Enviwiki - Příspěvky [cs]

Návrh slaměného domu

2008-04-09T12:52:02Z

Mavene: /* Materiál pro výstavbu */

Zde je návrh, jak by mohl vypadat rodinný [[slaměný dům]].

== Materiál pro výstavbu ==
Nosným materiálem jsou dřevěné trámy, izolantem balíky [[Sláma jako stavební materiál|slámy]]. Na zdech bude hliněná omítka a na střeše dřevěné šindele.

== Vybavení technologiemi ==
Světlo a udržení tepla zajišťují mmj. kvalitní dřevěná okna (např. trojskla) a dveře.
Na střeše domu jsou umístěny solární panely (pro ohřev vody a částečné vytápění domu), zbytek energie je dodáván generátorem na vodní pohon (je-li poblíž domu rychloprůtokové koryto většího potoka), event. generátorem na větrný pohon (i když osobně bych dala přednost bydlení někde u lesa než na větrné hůrce).
Dům je vybaven vzduchotechnikou (výhodná z hlediska úspory energie) a vytápěn krbem na ni napojeným. V případě potřeby je možné přepnout na vytápění domu plynem (jinak využívaným pouze pro vaření).

== Blízké okolí ==
Samozřejmostí je zahrádka a na ní studna s pitnou vodou, zásobníky pro lapenou dešťovou vodu a kompost na bioodpad (nejlépe ve spojení s čuníkem – co je k snědku a nesní obyvatelé, to sežere čuník  ). Jestli bude mít dům zahradu velkou, tou nejlepší a nejekologičtější sekačkou je ovečka 

== Umístění v prostoru ==
Dům je postavený v co nejlepší místní dostupnosti požadovaných materiálů (např. poblíž pole s balíky slámy a poblíž pily a přístupný prostřednictvím již vybudovaných komunikací. Díky použitým materiálům lze dům vzhledově řešit tak, aby svým tvarem ani barvami nenarušoval ráz okolní krajiny.

== Odkazy ==
[[Slaměný dům]]

Návrh slaměného domu

2008-04-09T12:50:11Z

Mavene:

Zde je návrh, jak by mohl vypadat rodinný [[slaměný dům]].

== Materiál pro výstavbu ==
Nosným materiálem jsou dřevěné trámy, izolantem balíky slámy. Na zdech bude hliněná omítka a na střeše dřevěné šindele.

== Vybavení technologiemi ==
Světlo a udržení tepla zajišťují mmj. kvalitní dřevěná okna (např. trojskla) a dveře.
Na střeše domu jsou umístěny solární panely (pro ohřev vody a částečné vytápění domu), zbytek energie je dodáván generátorem na vodní pohon (je-li poblíž domu rychloprůtokové koryto většího potoka), event. generátorem na větrný pohon (i když osobně bych dala přednost bydlení někde u lesa než na větrné hůrce).
Dům je vybaven vzduchotechnikou (výhodná z hlediska úspory energie) a vytápěn krbem na ni napojeným. V případě potřeby je možné přepnout na vytápění domu plynem (jinak využívaným pouze pro vaření).

== Blízké okolí ==
Samozřejmostí je zahrádka a na ní studna s pitnou vodou, zásobníky pro lapenou dešťovou vodu a kompost na bioodpad (nejlépe ve spojení s čuníkem – co je k snědku a nesní obyvatelé, to sežere čuník  ). Jestli bude mít dům zahradu velkou, tou nejlepší a nejekologičtější sekačkou je ovečka 

== Umístění v prostoru ==
Dům je postavený v co nejlepší místní dostupnosti požadovaných materiálů (např. poblíž pole s balíky slámy a poblíž pily a přístupný prostřednictvím již vybudovaných komunikací. Díky použitým materiálům lze dům vzhledově řešit tak, aby svým tvarem ani barvami nenarušoval ráz okolní krajiny.

