Enviwiki - Příspěvky [cs]

Spor o stavbu vodní nádrže Nové Mlýny

2015-02-04T20:26:05Z

Nikola fousková:

{{Infobox případ
|obrázek = Vestonicka nadrz.jpg
|rozsah = Soutok řek Svitavy a Svratky s Dyjí, hranice okresů Břeclav a Brno-venkov, regionální rozsah
|téma = Využití krajiny pro účely člověka
|konflikt = Spor o samotnou realizaci stavby, poté o výšku vodní hladiny
|výsledek = ???
|trvání = 1975-dosud
|úloha vědy = omezené zapojení
|komunikace probíhá = probíhá
|komunikace konstruktivní = smíšená
|forma komunikace = zprostředkovaná
|dořešena = nedořešena
|dopad na žp = smíšený
|dopad na komunitu = smíšený
|kontakt = [http://www.pmo.cz/cz/uzitecne/vodni-dila/nove-mlyny-dolni/ Stránky Povodí Moravy]
|poznámka =
}}
==Podstata případu==
[[w:cs:Vodní dílo Nové Mlýny|Novomlýnské nádrže]] se skládají z několika podélných ochranných hrází a ze tří příčných nádrží: [[w:cs:Mušovská nádrž|Horní (Mušovské) nádrže]], [[w:cs:Věstonická nádrž|Střední tzv. Věstonické]], která je významnou ptačí rezervací a [[w:cs:Novomlýnská nádrž|Dolní (Novomlýnské) nádrže]].

Účelem stavby byla ochrana před povodněmi, zabezpečení vody pro závlahy a na hlavní nádrži byla vybudována [[w:cs:Vodní elektárna|vodní elektrárna]].

V důsledku stavby nádrží došlo k likvidaci 1 200 ha [[w:cs:Lužní les|lužních lesů]]. Zanikly nivní mokřadní, travinné a lesní [[w:cs:biocenóza|biocenózy]] a vymizely vzácné druhy rostlin a živočichů. Byla také zatopena archeologická naleziště a vesnice [[w:cs:Mušov|Mušov]], po které zůstal jen kostel sv. Linharta.

Již od počátku byla stavba konfliktní a jednalo se o tom, zda by měla vůbec začít, v průběhu stavby se jednalo o jejím přerušení a po dostavbě o snížení vodní hladiny, které mělo přispět k návratu původních společenstev.

V únoru 1993 MŽP ČR schválilo trvalé snížení hladiny druhé a třetí nádrže o 85 cm na kótu 169,50. Vynořené plochy dna měly alespoň částečně nahradit ztracené biotopy. Na konci léta roku 2001 byla ale hladina vody opět zvýšena, neboť vypršela platnost výjimky z manipulačního řádu, udělená v souvislosti s výstavbou biokoridoru. Od té doby byla opět započata dodnes neukončená jednání o tom, jaká by měla být výška hladiny v nádržích.
==Aktéři – místní hráči==
===Zastánci nádrží===
;Odbor vodního a lesního hospodářství a zemědělství (OVHLZ)
:Hlavními argumenty pro stavbu byla potřeba omezit povodně v zemědělské oblasti a získat vodu pro zavlažování. Počítalo se také s rekreačním potenciálem a s využitím pro chov ryb.<ref>Státní vodohospodářský plán z roku 1954 (viz. Kapitola 2.4)</ref>
;Občanské iniciativy
:Organizace Českého a Moravského rybářského svazu, občanské sdružení Společnost za zachování Pálavských jezer, místní zemědělská družstva, vodohospodáři se stavěli za zachování vodního díla.
===Odpůrci nádrží===
;Vědecká pracoviště
:Do aktivní kritiky stavby se zapojily Krajské středisko památkové péče a ochrany přírody v Brně, Geografický ústav ČSAV v Brně, Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity J.E. Purkyně v Brně, Městský svaz architektů Brno.
:Pracoviště argumentovala nadregionální funkcí lužní lesů, které měly být vykáceny, varováním před nežádoucím vývojem obsahu mělkých velkoplošných nádrží, ohrožením biodiverzity, nedostatečnými podklady o zajištění ekologických podmínek, nežádoucím dopadem na estetiku krajiny, zpochybněním rekreační kapacity a finanční prodělečností.<ref name="Jurišová">Jurišová J., Spor o výšku hladiny (případová studie Nové Mlýny). Diplomová práce, FSS MU Brno. [https://is.muni.cz/auth/el/1423/podzim2013/HEN526/um/44676708/Jurisova_-_Spor_o_vysku_hladiny__Pripadova_studie_Nove_Mlyny_.pdf Dostupné online]</ref>
;Občanské iniciativy
:V roce 1982 podal Ing. Musil (zaměstnanec Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody) podnět k prošetření zákonnosti správního řízení při povolování druhé etapy stavby. OVHLZ totiž povolil stavbu i přes nesouhlas odboru kultury Jihomoravského krajského národního výboru a Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody. Kraj neshledal v dané věci porušení stavebního zákona.<ref name="Jurišová" />
:Ekologická iniciativa sdružují Občanskou iniciativu ze Šakvic, Děti Země, Český svaz ochránců přírody, Duhu Brno, Stranu zelených a další v listopadu 1990 zahájila stodenní odpočítávání na protest mlčení oficiálních míst. MŽP a vláda ČR měla jednoznačně rozhodnout o dočasném vypuštění třetí nádrže, aby ještě během vegetační doby roku 1991 mohla započít sukcese a později podrobit dílo nezávislé expertize. Stodenní lhůta vyvrcholila akcí „Špunt“, demonstrací, které se zúčastnilo několi stovek příznivců i odpůrců díla.
==Komunikace==
Komunikace mezi rozhodovacími orgány a vědeckými pracovišti probíhala formou otevřených dopisů a doporučení. Občanské iniciativy pak využívali petic, účastí ve správních řízeních nebo demonstrací.

