https://www.enviwiki.cz/w/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=M%C3%AD%C5%A1aEnviwiki - Příspěvky [cs]2026-05-09T16:39:09ZPříspěvkyMediaWiki 1.43.0https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:REZZO&diff=7737Diskuse:REZZO2009-01-14T11:14:43Z<p>Míša: </p>
<hr />
<div>===Připomínky skupiny C===<br />
Text je dost stručný,ale přehledný. Měl by se více rozepsat.Např. vysvětlit co jsou stacionární a mobilní zdroje. Zdroje se do REZZO 1,2 a 3 se dělí podle instalovaného výkonu,což je celkový výkon (užitečný + ztráty). V REZZO 1 a 2 jsou zdroje evidovány individuálně,např. elektrárna má 4 komíny -> každý komín evidován individuálně. O těchto zdrojích je hodně údajů - technické, geografické, výška zdroje, teplota spalin, rychlost výstupu spalin...REZZO 3: zdroje evidovány souhrně po územních jednotkách, provádějí se bilanční odhady. Zdroje pro REZZO 4 jsou evidovány pro územní obvody - okresy, dělají se pro ně bilanční úvahy, které zahrnují např. hustotu provozu, složení provozu apod. -> průzkumy na silnicích. <br />
Poslední část - Organizace - mi přijde nepřehledná. Je tam nahuštěno moc termínů ( ČHMÚ, ISKO, ČIŽP, Souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší). Chtělo by to trochu více rozepsat a vysvětlit.<br />
----<br />
<br />
===Připomínky skupiny (B)===<br />
Text je velmi řídký,určitě by bylo dobré se více rozepsat jak už bylo zmíněno.Uvítala bych objasnění stacionárního a mobilního zdroje.Dále překlep v poslední větě u REZZO 3.<br />
----<br />
<br />
=== Poznámky pedagogů ===<br />
Text nesplňuje požadovanou délku 3000-4000 znaků, obsahuje velmi málo jakékoliv práce autora. Obrázek jednak nemá příliš vztah k tématu, především však pochází ze stránky http://www.chmi.cz , která je jednoznačně s copyrightem, takže nejde tak jednoduše převzít. Doporučuji hledat vhodný obrázek na http://commons.wikimedia.org - u obrázku však musí být uveden původ!!<br />
<br />
--[[Uživatel:Jiří Dlouhý|Jiří Dlouhý]] 2. 12. 2008, 20:27 (UTC)<br />
----<br />
<br />
=== Skupina F ===<br />
Text sice nesplňuje požadovanou délku, ale to nevidím, jako problém. (Zkuste se podívat do enviwiki na některé základní termíny, jako je ekologie, živočich atd. a zjistíte, že obvyklá délka je tak kolem 1500 znaků, což je podle mě naprosto postačující. Běžný čtenář, ve většině případú, chce získat jen povšechné povědomí o dané problematice a ne číst romány. Na to si může vyhledat odbornou publikaci, která se danou problematikou zabývá!) <br />
Jinak použití obrázku skutečně není moc šťastné. Je jistě mnoho lepších zdrojů, s lepšími obrázky. Snad by to ještě chtělo doplnit nějaké odkazy na další termíny v enviwiki a další stránky.<br />
<br />
==komentář==<br />
kromě technických informací doporučuji doplnit celkový kontext - tedy například právní zakotvení.<br />
<br />
[[Uživatel:JaDlo|Jana Dlouhá]]<br />
<br />
==připomínky učitelů==<br />
*po strukturní stránce dobré<br />
*zcela chybí informace o tom, kdo, jak a k čemu využívá informace z REZZO<br />
*chybí propojení na jiné stránky enviwiki s podobným tématem<br />
<br />
[[uživatel:pachmanoval|Lenka Pachmanová]]<br />
<br />
<br />
poznámka autora: mám za to že propojení se souvisejícími stránkami na enviwiki jsou jak v textu, tak v části "Témata" na konci. to že jich není mnoho je dané hlavně tím, že v enviwiki zatím obecně není tolik hotových hesel</div>Míšahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:REZZO&diff=7736Diskuse:REZZO2009-01-14T11:13:59Z<p>Míša: </p>
<hr />
<div>===Připomínky skupiny C===<br />
Text je dost stručný,ale přehledný. Měl by se více rozepsat.Např. vysvětlit co jsou stacionární a mobilní zdroje. Zdroje se do REZZO 1,2 a 3 se dělí podle instalovaného výkonu,což je celkový výkon (užitečný + ztráty). V REZZO 1 a 2 jsou zdroje evidovány individuálně,např. elektrárna má 4 komíny -> každý komín evidován individuálně. O těchto zdrojích je hodně údajů - technické, geografické, výška zdroje, teplota spalin, rychlost výstupu spalin...REZZO 3: zdroje evidovány souhrně po územních jednotkách, provádějí se bilanční odhady. Zdroje pro REZZO 4 jsou evidovány pro územní obvody - okresy, dělají se pro ně bilanční úvahy, které zahrnují např. hustotu provozu, složení provozu apod. -> průzkumy na silnicích. <br />
Poslední část - Organizace - mi přijde nepřehledná. Je tam nahuštěno moc termínů ( ČHMÚ, ISKO, ČIŽP, Souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší). Chtělo by to trochu více rozepsat a vysvětlit.<br />
----<br />
<br />
===Připomínky skupiny (B)===<br />
Text je velmi řídký,určitě by bylo dobré se více rozepsat jak už bylo zmíněno.Uvítala bych objasnění stacionárního a mobilního zdroje.Dále překlep v poslední větě u REZZO 3.<br />
----<br />
<br />
=== Poznámky pedagogů ===<br />
Text nesplňuje požadovanou délku 3000-4000 znaků, obsahuje velmi málo jakékoliv práce autora. Obrázek jednak nemá příliš vztah k tématu, především však pochází ze stránky http://www.chmi.cz , která je jednoznačně s copyrightem, takže nejde tak jednoduše převzít. Doporučuji hledat vhodný obrázek na http://commons.wikimedia.org - u obrázku však musí být uveden původ!!<br />
<br />
--[[Uživatel:Jiří Dlouhý|Jiří Dlouhý]] 2. 12. 2008, 20:27 (UTC)<br />
----<br />
<br />
=== Skupina F ===<br />
Text sice nesplňuje požadovanou délku, ale to nevidím, jako problém. (Zkuste se podívat do enviwiki na některé základní termíny, jako je ekologie, živočich atd. a zjistíte, že obvyklá délka je tak kolem 1500 znaků, což je podle mě naprosto postačující. Běžný čtenář, ve většině případú, chce získat jen povšechné povědomí o dané problematice a ne číst romány. Na to si může vyhledat odbornou publikaci, která se danou problematikou zabývá!) <br />
Jinak použití obrázku skutečně není moc šťastné. Je jistě mnoho lepších zdrojů, s lepšími obrázky. Snad by to ještě chtělo doplnit nějaké odkazy na další termíny v enviwiki a další stránky.<br />
<br />
==komentář==<br />
kromě technických informací doporučuji doplnit celkový kontext - tedy například právní zakotvení.<br />
<br />
[[Uživatel:JaDlo|Jana Dlouhá]]<br />
<br />
==připomínky učitelů==<br />
*po strukturní stránce dobré<br />
*zcela chybí informace o tom, kdo, jak a k čemu využívá informace z REZZO<br />
*chybí propojení na jiné stránky enviwiki s podobným tématem<br />
<br />
[[uživatel:pachmanoval|Lenka Pachmanová]]<br />
<br />
poznámka autora: mám za to že propojení se souvisejícími stránkami na enviwiki jsou jak v textu, tak v části "Témata" na konci. to že jich není mnoho je dané hlavně tím, že v enviwiki zatím obecně není tolik hotových hesel</div>Míšahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=BSK&diff=7663BSK2009-01-13T14:39:57Z<p>Míša: </p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
Biochemická spotřeba kyslíku (BSK) je nepřímým ukazatelem množství organických látek ve vodě. Je definována jako hmotnostní koncentrace rozpuštěného kyslíku v roztoku, která byla spotřebována během biochemické oxidace organických látek za stanovených podmínek. Vzhledem k tomu, že jsou při této metodě uhlovodíky rozkládány mikroorganismy, postihují výsledky pouze znečištění biologicky rozložitelnými látkami. Nejběžnější standardizovanou metodou používanou po celém světě je BSK<sub>5</sub>, při které se stanoví biochemická spotřeba kyslíku zřeďovací metodou v průběhu pěti dnů, za aerobních podmínek a při teplotě 20°C.<ref name="Pitter"> Pitter, P.(1999): Hydrochemie. VŠCHT Praha, 568 str.</ref><br />
<br />
== Využití BSK ==<br />
BSK má nejčastější využití při stanovení organického [[znečištění vody]]. Používá se hlavně v odpadovém hospodářství, vodárenství a obecně při analýze vod. Své užití najde i při sledování míry eutrofizace vod a při kontrole jakosti pitné vody. Tato metoda začala být využívána již od roku 1908 pro sledování znečištění venkovních vod a od té doby se coby standartní rozšířila do většiny zemí. <ref name="Wiki"> BSK<sub>5</sub> na anglické wikipedii http://en.wikipedia.org/wiki/Biochemical_oxygen_demand</ref>Díky tomu jsou získaná data dobře srovnatelná i v mezinárodním měřítku. Kromě nejrozšířenější pětidenní BSK<sub>5</sub> ovšem existují i další metody, lišící se hlavně časem oxidace. Poměrně častá je BSK<sub>7</sub>, rozšířená hlavně v severních zemích, která je praktická v tom, že celé sledování končí stejný den v týdnu, jako bylo započato, a tudíž ho lze použít kterýkoliv pracovní den. Kratší metody, jako nepříklad BSK<sub>2,5</sub> se v laboratořích příliš neujaly a užívají se hlavně při nedostatku času, např při terénních měřeních. <br />
<br />
BSK je množství kyslíku spotřebované mikroorganismy při biochemické oxidaci za aerobních podmínek. Postihuje tedy pouze znečištění biologicky rozložitelnými látkami. Látky vůči biochemickému rozkladu rezistentní oxidaci nepodlehnou a tedy se na ně žádný kyslík nespotřebuje. Pro orientační stanovení biologické rozložitelnosti znečišťujících organických látek ve vodě je vhodné hodnotu BSK<sub>5</sub> srovnat s [[CHSK]], tedy s chemickou spotřebou kyslíku, při které oxidaci podléhají i látky biochemicky nerozložitelné. U dobře rozložitelných látek bývá poměr BSK<sub>5</sub>/CHSK nad 0,5. Poměr pod 0,3 poukazuje na přítomnost biologicky obtížně rozložitelných organických látek.<ref name="Pitter"> </ref><br />
<br />
Pomocí BSK<sub>5</sub> lze například stanovit kapacity [[čistírna odpadních vod|čístíren odpadních vod]]. Počítají se v počtu ekvivalentních obyvatel (EO). Ekvivalentní obyvatel je standartní jednotka, která vyjadřuje průměrného člověka denně produkujícího 150 litrů odpadních vod a organické znečištění odpovídající 60g BSK<sub>5</sub>. Po stanovení maximálního denního množsví organických látek, které je čistírna schopna z vody odstranit a jejich přepočtení na BSK lze snadno spočítat, pro kolik lidí je její kapacita dostačující. Odpadní vody mají velkou variabilitu BSK<sub>5</sub>, v průměru se v Evropě pohybují okolo 600mg/l. Po trojfázovém čištění bývají tyto hodnoty sníženy na zhruba 20mg/l.<ref name="Wiki"> </ref><ref name="Lellák"> Lellák J., Kubíček F. (1991): Hydrobiologie. UK Praha, 257 s.</ref><br />
<br />
<br />
Samočistící schopnost vodních toků při [[eutrofizace|eutrofizaci]] lze rovněž vyjádřit pomocí BSK. Běžné vodní toky obvykle mívají BSK<sub>5</sub> pod 1mg/l. Středně znečištěné vody se pohybují v rozmezí 2-8mg/l. Schopnost vodního toku zbavit se znečišťujících organických látek můžeme sledovat, pokud odebereme vzorky vody z několika míst toku postupně se vzdalujících od místa, kde ke znečištění dochází. Podle toho, jak strmě klesají naměřené hodnoty BSK, můžeme hodnotit schopnost toku znečišťující látky odbourávat.<ref name="Lellák"> </ref><br />
<br />
== Stanovení BSK<sub>5</sub> ==<br />
U vzorků kde se očekává vyšší znečištění je vhodné použít zřeďovací metodu. Podle intenzity znečištění se do odměrného válce použije 500 – 10ml vzorku, s rostoucí koncentrací organických látek klesá množství vzorku, které se pro stanovení použije. Doplňuje se zřeďovací vodou do 1 litru. Takto naředěný vzorek se rozlije do lahví a ponechá se v termostatu při teplotě 20°C 5 dní. Sondou se stanoví obsah rozpuštěného kyslíku nultý a pátý den. Zřeďovací voda se připravuje přidáním 1ml fosforečnanového tlumivého roztoku, 1ml roztoku síranu hořečnatého, 1ml chloridu železitého a 1ml chloridu vápenatého do 1 litru destilované vody nasycené vzdušným kyslíkem. Účelem tohoto zředění je, aby v případě stanovení extrémně znečištěných vod byl vůbec ve vzorku dostatek kyslíku pro aerobní rozklad. V případě stanovení BSK<sub>5</sub> u vzorků s nízkou koncentrací organických látek není třeba vzorek ředit vůbec. Výsledná hodnota se obvykle udává v mg/l. <ref name="Pitter"> </ref><br />
[[soubor:Bsk5.PNG]]<br />
<ref name="mendel"> Stanovení BSK<sub>5</sub> http://old.mendelu.cz/~agro/af/rybari/vyuka/hydrochem/navody/BSK5.pdf</ref><br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
[[Znečištění vody]]<br />
<br />
[[Ochrana vod]]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
<references/><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
ČSN EN 1899-1 - česká norma jakosti vod http://nahledy.normy.biz/nahled.php?i=54543 <br />
<br />
Eutrofizace na anglické Wikipedii http://en.wikipedia.org/wiki/Eutrofication<br />
<br />
Čistírna odpadních vod na české Wikipedii http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina A]]</div>Míšahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:BSK&diff=7662Diskuse:BSK2009-01-13T14:36:05Z<p>Míša: </p>
<hr />
<div>----<br />
Připomínky skupiny F: Helena<br />
<br />
