, ale i dostatek zodpovědnosti, aby toto vykonával dobře a v souladu s Božími zákony. V tomto pojetí tedy člověk je nejvyšším z tvorů, ale zároveň je i tím nejodpovědnějším. Obě tyto tendence nalezneme i u jiných ekologicky založených teologů.

== Postoj Vatikánu ==
Problémy životního prostředí a nutnost reagovat na ně si dnes dobře uvědomuje i Svatý stolec. Papež Benedikt XVI. nezřídka připomíná nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí i nelhostejnosti vůči lidem. V jednom z kázání r. 2007 vyzývá k "autentické lidské ekologii", čímž má na mysli zodpovědný vztah nejen ke stvoření, ale i k bližnímu, "ať už je blízko nebo daleko, v prostoru a čase", a k Bohu, jenž je stvořitelem. V prosinci 2008 hovoří o potřebě chránit nejen zemi, vodu a vzduch, ale také člověka, aby nezničil sám sebe. Jak je vidět, v pojetí Benedikta XVI. je třeba, aby láska k bližnímu, k přírodě i k Bohu šla spolu ruku v ruce. 

Ochrana životního prostředí hraje důležitou roli mimo jiné i v mezikonfesních i mezináboženských rozhovorech na jejich nejvyšších úrovních. V r.2006 se kupříkladu uskutečnilo mezinárodní sympozium „Náboženství, věda a životní prostředí“ na řece Amazonce. Jeho organizátorem byl konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. a sympozium, kterého se zúčastnilo přes 200 vědců, ekologů, náboženských představitelů a publicistů, bylo v pořadí již čtvrté svého druhu. Láska ke stvoření, zodpovědnost a nepodléhání pouhým partikulárním zájmům jsou ovšem témata, jež katolická církev nesdílí pouze s jinými křesťanskými konfesemi, ale i s buddhismem, judaismem a islámem. 

Svůj postoj vůči životnímu prostředí se snaží Vatikán demonstrovat i navenek. Koncem roku 2008 bylo nainstalováno na střechu Vatikánské auly Pavla VI. 2400 solárních panelů. Tento čin označuje Vatikán za první krok k přechodu k alternativním zdrojům elektrické energie, jež by měla do roku 2020 pokrýt 20% spotřeby elektřiny celého Vatikánu.

== Zdroje ==
Hana Librová: Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm 
Daniel Agnew: Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? http://www.jakyje.net/ekologie.htm 
Aleš Franc: Církev, ekumena a ekologie http://www.apologet.cz/?q=articles/category/20-cirkev-a-politika/id/163-cirkev-ekumena-a-ekologie 
Johana Bronková: K ochraně životního prostředí a lidských práv nestačí deklarace http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=7684 
Johana Bronková: Ekologie a náboženství na vodě http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=6241 
Milan Glaser: Solární panely na střeše vatikánské audienční haly uvedeny do provozu http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=10447

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
[[Etika]] 
[[Environmentální filosofie]] 
[[Trvale udržitelný rozvoj]] 
[[Etický rozměr udržitelného rozvoje]] 
[[Etické problémy vztahu k přírodě]] 

=== Externí odkazy ===
Radio Vaticana: http://www.radiovaticana.cz 
Řád Kapucínů, pokračovatelů odkazu sv. Františka: http://www.kapucini.cz 
Christian Vegetarian Association: http://www.all-creatures.org/cva/mission.htm

[[Kategorie:Studenti PedF]]

Ekologie a katolická církev

2009-01-07T17:34:23Z

Panikova: /* Externí odkazy */

== Úvod ==
Náboženské instituce jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev katolická církev] většinou stojí v pozici obhájce etických norem ve společnosti. Je tomu tak v případě interrupce, eutanazie či trestu smrti. Problémy životního prostředí a jeho ochrany však dlouho z pozice církve reflektovány nebyly a v mnohém stále nejsou. Na půdě církve a v teologii můžeme snahy o reflexi ekologické problematiky sledovat teprve zhruba posledních deset let. Velmi inspirativní myšlenky o životním prostředí a vztahu člověka k němu se zrodily především v rámci teologie. Odezvy však přichází v různých podobách i z Vatikánu. Stanovisko Vatikánu je přitom velmi podstatné, jelikož představuje direktivum nebo alespoň inspiraci pro věřící po celém světě.

== Bible a životní prostředí ==
V knize Genesis nalezneme dvě pasáže o stvoření člověka. První ukazuje člověka jako pána tvorstva, jenž byl stvořen k obrazu Božímu a jemuž bylo Bohem požehnáno, aby využíval rostliny a zvířata jako potravu, tedy aby využíval zemi a její dary ve svůj prospěch (Srov. Gn:1, 27-28). Druhá pasáž ovšem popisuje akt stvoření poněkud jinak. Dočítáme se tu, že člověk byl stvořen jako "prach ze země", že byl stvořen z pouhé Boží lásky, ale že sám je to slabý tvor. V tomto druhém popisu stvoření člověk nevystupuje jako vládce nad přírodou, ale jako bytost závislá na vůli Boží, jako každý jiný tvor (Srov. Gn:2,7). 

Katolická církev po dlouhou dobu vycházela v pojetí přírody z první verze stvoření člověka. Takový výklad mýtu o stvoření byl navíc podpořen křesťanskou vírou v to, že Bůh do budoucna nepočítá se světem fyzického stvoření, neboť na pravé křesťany čeká život nebeský (viz Zj:10). Příroda tak byla pojímana jako něco, co člověk může a má využívat bez ohledu na negativní důsledky, které z toho plynou. 

Jedním z prvních "ekologicky smýšlejících" praktiků katolické víry byl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_z_Assisi František z Assisi]. Sv. František pojal hned v počátcích svého obratu k Bohu celou přírodu jako Boží stvoření, jenž je v mnohém rovné člověku. Slunce, měsíc, ptáky na stromech i stromy nazýval bratry a sestrami a skrze ně a s nimi vzdával své díky Bohu. Ve známé modlitbě ''Chvalozpěv na stvoření'' mluví o bratru slunci, sestře luně, o bratru větru, sestře vodě a také o matce Zemi, "která nás živí a slouží nám a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu." To všechno považoval za důkaz Boží lásky a skrze to všechno chtěl Boha chválit. 

V současnosti se rovněž začalo upozorňovat na mnohé pasáže Starého i Nového zákona, které potvrzují jak spiritualitu sv. Františka, tak současné "zelené tendence". Člověk je zde v pozici toho, kdo je stvořen jako ochránce či správce ostatního stvoření, kdo s ním má soucítit a starat se o něj: "Spravedlivý cítí i se svým dobytkem." (Př 12:10) "Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním." (Dt:22,4) "Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat." (Dt: 22,6) apod.

== Ekologické tendence v teologii ==
Ekoteologie či ekologická teologie vycházejí z takového pojetí, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních deset let. Výraznými mysliteli ekologikého smýšlení v teologii jsou např.
H. Skolimowský, J. Cobb, M. Fox, E. Drewermann a také čeští myslitelé [http://cs.wikipedia.org/wiki/Erazim_Koh%C3%A1k Erazim Kohák] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Heller Jan Heller]. 

Erazim Kohák se ve své známé knize ''Zelená svatozář'' zabývá různými přístupy vztahu člověka k jeho životnímu prostředí. Mezi jinými tu vysvětluje termín "etika boží bázně". Ten značí přístup k environmentálním otázkám z pohledu teocentrismu. Tento přístup vychází z takového pojetí světa, kde Bůh je nejvyšší hodnotou a tím, který dává člověku svět jako dar. Člověk, který má k tomuto Bohu úctu a "bojí se ho" (ve smyslu boží bázně, víry, důvěry), a chová tedy úctu i ke všemu stvoření a považuje se pouze za jeho správce. 

Jiný pojem, jímž se Kohák zaobírá, je "etika vznešeného lidství". Toto pojetí možná více reflektuje buddhistické nazírání světa a přírody, ale jistě se dá aplikovat i na křesťanství. V takovém případě je člověk pojat jako takový, který dostal od Boha dostatek rozumu a svobody, aby dokázal využívat přírodu ke svému prospěchu, ale i dostatek zodpovědnosti, aby toto vykonával dobře a v souladu s Božími zákony. V tomto pojetí tedy člověk je nejvyšším z tvorů, ale zároveň je i tím nejodpovědnějším. Obě tyto tendence nalezneme i u jiných ekologicky založených teologů.

== Postoj Vatikánu ==
Problémy životního prostředí a nutnost reagovat na ně si dnes dobře uvědomuje i Svatý stolec. Papež Benedikt XVI. nezřídka připomíná nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí i nelhostejnosti vůči lidem. V jednom z kázání r. 2007 vyzývá k "autentické lidské ekologii", čímž má na mysli zodpovědný vztah nejen ke stvoření, ale i k bližnímu, "ať už je blízko nebo daleko, v prostoru a čase", a k Bohu, jenž je stvořitelem. V prosinci 2008 hovoří o potřebě chránit nejen zemi, vodu a vzduch, ale také člověka, aby nezničil sám sebe. Jak je vidět, v pojetí Benedikta XVI. je třeba, aby láska k bližnímu, k přírodě i k Bohu šla spolu ruku v ruce. 

Ochrana životního prostředí hraje důležitou roli mimo jiné i v mezikonfesních i mezináboženských rozhovorech na jejich nejvyšších úrovních. V r.2006 se kupříkladu uskutečnilo mezinárodní sympozium „Náboženství, věda a životní prostředí“ na řece Amazonce. Jeho organizátorem byl konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. a sympozium, kterého se zúčastnilo přes 200 vědců, ekologů, náboženských představitelů a publicistů, bylo v pořadí již čtvrté svého druhu. Láska ke stvoření, zodpovědnost a nepodléhání pouhým partikulárním zájmům jsou ovšem témata, jež katolická církev nesdílí pouze s jinými křesťanskými konfesemi, ale i s buddhismem, judaismem a islámem. 

Svůj postoj vůči životnímu prostředí se snaží Vatikán demonstrovat i navenek. Koncem roku 2008 bylo nainstalováno na střechu Vatikánské auly Pavla VI. 2400 solárních panelů. Tento čin označuje Vatikán za první krok k přechodu k alternativním zdrojům elektrické energie, jež by měla do roku 2020 pokrýt 20% spotřeby elektřiny celého Vatikánu.

== Zdroje ==
Hana Librová: Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm 
Daniel Agnew: Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? http://www.jakyje.net/ekologie.htm 
Aleš Franc: Církev, ekumena a ekologie http://www.apologet.cz/?q=articles/category/20-cirkev-a-politika/id/163-cirkev-ekumena-a-ekologie 
Johana Bronková: K ochraně životního prostředí a lidských práv nestačí deklarace http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=7684 
Johana Bronková: Ekologie a náboženství na vodě http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=6241 
Milan Glaser: Solární panely na střeše vatikánské audienční haly uvedeny do provozu http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=10447

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
[[Etika]] 
[[Environmentální filosofie]] 
[[Trvale udržitelný rozvoj]] 
[[Etický rozměr udržitelného rozvoje]] 
[[Etické problémy vztahu k přírodě]] 

=== Externí odkazy ===
Christian Vegetarian Association: http://www.all-creatures.org/cva/mission.htm 
Řád Kapucínů, pokračovatelů odkazu sv. Františka: http://www.kapucini.cz 
Radio Vaticana: http://www.radiovaticana.cz

[[Kategorie:Studenti PedF]]

Ekologie a katolická církev

2009-01-07T17:33:38Z

Panikova: /* Externí odkazy */

== Úvod ==
Náboženské instituce jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev katolická církev] většinou stojí v pozici obhájce etických norem ve společnosti. Je tomu tak v případě interrupce, eutanazie či trestu smrti. Problémy životního prostředí a jeho ochrany však dlouho z pozice církve reflektovány nebyly a v mnohém stále nejsou. Na půdě církve a v teologii můžeme snahy o reflexi ekologické problematiky sledovat teprve zhruba posledních deset let. Velmi inspirativní myšlenky o životním prostředí a vztahu člověka k němu se zrodily především v rámci teologie. Odezvy však přichází v různých podobách i z Vatikánu. Stanovisko Vatikánu je přitom velmi podstatné, jelikož představuje direktivum nebo alespoň inspiraci pro věřící po celém světě.

== Bible a životní prostředí ==
V knize Genesis nalezneme dvě pasáže o stvoření člověka. První ukazuje člověka jako pána tvorstva, jenž byl stvořen k obrazu Božímu a jemuž bylo Bohem požehnáno, aby využíval rostliny a zvířata jako potravu, tedy aby využíval zemi a její dary ve svůj prospěch (Srov. Gn:1, 27-28). Druhá pasáž ovšem popisuje akt stvoření poněkud jinak. Dočítáme se tu, že člověk byl stvořen jako "prach ze země", že byl stvořen z pouhé Boží lásky, ale že sám je to slabý tvor. V tomto druhém popisu stvoření člověk nevystupuje jako vládce nad přírodou, ale jako bytost závislá na vůli Boží, jako každý jiný tvor (Srov. Gn:2,7). 

Katolická církev po dlouhou dobu vycházela v pojetí přírody z první verze stvoření člověka. Takový výklad mýtu o stvoření byl navíc podpořen křesťanskou vírou v to, že Bůh do budoucna nepočítá se světem fyzického stvoření, neboť na pravé křesťany čeká život nebeský (viz Zj:10). Příroda tak byla pojímana jako něco, co člověk může a má využívat bez ohledu na negativní důsledky, které z toho plynou. 

Jedním z prvních "ekologicky smýšlejících" praktiků katolické víry byl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_z_Assisi František z Assisi]. Sv. František pojal hned v počátcích svého obratu k Bohu celou přírodu jako Boží stvoření, jenž je v mnohém rovné člověku. Slunce, měsíc, ptáky na stromech i stromy nazýval bratry a sestrami a skrze ně a s nimi vzdával své díky Bohu. Ve známé modlitbě ''Chvalozpěv na stvoření'' mluví o bratru slunci, sestře luně, o bratru větru, sestře vodě a také o matce Zemi, "která nás živí a slouží nám a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu." To všechno považoval za důkaz Boží lásky a skrze to všechno chtěl Boha chválit. 

V současnosti se rovněž začalo upozorňovat na mnohé pasáže Starého i Nového zákona, které potvrzují jak spiritualitu sv. Františka, tak současné "zelené tendence". Člověk je zde v pozici toho, kdo je stvořen jako ochránce či správce ostatního stvoření, kdo s ním má soucítit a starat se o něj: "Spravedlivý cítí i se svým dobytkem." (Př 12:10) "Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním." (Dt:22,4) "Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat." (Dt: 22,6) apod.

== Ekologické tendence v teologii ==
Ekoteologie či ekologická teologie vycházejí z takového pojetí, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních deset let. Výraznými mysliteli ekologikého smýšlení v teologii jsou např.
H. Skolimowský, J. Cobb, M. Fox, E. Drewermann a také čeští myslitelé [http://cs.wikipedia.org/wiki/Erazim_Koh%C3%A1k Erazim Kohák] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Heller Jan Heller]. 

