Enviwiki - Příspěvky [cs]

Případová studie: Českomoravský cement

2008-04-14T13:03:57Z

MisaMUL:

==Případová studie udržitelného podnikání==

Společnost Českomoravský cement si plně uvědomuje zodpovědnost za ovlivňování okolního prostředí svou výrobní činností. Koncept udržitelného rozvoje tak představuje alternativní model rozvoje společnosti.

Při praktickém naplňování zásad udržitelného rozvoje se společnost řídí podle dlouhodobého programu, který vychází jak z cílů skupiny HeidelbergCement, tak z vlastního programu Českomoravského cementu.

Mezi hlavní aktivity společnosti v tomto směru patří ochrana přírodních zdrojů, které slouží jako základna pro činnosti Českomoravského cementu. Současně si společnost uvědomuje společenskou odpovědnost jak v lokalitách její působnosti tak vůči zaměstnancům. Ročně je tak věnována významná část celkových investičních prostředků na projekty se sníženým vlivem na životní prostředí.

Mezi '''priority programů''' patří:
* rekultivace lomů, ochrana ovzduší, půdy a vody, snižování prašnosti a hluku, minimalizace vznikajících odpadů a snižování energetické náročnosti výroby,
* dlouholetou snahou je také úspora neobnovitelných přírodních zdrojů, čímž (mimo šetření přírodními zdroji) pomáhá ekologicky odstraňovat různé druhy odpadu, které jsou mnohdy určeny k uložení na skládkách.

'''Uskutečněné aktivity''' v rámci rekultivace lomů:
* cena Zelený most za rekultivace: společnost Českomoravský cement financovala rekultivaci oceněných lomů (viz http://www.tezebni-unie.cz),
* zřízení naučné stezky v bývalých lomech (viz http://www.psh.ecn.cz),
* spolupráce s výzkumnými ústavy v rámci projektu Paleontologický výzkum v lomu Mokrá.

Další významnou oblastí, které Českomoravský cement věnuje dlouhodobou pozornost, je ekologické chování při těžbě vápenců v lomech a důsledná rekultivace těch částí, kde již byla těžba ukončena. Řízení těžby a provádění rekultivačních prací v lomech vždy bere ohled na přítomná společenstva rostlin a živočichů a snaží se vytvářet podmínky pro jejich trvalou existenci. Lomy naší společnosti pro ně často vytvářejí dlouhodobá ekologicky stabilní útočiště.

Na poli '''sociální odpovědnosti''' ve vztahu k širšímu okolí společnost napomáhá k rozvoji regionů, ve kterých působí, poskytováním finančních prostředků, služeb nebo produktů. Příkladem takových aktivit mohou být:
* Výbor dobré vůle – každoroční sponzorování vánočního benefičního koncertu,
* Effeta – pravidelná finanční podpora zařízení pro lidi s mentálním postižením,
* přestavba knihovny v Praze-Radotíně,
* MU Brno – hlavní partner univerzity,
* Talichův Beroun – tradiční hlavní sponzor,
* Festival Špilberk – tradiční hlavní sponzor,
* sál J. Dobrovského – významná finanční podpora na přestavbu sálu,
* sponzor expedice NAMAK – geologický ústav AV ČR.

V konceptu udržitelného rozvoje hraje významnou roli rovněž "partnerství a komunikace" různých sektorů společenského dění. Společnost Českomoravský cement v tomto směru klade důraz na '''komunikaci s okolními obcemi''', kdy jsou pravidelně pořádány setkávání vedení závodů s místními zastupiteli a dochází na nich k výměně informací o vzájemném soužití firmy a jejího okolí. Otevřenost společnosti vůči '''nejširší veřejnosti''' je reprezentována konáním dnů otevřených dveří s možností seznámení se s výrobním prostředím a podmínkami. Ve spolupráci se školami se pak společnost účastní přednáškové činnosti, umožňuje konání exkurzí v cementárně a podporuje studentské konference.

==Informace o podniku==

Společnost Českomoravský cement,a.s je součástí mezinárodní skupiny Heidelbergcement, se sídlem v německém Heidelbergu. Tato nadnárodní firma má více než 36 000 zaměstnanců v 50 zemích.

Podnik Českomoravský cement provozuje v současné době pouze dvě cementárny, a to v Praze–Radotíně, kde má výroba cementu již 130 letou tradici a v Mokré nedaleko Brna, ta byla otevřena v roce 1968. Ve třetí cementárně, která se nachází v Králově Dvoře u Berouna, byla v roce 2003, z důvodu nepříznivé situace na tuzemském trhu s cementem, výroba cementu dočasně přerušena a v provozu je zde pouze moderní balicí linka a expedice.

Českomoravský cement je největším výrobcem cementu v České republice. Do jeho sortimentu patří Portlandské cementy, Portlandské struskové cementy a cementy s upravenými vlastnostmi – síranovzdorný cement a cement silniční. Kromě produkce celé řady různých cementů poskytuje firma také servis v oblasti logistiky a poradenství.

==Partneři==
Kdo je partnertem podniku?

==Cíle==
hlavní kvalitativní i kvantitativní cíle podniku

==Aktivity zaměřené na udržitelné podnikání==

Českomoravský cement svou činností značnou měrou ovlivňuje okolní prostředí, je samozřejmě těžké chránit přírodní zdroje, které zároveň slouží pro hospodářské aktivity, nicméně podnik se o to snaží a podle svých slov přistupuje k ochraně životního prostředí komplexním způsobem na principech trvale udržitelného rozvoje. V Českomoravském cementu je zaveden Integrovaný systém managementu, který zahrnuje certifikované systémy:

*Systém managementu jakosti dle ČSN EN ISO 9001
*Systém environmentálního managementu dle ČSN EN ISO 14001
*Systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci dle OHSAS 18001

Aktivity podniku na poli ochrany životního prostředí lze rozdělit do několika skupin:

*Snižování negativních dopadů na životní prostředí – snižování prašnosti, hlučnosti, snižování energetické náročnosti apod.
*Využívání alternativních materiálů a paliv
*Ekologické chování při těžbě vápenců
*Následná rekultivace těch částí lomu, kde už byla ukončena těžba

==Problémy, potíže a zkušenosti==
& jak byly překonávány

==Výsledky==
hlavní výsledky podniku při uplatňování přijaté strategie

==Závěry==

==Komentář==

Máme věřit všemu, co podnik deklaruje na svých webových stránkách? Zkuste například vyhledat googlem “Českomoravský cement + imise”, objevíte informace jako:

“Největším emitentem na území Prahy je Českomoravský cement, a.s., nástupnická společnost, provoz Radotín, který emituje zejména prachové částice a oxidy dusíku. Dalším významným emitentem je Teplárna Malešice provozovatele Pražská teplárenská rovněž emitující tuhé znečišťující látky TZL a NOx.”