== Odkazy ==
[[Slaměný dům]]

Slaměný dům

2008-04-09T12:49:04Z

Mavene: /* Odkazy */

Na stavbu slaměného domu je použita namísto zdiva [[Sláma jako stavební materiál|sláma]], respektive na sebe se skládají balíky nahuštěné slámy. Výhodou je šetrnost materiálu vůči životnímu prostředí, a to především vzhledem k jeho výrobě.

== Sláma - praktické využití ==
Sláma představuje levnější alternativu materiálu za relativně malého snížení kvality. K jejím výhodám patří také relativně snadná tvarovatelnost do požadované podoby a nabízí tak stavitelům více možností pro řešení vizuální stránky stavby (například oblé rohy), respektive jejich snazší dosažení. Spolu s ekologičností vedou tyto dva aspekty k tomu, že je sláma vyhledávána „nadšenci – samostaviteli“.

== Průběh stavby ==
"Slaměné stavitelství" má také silný sociální aspekt - vzniká vzájemně se podporující komunita stavitelů (výpomoc při stavbě, výměna zkušeností atd.)
== Zdroje ==
*http://bydleni.lidovky.cz/dum-ze-slamy-tradicni-technologie-budoucnosti-fqe-/home-stavba.asp?c=A070503_103700_home-stavba_byt
*http://www.brotanek.cz/
==Odkazy==
[[Návrh slaměného domu]]
===Externí zdroje===
*http://www.stavocentrum.cz/index.php?none=1&action=clanek&c_id=573
*[http://www.ekodum.ecn.cz/slamadum/index.html Slaměné domy]
**[http://www.ekodum.ecn.cz/slamadum/01.html Stavby z balíků slámy!?]
**[http://www.ekodum.ecn.cz/slamadum/02.html Technologie stavění ze slámy]
**[http://www.ekodum.ecn.cz/linky.php#Slamene_domy Slaměnné odkazy]

[[Kategorie:Zelená budova - použité materiály]]

Návrh slaměného domu

2008-04-09T12:47:15Z

Mavene:

Návrh slaměného domu

2008-04-09T12:46:35Z

Mavene: Nová stránka: Zde je návrh, jak by mohl vypadat rodinný slaměný dům. == Materiál pro výstavbu == Nosným materiálem jsou dřevěné trámy, izolantem balíky slámy. Na zdech bude hlin...

Zde je návrh, jak by mohl vypadat rodinný slaměný dům.

== Materiál pro výstavbu ==
Nosným materiálem jsou dřevěné trámy, izolantem balíky slámy. Na zdech bude hliněná omítka a na střeše dřevěné šindele.

== Vybavení technologiemi ==
Světlo a udržení tepla zajišťují mmj. kvalitní dřevěná okna (např. trojskla) a dveře.
Na střeše domu jsou umístěny solární panely (pro ohřev vody a částečné vytápění domu), zbytek energie je dodáván generátorem na vodní pohon (je-li poblíž domu rychloprůtokové koryto většího potoka), event. generátorem na větrný pohon (i když osobně bych dala přednost bydlení někde u lesa než na větrné hůrce).
Dům je vybaven vzduchotechnikou (výhodná z hlediska úspory energie) a vytápěn krbem na ni napojeným. V případě potřeby je možné přepnout na vytápění domu plynem (jinak využívaným pouze pro vaření).

== Blízké okolí ==
Samozřejmostí je zahrádka a na ní studna s pitnou vodou, zásobníky pro lapenou dešťovou vodu a kompost na bioodpad (nejlépe ve spojení s čuníkem – co je k snědku a nesní obyvatelé, to sežere čuník  ). Jestli bude mít dům zahradu velkou, tou nejlepší a nejekologičtější sekačkou je ovečka 

== Umístění v prostoru ==
Dům je postavený v co nejlepší místní dostupnosti požadovaných materiálů (např. poblíž pole s balíky slámy a poblíž pily a přístupný prostřednictvím již vybudovaných komunikací. Díky použitým materiálům lze dům vzhledově řešit tak, aby svým tvarem ani barvami nenarušoval ráz okolní krajiny.