Musil v rámci sociologického výzkumu<ref>Sociologický výzkum byl vypracován v rámci studie Zhodnocení vybraných variant střetů zájmů v oblasti vodního díla Nove Mlýny.</ref> odhalil zablokování komunikace mezi aktéry skrze stereotypizaci "odpůrců". Obě strany konfliktu si vytvořily stereotyp odpůrce a v řadách zastánců opačného stanoviska našli osobu, která ho představovala. Vlastnosti typického odpůrce pak byly generalizovány na všechny zastánce opačného názoru.<ref name="Jurišová" />
==Úloha vědy a vědců==
MŽP dalo vypracovat tři studie, které měly stanovit možné postupy při sporné dostavbě.
*První byla zpracována v roce 1990 Geografickým ústavem ČSAV v Brně (Vstupní studie ekologických úprav v oblasti nádrží). Zahrnovala 9 variant od ponechání v tehdejším stavu až po úplné vypuštění všech nádrží.
*V roce 1991 vypracoval Ústav pro životní prostředí studii Obnova biotopů na dně III. nádrže VD Nové Mlýny. Jejím závěrem bylo, že pro obnovu biotopů nemá okamžité vypuštění pravděpodobně zásadní význam.
*Koncem roku 1991 zadalo MŽP studii Zhodnocení vybraných variant střetů zájmů v oblasti vodního díla Nové Mlýny. Pro rozhodovací proces v prosinci 1992 byl využit závěr této studie, že snížení hladiny ve střední a dolní nádrži na kótu 169,50 je možné, aniž by byla narušena jakákoliv funkce vodního díla.
==Závěr==
Stavbou byla zatopena archeologická naleziště a vesnice Mušov, jejíž obyvatelé se byli nuceni vystěhovat většinou do sousedních Psohlávek.

Po mnoha letech sporů došlo v roce 1993 ke konsensuálnímu řešení snížení vodní hladiny o takovou míru, která nepoškodila žádnou z funkcí nádrží a zároveň takové snížení mohlo poskytnout prostor pro obnovení zaniklých ekosystémů. V roce 2001 však byla hladina opět zvýšena a spor o její výšku se vede formou soudních sporů do současnosti.

==Odkazy/Literatura==
===Reference===
<references />
===Literetura===
*Pellantová, J., Franek, M., eds. (1994): Výzkum v oblasti Novomlýnských nádrží v období 1988-1993. ČÚOP Brno. 182 s.
*Löw, J. et al. (1992): Zhodnocení vybraných variant řešení střetu zájmů v oblasti vodního díla Nové Mlýny. 2. etapa Prognózy řešení. Záv.zpr.Löw a spol. Brno. 44 s., příl.
*Bínová, L. a kol. (1992): Zhodnocení vybraných variant řešení střetu zájmů v oblasti vodního díla Nové Mlýny. III. etapa Ekonomické a multikriteriální hodnocení. Záv. zpr. Ústav pro životní prostředí Brno.
*Buček, A. a kol. , 1984: Hodnocení změn krajiny v oblasti budování a provozu nádrží Nové Mlýny. Záv.zpr.dílč.úk. II-7-4/2, GÚ ČSAV Brno.
*Jurišová J., Spor o výšku hladiny (případová studie Nové Mlýny). Diplomová práce, FSS MU Brno. [https://is.muni.cz/auth/el/1423/podzim2013/HEN526/um/44676708/Jurisova_-_Spor_o_vysku_hladiny__Pripadova_studie_Nove_Mlyny_.pdf Dostupné online]
===Externí odkazy===
*Dokument České televize Zatopené osudy - http://www.ceskatelevize.cz/porady/10169746290-zatopene-osudy/408235100191012

{{licence cc|Lehečková, Tereza}}

{{TAČRAA}}

Spor o modernizaci Elektrárny Prunéřov

2015-02-04T20:25:11Z

Nikola fousková:

{{Infobox případ
|obrázek = Elektrarna Prunerov II 20070926.jpg
|rozsah = Součást obce Kadaň, okres Chomutov, rozsah mezinárodní (zapojení se Mikronésie)
|téma = Znečištění ovzduší, skleníkové plyny a klimatická změna
|konflikt = Spor o nejlepší možný způsob modernizace
|výsledek = ???
|trvání = 2008-současnost
|úloha vědy = Vypracovávání studií pro obě strany sporu
|komunikace probíhá = probíhá
|komunikace konstruktivní = konfliktní
|forma komunikace = zprostředkovaná i tváří v tvář
|dořešena = nedořešena
|dopad na žp = negativní
|dopad na komunitu = negativní
|kontakt = [http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/uhelne-elektrarny/cr/prunerov.html ČEZ Prunéřov]
|poznámka =
}}
==Podstata případu==
V dubnu 2007 schválila rada společnosti [[w:cs:ČEZ|ČEZ]] kompletní obnovu [[w:cs:Elektrárny Prunéřov|elektrárny Prunéřov II]] – modernizaci tří ze stávajících pěti bloků elektrárny, které jsou v provozu.

MŽP vrátilo ČEZu projekt přepracovat a doplnit dokumentaci o další varianty navrhovaných technologií, které by měly vyšší účinnost, než navrhovaných 38 %. Ministr [[w:cs:Martin Bursík|Martin Bursík]] se tehdy několikrát vyjádřil, že ČEZ by měl předložit variantu s [[BAT|nejlepší dostupnou technologií (BAT)]] a tu i použít, jinak by provoz elektrárny neměl být obnoven.

Od poloviny roku 2008 se do kauzy zapojuje [[w:cs:EPS|EPS]] a [[w:cs:Greenpeace|Greenpeace]] a v procesu [[EIA]] požadují použití BAT, které požadují čistou energetickou úspěšnost 42–45 %. ČEZ zpracoval novou dokumentaci, ale ani ta neobsahovala použití BAT s odůvodněním, že účinnost 42 % není z hlediska vstupních podmínek technicky a ekonomicky dostupné.<ref name="Procházková">Procházková Z., Sociální a environmentální souvislosti plánované modernizace hnědouhelné elektrárny Prunéřov II. Diplomová práce, FSS MU Brno. [http://is.muni.cz/th/218865/fss_m/Diplomova_prace.pdf Dostupné online]</ref>

V prosinci 2009 se konalo veřejné projednání záměru za účasti zástupců ČEZ a zpracovatelů dokumentace a jeho posudků, zástupci dotčených samosprávních celků, občanská sdružení a veřejnost. Proběhla více jak tří hodinová debata. Tímto projednáním bylo ukončeno připomínkování a veřejné projednávání a dokumentace byla shledána jako dostatečná. MŽP však vydání rozhodnutí odložilo, jelikož do probíhajícího schvalovacího procesu zasáhly [[w:cs:Federativní státy Mikronésie|Federativní státy Mikronésie]] a požádaly o vypracování posouzení vlivu na životní prostředí, které přesahuje hranice státu.

Proces EIA nakonec skončil schválením záměru. Povolení udělila ministryně životního prostředí [[w:cs:Rút Bízková|Rút Bízková]] po dohodě s ČEZ, že emise, které bude Prunéřov II vypouštět navíc kvůli nepoužití BAT, ušetří firma v jiných svých zdrojích. Ke snížení emisí sice dojde, ale podle neziskových organizací by jejich snížení mělo a mohlo být ještě větší pokud by byly použity BAT.<ref name="Procházková" />

Jedním z kompenzačních opatřeních, které ČEZ uvádí, je odstavení elektrárny Prunéřov I v roce 2018. Druhým opatřením je převedení jednoho z bloků Prunéřova II do omezeného provozu v roce 2016. Toto opatření však EPS, Greenpeace a [[w:cs:Chomutov|Chomutov]] pod pokličkou ČEZ označili za absurdní neboť vyřazení elektrárny Prunéřov I v roce 2015 je už dlouhodobě součástí strategie ČEZu pro nedostatek uhlí.