Nedostatečně zpracované zdroje. V textu není nikde označeno, co je odkud citováno a zdroje vůbec neodpovídají zadání úkolu zpracování hesla do Enviwiki. Místo literatury popř. jiných zdrojů informací jsou zde pouze odkazy na jiná helsa v Enviwiki. Obrázek, který vypadá, že je odněkud převzatý také nemá uveden zdroj nebo aspoň odkud pocházejí rovnice na něm. V textu není nic o tom, jaké limity máme na BSK v naší legislativě, popř. jak se dle legislativy BSK zjišťuje. U měření BSK je uvedeno, že je zjišťováno sondou, ale vůbec není uvedeno jakou a obecně k metodě nic bližšího. Navíc zde není zmíněna žádná chemická metoda, jak rozpuštěný kyslík stanovit jednoduše v laboratoři, například klasická jodometrie s titrací thiosíranem. <br />
----<br />
<br />
"Připomínky skupiny B: Jakub": Asi bych změnil název hesla jen na BSK a pak bych v textu dál rozvinul co je to BSK5, protože mi přijde, že biochemická spotřeba kyslíku je nadřazenější pojem než BSK v pěti dnech. Dále nerozumím jedné větě,ale asi to je spíš překlep: "Díky jsou získaná data dobře srovnatelná i v mezinárodním měřítku." Také ta pětka u BSK by měla být v indexu a ne psaná normálně. Tyto věty by určitě měly být dřív než využití: "BSK je množství kyslíku spotřebované mikroorganismy při biochemické oxidaci za aerobních podmínek. Postihuje tedy pouze znečištění biologicky rozložitelnými látkami." A ten vložený obrázek, myslím si že by bylo lepší ty vzorce přepsat než tam vkládat něco naskenovaného.<br />
<br />
"Připomínky skupiny C" : Heslo je dobře členěno na přehledné odstavce. Chybí propojení na wikipedii, které by objasnilo používané pojmy (eutrofizace atd.), chybí zde také odkazy na zdroje, ze kterých bylo během zpracování jednotlivých odstavců čerpáno. Jinak je heslo vysvětleno velmi podrobným, leckdy náročným způsobem, ale vzhledem k podstatě hesla tomu asi ani nemůže být jinak. <br />
<br />
<br />
Připomínky skupiny E (P): Ve druhém odstavci chybí slovo - "Díky '''tomu''' jsou získaná data dobře srovnatelná..." Dále mi chybí více zdrojů a jejich zpřehlednění, takto není jasné, co je zdroj a co jen odkaz určený k dalšímu studiu.<br />
<br />
Připomínky pedagogů:<br />
- název pouze BSK<br />
- využití, zde je spíše popsána součást metodiky (počet dní analýzy) nikoli vlastní využití a účel stanovení. Informace, že“ se využívá při stanovení znečištění vody“ je nedostatečná, lze sloučit s odstavcem „typické hodnoty“, a jak se následně využívají k hodnocení znečištění a další kroky….<br />
- teplota při aplikaci metody byla celosvětově stanovena na 20°C. Zaslouží si zmínku dříve než u „stanovení BSK5“<br />
- největší využití má zatím BSK5, díky zkušenostem ze severských zemí se uvádí do praxe i BSK7 (časová výhoda, lze provádět od Po do Pá), která je již součástí i naší normy. Naopak, kratší doby stanovení, jako BSK2, se v praxi neujaly<br />
- inokulace, přirozená a dodatečná, odkaz na inokulum<br />
- možná by stálo za úvahu zmínit i proces nitrifikace a jeho rušivé účinky při stanovení BSK, inhibice nitrifikace<br />
- zřeďování - podmínka c(O2) > 3 mg/l na konci pokusu<br />
Zkuste si najít zdroje a doplnit chybějící informace a respektujte některé trefné připomínky vašich kolegů. Přeji úspěšné zakončení práce.<br />
<br />
Souhlasím se změnou názvu z BSK5 na BSK, ale nevím bohužel jak.</div>Míšahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:BSK&diff=7661Diskuse:BSK2009-01-13T14:35:49Z<p>Míša: </p>
<hr />
<div>----<br />
Připomínky skupiny F: Helena<br />
<br />
Nedostatečně zpracované zdroje. V textu není nikde označeno, co je odkud citováno a zdroje vůbec neodpovídají zadání úkolu zpracování hesla do Enviwiki. Místo literatury popř. jiných zdrojů informací jsou zde pouze odkazy na jiná helsa v Enviwiki. Obrázek, který vypadá, že je odněkud převzatý také nemá uveden zdroj nebo aspoň odkud pocházejí rovnice na něm. V textu není nic o tom, jaké limity máme na BSK v naší legislativě, popř. jak se dle legislativy BSK zjišťuje. U měření BSK je uvedeno, že je zjišťováno sondou, ale vůbec není uvedeno jakou a obecně k metodě nic bližšího. Navíc zde není zmíněna žádná chemická metoda, jak rozpuštěný kyslík stanovit jednoduše v laboratoři, například klasická jodometrie s titrací thiosíranem. <br />
----<br />
<br />
"Připomínky skupiny B: Jakub": Asi bych změnil název hesla jen na BSK a pak bych v textu dál rozvinul co je to BSK5, protože mi přijde, že biochemická spotřeba kyslíku je nadřazenější pojem než BSK v pěti dnech. Dále nerozumím jedné větě,ale asi to je spíš překlep: "Díky jsou získaná data dobře srovnatelná i v mezinárodním měřítku." Také ta pětka u BSK by měla být v indexu a ne psaná normálně. Tyto věty by určitě měly být dřív než využití: "BSK je množství kyslíku spotřebované mikroorganismy při biochemické oxidaci za aerobních podmínek. Postihuje tedy pouze znečištění biologicky rozložitelnými látkami." A ten vložený obrázek, myslím si že by bylo lepší ty vzorce přepsat než tam vkládat něco naskenovaného.<br />
<br />
"Připomínky skupiny C" : Heslo je dobře členěno na přehledné odstavce. Chybí propojení na wikipedii, které by objasnilo používané pojmy (eutrofizace atd.), chybí zde také odkazy na zdroje, ze kterých bylo během zpracování jednotlivých odstavců čerpáno. Jinak je heslo vysvětleno velmi podrobným, leckdy náročným způsobem, ale vzhledem k podstatě hesla tomu asi ani nemůže být jinak. <br />
<br />
<br />
Připomínky skupiny E (P): Ve druhém odstavci chybí slovo - "Díky '''tomu''' jsou získaná data dobře srovnatelná..." Dále mi chybí více zdrojů a jejich zpřehlednění, takto není jasné, co je zdroj a co jen odkaz určený k dalšímu studiu.<br />
<br />
Připomínky pedagogů:<br />
- název pouze BSK<br />
- využití, zde je spíše popsána součást metodiky (počet dní analýzy) nikoli vlastní využití a účel stanovení. Informace, že“ se využívá při stanovení znečištění vody“ je nedostatečná, lze sloučit s odstavcem „typické hodnoty“, a jak se následně využívají k hodnocení znečištění a další kroky….<br />
- teplota při aplikaci metody byla celosvětově stanovena na 20°C. Zaslouží si zmínku dříve než u „stanovení BSK5“<br />
- největší využití má zatím BSK5, díky zkušenostem ze severských zemí se uvádí do praxe i BSK7 (časová výhoda, lze provádět od Po do Pá), která je již součástí i naší normy. Naopak, kratší doby stanovení, jako BSK2, se v praxi neujaly<br />
- inokulace, přirozená a dodatečná, odkaz na inokulum<br />
- možná by stálo za úvahu zmínit i proces nitrifikace a jeho rušivé účinky při stanovení BSK, inhibice nitrifikace<br />
- zřeďování - podmínka c(O2) > 3 mg/l na konci pokusu<br />
Zkuste si najít zdroje a doplnit chybějící informace a respektujte některé trefné připomínky vašich kolegů. Přeji úspěšné zakončení práce.<br />
<br />
Souhlasím se změnou názvu na z BSK5 na BSK, ale nevím bohužel jak.</div>Míšahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=REZZO&diff=7380REZZO2009-01-11T21:55:58Z<p>Míša: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
<br />
==Definice==<br />
REZZO- Registr [[emise|emisí]] a zdrojů [[Znečištění a ochrana ovzduší|znečištění ovzduší]] - eviduje zdroje ovzduší znečišťujících látek, v souladu se zákonem o ovzduší č. 86/2002 Sb. Tyto zdroje jsou rozdělěny na stacionární a mobilní, přičemž stacionární jsou děleny na kategorie podle velikosti a významu. Dílčí soubory REZZO 1-3 zahrnují stacionární zdroje, REZZO 4 mobilní.<ref name="chmu"> ČHMÚ: Emisní bilance ČR http://www.chmi.cz/uoco/emise/embil/emise.html</ref><br />
<br />
==Rozdělení zdrojů znečišťování ovzduší==<br />
<br />
*<b>REZZO 1</b> - velké stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW a zařízení zvlášť závažných technologických procesů. Jedná se hlavně o velké elektrárny, spalovny a další bodové zdroje. Sledují se jednotlivě. Provozovatelé těchto zdrojů jsou povinnováni aktualizovat databázi každoročním odevzdáváním formulářů dle vyhlášky 356/2002 Sb. Česká inspekce životního prostředí provádí kontroly těchto údajů.<br />
<br />
*<b>REZZO 2</b> - střední stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW, zařízení závažných technologických procesů, uhelné lomy a plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek. Sledují se jednotlivě. Podobně jako u REZZO 1 jsou data aktualizována pomocí formulářů.<br />
<br />
*<b>REZZO 3</b> - malé stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu, nižším než 0,2 MW zařízení technologických procesů, nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti, výrazně znečišťující ovzduší. Jedná se hlavně o pošné zdroje, sledují se hromadně. Emise z domácích topenišť jsou odhadovány díky informacím poskytnutým regionálními energetickými a teplárenskými závody.<ref name="cenia"> CENIA, česká informační agentura životního prostředí http://zeus.cenia.cz</ref><br />
<br />
*<b>REZZO 4</b> - mobilní zdroje znečišťování<br />
pohyblivá zařízení se spalovacími nebo jinými motory, zejména silniční motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla. Informace o emisích z mobilních zdrojů jsou získávány z Centra dopravního výzkumu (CDV).<ref name="cenia"> </ref><br />
[[Soubor:Pollution de l'air.jpg|right|]] <br />
==Organizace==<br />
Správou databáze REZZO je pověřen Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). ČHMÚ zároveň provozuje Informační systém kvality ovzduší (ISKO), jehož je REZZO součástí. Potřebná data o velkých a středních zdrojích [[emise|emisí]] se získávají přímo od provozovatelů a provádějí se kontroly za pomoci České inspekce životního prostředí (ČIŽP), přičemž výchozí informace pocházejí ze Souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší. Údaje o provozu malých zdrojů pocházejí od orgánů obcí, využívá se také dat ze Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) z let 1991 - 2001. V případě chybějících údajů jsou vypočítávány modelově. <br />
ČHMÚ každoročně publikuje výslednou emisní bilanci zahrnující všechny typy zdrojů. <br />
<ref name="chmu"> </ref><br />
<br />
== Témata ==<br />
[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
<br />
[[Omezení emisí oxidu uhličitého]]<br />
<br />
[[Atmosféra]]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/> <br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
Zákony a vyhlášky o ochraně ovzduší http://www.enviweb.cz/?env=ovzdusi_leg<br />
<br />
Znečištění ovzduší na české Wikipedii http://cs.wikipedia.org/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_ovzdu%C5%A1%C3%AD<br />
<br />
ENVIS- informační zdroje o životním prostředí http://envis.praha-mesto.cz<br />
<br />
ČHMÚ: Úsek ochrany čistoty ovzduší http://www.chmu.cz/uoco/index.html<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina A]]</div>Míšahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=REZZO&diff=7378REZZO2009-01-11T21:54:23Z<p>Míša: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
<br />
==Definice==<br />
REZZO- Registr [[emise|emisí]] a zdrojů [[Znečištění a ochrana ovzduší|znečištění ovzduší]] - eviduje zdroje ovzduší znečišťujících látek, v souladu se zákonem o ovzduší č. 86/2002 Sb. Tyto zdroje jsou rozdělěny na stacionární a mobilní, přičemž stacionární jsou děleny na kategorie podle velikosti a významu. Dílčí soubory REZZO 1-3 zahrnují stacionární zdroje, REZZO 4 mobilní.<ref name="chmu"> ČHMÚ: Emisní bilance ČR http://www.chmi.cz/uoco/emise/embil/emise.html</ref><br />
<br />
==Rozdělení zdrojů znečišťování ovzduší==<br />
<br />
*<b>REZZO 1</b> - velké stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW a zařízení zvlášť závažných technologických procesů. Jedná se hlavně o velké elektrárny, spalovny a další bodové zdroje. Sledují se jednotlivě. Provozovatelé těchto zdrojů jsou povinnováni aktualizovat databázi každoročním odevzdáváním formulářů dle vyhlášky 356/2002 Sb. Česká inspekce životního prostředí provádí kontroly těchto údajů.<br />
<br />
*<b>REZZO 2</b> - střední stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW, zařízení závažných technologických procesů, uhelné lomy a plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek. Sledují se jednotlivě. Podobně jako u REZZO 1 jsou data aktualizována pomocí formulářů.<br />
<br />
*<b>REZZO 3</b> - malé stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu, nižším než 0,2 MW zařízení technologických procesů, nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti, výrazně znečišťující ovzduší. Jedná se hlavně o pošné zdroje, sledují se hromadně. Emise z domácích topenišť jsou odhadovány díky informacím poskytnutým regionálními energetickými a teplárenskými závody.<ref name="cenia"> CENIA, česká informační agentura životního prostředí http://zeus.cenia.cz</ref><br />