Městská hromadná doprava

2008-04-03T10:08:17Z

Mavene: /* Odkazy */

Městská hromadná doprava (MHD) je v ČR zajišťována na území 105 měst. Je zajišťována několika druhy doprav, tj. autobusovou, tramvajovou, trolejbusovou a v hlavním městě Praze i metrem a dopravou železniční.

V roce 2004 se na celkovém objemu přepravy MHD podílely jednotlivé druhy dopravy v následujícím poměru:
* autobusy 38 %,
* tramvaje 32 %,
* trolejbusy 9,5 % a
* metro 21,5 %.

Současným trendem ve větších městech, případně v příměstských oblastech velkých aglomeračních center, je zavádění '''integrovaného dopravního systému hromadné dopravy'''. Zavádění těchto systémů ovšem může být účelné i v řidčeji zabydlených oblastech, kde mohou přispívat k lepšímu vytížení jednotlivých linek. Tyto systémy integrují všechny dostupné druhy veřejné dopravy s preferencí drážní dopravy a současně umožňují i integraci tarifní politiky. V současnosti je v ČR v různé fázi zavádění 13 takovýchto systémů. Rozsah dopravní infrastruktury MHD je stanoven v příslušném územním plánu města.

== Zdroje a poznámky ==
<references/>

== Odkazy ==
[[Atmosféra v MHD]]

[[Kategorie:Doprava ve městech]]
{{licence cc|Brůhová-Foltýnová, Hana}}

Udržitelná doprava ve městech

2008-04-03T10:06:58Z

Mavene: /* Odkazy */

Vzhledem k tomu, že téměř 80 % občanů EU žije v městském prostředí<ref>EC (2006c) Communication from Commission on Thematic Strategy on the Urban Environment – Impact Assessment, SEC(2006) 16, Brussels </ref>, hraje zvláštní úlohu v Evropské dopravní politice '''městská doprava'''. Tematická strategie pro městské prostředí<ref>EC (2005b) Communication from the Commission - Thematic Strategy on Urban Environment, COM(2005) 718 final, Brussels</ref> popisuje řadu negativních dopadů dopravy – především znečištění ovzduší, hluk, kongesce, bezpečnostní rizika, společenské vyloučení a vůbec celkový pokles kvality života. Objem městské dopravy roste zejména díky rozličným procesům společenské transformace (např. rozrůstání předměstí, přechod na ekonomiku služeb, nové životní styly, individualizace a měnící se role v rodině, inovace v nákladní logistice či rostoucí objem letecké dopravy), jež vedou k narůstající potřebě mobility se zvláštním důrazem na městské dopravní uzly<ref> (Brůhová-Foltýnová a Máca 2007)</ref>.

Zároveň se významně mění struktura dělby práce ve městě – narůstá podíl motorové dopravy na úkor dopravy nemotorové a v rámci motorové dopravy pak posiluje svoji pozici individuální automobilová doprava na úkor hromadné dopravy. Například v České republice se poměr veřejné osobní dopravy na území obcí k individuální automobilové dopravě změnil z poměru přibližně 80:20 v 90. letech na současný poměr zhruba 50:50<ref>OP Doprava 2004</ref>. Dělbu přepravní práce ve vybraných městech zachycuje následující tabulka.

'''Tabulka 1: Dělba přepravní práce ve vybraných evropských městech'''<ref>Zdroj: Cycling in urban areas. Evropská cyklistická federace. Brusel, 1998</ref>