===Zdroj:===
http://envis.praha-mesto.cz/(wmauj455aohw3x55qsmrc0nf)/files/=55621/stavZPvkrajichCR06_praha.pdf (str. 4)

==Zdroje k případové studii==

*databáze: http://www.csr-online.cz/CompanyDetail.aspx?id=47
*webové stránky firmy:
**http://www.heidelbergcement.cz/cement/index.php?idp=78
**http://www.heidelbergcement.cz/cement/index.php?idp=120
*bližší informace k aktivitám společnosti v rámci UR:
**http://www.tezebni-unie.cz
**http://www.psh.ecn.cz

Případová studie: Českomoravský cement

2008-04-14T13:02:15Z

MisaMUL: /* Případová studie udržitelného podnikání */

Případová studie: Českomoravský cement

2008-04-14T13:00:04Z

MisaMUL: /* Případová studie udržitelného podnikání */

==Případová studie udržitelného podnikání==

Společnost Českomoravský cement si plně uvědomuje zodpovědnost za ovlivňování okolního prostředí svou výrobní činností. Koncept udržitelného rozvoje tak představuje alternativní model rozvoje společnosti.

Při praktickém naplňování zásad udržitelného rozvoje se společnost řídí podle dlouhodobého programu, který vychází jak z cílů skupiny HeidelbergCement, tak z vlastního programu Českomoravského cementu.

Mezi hlavní aktivity společnosti v tomto směru patří ochrana přírodních zdrojů, které slouží jako základna pro činnosti Českomoravského cementu. Současně si společnost uvědomuje společenskou odpovědnost jak v lokalitách její působnosti tak vůči zaměstnancům. Ročně je tak věnována významná část celkových investičních prostředků na projekty se sníženým vlivem na životní prostředí.

Mezi '''priority programů''' patří:
* rekultivace lomů, ochrana ovzduší, půdy a vody, snižování prašnosti a hluku, minimalizace vznikajících odpadů a snižování energetické náročnosti výroby,
* dlouholetou snahou je také úspora neobnovitelných přírodních zdrojů, čímž (mimo šetření přírodními zdroji) pomáhá ekologicky odstraňovat různé druhy odpadu, které jsou mnohdy určeny k uložení na skládkách.

'''Uskutečněné aktivity''' v rámci rekultivace lomů:
* cena Zelený most za rekultivace: společnost Českomoravský cement financovala rekultivaci oceněných lomů (viz www.tezebni-unie.cz),
* zřízení naučné stezky v bývalých lomech (viz www.psh.ecn.cz),
* spolupráce s výzkumnými ústavy v rámci projektu Paleontologický výzkum v lomu Mokrá.

Další významnou oblastí, které Českomoravský cement věnuje dlouhodobou pozornost, je ekologické chování při těžbě vápenců v lomech a důsledná rekultivace těch částí, kde již byla těžba ukončena. Řízení těžby a provádění rekultivačních prací v lomech vždy bere ohled na přítomná společenstva rostlin a živočichů a snaží se vytvářet podmínky pro jejich trvalou existenci. Lomy naší společnosti pro ně často vytvářejí dlouhodobá ekologicky stabilní útočiště.

Na poli '''sociální odpovědnosti''' ve vztahu k širšímu okolí společnost napomáhá k rozvoji regionů, ve kterých působí, poskytováním finančních prostředků, služeb nebo produktů. Příkladem takových aktivit mohou být:
* Výbor dobré vůle – každoroční sponzorování vánočního benefičního koncertu,
* Effeta – pravidelná finanční podpora zařízení pro lidi s mentálním postižením,
* přestavba knihovny v Praze-Radotíně,
* MU Brno – hlavní partner univerzity,
* Talichův Beroun – tradiční hlavní sponzor,
* Festival Špilberk – tradiční hlavní sponzor,
* sál J. Dobrovského – významná finanční podpora na přestavbu sálu,
* sponzor expedice NAMAK – geologický ústav AV ČR.

V konceptu udržitelného rozvoje hraje významnou roli rovněž "partnerství a komunikace" různých sektorů společenského dění. Společnost Českomoravský cement v tomto směru klade důraz na '''komunikaci s okolními obcemi''', kdy jsou pravidelně pořádány setkávání vedení závodů s místními zastupiteli a dochází na nich k výměně informací o vzájemném soužití firmy a jejího okolí. Otevřenost společnosti vůči '''nejširší veřejnosti''' je reprezentována konáním dnů otevřených dveří s možností seznámení se s výrobním prostředím a podmínkami. Ve spolupráci se školami se pak společnost účastní přednáškové činnosti, umožňuje konání exkurzí v cementárně a podporuje studentské konference.

==Informace o podniku==

Společnost Českomoravský cement,a.s je součástí mezinárodní skupiny Heidelbergcement, se sídlem v německém Heidelbergu. Tato nadnárodní firma má více než 36 000 zaměstnanců v 50 zemích.

Podnik Českomoravský cement provozuje v současné době pouze dvě cementárny, a to v Praze–Radotíně, kde má výroba cementu již 130 letou tradici a v Mokré nedaleko Brna, ta byla otevřena v roce 1968. Ve třetí cementárně, která se nachází v Králově Dvoře u Berouna, byla v roce 2003, z důvodu nepříznivé situace na tuzemském trhu s cementem, výroba cementu dočasně přerušena a v provozu je zde pouze moderní balicí linka a expedice.