<br />
*<b>REZZO 4</b> - mobilní zdroje znečišťování<br />
pohyblivá zařízení se spalovacími nebo jinými motory, zejména silniční motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla. Informace o emisích z mobilních zdrojů jsou získávány z Centra dopravního výzkumu (CDV).<ref name="cenia"> </ref><br />
[[Soubor:Pollution de l'air.jpg|right|]] <br />
==Organizace==<br />
Správou databáze REZZO je pověřen Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). ČHMÚ zároveň provozuje Informační systém kvality ovzduší (ISKO), jehož je REZZO součástí. Potřebná data o velkých a středních zdrojích [[emise|emisí]] se získávají přímo od provozovatelů a provádějí se kontroly za pomoci České inspekce životního prostředí (ČIŽP), přičemž výchozí informace pocházejí ze Souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší. Údaje o provozu malých zdrojů pocházejí od orgánů obcí, využívá se také dat ze Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) z let 1991 - 2001. V případě chybějících údajů jsou vypočítávány modelově. <br />
ČHMÚ každoročně publikuje výslednou emisní bilanci zahrnující všechny typy zdrojů. <br />
<ref name="chmu"> </ref><br />
<br />
== Témata ==<br />
[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
<br />
[[Omezení emisí oxidu uhličitého]]<br />
<br />
[[Atmosféra]]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/> <br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
Znečištění ovzduší na české Wikipedii http://cs.wikipedia.org/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_ovzdu%C5%A1%C3%AD<br />
<br />
ENVIS- informační zdroje o životním prostředí http://envis.praha-mesto.cz<br />
<br />
ČHMÚ: Úsek ochrany čistoty ovzduší http://www.chmu.cz/uoco/index.html<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina A]]</div>Míšahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=REZZO&diff=7375REZZO2009-01-11T21:52:54Z<p>Míša: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
<br />
==Definice==<br />
REZZO- Registr [[emise|emisí]] a zdrojů [[Znečištění a ochrana ovzduší|znečištění ovzduší]] - eviduje zdroje ovzduší znečišťujících látek, v souladu se zákonem o ovzduší č. 86/2002 Sb. Tyto zdroje jsou rozdělěny na stacionární a mobilní, přičemž stacionární jsou děleny na kategorie podle velikosti a významu. Dílčí soubory REZZO 1-3 zahrnují stacionární zdroje, REZZO 4 mobilní.<ref name="chmu"> ČHMÚ: Emisní bilance ČR http://www.chmi.cz/uoco/emise/embil/emise.html</ref><br />
<br />
==Rozdělení zdrojů znečišťování ovzduší==<br />
<br />
*<b>REZZO 1</b> - velké stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW a zařízení zvlášť závažných technologických procesů. Jedná se hlavně o velké elektrárny, spalovny a další bodové zdroje. Sledují se jednotlivě. Provozovatelé těchto zdrojů jsou povinnováni aktualizovat databázi každoročním odevzdáváním formulářů dle vyhlášky 356/2002 Sb. Česká inspekce životního prostředí provádí kontroly těchto údajů.<br />
<br />
*<b>REZZO 2</b> - střední stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW, zařízení závažných technologických procesů, uhelné lomy a plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek. Sledují se jednotlivě. Podobně jako u REZZO 1 jsou data aktualizována pomocí formulářů.<br />
<br />
*<b>REZZO 3</b> - malé stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu, nižším než 0,2 MW zařízení technologických procesů, nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti, výrazně znečišťující ovzduší. Jedná se hlavně o pošné zdroje, sledují se hromadně. Emise z domácích topenišť jsou odhadovány díky informacím poskytnutým regionálními energetickými a teplárenskými závody.<ref name="cenia"> http://zeus.cenia.cz</ref><br />
<br />
*<b>REZZO 4</b> - mobilní zdroje znečišťování<br />
pohyblivá zařízení se spalovacími nebo jinými motory, zejména silniční motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla. Informace o emisích z mobilních zdrojů jsou získávány z Centra dopravního výzkumu (CDV).<ref name="cenia"> </ref><br />
[[Soubor:Pollution de l'air.jpg|right|]] <br />
==Organizace==<br />
Správou databáze REZZO je pověřen Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). ČHMÚ zároveň provozuje Informační systém kvality ovzduší (ISKO), jehož je REZZO součástí. Potřebná data o velkých a středních zdrojích [[emise|emisí]] se získávají přímo od provozovatelů a provádějí se kontroly za pomoci České inspekce životního prostředí (ČIŽP), přičemž výchozí informace pocházejí ze Souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší. Údaje o provozu malých zdrojů pocházejí od orgánů obcí, využívá se také dat ze Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) z let 1991 - 2001. V případě chybějících údajů jsou vypočítávány modelově. <br />
ČHMÚ každoročně publikuje výslednou emisní bilanci zahrnující všechny typy zdrojů. <br />
<ref name="chmu"> </ref><br />
<br />
== Témata ==<br />
[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
<br />
[[Omezení emisí oxidu uhličitého]]<br />
<br />
[[Atmosféra]]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/> <br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
Znečištění ovzduší na české Wikipedii http://cs.wikipedia.org/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_ovzdu%C5%A1%C3%AD<br />
<br />
ENVIS- informační zdroje o životním prostředí http://envis.praha-mesto.cz<br />
<br />
ČHMÚ: Úsek ochrany čistoty ovzduší http://www.chmu.cz/uoco/index.html<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina A]]</div>Míšahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=REZZO&diff=7373REZZO2009-01-11T21:48:42Z<p>Míša: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
<br />
==Definice==<br />
REZZO- Registr [[emise|emisí]] a zdrojů [[Znečištění a ochrana ovzduší|znečištění ovzduší]] - eviduje zdroje ovzduší znečišťujících látek, v souladu se zákonem o ovzduší č. 86/2002 Sb. Tyto zdroje jsou rozdělěny na stacionární a mobilní, přičemž stacionární jsou děleny na kategorie podle velikosti a významu. Dílčí soubory REZZO 1-3 zahrnují stacionární zdroje, REZZO 4 mobilní.<ref name="chmu"> ČHMÚ: Emisní bilance ČR http://www.chmi.cz/uoco/emise/embil/emise.html</ref><br />
<br />
==Rozdělení zdrojů znečišťování ovzduší==<br />
<br />
*<b>REZZO 1</b> - velké stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW a zařízení zvlášť závažných technologických procesů. Jedná se hlavně o velké elektrárny, spalovny a další bodové zdroje. Sledují se jednotlivě. Provozovatelé těchto zdrojů jsou povinnováni aktualizovat databázi každoročním odevzdáváním formulářů dle vyhlášky 356/2002 Sb. Česká inspekce životního prostředí provádí kontroly těchto údajů.<br />
<br />
*<b>REZZO 2</b> - střední stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW, zařízení závažných technologických procesů, uhelné lomy a plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek. Sledují se jednotlivě. Podobně jako u REZZO 1 jsou data aktualizována pomocí formulářů.<br />
<br />
*<b>REZZO 3</b> - malé stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu, nižším než 0,2 MW zařízení technologických procesů, nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti, výrazně znečišťující ovzduší. Jedná se hlavně o pošné zdroje, sledují se hromadně. Emise z domácích topenišť jsou odhadovány díky informacím poskytnutým regionálními energetickými a teplárenskými závody.<ref name="cenia"> http://zeus.cenia.cz</ref><br />
<br />
*<b>REZZO 4</b> - mobilní zdroje znečišťování<br />
pohyblivá zařízení se spalovacími nebo jinými motory, zejména silniční motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla. Informace o emisích z mobilních zdrojů jsou získávány z Centra dopravního výzkumu (CDV).<ref name="cenia"> </ref><br />
[[Soubor:Pollution de l'air.jpg|right|]] <br />
==Organizace==<br />
Správou databáze REZZO je pověřen Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). ČHMÚ zároveň provozuje Informační systém kvality ovzduší (ISKO), jehož je REZZO součástí. Potřebná data o velkých a středních zdrojích [[emise|emisí]] se získávají přímo od provozovatelů a provádějí se kontroly za pomoci České inspekce životního prostředí (ČIŽP), přičemž výchozí informace pocházejí ze Souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší. Údaje o provozu malých zdrojů pocházejí od orgánů obcí, využívá se také dat ze Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) z let 1991 - 2001. V případě chybějících údajů jsou vypočítávány modelově. <br />
ČHMÚ každoročně publikuje výslednou emisní bilanci zahrnující všechny typy zdrojů. <br />
<ref name="chmu"> </ref><br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/> <br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
Znečištění ovzduší na české Wikipedii http://cs.wikipedia.org/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_ovzdu%C5%A1%C3%AD<br />
<br />
ENVIS- informační zdroje o životním prostředí http://envis.praha-mesto.cz<br />
<br />
ČHMÚ: Úsek ochrany čistoty ovzduší http://www.chmu.cz/uoco/index.html<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina A]]</div>Míšahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=REZZO&diff=7370REZZO2009-01-11T21:47:54Z<p>Míša: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
<br />
==Definice==<br />
REZZO- Registr [[emise|emisí]] a zdrojů [[Znečištění a ochrana ovzduší|znečištění ovzduší]] - eviduje zdroje ovzduší znečišťujících látek, v souladu se zákonem o ovzduší č. 86/2002 Sb. Tyto zdroje jsou rozdělěny na stacionární a mobilní, přičemž stacionární jsou děleny na kategorie podle velikosti a významu. Dílčí soubory REZZO 1-3 zahrnují stacionární zdroje, REZZO 4 mobilní.<ref name="chmu"> ČHMÚ: Emisní bilance ČR http://www.chmi.cz/uoco/emise/embil/emise.html</ref><br />
<br />
==Rozdělení zdrojů znečišťování ovzduší==<br />
<br />
*<b>REZZO 1</b> - velké stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW a zařízení zvlášť závažných technologických procesů. Jedná se hlavně o velké elektrárny, spalovny a další bodové zdroje. Sledují se jednotlivě. Provozovatelé těchto zdrojů jsou povinnováni aktualizovat databázi každoročním odevzdáváním formulářů dle vyhlášky 356/2002 Sb. Česká inspekce životního prostředí provádí kontroly těchto údajů.<br />
<br />
*<b>REZZO 2</b> - střední stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW, zařízení závažných technologických procesů, uhelné lomy a plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek. Sledují se jednotlivě. Podobně jako u REZZO 1 jsou data aktualizována pomocí formulářů.<br />
<br />
*<b>REZZO 3</b> - malé stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu, nižším než 0,2 MW zařízení technologických procesů, nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti, výrazně znečišťující ovzduší. Jedná se hlavně o pošné zdroje, sledují se hromadně. Emise z domácích topenišť jsou odhadovány díky informacím poskytnutým regionálními energetickými a teplárenskými závody.<ref name="cenia"> http://zeus.cenia.cz</ref><br />
<br />
*<b>REZZO 4</b> - mobilní zdroje znečišťování<br />
pohyblivá zařízení se spalovacími nebo jinými motory, zejména silniční motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla. Informace o emisích z mobilních zdrojů jsou získávány z Centra dopravního výzkumu (CDV).<ref name="cenia"> </ref><br />
[[Soubor:Pollution de l'air.jpg|right|]] <br />
==Organizace==<br />
Správou databáze REZZO je pověřen Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). ČHMÚ zároveň provozuje Informační systém kvality ovzduší (ISKO), jehož je REZZO součástí. Potřebná data o velkých a středních zdrojích [[emise|emisí]] se získávají přímo od provozovatelů a provádějí se kontroly za pomoci České inspekce životního prostředí (ČIŽP), přičemž výchozí informace pocházejí ze Souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší. Údaje o provozu malých zdrojů pocházejí od orgánů obcí, využívá se také dat ze Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) z let 1991 - 2001. V případě chybějících údajů jsou vypočítávány modelově. <br />
ČHMÚ každoročně publikuje výslednou emisní bilanci zahrnující všechny typy zdrojů. <br />
<ref name="chmu"> </ref><br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/> <br />
ČHMÚ: Emisní bilance ČR http://www.chmi.cz/uoco/emise/embil/emise.html<br />
<br />
ENVIS- informační zdroje o životním prostředí http://envis.praha-mesto.cz<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
Znečištění ovzduší na české Wikipedii http://cs.wikipedia.org/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_ovzdu%C5%A1%C3%AD<br />