{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"
| rowspan="2" | Země / město
| colspan="4" | Druh dopravy (v %)
| rowspan="2" | Počet obyvatel (tis.)
|-
| pěší
| cyklistická
| hromadná
| automobilová
|-
| Nizozemí (1991-93)
| 16
| 27
| 6
| 48
|
|-
| Německo (1994)
| 27
| 9
| 10
| 53
|
|-
|
|
|
|
|
|
|-
| Groningen (NL, 1990)
| 17
| 48
| 5
| 30
| 160
|-
| Utrecht (NL, 1995)
| 23
| 33
| 11
| 34
| 234
|-
| Västerás (S, 1981)
| 17
| 33
| 10
| 40
| 117
|-
| Münster (D, 1990)
| 21
| 34
| 7
| 38
| 253
|-
| Kodaň (DK, 1995)
| 12
| 20
| 18
| 50
| 580
|-
| Salzburg (A, 1993)
| 23
| 19
| 13
| 45
| 140
|-
| Ferrare (I, 1995)
| 20
| 31
| 15
| 34
| 135
|-
| Grenoble (F, 1992)
| 36
| 4
| 10
| 54
| 170
|-
| Oulu (Fin, 1996)
| 14
| 25
| 5
| 56
| 103
|-
| Madrid (Š, 1981)
| 56
| 0
| 29
| 15
| 4400
|}

V podstatě můžeme rozlišit čtyři způsoby omezování negativních dopadů osobní dopravy v městských oblastech<ref name="footnote_1">Zpracováno s využitím Dargay (2006).</ref>:

* nahrazení současných osobních automobilů a vozů hromadné dopravy vozidly „čistšími“, s nižší spotřebou pohonných hmot a nižšími emisemi,
* nahrazení cest uskutečněných osobními automobily cestami uskutečněnými dopravními prostředky a způsoby cestování přátelštějšími k životnímu prostředí, jako jsou hromadná doprava, car-sharing a car-pooling, cyklistika a chůze,
* konáním méně cest (spojování cest, telecommuting, internet shopping, internetbanking a další) a
* zkracováním cest.

Existuje řada nástrojů, jak motivovat (s využitím některých administrativních nástrojů pak přimět) obyvatele k některému z těchto čtyř vymezených způsobů chování. Dosud se v dopravní politice používala především přímá regulace (administrativní či normativní nástroje) s velkým podílem správních opatření (v našich podmínkách např. emisní standardy, omezení vjezdu určitým vozidlům, preferenční pruhy vozidlům hromadné dopravy, [[Preference hromadné dopravy na světelné signalizaci| preference na světelné signalizaci]] apod.). Méně využívané, i když stále populárnější i v městském prostředí, jsou ekonomické nástroje. Ty jsou relevantnější k tržně orientované ekonomice a umožňují hospodárné užívání statků a služeb životního prostředí. Vedou k cíli efektivněji, s menšími náklady<ref>(viz např. OECD 2001a)</ref>. Ekonomické nástroje v dopravě mají nejčastěji formu daní a [[management parkování|poplatků za parkování]] či [[Poplatky za vjezd|vjezd/pohyb v městských aglomeracích]] (např. [[Zpoplatnění kongescí|„congestion pricing“]]), ale patří sem např. i [[Pojištění v dopravě|pojištění vozidel]] či povinné ručení.

Dopady zvolených nástrojů na chování obyvatel závisí na velké řadě faktorů, především na osobních charakteristikách jednotlivců, jejich možnostech využití alternativních druhů dopravy, postojích a preferencích. Pokud chceme zvolit úspěšnou strategii k regulaci dopravního chování, potřebujeme získat co nejpřesnější informace o těchto faktorech. Toto studium zasahuje do různých vědních disciplin. Podívejme se na ty, které bývají označovány jako společenské vědy.

''Sociologie'' a ''psychologie'' se zaměřuje na analýzu preferencí a motivací při volbě dopravního prostředku – zkoumá např. postoje k jednotlivým druhům dopravy, osobní a společenské normy, zda a jak jedinci vnímají problémy způsobené dopravou, uvědomění si environmentálních souvislostí svého chování. K takovýmto analýzám potřebují výzkumníci především data o individuálních charakteristikách jedinců (věk, pohlaví, příjem osoby a domácnosti, složení domácnosti, fáze životního cyklu, zaměstnanecký status), jejich preference a postoje.