Erazim Kohák se ve své známé knize ''Zelená svatozář'' zabývá různými přístupy vztahu člověka k jeho životnímu prostředí. Mezi jinými tu vysvětluje termín "etika boží bázně". Ten značí přístup k environmentálním otázkám z pohledu teocentrismu. Tento přístup vychází z takového pojetí světa, kde Bůh je nejvyšší hodnotou a tím, který dává člověku svět jako dar. Člověk, který má k tomuto Bohu úctu a "bojí se ho" (ve smyslu boží bázně, víry, důvěry), a chová tedy úctu i ke všemu stvoření a považuje se pouze za jeho správce. 

Jiný pojem, jímž se Kohák zaobírá, je "etika vznešeného lidství". Toto pojetí možná více reflektuje buddhistické nazírání světa a přírody, ale jistě se dá aplikovat i na křesťanství. V takovém případě je člověk pojat jako takový, který dostal od Boha dostatek rozumu a svobody, aby dokázal využívat přírodu ke svému prospěchu, ale i dostatek zodpovědnosti, aby toto vykonával dobře a v souladu s Božími zákony. V tomto pojetí tedy člověk je nejvyšším z tvorů, ale zároveň je i tím nejodpovědnějším. Obě tyto tendence nalezneme i u jiných ekologicky založených teologů.

== Postoj Vatikánu ==
Problémy životního prostředí a nutnost reagovat na ně si dnes dobře uvědomuje i Svatý stolec. Papež Benedikt XVI. nezřídka připomíná nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí i nelhostejnosti vůči lidem. V jednom z kázání r. 2007 vyzývá k "autentické lidské ekologii", čímž má na mysli zodpovědný vztah nejen ke stvoření, ale i k bližnímu, "ať už je blízko nebo daleko, v prostoru a čase", a k Bohu, jenž je stvořitelem. V prosinci 2008 hovoří o potřebě chránit nejen zemi, vodu a vzduch, ale také člověka, aby nezničil sám sebe. Jak je vidět, v pojetí Benedikta XVI. je třeba, aby láska k bližnímu, k přírodě i k Bohu šla spolu ruku v ruce. 

Ochrana životního prostředí hraje důležitou roli mimo jiné i v mezikonfesních i mezináboženských rozhovorech na jejich nejvyšších úrovních. V r.2006 se kupříkladu uskutečnilo mezinárodní sympozium „Náboženství, věda a životní prostředí“ na řece Amazonce. Jeho organizátorem byl konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. a sympozium, kterého se zúčastnilo přes 200 vědců, ekologů, náboženských představitelů a publicistů, bylo v pořadí již čtvrté svého druhu. Láska ke stvoření, zodpovědnost a nepodléhání pouhým partikulárním zájmům jsou ovšem témata, jež katolická církev nesdílí pouze s jinými křesťanskými konfesemi, ale i s buddhismem, judaismem a islámem. 

Svůj postoj vůči životnímu prostředí se snaží Vatikán demonstrovat i navenek. Koncem roku 2008 bylo nainstalováno na střechu Vatikánské auly Pavla VI. 2400 solárních panelů. Tento čin označuje Vatikán za první krok k přechodu k alternativním zdrojům elektrické energie, jež by měla do roku 2020 pokrýt 20% spotřeby elektřiny celého Vatikánu.

== Zdroje ==
Hana Librová: Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm 
Daniel Agnew: Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? http://www.jakyje.net/ekologie.htm 
Aleš Franc: Církev, ekumena a ekologie http://www.apologet.cz/?q=articles/category/20-cirkev-a-politika/id/163-cirkev-ekumena-a-ekologie 
Johana Bronková: K ochraně životního prostředí a lidských práv nestačí deklarace http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=7684 
Johana Bronková: Ekologie a náboženství na vodě http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=6241 
Milan Glaser: Solární panely na střeše vatikánské audienční haly uvedeny do provozu http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=10447

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
[[Etika]] 
[[Environmentální filosofie]] 
[[Trvale udržitelný rozvoj]] 
[[Etický rozměr udržitelného rozvoje]] 
[[Etické problémy vztahu k přírodě]] 

=== Externí odkazy ===
Christian Vegetarian Association: http://www.all-creatures.org/cva/mission.htm 
Řád Kapucínů, pokračovatelů odkazu sv. Františka: http://www.kapucini.cz 
Radio Vaticana: www.radiovaticana.cz

[[Kategorie:Studenti PedF]]

Ekologie a katolická církev

2009-01-07T17:32:33Z

Panikova: /* Postoj Vatikánu */

== Úvod ==
Náboženské instituce jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev katolická církev] většinou stojí v pozici obhájce etických norem ve společnosti. Je tomu tak v případě interrupce, eutanazie či trestu smrti. Problémy životního prostředí a jeho ochrany však dlouho z pozice církve reflektovány nebyly a v mnohém stále nejsou. Na půdě církve a v teologii můžeme snahy o reflexi ekologické problematiky sledovat teprve zhruba posledních deset let. Velmi inspirativní myšlenky o životním prostředí a vztahu člověka k němu se zrodily především v rámci teologie. Odezvy však přichází v různých podobách i z Vatikánu. Stanovisko Vatikánu je přitom velmi podstatné, jelikož představuje direktivum nebo alespoň inspiraci pro věřící po celém světě.

== Bible a životní prostředí ==
V knize Genesis nalezneme dvě pasáže o stvoření člověka. První ukazuje člověka jako pána tvorstva, jenž byl stvořen k obrazu Božímu a jemuž bylo Bohem požehnáno, aby využíval rostliny a zvířata jako potravu, tedy aby využíval zemi a její dary ve svůj prospěch (Srov. Gn:1, 27-28). Druhá pasáž ovšem popisuje akt stvoření poněkud jinak. Dočítáme se tu, že člověk byl stvořen jako "prach ze země", že byl stvořen z pouhé Boží lásky, ale že sám je to slabý tvor. V tomto druhém popisu stvoření člověk nevystupuje jako vládce nad přírodou, ale jako bytost závislá na vůli Boží, jako každý jiný tvor (Srov. Gn:2,7). 

Katolická církev po dlouhou dobu vycházela v pojetí přírody z první verze stvoření člověka. Takový výklad mýtu o stvoření byl navíc podpořen křesťanskou vírou v to, že Bůh do budoucna nepočítá se světem fyzického stvoření, neboť na pravé křesťany čeká život nebeský (viz Zj:10). Příroda tak byla pojímana jako něco, co člověk může a má využívat bez ohledu na negativní důsledky, které z toho plynou. 

Jedním z prvních "ekologicky smýšlejících" praktiků katolické víry byl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_z_Assisi František z Assisi]. Sv. František pojal hned v počátcích svého obratu k Bohu celou přírodu jako Boží stvoření, jenž je v mnohém rovné člověku. Slunce, měsíc, ptáky na stromech i stromy nazýval bratry a sestrami a skrze ně a s nimi vzdával své díky Bohu. Ve známé modlitbě ''Chvalozpěv na stvoření'' mluví o bratru slunci, sestře luně, o bratru větru, sestře vodě a také o matce Zemi, "která nás živí a slouží nám a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu." To všechno považoval za důkaz Boží lásky a skrze to všechno chtěl Boha chválit. 

V současnosti se rovněž začalo upozorňovat na mnohé pasáže Starého i Nového zákona, které potvrzují jak spiritualitu sv. Františka, tak současné "zelené tendence". Člověk je zde v pozici toho, kdo je stvořen jako ochránce či správce ostatního stvoření, kdo s ním má soucítit a starat se o něj: "Spravedlivý cítí i se svým dobytkem." (Př 12:10) "Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním." (Dt:22,4) "Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat." (Dt: 22,6) apod.

== Ekologické tendence v teologii ==
Ekoteologie či ekologická teologie vycházejí z takového pojetí, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních deset let. Výraznými mysliteli ekologikého smýšlení v teologii jsou např.
H. Skolimowský, J. Cobb, M. Fox, E. Drewermann a také čeští myslitelé [http://cs.wikipedia.org/wiki/Erazim_Koh%C3%A1k Erazim Kohák] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Heller Jan Heller]. 

Erazim Kohák se ve své známé knize ''Zelená svatozář'' zabývá různými přístupy vztahu člověka k jeho životnímu prostředí. Mezi jinými tu vysvětluje termín "etika boží bázně". Ten značí přístup k environmentálním otázkám z pohledu teocentrismu. Tento přístup vychází z takového pojetí světa, kde Bůh je nejvyšší hodnotou a tím, který dává člověku svět jako dar. Člověk, který má k tomuto Bohu úctu a "bojí se ho" (ve smyslu boží bázně, víry, důvěry), a chová tedy úctu i ke všemu stvoření a považuje se pouze za jeho správce. 

Jiný pojem, jímž se Kohák zaobírá, je "etika vznešeného lidství". Toto pojetí možná více reflektuje buddhistické nazírání světa a přírody, ale jistě se dá aplikovat i na křesťanství. V takovém případě je člověk pojat jako takový, který dostal od Boha dostatek rozumu a svobody, aby dokázal využívat přírodu ke svému prospěchu, ale i dostatek zodpovědnosti, aby toto vykonával dobře a v souladu s Božími zákony. V tomto pojetí tedy člověk je nejvyšším z tvorů, ale zároveň je i tím nejodpovědnějším. Obě tyto tendence nalezneme i u jiných ekologicky založených teologů.

== Postoj Vatikánu ==
Problémy životního prostředí a nutnost reagovat na ně si dnes dobře uvědomuje i Svatý stolec. Papež Benedikt XVI. nezřídka připomíná nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí i nelhostejnosti vůči lidem. V jednom z kázání r. 2007 vyzývá k "autentické lidské ekologii", čímž má na mysli zodpovědný vztah nejen ke stvoření, ale i k bližnímu, "ať už je blízko nebo daleko, v prostoru a čase", a k Bohu, jenž je stvořitelem. V prosinci 2008 hovoří o potřebě chránit nejen zemi, vodu a vzduch, ale také člověka, aby nezničil sám sebe. Jak je vidět, v pojetí Benedikta XVI. je třeba, aby láska k bližnímu, k přírodě i k Bohu šla spolu ruku v ruce. 

Ochrana životního prostředí hraje důležitou roli mimo jiné i v mezikonfesních i mezináboženských rozhovorech na jejich nejvyšších úrovních. V r.2006 se kupříkladu uskutečnilo mezinárodní sympozium „Náboženství, věda a životní prostředí“ na řece Amazonce. Jeho organizátorem byl konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. a sympozium, kterého se zúčastnilo přes 200 vědců, ekologů, náboženských představitelů a publicistů, bylo v pořadí již čtvrté svého druhu. Láska ke stvoření, zodpovědnost a nepodléhání pouhým partikulárním zájmům jsou ovšem témata, jež katolická církev nesdílí pouze s jinými křesťanskými konfesemi, ale i s buddhismem, judaismem a islámem. 

Svůj postoj vůči životnímu prostředí se snaží Vatikán demonstrovat i navenek. Koncem roku 2008 bylo nainstalováno na střechu Vatikánské auly Pavla VI. 2400 solárních panelů. Tento čin označuje Vatikán za první krok k přechodu k alternativním zdrojům elektrické energie, jež by měla do roku 2020 pokrýt 20% spotřeby elektřiny celého Vatikánu.

== Zdroje ==
Hana Librová: Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm 
Daniel Agnew: Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? http://www.jakyje.net/ekologie.htm 
Aleš Franc: Církev, ekumena a ekologie http://www.apologet.cz/?q=articles/category/20-cirkev-a-politika/id/163-cirkev-ekumena-a-ekologie 
Johana Bronková: K ochraně životního prostředí a lidských práv nestačí deklarace http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=7684 
Johana Bronková: Ekologie a náboženství na vodě http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=6241 
Milan Glaser: Solární panely na střeše vatikánské audienční haly uvedeny do provozu http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=10447

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
[[Etika]] 
[[Environmentální filosofie]] 
[[Trvale udržitelný rozvoj]] 
[[Etický rozměr udržitelného rozvoje]] 
[[Etické problémy vztahu k přírodě]] 

=== Externí odkazy ===
Christian Vegetarian Association: http://www.all-creatures.org/cva/mission.htm 
Řád Kapucínů, pokračovatelů odkazu sv. Františka: http://www.kapucini.cz

[[Kategorie:Studenti PedF]]

Ekologie a katolická církev

2009-01-07T17:27:44Z

Panikova: /* Postoj Vatikánu */

== Úvod ==
Náboženské instituce jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev katolická církev] většinou stojí v pozici obhájce etických norem ve společnosti. Je tomu tak v případě interrupce, eutanazie či trestu smrti. Problémy životního prostředí a jeho ochrany však dlouho z pozice církve reflektovány nebyly a v mnohém stále nejsou. Na půdě církve a v teologii můžeme snahy o reflexi ekologické problematiky sledovat teprve zhruba posledních deset let. Velmi inspirativní myšlenky o životním prostředí a vztahu člověka k němu se zrodily především v rámci teologie. Odezvy však přichází v různých podobách i z Vatikánu. Stanovisko Vatikánu je přitom velmi podstatné, jelikož představuje direktivum nebo alespoň inspiraci pro věřící po celém světě.

== Bible a životní prostředí ==
V knize Genesis nalezneme dvě pasáže o stvoření člověka. První ukazuje člověka jako pána tvorstva, jenž byl stvořen k obrazu Božímu a jemuž bylo Bohem požehnáno, aby využíval rostliny a zvířata jako potravu, tedy aby využíval zemi a její dary ve svůj prospěch (Srov. Gn:1, 27-28). Druhá pasáž ovšem popisuje akt stvoření poněkud jinak. Dočítáme se tu, že člověk byl stvořen jako "prach ze země", že byl stvořen z pouhé Boží lásky, ale že sám je to slabý tvor. V tomto druhém popisu stvoření člověk nevystupuje jako vládce nad přírodou, ale jako bytost závislá na vůli Boží, jako každý jiný tvor (Srov. Gn:2,7). 

Katolická církev po dlouhou dobu vycházela v pojetí přírody z první verze stvoření člověka. Takový výklad mýtu o stvoření byl navíc podpořen křesťanskou vírou v to, že Bůh do budoucna nepočítá se světem fyzického stvoření, neboť na pravé křesťany čeká život nebeský (viz Zj:10). Příroda tak byla pojímana jako něco, co člověk může a má využívat bez ohledu na negativní důsledky, které z toho plynou. 

Jedním z prvních "ekologicky smýšlejících" praktiků katolické víry byl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_z_Assisi František z Assisi]. Sv. František pojal hned v počátcích svého obratu k Bohu celou přírodu jako Boží stvoření, jenž je v mnohém rovné člověku. Slunce, měsíc, ptáky na stromech i stromy nazýval bratry a sestrami a skrze ně a s nimi vzdával své díky Bohu. Ve známé modlitbě ''Chvalozpěv na stvoření'' mluví o bratru slunci, sestře luně, o bratru větru, sestře vodě a také o matce Zemi, "která nás živí a slouží nám a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu." To všechno považoval za důkaz Boží lásky a skrze to všechno chtěl Boha chválit. 