V dubnu 2011 stavební úřad v [[w:cs:Kadaň|Kadani]] vydal územní rozhodnutí a modernizace elektrárny Prunéřov II probíhá podle původního návrhu společnosti ČEZ.
==Aktéři - místní hráči==
===Proti modernizaci bez BAT===
*Ekologický právní servis (EPS) – snaží se zastavit projekt modernizace elektrárny Prunéřov II, který by způsobil neefektivní využití uhlí a zbytečně vyšší emise skleníkových plynů a dalších škodlivých látek
*Greenpeace – dlouhodobě bojuje proti snahám o prolomení limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách
*Chomutov pod pokličkou ČEZ - občanské sdružení občanů okresu Chomutov, vydalo petici, ve které požaduje aby ČEZ při plánované obnově elektrárny Prunéřov II použil nejlepší dostupnou technologii pro nová *zařízení s čistou účinností min. 42 %
*Federativní státy Mikronésie - požádaly o vypracování posouzení vlivnu na životní prostředí, které přesahuje hranice státu
*Nadační fond proti korupci – v médiích vystupuje především člen správní rady Karel Randák, nejedná se o modernizaci ale o miliardový tunel, s odvoláním an úřední dokumentaci tvrdí, že uhlí je v těžené oblasti jen do roku 2032, zatímco pro návratnost investice by bylo nutné dodávat uhlí až do období 2039-2044
===Pro modernizaci bez BAT===
* Společnost ČEZ
==Komunikace==
*Komunikace mezi aktéry probíhala zprostředkovaně i tváří v tvář. V prosinci 2009 se konalo veřejné projednání záměru za účasti zástupců ČEZ a zpracovatelů dokumentace a jeho posudků, zástupci dotčených samosprávních celků, občanská sdružení a veřejnost a proběhla více jak tří hodinová debata.<ref>Například http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/182668-na-modernizaci-prunerova-muze-stat-prijit-az-o-desitky-miliard/ [Staženo 15. 1. 2015]</ref>
*Během diskuze o povahu modernizace probíhala čilá komunikace aktérů skrze média a to i formou přímých debat.
*Greenpeace také uspořádalo několik protestních happeningů přímo před elektrárnou Prunéřov.<ref>Například http://www.greenpeace.org/czech/cz/news/Jak-zachranovat-Arktidu-v-severnich-Cechach/ [Staženo 15. 1. 2015]</ref>
==Úloha vědy a vědců==
Při sporu o modernizaci Prunéřova se jedná o spor především politický, než vědecký. Vědecké poznatky byly používány oběma stranami pro argumentaci ohledně množství vypouštěných emisí nebo účinnosti různých technologií. Explicitně se ale vědecká obec jako aktér konfliktu nezapojovala. Úloha vědců při zpracování posudku EIA a studie norské konzultační společnosti [[w:en:Det Norske Veritas|Det Norske Veritas]].
==Závěr==
I přes několikaleté jednání a snahám přimět ČEZ aby k modernizaci použil BAT se k tomuto kroku ČEZ nerozhodl. V roce 2011 pak Rút Bízkova jako ministryně MŽP udělila ČEZu povolení pro stavbu nicméně za splnění kompenzačních opatřeních, která by měla nahradit emise skleníkových plynů vypuštěných elektrárnou zbytečně navíc. EPS a další organizace a občanská sdružení však upozornily na nesmyslnost, nevymahatelnost a nedokazatelnost navržených opatření. Rozhodnutí MŽP kritizovali a i když modernizace elektrárny již probíhá, není podle EPS jisté, že k provozu získá potřebná povolení
==Odkazy/Literatura==
===Reference===
<references />
===Literatura===
*Procházková Z., Sociální a environmentální souvislosti plánované modernizace hnědouhelné elektrárny Prunéřov II. Diplomová práce, FSS MU Brno. [http://is.muni.cz/th/218865/fss_m/Diplomova_prace.pdf Dostupné online]

{{licence cc|Lehečková, Tereza}}

{{TAČRAA}}

Spor o lyžařský areál ve vojenském újezdu Boletice

2015-02-04T20:24:17Z

Nikola fousková:

{{Infobox případ
|obrázek = Prameniště Blanice 3.jpg
|rozsah = Západ okresu Český Krumlov
|téma = Ochrana přírody vs. developerské projekty
|konflikt = Výstavba lyžařského areálu
|popis= Kopec Chlum od prameniště Blanice
|výsledek =
|trvání = 2002 - současnost
|úloha vědy = Vědecká obec je v opozici vůči zastáncům výstavby. Spolupracují s občanskými iniciativami.
|komunikace probíhá = v současnosti kauza stagnuje
|komunikace konstruktivní = konfliktní
|forma komunikace = zprostředkovaná i tváří v tvář
|dořešena = nedořešena
|dopad na žp = zatím pozitivní
|dopad na komunitu = zatím pozitivní
|kontakt = [http://www.vojujezd-boletice.cz/ Vojenský újezd Boletice]
|poznámka =
}}

==Podstata případu==
Jednání o vybudování střediska zimních sportů v [[w:cs:Boletice|Boleticích]] probíhala od roku 2002. V květnu roku 2003 zastupitelstvo Jihočeského kraje schválilo smlouvu o sdružení Chlum – centrum zimních sportů se společností Lipno Servis. Účelem sdružení bylo zrušení vojenského újezdu a realizace výstavby lyžařského areálu.<ref name="Mlčák">Mlčák L., Analýza konfliktu ochrany přírody a rozvoje turistiky, případová studie Boletice. Diplomová práce, FSS MU Brno. [http://is.muni.cz/th/185302/fss_m/DIPLOMOVA_PRACE_LUMIR_MLCAK.pdf Dostupné online]</ref>
[[File:TÜP Boletice.JPG|thumb|right]]

Nevládní organizace, újezdní úřad, vojenské lesy a statky Horní Planá a přírodovědci vyjádřili nesouhlas a dohodli se na petiční akci proti výstavbě Lyžařského areálu [[w:cs:Chlum (Šumava)|Chlum]].
[[w:cs:Jan Zahradník|Jan Zahradník]] inicioval jednání s ministry obrany [[w:cs:Miroslav Kostelka|Miroslavem Kostelkou]] a životního prostředí [[w:cs:Libor Ambrozek|Liborem Ambrozkem]] u prezidenta republiky Václava Klause jehož výsledkem je vytvoření skupiny, která se má turistickým využitím Boletic komplexně zabývat.<ref name="Mlčák" />

Na konci roku 2005 byl návrh výstavby zablokován a Rada kraje podpořila novou variantu postupné transformace pod veřejnou správu, která místo lokality Chlum počítá s výstavbou lyžařského centra na hoře Špičák.