Předmětem ''ekonomické'' analýzy dopravního chování obyvatel jsou pak ekonomické faktory jako náklady vlastnictví a používání automobilu (investiční a provozní náklady), náklady používání hromadné dopravy (jízdné), příjem jedince či domácnosti. S využitím těchto dat spolu s individuálními charakteristikami domácností mohou ekonomové analyzovat reakci domácností na změny cen (nákladů) dopravy. Další typ ekonomické analýzy, které se v tomto projektu věnujeme, souvisí s efektivitou zvolených nástrojů regulace. Zde analyzujeme náklady a kvalitu (četnost spojů a délku cest – cestovní čas) provozu hromadné a individuální automobilové dopravy, náklady poskytování dopravní infrastruktury, daňové zatížení dopravního sektoru a efektivitu daňového systému, či kvantifikaci společenských nákladů dopravy.

Další ze společenských věd, ''geografie'', se pak zaměřuje na prostorové aspekty dopravy, využití území, lokaci a dostupnost hlavních cílů cest.

== Zdroje a poznámky ==
<references/>

[[Kategorie:Doprava ve městech]]
{{licence cc|Brůhová-Foltýnová, Hana}}
{{upravit Hanka}}

== Odkazy ==
[[Atmosféra v MHD]]

Atmosféra v MHD

2008-04-03T10:00:05Z

Mavene: Nová stránka: Atmosféra v městské hromadné dopravě má nepochybně vliv na míru jejího využívání obyvateli města. Je-li tato atmosféra nepříznivá, je to důležitý faktor při roz...

Atmosféra v městské hromadné dopravě má nepochybně vliv na míru jejího využívání obyvateli města. Je-li tato atmosféra nepříznivá, je to důležitý faktor při rozhodování, zda využít individuální formu přepravy, zpravidla autem, anebo se rozhodnout pro MHD. Naopak je-li atmosféra příjemná, člověk je mnohem přístupnější vůči výhodám, jež nabízí MHD – především osobní finanční úspora a ekologicky šetrnější způsob dopravy. V neposlední řadě může být MHD vnímána a vyhledávána jako sociální prostor prodchnutý „duchem města“.

== Možnosti zlepšení atmosféry ==

Předpokladem pro příjemný dojem z MHD je nepochybně čistota.
Dále se nabízí technické a vizuální úpravy – takové úpravy prostředků MHD, aby poskytovaly co největší funkčnost (např. tlačítka využívaná vozíčkáři umístěná v jejich dosahu), a pokud možno také příjemný vizuální vjem, případně požitek (například barevné autobusy namísto strohé šedi). Výhodou je v tomto směru i specifičnost prostředku MHD pro dané město (např. proslulé londýnské autobusy).
V MHD lze také nechat působit pouliční umělce. Ti mohou cestujícím zpříjemnit cestu, nebo urychlit čekání v zastávkách.

== Rizika péče o atmosféru v MHD ==

Kroky učiněné ve snaze vylepšit atmosféru v MHD musí být činěny s velkou rozvahou. Je velmi pravděpodobné, že vždy budou tací, kdo nějaký takový krok uvítají a zároveň tací, kteří jej odsoudí. Je proto třeba pečlivě vážit, zda chystaný krok spíše uspokojí než odradí.

== Příklad dobré praxe - pařížské metro ==

Zde můžeme pocítit mnohé z uvedených prvků: stanice nejsou jednotvárné, naopak se odlišují rozdílnými vizuálními podobami (různé barvy, různé obkladové materiály, dokonce různé vozy metra – některé jezdí po kolejích na kolečkách). Ve vagónech a průchozích chodbách se také pohybují pouliční umělci, zpravidla muzikanti, kteří ovšem musí projít konkursem (zde hraje hlavní roli názor cestujících), v němž prokazují své kvality. Pařížské metro je proto nezaměnitelné a cestování jeho prostřednictvím proto nemusí vždy představovat jen pouhý dopravní přesun, ale příjemně uběhnutý čas nutný pro přesun.