V současnosti se rovněž začalo upozorňovat na mnohé pasáže Starého i Nového zákona, které potvrzují jak spiritualitu sv. Františka, tak současné "zelené tendence". Člověk je zde v pozici toho, kdo je stvořen jako ochránce či správce ostatního stvoření, kdo s ním má soucítit a starat se o něj: "Spravedlivý cítí i se svým dobytkem." (Př 12:10) "Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním." (Dt:22,4) "Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat." (Dt: 22,6) apod.

== Ekologické tendence v teologii ==
Ekoteologie či ekologická teologie vycházejí z takového pojetí, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních deset let. Výraznými mysliteli ekologikého smýšlení v teologii jsou např.
H. Skolimowský, J. Cobb, M. Fox, E. Drewermann a také čeští myslitelé [http://cs.wikipedia.org/wiki/Erazim_Koh%C3%A1k Erazim Kohák] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Heller Jan Heller]. 

Erazim Kohák se ve své známé knize ''Zelená svatozář'' zabývá různými přístupy vztahu člověka k jeho životnímu prostředí. Mezi jinými tu vysvětluje termín "etika boží bázně". Ten značí přístup k environmentálním otázkám z pohledu teocentrismu. Tento přístup vychází z takového pojetí světa, kde Bůh je nejvyšší hodnotou a tím, který dává člověku svět jako dar. Člověk, který má k tomuto Bohu úctu a "bojí se ho" (ve smyslu boží bázně, víry, důvěry), a chová tedy úctu i ke všemu stvoření a považuje se pouze za jeho správce. 

Jiný pojem, jímž se Kohák zaobírá, je "etika vznešeného lidství". Toto pojetí možná více reflektuje buddhistické nazírání světa a přírody, ale jistě se dá aplikovat i na křesťanství. V takovém případě je člověk pojat jako takový, který dostal od Boha dostatek rozumu a svobody, aby dokázal využívat přírodu ke svému prospěchu, ale i dostatek zodpovědnosti, aby toto vykonával dobře a v souladu s Božími zákony. V tomto pojetí tedy člověk je nejvyšším z tvorů, ale zároveň je i tím nejodpovědnějším. Obě tyto tendence nalezneme i u jiných ekologicky založených teologů.

== Postoj Vatikánu ==
Problémy životního prostředí a nutnost reagovat na ně si dnes dobře uvědomuje i Svatý stolec. Papež Benedikt XVI. nezřídka připomíná nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí i nelhostejnosti vůči lidem. V jednom z kázání r. 2007 vyzývá k "autentické lidské ekologii", čímž má na mysli zodpovědný vztah nejen ke stvoření, ale i k bližnímu, "ať už je blízko nebo daleko, v prostoru a čase", a k Bohu, jenž je stvořitelem. V prosinci 2008 hovoří o potřebě chránit nejen zemi, vodu a vzduch, ale také člověka, aby nezničil sám sebe. Jak je vidět, v pojetí Benedikta XVI. je třeba, aby láska k bližnímu, k přírodě i k Bohu šla spolu ruku v ruce. 

Ochrana životního prostředí hraje důležitou roli mimo jiné i v mezikonfesních i mezináboženských rozhovorech na jejich nejvyšších úrovních. V r.2006 se kupříkladu na řece Amazonce uskutečnilo mezinárodní sympozium „Náboženství, věda a životní prostředí“. Jeho organizátorem byl konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. a sympozium, kterého se zúčastnilo přes 200 vědců, ekologů, náboženských představitelů a publicistů, bylo v pořadí již čtvrté svého druhu. Láska ke stvoření, zodpovědnost a nepodléhání pouhým partikulárním zájmům jsou ovšem témata, jež katolická církev nesdílí pouze s jinými křesťanskými konfesemi, ale i s buddhismem, judaismem a islámem. 

Svůj postoj vůči životnímu prostředí se snaží Vatikán demonstrovat i navenek. Koncem roku 2008 bylo nainstalováno na střechu Vatikánské auly Pavla VI. 2400 solárních panelů. Tento čin označuje Vatikán za první krok k přechodu k alternativním zdrojům elektrické energie, jež by měla do roku 2020 pokrýt 20% spotřeby elektřiny celého Vatikánu.

== Zdroje ==
Hana Librová: Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm 
Daniel Agnew: Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? http://www.jakyje.net/ekologie.htm 
Aleš Franc: Církev, ekumena a ekologie http://www.apologet.cz/?q=articles/category/20-cirkev-a-politika/id/163-cirkev-ekumena-a-ekologie 
Johana Bronková: K ochraně životního prostředí a lidských práv nestačí deklarace http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=7684 
Johana Bronková: Ekologie a náboženství na vodě http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=6241 
Milan Glaser: Solární panely na střeše vatikánské audienční haly uvedeny do provozu http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=10447

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
[[Etika]] 
[[Environmentální filosofie]] 
[[Trvale udržitelný rozvoj]] 
[[Etický rozměr udržitelného rozvoje]] 
[[Etické problémy vztahu k přírodě]] 

=== Externí odkazy ===
Christian Vegetarian Association: http://www.all-creatures.org/cva/mission.htm 
Řád Kapucínů, pokračovatelů odkazu sv. Františka: http://www.kapucini.cz

[[Kategorie:Studenti PedF]]

Ekologie a katolická církev

2009-01-07T17:27:13Z

Panikova: /* Literatura */

== Úvod ==
Náboženské instituce jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev katolická církev] většinou stojí v pozici obhájce etických norem ve společnosti. Je tomu tak v případě interrupce, eutanazie či trestu smrti. Problémy životního prostředí a jeho ochrany však dlouho z pozice církve reflektovány nebyly a v mnohém stále nejsou. Na půdě církve a v teologii můžeme snahy o reflexi ekologické problematiky sledovat teprve zhruba posledních deset let. Velmi inspirativní myšlenky o životním prostředí a vztahu člověka k němu se zrodily především v rámci teologie. Odezvy však přichází v různých podobách i z Vatikánu. Stanovisko Vatikánu je přitom velmi podstatné, jelikož představuje direktivum nebo alespoň inspiraci pro věřící po celém světě.

== Bible a životní prostředí ==
V knize Genesis nalezneme dvě pasáže o stvoření člověka. První ukazuje člověka jako pána tvorstva, jenž byl stvořen k obrazu Božímu a jemuž bylo Bohem požehnáno, aby využíval rostliny a zvířata jako potravu, tedy aby využíval zemi a její dary ve svůj prospěch (Srov. Gn:1, 27-28). Druhá pasáž ovšem popisuje akt stvoření poněkud jinak. Dočítáme se tu, že člověk byl stvořen jako "prach ze země", že byl stvořen z pouhé Boží lásky, ale že sám je to slabý tvor. V tomto druhém popisu stvoření člověk nevystupuje jako vládce nad přírodou, ale jako bytost závislá na vůli Boží, jako každý jiný tvor (Srov. Gn:2,7). 

Katolická církev po dlouhou dobu vycházela v pojetí přírody z první verze stvoření člověka. Takový výklad mýtu o stvoření byl navíc podpořen křesťanskou vírou v to, že Bůh do budoucna nepočítá se světem fyzického stvoření, neboť na pravé křesťany čeká život nebeský (viz Zj:10). Příroda tak byla pojímana jako něco, co člověk může a má využívat bez ohledu na negativní důsledky, které z toho plynou. 

Jedním z prvních "ekologicky smýšlejících" praktiků katolické víry byl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_z_Assisi František z Assisi]. Sv. František pojal hned v počátcích svého obratu k Bohu celou přírodu jako Boží stvoření, jenž je v mnohém rovné člověku. Slunce, měsíc, ptáky na stromech i stromy nazýval bratry a sestrami a skrze ně a s nimi vzdával své díky Bohu. Ve známé modlitbě ''Chvalozpěv na stvoření'' mluví o bratru slunci, sestře luně, o bratru větru, sestře vodě a také o matce Zemi, "která nás živí a slouží nám a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu." To všechno považoval za důkaz Boží lásky a skrze to všechno chtěl Boha chválit. 

V současnosti se rovněž začalo upozorňovat na mnohé pasáže Starého i Nového zákona, které potvrzují jak spiritualitu sv. Františka, tak současné "zelené tendence". Člověk je zde v pozici toho, kdo je stvořen jako ochránce či správce ostatního stvoření, kdo s ním má soucítit a starat se o něj: "Spravedlivý cítí i se svým dobytkem." (Př 12:10) "Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním." (Dt:22,4) "Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat." (Dt: 22,6) apod.

== Ekologické tendence v teologii ==
Ekoteologie či ekologická teologie vycházejí z takového pojetí, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních deset let. Výraznými mysliteli ekologikého smýšlení v teologii jsou např.
H. Skolimowský, J. Cobb, M. Fox, E. Drewermann a také čeští myslitelé [http://cs.wikipedia.org/wiki/Erazim_Koh%C3%A1k Erazim Kohák] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Heller Jan Heller]. 

Erazim Kohák se ve své známé knize ''Zelená svatozář'' zabývá různými přístupy vztahu člověka k jeho životnímu prostředí. Mezi jinými tu vysvětluje termín "etika boží bázně". Ten značí přístup k environmentálním otázkám z pohledu teocentrismu. Tento přístup vychází z takového pojetí světa, kde Bůh je nejvyšší hodnotou a tím, který dává člověku svět jako dar. Člověk, který má k tomuto Bohu úctu a "bojí se ho" (ve smyslu boží bázně, víry, důvěry), a chová tedy úctu i ke všemu stvoření a považuje se pouze za jeho správce. 

Jiný pojem, jímž se Kohák zaobírá, je "etika vznešeného lidství". Toto pojetí možná více reflektuje buddhistické nazírání světa a přírody, ale jistě se dá aplikovat i na křesťanství. V takovém případě je člověk pojat jako takový, který dostal od Boha dostatek rozumu a svobody, aby dokázal využívat přírodu ke svému prospěchu, ale i dostatek zodpovědnosti, aby toto vykonával dobře a v souladu s Božími zákony. V tomto pojetí tedy člověk je nejvyšším z tvorů, ale zároveň je i tím nejodpovědnějším. Obě tyto tendence nalezneme i u jiných ekologicky založených teologů.

== Postoj Vatikánu ==
Problémy životního prostředí a nutnost reagovat na ně si dnes dobře uvědomuje i Svatý stolec. Papež Benedikt XVI. nezřídka připomíná nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí i nelhostejnosti vůči lidem. V jednom z kázání r. 2007 vyzývá k "autentické lidské ekologii", čímž má na mysli zodpovědný vztah nejen ke stvoření, ale i k bližnímu, "ať už je blízko nebo daleko, v prostoru a čase", a k Bohu, jenž je stvořitelem. V prosinci 2008 hovoří o potřebě chránit nejen zemi, vodu a vzduch, ale také člověka, aby nezničil sám sebe. Jak je vidět, v pojetí Benedikta XVI. je třeba, aby láska k bližnímu, k přírodě i k Bohu šla spolu ruku v ruce. 

Ochrana životního prostředí hraje důležitou roli mimo jiné i v mezikonfesních i mezináboženských rozhovorech na jejich nejvyšších úrovních. V r.2006 se kupříkladu na řece Amazonce uskutečnilo mezinárodní sympozium „Náboženství, věda a životní prostředí“. Jeho organizátorem byl konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. a sympozium, kterého se zčastnilo přes 200 vědců, ekologů, náboženských představitelů a publicistů, bylo v pořadí již čtvrté svého druhu. Láska ke stvoření, zodpovědnost a nepodléhání pouhým partikulárním zájmům jsou ovšem témata, jež katolická církev nesdílí pouze s jinými křesťanskými konfesemi, ale i s buddhismem, judaismem a islámem. 

Svůj postoj vůči životnímu prostředí se snaží Vatikán demonstrovat i navenek. Koncem roku 2008 bylo nainstalováno na střechu Vatikánské auly Pavla VI. 2400 solárních panelů. Tento čin označuje Vatikán za první krok k přechodu k alternativním zdrojům elektrické energie, jež by měla do roku 2020 pokrýt 20% spotřeby elektřiny celého Vatikánu.

== Zdroje ==
Hana Librová: Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm 
Daniel Agnew: Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? http://www.jakyje.net/ekologie.htm 
Aleš Franc: Církev, ekumena a ekologie http://www.apologet.cz/?q=articles/category/20-cirkev-a-politika/id/163-cirkev-ekumena-a-ekologie 
Johana Bronková: K ochraně životního prostředí a lidských práv nestačí deklarace http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=7684 
Johana Bronková: Ekologie a náboženství na vodě http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=6241 
Milan Glaser: Solární panely na střeše vatikánské audienční haly uvedeny do provozu http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=10447

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
[[Etika]] 
[[Environmentální filosofie]] 
[[Trvale udržitelný rozvoj]] 
[[Etický rozměr udržitelného rozvoje]] 
[[Etické problémy vztahu k přírodě]] 

=== Externí odkazy ===
Christian Vegetarian Association: http://www.all-creatures.org/cva/mission.htm 
Řád Kapucínů, pokračovatelů odkazu sv. Františka: http://www.kapucini.cz

[[Kategorie:Studenti PedF]]

Ekologie a katolická církev

2009-01-07T17:25:39Z

Panikova: /* Související stránky */

== Úvod ==
Náboženské instituce jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev katolická církev] většinou stojí v pozici obhájce etických norem ve společnosti. Je tomu tak v případě interrupce, eutanazie či trestu smrti. Problémy životního prostředí a jeho ochrany však dlouho z pozice církve reflektovány nebyly a v mnohém stále nejsou. Na půdě církve a v teologii můžeme snahy o reflexi ekologické problematiky sledovat teprve zhruba posledních deset let. Velmi inspirativní myšlenky o životním prostředí a vztahu člověka k němu se zrodily především v rámci teologie. Odezvy však přichází v různých podobách i z Vatikánu. Stanovisko Vatikánu je přitom velmi podstatné, jelikož představuje direktivum nebo alespoň inspiraci pro věřící po celém světě.

== Bible a životní prostředí ==
V knize Genesis nalezneme dvě pasáže o stvoření člověka. První ukazuje člověka jako pána tvorstva, jenž byl stvořen k obrazu Božímu a jemuž bylo Bohem požehnáno, aby využíval rostliny a zvířata jako potravu, tedy aby využíval zemi a její dary ve svůj prospěch (Srov. Gn:1, 27-28). Druhá pasáž ovšem popisuje akt stvoření poněkud jinak. Dočítáme se tu, že člověk byl stvořen jako "prach ze země", že byl stvořen z pouhé Boží lásky, ale že sám je to slabý tvor. V tomto druhém popisu stvoření člověk nevystupuje jako vládce nad přírodou, ale jako bytost závislá na vůli Boží, jako každý jiný tvor (Srov. Gn:2,7). 