V roce 2007 zasáhl sousední oblast [[w:cs:Kyrill|orkán Kyrill]] a přírodovědci upozornili, že biota nacházela útočiště právě na Špičáku. S výstavbou, která je přesunutá ekologické občanské iniciativy stále nesouhlasili.<ref name="Mlčák" />

Vláda na začátku ledna 2010 rozhodla o zmenšení újezdu od roku 2015 o 12 %. Na konci roku 2014 schválila Poslanecká sněmovna zákon, podle kterého by se z vojenského újezdu od roku 2016 měly vylčenit další vesnice. Záměr výstavby v současnosti stagnuje.
==Aktéři - místní hráči==
===Zastánci stavby===
*hejtman Jihočeského kraje [[w:cs:Jan Zahradník|Jan Zahradník]] – v roce 2004 zahajuje kampaň na podporu projektu Střediska zimních sportů Chlum
*hejtman Jihočeského kraje [[w:cs:Jan Zimola|Jan Zimola]] – nastoupil po volbách v roce 2008, neprosazuje lyžařský areál v Boleticích, ale chce propojení rakouského [[w:cs:Hochficht|Hochfichtu]] s českou stranou přes [[w:cs:Hraničník|Hraničník]]
*společnost Lipno Servis – developerská firma
*Atelier8000 – společnost architekta Martina Krupauera
===Odpůrci stavby===
*Správa [[w:cs:Národní park Šumava|Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava]]
*MŽP ČR – připomínkuje návrhy zadání Územního plánu Velkého územního celku Jihočeského kraje jako návrh s negativními následky z hlediska zájmů a cílů ochrany přírody a požaduje v rámci koncepce jeho vypuštění, je proti redukci ptačích oblastí, která je požadavkem Jihočeského kraje, ředitel Alois Pavlíčko se přihlásil k petiční kampani proti výstavbě
*Agenutra ochrany přírody a krajiny (AOPK) – RNDr. Alena Vydrová, RNDr.Vít Grulich získávají v rámci přípravy podkladů pro soustavu Natura 2000 informace o stavebním záměru
*občanské sdružení [[w:cs:Calla (spolek)|Calla]] – spolu s dalšími občanskými iniciativami zahájilo petici proti výstavbě a organizují veřejné přednášky přírodovědců
*Místní obyvatelé a zaměstnanci vojenského újezdu – zapojují se od poloviny roku 2005, kdy zasílají otevřený dopis Janu Zahradníkovi ve kterém vyjadřují nesouhlas
===Nevyhranění===
*Armáda ČR – zapojila se do sporu na jaře 2005, iniciuje vznik Polyfunkční studie využití Vojenského výcvikové prostoru Boletice, které se mělo stát variantním řešením proti výstavbě, jak zastánci tak odpůrci výstavby se ale shodli, že s Armádou ČR nebyli v konfliktu a že se otevřeně zúčastňovala všech jednání
*Vedení újezdního úřadu – spolupracuje s oběma stranami sporu, nicméně blíže mají ke skupině proti výstavbě
==Komunikace==
Na konci roku 2003 dochází ke společnému jednání občanského sdružení Calla s firmou Atelier8000, ta představuje studii střediska zimních sportů Chlum. Zapracování připomínek od občanských iniciativ hned na začátku návrhu šetří developerům čas i finance.<ref name="Mlčák" />

Zastupitelstvo kraje v září 2004 projednává za účásti zástupců MŽP, Správ CHKO a NP Šumava, hospodářských subjektů i nevládních organizací návrhy ptačích oblastí soustavy Natura 2000.

Většinou ale komunikace mezi krajem a odpůrci stavby probíhá spíše zprostředkovaně připomínkováním správních řízeních nebo formou otevřených dopisů.
==Úloha vědy a vědců==
Přírodovědci především z [[w:cs:JČU|Jihočeské]] a [[w:cs:Masarykova univerzita|Masarykovy univerzity]] hráli důležitou roli. Díky zpracovávání podkladů pro [[Natura 2000|Naturu 2000]] měli přístup k informacím o plánované výstavbě. Poskytovali informace o přírodním významu vojenského újezdu občanským iniciativám a věřejnosti skrze přednášky. Úzce spolupracovali s nevládními organizacemi, které poté mohli informace od vědců používat jako argumenty během sporu.
==Závěr==
Odpůrcům stavby se občanskou angažovaností podařilo zamezit bezproblémové výstavbě lyžařského areálu. Životní prostředí vojenského újezdu zůstalo zachováno a i komunita místních obyvatel, která si výstavbu lyžařského areálu nepřála, je se zastavením plánů výstavby spokojená. V minulých letech probíhalo zmenšování vojenského újezdu a vyčleňování některých vesnic.
==Odkazy/Literatura==
===Reference===
<references />
===Literatura===
*MLČÁK, L., Analýza konfliktu ochrany přírody a rozvoje turistiky, případová studie Boletice. Diplomová práce, FSS MU Brno.
*SEIDL, Tomáš; CHROMÝ, Pavel. Problémy integrace marginálního území do regionálního systému: příklad vojenského újezdu Boletice. Geografie 2010/1
===Odkazy===
*[http://obcan.ecn.cz/index.shtml?apc=pp1929055-1-&p=8 Chronologie tiskových vyjádření jednotlivých stran sporu]
*[http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=9434 Zpřístupnění okrajových částí újezdu]