ENVIS- informační zdroje o životním prostředí http://envis.praha-mesto.cz<br />
ČHMÚ: Úsek ochrany čistoty ovzduší http://www.chmu.cz/uoco/index.html<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina A]]</div>Míšahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=REZZO&diff=7369REZZO2009-01-11T21:46:56Z<p>Míša: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
<br />
==Definice==<br />
REZZO- Registr [[emise|emisí]] a zdrojů [[Znečištění a ochrana ovzduší|znečištění ovzduší]] - eviduje zdroje ovzduší znečišťujících látek, v souladu se zákonem o ovzduší č. 86/2002 Sb. Tyto zdroje jsou rozdělěny na stacionární a mobilní, přičemž stacionární jsou děleny na kategorie podle velikosti a významu. Dílčí soubory REZZO 1-3 zahrnují stacionární zdroje, REZZO 4 mobilní.<ref name="chmu"> ČHMÚ: Emisní bilance ČR http://www.chmi.cz/uoco/emise/embil/emise.html</ref><br />
<br />
==Rozdělení zdrojů znečišťování ovzduší==<br />
<br />
*<b>REZZO 1</b> - velké stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW a zařízení zvlášť závažných technologických procesů. Jedná se hlavně o velké elektrárny, spalovny a další bodové zdroje. Sledují se jednotlivě. Provozovatelé těchto zdrojů jsou povinnováni aktualizovat databázi každoročním odevzdáváním formulářů dle vyhlášky 356/2002 Sb. Česká inspekce životního prostředí provádí kontroly těchto údajů.<br />
<br />
*<b>REZZO 2</b> - střední stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW, zařízení závažných technologických procesů, uhelné lomy a plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek. Sledují se jednotlivě. Podobně jako u REZZO 1 jsou data aktualizována pomocí formulářů.<br />
<br />
*<b>REZZO 3</b> - malé stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu, nižším než 0,2 MW zařízení technologických procesů, nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti, výrazně znečišťující ovzduší. Jedná se hlavně o pošné zdroje, sledují se hromadně. Emise z domácích topenišť jsou odhadovány díky informacím poskytnutým regionálními energetickými a teplárenskými závody.<br />
<br />
*<b>REZZO 4</b> - mobilní zdroje znečišťování<br />
pohyblivá zařízení se spalovacími nebo jinými motory, zejména silniční motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla. Informace o emisích z mobilních zdrojů jsou získávány z Centra dopravního výzkumu (CDV).<ref name="cenia"> http://zeus.cenia.cz</ref><br />
[[Soubor:Pollution de l'air.jpg|right|]] <br />
==Organizace==<br />
Správou databáze REZZO je pověřen Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). ČHMÚ zároveň provozuje Informační systém kvality ovzduší (ISKO), jehož je REZZO součástí. Potřebná data o velkých a středních zdrojích [[emise|emisí]] se získávají přímo od provozovatelů a provádějí se kontroly za pomoci České inspekce životního prostředí (ČIŽP), přičemž výchozí informace pocházejí ze Souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší. Údaje o provozu malých zdrojů pocházejí od orgánů obcí, využívá se také dat ze Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) z let 1991 - 2001. V případě chybějících údajů jsou vypočítávány modelově. <br />
ČHMÚ každoročně publikuje výslednou emisní bilanci zahrnující všechny typy zdrojů. <br />
<ref name="chmu"> </ref><br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/> <br />
ČHMÚ: Emisní bilance ČR http://www.chmi.cz/uoco/emise/embil/emise.html<br />
<br />
ENVIS- informační zdroje o životním prostředí http://envis.praha-mesto.cz<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
Znečištění ovzduší na české Wikipedii http://cs.wikipedia.org/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_ovzdu%C5%A1%C3%AD<br />
ENVIS- informační zdroje o životním prostředí http://envis.praha-mesto.cz<br />
ČHMÚ: Úsek ochrany čistoty ovzduší http://www.chmu.cz/uoco/index.html<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina A]]</div>Míšahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=REZZO&diff=7358REZZO2009-01-11T21:39:16Z<p>Míša: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
<br />
==Definice==<br />
REZZO- Registr [[emise|emisí]] a zdrojů [[Znečištění a ochrana ovzduší|znečištění ovzduší]] - eviduje zdroje ovzduší znečišťujících látek, v souladu se zákonem o ovzduší č. 86/2002 Sb. Tyto zdroje jsou rozdělěny na stacionární a mobilní, přičemž stacionární jsou děleny na kategorie podle velikosti a významu. Dílčí soubory REZZO 1-3 zahrnují stacionární zdroje, REZZO 4 mobilní.</ref><ref name="chmu"> ČHMÚ: Emisní bilance ČR http://www.chmi.cz/uoco/emise/embil/emise.html</ref><br />
<br />
==Rozdělení zdrojů znečišťování ovzduší==<br />
<br />
*<b>REZZO 1</b> - velké stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW a zařízení zvlášť závažných technologických procesů. Jedná se hlavně o velké elektrárny, spalovny a další bodové zdroje. Sledují se jednotlivě. Provozovatelé těchto zdrojů jsou povinnováni aktualizovat databázi každoročním odevzdáváním formulářů dle vyhlášky 356/2002 Sb. Česká inspekce životního prostředí provádí kontroly těchto údajů.<br />
<br />
*<b>REZZO 2</b> - střední stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW, zařízení závažných technologických procesů, uhelné lomy a plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek. Sledují se jednotlivě. Podobně jako u REZZO 1 jsou data aktualizována pomocí formulářů.<br />
<br />
*<b>REZZO 3</b> - malé stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu, nižším než 0,2 MW zařízení technologických procesů, nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti, výrazně znečišťující ovzduší. Jedná se hlavně o pošné zdroje, sledují se hromadně. Emise z domácích topenišť jsou odhadovány díky informacím poskytnutým regionálními energetickými a teplárenskými závody.<br />
<br />
*<b>REZZO 4</b> - mobilní zdroje znečišťování<br />
pohyblivá zařízení se spalovacími nebo jinými motory, zejména silniční motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla. Informace o emisích z mobilních zdrojů jsou získávány z Centra dopravního výzkumu (CDV)./</ref><ref name="cenia"> http://zeus.cenia.cz</ref><br />
[[Soubor:Pollution de l'air.jpg|right|]] <br />
==Organizace==<br />
Správou databáze REZZO je pověřen Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). ČHMÚ zároveň provozuje Informační systém kvality ovzduší (ISKO), jehož je REZZO součástí. Potřebná data o velkých zdrojích [[emise|emisí]] se získávají za pomoci České inspekce životního prostředí (ČIŽP), přičemž výchozím informace pocházejí ze Souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší. Údaje o provozu malých zdrojů pocházejí od orgánů obcí, v případě chybějících údajů jsou odhadnuty modelově. ČHMÚ každoročně publikuje výslednou emisní bilanci zahrnující všechny typy zdrojů. <br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/> <br />
ČHMÚ: Emisní bilance ČR http://www.chmi.cz/uoco/emise/embil/emise.html<br />
<br />
ENVIS- informační zdroje o životním prostředí http://envis.praha-mesto.cz<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
Znečištění ovzduší na české Wikipedii http://cs.wikipedia.org/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_ovzdu%C5%A1%C3%AD<br />
<br />
ČHMÚ: Úsek ochrany čistoty ovzduší http://www.chmu.cz/uoco/index.html<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina A]]</div>Míšahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=REZZO&diff=7344REZZO2009-01-11T21:28:04Z<p>Míša: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
<br />
==Definice==<br />
REZZO- Registr [[emise|emisí]] a zdrojů [[Znečištění a ochrana ovzduší|znečištění ovzduší]] - eviduje zdroje ovzduší znečišťujících látek, v souladu se zákonem o ovzduší č. 86/2002 Sb. Tyto zdroje jsou rozdělěny na stacionární a mobilní, přičemž stacionární jsou děleny na kategorie podle velikosti a významu. Dílčí soubory REZZO 1-3 zahrnují stacionární zdroje, REZZO 4 mobilní.<br />
<br />
==Rozdělení zdrojů znečišťování ovzduší==<br />
<br />
*<b>REZZO 1</b> - velké stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW a zařízení zvlášť závažných technologických procesů. Jedná se hlavně o velké elektrárny, spalovny a další bodové zdroje. Sledují se jednotlivě.<br />
<br />
*<b>REZZO 2</b> - střední stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW, zařízení závažných technologických procesů, uhelné lomy a plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek. Sledují se jednotlivě.<br />
<br />
*<b>REZZO 3</b> - malé stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu, nižším než 0,2 MW zařízení technologických procesů, nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti, výrazně znečišťující ovzduší. Jedná se hlavně o pošné zdroje, sledují se hromadně. <br />
<br />
*<b>REZZO 4</b> - mobilní zdroje znečišťování<br />
pohyblivá zařízení se spalovacími nebo jinými motory, zejména silniční motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla. Informace o emisích z mobilních zdrojů jsou získávány z Centra dopravního výzkumu (CDV)./</ref><ref name="cenia"> http://zeus.cenia.cz</ref><br />
[[Soubor:Pollution de l'air.jpg|right|]] <br />
==Organizace==<br />
Správou databáze REZZO je pověřen Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). ČHMÚ zároveň provozuje Informační systém kvality ovzduší (ISKO), jehož je REZZO součástí. Potřebná data o velkých zdrojích [[emise|emisí]] se získávají za pomoci České inspekce životního prostředí (ČIŽP), přičemž výchozím informace pocházejí ze Souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší. Údaje o provozu malých zdrojů pocházejí od orgánů obcí, v případě chybějících údajů jsou odhadnuty modelově. ČHMÚ každoročně publikuje výslednou emisní bilanci zahrnující všechny typy zdrojů. <br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/> <br />
ČHMÚ: Emisní bilance ČR http://www.chmi.cz/uoco/emise/embil/emise.html<br />
<br />
ENVIS- informační zdroje o životním prostředí http://envis.praha-mesto.cz<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
Znečištění ovzduší na české Wikipedii http://cs.wikipedia.org/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_ovzdu%C5%A1%C3%AD<br />
<br />
ČHMÚ: Úsek ochrany čistoty ovzduší http://www.chmu.cz/uoco/index.html<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina A]]</div>Míšahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=REZZO&diff=7340REZZO2009-01-11T21:25:05Z<p>Míša: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
<br />
==Definice==<br />
REZZO- Registr [[emise|emisí]] a zdrojů [[Znečištění a ochrana ovzduší|znečištění ovzduší]] - eviduje zdroje ovzduší znečišťujících látek, v souladu se zákonem o ovzduší č. 86/2002 Sb. Tyto zdroje jsou rozdělěny na stacionární a mobilní, přičemž stacionární jsou děleny na kategorie podle velikosti a významu. Dílčí soubory REZZO 1-3 zahrnují stacionární zdroje, REZZO 4 mobilní.<br />
<br />
==Rozdělení zdrojů znečišťování ovzduší==<br />
<br />
*<b>REZZO 1</b> - velké stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW a zařízení zvlášť závažných technologických procesů. Jedná se hlavně o velké elektrárny, spalovny a další bodové zdroje. Sledují se jednotlivě.<br />
<br />
*<b>REZZO 2</b> - střední stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW, zařízení závažných technologických procesů, uhelné lomy a plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek. Sledují se jednotlivě.<br />
<br />
*<b>REZZO 3</b> - malé stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu, nižším než 0,2 MW zařízení technologických procesů, nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti, výrazně znečišťující ovzduší. Jedná se hlavně o pošné zdroje, sledují se hromadně. <br />
<br />
*<b>REZZO 4</b> - mobilní zdroje znečišťování<br />
pohyblivá zařízení se spalovacími nebo jinými motory, zejména silniční motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla. Informace o emisích z mobilních zdrojů jsou získávány z Centra dopravního výzkumu (CDV).<br />
[[Soubor:Pollution de l'air.jpg|right|]] <br />
==Organizace==<br />
Správou databáze REZZO je pověřen Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). ČHMÚ zároveň provozuje Informační systém kvality ovzduší (ISKO), jehož je REZZO součástí. Potřebná data o velkých zdrojích [[emise|emisí]] se získávají za pomoci České inspekce životního prostředí (ČIŽP), přičemž výchozím informace pocházejí ze Souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší. Údaje o provozu malých zdrojů pocházejí od orgánů obcí, v případě chybějících údajů jsou odhadnuty modelově. ČHMÚ každoročně publikuje výslednou emisní bilanci zahrnující všechny typy zdrojů. <br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