Katolická církev po dlouhou dobu vycházela v pojetí přírody z první verze stvoření člověka. Takový výklad mýtu o stvoření byl navíc podpořen křesťanskou vírou v to, že Bůh do budoucna nepočítá se světem fyzického stvoření, neboť na pravé křesťany čeká život nebeský (viz Zj:10). Příroda tak byla pojímana jako něco, co člověk může a má využívat bez ohledu na negativní důsledky, které z toho plynou. 

Jedním z prvních "ekologicky smýšlejících" praktiků katolické víry byl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_z_Assisi František z Assisi]. Sv. František pojal hned v počátcích svého obratu k Bohu celou přírodu jako Boží stvoření, jenž je v mnohém rovné člověku. Slunce, měsíc, ptáky na stromech i stromy nazýval bratry a sestrami a skrze ně a s nimi vzdával své díky Bohu. Ve známé modlitbě ''Chvalozpěv na stvoření'' mluví o bratru slunci, sestře luně, o bratru větru, sestře vodě a také o matce Zemi, "která nás živí a slouží nám a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu." To všechno považoval za důkaz Boží lásky a skrze to všechno chtěl Boha chválit. 

V současnosti se rovněž začalo upozorňovat na mnohé pasáže Starého i Nového zákona, které potvrzují jak spiritualitu sv. Františka, tak současné "zelené tendence". Člověk je zde v pozici toho, kdo je stvořen jako ochránce či správce ostatního stvoření, kdo s ním má soucítit a starat se o něj: "Spravedlivý cítí i se svým dobytkem." (Př 12:10) "Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním." (Dt:22,4) "Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat." (Dt: 22,6) apod.

== Ekologické tendence v teologii ==
Ekoteologie či ekologická teologie vycházejí z takového pojetí, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních deset let. Výraznými mysliteli ekologikého smýšlení v teologii jsou např.
H. Skolimowský, J. Cobb, M. Fox, E. Drewermann a také čeští myslitelé [http://cs.wikipedia.org/wiki/Erazim_Koh%C3%A1k Erazim Kohák] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Heller Jan Heller]. 

Erazim Kohák se ve své známé knize ''Zelená svatozář'' zabývá různými přístupy vztahu člověka k jeho životnímu prostředí. Mezi jinými tu vysvětluje termín "etika boží bázně". Ten značí přístup k environmentálním otázkám z pohledu teocentrismu. Tento přístup vychází z takového pojetí světa, kde Bůh je nejvyšší hodnotou a tím, který dává člověku svět jako dar. Člověk, který má k tomuto Bohu úctu a "bojí se ho" (ve smyslu boží bázně, víry, důvěry), a chová tedy úctu i ke všemu stvoření a považuje se pouze za jeho správce. 

Jiný pojem, jímž se Kohák zaobírá, je "etika vznešeného lidství". Toto pojetí možná více reflektuje buddhistické nazírání světa a přírody, ale jistě se dá aplikovat i na křesťanství. V takovém případě je člověk pojat jako takový, který dostal od Boha dostatek rozumu a svobody, aby dokázal využívat přírodu ke svému prospěchu, ale i dostatek zodpovědnosti, aby toto vykonával dobře a v souladu s Božími zákony. V tomto pojetí tedy člověk je nejvyšším z tvorů, ale zároveň je i tím nejodpovědnějším. Obě tyto tendence nalezneme i u jiných ekologicky založených teologů.

== Postoj Vatikánu ==
Problémy životního prostředí a nutnost reagovat na ně si dnes dobře uvědomuje i Svatý stolec. Papež Benedikt XVI. nezřídka připomíná nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí i nelhostejnosti vůči lidem. V jednom z kázání r. 2007 vyzývá k "autentické lidské ekologii", čímž má na mysli zodpovědný vztah nejen ke stvoření, ale i k bližnímu, "ať už je blízko nebo daleko, v prostoru a čase", a k Bohu, jenž je stvořitelem. V prosinci 2008 hovoří o potřebě chránit nejen zemi, vodu a vzduch, ale také člověka, aby nezničil sám sebe. Jak je vidět, v pojetí Benedikta XVI. je třeba, aby láska k bližnímu, k přírodě i k Bohu šla spolu ruku v ruce. 

Ochrana životního prostředí hraje důležitou roli mimo jiné i v mezikonfesních i mezináboženských rozhovorech na jejich nejvyšších úrovních. V r.2006 se kupříkladu na řece Amazonce uskutečnilo mezinárodní sympozium „Náboženství, věda a životní prostředí“. Jeho organizátorem byl konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. a sympozium, kterého se zčastnilo přes 200 vědců, ekologů, náboženských představitelů a publicistů, bylo v pořadí již čtvrté svého druhu. Láska ke stvoření, zodpovědnost a nepodléhání pouhým partikulárním zájmům jsou ovšem témata, jež katolická církev nesdílí pouze s jinými křesťanskými konfesemi, ale i s buddhismem, judaismem a islámem. 

Svůj postoj vůči životnímu prostředí se snaží Vatikán demonstrovat i navenek. Koncem roku 2008 bylo nainstalováno na střechu Vatikánské auly Pavla VI. 2400 solárních panelů. Tento čin označuje Vatikán za první krok k přechodu k alternativním zdrojům elektrické energie, jež by měla do roku 2020 pokrýt 20% spotřeby elektřiny celého Vatikánu.

== Zdroje ==
Hana Librová: Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm 
Daniel Agnew: Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? http://www.jakyje.net/ekologie.htm 
Aleš Franc: Církev, ekumena a ekologie http://www.apologet.cz/?q=articles/category/20-cirkev-a-politika/id/163-cirkev-ekumena-a-ekologie 
Johana Bronková: K ochraně životního prostředí a lidských práv nestačí deklarace http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=7684 
Johana Bronková: Ekologie a náboženství na vodě http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=6241 
Milan Glaser: Solární panely na střeše vatikánské audienční haly uvedeny do provozu http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=10447

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
[[Etika]] 
[[Environmentální filosofie]] 
[[Trvale udržitelný rozvoj]] 
[[Etický rozměr udržitelného rozvoje]] 
[[Etické problémy vztahu k přírodě]] 

=== Externí odkazy ===
Christian Vegetarian Association: http://www.all-creatures.org/cva/mission.htm 
Řád Kapucínů, pokračovatelů odkazu sv. Františka: http://www.kapucini.cz

=== Literatura ===

[[Kategorie:Studenti PedF]]

Ekologie a katolická církev

2009-01-07T17:24:46Z

Panikova: /* Související stránky */

== Úvod ==
Náboženské instituce jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev katolická církev] většinou stojí v pozici obhájce etických norem ve společnosti. Je tomu tak v případě interrupce, eutanazie či trestu smrti. Problémy životního prostředí a jeho ochrany však dlouho z pozice církve reflektovány nebyly a v mnohém stále nejsou. Na půdě církve a v teologii můžeme snahy o reflexi ekologické problematiky sledovat teprve zhruba posledních deset let. Velmi inspirativní myšlenky o životním prostředí a vztahu člověka k němu se zrodily především v rámci teologie. Odezvy však přichází v různých podobách i z Vatikánu. Stanovisko Vatikánu je přitom velmi podstatné, jelikož představuje direktivum nebo alespoň inspiraci pro věřící po celém světě.

== Bible a životní prostředí ==
V knize Genesis nalezneme dvě pasáže o stvoření člověka. První ukazuje člověka jako pána tvorstva, jenž byl stvořen k obrazu Božímu a jemuž bylo Bohem požehnáno, aby využíval rostliny a zvířata jako potravu, tedy aby využíval zemi a její dary ve svůj prospěch (Srov. Gn:1, 27-28). Druhá pasáž ovšem popisuje akt stvoření poněkud jinak. Dočítáme se tu, že člověk byl stvořen jako "prach ze země", že byl stvořen z pouhé Boží lásky, ale že sám je to slabý tvor. V tomto druhém popisu stvoření člověk nevystupuje jako vládce nad přírodou, ale jako bytost závislá na vůli Boží, jako každý jiný tvor (Srov. Gn:2,7). 

Katolická církev po dlouhou dobu vycházela v pojetí přírody z první verze stvoření člověka. Takový výklad mýtu o stvoření byl navíc podpořen křesťanskou vírou v to, že Bůh do budoucna nepočítá se světem fyzického stvoření, neboť na pravé křesťany čeká život nebeský (viz Zj:10). Příroda tak byla pojímana jako něco, co člověk může a má využívat bez ohledu na negativní důsledky, které z toho plynou. 

Jedním z prvních "ekologicky smýšlejících" praktiků katolické víry byl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_z_Assisi František z Assisi]. Sv. František pojal hned v počátcích svého obratu k Bohu celou přírodu jako Boží stvoření, jenž je v mnohém rovné člověku. Slunce, měsíc, ptáky na stromech i stromy nazýval bratry a sestrami a skrze ně a s nimi vzdával své díky Bohu. Ve známé modlitbě ''Chvalozpěv na stvoření'' mluví o bratru slunci, sestře luně, o bratru větru, sestře vodě a také o matce Zemi, "která nás živí a slouží nám a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu." To všechno považoval za důkaz Boží lásky a skrze to všechno chtěl Boha chválit. 

V současnosti se rovněž začalo upozorňovat na mnohé pasáže Starého i Nového zákona, které potvrzují jak spiritualitu sv. Františka, tak současné "zelené tendence". Člověk je zde v pozici toho, kdo je stvořen jako ochránce či správce ostatního stvoření, kdo s ním má soucítit a starat se o něj: "Spravedlivý cítí i se svým dobytkem." (Př 12:10) "Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním." (Dt:22,4) "Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat." (Dt: 22,6) apod.

== Ekologické tendence v teologii ==
Ekoteologie či ekologická teologie vycházejí z takového pojetí, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních deset let. Výraznými mysliteli ekologikého smýšlení v teologii jsou např.
H. Skolimowský, J. Cobb, M. Fox, E. Drewermann a také čeští myslitelé [http://cs.wikipedia.org/wiki/Erazim_Koh%C3%A1k Erazim Kohák] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Heller Jan Heller]. 

Erazim Kohák se ve své známé knize ''Zelená svatozář'' zabývá různými přístupy vztahu člověka k jeho životnímu prostředí. Mezi jinými tu vysvětluje termín "etika boží bázně". Ten značí přístup k environmentálním otázkám z pohledu teocentrismu. Tento přístup vychází z takového pojetí světa, kde Bůh je nejvyšší hodnotou a tím, který dává člověku svět jako dar. Člověk, který má k tomuto Bohu úctu a "bojí se ho" (ve smyslu boží bázně, víry, důvěry), a chová tedy úctu i ke všemu stvoření a považuje se pouze za jeho správce. 

Jiný pojem, jímž se Kohák zaobírá, je "etika vznešeného lidství". Toto pojetí možná více reflektuje buddhistické nazírání světa a přírody, ale jistě se dá aplikovat i na křesťanství. V takovém případě je člověk pojat jako takový, který dostal od Boha dostatek rozumu a svobody, aby dokázal využívat přírodu ke svému prospěchu, ale i dostatek zodpovědnosti, aby toto vykonával dobře a v souladu s Božími zákony. V tomto pojetí tedy člověk je nejvyšším z tvorů, ale zároveň je i tím nejodpovědnějším. Obě tyto tendence nalezneme i u jiných ekologicky založených teologů.

== Postoj Vatikánu ==
Problémy životního prostředí a nutnost reagovat na ně si dnes dobře uvědomuje i Svatý stolec. Papež Benedikt XVI. nezřídka připomíná nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí i nelhostejnosti vůči lidem. V jednom z kázání r. 2007 vyzývá k "autentické lidské ekologii", čímž má na mysli zodpovědný vztah nejen ke stvoření, ale i k bližnímu, "ať už je blízko nebo daleko, v prostoru a čase", a k Bohu, jenž je stvořitelem. V prosinci 2008 hovoří o potřebě chránit nejen zemi, vodu a vzduch, ale také člověka, aby nezničil sám sebe. Jak je vidět, v pojetí Benedikta XVI. je třeba, aby láska k bližnímu, k přírodě i k Bohu šla spolu ruku v ruce. 

Ochrana životního prostředí hraje důležitou roli mimo jiné i v mezikonfesních i mezináboženských rozhovorech na jejich nejvyšších úrovních. V r.2006 se kupříkladu na řece Amazonce uskutečnilo mezinárodní sympozium „Náboženství, věda a životní prostředí“. Jeho organizátorem byl konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. a sympozium, kterého se zčastnilo přes 200 vědců, ekologů, náboženských představitelů a publicistů, bylo v pořadí již čtvrté svého druhu. Láska ke stvoření, zodpovědnost a nepodléhání pouhým partikulárním zájmům jsou ovšem témata, jež katolická církev nesdílí pouze s jinými křesťanskými konfesemi, ale i s buddhismem, judaismem a islámem. 

Svůj postoj vůči životnímu prostředí se snaží Vatikán demonstrovat i navenek. Koncem roku 2008 bylo nainstalováno na střechu Vatikánské auly Pavla VI. 2400 solárních panelů. Tento čin označuje Vatikán za první krok k přechodu k alternativním zdrojům elektrické energie, jež by měla do roku 2020 pokrýt 20% spotřeby elektřiny celého Vatikánu.

== Zdroje ==
Hana Librová: Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm 
Daniel Agnew: Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? http://www.jakyje.net/ekologie.htm 
Aleš Franc: Církev, ekumena a ekologie http://www.apologet.cz/?q=articles/category/20-cirkev-a-politika/id/163-cirkev-ekumena-a-ekologie 
Johana Bronková: K ochraně životního prostředí a lidských práv nestačí deklarace http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=7684 
Johana Bronková: Ekologie a náboženství na vodě http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=6241 
Milan Glaser: Solární panely na střeše vatikánské audienční haly uvedeny do provozu http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=10447

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
[[Etika]] 
[[Environmentální filosofie]] 
[[Trvale udržitelný rozvoj]] 
[[Etický rozměr udržitelného rozvoje]] 
[[]] 

=== Externí odkazy ===
Christian Vegetarian Association: http://www.all-creatures.org/cva/mission.htm 
Řád Kapucínů, pokračovatelů odkazu sv. Františka: http://www.kapucini.cz

=== Literatura ===

[[Kategorie:Studenti PedF]]

Ekologie a katolická církev

2009-01-07T17:23:38Z

Panikova: /* Související stránky */

== Úvod ==
Náboženské instituce jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev katolická církev] většinou stojí v pozici obhájce etických norem ve společnosti. Je tomu tak v případě interrupce, eutanazie či trestu smrti. Problémy životního prostředí a jeho ochrany však dlouho z pozice církve reflektovány nebyly a v mnohém stále nejsou. Na půdě církve a v teologii můžeme snahy o reflexi ekologické problematiky sledovat teprve zhruba posledních deset let. Velmi inspirativní myšlenky o životním prostředí a vztahu člověka k němu se zrodily především v rámci teologie. Odezvy však přichází v různých podobách i z Vatikánu. Stanovisko Vatikánu je přitom velmi podstatné, jelikož představuje direktivum nebo alespoň inspiraci pro věřící po celém světě.