Českomoravský cement je největším výrobcem cementu v České republice. Do jeho sortimentu patří Portlandské cementy, Portlandské struskové cementy a cementy s upravenými vlastnostmi – síranovzdorný cement a cement silniční. Kromě produkce celé řady různých cementů poskytuje firma také servis v oblasti logistiky a poradenství.

==Partneři==
Kdo je partnertem podniku?

==Cíle==
hlavní kvalitativní i kvantitativní cíle podniku

==Aktivity zaměřené na udržitelné podnikání==

Českomoravský cement svou činností značnou měrou ovlivňuje okolní prostředí, je samozřejmě těžké chránit přírodní zdroje, které zároveň slouží pro hospodářské aktivity, nicméně podnik se o to snaží a podle svých slov přistupuje k ochraně životního prostředí komplexním způsobem na principech trvale udržitelného rozvoje. V Českomoravském cementu je zaveden Integrovaný systém managementu, který zahrnuje certifikované systémy:

*Systém managementu jakosti dle ČSN EN ISO 9001
*Systém environmentálního managementu dle ČSN EN ISO 14001
*Systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci dle OHSAS 18001

Aktivity podniku na poli ochrany životního prostředí lze rozdělit do několika skupin:

*Snižování negativních dopadů na životní prostředí – snižování prašnosti, hlučnosti, snižování energetické náročnosti apod.
*Využívání alternativních materiálů a paliv
*Ekologické chování při těžbě vápenců
*Následná rekultivace těch částí lomu, kde už byla ukončena těžba

==Problémy, potíže a zkušenosti==
& jak byly překonávány

==Výsledky==
hlavní výsledky podniku při uplatňování přijaté strategie

==Závěry==

==Komentář==

Máme věřit všemu, co podnik deklaruje na svých webových stránkách? Zkuste například vyhledat googlem “Českomoravský cement + imise”, objevíte informace jako:

“Největším emitentem na území Prahy je Českomoravský cement, a.s., nástupnická společnost, provoz Radotín, který emituje zejména prachové částice a oxidy dusíku. Dalším významným emitentem je Teplárna Malešice provozovatele Pražská teplárenská rovněž emitující tuhé znečišťující látky TZL a NOx.”

===Zdroj:===
http://envis.praha-mesto.cz/(wmauj455aohw3x55qsmrc0nf)/files/=55621/stavZPvkrajichCR06_praha.pdf (str. 4)

==Zdroje k případové studii==

*databáze: http://www.csr-online.cz/CompanyDetail.aspx?id=47
*webové stránky firmy:
**http://www.heidelbergcement.cz/cement/index.php?idp=78
**http://www.heidelbergcement.cz/cement/index.php?idp=120

Případová studie: Českomoravský cement

2008-04-14T12:59:21Z

MisaMUL: /* Případová studie udržitelného podnikání */

==Případová studie udržitelného podnikání==

Společnost Českomoravský cement si plně uvědomuje zodpovědnost za ovlivňování okolního prostředí svou výrobní činností. Koncept udržitelného rozvoje tak představuje alternativní model rozvoje společnosti.

Při praktickém naplňování zásad udržitelného rozvoje se společnost řídí podle dlouhodobého programu, který vychází jak z cílů skupiny HeidelbergCement, tak z vlastního programu Českomoravského cementu.

Mezi hlavní aktivity společnosti v tomto směru patří ochrana přírodních zdrojů, které slouží jako základna pro činnosti Českomoravského cementu. Současně si společnost uvědomuje společenskou odpovědnost jak v lokalitách její působnosti tak vůči zaměstnancům. Ročně je tak věnována významná část celkových investičních prostředků na projekty se sníženým vlivem na životní prostředí.

Mezi '''priority programů''' patří:
* rekultivace lomů, ochrana ovzduší, půdy a vody, snižování prašnosti a hluku, minimalizace vznikajících odpadů a snižování energetické náročnosti výroby,
* dlouholetou snahou je také úspora neobnovitelných přírodních zdrojů, čímž (mimo šetření přírodními zdroji) pomáhá ekologicky odstraňovat různé druhy odpadu, které jsou mnohdy určeny k uložení na skládkách.

'''Uskutečněné aktivity''' v rámci rekultivace lomů:
* cena Zelený most za rekultivace: společnost Českomoravský cement financovala rekultivaci oceněných lomů (viz www.tezebni-unie.cz),
* zřízení naučné stezky v bývalých lomech (viz www.psh.ecn.cz),
* spolupráce s výzkumnými ústavy v rámci projektu Paleontologický výzkum v lomu Mokrá.

Další významnou oblastí, které Českomoravský cement věnuje dlouhodobou pozornost, je ekologické chování při těžbě vápenců v lomech a důsledná rekultivace těch částí, kde již byla těžba ukončena. Řízení těžby a provádění rekultivačních prací v lomech vždy bere ohled na přítomná společenstva rostlin a živočichů a snaží se vytvářet podmínky pro jejich trvalou existenci. Lomy naší společnosti pro ně často vytvářejí dlouhodobá ekologicky stabilní útočiště.

Na poli '''sociální odpovědnosti''' ve vztahu k širšímu okolí společnost napomáhá k rozvoji regionů, ve kterých působí, poskytováním finančních prostředků, služeb nebo produktů. Příkladem takových aktivit mohou být:
* Výbor dobré vůle – každoroční sponzorování vánočního benefičního koncertu,
* Effeta – pravidelná finanční podpora zařízení pro lidi s mentálním postižením,
* přestavba knihovny v Praze-Radotíně,
* MU Brno – hlavní partner univerzity,
* Talichův Beroun – tradiční hlavní sponzor,
* Festival Špilberk – tradiční hlavní sponzor,
* sál J. Dobrovského – významná finanční podpora na přestavbu sálu,
* sponzor expedice NAMAK – geologický ústav AV ČR.