ČHMÚ: Emisní bilance ČR http://www.chmi.cz/uoco/emise/embil/emise.html<br />
<br />
ENVIS- informační zdroje o životním prostředí http://envis.praha-mesto.cz<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
Znečištění ovzduší na české Wikipedii http://cs.wikipedia.org/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_ovzdu%C5%A1%C3%AD<br />
<br />
ČHMÚ: Úsek ochrany čistoty ovzduší http://www.chmu.cz/uoco/index.html<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina A]]</div>Míšahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=REZZO&diff=7260REZZO2009-01-11T19:37:52Z<p>Míša: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
<br />
==Definice==<br />
REZZO- Registr [[emise|emisí]] a zdrojů [[Znečištění a ochrana ovzduší|znečištění ovzduší]] - eviduje zdroje ovzduší znečišťujících látek. Tyto zdroje jsou rozdělěny na stacionární a mobilní, přičemž stacionární jsou dělěny na kategorie podle velikosti a významu. Dílčí soubory REZZO 1-3 zahrnují stacionární zdroje, REZZO 4 mobilní.<br />
<br />
==Rozdělení zdrojů znečišťování ovzduší==<br />
<br />
*<b>REZZO 1</b> - velké stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW a zařízení zvlášť závažných technologických procesů. Jedná se hlavně o velké elektrárny, spalovny a další bodové zdroje. Sledují se jednotlivě.<br />
<br />
*<b>REZZO 2</b> - střední stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW, zařízení závažných technologických procesů, uhelné lomy a plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek. Sledují se jednotlivě.<br />
<br />
*<b>REZZO 3</b> - malé stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu, nižším než 0,2 MW zařízení technologických procesů, nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti, výrazně znečišťující ovzduší. Jedná se hlavně o pošné zdroje, sledují se hromadně. <br />
<br />
*<b>REZZO 4</b> - mobilní zdroje znečišťování<br />
pohyblivá zařízení se spalovacími nebo jinými motory, zejména silniční motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla<br />
[[Soubor:Pollution de l'air.jpg|right|]] <br />
==Organizace==<br />
Správou databáze REZZO je pověřen ČHMÚ. ČHMÚ zároveň provozuje Informační systém kvality ovzduší (ISKO), jehož je REZZO součástí. Potřebná data o velkých zdrojích [[emise|emisí]] se získávají za pomoci České inspekce životního prostředí (ČIŽP), přičemž výchozím informace pocházejí ze Souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší. Údaje o provozu malých zdrojů pocházejí od orgánů obcí, v případě chybějících údajů jsou odhadnuty modelově. ČHMÚ každoročně publikuje výslednou emisní bilanci zahrnující všechny typy zdrojů. <br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
ČHMÚ: Emisní bilance ČR http://www.chmi.cz/uoco/emise/embil/emise.html<br />
<br />
ENVIS- informační zdroje o životním prostředí http://envis.praha-mesto.cz<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
Znečištění ovzduší na české Wikipedii http://cs.wikipedia.org/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_ovzdu%C5%A1%C3%AD<br />
<br />
ČHMÚ: Úsek ochrany čistoty ovzduší http://www.chmu.cz/uoco/index.html<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina A]]</div>Míšahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Pollution_de_l%27air.jpg&diff=7259Soubor:Pollution de l'air.jpg2009-01-11T19:37:24Z<p>Míša: Zdroj: Wikipedia Commons</p>
<hr />
<div>Zdroj: Wikipedia Commons</div>Míšahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=BSK&diff=7258BSK2009-01-11T19:35:31Z<p>Míša: </p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
Biochemická spotřeba kyslíku (BSK) je nepřímým ukazatelem množství organických látek ve vodě. Je definována jako hmotnostní koncentrace rozpuštěného kyslíku v roztoku, která byla spotřebována během biochemické oxidace organických látek za stanovených podmínek. Vzhledem k tomu, že jsou při této metodě uhlovodíky rozkládány mikroorganismy, postihují výsledky pouze znečištění biologicky rozložitelnými látkami. Nejběžnější standardizovanou metodou používanou po celém světě je BSK5, při které se stanoví biochemická spotřeba kyslíku zřeďovací metodou v průběhu pěti dnů, za aerobních podmínek a při teplotě 20°C.<ref name="Pitter"> Pitter, P.(1999): Hydrochemie. VŠCHT Praha, 568 str.</ref><br />
<br />
== Využití BSK ==<br />
BSK má nejčastější využití při stanovení organického [[znečištění vody]]. Používá se hlavně v odpadovém hospodářství, vodárenství a obecně při analýze vod. Své užití najde i při sledování míry eutrofizace vod a při kontrole jakosti pitné vody. Tato metoda začala být využívána již od roku 1908 pro sledování znečištění venkovních vod a od té doby se coby standartní rozšířila do většiny zemí. <ref name="Wiki"> BSK5 na anglické wikipedii http://en.wikipedia.org/wiki/Biochemical_oxygen_demand</ref>Díky tomu jsou získaná data dobře srovnatelná i v mezinárodním měřítku. Kromě nejrozšířenější pětidenní BSK5 ovšem existují i další metody, lišící se hlavně časem oxidace. Poměrně častá je BSK7, rozšířená hlavně v severních zemích, která je praktická v tom, že celé sledování končí stejný den v týdnu, jako bylo započato, a tudíž ho lze použít kterýkoliv pracovní den. Kratší metody, jako nepříklad BSK2,5 se v laboratořích příliš neujaly a užívají se hlavně při nedostatku času, např při terénních měřeních. <br />
<br />
BSK je množství kyslíku spotřebované mikroorganismy při biochemické oxidaci za aerobních podmínek. Postihuje tedy pouze znečištění biologicky rozložitelnými látkami. Látky vůči biochemickému rozkladu rezistentní oxidaci nepodlehnou a tedy se na ně žádný kyslík nespotřebuje. Pro orientační stanovení biologické rozložitelnosti znečišťujících organických látek ve vodě je vhodné hodnotu BSK5 srovnat s [[CHSK]], tedy s chemickou spotřebou kyslíku, při které oxidaci podléhají i látky biochemicky nerozložitelné. U dobře rozložitelných látek bývá poměr BSK5/CHSK nad 0,5. Poměr pod 0,3 poukazuje na přítomnost biologicky obtížně rozložitelných organických látek.<ref name="Pitter"> </ref><br />
<br />
Pomocí BSK5 lze například stanovit kapacity [[čistírna odpadních vod|čístíren odpadních vod]]. Počítají se v počtu ekvivalentních obyvatel (EO). Ekvivalentní obyvatel je standartní jednotka, která vyjadřuje průměrného člověka denně produkujícího 150 litrů odpadních vod a organické znečištění odpovídající 60g BSK5. Po stanovení maximálního denního množsví organických látek, které je čistírna schopna z vody odstranit a jejich přepočtení na BSK lze snadno spočítat, pro kolik lidí je její kapacita dostačující. Odpadní vody mají velkou variabilitu BSK5, v průměru se v Evropě pohybují okolo 600mg/l. Po trojfázovém čištění bývají tyto hodnoty sníženy na zhruba 20mg/l.<ref name="Wiki"> </ref><ref name="Lellák"> Lellák J., Kubíček F. (1991): Hydrobiologie. UK Praha, 257 s.</ref><br />
<br />
<br />
Samočistící schopnost vodních toků při [[eutrofizace|eutrofizaci]] lze rovněž vyjádřit pomocí BSK. Běžné vodní toky obvykle mívají BSK5 pod 1mg/l. Středně znečištěné vody se pohybují v rozmezí 2-8mg/l. Schopnost vodního toku zbavit se znečišťujících organických látek můžeme sledovat, pokud odebereme vzorky vody z několika míst toku postupně se vzdalujících od místa, kde ke znečištění dochází. Podle toho, jak strmě klesají naměřené hodnoty BSK, můžeme hodnotit schopnost toku znečišťující látky odbourávat.<ref name="Lellák"> </ref><br />
<br />
== Stanovení BSK5 ==<br />
U vzorků kde se očekává vyšší znečištění je vhodné použít zřeďovací metodu. Podle intenzity znečištění se do odměrného válce použije 500 – 10ml vzorku, s rostoucí koncentrací organických látek klesá množství vzorku, které se pro stanovení použije. Doplňuje se zřeďovací vodou do 1 litru. Takto naředěný vzorek se rozlije do lahví a ponechá se v termostatu při teplotě 20°C 5 dní. Sondou se stanoví obsah rozpuštěného kyslíku nultý a pátý den. Zřeďovací voda se připravuje přidáním 1ml fosforečnanového tlumivého roztoku, 1ml roztoku síranu hořečnatého, 1ml chloridu železitého a 1ml chloridu vápenatého do 1 litru destilované vody nasycené vzdušným kyslíkem. Účelem tohoto zředění je, aby v případě stanovení extrémně znečištěných vod byl vůbec ve vzorku dostatek kyslíku pro aerobní rozklad. V případě stanovení BSK5 u vzorků s nízkou koncentrací organických látek není třeba vzorek ředit vůbec. Výsledná hodnota se obvykle udává v mg/l. <ref name="Pitter"> </ref><br />
[[soubor:Bsk5.PNG]]<br />
<ref name="mendel"> Stanovení BSK5 http://old.mendelu.cz/~agro/af/rybari/vyuka/hydrochem/navody/BSK5.pdf</ref><br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
[[Znečištění vody]]<br />
<br />
[[Ochrana vod]]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
<references/><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
ČSN EN 1899-1 - česká norma jakosti vod http://nahledy.normy.biz/nahled.php?i=54543 <br />
<br />
Eutrofizace na anglické Wikipedii http://en.wikipedia.org/wiki/Eutrofication<br />
<br />
Čistírna odpadních vod na české Wikipedii http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina A]]</div>Míšahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=BSK&diff=7253BSK2009-01-11T19:20:27Z<p>Míša: </p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
Biochemická spotřeba kyslíku (BSK) je nepřímým ukazatelem množství organických látek ve vodě. Je definována jako hmotnostní koncentrace rozpuštěného kyslíku v roztoku, která byla spotřebována během biochemické oxidace organických látek za stanovených podmínek. Vzhledem k tomu, že jsou při této metodě uhlovodíky rozkládány mikroorganismy, postihují výsledky pouze znečištění biologicky rozložitelnými látkami. Nejběžnější standardizovanou metodou používanou po celém světě je BSK5, při které se stanoví biochemická spotřeba kyslíku zřeďovací metodou v průběhu pěti dnů, za aerobních podmínek a při teplotě 20°C.<ref name="Pitter"> Pitter, P.(1999): Hydrochemie. VŠCHT Praha, 568 str.</ref><br />
<br />
== Využití BSK ==<br />
BSK má nejčastější využití při stanovení organického [[znečištění vody]]. Používá se hlavně v odpadovém hospodářství, vodárenství a obecně při analýze vod. Své užití najde i při sledování míry eutrofizace vod a při kontrole jakosti pitné vody. Tato metoda začala být využívána již od roku 1908 pro sledování znečištění venkovních vod a od té doby se coby standartní rozšířila do většiny zemí. <ref name="Wiki"> BSK5 na anglické wikipedii http://en.wikipedia.org/wiki/Biochemical_oxygen_demand</ref>Díky tomu jsou získaná data dobře srovnatelná i v mezinárodním měřítku. Kromě nejrozšířenější pětidenní BSK5 ovšem existují i další metody, lišící se hlavně časem oxidace. Poměrně častá je BSK7, rozšířená hlavně v severních zemích, která je praktická v tom, že celé sledování končí stejný den v týdnu, jako bylo započato, a tudíž ho lze použít kterýkoliv pracovní den. Kratší metody, jako nepříklad BSK2,5 se v laboratořích příliš neujaly a užívají se hlavně při nedostatku času, např při terénních měřeních. <br />
<br />
BSK je množství kyslíku spotřebované mikroorganismy při biochemické oxidaci za aerobních podmínek. Postihuje tedy pouze znečištění biologicky rozložitelnými látkami. Látky vůči biochemickému rozkladu rezistentní oxidaci nepodlehnou a tedy se na ně žádný kyslík nespotřebuje. Pro orientační stanovení biologické rozložitelnosti znečišťujících organických látek ve vodě je vhodné hodnotu BSK5 srovnat s [[CHSK]], tedy s chemickou spotřebou kyslíku, při které oxidaci podléhají i látky biochemicky nerozložitelné. U dobře rozložitelných látek bývá poměr BSK5/CHSK nad 0,5. Poměr pod 0,3 poukazuje na přítomnost biologicky obtížně rozložitelných organických látek.<ref name="Pitter"> </ref><br />
<br />
Pomocí BSK5 lze například stanovit kapacity [[čistírna odpadních vod|čístíren odpadních vod]]. Počítají se v počtu ekvivalentních obyvatel (EO). Ekvivalentní obyvatel je standartní jednotka, která vyjadřuje průměrného člověka denně produkujícího 150 litrů odpadních vod a organické znečištění odpovídající 60g BSK5. Po stanovení maximálního denního množsví organických látek, které je čistírna schopna z vody odstranit a jejich přepočtení na BSK lze snadno spočítat, pro kolik lidí je její kapacita dostačující. Odpadní vody mají velkou variabilitu BSK5, v průměru se v Evropě pohybují okolo 600mg/l. Po trojfázovém čištění bývají tyto hodnoty sníženy na zhruba 20mg/l.<ref name="Wiki"> </ref><ref name="Lellák"> Lellák J., Kubíček F. (1991): Hydrobiologie. UK Praha, 257 s.</ref><br />