== Bible a životní prostředí ==
V knize Genesis nalezneme dvě pasáže o stvoření člověka. První ukazuje člověka jako pána tvorstva, jenž byl stvořen k obrazu Božímu a jemuž bylo Bohem požehnáno, aby využíval rostliny a zvířata jako potravu, tedy aby využíval zemi a její dary ve svůj prospěch (Srov. Gn:1, 27-28). Druhá pasáž ovšem popisuje akt stvoření poněkud jinak. Dočítáme se tu, že člověk byl stvořen jako "prach ze země", že byl stvořen z pouhé Boží lásky, ale že sám je to slabý tvor. V tomto druhém popisu stvoření člověk nevystupuje jako vládce nad přírodou, ale jako bytost závislá na vůli Boží, jako každý jiný tvor (Srov. Gn:2,7). 

Katolická církev po dlouhou dobu vycházela v pojetí přírody z první verze stvoření člověka. Takový výklad mýtu o stvoření byl navíc podpořen křesťanskou vírou v to, že Bůh do budoucna nepočítá se světem fyzického stvoření, neboť na pravé křesťany čeká život nebeský (viz Zj:10). Příroda tak byla pojímana jako něco, co člověk může a má využívat bez ohledu na negativní důsledky, které z toho plynou. 

Jedním z prvních "ekologicky smýšlejících" praktiků katolické víry byl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_z_Assisi František z Assisi]. Sv. František pojal hned v počátcích svého obratu k Bohu celou přírodu jako Boží stvoření, jenž je v mnohém rovné člověku. Slunce, měsíc, ptáky na stromech i stromy nazýval bratry a sestrami a skrze ně a s nimi vzdával své díky Bohu. Ve známé modlitbě ''Chvalozpěv na stvoření'' mluví o bratru slunci, sestře luně, o bratru větru, sestře vodě a také o matce Zemi, "která nás živí a slouží nám a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu." To všechno považoval za důkaz Boží lásky a skrze to všechno chtěl Boha chválit. 

V současnosti se rovněž začalo upozorňovat na mnohé pasáže Starého i Nového zákona, které potvrzují jak spiritualitu sv. Františka, tak současné "zelené tendence". Člověk je zde v pozici toho, kdo je stvořen jako ochránce či správce ostatního stvoření, kdo s ním má soucítit a starat se o něj: "Spravedlivý cítí i se svým dobytkem." (Př 12:10) "Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním." (Dt:22,4) "Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat." (Dt: 22,6) apod.

== Ekologické tendence v teologii ==
Ekoteologie či ekologická teologie vycházejí z takového pojetí, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních deset let. Výraznými mysliteli ekologikého smýšlení v teologii jsou např.
H. Skolimowský, J. Cobb, M. Fox, E. Drewermann a také čeští myslitelé [http://cs.wikipedia.org/wiki/Erazim_Koh%C3%A1k Erazim Kohák] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Heller Jan Heller]. 

Erazim Kohák se ve své známé knize ''Zelená svatozář'' zabývá různými přístupy vztahu člověka k jeho životnímu prostředí. Mezi jinými tu vysvětluje termín "etika boží bázně". Ten značí přístup k environmentálním otázkám z pohledu teocentrismu. Tento přístup vychází z takového pojetí světa, kde Bůh je nejvyšší hodnotou a tím, který dává člověku svět jako dar. Člověk, který má k tomuto Bohu úctu a "bojí se ho" (ve smyslu boží bázně, víry, důvěry), a chová tedy úctu i ke všemu stvoření a považuje se pouze za jeho správce. 

Jiný pojem, jímž se Kohák zaobírá, je "etika vznešeného lidství". Toto pojetí možná více reflektuje buddhistické nazírání světa a přírody, ale jistě se dá aplikovat i na křesťanství. V takovém případě je člověk pojat jako takový, který dostal od Boha dostatek rozumu a svobody, aby dokázal využívat přírodu ke svému prospěchu, ale i dostatek zodpovědnosti, aby toto vykonával dobře a v souladu s Božími zákony. V tomto pojetí tedy člověk je nejvyšším z tvorů, ale zároveň je i tím nejodpovědnějším. Obě tyto tendence nalezneme i u jiných ekologicky založených teologů.

== Postoj Vatikánu ==
Problémy životního prostředí a nutnost reagovat na ně si dnes dobře uvědomuje i Svatý stolec. Papež Benedikt XVI. nezřídka připomíná nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí i nelhostejnosti vůči lidem. V jednom z kázání r. 2007 vyzývá k "autentické lidské ekologii", čímž má na mysli zodpovědný vztah nejen ke stvoření, ale i k bližnímu, "ať už je blízko nebo daleko, v prostoru a čase", a k Bohu, jenž je stvořitelem. V prosinci 2008 hovoří o potřebě chránit nejen zemi, vodu a vzduch, ale také člověka, aby nezničil sám sebe. Jak je vidět, v pojetí Benedikta XVI. je třeba, aby láska k bližnímu, k přírodě i k Bohu šla spolu ruku v ruce. 

Ochrana životního prostředí hraje důležitou roli mimo jiné i v mezikonfesních i mezináboženských rozhovorech na jejich nejvyšších úrovních. V r.2006 se kupříkladu na řece Amazonce uskutečnilo mezinárodní sympozium „Náboženství, věda a životní prostředí“. Jeho organizátorem byl konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. a sympozium, kterého se zčastnilo přes 200 vědců, ekologů, náboženských představitelů a publicistů, bylo v pořadí již čtvrté svého druhu. Láska ke stvoření, zodpovědnost a nepodléhání pouhým partikulárním zájmům jsou ovšem témata, jež katolická církev nesdílí pouze s jinými křesťanskými konfesemi, ale i s buddhismem, judaismem a islámem. 

Svůj postoj vůči životnímu prostředí se snaží Vatikán demonstrovat i navenek. Koncem roku 2008 bylo nainstalováno na střechu Vatikánské auly Pavla VI. 2400 solárních panelů. Tento čin označuje Vatikán za první krok k přechodu k alternativním zdrojům elektrické energie, jež by měla do roku 2020 pokrýt 20% spotřeby elektřiny celého Vatikánu.

== Zdroje ==
Hana Librová: Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm 
Daniel Agnew: Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? http://www.jakyje.net/ekologie.htm 
Aleš Franc: Církev, ekumena a ekologie http://www.apologet.cz/?q=articles/category/20-cirkev-a-politika/id/163-cirkev-ekumena-a-ekologie 
Johana Bronková: K ochraně životního prostředí a lidských práv nestačí deklarace http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=7684 
Johana Bronková: Ekologie a náboženství na vodě http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=6241 
Milan Glaser: Solární panely na střeše vatikánské audienční haly uvedeny do provozu http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=10447

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
[[Etika]] 
[[Environmentální filosofie]] 
[[Trvale udržitelný rozvoj]] 
[[]] 
[[]] 

=== Externí odkazy ===
Christian Vegetarian Association: http://www.all-creatures.org/cva/mission.htm 
Řád Kapucínů, pokračovatelů odkazu sv. Františka: http://www.kapucini.cz

=== Literatura ===

[[Kategorie:Studenti PedF]]

Ekologie a katolická církev

2009-01-07T17:22:21Z

Panikova: /* Ekologické tendence v teologii */

== Úvod ==
Náboženské instituce jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev katolická církev] většinou stojí v pozici obhájce etických norem ve společnosti. Je tomu tak v případě interrupce, eutanazie či trestu smrti. Problémy životního prostředí a jeho ochrany však dlouho z pozice církve reflektovány nebyly a v mnohém stále nejsou. Na půdě církve a v teologii můžeme snahy o reflexi ekologické problematiky sledovat teprve zhruba posledních deset let. Velmi inspirativní myšlenky o životním prostředí a vztahu člověka k němu se zrodily především v rámci teologie. Odezvy však přichází v různých podobách i z Vatikánu. Stanovisko Vatikánu je přitom velmi podstatné, jelikož představuje direktivum nebo alespoň inspiraci pro věřící po celém světě.

== Bible a životní prostředí ==
V knize Genesis nalezneme dvě pasáže o stvoření člověka. První ukazuje člověka jako pána tvorstva, jenž byl stvořen k obrazu Božímu a jemuž bylo Bohem požehnáno, aby využíval rostliny a zvířata jako potravu, tedy aby využíval zemi a její dary ve svůj prospěch (Srov. Gn:1, 27-28). Druhá pasáž ovšem popisuje akt stvoření poněkud jinak. Dočítáme se tu, že člověk byl stvořen jako "prach ze země", že byl stvořen z pouhé Boží lásky, ale že sám je to slabý tvor. V tomto druhém popisu stvoření člověk nevystupuje jako vládce nad přírodou, ale jako bytost závislá na vůli Boží, jako každý jiný tvor (Srov. Gn:2,7). 

Katolická církev po dlouhou dobu vycházela v pojetí přírody z první verze stvoření člověka. Takový výklad mýtu o stvoření byl navíc podpořen křesťanskou vírou v to, že Bůh do budoucna nepočítá se světem fyzického stvoření, neboť na pravé křesťany čeká život nebeský (viz Zj:10). Příroda tak byla pojímana jako něco, co člověk může a má využívat bez ohledu na negativní důsledky, které z toho plynou. 

Jedním z prvních "ekologicky smýšlejících" praktiků katolické víry byl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_z_Assisi František z Assisi]. Sv. František pojal hned v počátcích svého obratu k Bohu celou přírodu jako Boží stvoření, jenž je v mnohém rovné člověku. Slunce, měsíc, ptáky na stromech i stromy nazýval bratry a sestrami a skrze ně a s nimi vzdával své díky Bohu. Ve známé modlitbě ''Chvalozpěv na stvoření'' mluví o bratru slunci, sestře luně, o bratru větru, sestře vodě a také o matce Zemi, "která nás živí a slouží nám a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu." To všechno považoval za důkaz Boží lásky a skrze to všechno chtěl Boha chválit. 

V současnosti se rovněž začalo upozorňovat na mnohé pasáže Starého i Nového zákona, které potvrzují jak spiritualitu sv. Františka, tak současné "zelené tendence". Člověk je zde v pozici toho, kdo je stvořen jako ochránce či správce ostatního stvoření, kdo s ním má soucítit a starat se o něj: "Spravedlivý cítí i se svým dobytkem." (Př 12:10) "Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním." (Dt:22,4) "Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat." (Dt: 22,6) apod.

== Ekologické tendence v teologii ==
Ekoteologie či ekologická teologie vycházejí z takového pojetí, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních deset let. Výraznými mysliteli ekologikého smýšlení v teologii jsou např.
H. Skolimowský, J. Cobb, M. Fox, E. Drewermann a také čeští myslitelé [http://cs.wikipedia.org/wiki/Erazim_Koh%C3%A1k Erazim Kohák] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Heller Jan Heller]. 

Erazim Kohák se ve své známé knize ''Zelená svatozář'' zabývá různými přístupy vztahu člověka k jeho životnímu prostředí. Mezi jinými tu vysvětluje termín "etika boží bázně". Ten značí přístup k environmentálním otázkám z pohledu teocentrismu. Tento přístup vychází z takového pojetí světa, kde Bůh je nejvyšší hodnotou a tím, který dává člověku svět jako dar. Člověk, který má k tomuto Bohu úctu a "bojí se ho" (ve smyslu boží bázně, víry, důvěry), a chová tedy úctu i ke všemu stvoření a považuje se pouze za jeho správce. 

Jiný pojem, jímž se Kohák zaobírá, je "etika vznešeného lidství". Toto pojetí možná více reflektuje buddhistické nazírání světa a přírody, ale jistě se dá aplikovat i na křesťanství. V takovém případě je člověk pojat jako takový, který dostal od Boha dostatek rozumu a svobody, aby dokázal využívat přírodu ke svému prospěchu, ale i dostatek zodpovědnosti, aby toto vykonával dobře a v souladu s Božími zákony. V tomto pojetí tedy člověk je nejvyšším z tvorů, ale zároveň je i tím nejodpovědnějším. Obě tyto tendence nalezneme i u jiných ekologicky založených teologů.

== Postoj Vatikánu ==
Problémy životního prostředí a nutnost reagovat na ně si dnes dobře uvědomuje i Svatý stolec. Papež Benedikt XVI. nezřídka připomíná nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí i nelhostejnosti vůči lidem. V jednom z kázání r. 2007 vyzývá k "autentické lidské ekologii", čímž má na mysli zodpovědný vztah nejen ke stvoření, ale i k bližnímu, "ať už je blízko nebo daleko, v prostoru a čase", a k Bohu, jenž je stvořitelem. V prosinci 2008 hovoří o potřebě chránit nejen zemi, vodu a vzduch, ale také člověka, aby nezničil sám sebe. Jak je vidět, v pojetí Benedikta XVI. je třeba, aby láska k bližnímu, k přírodě i k Bohu šla spolu ruku v ruce. 

Ochrana životního prostředí hraje důležitou roli mimo jiné i v mezikonfesních i mezináboženských rozhovorech na jejich nejvyšších úrovních. V r.2006 se kupříkladu na řece Amazonce uskutečnilo mezinárodní sympozium „Náboženství, věda a životní prostředí“. Jeho organizátorem byl konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. a sympozium, kterého se zčastnilo přes 200 vědců, ekologů, náboženských představitelů a publicistů, bylo v pořadí již čtvrté svého druhu. Láska ke stvoření, zodpovědnost a nepodléhání pouhým partikulárním zájmům jsou ovšem témata, jež katolická církev nesdílí pouze s jinými křesťanskými konfesemi, ale i s buddhismem, judaismem a islámem. 

Svůj postoj vůči životnímu prostředí se snaží Vatikán demonstrovat i navenek. Koncem roku 2008 bylo nainstalováno na střechu Vatikánské auly Pavla VI. 2400 solárních panelů. Tento čin označuje Vatikán za první krok k přechodu k alternativním zdrojům elektrické energie, jež by měla do roku 2020 pokrýt 20% spotřeby elektřiny celého Vatikánu.

== Zdroje ==
Hana Librová: Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm 
Daniel Agnew: Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? http://www.jakyje.net/ekologie.htm 
Aleš Franc: Církev, ekumena a ekologie http://www.apologet.cz/?q=articles/category/20-cirkev-a-politika/id/163-cirkev-ekumena-a-ekologie 
Johana Bronková: K ochraně životního prostředí a lidských práv nestačí deklarace http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=7684 
Johana Bronková: Ekologie a náboženství na vodě http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=6241 
Milan Glaser: Solární panely na střeše vatikánské audienční haly uvedeny do provozu http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=10447

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
[[Etika]] 
[[Environmentální filosofie]]

=== Externí odkazy ===
Christian Vegetarian Association: http://www.all-creatures.org/cva/mission.htm 
Řád Kapucínů, pokračovatelů odkazu sv. Františka: http://www.kapucini.cz

=== Literatura ===

[[Kategorie:Studenti PedF]]

Ekologie a katolická církev

2009-01-07T17:22:02Z

Panikova: /* Témata */

== Úvod ==
Náboženské instituce jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev katolická církev] většinou stojí v pozici obhájce etických norem ve společnosti. Je tomu tak v případě interrupce, eutanazie či trestu smrti. Problémy životního prostředí a jeho ochrany však dlouho z pozice církve reflektovány nebyly a v mnohém stále nejsou. Na půdě církve a v teologii můžeme snahy o reflexi ekologické problematiky sledovat teprve zhruba posledních deset let. Velmi inspirativní myšlenky o životním prostředí a vztahu člověka k němu se zrodily především v rámci teologie. Odezvy však přichází v různých podobách i z Vatikánu. Stanovisko Vatikánu je přitom velmi podstatné, jelikož představuje direktivum nebo alespoň inspiraci pro věřící po celém světě.