V konceptu udržitelného rozvoje hraje významnou roli rovněž "partnerství a komunikace" různých sektorů společenského dění. Společnost Českomoravský cement v tomto směru klade důraz na komunikaci s okolními obcemi, kdy jsou pravidelně pořádány setkávání vedení závodů s místními zastupiteli a dochází na nich k výměně informací o vzájemném soužití firmy a jejího okolí. Otevřenost společnosti vůči širší veřejnosti je reprezentována konáním dnů otevřených dveří s možností seznámení se s výrobním prostředím a podmínkami. Ve spolupráci se školami se pak společnost účastní přednáškové činnosti, umožňuje konání exkurzí v cementárně a podporuje studentské konference.

==Informace o podniku==

Společnost Českomoravský cement,a.s je součástí mezinárodní skupiny Heidelbergcement, se sídlem v německém Heidelbergu. Tato nadnárodní firma má více než 36 000 zaměstnanců v 50 zemích.

Podnik Českomoravský cement provozuje v současné době pouze dvě cementárny, a to v Praze–Radotíně, kde má výroba cementu již 130 letou tradici a v Mokré nedaleko Brna, ta byla otevřena v roce 1968. Ve třetí cementárně, která se nachází v Králově Dvoře u Berouna, byla v roce 2003, z důvodu nepříznivé situace na tuzemském trhu s cementem, výroba cementu dočasně přerušena a v provozu je zde pouze moderní balicí linka a expedice.

Českomoravský cement je největším výrobcem cementu v České republice. Do jeho sortimentu patří Portlandské cementy, Portlandské struskové cementy a cementy s upravenými vlastnostmi – síranovzdorný cement a cement silniční. Kromě produkce celé řady různých cementů poskytuje firma také servis v oblasti logistiky a poradenství.

==Partneři==
Kdo je partnertem podniku?

==Cíle==
hlavní kvalitativní i kvantitativní cíle podniku

==Aktivity zaměřené na udržitelné podnikání==

Českomoravský cement svou činností značnou měrou ovlivňuje okolní prostředí, je samozřejmě těžké chránit přírodní zdroje, které zároveň slouží pro hospodářské aktivity, nicméně podnik se o to snaží a podle svých slov přistupuje k ochraně životního prostředí komplexním způsobem na principech trvale udržitelného rozvoje. V Českomoravském cementu je zaveden Integrovaný systém managementu, který zahrnuje certifikované systémy:

*Systém managementu jakosti dle ČSN EN ISO 9001
*Systém environmentálního managementu dle ČSN EN ISO 14001
*Systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci dle OHSAS 18001

Aktivity podniku na poli ochrany životního prostředí lze rozdělit do několika skupin:

*Snižování negativních dopadů na životní prostředí – snižování prašnosti, hlučnosti, snižování energetické náročnosti apod.
*Využívání alternativních materiálů a paliv
*Ekologické chování při těžbě vápenců
*Následná rekultivace těch částí lomu, kde už byla ukončena těžba

==Problémy, potíže a zkušenosti==
& jak byly překonávány

==Výsledky==
hlavní výsledky podniku při uplatňování přijaté strategie

==Závěry==

==Komentář==

Máme věřit všemu, co podnik deklaruje na svých webových stránkách? Zkuste například vyhledat googlem “Českomoravský cement + imise”, objevíte informace jako:

“Největším emitentem na území Prahy je Českomoravský cement, a.s., nástupnická společnost, provoz Radotín, který emituje zejména prachové částice a oxidy dusíku. Dalším významným emitentem je Teplárna Malešice provozovatele Pražská teplárenská rovněž emitující tuhé znečišťující látky TZL a NOx.”

===Zdroj:===
http://envis.praha-mesto.cz/(wmauj455aohw3x55qsmrc0nf)/files/=55621/stavZPvkrajichCR06_praha.pdf (str. 4)

==Zdroje k případové studii==

*databáze: http://www.csr-online.cz/CompanyDetail.aspx?id=47
*webové stránky firmy:
**http://www.heidelbergcement.cz/cement/index.php?idp=78
**http://www.heidelbergcement.cz/cement/index.php?idp=120

Případová studie: Českomoravský cement

2008-04-14T12:57:13Z

MisaMUL: /* Případová studie udržitelného podnikání */

==Případová studie udržitelného podnikání==

Společnost Českomoravský cement si plně uvědomuje zodpovědnost za ovlivňování okolního prostředí svou výrobní činností. Koncept udržitelného rozvoje tak představuje alternativní model rozvoje společnosti.

Při praktickém naplňování zásad udržitelného rozvoje se společnost řídí podle dlouhodobého programu, který vychází jak z cílů skupiny HeidelbergCement, tak z vlastního programu Českomoravského cementu.

Mezi hlavní aktivity společnosti v tomto směru patří ochrana přírodních zdrojů, které slouží jako základna pro činnosti Českomoravského cementu. Současně si společnost uvědomuje společenskou odpovědnost jak v lokalitách její působnosti tak vůči zaměstnancům. Ročně je tak věnována významná část celkových investičních prostředků na projekty se sníženým vlivem na životní prostředí.

Mezi priority těchto programů patří:
* rekultivace lomů, ochrana ovzduší, půdy a vody, snižování prašnosti a hluku, minimalizace vznikajících odpadů a snižování energetické náročnosti výroby,
* dlouholetou snahou je také úspora neobnovitelných přírodních zdrojů, čímž (mimo šetření přírodními zdroji) pomáhá ekologicky odstraňovat různé druhy odpadu, které jsou mnohdy určeny k uložení na skládkách.

Uskutečněné aktivity v rámci rekultivace lomů:
* cena Zelený most za rekultivace: společnost Českomoravský cement financovala rekultivaci oceněných lomů (viz www.tezebni-unie.cz),
* zřízení naučné stezky v bývalých lomech (viz www.psh.ecn.cz),
* spolupráce s výzkumnými ústavy v rámci projektu Paleontologický výzkum v lomu Mokrá.