== Odkazy ==

Osobní dojem jednoho z uživatelů pařížského metra: *http://georgesc.blogspot.com/2007/07/pask-metro.html

Francouzský web pařížského metra: *http://ratp.fr/

Slaměný dům

2008-03-20T15:46:22Z

Mavene:

'''SLAMĚNÝ DŮM'''

Na stavbu slaměného domu je použita namísto zdiva sláma, respektive na sebe se skládají balíky nahuštěné slámy (viz [[SLÁMA JAKO STAVEBNÍ MATERIÁL|sláma jako stavební materiál]]). Výhodou je šetrnost materiálu vůči životnímu prostředí, a to především vzhledem k jeho výrobě.

== Praktické využití ==
Sláma představuje levnější alternativu materiálu za relativně malého snížení kvality. K jejím výhodám patří také relativně snadná tvarovatelnost do požadované podoby a nabízí tak stavitelům více možností pro řešení vizuální stránky stavby (například oblé rohy), respektive jejich snazší dosažení. Spolu s ekologičností vedou tyto dva aspekty k tomu, že je sláma vyhledávána „nadšenci – samostavitely“.

== Odkazy ==
*http://bydleni.lidovky.cz/dum-ze-slamy-tradicni-technologie-budoucnosti-fqe-/home-stavba.asp?c=A070503_103700_home-stavba_byt
*http://www.stavocentrum.cz/index.php?none=1&action=clanek&c_id=573
*http://www.brotanek.cz/

Slaměný dům

2008-03-20T15:44:45Z

Mavene:

'''SLAMĚNÝ DŮM'''

Na stavbu slaměného domu je použita namísto zdiva sláma, respektive na sebe se skládají balíky nahuštěné slámy (viz [[sláma jako stavební materiál]]). Výhodou je šetrnost materiálu vůči životnímu prostředí, a to především vzhledem k jeho výrobě.

== Praktické využití ==
Sláma představuje levnější alternativu materiálu za relativně malého snížení kvality. K jejím výhodám patří také relativně snadná tvarovatelnost do požadované podoby a nabízí tak stavitelům více možností pro řešení vizuální stránky stavby (například oblé rohy), respektive jejich snazší dosažení. Spolu s ekologičností vedou tyto dva aspekty k tomu, že je sláma vyhledávána „nadšenci – samostavitely“.

== Odkazy ==
*http://bydleni.lidovky.cz/dum-ze-slamy-tradicni-technologie-budoucnosti-fqe-/home-stavba.asp?c=A070503_103700_home-stavba_byt
*http://www.stavocentrum.cz/index.php?none=1&action=clanek&c_id=573
*http://www.brotanek.cz/

Sláma jako stavební materiál

2008-03-20T15:40:19Z

Mavene:

'''SLÁMA JAKO STAVEBNÍ MATERIÁL'''

Sláma představuje ekologickou alternativu stavebního materiálu, používá se zejména při stavbách [[SLAMĚNÝ DŮM|slaměných domů]]. Lze využít přímo její nosnou funkci, anebo ji použít jako tepelnou izolaci (zatímco nosnou funkci plní například dřevěné sloupky) - stavební konstrukce s tepelnou izolací z balíků slámy mají i odpovídající požární odolnost.

Sláma jako stavební materiál

2008-03-20T15:37:33Z

Mavene: Nová stránka: '''SLÁMA JAKO STAVEBNÍ MATERIÁL''' Sláma představuje ekologickou alternativu stavebního materiálu, používá se zejména při stavbách slaměných domů...

'''SLÁMA JAKO STAVEBNÍ MATERIÁL'''

Sláma představuje ekologickou alternativu stavebního materiálu, používá se zejména při stavbách [[slaměný dům|slaměných domů]]. Lze využít přímo její nosnou funkci, anebo ji použít jako tepelnou izolaci (zatímco nosnou funkci plní například dřevěné sloupky) - stavební konstrukce s tepelnou izolací z balíků slámy mají i odpovídající požární odolnost.

Slaměný dům

2008-03-20T15:31:41Z

Mavene: /* Odkazy */

'''SLAMĚNÝ DŮM'''

Na stavbu slaměného domu je použita namísto zdiva sláma, respektive na sebe se skládají balíky nahuštěné slámy (viz sláma jako stavební materiál). Výhodou je šetrnost materiálu vůči životnímu prostředí, a to především vzhledem k jeho výrobě.