== Bible a životní prostředí ==
V knize Genesis nalezneme dvě pasáže o stvoření člověka. První ukazuje člověka jako pána tvorstva, jenž byl stvořen k obrazu Božímu a jemuž bylo Bohem požehnáno, aby využíval rostliny a zvířata jako potravu, tedy aby využíval zemi a její dary ve svůj prospěch (Srov. Gn:1, 27-28). Druhá pasáž ovšem popisuje akt stvoření poněkud jinak. Dočítáme se tu, že člověk byl stvořen jako "prach ze země", že byl stvořen z pouhé Boží lásky, ale že sám je to slabý tvor. V tomto druhém popisu stvoření člověk nevystupuje jako vládce nad přírodou, ale jako bytost závislá na vůli Boží, jako každý jiný tvor (Srov. Gn:2,7). 

Katolická církev po dlouhou dobu vycházela v pojetí přírody z první verze stvoření člověka. Takový výklad mýtu o stvoření byl navíc podpořen křesťanskou vírou v to, že Bůh do budoucna nepočítá se světem fyzického stvoření, neboť na pravé křesťany čeká život nebeský (viz Zj:10). Příroda tak byla pojímana jako něco, co člověk může a má využívat bez ohledu na negativní důsledky, které z toho plynou. 

Jedním z prvních "ekologicky smýšlejících" praktiků katolické víry byl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_z_Assisi František z Assisi]. Sv. František pojal hned v počátcích svého obratu k Bohu celou přírodu jako Boží stvoření, jenž je v mnohém rovné člověku. Slunce, měsíc, ptáky na stromech i stromy nazýval bratry a sestrami a skrze ně a s nimi vzdával své díky Bohu. Ve známé modlitbě ''Chvalozpěv na stvoření'' mluví o bratru slunci, sestře luně, o bratru větru, sestře vodě a také o matce Zemi, "která nás živí a slouží nám a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu." To všechno považoval za důkaz Boží lásky a skrze to všechno chtěl Boha chválit. 

V současnosti se rovněž začalo upozorňovat na mnohé pasáže Starého i Nového zákona, které potvrzují jak spiritualitu sv. Františka, tak současné "zelené tendence". Člověk je zde v pozici toho, kdo je stvořen jako ochránce či správce ostatního stvoření, kdo s ním má soucítit a starat se o něj: "Spravedlivý cítí i se svým dobytkem." (Př 12:10) "Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním." (Dt:22,4) "Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat." (Dt: 22,6) apod.

== Ekologické tendence v teologii ==
Ekoteologie či ekologická teologie vycházejí z takového pojetí, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních deset let. Výrazn7mi mysliteli ekologikého smýšlení v teologii jsou např.
H. Skolimowský, J. Cobb, M. Fox, E. Drewermann a také čeští myslitelé [http://cs.wikipedia.org/wiki/Erazim_Koh%C3%A1k Erazim Kohák] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Heller Jan Heller]. 

Erazim Kohák se ve své známé knize ''Zelená svatozář'' zabývá různými přístupy vztahu člověka k jeho životnímu prostředí. Mezi jinými tu vysvětluje termín "etika boží bázně". Ten značí přístup k environmentálním otázkám z pohledu teocentrismu. Tento přístup vychází z takového pojetí světa, kde Bůh je nejvyšší hodnotou a tím, který dává člověku svět jako dar. Člověk, který má k tomuto Bohu úctu a "bojí se ho" (ve smyslu boží bázně, víry, důvěry), a chová tedy úctu i ke všemu stvoření a považuje se pouze za jeho správce. 

Jiný pojem, jímž se Kohák zaobírá, je "etika vznešeného lidství". Toto pojetí možná více reflektuje buddhistické nazírání světa a přírody, ale jistě se dá aplikovat i na křesťanství. V takovém případě je člověk pojat jako takový, který dostal od Boha dostatek rozumu a svobody, aby dokázal využívat přírodu ke svému prospěchu, ale i dostatek zodpovědnosti, aby toto vykonával dobře a v souladu s Božími zákony. V tomto pojetí tedy člověk je nejvyšším z tvorů, ale zároveň je i tím nejodpovědnějším. Obě tyto tendence nalezneme i u jiných ekologicky založených teologů.

== Postoj Vatikánu ==
Problémy životního prostředí a nutnost reagovat na ně si dnes dobře uvědomuje i Svatý stolec. Papež Benedikt XVI. nezřídka připomíná nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí i nelhostejnosti vůči lidem. V jednom z kázání r. 2007 vyzývá k "autentické lidské ekologii", čímž má na mysli zodpovědný vztah nejen ke stvoření, ale i k bližnímu, "ať už je blízko nebo daleko, v prostoru a čase", a k Bohu, jenž je stvořitelem. V prosinci 2008 hovoří o potřebě chránit nejen zemi, vodu a vzduch, ale také člověka, aby nezničil sám sebe. Jak je vidět, v pojetí Benedikta XVI. je třeba, aby láska k bližnímu, k přírodě i k Bohu šla spolu ruku v ruce. 

Ochrana životního prostředí hraje důležitou roli mimo jiné i v mezikonfesních i mezináboženských rozhovorech na jejich nejvyšších úrovních. V r.2006 se kupříkladu na řece Amazonce uskutečnilo mezinárodní sympozium „Náboženství, věda a životní prostředí“. Jeho organizátorem byl konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. a sympozium, kterého se zčastnilo přes 200 vědců, ekologů, náboženských představitelů a publicistů, bylo v pořadí již čtvrté svého druhu. Láska ke stvoření, zodpovědnost a nepodléhání pouhým partikulárním zájmům jsou ovšem témata, jež katolická církev nesdílí pouze s jinými křesťanskými konfesemi, ale i s buddhismem, judaismem a islámem. 

Svůj postoj vůči životnímu prostředí se snaží Vatikán demonstrovat i navenek. Koncem roku 2008 bylo nainstalováno na střechu Vatikánské auly Pavla VI. 2400 solárních panelů. Tento čin označuje Vatikán za první krok k přechodu k alternativním zdrojům elektrické energie, jež by měla do roku 2020 pokrýt 20% spotřeby elektřiny celého Vatikánu.

== Zdroje ==
Hana Librová: Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm 
Daniel Agnew: Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? http://www.jakyje.net/ekologie.htm 
Aleš Franc: Církev, ekumena a ekologie http://www.apologet.cz/?q=articles/category/20-cirkev-a-politika/id/163-cirkev-ekumena-a-ekologie 
Johana Bronková: K ochraně životního prostředí a lidských práv nestačí deklarace http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=7684 
Johana Bronková: Ekologie a náboženství na vodě http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=6241 
Milan Glaser: Solární panely na střeše vatikánské audienční haly uvedeny do provozu http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=10447

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
[[Etika]] 
[[Environmentální filosofie]]

=== Externí odkazy ===
Christian Vegetarian Association: http://www.all-creatures.org/cva/mission.htm 
Řád Kapucínů, pokračovatelů odkazu sv. Františka: http://www.kapucini.cz

=== Literatura ===

[[Kategorie:Studenti PedF]]

Ekologie a katolická církev

2009-01-07T17:21:48Z

Panikova: /* Zdroje */

== Úvod ==
Náboženské instituce jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev katolická církev] většinou stojí v pozici obhájce etických norem ve společnosti. Je tomu tak v případě interrupce, eutanazie či trestu smrti. Problémy životního prostředí a jeho ochrany však dlouho z pozice církve reflektovány nebyly a v mnohém stále nejsou. Na půdě církve a v teologii můžeme snahy o reflexi ekologické problematiky sledovat teprve zhruba posledních deset let. Velmi inspirativní myšlenky o životním prostředí a vztahu člověka k němu se zrodily především v rámci teologie. Odezvy však přichází v různých podobách i z Vatikánu. Stanovisko Vatikánu je přitom velmi podstatné, jelikož představuje direktivum nebo alespoň inspiraci pro věřící po celém světě.

== Bible a životní prostředí ==
V knize Genesis nalezneme dvě pasáže o stvoření člověka. První ukazuje člověka jako pána tvorstva, jenž byl stvořen k obrazu Božímu a jemuž bylo Bohem požehnáno, aby využíval rostliny a zvířata jako potravu, tedy aby využíval zemi a její dary ve svůj prospěch (Srov. Gn:1, 27-28). Druhá pasáž ovšem popisuje akt stvoření poněkud jinak. Dočítáme se tu, že člověk byl stvořen jako "prach ze země", že byl stvořen z pouhé Boží lásky, ale že sám je to slabý tvor. V tomto druhém popisu stvoření člověk nevystupuje jako vládce nad přírodou, ale jako bytost závislá na vůli Boží, jako každý jiný tvor (Srov. Gn:2,7). 

Katolická církev po dlouhou dobu vycházela v pojetí přírody z první verze stvoření člověka. Takový výklad mýtu o stvoření byl navíc podpořen křesťanskou vírou v to, že Bůh do budoucna nepočítá se světem fyzického stvoření, neboť na pravé křesťany čeká život nebeský (viz Zj:10). Příroda tak byla pojímana jako něco, co člověk může a má využívat bez ohledu na negativní důsledky, které z toho plynou. 

Jedním z prvních "ekologicky smýšlejících" praktiků katolické víry byl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_z_Assisi František z Assisi]. Sv. František pojal hned v počátcích svého obratu k Bohu celou přírodu jako Boží stvoření, jenž je v mnohém rovné člověku. Slunce, měsíc, ptáky na stromech i stromy nazýval bratry a sestrami a skrze ně a s nimi vzdával své díky Bohu. Ve známé modlitbě ''Chvalozpěv na stvoření'' mluví o bratru slunci, sestře luně, o bratru větru, sestře vodě a také o matce Zemi, "která nás živí a slouží nám a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu." To všechno považoval za důkaz Boží lásky a skrze to všechno chtěl Boha chválit. 

V současnosti se rovněž začalo upozorňovat na mnohé pasáže Starého i Nového zákona, které potvrzují jak spiritualitu sv. Františka, tak současné "zelené tendence". Člověk je zde v pozici toho, kdo je stvořen jako ochránce či správce ostatního stvoření, kdo s ním má soucítit a starat se o něj: "Spravedlivý cítí i se svým dobytkem." (Př 12:10) "Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním." (Dt:22,4) "Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat." (Dt: 22,6) apod.

== Ekologické tendence v teologii ==
Ekoteologie či ekologická teologie vycházejí z takového pojetí, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních deset let. Výrazn7mi mysliteli ekologikého smýšlení v teologii jsou např.
H. Skolimowský, J. Cobb, M. Fox, E. Drewermann a také čeští myslitelé [http://cs.wikipedia.org/wiki/Erazim_Koh%C3%A1k Erazim Kohák] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Heller Jan Heller]. 

Erazim Kohák se ve své známé knize ''Zelená svatozář'' zabývá různými přístupy vztahu člověka k jeho životnímu prostředí. Mezi jinými tu vysvětluje termín "etika boží bázně". Ten značí přístup k environmentálním otázkám z pohledu teocentrismu. Tento přístup vychází z takového pojetí světa, kde Bůh je nejvyšší hodnotou a tím, který dává člověku svět jako dar. Člověk, který má k tomuto Bohu úctu a "bojí se ho" (ve smyslu boží bázně, víry, důvěry), a chová tedy úctu i ke všemu stvoření a považuje se pouze za jeho správce. 

Jiný pojem, jímž se Kohák zaobírá, je "etika vznešeného lidství". Toto pojetí možná více reflektuje buddhistické nazírání světa a přírody, ale jistě se dá aplikovat i na křesťanství. V takovém případě je člověk pojat jako takový, který dostal od Boha dostatek rozumu a svobody, aby dokázal využívat přírodu ke svému prospěchu, ale i dostatek zodpovědnosti, aby toto vykonával dobře a v souladu s Božími zákony. V tomto pojetí tedy člověk je nejvyšším z tvorů, ale zároveň je i tím nejodpovědnějším. Obě tyto tendence nalezneme i u jiných ekologicky založených teologů.

== Postoj Vatikánu ==
Problémy životního prostředí a nutnost reagovat na ně si dnes dobře uvědomuje i Svatý stolec. Papež Benedikt XVI. nezřídka připomíná nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí i nelhostejnosti vůči lidem. V jednom z kázání r. 2007 vyzývá k "autentické lidské ekologii", čímž má na mysli zodpovědný vztah nejen ke stvoření, ale i k bližnímu, "ať už je blízko nebo daleko, v prostoru a čase", a k Bohu, jenž je stvořitelem. V prosinci 2008 hovoří o potřebě chránit nejen zemi, vodu a vzduch, ale také člověka, aby nezničil sám sebe. Jak je vidět, v pojetí Benedikta XVI. je třeba, aby láska k bližnímu, k přírodě i k Bohu šla spolu ruku v ruce. 

Ochrana životního prostředí hraje důležitou roli mimo jiné i v mezikonfesních i mezináboženských rozhovorech na jejich nejvyšších úrovních. V r.2006 se kupříkladu na řece Amazonce uskutečnilo mezinárodní sympozium „Náboženství, věda a životní prostředí“. Jeho organizátorem byl konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. a sympozium, kterého se zčastnilo přes 200 vědců, ekologů, náboženských představitelů a publicistů, bylo v pořadí již čtvrté svého druhu. Láska ke stvoření, zodpovědnost a nepodléhání pouhým partikulárním zájmům jsou ovšem témata, jež katolická církev nesdílí pouze s jinými křesťanskými konfesemi, ale i s buddhismem, judaismem a islámem. 

Svůj postoj vůči životnímu prostředí se snaží Vatikán demonstrovat i navenek. Koncem roku 2008 bylo nainstalováno na střechu Vatikánské auly Pavla VI. 2400 solárních panelů. Tento čin označuje Vatikán za první krok k přechodu k alternativním zdrojům elektrické energie, jež by měla do roku 2020 pokrýt 20% spotřeby elektřiny celého Vatikánu.