Další významnou oblastí, které Českomoravský cement věnuje dlouhodobou pozornost, je ekologické chování při těžbě vápenců v lomech a důsledná rekultivace těch částí, kde již byla těžba ukončena. Řízení těžby a provádění rekultivačních prací v lomech vždy bere ohled na přítomná společenstva rostlin a živočichů a snaží se vytvářet podmínky pro jejich trvalou existenci. Lomy naší společnosti pro ně často vytvářejí dlouhodobá ekologicky stabilní útočiště.

Na poli sociální odpovědnosti ve vztahu k širšímu okolí společnost napomáhá k rozvoji regionů, ve kterých působí, poskytováním finančních prostředků, služeb nebo produktů. Příkladem takových aktivit mohou být:
* Výbor dobré vůle – každoroční sponzorování vánočního benefičního koncertu,
* Effeta – pravidelná finanční podpora zařízení pro lidi s mentálním postižením,
* přestavba knihovny v Praze-Radotíně,
* MU Brno – hlavní partner univerzity,
* Talichův Beroun – tradiční hlavní sponzor,
* Festival Špilberk – tradiční hlavní sponzor,
* sál J. Dobrovského – významná finanční podpora na přestavbu sálu,
* sponzor expedice NAMAK – geologický ústav AV ČR.

V konceptu udržitelného rozvoje hraje významnou roli rovněž "partnerství a komunikace" různých sektorů společenského dění. Společnost Českomoravský cement v tomto směru klade důraz na komunikaci s okolními obcemi, kdy jsou pravidelně pořádány setkávání vedení závodů s místními zastupiteli a dochází na nich k výměně informací o vzájemném soužití firmy a jejího okolí. Otevřenost společnosti vůči širší veřejnosti je reprezentována konáním dnů otevřených dveří s možností seznámení se s výrobním prostředím a podmínkami. Ve spolupráci se školami se pak společnost účastní přednáškové činnosti, umožňuje konání exkurzí v cementárně a podporuje studentské konference.

==Informace o podniku==

Společnost Českomoravský cement,a.s je součástí mezinárodní skupiny Heidelbergcement, se sídlem v německém Heidelbergu. Tato nadnárodní firma má více než 36 000 zaměstnanců v 50 zemích.

Podnik Českomoravský cement provozuje v současné době pouze dvě cementárny, a to v Praze–Radotíně, kde má výroba cementu již 130 letou tradici a v Mokré nedaleko Brna, ta byla otevřena v roce 1968. Ve třetí cementárně, která se nachází v Králově Dvoře u Berouna, byla v roce 2003, z důvodu nepříznivé situace na tuzemském trhu s cementem, výroba cementu dočasně přerušena a v provozu je zde pouze moderní balicí linka a expedice.

Českomoravský cement je největším výrobcem cementu v České republice. Do jeho sortimentu patří Portlandské cementy, Portlandské struskové cementy a cementy s upravenými vlastnostmi – síranovzdorný cement a cement silniční. Kromě produkce celé řady různých cementů poskytuje firma také servis v oblasti logistiky a poradenství.

==Partneři==
Kdo je partnertem podniku?

==Cíle==
hlavní kvalitativní i kvantitativní cíle podniku

==Aktivity zaměřené na udržitelné podnikání==

Českomoravský cement svou činností značnou měrou ovlivňuje okolní prostředí, je samozřejmě těžké chránit přírodní zdroje, které zároveň slouží pro hospodářské aktivity, nicméně podnik se o to snaží a podle svých slov přistupuje k ochraně životního prostředí komplexním způsobem na principech trvale udržitelného rozvoje. V Českomoravském cementu je zaveden Integrovaný systém managementu, který zahrnuje certifikované systémy:

*Systém managementu jakosti dle ČSN EN ISO 9001
*Systém environmentálního managementu dle ČSN EN ISO 14001
*Systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci dle OHSAS 18001

Aktivity podniku na poli ochrany životního prostředí lze rozdělit do několika skupin:

*Snižování negativních dopadů na životní prostředí – snižování prašnosti, hlučnosti, snižování energetické náročnosti apod.
*Využívání alternativních materiálů a paliv
*Ekologické chování při těžbě vápenců
*Následná rekultivace těch částí lomu, kde už byla ukončena těžba

==Problémy, potíže a zkušenosti==
& jak byly překonávány

==Výsledky==
hlavní výsledky podniku při uplatňování přijaté strategie

==Závěry==

==Komentář==

Máme věřit všemu, co podnik deklaruje na svých webových stránkách? Zkuste například vyhledat googlem “Českomoravský cement + imise”, objevíte informace jako:

“Největším emitentem na území Prahy je Českomoravský cement, a.s., nástupnická společnost, provoz Radotín, který emituje zejména prachové částice a oxidy dusíku. Dalším významným emitentem je Teplárna Malešice provozovatele Pražská teplárenská rovněž emitující tuhé znečišťující látky TZL a NOx.”

===Zdroj:===
http://envis.praha-mesto.cz/(wmauj455aohw3x55qsmrc0nf)/files/=55621/stavZPvkrajichCR06_praha.pdf (str. 4)

==Zdroje k případové studii==

*databáze: http://www.csr-online.cz/CompanyDetail.aspx?id=47
*webové stránky firmy:
**http://www.heidelbergcement.cz/cement/index.php?idp=78
**http://www.heidelbergcement.cz/cement/index.php?idp=120

Případová studie: Českomoravský cement

2008-04-14T12:20:14Z

MisaMUL: /* Případová studie udržitelného podnikání */

==Případová studie udržitelného podnikání==

Společnost Českomoravský cement, a.s. si plně uvědomuje zodpovědnost za ovlivňování okolního prostředí svou výrobní činností. Koncept udržitelného rozvoje tak představuje alternativní model rozvoje společnosti.

Při praktickém naplňování zásad udržitelného rozvoje se společnost řídí podle dlouhodobého programu, který vychází jak z cílů skupiny HeidelbergCement, tak z vlastního programu Českomoravského cementu.

Mezi hlavní aktivity společnosti v tomto směru patří ochrana přírodních zdrojů, které slouží jako základna pro činnosti Českomoravského cementu. Současně si společnost uvědomuje společenskou odpovědnost jak v lokalitách její působnosti tak vůči zaměstnancům.
Ročně je tak věnována významná část celkových investičních prostředků na projekty se sníženým vlivem na životní prostředí.