<br />
<br />
Samočistící schopnost vodních toků při [[eutrofizace|eutrofizaci]] lze rovněž vyjádřit pomocí BSK. Běžné vodní toky obvykle mívají BSK5 pod 1mg/l. Středně znečištěné vody se pohybují v rozmezí 2-8mg/l. Schopnost vodního toku zbavit se znečišťujících organických látek můžeme sledovat, pokud odebereme vzorky vody z několika míst toku postupně se vzdalujících od místa, kde ke znečištění dochází. Podle toho, jak strmě klesají naměřené hodnoty BSK, můžeme hodnotit schopnost toku znečišťující látky odbourávat.<ref name="Lellák"> </ref><br />
<br />
== Stanovení BSK5 ==<br />
U vzorků kde se očekává vyšší znečištění je vhodné použít zřeďovací metodu. Podle intenzity znečištění se do odměrného válce použije 500 – 10ml vzorku, s rostoucí koncentrací organických látek klesá množství vzorku, které se pro stanovení použije. Doplňuje se zřeďovací vodou do 1 litru. Takto naředěný vzorek se rozlije do lahví a ponechá se v termostatu při teplotě 20°C 5 dní. Sondou se stanoví obsah rozpuštěného kyslíku nultý a pátý den. Zřeďovací voda se připravuje přidáním 1ml fosforečnanového tlumivého roztoku, 1ml roztoku síranu hořečnatého, 1ml chloridu železitého a 1ml chloridu vápenatého do 1 litru destilované vody nasycené vzdušným kyslíkem. Účelem tohoto zředění je, aby v případě stanovení extrémně znečištěných vod byl vůbec ve vzorku dostatek kyslíku pro aerobní rozklad. V případě stanovení BSK5 u vzorků s nízkou koncentrací organických látek není třeba vzorek ředit vůbec. Výsledná hodnota se obvykle udává v mg/l. <ref name="Pitter"> </ref><br />
[[soubor:Bsk5.PNG]]<br />
<ref name="mendel"> Stanovení BSK5 http://old.mendelu.cz/~agro/af/rybari/vyuka/hydrochem/navody/BSK5.pdf</ref><br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
[[Znečištění vody]]<br />
<br />
[[Ochrana vod]]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
<references/><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
ČSN EN 1899-1 - česká norma jakosti vod http://nahledy.normy.biz/nahled.php?i=54543 <br />
<br />
Eutrofizace na anglické Wikipedii http://en.wikipedia.org/wiki/Eutrofication<br />
<br />
Čistírna odpadních vod na české Wikipedii http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina A]]<br />
BSK je množství kyslíku spotřebované mikroorganismy při biochemické oxidaci za aerobních podmínek. Postihuje tedy pouze znečištění biologicky rozložitelnými látkami.</div>Míšahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=BSK&diff=7243BSK2009-01-11T19:10:24Z<p>Míša: </p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
Biochemická spotřeba kyslíku (BSK) je nepřímým ukazatelem množství organických látek ve vodě. Je definována jako hmotnostní koncentrace rozpuštěného kyslíku v roztoku, která byla spotřebována během biochemické oxidace organických látek za stanovených podmínek. Nejběžnější standardizovanou metodou používanou po celém světě je BSK5, při které se stanoví biochemická spotřeba kyslíku zřeďovací metodou v průběhu pěti dnů při teplotě 20°C.<ref name="Pitter"> Pitter, P.(1999): Hydrochemie. VŠCHT Praha, 568 str.</ref><br />
<br />
== Využití BSK ==<br />
BSK má nejčastější využití při stanovení organického [[znečištění vody]]. Používá se hlavně v odpadovém hospodářství, vodárenství a obecně při analýze vod. Své užití najde i při sledování míry eutrofizace vod a při kontrole jakosti pitné vody. Tato metoda začala být využívána již od roku 1908 pro sledování znečištění venkovních vod a od té doby se coby standartní rozšířila do většiny zemí. <ref name="Wiki"> BSK5 na anglické wikipedii http://en.wikipedia.org/wiki/Biochemical_oxygen_demand</ref>Díky tomu jsou získaná data dobře srovnatelná i v mezinárodním měřítku. Kromě nejrozšířenější pětidenní BSK5 ovšem existují i další metody, lišící se hlavně časem oxidace. Poměrně častá je BSK7, rozšířená hlavně v severních zemích, která je praktická v tom, že celé sledování končí stejný den v týdnu, jako bylo započato, a tudíž ho lze použít kterýkoliv pracovní den. Kratší metody, jako nepříklad BSK2,5 se v laboratořích příliš neujaly a užívají se hlavně při nedostatku času, např při terénních měřeních. <br />
<br />
BSK je množství kyslíku spotřebované mikroorganismy při biochemické oxidaci za aerobních podmínek. Postihuje tedy pouze znečištění biologicky rozložitelnými látkami. Látky vůči biochemickému rozkladu rezistentní oxidaci nepodlehnou a tedy se na ně žádný kyslík nespotřebuje. Pro orientační stanovení biologické rozložitelnosti znečišťujících organických látek ve vodě je vhodné hodnotu BSK5 srovnat s [[CHSK]], tedy s chemickou spotřebou kyslíku, při které oxidaci podléhají i látky biochemicky nerozložitelné. U dobře rozložitelných látek bývá poměr BSK5/CHSK nad 0,5. Poměr pod 0,3 poukazuje na přítomnost biologicky obtížně rozložitelných organických látek.<ref name="Pitter"> </ref><br />
<br />
Pomocí BSK5 lze například stanovit kapacity [[čistírna odpadních vod|čístíren odpadních vod]]. Počítají se v počtu ekvivalentních obyvatel (EO). Ekvivalentní obyvatel je standartní jednotka, která vyjadřuje průměrného člověka denně produkujícího 150 litrů odpadních vod a organické znečištění odpovídající 60g BSK5. Po stanovení maximálního denního množsví organických látek, které je čistírna schopna z vody odstranit a jejich přepočtení na BSK lze snadno spočítat, pro kolik lidí je její kapacita dostačující. Odpadní vody mají velkou variabilitu BSK5, v průměru se v Evropě pohybují okolo 600mg/l. Po trojfázovém čištění bývají tyto hodnoty sníženy na zhruba 20mg/l.<ref name="Wiki"> </ref><ref name="Lellák"> Lellák J., Kubíček F. (1991): Hydrobiologie. UK Praha, 257 s.</ref><br />
<br />
<br />
Samočistící schopnost vodních toků při [[eutrofizace|eutrofizaci]] lze rovněž vyjádřit pomocí BSK. Běžné vodní toky obvykle mívají BSK5 pod 1mg/l. Středně znečištěné vody se pohybují v rozmezí 2-8mg/l. Schopnost vodního toku zbavit se znečišťujících organických látek můžeme sledovat, pokud odebereme vzorky vody z několika míst toku postupně se vzdalujících od místa, kde ke znečištění dochází. Podle toho, jak strmě klesají naměřené hodnoty BSK, můžeme hodnotit schopnost toku znečišťující látky odbourávat.<ref name="Lellák"> </ref><br />
<br />
== Stanovení BSK5 ==<br />
U vzorků kde se očekává vyšší znečištění je vhodné použít zřeďovací metodu. Podle intenzity znečištění se do odměrného válce použije 500 – 10ml vzorku, s rostoucí koncentrací organických látek klesá množství vzorku, které se pro stanovení použije. Doplňuje se zřeďovací vodou do 1 litru. Takto naředěný vzorek se rozlije do lahví a ponechá se v termostatu při teplotě 20°C 5 dní. Sondou se stanoví obsah rozpuštěného kyslíku nultý a pátý den. Zřeďovací voda se připravuje přidáním 1ml fosforečnanového tlumivého roztoku, 1ml roztoku síranu hořečnatého, 1ml chloridu železitého a 1ml chloridu vápenatého do 1 litru destilované vody nasycené vzdušným kyslíkem. Účelem tohoto zředění je, aby v případě stanovení extrémně znečištěných vod byl vůbec ve vzorku dostatek kyslíku pro aerobní rozklad. V případě stanovení BSK5 u vzorků s nízkou koncentrací organických látek není třeba vzorek ředit vůbec. Výsledná hodnota se obvykle udává v mg/l. <ref name="Pitter"> </ref><br />
[[soubor:Bsk5.PNG]]<br />
<ref name="mendel"> Stanovení BSK5 http://old.mendelu.cz/~agro/af/rybari/vyuka/hydrochem/navody/BSK5.pdf</ref><br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
[[Znečištění vody]]<br />
<br />
[[Ochrana vod]]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
<references/><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
ČSN EN 1899-1 - česká norma jakosti vod http://nahledy.normy.biz/nahled.php?i=54543 <br />
<br />
Eutrofizace na anglické Wikipedii http://en.wikipedia.org/wiki/Eutrofication<br />
<br />
Čistírna odpadních vod na české Wikipedii http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina A]]</div>Míšahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=BSK&diff=7240BSK2009-01-11T19:04:04Z<p>Míša: </p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
Biochemická spotřeba kyslíku (BSK) je nepřímým ukazatelem množství organických látek ve vodě. Je definována jako hmotnostní koncentrace rozpuštěného kyslíku v roztoku, která byla spotřebována během biochemické oxidace organických látek za stanovených podmínek. Nejběžnější standardizovanou metodou používanou po celém světě je BSK5, při které se stanoví biochemická spotřeba kyslíku zřeďovací metodou v průběhu pěti dnů při teplotě 20°C.<ref name="Pitter"> Pitter, P.(1999): Hydrochemie. VŠCHT Praha, 568 str.</ref><br />
<br />
== Využití BSK ==<br />
BSK má nejčastější využití při stanovení organického [[znečištění vody]]. Používá se hlavně v odpadovém hospodářství, vodárenství a obecně při analýze vod. Své užití najde i při sledování míry eutrofizace vod a při kontrole jakosti pitné vody. Tato metoda začala být využívána již od roku 1908 pro sledování znečištění venkovních vod a od té doby se coby standartní rozšířila do většiny zemí. <ref name="Wiki"> BSK5 na anglické wikipedii http://en.wikipedia.org/wiki/Biochemical_oxygen_demand</ref>Díky tomu jsou získaná data dobře srovnatelná i v mezinárodním měřítku. Kromě nejrozšířenější pětidenní BSK5 ovšem existují i další metody, lišící se hlavně časem oxidace. Poměrně častá je BSK7, rozšířená hlavně v severních zemích, která je praktická v tom, že celé sledování končí stejný den v týdnu, jako bylo započato, a tudíž ho lze použít kterýkoliv pracovní den. Kratší metody, jako nepříklad BSK2,5 se v laboratořích příliš neujaly a užívají se hlavně při nedostatku času, např při terénních měřeních. <br />
<br />
BSK je množství kyslíku spotřebované mikroorganismy při biochemické oxidaci za aerobních podmínek. Postihuje tedy pouze znečištění biologicky rozložitelnými látkami. Látky vůči biochemickému rozkladu rezistentní oxidaci nepodlehnou a tedy se na ně žádný kyslík nespotřebuje. Pro orientační stanovení biologické rozložitelnosti znečišťujících organických látek ve vodě je vhodné hodnotu BSK5 srovnat s [[CHSK]], tedy s chemickou spotřebou kyslíku, při které oxidaci podléhají i látky biochemicky nerozložitelné. U dobře rozložitelných látek bývá poměr BSK5/CHSK nad 0,5. Poměr pod 0,3 poukazuje na přítomnost biologicky obtížně rozložitelných organických látek.<ref name="Pitter"> </ref><br />
<br />
Pomocí BSK5 lze například stanovit kapacity [[čistírna odpadních vod|čístíren odpadních vod]]. Počítají se v počtu ekvivalentních obyvatel (EO). Ekvivalentní obyvatel je standartní jednotka, která vyjadřuje průměrného člověka denně produkujícího 150 litrů odpadních vod a organické znečištění odpovídající 60g BSK5. Po stanovení maximálního denního množsví organických látek, které je čistírna schopna z vody odstranit a jejich přepočtení na BSK lze snadno spočítat, pro kolik lidí je její kapacita dostačující. Odpadní vody mají velkou variabilitu BSK5, v průměru se v Evropě pohybují okolo 600mg/l. Po trojfázovém čištění bývají tyto hodnoty sníženy na zhruba 20mg/l.<ref name="Wiki"> </ref><ref name="Lellák"> Lellák J., Kubíček F. (1991): Hydrobiologie. UK Praha, 257 s.</ref><br />
<br />
<br />
Samočistící schopnost vodních toků lze rovněž vyjádřit pomocí BSK. Běžné vodní toky obvykle mívají BSK5 pod 1mg/l. Středně znečištěné vody se pohybují v rozmezí 2-8mg/l. Schopnost vodního toku zbavit se znečišťujících organických látek můžeme sledovat, pokud odebereme vzorky vody z několika míst toku postupně se vzdalujících od místa, kde ke znečištění dochází. Podle toho, jak strmě klesají naměřené hodnoty BSK, můžeme hodnotit schopnost toku znečišťující látky odbourávat.<ref name="Lellák"> </ref><br />
<br />
== Stanovení BSK5 ==<br />
U vzorků kde se očekává vyšší znečištění je vhodné použít zřeďovací metodu. Podle intenzity znečištění se do odměrného válce použije 500 – 10ml vzorku, s rostoucí koncentrací organických látek klesá množství vzorku, které se pro stanovení použije. Doplňuje se zřeďovací vodou do 1 litru. Takto naředěný vzorek se rozlije do lahví a ponechá se v termostatu při teplotě 20°C 5 dní. Sondou se stanoví obsah rozpuštěného kyslíku nultý a pátý den. Zřeďovací voda se připravuje přidáním 1ml fosforečnanového tlumivého roztoku, 1ml roztoku síranu hořečnatého, 1ml chloridu železitého a 1ml chloridu vápenatého do 1 litru destilované vody nasycené vzdušným kyslíkem. Účelem tohoto zředění je, aby v případě stanovení extrémně znečištěných vod byl vůbec ve vzorku dostatek kyslíku pro aerobní rozklad. V případě stanovení BSK5 u vzorků s nízkou koncentrací organických látek není třeba vzorek ředit vůbec. Výsledná hodnota se obvykle udává v mg/l. <ref name="Pitter"> </ref><br />