== Témata ==

== Zdroje ==
Hana Librová: Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm 
Daniel Agnew: Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? http://www.jakyje.net/ekologie.htm 
Aleš Franc: Církev, ekumena a ekologie http://www.apologet.cz/?q=articles/category/20-cirkev-a-politika/id/163-cirkev-ekumena-a-ekologie 
Johana Bronková: K ochraně životního prostředí a lidských práv nestačí deklarace http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=7684 
Johana Bronková: Ekologie a náboženství na vodě http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=6241 
Milan Glaser: Solární panely na střeše vatikánské audienční haly uvedeny do provozu http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=10447

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
[[Etika]] 
[[Environmentální filosofie]]

=== Externí odkazy ===
Christian Vegetarian Association: http://www.all-creatures.org/cva/mission.htm 
Řád Kapucínů, pokračovatelů odkazu sv. Františka: http://www.kapucini.cz

=== Literatura ===

[[Kategorie:Studenti PedF]]

Ekologie a katolická církev

2009-01-07T17:20:42Z

Panikova: /* Postoj Vatikánu */

== Úvod ==
Náboženské instituce jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev katolická církev] většinou stojí v pozici obhájce etických norem ve společnosti. Je tomu tak v případě interrupce, eutanazie či trestu smrti. Problémy životního prostředí a jeho ochrany však dlouho z pozice církve reflektovány nebyly a v mnohém stále nejsou. Na půdě církve a v teologii můžeme snahy o reflexi ekologické problematiky sledovat teprve zhruba posledních deset let. Velmi inspirativní myšlenky o životním prostředí a vztahu člověka k němu se zrodily především v rámci teologie. Odezvy však přichází v různých podobách i z Vatikánu. Stanovisko Vatikánu je přitom velmi podstatné, jelikož představuje direktivum nebo alespoň inspiraci pro věřící po celém světě.

== Bible a životní prostředí ==
V knize Genesis nalezneme dvě pasáže o stvoření člověka. První ukazuje člověka jako pána tvorstva, jenž byl stvořen k obrazu Božímu a jemuž bylo Bohem požehnáno, aby využíval rostliny a zvířata jako potravu, tedy aby využíval zemi a její dary ve svůj prospěch (Srov. Gn:1, 27-28). Druhá pasáž ovšem popisuje akt stvoření poněkud jinak. Dočítáme se tu, že člověk byl stvořen jako "prach ze země", že byl stvořen z pouhé Boží lásky, ale že sám je to slabý tvor. V tomto druhém popisu stvoření člověk nevystupuje jako vládce nad přírodou, ale jako bytost závislá na vůli Boží, jako každý jiný tvor (Srov. Gn:2,7). 

Katolická církev po dlouhou dobu vycházela v pojetí přírody z první verze stvoření člověka. Takový výklad mýtu o stvoření byl navíc podpořen křesťanskou vírou v to, že Bůh do budoucna nepočítá se světem fyzického stvoření, neboť na pravé křesťany čeká život nebeský (viz Zj:10). Příroda tak byla pojímana jako něco, co člověk může a má využívat bez ohledu na negativní důsledky, které z toho plynou. 

Jedním z prvních "ekologicky smýšlejících" praktiků katolické víry byl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_z_Assisi František z Assisi]. Sv. František pojal hned v počátcích svého obratu k Bohu celou přírodu jako Boží stvoření, jenž je v mnohém rovné člověku. Slunce, měsíc, ptáky na stromech i stromy nazýval bratry a sestrami a skrze ně a s nimi vzdával své díky Bohu. Ve známé modlitbě ''Chvalozpěv na stvoření'' mluví o bratru slunci, sestře luně, o bratru větru, sestře vodě a také o matce Zemi, "která nás živí a slouží nám a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu." To všechno považoval za důkaz Boží lásky a skrze to všechno chtěl Boha chválit. 

V současnosti se rovněž začalo upozorňovat na mnohé pasáže Starého i Nového zákona, které potvrzují jak spiritualitu sv. Františka, tak současné "zelené tendence". Člověk je zde v pozici toho, kdo je stvořen jako ochránce či správce ostatního stvoření, kdo s ním má soucítit a starat se o něj: "Spravedlivý cítí i se svým dobytkem." (Př 12:10) "Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním." (Dt:22,4) "Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat." (Dt: 22,6) apod.

== Ekologické tendence v teologii ==
Ekoteologie či ekologická teologie vycházejí z takového pojetí, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních deset let. Výrazn7mi mysliteli ekologikého smýšlení v teologii jsou např.
H. Skolimowský, J. Cobb, M. Fox, E. Drewermann a také čeští myslitelé [http://cs.wikipedia.org/wiki/Erazim_Koh%C3%A1k Erazim Kohák] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Heller Jan Heller]. 

Erazim Kohák se ve své známé knize ''Zelená svatozář'' zabývá různými přístupy vztahu člověka k jeho životnímu prostředí. Mezi jinými tu vysvětluje termín "etika boží bázně". Ten značí přístup k environmentálním otázkám z pohledu teocentrismu. Tento přístup vychází z takového pojetí světa, kde Bůh je nejvyšší hodnotou a tím, který dává člověku svět jako dar. Člověk, který má k tomuto Bohu úctu a "bojí se ho" (ve smyslu boží bázně, víry, důvěry), a chová tedy úctu i ke všemu stvoření a považuje se pouze za jeho správce. 

Jiný pojem, jímž se Kohák zaobírá, je "etika vznešeného lidství". Toto pojetí možná více reflektuje buddhistické nazírání světa a přírody, ale jistě se dá aplikovat i na křesťanství. V takovém případě je člověk pojat jako takový, který dostal od Boha dostatek rozumu a svobody, aby dokázal využívat přírodu ke svému prospěchu, ale i dostatek zodpovědnosti, aby toto vykonával dobře a v souladu s Božími zákony. V tomto pojetí tedy člověk je nejvyšším z tvorů, ale zároveň je i tím nejodpovědnějším. Obě tyto tendence nalezneme i u jiných ekologicky založených teologů.

== Postoj Vatikánu ==
Problémy životního prostředí a nutnost reagovat na ně si dnes dobře uvědomuje i Svatý stolec. Papež Benedikt XVI. nezřídka připomíná nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí i nelhostejnosti vůči lidem. V jednom z kázání r. 2007 vyzývá k "autentické lidské ekologii", čímž má na mysli zodpovědný vztah nejen ke stvoření, ale i k bližnímu, "ať už je blízko nebo daleko, v prostoru a čase", a k Bohu, jenž je stvořitelem. V prosinci 2008 hovoří o potřebě chránit nejen zemi, vodu a vzduch, ale také člověka, aby nezničil sám sebe. Jak je vidět, v pojetí Benedikta XVI. je třeba, aby láska k bližnímu, k přírodě i k Bohu šla spolu ruku v ruce. 

Ochrana životního prostředí hraje důležitou roli mimo jiné i v mezikonfesních i mezináboženských rozhovorech na jejich nejvyšších úrovních. V r.2006 se kupříkladu na řece Amazonce uskutečnilo mezinárodní sympozium „Náboženství, věda a životní prostředí“. Jeho organizátorem byl konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. a sympozium, kterého se zčastnilo přes 200 vědců, ekologů, náboženských představitelů a publicistů, bylo v pořadí již čtvrté svého druhu. Láska ke stvoření, zodpovědnost a nepodléhání pouhým partikulárním zájmům jsou ovšem témata, jež katolická církev nesdílí pouze s jinými křesťanskými konfesemi, ale i s buddhismem, judaismem a islámem. 

Svůj postoj vůči životnímu prostředí se snaží Vatikán demonstrovat i navenek. Koncem roku 2008 bylo nainstalováno na střechu Vatikánské auly Pavla VI. 2400 solárních panelů. Tento čin označuje Vatikán za první krok k přechodu k alternativním zdrojům elektrické energie, jež by měla do roku 2020 pokrýt 20% spotřeby elektřiny celého Vatikánu.

== Témata ==

== Zdroje ==
Hana Librová: Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm 
Daniel Agnew: Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? http://www.jakyje.net/ekologie.htm 
Aleš Franc: Církev, ekumena a ekologie http://www.apologet.cz/?q=articles/category/20-cirkev-a-politika/id/163-cirkev-ekumena-a-ekologie 
Johana Bronková: K ochraně životního prostředí a lidských práv nestačí deklarace http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=7684 
Johana Bronková: Ekologie a náboženství na vodě http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=6241 
Johana Bronková: Blahopřání k buddhistickému svátku Vesakh http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=9433

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
[[Etika]] 
[[Environmentální filosofie]]

=== Externí odkazy ===
Christian Vegetarian Association: http://www.all-creatures.org/cva/mission.htm 
Řád Kapucínů, pokračovatelů odkazu sv. Františka: http://www.kapucini.cz

=== Literatura ===

[[Kategorie:Studenti PedF]]

Ekologie a katolická církev

2009-01-07T17:05:22Z

Panikova: /* Praxe */

== Úvod ==
Náboženské instituce jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev katolická církev] většinou stojí v pozici obhájce etických norem ve společnosti. Je tomu tak v případě interrupce, eutanazie či trestu smrti. Problémy životního prostředí a jeho ochrany však dlouho z pozice církve reflektovány nebyly a v mnohém stále nejsou. Na půdě církve a v teologii můžeme snahy o reflexi ekologické problematiky sledovat teprve zhruba posledních deset let. Velmi inspirativní myšlenky o životním prostředí a vztahu člověka k němu se zrodily především v rámci teologie. Odezvy však přichází v různých podobách i z Vatikánu. Stanovisko Vatikánu je přitom velmi podstatné, jelikož představuje direktivum nebo alespoň inspiraci pro věřící po celém světě.

== Bible a životní prostředí ==
V knize Genesis nalezneme dvě pasáže o stvoření člověka. První ukazuje člověka jako pána tvorstva, jenž byl stvořen k obrazu Božímu a jemuž bylo Bohem požehnáno, aby využíval rostliny a zvířata jako potravu, tedy aby využíval zemi a její dary ve svůj prospěch (Srov. Gn:1, 27-28). Druhá pasáž ovšem popisuje akt stvoření poněkud jinak. Dočítáme se tu, že člověk byl stvořen jako "prach ze země", že byl stvořen z pouhé Boží lásky, ale že sám je to slabý tvor. V tomto druhém popisu stvoření člověk nevystupuje jako vládce nad přírodou, ale jako bytost závislá na vůli Boží, jako každý jiný tvor (Srov. Gn:2,7). 

Katolická církev po dlouhou dobu vycházela v pojetí přírody z první verze stvoření člověka. Takový výklad mýtu o stvoření byl navíc podpořen křesťanskou vírou v to, že Bůh do budoucna nepočítá se světem fyzického stvoření, neboť na pravé křesťany čeká život nebeský (viz Zj:10). Příroda tak byla pojímana jako něco, co člověk může a má využívat bez ohledu na negativní důsledky, které z toho plynou. 

Jedním z prvních "ekologicky smýšlejících" praktiků katolické víry byl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_z_Assisi František z Assisi]. Sv. František pojal hned v počátcích svého obratu k Bohu celou přírodu jako Boží stvoření, jenž je v mnohém rovné člověku. Slunce, měsíc, ptáky na stromech i stromy nazýval bratry a sestrami a skrze ně a s nimi vzdával své díky Bohu. Ve známé modlitbě ''Chvalozpěv na stvoření'' mluví o bratru slunci, sestře luně, o bratru větru, sestře vodě a také o matce Zemi, "která nás živí a slouží nám a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu." To všechno považoval za důkaz Boží lásky a skrze to všechno chtěl Boha chválit. 

V současnosti se rovněž začalo upozorňovat na mnohé pasáže Starého i Nového zákona, které potvrzují jak spiritualitu sv. Františka, tak současné "zelené tendence". Člověk je zde v pozici toho, kdo je stvořen jako ochránce či správce ostatního stvoření, kdo s ním má soucítit a starat se o něj: "Spravedlivý cítí i se svým dobytkem." (Př 12:10) "Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním." (Dt:22,4) "Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat." (Dt: 22,6) apod.

== Ekologické tendence v teologii ==
Ekoteologie či ekologická teologie vycházejí z takového pojetí, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních deset let. Výrazn7mi mysliteli ekologikého smýšlení v teologii jsou např.
H. Skolimowský, J. Cobb, M. Fox, E. Drewermann a také čeští myslitelé [http://cs.wikipedia.org/wiki/Erazim_Koh%C3%A1k Erazim Kohák] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Heller Jan Heller]. 

Erazim Kohák se ve své známé knize ''Zelená svatozář'' zabývá různými přístupy vztahu člověka k jeho životnímu prostředí. Mezi jinými tu vysvětluje termín "etika boží bázně". Ten značí přístup k environmentálním otázkám z pohledu teocentrismu. Tento přístup vychází z takového pojetí světa, kde Bůh je nejvyšší hodnotou a tím, který dává člověku svět jako dar. Člověk, který má k tomuto Bohu úctu a "bojí se ho" (ve smyslu boží bázně, víry, důvěry), a chová tedy úctu i ke všemu stvoření a považuje se pouze za jeho správce. 

Jiný pojem, jímž se Kohák zaobírá, je "etika vznešeného lidství". Toto pojetí možná více reflektuje buddhistické nazírání světa a přírody, ale jistě se dá aplikovat i na křesťanství. V takovém případě je člověk pojat jako takový, který dostal od Boha dostatek rozumu a svobody, aby dokázal využívat přírodu ke svému prospěchu, ale i dostatek zodpovědnosti, aby toto vykonával dobře a v souladu s Božími zákony. V tomto pojetí tedy člověk je nejvyšším z tvorů, ale zároveň je i tím nejodpovědnějším. Obě tyto tendence nalezneme i u jiných ekologicky založených teologů.

== Postoj Vatikánu ==
Problémy životního prostředí a nutnost reagovat na ně si dnes dobře uvědomuje i Svatý stolec. Papež Benedikt XVI. nezřídka připomíná nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí i nelhostejnosti vůči lidem. V jednom z kázání r. 2007 vyzývá k "autentické lidské ekologii", čímž má na mysli zodpovědný vztah nejen ke stvoření, ale i k bližnímu, "ať už je blízko nebo daleko, v prostoru a čase", a k Bohu, jenž je stvořitelem. V prosinci 2008 hovoří o potřebě chránit nejen zemi, vodu a vzduch, ale také člověka, aby nezničil sám sebe. Jak je vidět, v pojetí Benedikta XVI. je třeba, aby láska k bližnímu, k přírodě i k Bohu šla spolu ruku v ruce. 

Ochrana životního prostředí hraje důležitou roli mimo jiné i v mezikonfesních i mezináboženských rozhovorech na jejich nejvyšších úrovních. V r.2006 se na řece Amazonce uskutečnilo mezinárodní sympozium „Náboženství, věda a životní prostředí“. Organizátorem byl konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. Sympozium, kterého se zčastnilo přes 200 vědců, ekologů, náboženských představitelů a publicistů, bylo v pořadí už čtvrté svého druhu.