{{licence cc|Lehečková, Tereza}}

{{TAČRAA}}

Spor o stavbu hypermarketu Bauhaus

2015-02-04T20:21:57Z

Nikola fousková:

{{Infobox případ
|obrázek = Protest proti Bauhausu 2010.JPG
|rozsah = Brno – Ivanovice, JM
|téma = Spor o stavbu hypermarketu
|konflikt = Konflikt obyvatel Ivanovic se stavbou hypermarketu Hobby Market Bauhaus
|výsledek = ???
|trvání = 2008-2012
|úloha vědy = sociologický výzkum
|komunikace probíhá = neprobíhá
|komunikace konstruktivní = konfliktní
|forma komunikace = zprostředkovaná, tváří v tvář
|dořešena = dořešena
|dopad na žp = negativní dopad na žp
|dopad na komunitu = smíšený dopad na místní komunitu
|kontakt = http://bauhaus.cz, http://fuertes.cz, http://klidneivanovice.com, http://nesehnuti.cz
|poznámka =
}}
==Podstata případu==
Spor ivanovických občanů s [[w:cs:Bauhaus (obchodní řetězec)|Bauhausem]] (či investory) a jeho novou pobočkou v [[w:cs:Brno-Ivanovice|Brně-Ivanovicích]]. Plánovaná stavba hypermarketu se od počátku setkávala s protestním postojem občanských sdružení i jednotlivých obyvatel Ivanovic. Aktivity vedené proti stavbě a později proti otevření hypermarketu jeho kolaudaci v roce 2012 nezabránily. Přes několikeré porušení zákonů či předpisů se hypermarket nakonec otevřel.

Proti stavbě se postavila občanská sdružení Sdružení za rozvoj Ivanovic, Klidné Ivanovice a [[w:cs:Nesehnutí|NESEHNUTÍ]]. Vesnický ráz krajiny, dlouholetá alej, hluk a znečištění, později nedodržení [[w:cs:Územní plán|územního plánu]] – to byly hlavní argumenty odpůrců. Jednání investora (společnost Heršpická správa nemovitostí, zastoupená společností Fuertes Development) začala již v roce 2004, nicméně postup odpůrců nedovolil stavbě začít do roku 2010. Všechna zmíněná sdružení podala žalobu.<ref>Odpor proti Bauhausu dál pokračuje, Brněnský deník 6. 12. 2009. [http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/odpor-proti-bauhausu-dal-pokracuje20091204.html Online]</ref> Mezitím došlo k výměně zastupitelstva a nová starostka Jana Bohuňovská původní žalobu stáhla. NESEHNUTÍ argumentovalo zejména zhoršením životního prostředí – kácení stromů, hluk, množství aut, změněný ráz krajiny a ohrožením malých podnikatelů.<ref>Projde Bauhaus testem zodpovědnosti? Tisková zpráva NESEHNUTÍ ze dne 13. 11. 2008. [http://hyper.cz/new/index.php/medialni-vystupy/36-tiskove-zpravy/87-projde-bauhaus-testem-zodpovdnosti Online]</ref> Zároveň nový hypermarket znamenal otevření cesty k dalším podobným stavbám a rozšíření průmyslové zóny. Byl proveden sociologický průzkum [[w:cs:FSS MU|Fakultou sociálních studií MU]], který prokázal nesouhlas většiny obyvatel Ivanovic se stavbou a podepisována petice proti stavbě. Naopak investor přislíbil zlepšení životních podmínek – stavbu protihlukové stěny, později vysázení nových stromů a zejména pracovní příležitosti.<ref>Ivanovice bojují o hypermarket, Lidové noviny 10. 5. 2006; Proti Bauhausu bojují aktivisté pohlednicemi, MF Dnes 5. 8. 2008; Ivanovičtí: Obchoďák tu nemá co dělat, Brněnský deník 8. 4. 2009.</ref>