Mezi priority těchto programů patří:
*rekultivace lomů, ochrana ovzduší, půdy a vody, snižování prašnosti a hluku, minimalizace vznikajících odpadů a snižování energetické náročnosti výroby.
*dlouholetou snahou je také úspora neobnovitelných přírodních zdrojů. Využíváním alternativních materiálů a paliv Českomoravský cement nejen přírodní zdroje šetří, ale zároveň pomáhá ekologicky odstraňovat různé druhy odpadu, které by v mnoha případech končily na skládkách a zatěžovaly životní prostředí.

Další významnou oblastí, které Českomoravský cement věnuje dlouhodobou pozornost, je ekologické chování při těžbě vápenců v lomech a důsledná rekultivace těch částí, kde již byla těžba ukončena. Řízení těžby a provádění rekultivačních prací v lomech vždy bere ohled na přítomná společenstva rostlin a živočichů a snaží se vytvářet podmínky pro jejich trvalou existenci. Lomy naší společnosti pro ně často vytvářejí dlouhodobá ekologicky stabilní útočiště.

==Informace o podniku==

Společnost Českomoravský cement,a.s je součástí mezinárodní skupiny Heidelbergcement, se sídlem v německém Heidelbergu. Tato nadnárodní firma má více než 36 000 zaměstnanců v 50 zemích.

Podnik Českomoravský cement provozuje v současné době pouze dvě cementárny, a to v Praze–Radotíně, kde má výroba cementu již 130 letou tradici a v Mokré nedaleko Brna, ta byla otevřena v roce 1968. Ve třetí cementárně, která se nachází v Králově Dvoře u Berouna, byla v roce 2003, z důvodu nepříznivé situace na tuzemském trhu s cementem, výroba cementu dočasně přerušena a v provozu je zde pouze moderní balicí linka a expedice.

Českomoravský cement je největším výrobcem cementu v České republice. Do jeho sortimentu patří Portlandské cementy, Portlandské struskové cementy a cementy s upravenými vlastnostmi – síranovzdorný cement a cement silniční. Kromě produkce celé řady různých cementů poskytuje firma také servis v oblasti logistiky a poradenství.

==Partneři==
Kdo je partnertem podniku?

==Cíle==
hlavní kvalitativní i kvantitativní cíle podniku

==Aktivity zaměřené na udržitelné podnikání==

Českomoravský cement svou činností značnou měrou ovlivňuje okolní prostředí, je samozřejmě těžké chránit přírodní zdroje, které zároveň slouží pro hospodářské aktivity, nicméně podnik se o to snaží a podle svých slov přistupuje k ochraně životního prostředí komplexním způsobem na principech trvale udržitelného rozvoje. V Českomoravském cementu je zaveden Integrovaný systém managementu, který zahrnuje certifikované systémy:

*Systém managementu jakosti dle ČSN EN ISO 9001
*Systém environmentálního managementu dle ČSN EN ISO 14001
*Systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci dle OHSAS 18001

Aktivity podniku na poli ochrany životního prostředí lze rozdělit do několika skupin:

*Snižování negativních dopadů na životní prostředí – snižování prašnosti, hlučnosti, snižování energetické náročnosti apod.
*Využívání alternativních materiálů a paliv
*Ekologické chování při těžbě vápenců
*Následná rekultivace těch částí lomu, kde už byla ukončena těžba

==Problémy, potíže a zkušenosti==
& jak byly překonávány

==Výsledky==
hlavní výsledky podniku při uplatňování přijaté strategie

==Závěry==

==Komentář==

Máme věřit všemu, co podnik deklaruje na svých webových stránkách? Zkuste například vyhledat googlem “Českomoravský cement + imise”, objevíte informace jako:

“Největším emitentem na území Prahy je Českomoravský cement, a.s., nástupnická společnost, provoz Radotín, který emituje zejména prachové částice a oxidy dusíku. Dalším významným emitentem je Teplárna Malešice provozovatele Pražská teplárenská rovněž emitující tuhé znečišťující látky TZL a NOx.”

===Zdroj:===
http://envis.praha-mesto.cz/(wmauj455aohw3x55qsmrc0nf)/files/=55621/stavZPvkrajichCR06_praha.pdf (str. 4)

==Zdroje k případové studii==

*databáze: http://www.csr-online.cz/CompanyDetail.aspx?id=47
*webové stránky firmy:
**http://www.heidelbergcement.cz/cement/index.php?idp=78
**http://www.heidelbergcement.cz/cement/index.php?idp=120

Proces zavádění EMS

2008-03-27T21:07:33Z

MisaMUL:

== Téma ==
Popis postupu zavádění EMS dle ISO 14001 a EMAS II 
Vysvětlení základních prvků systému (environmentální politika, aspekty, profil, cíle aj.) 
Povinnosti vedení a zaměstnanců společnosti ve vztahu k systému a jeho zlepšování 

== Zdroje ==

== Odkazy ==
[[Normy ISO 14000]] 
[[EMAS]] 
[[Porovnání EMAS a ISO 14000]] 

=== Související články ===

=== Externí odkazy ===
Zavádění EMS ve smyslu normy ISO 14 000 <http://www.stavebnilisty.cz/2001/02/iso.html>

=== Literatura ===
''ČSN EN ISO 14001 Systémy environmentálního managementu - Požadavky''. Praha: Český normalizační institut, 2006. 
BARROW, Christopher J.. ''Environmental Management - Principles and Practice''. ROUTLEGE, 1999. 
Whitelaw, Ken. ''ISO 14001 Environmental Systems Handbook'' (Second Edition). Oxford: Elsevier Ltd., 2004.ISBN 0-7506-4843-0.