== Praktické využití ==
Sláma představuje levnější alternativu materiálu za relativně malého snížení kvality. K jejím výhodám patří také relativně snadná tvarovatelnost do požadované podoby a nabízí tak stavitelům více možností pro řešení vizuální stránky stavby (například oblé rohy), respektive jejich snazší dosažení. Spolu s ekologičností vedou tyto dva aspekty k tomu, že je sláma vyhledávána „nadšenci – samostavitely“.

== Odkazy ==
*http://bydleni.lidovky.cz/dum-ze-slamy-tradicni-technologie-budoucnosti-fqe-/home-stavba.asp?c=A070503_103700_home-stavba_byt
*http://www.stavocentrum.cz/index.php?none=1&action=clanek&c_id=573
*http://www.brotanek.cz/

Slaměný dům

2008-03-20T15:28:39Z

Mavene: Nová stránka: '''SLAMĚNÝ DŮM''' Na stavbu slaměného domu je použita namísto zdiva sláma, respektive na sebe se skládají balíky nahuštěné slámy (viz sláma jako stavební materiál...

'''SLAMĚNÝ DŮM'''

Na stavbu slaměného domu je použita namísto zdiva sláma, respektive na sebe se skládají balíky nahuštěné slámy (viz sláma jako stavební materiál). Výhodou je šetrnost materiálu vůči životnímu prostředí, a to především vzhledem k jeho výrobě.

== Praktické využití ==
Sláma představuje levnější alternativu materiálu za relativně malého snížení kvality. K jejím výhodám patří také relativně snadná tvarovatelnost do požadované podoby a nabízí tak stavitelům více možností pro řešení vizuální stránky stavby (například oblé rohy), respektive jejich snazší dosažení. Spolu s ekologičností vedou tyto dva aspekty k tomu, že je sláma vyhledávána „nadšenci – samostavitely“.

== Odkazy ==
[http://bydleni.lidovky.cz/dum-ze-slamy-tradicni-technologie-budoucnosti-fqe-/home-stavba.asp?c=A070503_103700_home-stavba_byt]
[http://www.stavocentrum.cz/index.php?none=1&action=clanek&c_id=573]
[http://www.brotanek.cz/]

Syndrom závažných nehod

2008-03-20T10:41:21Z

Mavene:

'''SYNDROM ZÁVAŽNÝCH NEHOD'''
(''Major Accident Syndrome'')

Hlavním rysem „syndromu závažných nehod“ je rostoucí míra ohrožení prostředí plynoucí z možných místních nehod. Závažné nehody jsou sice nepravděpodobné, ale dojde-li k nim, jejich důsledky jsou přeshraniční a mnohdy vážné. V rámci kontextu globálních změn proto roste význam prevence takových nehod.
Tyto nehody jsou spojeny na jedné straně s rostoucím transportováním, se zvyšující se potřebou energií a materiálů a s industrializací, na straně druhé s biodiverzitou. Může např. dojít k havárii tankeru nebo jaderné elektrárny. Industrializující se země mohou riskovat nízkou mírou bezpečnosti a nedostatečnou péčí o svá zařízení.
Transportování biologických druhů do nových prostředí a geneticky modifikované druhy mohou nevratně pozměnit celý ekosystém.

== '''Symptomy''' ==
Omezení biodiverzity, degradace ekosystému, kontaminace země, vody a vzduchu, zdravotní rizika.