Po 3 letech a procesních peripetiích byl záměr stavby znovu schválen. Následovala druhá žaloba ke krajskému soudu všemi třemi sdruženími. Zatím však investor dvakrát požádal o stavební povolení a v roce 2010 žádost stáhl a opatřil si alternativu – certifikát od autorizovaného inspektora Ing. arch. M. Teigisera. Tento certifikát de facto nahrazuje stavební povolení, ovšem bez dlouhého procesu stavebního řízení. Zároveň touto cestou nejsou brány v potaz všechny subjekty, kterých se stavba týká. Reakcí NESEHNUTÍ a šesti rodin z Ivanovic byla žaloba na inspektora. Celkově se ale stavba zastavila cca na pouhé 2 měsíce.<ref>BAUHAUS podvedl své sousedy, nezeptal se a chce jim stavět za domem. Tisková zpráva NESEHNUTÍ ze dne 20. 5. 2010. [http://hyper.cz/new/index.php/medialni-vystupy/36-tiskove-zpravy/190-sousede Online]</ref>

Přes další stížnosti a žalobu byla stavba nakonec dostavěna, neboť kauza putovala z jednoho orgánu k druhému bez konečného verdiktu. Poté následovalo období čekání na verdikt soudu, ve kterém ovšem již byli najati zaměstnanci do hotové prodejny, kterou stále nebylo možno otevřít. Zaměstnanci protestovali. Na konci roku 2011 podali inspektor a společnost Bauhaus stížnosti jak k [[w:cs:Nejvyšší správní soud|Nejvyššímu správnímu soudu]], tak k [[w:cs:Ústavní soud|Ústavnímu soudu]], kvůli odkladu otevření. Neuspěli.<ref>Kontroverzní ivanovický Bauhaus už řeší Ústavní soud, MF Dnes 21. 2. 2012.</ref> 77 zaměstnanců pak bylo po 9 měsících čekání propuštěno.<ref>Česko má před sebou další arbitráže, ČT 24 9. 12. 2011.</ref>

V říjnu 2012 obchod nakonec otevřel, neboť Nejvyšší správní soud vydal rozhodnutí, že certifikáty jsou věcí stavebních úřadů, soud tedy žalobu zamítl a stavební úřad kolaudaci dovolil.<ref>Soud rozhodl neoprávněně. Bauhaus by mohl brzy otevřít. ČT 19. 9. 2012 [http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-brno/zpravy/196485-soud-rozhodl-neopravnene-bauhaus-by-mohl-brzy-otevrit/ Online]
</ref><ref>Stavební úřad: Bauhaus v Ivanovicích stojí neoprávněně. ČT 26. 11. 2012 [http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-brno/zpravy/205151-stavebni-urad-bauhaus-v-ivanovicich-stoji-neopravnene/ Online]</ref>

Celá kauza měla vývoj od protestů proti zahájení stavby, přes snahu zabránit jejímu dokončení a otevření po úsilí o její uzavření. Občanská aktivita v Ivanovicích se rozdělila na dva tábory, nicméně odhlédneme-li od samotné nezákonnosti, úsilí o zabránění stavbě plynulo především z blízkosti obyvatel k hypermarketu se všemi jeho negativy. Pro-investorské aktivity přicházely především ze strany investora a propuštěných zaměstnanců, či některých obyvatel, kterým nevyhovovalo staveniště za humny.
==Aktéři – místní hráči==
===Zastánci stavby===
*společnost Bauhaus – do kauzy přímo vstoupila v červnu 2012 (několik měsíců před otevřením), kdy pohrozila arbitráží proti ČR za zmařenou investici. Po otevření prohlásila, že chce vymáhat 130 mil. Kč za vzniklé škody.
*investor Fuertes Development – postupoval proti odpůrcům od počátku, používal protiargumenty k jejich konkrétním připomínkám, často bez jejich vyřešení (např. protesty proti zhoršení ŽP - reakce investora: vysázíme stromy)
*propuštění zaměstnanci – zorganizovali protest (soudě dle připravených transparentů a vest ve spolupráci s investorem), rozesílali letáky, podnikli řadu akcí na podporu stavby
část obyvatel Ivanovic – někteří neměli se stavbou problém (starousedlíci vs. noví obyvatelé, také vzdálenost hrála roli) a chtěli ji už mít raději postavenou
===Odpůrci stavby===
*Sdružení za rozvoj Ivanovic – sdružení vedené bývalou starostkou Evou Slavíkovou, snažilo se všemi nástroji zabránit vzniku hypermarketu
*Klidné Ivanovice – založeno několika obyvateli (rodinami) v reakci na stavbu hypermarketu, občanská iniciativa
*NESEHNUTÍ – brněnské sociálně-ekologické hnutí, vydalo řadu tiskových zpráv a zejména mediálně se snažilo případ protlačit, argumentovalo zhoršením životního prostředí, zájmy obyvatel a právními přestupky
*část zastupitelstva, část obyvatel Ivanovic, někteří politici či známé osobnosti
===Další aktéři, kteří hráli v případu roli===
*Krajský soud, Stavební úřad, Obvodní soud pro Prahu 4, Ústavní soud, Ministerstvo pro místní rozvoj
*Nejvyšší správní soud – ten v průběhu kauzy několikrát vydal klíčové rozhodnutí, které se kauzy vůbec netýkalo, ale mělo velký dopad (např. zmíněné rozhodnutí o certifikátech, kterým získal pravomoc stavební úřad)
==Úloha vědy a vědců==
*sociologický průzkum – Fakulta sociálních studií MU provedla na žádost starostky Evy Slavíkové v roce 2006 sociologický průzkum, ze kterého vyplynulo, že 72 % obyvatel Ivanovic si Bauhaus nepřeje. Investor výsledky výzkumu neuznal jako věrohodné, neboť se vyjádřilo pouze 85 % obyvatel, mezi nimiž nebyl ani jeden majitel dotčených pozemků. Investor před otevřením zveřejnil vlastní průzkum a odpůrci stavby neměli k dispozici nic aktuálního.
==Závěr==
Obchodní centrum Hobby Market Bauhaus-Ivanovice zní název fungujícího hypermarketu v Brně. Stavba stojí a obchod od roku 2012 funguje. Celkové dopady na životní prostředí a obyvatele jsou dle očekávání odpůrců – v průběhu stavby došlo k vykácení stromů, dnes jde zejména o světelný smog z nočního osvětlení hypermarketu, znečištění a hluk z aut a kamionů, a zvuk z rozhlasu, který je slyšet až do domů obyvatel Ivanovic. Ráz městské části se změnil z klidné vesnice na destinaci stovek aut s nakupujícími nebo zbožím.