Proces zavádění EMS

2008-03-27T21:07:12Z

MisaMUL: /* Literatura */

== Téma ==
Popis postupu zavádění EMS dle ISO 14001 a EMAS II 
Vysvětlení základních prvků systému (environmentální politika, aspekty, profil, cíle aj.) 
Povinnosti vedení a zaměstnanců společnosti ve vztahu k systému a jeho zlepšování 

== Zdroje ==

== Odkazy ==
[[Normy ISO 14000]] 
[[EMAS]] 
[[Porovnání EMAS a ISO 14000]] 

=== Související články ===

=== Externí odkazy ===
Zavádění EMS ve smyslu normy ISO 14 000 <http://www.stavebnilisty.cz/2001/02/iso.html>

=== Literatura ===
''ČSN EN ISO 14001 Systémy environmentálního managementu - Požadavky''. Praha: Český normalizační institut, 2006.
BARROW, Christopher J.. ''Environmental Management - Principles and Practice''. ROUTLEGE, 1999.
Whitelaw, Ken. ''ISO 14001 Environmental Systems Handbook'' (Second Edition). Oxford: Elsevier Ltd., 2004.ISBN 0-7506-4843-0.

2008-03-24T21:48:11Z

MisaMUL: Nová stránka: == Koncept syndromů globálních změn == Syndromy globálních změn charakterizují modely přírodních a civilizačních trendů a jejich vzájemného působení. Základní tez...

== Koncept syndromů globálních změn ==
Syndromy globálních změn charakterizují modely přírodních a civilizačních trendů a jejich vzájemného působení. Základní tezí tohoto přístupu je, že komplex globálních environmentálních a rozvojových problémů může být připisován omezenému počtu modelů chování, které způsobují degradaci životního prostředí. (WBGU, 1996)
Význam termínu „syndrom“ lze vyložit jako „splynutí několika faktorů“ (z řeč.). Rovněž je tento termín hojně používám v lékařské terminologii, kde znamená „komplexní klinický obraz“. Jinými slovy se jedná o příznačnou kombinaci relevantních symptomů (kašel, horečka) pro daný problém (chřipka). Analogicky s lékařskou vědou je termín „syndrom“ používán v konceptu syndromů globálních změn. Analýza syndromů globálních změn umožňuje nejen zhodnocení účinků a dopadů lidské společnosti a jejích aktivit na životní prostředí, ale rovněž umožňuje rekonstrukci událostí, které daný dopad způsobily (Schellnhuber, 1997).

== Symptomy vs. syndromy globálních změn ==
Základní jednotkou popisu zemského systému a jeho syndromů jsou symptony globálních změn navržené Něměckou radou pro globální změny (WBGU). WBGU definuje okolo 80 symptomů, které reprezentují nejvýznamnější aspekty globálních sil v rámci vztahu civilizace-příroda. Příkladem takových symptomů je např. urbanizace, rostoucí význam neziskových organizací, rostoucí spotřeba energií a přírodních zdrojů, nárůst odpadu, troposférické znečištění aj.

== Charakteristika syndromů globálních změn ==
Syndromy jsou ve své podstatě mezisektorové. Což znamená, že konkrétní problém může ovlivnit několik sektorů lidské existence (jako např. ekonomiku, biosféru, populaci) nebo různé části životního prostředí (půdu, vodu, vzduch). Jsou celosvětově významné, tj. jsou to takové modely chování, které významně pozměňují systém Země a mají viditelný dopad na život lidstva anebo je k jejich překonání, resp. k překonání vzniklých problémů, zapotřebí celosvětového řešení.

Dle WBGU všechny syndromy musí vyhovět následujícím kritériím (WBGU, 1996):
a) každý ze syndromů se vztahuje, přímo či nepřímo, k životnímu prostředí/přírodním zdrojům,
b) syndromy by se měly vyskytovat ve více oblastech světa, měly by být viditelné nebo virulentní,
c) syndromy by měly popisovat neudržitelný rozvoj a/nebo významnou degradaci životního prostředí.

== Typy syndromů globálních změn ==
Dle způsobu užití přírody člověkem se rozlišuje mezi třemi hlavními skupinami syndromů (WBGU, 1996):
a) syndromy, které jsou následkem nevhodného užití přírodních zdrojů (syndromy „užití“ - „utilization“ syndrom)
b) skupina syndromů, která reprezentuje problémy vztahu člověk-životní prostředí vyplývající z neudržitelného rozvoje (syndromy „rozvoje“ - „development“ syndroms)
c) syndromy popisující environmentální degradaci v důsledku použití neschválených zařízení odstraňování/způsobů likvidace (odpadu) (syndromy „propadu“ - „sink“ syndrom)

WBGU identifikovala 16 základních syndromů. Tyto syndromy reprezentují hlavní hybné síly se všemi jejich negativními aspekty a dopady, které mají vliv na utváření celosvětového životního prostředí a procesu rozvoje.

Syndromy „užití“
Syndrom pouště Sahel nadměrné obdělávání okrajových oblastí
Syndrom nadměrného využívání nadměrné využívání přírodních ekosystémů
Syndrom odchodu venkovského obyvatelstva environemtnální degradace způsobení upuštěním od tradičních zemědělských praktik
Syndrom prachu neudržitelné zemědělsko-industriální užití půd a vodních zdrojů
Syndrom Katanga environmentální degradace způsobená spotřebováváním neobnovitelných zdrojů
Syndrom masového turismu rozvoj a ničení přírody v důsledku rekreace
Syndrom spálené země ničení životního prostředí v důsledku válek a vojenských akcí
Syndromy „ rozvoje“
Syndrom Aralského jezera environmentální poškození krajiny jako výsledek rozsáhlých projektů
Syndrom zelené revoluce environmentální degradace v důsledku zavádění nevhodných metod hospodaření
Syndrom asijských tygrů ignorování environemntálních standardů v průběhu průdkého ekonomického růstu
Syndrom Favela environmentální degradace v důsledku nekontrolovatelného růstu měst
Syndrom urbanizace ničení krajiny v důsledku plánované expanze městské infrastruktury
Syndrom katastrofy jedinečné environmetnální katastrofy způsobené člověkem s dlouhodobým dopadem
Syndromy „propadu“
Syndrom továrního komínu environemtnální degradace v důsledku rozsáhlého šíření látek dlouho přetrvávajících v prostředí
Syndrom odkládání odpadu environemtnální degradace v důsledku kontrolovatelného a nekontrolovatelného odstraňování odpadu
Syndrom kontaminované půdy místní kontaminace environmentálních aktiv v průmyslových oblastech