== Zdroje ==
*[http://www.wbgu.de/wbgu_syndromkonzept_en.html "Syndromový" koncept] - stručný popis 16 modelů globálních změn, podrobně v rámci odkazu na [http://www.wbgu.de/wbgu_jg1996_engl.pdf The 1996 Annual Report of the WBGU]

{{Upravit}}
[[Kategorie:Antropogenní rizika]]

Syndromy globálních změn

2008-03-20T10:34:46Z

Mavene: přidán odkaz: syndrom záv.nehod

== „Syndromový přístup“ ==

Výzkum globálních změn se soustřeďuje na identifikaci příčin a vzájemných souvislostí globálních problémů, možnosti jejich zmírnění nebo předcházení, a na předpovědi budoucích trendů. Hodnocení struktur, funkcí, procesů a vzájemných vztahů mezi prvky (udržitelných) systémů má však vést i k praktickým řešením. Vhodným a osvědčeným postupem využívajícím vědecky podložených informací je metoda zv. Syndrome Approach.

Integrovaný (zahrnující komplexitu vztahů, mezioborovou spolupráci přírodních a společenských věd) popis globálních problémů životního prostředí a rozvoje v rámci tzv. syndromového přístupu je rozvíjen celosvětově, například [http://www.wbgu.de/wbgu_globalerwandel_en.html Německou radou pro globální změny]. Tato syndromy( [[Katanga syndrom]], [[syndrom závažných nehod]] ) zahrnují 16 ukazatelů, které jsou diagnostikovány a hodnoceny, aby bylo možné jevům jimi popisovaným předcházet nebo hledat pro ně vhodnou „terapii“.

Viz též [[Syndromy změn v prostředí]]

== Praktické aspekty výzkumu ==

Výzkumné aktivity mají přímou vazbu na praxi - vychází z přesvědčení, že nelze narušovat úzké hranice tzv. „rozvojového koridoru“, jejich překročení by mělo za následek zvýšené nároky na prostředí, ale i na sociální a ekonomické systémy. Proto je určením těchto mezí se třeba odborně zabývat. Problémy globálních změn jsou tak pochopeny nejen jako komplexní a dynamické procesy, které je třeba teoreticky studovat, ale také jako východisko pro odpovědné a podložené rozhodování. Rozvíjí se tak schopnost předvídání, pochopení rozvojových alternativ; na tomto základě lze navrhovat udržitelné scénáře budoucího vývoje.

== Odkazy ==
*Schellnhuber H.J. et al. (1997) Syndromes of Global Change. GAIA 6(1): 19{34, 1997. URL (19.10.2006) http://www.pik-potsdam.de/~luedeke/gaia97.pdf
*[http://www.wbgu.de/wbgu_syndromkonzept_en.html "Syndromový" koncept] - stručný popis 16 modelů globálních změn, podrobně v rámci odkazu na [http://www.wbgu.de/wbgu_jg1996_engl.pdf The 1996 Annual Report of the WBGU]
*[http://www.wbgu.de/wbgu_download_engl.html Knihovna download souborů] na webu WBGU (Německé rady pro globální změny)

{{Upravit}}
[[Kategorie:Antropogenní rizika]]

Syndrom závažných nehod

2008-03-20T10:30:59Z

Mavene: založení stránky

'''SYNDROM ZÁVAŽNÝCH NEHOD'''
(''Major Accident Syndrome'')

Hlavním rysem „syndromu závažných nehod“ je rostoucí míra ohrožení prostředí plynoucí z možných místních nehod. Závažné nehody jsou sice nepravděpodobné, ale dojde-li k nim, jejich důsledky jsou přeshraniční a mnohdy vážné. V rámci kontextu globálních změn proto roste význam prevence takových nehod.
Tyto nehody jsou spojeny na jedné straně s rostoucím transportováním, se zvyšující se potřebou energií a materiálů a s industrializací, na straně druhé s biodiverzitou. Může např. dojít k havárii tankeru nebo jaderné elektrárny. Industrializující se země mohou riskovat nízkou mírou bezpečnosti a nedostatečnou péčí o svá zařízení.
Transportování biologických druhů do nových prostředí a geneticky modifikované druhy mohou nevratně pozměnit celý ekosystém.

'''Symptomy:'''
omezení biodiverzity, degradace ekosystému, kontaminace země, vody a vzduchu, zdravotní rizika.

Zdroje: The 1996 Annual Report of the WBGU