== Témata ==

== Zdroje ==
Hana Librová: Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm 
Daniel Agnew: Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? http://www.jakyje.net/ekologie.htm 
Aleš Franc: Církev, ekumena a ekologie http://www.apologet.cz/?q=articles/category/20-cirkev-a-politika/id/163-cirkev-ekumena-a-ekologie 
Johana Bronková: K ochraně životního prostředí a lidských práv nestačí deklarace http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=7684 
Johana Bronková: Ekologie a náboženství na vodě http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=6241 
Johana Bronková: Blahopřání k buddhistickému svátku Vesakh http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=9433

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
[[Etika]] 
[[Environmentální filosofie]]

=== Externí odkazy ===
Christian Vegetarian Association: http://www.all-creatures.org/cva/mission.htm 
Řád Kapucínů, pokračovatelů odkazu sv. Františka: http://www.kapucini.cz

=== Literatura ===

[[Kategorie:Studenti PedF]]

Ekologie a katolická církev

2009-01-07T17:05:04Z

Panikova: /* Zdroje */

== Úvod ==
Náboženské instituce jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev katolická církev] většinou stojí v pozici obhájce etických norem ve společnosti. Je tomu tak v případě interrupce, eutanazie či trestu smrti. Problémy životního prostředí a jeho ochrany však dlouho z pozice církve reflektovány nebyly a v mnohém stále nejsou. Na půdě církve a v teologii můžeme snahy o reflexi ekologické problematiky sledovat teprve zhruba posledních deset let. Velmi inspirativní myšlenky o životním prostředí a vztahu člověka k němu se zrodily především v rámci teologie. Odezvy však přichází v různých podobách i z Vatikánu. Stanovisko Vatikánu je přitom velmi podstatné, jelikož představuje direktivum nebo alespoň inspiraci pro věřící po celém světě.

== Bible a životní prostředí ==
V knize Genesis nalezneme dvě pasáže o stvoření člověka. První ukazuje člověka jako pána tvorstva, jenž byl stvořen k obrazu Božímu a jemuž bylo Bohem požehnáno, aby využíval rostliny a zvířata jako potravu, tedy aby využíval zemi a její dary ve svůj prospěch (Srov. Gn:1, 27-28). Druhá pasáž ovšem popisuje akt stvoření poněkud jinak. Dočítáme se tu, že člověk byl stvořen jako "prach ze země", že byl stvořen z pouhé Boží lásky, ale že sám je to slabý tvor. V tomto druhém popisu stvoření člověk nevystupuje jako vládce nad přírodou, ale jako bytost závislá na vůli Boží, jako každý jiný tvor (Srov. Gn:2,7). 

Katolická církev po dlouhou dobu vycházela v pojetí přírody z první verze stvoření člověka. Takový výklad mýtu o stvoření byl navíc podpořen křesťanskou vírou v to, že Bůh do budoucna nepočítá se světem fyzického stvoření, neboť na pravé křesťany čeká život nebeský (viz Zj:10). Příroda tak byla pojímana jako něco, co člověk může a má využívat bez ohledu na negativní důsledky, které z toho plynou. 

Jedním z prvních "ekologicky smýšlejících" praktiků katolické víry byl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_z_Assisi František z Assisi]. Sv. František pojal hned v počátcích svého obratu k Bohu celou přírodu jako Boží stvoření, jenž je v mnohém rovné člověku. Slunce, měsíc, ptáky na stromech i stromy nazýval bratry a sestrami a skrze ně a s nimi vzdával své díky Bohu. Ve známé modlitbě ''Chvalozpěv na stvoření'' mluví o bratru slunci, sestře luně, o bratru větru, sestře vodě a také o matce Zemi, "která nás živí a slouží nám a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu." To všechno považoval za důkaz Boží lásky a skrze to všechno chtěl Boha chválit. 

V současnosti se rovněž začalo upozorňovat na mnohé pasáže Starého i Nového zákona, které potvrzují jak spiritualitu sv. Františka, tak současné "zelené tendence". Člověk je zde v pozici toho, kdo je stvořen jako ochránce či správce ostatního stvoření, kdo s ním má soucítit a starat se o něj: "Spravedlivý cítí i se svým dobytkem." (Př 12:10) "Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním." (Dt:22,4) "Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat." (Dt: 22,6) apod.

== Ekologické tendence v teologii ==
Ekoteologie či ekologická teologie vycházejí z takového pojetí, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních deset let. Výrazn7mi mysliteli ekologikého smýšlení v teologii jsou např.
H. Skolimowský, J. Cobb, M. Fox, E. Drewermann a také čeští myslitelé [http://cs.wikipedia.org/wiki/Erazim_Koh%C3%A1k Erazim Kohák] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Heller Jan Heller]. 

Erazim Kohák se ve své známé knize ''Zelená svatozář'' zabývá různými přístupy vztahu člověka k jeho životnímu prostředí. Mezi jinými tu vysvětluje termín "etika boží bázně". Ten značí přístup k environmentálním otázkám z pohledu teocentrismu. Tento přístup vychází z takového pojetí světa, kde Bůh je nejvyšší hodnotou a tím, který dává člověku svět jako dar. Člověk, který má k tomuto Bohu úctu a "bojí se ho" (ve smyslu boží bázně, víry, důvěry), a chová tedy úctu i ke všemu stvoření a považuje se pouze za jeho správce. 

Jiný pojem, jímž se Kohák zaobírá, je "etika vznešeného lidství". Toto pojetí možná více reflektuje buddhistické nazírání světa a přírody, ale jistě se dá aplikovat i na křesťanství. V takovém případě je člověk pojat jako takový, který dostal od Boha dostatek rozumu a svobody, aby dokázal využívat přírodu ke svému prospěchu, ale i dostatek zodpovědnosti, aby toto vykonával dobře a v souladu s Božími zákony. V tomto pojetí tedy člověk je nejvyšším z tvorů, ale zároveň je i tím nejodpovědnějším. Obě tyto tendence nalezneme i u jiných ekologicky založených teologů.

== Postoj Vatikánu ==
Problémy životního prostředí a nutnost reagovat na ně si dnes dobře uvědomuje i Svatý stolec. Papež Benedikt XVI. nezřídka připomíná nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí i nelhostejnosti vůči lidem. V jednom z kázání r. 2007 vyzývá k "autentické lidské ekologii", čímž má na mysli zodpovědný vztah nejen ke stvoření, ale i k bližnímu, "ať už je blízko nebo daleko, v prostoru a čase", a k Bohu, jenž je stvořitelem. V prosinci 2008 hovoří o potřebě chránit nejen zemi, vodu a vzduch, ale také člověka, aby nezničil sám sebe. Jak je vidět, v pojetí Benedikta XVI. je třeba, aby láska k bližnímu, k přírodě i k Bohu šla spolu ruku v ruce. 

Ochrana životního prostředí hraje důležitou roli mimo jiné i v mezikonfesních i mezináboženských rozhovorech na jejich nejvyšších úrovních. V r.2006 se na řece Amazonce uskutečnilo mezinárodní sympozium „Náboženství, věda a životní prostředí“. Organizátorem byl konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. Sympozium, kterého se zčastnilo přes 200 vědců, ekologů, náboženských představitelů a publicistů, bylo v pořadí už čtvrté svého druhu.

== Praxe ==

== Témata ==

== Zdroje ==
Hana Librová: Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm 
Daniel Agnew: Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? http://www.jakyje.net/ekologie.htm 
Aleš Franc: Církev, ekumena a ekologie http://www.apologet.cz/?q=articles/category/20-cirkev-a-politika/id/163-cirkev-ekumena-a-ekologie 
Johana Bronková: K ochraně životního prostředí a lidských práv nestačí deklarace http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=7684 
Johana Bronková: Ekologie a náboženství na vodě http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=6241 
Johana Bronková: Blahopřání k buddhistickému svátku Vesakh http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=9433

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
[[Etika]] 
[[Environmentální filosofie]]

=== Externí odkazy ===
Christian Vegetarian Association: http://www.all-creatures.org/cva/mission.htm 
Řád Kapucínů, pokračovatelů odkazu sv. Františka: http://www.kapucini.cz

=== Literatura ===

[[Kategorie:Studenti PedF]]

Ekologie a katolická církev

2009-01-07T17:03:14Z

Panikova: /* Postoj Vatikánu */

== Úvod ==
Náboženské instituce jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev katolická církev] většinou stojí v pozici obhájce etických norem ve společnosti. Je tomu tak v případě interrupce, eutanazie či trestu smrti. Problémy životního prostředí a jeho ochrany však dlouho z pozice církve reflektovány nebyly a v mnohém stále nejsou. Na půdě církve a v teologii můžeme snahy o reflexi ekologické problematiky sledovat teprve zhruba posledních deset let. Velmi inspirativní myšlenky o životním prostředí a vztahu člověka k němu se zrodily především v rámci teologie. Odezvy však přichází v různých podobách i z Vatikánu. Stanovisko Vatikánu je přitom velmi podstatné, jelikož představuje direktivum nebo alespoň inspiraci pro věřící po celém světě.

== Bible a životní prostředí ==
V knize Genesis nalezneme dvě pasáže o stvoření člověka. První ukazuje člověka jako pána tvorstva, jenž byl stvořen k obrazu Božímu a jemuž bylo Bohem požehnáno, aby využíval rostliny a zvířata jako potravu, tedy aby využíval zemi a její dary ve svůj prospěch (Srov. Gn:1, 27-28). Druhá pasáž ovšem popisuje akt stvoření poněkud jinak. Dočítáme se tu, že člověk byl stvořen jako "prach ze země", že byl stvořen z pouhé Boží lásky, ale že sám je to slabý tvor. V tomto druhém popisu stvoření člověk nevystupuje jako vládce nad přírodou, ale jako bytost závislá na vůli Boží, jako každý jiný tvor (Srov. Gn:2,7). 

Katolická církev po dlouhou dobu vycházela v pojetí přírody z první verze stvoření člověka. Takový výklad mýtu o stvoření byl navíc podpořen křesťanskou vírou v to, že Bůh do budoucna nepočítá se světem fyzického stvoření, neboť na pravé křesťany čeká život nebeský (viz Zj:10). Příroda tak byla pojímana jako něco, co člověk může a má využívat bez ohledu na negativní důsledky, které z toho plynou. 

Jedním z prvních "ekologicky smýšlejících" praktiků katolické víry byl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_z_Assisi František z Assisi]. Sv. František pojal hned v počátcích svého obratu k Bohu celou přírodu jako Boží stvoření, jenž je v mnohém rovné člověku. Slunce, měsíc, ptáky na stromech i stromy nazýval bratry a sestrami a skrze ně a s nimi vzdával své díky Bohu. Ve známé modlitbě ''Chvalozpěv na stvoření'' mluví o bratru slunci, sestře luně, o bratru větru, sestře vodě a také o matce Zemi, "která nás živí a slouží nám a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu." To všechno považoval za důkaz Boží lásky a skrze to všechno chtěl Boha chválit. 

V současnosti se rovněž začalo upozorňovat na mnohé pasáže Starého i Nového zákona, které potvrzují jak spiritualitu sv. Františka, tak současné "zelené tendence". Člověk je zde v pozici toho, kdo je stvořen jako ochránce či správce ostatního stvoření, kdo s ním má soucítit a starat se o něj: "Spravedlivý cítí i se svým dobytkem." (Př 12:10) "Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním." (Dt:22,4) "Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat." (Dt: 22,6) apod.

== Ekologické tendence v teologii ==
Ekoteologie či ekologická teologie vycházejí z takového pojetí, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních deset let. Výrazn7mi mysliteli ekologikého smýšlení v teologii jsou např.
H. Skolimowský, J. Cobb, M. Fox, E. Drewermann a také čeští myslitelé [http://cs.wikipedia.org/wiki/Erazim_Koh%C3%A1k Erazim Kohák] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Heller Jan Heller]. 

Erazim Kohák se ve své známé knize ''Zelená svatozář'' zabývá různými přístupy vztahu člověka k jeho životnímu prostředí. Mezi jinými tu vysvětluje termín "etika boží bázně". Ten značí přístup k environmentálním otázkám z pohledu teocentrismu. Tento přístup vychází z takového pojetí světa, kde Bůh je nejvyšší hodnotou a tím, který dává člověku svět jako dar. Člověk, který má k tomuto Bohu úctu a "bojí se ho" (ve smyslu boží bázně, víry, důvěry), a chová tedy úctu i ke všemu stvoření a považuje se pouze za jeho správce. 

Jiný pojem, jímž se Kohák zaobírá, je "etika vznešeného lidství". Toto pojetí možná více reflektuje buddhistické nazírání světa a přírody, ale jistě se dá aplikovat i na křesťanství. V takovém případě je člověk pojat jako takový, který dostal od Boha dostatek rozumu a svobody, aby dokázal využívat přírodu ke svému prospěchu, ale i dostatek zodpovědnosti, aby toto vykonával dobře a v souladu s Božími zákony. V tomto pojetí tedy člověk je nejvyšším z tvorů, ale zároveň je i tím nejodpovědnějším. Obě tyto tendence nalezneme i u jiných ekologicky založených teologů.

== Postoj Vatikánu ==
Problémy životního prostředí a nutnost reagovat na ně si dnes dobře uvědomuje i Svatý stolec. Papež Benedikt XVI. nezřídka připomíná nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí i nelhostejnosti vůči lidem. V jednom z kázání r. 2007 vyzývá k "autentické lidské ekologii", čímž má na mysli zodpovědný vztah nejen ke stvoření, ale i k bližnímu, "ať už je blízko nebo daleko, v prostoru a čase", a k Bohu, jenž je stvořitelem. V prosinci 2008 hovoří o potřebě chránit nejen zemi, vodu a vzduch, ale také člověka, aby nezničil sám sebe. Jak je vidět, v pojetí Benedikta XVI. je třeba, aby láska k bližnímu, k přírodě i k Bohu šla spolu ruku v ruce. 

Ochrana životního prostředí hraje důležitou roli mimo jiné i v mezikonfesních i mezináboženských rozhovorech na jejich nejvyšších úrovních. V r.2006 se na řece Amazonce uskutečnilo mezinárodní sympozium „Náboženství, věda a životní prostředí“. Organizátorem byl konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. Sympozium, kterého se zčastnilo přes 200 vědců, ekologů, náboženských představitelů a publicistů, bylo v pořadí už čtvrté svého druhu.

== Praxe ==

== Témata ==

== Zdroje ==
Hana Librová: Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm 
Daniel Agnew: Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? http://www.jakyje.net/ekologie.htm 
Aleš Franc: Církev, ekumena a ekologie http://www.apologet.cz/?q=articles/category/20-cirkev-a-politika/id/163-cirkev-ekumena-a-ekologie 
Johana Bronková: K ochraně životního prostředí a lidských práv nestačí deklarace http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=7684

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
[[Etika]] 
[[Environmentální filosofie]]

=== Externí odkazy ===
Christian Vegetarian Association: http://www.all-creatures.org/cva/mission.htm 
Řád Kapucínů, pokračovatelů odkazu sv. Františka: http://www.kapucini.cz

=== Literatura ===

[[Kategorie:Studenti PedF]]

Ekologie a katolická církev

2009-01-07T16:31:21Z

Panikova: /* Praxe */

Ekologie a katolická církev

2009-01-07T16:27:14Z

Panikova: /* Zdroje */

Ekologie a katolická církev

2009-01-07T16:26:05Z

Panikova: /* Zdroje */

Ekologie a katolická církev

2009-01-07T16:25:20Z

Panikova: /* Zdroje */

Ekologie a katolická církev

2009-01-07T16:24:44Z

Panikova: /* Zdroje */

Ekologie a katolická církev

2009-01-07T16:24:03Z

Panikova: /* Zdroje */