== Propojení syndromů globálních změn ==
Každý ze syndromů globálních změn reprezentuje odlišný model degradace životního prostředí způsobený lidskou společností. Nicméně pro dobrý popis globálních změn je důležité přistupovat k syndromům z pohledu jejich vzájemných vztahů a jejich propojení. Propojení mezi syndromy může být pozorováno v následujících podobách (Schellnhuber, 1997):
a) náhoda – nejslabší forma interakce syndromů, syndromy se vyskytují současně, ale nejsou hnací silou pro sebe navzájem, existují současně bez vzájemného posílení,
b) společné příznaky – silnější forma vazby syndromů, dva syndromy mají jeden nebo více společných symptomů,
c) modulace – jeden syndrom je spouštěcím mechanismem jiného syndromu,
d) zesílení – symptomy existující současně na sebe působí zesilujícím efektem,
e) oslabení – symptomy existující současně se vzájemně (svůj vliv) oslabují,
f) posloupnost – různých syndromů v čase.

== Zdroje ==
Schellnhuber H.J. et al. (1997) Syndromes of Global Change. GAIA 6(1): 19 - 34, 1997. Dostupný z WWW: http://www.pik-potsdam.de/~luedeke/gaia97.pdf
WGBU Annual Report 1996, Word in Transition: the Research Challenge, Springer, 1996.

Syndromy globálních změn

2008-03-24T21:41:01Z

MisaMUL: /* Hlavní syndromy globální změny */

== „Syndromový přístup“ ==

Výzkum globálních změn se soustřeďuje na identifikaci příčin a vzájemných souvislostí globálních problémů, možnosti jejich zmírnění nebo předcházení, a na předpovědi budoucích trendů. Vhodným a osvědčeným postupem využívajícím vědecky podložených informací je metoda zvaná Syndromový přístup.

Integrovaný (zahrnující komplexitu vztahů, mezioborovou spolupráci přírodních a společenských věd) popis globálních problémů životního prostředí a rozvoje v rámci tzv. syndromového přístupu je rozvíjen celosvětově, například [http://www.wbgu.de/wbgu_globalerwandel_en.html Německou radou pro globální změny]. Tyto syndromy( [[Katanga syndrom]], [[syndrom závažných nehod]] ) zahrnují 16 ukazatelů, které jsou diagnostikovány a hodnoceny, aby bylo možné jevům jimi popisovaným předcházet nebo hledat pro ně vhodnou „terapii“.

== Aplikace syndomového přístupu na globální problémy ==

Výzkumy globálních změn poukazují v poslední době na enormní změny v životním prostředí.
Běžné přístupy ke globálním environmentálním změnám se soustřeďují vždy na jeden aspekt problému: například klimatickou změnu, změnu zemského povrchu nebo změny hydrologického režimu. V důsledku toho ovšem doporučení, která negativní aspekty těchto změn mají eliminovat, mohou být jednostranná a tak i neúčinná nebo dokonce kontraproduktivní.

Syndromový koncept globálních problémů je založen na myšlence '''provázanosti globálních problémů'''. Tento koncept se soustřeďuje na identifikaci příčin a vzájemných souvislostí globálních problémů, možnosti jejich zmírnění nebo předcházení, a na předpovědi budoucích trendů. Hodnocení struktur, funkcí, procesů a vzájemných vztahů mezi prvky (udržitelných) systémů má však vést i k praktickým řešením.

Globální změna a její syndromy jsou tedy analogií nemoci, která má několik různých projevů. V tomto přístupu nejsou pouze analyzovány příčiny problému, spíše směřuje k vytvoření akčních znalostí.

Autorem konceptu je German Advisory Council on Global Change (zkratka WBGU), v jejíž publikaci Annual Report z roku 1996 se setkáváme s 16 příznaky globální změny, které lze rozdělit do 3 základních podskupin syndromů.

== [[Hlavní syndromy globální změny]] ==

* '''Nadměrné využívání zdrojů'''
** Projevuje se například úplným vyčerpáním zdrojů nebo degradací kvality půdy, s čímž je následně spojen masový exodus skupin obyvatel.
** Mezi tyto syndromy patří: syndrom Sahel, syndrom nadměrné využívání zdrojů, syndrom vylidňování venkova, syndrom prachové mísy, Katanga syndrom, syndrom masového turismu a syndrom spálené Země.

* '''Neudržitelný rozvoj'''
** Zahrnuje poškozování životního prostředí a vyčerpání zdrojů v důsledku příliš rychlého ekonomického růstu nebo iracionálních či nekontrolovatelných politických rozhodnutí, jež mají urychlit rozvoj společnosti.
** Mezi tyto syndromy patří: Syndrom Aralského moře, syndrom zelené revoluce, syndrom asijských tygrů, syndrom Favela, syndrom sídelní kaše a syndrom závažných nehod.

* '''Ukládání nepůvodních látek do prostředí'''
** Představované emisemi a celou škálou odpadních látek.
** Řadíme sem: syndrom komínů, syndrom skládek a syndrom kontaminované půdy.

== Odkazy ==
*Schellnhuber H.J. et al. (1997) Syndromes of Global Change. GAIA 6(1): 19{34, 1997. URL (19.10.2006) http://www.pik-potsdam.de/~luedeke/gaia97.pdf
*[http://www.wbgu.de/wbgu_syndromkonzept_en.html "Syndromový" koncept] - stručný popis 16 modelů globálních změn, podrobně v rámci odkazu na [http://www.wbgu.de/wbgu_jg1996_engl.pdf The 1996 Annual Report of the WBGU]
*[http://www.wbgu.de/wbgu_download_engl.html Knihovna download souborů] na webu WBGU (Německé rady pro globální změny)

* [[Syndromy změn v prostředí]]

{{Upravit}}
[[Kategorie:Antropogenní rizika]]