[[soubor:Bsk5.PNG]]<br />
<ref name="mendel"> Stanovení BSK5 http://old.mendelu.cz/~agro/af/rybari/vyuka/hydrochem/navody/BSK5.pdf</ref><br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
[[Znečištění vody]]<br />
<br />
[[Ochrana vod]]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
<references/><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
ČSN EN 1899-1 - česká norma jakosti vod http://nahledy.normy.biz/nahled.php?i=54543<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina A]]</div>Míšahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=BSK&diff=7239BSK2009-01-11T19:00:31Z<p>Míša: </p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
Biochemická spotřeba kyslíku (BSK) je nepřímým ukazatelem množství organických látek ve vodě. Je definována jako hmotnostní koncentrace rozpuštěného kyslíku v roztoku, která byla spotřebována během biochemické oxidace organických látek za stanovených podmínek. Nejběžnější standardizovanou metodou používanou po celém světě je BSK5, při které se stanoví biochemická spotřeba kyslíku zřeďovací metodou v průběhu pěti dnů při teplotě 20°C.<ref name="Pitter"> Pitter, P.(1999): Hydrochemie. VŠCHT Praha, 568 str.</ref><br />
<br />
== Využití BSK ==<br />
BSK má nejčastější využití při stanovení organického [[znečištění vody]]. Používá se hlavně v odpadovém hospodářství, vodárenství a obecně při analýze vod. Své užití najde i při sledování míry eutrofizace vod a při kontrole jakosti pitné vody. Tato metoda začala být využívána již od roku 1908 pro sledování znečištění venkovních vod a od té doby se coby standartní rozšířila do většiny zemí. <ref name="Wiki"> BSK5 na anglické wikipedii http://en.wikipedia.org/wiki/Biochemical_oxygen_demand</ref>Díky tomu jsou získaná data dobře srovnatelná i v mezinárodním měřítku. Kromě nejrozšířenější pětidenní BSK5 ovšem existují i další metody, lišící se hlavně časem oxidace. Poměrně častá je BSK7, rozšířená hlavně v severních zemích, která je praktická v tom, že celé sledování končí stejný den v týdnu, jako bylo započato, a tudíž ho lze použít kterýkoliv pracovní den. Kratší metody, jako nepříklad BSK2,5 se v laboratořích příliš neujaly a užívají se hlavně při nedostatku času, např při terénních měřeních. <br />
<br />
BSK je množství kyslíku spotřebované mikroorganismy při biochemické oxidaci za aerobních podmínek. Postihuje tedy pouze znečištění biologicky rozložitelnými látkami. Látky vůči biochemickému rozkladu rezistentní oxidaci nepodlehnou a tedy se na ně žádný kyslík nespotřebuje. Pro orientační stanovení biologické rozložitelnosti znečišťujících organických látek ve vodě je vhodné hodnotu BSK5 srovnat s [[CHSK]], tedy s chemickou spotřebou kyslíku, při které oxidaci podléhají i látky biochemicky nerozložitelné. U dobře rozložitelných látek bývá poměr BSK5/CHSK nad 0,5. Poměr pod 0,3 poukazuje na přítomnost biologicky obtížně rozložitelných organických látek.<br />
<br />
Pomocí BSK5 lze například stanovit kapacity [[čistírna odpadních vod|čístíren odpadních vod]]. Počítají se v počtu ekvivalentních obyvatel (EO). Ekvivalentní obyvatel je standartní jednotka, která vyjadřuje průměrného člověka denně produkujícího 150 litrů odpadních vod a organické znečištění odpovídající 60g BSK5. Po stanovení maximálního denního množsví organických látek, které je čistírna schopna z vody odstranit a jejich přepočtení na BSK lze snadno spočítat, pro kolik lidí je její kapacita dostačující. Odpadní vody mají velkou variabilitu BSK5, v průměru se v Evropě pohybují okolo 600mg/l. Po trojfázovém čištění bývají tyto hodnoty sníženy na zhruba 20mg/l.<ref name="Wiki"> </ref><ref name="Lellák"> Lellák J., Kubíček F. (1991): Hydrobiologie. UK Praha, 257 s.</ref><br />
<br />
Samočistící schopnost vodních toků lze rovněž vyjádřit pomocí BSK. Běžné vodní toky obvykle mívají BSK5 pod 1mg/l. Středně znečištěné vody se pohybují v rozmezí 2-8mg/l. Schopnost vodního toku zbavit se znečišťujících organických látek můžeme sledovat, pokud odebereme vzorky vody z několika míst toku postupně se vzdalujících od místa, kde ke znečištění dochází. Podle toho, jak strmě klesají naměřené hodnoty BSK, můžeme hodnotit schopnost toku znečišťující látky odbourávat.<ref name="Lellák"> </ref><br />
<br />
== Stanovení BSK5 ==<br />
U vzorků kde se očekává vyšší znečištění je vhodné použít zřeďovací metodu. Podle intenzity znečištění se do odměrného válce použije 500 – 10ml vzorku, s rostoucí koncentrací organických látek klesá množství vzorku, které se pro stanovení použije. Doplňuje se zřeďovací vodou do 1 litru. Takto naředěný vzorek se rozlije do lahví a ponechá se v termostatu při teplotě 20°C 5 dní. Sondou se stanoví obsah rozpuštěného kyslíku nultý a pátý den. Zřeďovací voda se připravuje přidáním 1ml fosforečnanového tlumivého roztoku, 1ml roztoku síranu hořečnatého, 1ml chloridu železitého a 1ml chloridu vápenatého do 1 litru destilované vody nasycené vzdušným kyslíkem. Účelem tohoto zředění je, aby v případě stanovení extrémně znečištěných vod byl vůbec ve vzorku dostatek kyslíku pro aerobní rozklad. V případě stanovení BSK5 u vzorků s nízkou koncentrací organických látek není třeba vzorek ředit vůbec. Výsledná hodnota se obvykle udává v mg/l. <ref name="Pitter"> </ref><br />
[[soubor:Bsk5.PNG]]<br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
[[Znečištění vody]]<br />
<br />
[[Ochrana vod]]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
<references/><br />
<br />
Pitter, P.(1999): Hydrochemie. VŠCHT Praha, 568 str. <br />
<br />
Lellák J., Kubíček F. (1991): Hydrobiologie. UK Praha, 257 s. ISBN 80-7066-530-0<br />
<br />
BSK5 na anglické wikipedii http://en.wikipedia.org/wiki/Biochemical_oxygen_demand<br />
<br />
Stanovení BSK5 http://old.mendelu.cz/~agro/af/rybari/vyuka/hydrochem/navody/BSK5.pdf<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
ČSN EN 1899-1 - česká norma jakosti vod http://nahledy.normy.biz/nahled.php?i=54543<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina A]]</div>Míšahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Bsk5.PNG&diff=7232Soubor:Bsk5.PNG2009-01-11T18:56:11Z<p>Míša: </p>
<hr />
<div>Zdroj:<br />
<br />
http://old.mendelu.cz/~agro/af/rybari/vyuka/hydrochem/navody/BSK5.pdf</div>Míšahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=BSK&diff=7224BSK2009-01-11T18:44:19Z<p>Míša: </p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
Biochemická spotřeba kyslíku (BSK) je nepřímým ukazatelem množství organických látek ve vodě. Je definována jako hmotnostní koncentrace rozpuštěného kyslíku v roztoku, která byla spotřebována během biochemické oxidace organických látek za stanovených podmínek. Nejběžnější standardizovanou metodou používanou po celém světě je BSK5, při které se stanoví biochemická spotřeba kyslíku zřeďovací metodou v průběhu pěti dnů při teplotě 20°C.<ref name="Pitter"> Pitter, P.(1999): Hydrochemie. VŠCHT Praha, 568 str.</ref><br />
<br />
== Využití BSK ==<br />
BSK má nejčastější využití při stanovení organického [[znečištění vody]]. Používá se hlavně v odpadovém hospodářství, vodárenství a obecně při analýze vod. Své užití najde i při sledování míry eutrofizace vod a při kontrole jakosti pitné vody. Tato metoda začala být využívána již od roku 1908 pro sledování znečištění venkovních vod a od té doby se coby standartní rozšířila do většiny zemí. Díky tomu jsou získaná data dobře srovnatelná i v mezinárodním měřítku. Kromě nejrozšířenější pětidenní BSK5 ovšem existují i další metody, lišící se hlavně časem oxidace. Poměrně častá je BSK7, rozšířená hlavně v severních zemích, která je praktická v tom, že celé sledování končí stejný den v týdnu, jako bylo započato, a tudíž ho lze použít kterýkoliv pracovní den. Kratší metody, jako nepříklad BSK2,5 se v laboratořích příliš neujaly a užívají se hlavně při nedostatku času, např při terénních měřeních. <br />
<br />
BSK je množství kyslíku spotřebované mikroorganismy při biochemické oxidaci za aerobních podmínek. Postihuje tedy pouze znečištění biologicky rozložitelnými látkami. Látky vůči biochemickému rozkladu rezistentní oxidaci nepodlehnou a tedy se na ně žádný kyslík nespotřebuje. Pro orientační stanovení biologické rozložitelnosti znečišťujících organických látek ve vodě je vhodné hodnotu BSK5 srovnat s [[CHSK]], tedy s chemickou spotřebou kyslíku, při které oxidaci podléhají i látky biochemicky nerozložitelné. U dobře rozložitelných látek bývá poměr BSK5/CHSK nad 0,5. Poměr pod 0,3 poukazuje na přítomnost biologicky obtížně rozložitelných organických látek.<br />
<br />
Pomocí BSK5 lze například stanovit kapacity [[čistírna odpadních vod|čístíren odpadních vod]]. Počítají se v počtu ekvivalentních obyvatel (EO). Ekvivalentní obyvatel je standartní jednotka, která vyjadřuje průměrného člověka denně produkujícího 150 litrů odpadních vod a organické znečištění odpovídající 60g BSK5. Po stanovení maximálního denního množsví organických látek, které je čistírna schopna z vody odstranit a jejich přepočtení na BSK lze snadno spočítat, pro kolik lidí je její kapacita dostačující. Odpadní vody mají velkou variabilitu BSK5, v průměru se v Evropě pohybují okolo 600mg/l. Po trojfázovém čištění bývají tyto hodnoty sníženy na zhruba 20mg/l.<ref name="Lellák"> Lellák J., Kubíček F. (1991): Hydrobiologie. UK Praha, 257 s.</ref><br />
<br />
Samočistící schopnost vodních toků lze rovněž vyjádřit pomocí BSK. Běžné vodní toky obvykle mívají BSK5 pod 1mg/l. Středně znečištěné vody se pohybují v rozmezí 2-8mg/l. Schopnost vodního toku zbavit se znečišťujících organických látek můžeme sledovat, pokud odebereme vzorky vody z několika míst toku postupně se vzdalujících od místa, kde ke znečištění dochází. Podle toho, jak strmě klesají naměřené hodnoty BSK, můžeme hodnotit schopnost toku znečišťující látky odbourávat.<ref name="Lellák"> </ref><br />
<br />
== Stanovení BSK5 ==<br />
U vzorků kde se očekává vyšší znečištění je vhodné použít zřeďovací metodu. Podle intenzity znečištění se do odměrného válce použije 500 – 10ml vzorku, s rostoucí koncentrací organických látek klesá množství vzorku, které se pro stanovení použije. Doplňuje se zřeďovací vodou do 1 litru. Takto naředěný vzorek se rozlije do lahví a ponechá se v termostatu při teplotě 20°C 5 dní. Sondou se stanoví obsah rozpuštěného kyslíku nultý a pátý den. Zřeďovací voda se připravuje přidáním 1ml fosforečnanového tlumivého roztoku, 1ml roztoku síranu hořečnatého, 1ml chloridu železitého a 1ml chloridu vápenatého do 1 litru destilované vody nasycené vzdušným kyslíkem. Účelem tohoto zředění je, aby v případě stanovení extrémně znečištěných vod byl vůbec ve vzorku dostatek kyslíku pro aerobní rozklad. V případě stanovení BSK5 u vzorků s nízkou koncentrací organických látek není třeba vzorek ředit vůbec. Výsledná hodnota se obvykle udává v mg/l. <ref name="Pitter"> </ref><br />
[[soubor:Bsk5.PNG]]<br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
[[Znečištění vody]]<br />
<br />
[[Ochrana vod]]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
<references/><br />
<br />
Pitter, P.(1999): Hydrochemie. VŠCHT Praha, 568 str. <br />
<br />
Lellák J., Kubíček F. (1991): Hydrobiologie. UK Praha, 257 s. ISBN 80-7066-530-0<br />
<br />
BSK5 na anglické wikipedii http://en.wikipedia.org/wiki/Biochemical_oxygen_demand<br />
<br />
Stanovení BSK5 http://old.mendelu.cz/~agro/af/rybari/vyuka/hydrochem/navody/BSK5.pdf<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
ČSN EN 1899-1 - česká norma jakosti vod http://nahledy.normy.biz/nahled.php?i=54543<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina A]]</div>Míšahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=BSK&diff=7222BSK2009-01-11T18:41:36Z<p>Míša: </p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
Biochemická spotřeba kyslíku (BSK) je nepřímým ukazatelem množství organických látek ve vodě. Je definována jako hmotnostní koncentrace rozpuštěného kyslíku v roztoku, která byla spotřebována během biochemické oxidace organických látek za stanovených podmínek. Nejběžnější standardizovanou metodou používanou po celém světě je BSK5, při které se stanoví biochemická spotřeba kyslíku zřeďovací metodou v průběhu pěti dnů při teplotě 20°C.<br />
<br />
== Využití BSK ==<br />