Odpůrci přislíbili boj i po otevření, ten již ale nepokračoval s takovou intenzitou a dnes lze stěží najít zmínku o dalších snahách. Kauza tedy skončila zdánlivě neuzavřeně, ale po zahájení prodeje už lze de facto mluvit o uzavřeném případu, byť i zpětně daly některé úřady za pravdu odpůrcům.
==Odkazy/Literatura==
===Reference===
<references />
===Odkazy===
*http://hyper.cz – portál založení sdružením NESEHNUTÍ, zabývá se hypermarkety a mapuje případ ivanovického Bauhausu
*http://klidneivanovice.com
*http://nesehnuti.cz – stránky NESEHNUTÍ, lze zde najít mj. i tiskové zprávy Bauhausu
*článek Aktuálně těsně po otevření: http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/ceska-ekonomika/obri-bauhaus-otevrel-protesty-obyvatel-nepomohly/r~i:article:759892/
===Literatura===
*BAUHAUS podvedl své sousedy, nezeptal se a chce jim stavět za domem. Tisková zpráva NESEHNUTÍ ze dne 20. 5. 2010. [online] Dostupné z: http://hyper.cz/new/index.php/medialni-vystupy/36-tiskove-zpravy/190-sousede
*Boj o Bauhaus pokračuje: lidem vadí světlo a rozhlas. Brněnský deník 22.10.2012. [online] Dostupné z: http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/boj-o-bauhaus-pokracuje-lidem-vadi-svetlo-a-rozhlas-20121021.html
*Česko má před sebou další arbitráže, ČT 24 9. 12. 2011.
*FIKAR, J.: Autorizovaný inspektor v kauze Bauhaus Brno–Ivanovice, Karlova univerzita, Praha 2012.
*Ivanovice bojují o hypermarket, Lidové noviny 10. 5. 2006; Proti Bauhausu bojují aktivisté pohlednicemi, MF Dnes 5. 8. 2008; Ivanovičtí: Obchoďák tu nemá co dělat, Brněnský deník 8. 4. 2009.
*Ivanovičtí řekli NE hypermarketu, Britské listy 7. 3. 2006. [online] Dostupné z: http://blisty.cz/art/27396.html
*Kontroverzní ivanovický Bauhaus už řeší Ústavní soud, MF Dnes 21. 2. 2012.
*Odpor proti Bauhausu dál pokračuje, Brněnský deník 6. 12. 2009. [online] Dostupné z: http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/odpor-proti-bauhausu-dal-pokracuje20091204.html
*Projde Bauhaus testem zodpovědnosti? Tisková zpráva NESEHNUTÍ ze dne 13. 11. 2008. [online] Dostupné z: http://hyper.cz/new/index.php/medialni-vystupy/36-tiskove-zpravy/87-projde-bauhaus-testem-zodpovdnosti
*Soud rozhodl neoprávněně. Bauhaus by mohl brzy otevřít. ČT 19. 9. 2012 [online]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-brno/zpravy/196485-soud-rozhodl-neopravnene-bauhaus-by-mohl-brzy-otevrit/
*Stavební úřad: Bauhaus v Ivanovicích stojí neoprávněně. ČT 26. 11. 2012 [online]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-brno/zpravy/205151-stavebni-urad-bauhaus-v-ivanovicich-stoji-neopravnene/
*STRNAD, L.: Mobilizace proti Bauhausu. Analýza rámování dvou sociálních hnutí. Diplomová práce. Brno, 2013. [online] Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/th/404403/fss_m/Strnad_DP.pdf?studium=326742;zpet=%2Fauth%2Fvyhledavani

{{licence cc|Hroudová, Zuzana}}

{{TAČRAA}}