BSK má nejčastější využití při stanovení organického [[znečištění vody]]. Používá se hlavně v odpadovém hospodářství, vodárenství a obecně při analýze vod. Své užití najde i při sledování míry eutrofizace vod a při kontrole jakosti pitné vody. Tato metoda začala být využívána již od roku 1908 pro sledování znečištění venkovních vod a od té doby se coby standartní rozšířila do většiny zemí. Díky tomu jsou získaná data dobře srovnatelná i v mezinárodním měřítku. Kromě nejrozšířenější pětidenní BSK5 ovšem existují i další metody, lišící se hlavně časem oxidace. Poměrně častá je BSK7, rozšířená hlavně v severních zemích, která je praktická v tom, že celé sledování končí stejný den v týdnu, jako bylo započato, a tudíž ho lze použít kterýkoliv pracovní den. Kratší metody, jako nepříklad BSK2,5 se v laboratořích příliš neujaly a užívají se hlavně při nedostatku času, např při terénních měřeních. <br />
<br />
BSK je množství kyslíku spotřebované mikroorganismy při biochemické oxidaci za aerobních podmínek. Postihuje tedy pouze znečištění biologicky rozložitelnými látkami. Látky vůči biochemickému rozkladu rezistentní oxidaci nepodlehnou a tedy se na ně žádný kyslík nespotřebuje. Pro orientační stanovení biologické rozložitelnosti znečišťujících organických látek ve vodě je vhodné hodnotu BSK5 srovnat s [[CHSK]], tedy s chemickou spotřebou kyslíku, při které oxidaci podléhají i látky biochemicky nerozložitelné. U dobře rozložitelných látek bývá poměr BSK5/CHSK nad 0,5. Poměr pod 0,3 poukazuje na přítomnost biologicky obtížně rozložitelných organických látek.<br />
<br />
Pomocí BSK5 lze například stanovit kapacity [[čistírna odpadních vod|čístíren odpadních vod]]. Počítají se v počtu ekvivalentních obyvatel (EO). Ekvivalentní obyvatel je standartní jednotka, která vyjadřuje průměrného člověka denně produkujícího 150 litrů odpadních vod a organické znečištění odpovídající 60g BSK5. Po stanovení maximálního denního množsví organických látek, které je čistírna schopna z vody odstranit a jejich přepočtení na BSK lze snadno spočítat, pro kolik lidí je její kapacita dostačující. Odpadní vody mají velkou variabilitu BSK5, v průměru se v Evropě pohybují okolo 600mg/l. Po trojfázovém čištění bývají tyto hodnoty sníženy na zhruba 20mg/l.<ref name="Lellák"> Lellák J., Kubíček F. (1991): Hydrobiologie. UK Praha, 257 s.</ref><br />
<br />
Samočistící schopnost vodních toků lze rovněž vyjádřit pomocí BSK. Běžné vodní toky obvykle mívají BSK5 pod 1mg/l. Středně znečištěné vody se pohybují v rozmezí 2-8mg/l. Schopnost vodního toku zbavit se znečišťujících organických látek můžeme sledovat, pokud odebereme vzorky vody z několika míst toku postupně se vzdalujících od místa, kde ke znečištění dochází. Podle toho, jak strmě klesají naměřené hodnoty BSK, můžeme hodnotit schopnost toku znečišťující látky odbourávat.<ref name="Lellák"> </ref><br />
<br />
== Stanovení BSK5 ==<br />
U vzorků kde se očekává vyšší znečištění je vhodné použít zřeďovací metodu. Podle intenzity znečištění se do odměrného válce použije 500 – 10ml vzorku, s rostoucí koncentrací organických látek klesá množství vzorku, které se pro stanovení použije. Doplňuje se zřeďovací vodou do 1 litru. Takto naředěný vzorek se rozlije do lahví a ponechá se v termostatu při teplotě 20°C 5 dní. Sondou se stanoví obsah rozpuštěného kyslíku nultý a pátý den. Zřeďovací voda se připravuje přidáním 1ml fosforečnanového tlumivého roztoku, 1ml roztoku síranu hořečnatého, 1ml chloridu železitého a 1ml chloridu vápenatého do 1 litru destilované vody nasycené vzdušným kyslíkem. Účelem tohoto zředění je, aby v případě stanovení extrémně znečištěných vod byl vůbec ve vzorku dostatek kyslíku pro aerobní rozklad. V případě stanovení BSK5 u vzorků s nízkou koncentrací organických látek není třeba vzorek ředit vůbec. Výsledná hodnota se obvykle udává v mg/l. <br />
[[soubor:Bsk5.PNG]]<br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
[[Znečištění vody]]<br />
<br />
[[Ochrana vod]]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
<references/><br />
<br />
Pitter, P.(1999): Hydrochemie. VŠCHT Praha, 568 str. <br />
<br />
Lellák J., Kubíček F. (1991): Hydrobiologie. UK Praha, 257 s. ISBN 80-7066-530-0<br />
<br />
BSK5 na anglické wikipedii http://en.wikipedia.org/wiki/Biochemical_oxygen_demand<br />
<br />
Stanovení BSK5 http://old.mendelu.cz/~agro/af/rybari/vyuka/hydrochem/navody/BSK5.pdf<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
ČSN EN 1899-1 - česká norma jakosti vod http://nahledy.normy.biz/nahled.php?i=54543<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina A]]</div>Míšahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=BSK&diff=7221BSK2009-01-11T18:39:03Z<p>Míša: </p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
Biochemická spotřeba kyslíku (BSK) je nepřímým ukazatelem množství organických látek ve vodě. Je definována jako hmotnostní koncentrace rozpuštěného kyslíku v roztoku, která byla spotřebována během biochemické oxidace organických látek za stanovených podmínek. Nejběžnější standardizovanou metodou používanou po celém světě je BSK5, při které se stanoví biochemická spotřeba kyslíku zřeďovací metodou v průběhu pěti dnů při teplotě 20°C.<br />
<br />
== Využití BSK ==<br />
BSK má nejčastější využití při stanovení organického [[znečištění vody]]. Používá se hlavně v odpadovém hospodářství, vodárenství a obecně při analýze vod. Své užití najde i při sledování míry eutrofizace vod a při kontrole jakosti pitné vody. Tato metoda začala být využívána již od roku 1908 pro sledování znečištění venkovních vod a od té doby se coby standartní rozšířila do většiny zemí. Díky tomu jsou získaná data dobře srovnatelná i v mezinárodním měřítku. Kromě nejrozšířenější pětidenní BSK5 ovšem existují i další metody, lišící se hlavně časem oxidace. Poměrně častá je BSK7, rozšířená hlavně v severních zemích, která je praktická v tom, že celé sledování končí stejný den v týdnu, jako bylo započato, a tudíž ho lze použít kterýkoliv pracovní den. Kratší metody, jako nepříklad BSK2,5 se v laboratořích příliš neujaly a užívají se hlavně při nedostatku času, např při terénních měřeních. <br />
<br />
BSK je množství kyslíku spotřebované mikroorganismy při biochemické oxidaci za aerobních podmínek. Postihuje tedy pouze znečištění biologicky rozložitelnými látkami. Látky vůči biochemickému rozkladu rezistentní oxidaci nepodlehnou a tedy se na ně žádný kyslík nespotřebuje. Pro orientační stanovení biologické rozložitelnosti znečišťujících organických látek ve vodě je vhodné hodnotu BSK5 srovnat s [[CHSK]], tedy s chemickou spotřebou kyslíku, při které oxidaci podléhají i látky biochemicky nerozložitelné. U dobře rozložitelných látek bývá poměr BSK5/CHSK nad 0,5. Poměr pod 0,3 poukazuje na přítomnost biologicky obtížně rozložitelných organických látek.<br />
<br />
Pomocí BSK5 lze například stanovit kapacity [[čistírna odpadních vod|čístíren odpadních vod]]. Počítají se v počtu ekvivalentních obyvatel (EO). Ekvivalentní obyvatel je standartní jednotka, která vyjadřuje průměrného člověka denně produkujícího 150 litrů odpadních vod a organické znečištění odpovídající 60g BSK5. Po stanovení maximálního denního množsví organických látek, které je čistírna schopna z vody odstranit a jejich přepočtení na BSK lze snadno spočítat, pro kolik lidí je její kapacita dostačující. Odpadní vody mají velkou variabilitu BSK5, v průměru se v Evropě pohybují okolo 600mg/l. Po trojfázovém čištění bývají tyto hodnoty sníženy na zhruba 20mg/l.<br />
<br />
Samočistící schopnost vodních toků lze rovněž vyjádřit pomocí BSK. Běžné vodní toky obvykle mívají BSK5 pod 1mg/l. Středně znečištěné vody se pohybují v rozmezí 2-8mg/l. Schopnost vodního toku zbavit se znečišťujících organických látek můžeme sledovat, pokud odebereme vzorky vody z několika míst toku postupně se vzdalujících od místa, kde ke znečištění dochází. Podle toho, jak strmě klesají naměřené hodnoty BSK, můžeme hodnotit schopnost toku znečišťující látky odbourávat.<ref>Lellák J., Kubíček F. (1991): Hydrobiologie. UK Praha, 257 s. </ref><br />
<br />
== Stanovení BSK5 ==<br />
U vzorků kde se očekává vyšší znečištění je vhodné použít zřeďovací metodu. Podle intenzity znečištění se do odměrného válce použije 500 – 10ml vzorku, s rostoucí koncentrací organických látek klesá množství vzorku, které se pro stanovení použije. Doplňuje se zřeďovací vodou do 1 litru. Takto naředěný vzorek se rozlije do lahví a ponechá se v termostatu při teplotě 20°C 5 dní. Sondou se stanoví obsah rozpuštěného kyslíku nultý a pátý den. Zřeďovací voda se připravuje přidáním 1ml fosforečnanového tlumivého roztoku, 1ml roztoku síranu hořečnatého, 1ml chloridu železitého a 1ml chloridu vápenatého do 1 litru destilované vody nasycené vzdušným kyslíkem. Účelem tohoto zředění je, aby v případě stanovení extrémně znečištěných vod byl vůbec ve vzorku dostatek kyslíku pro aerobní rozklad. V případě stanovení BSK5 u vzorků s nízkou koncentrací organických látek není třeba vzorek ředit vůbec. Výsledná hodnota se obvykle udává v mg/l. <br />
[[soubor:Bsk5.PNG]]<br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
[[Znečištění vody]]<br />
<br />
[[Ochrana vod]]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
Pitter, P.(1999): Hydrochemie. VŠCHT Praha, 568 str. <br />
<br />
Lellák J., Kubíček F. (1991): Hydrobiologie. UK Praha, 257 s. ISBN 80-7066-530-0<br />
<br />
BSK5 na anglické wikipedii http://en.wikipedia.org/wiki/Biochemical_oxygen_demand<br />
<br />
Stanovení BSK5 http://old.mendelu.cz/~agro/af/rybari/vyuka/hydrochem/navody/BSK5.pdf<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
ČSN EN 1899-1 - česká norma jakosti vod http://nahledy.normy.biz/nahled.php?i=54543<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina A]]</div>Míšahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Ekosofie&diff=6092Diskuse:Ekosofie2008-12-10T19:02:07Z<p>Míša: </p>
<hr />
<div>Připomínky skupiny A<br />
<br />
Velmi důkladně a přehledně zpracované heslo. Samotnému obsahu nemám co vytknout. Oceňuji, že autor zasazuje ekosofii do souvislostí s ekofilosofií a hlubokou ekologií, což napomáhá vymezení pojmu. Obsahuje kvalitní zdroje, na něž jsou odkazy přímo v textu. Upozornila bych pouze nato, že v hypotéze H2 je omylem dvakrát za sebou slovo "bude".</div>Míšahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Sekund%C3%A1rn%C3%AD_produkce&diff=6089Diskuse:Sekundární produkce2008-12-10T18:26:59Z<p>Míša: </p>
<hr />
<div>Připomínky skupiny A<br />
<br />
Heslo je zpracováno velmi stručně, nesplňuje požadovaný rozsah. Jistě by se dalo rozepsat podrobněji. V textu je mnoho překlepů. Oceňuji množství zdrojů a souvisejících stránek, ale chtělo by to k jejich adresám přidat alespoň stručný popisek čeho se stránky týkají.</div>Míšahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Anglick%C3%A1_filtrace&diff=6088Diskuse:Anglická filtrace2008-12-10T18:19:29Z<p>Míša: </p>
<hr />
<div>Připomínky skupiny C:<br />
<br />
Soulad textu s heslem je evidentní, autor se zaměřuje na anglickou filtraci, vzhledem k tomu, že uvádí, že se jedná o nejstarší typ, bylo by jistě zajímavé zmínit krátkou historii a uvést proč se jí vlastně říká anglická filtrace. Chybí zde odkaz na českou wikipedii, kde jsou popsány další typy filtrací, které se mohou vyskytovat. Možná by bylo vhodné zmínit, že se jedná o jiný typ filtrace než klasický, kdy tento proces nahrazuje celý proces úpravy vody a probíhají zde biologické procesy i mechanické čištění. Členění odstavců je srozumitelné a přehledné, v odstavci konstrukce a funkce by bylo vhodné přidat odkazy na bakterie, rozsivky atd. z české wikipedie. V odstavci použití by bylo zajímavé zmínit, do jaké míry je tato metoda používána a obecně pro jakou vodu (silně znečištěnou, slabě apod.) – pojem CHSK nemusí být běžnému uživateli znám. <br />
V textu chybí přesnější odkazy na literaturu, jsou uvedeny až v závěru a není z toho jasné, z čeho autor v jednotlivých odstavcích čerpal.<br />
Přes malé výše uvedené nedostatky je heslo zpracováno přehledně a srozumitelně. <br />
<br />
<br />
<br />
Připomínky Skupiny E (R):<br />
<br />
<br />
Připomínky Skupiny A<br />
<br />
Heslo přehledně zpracovává vymeztené téma. Sice nesplňuje požadovaný rozsah, ale většina podstatných informací o tématu je zde srozumitelně vysvětlena. V textu bych uvítala alaspoň zmínku o ostatních metodách filtrace, případně srovnání, výhody, nevýhody. Pokud lze někde dohledat, bylo by vhodné alespoň pro představu zmínit jakou rychlostí filtrace probíhá, resp jaký objem vody lze touto metodou přefiltrovat na čas a plochu. A alespoň stručně bych vysvětlila jakým způsobem probíhá praní filtru, aby to bylo i pro laika pochopitelné. Jinak oceňuji přítomnost a funkčnost odkazů na zdroje v textu.</div>Míšahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Anglick%C3%A1_filtrace&diff=6087Diskuse:Anglická filtrace2008-12-10T18:19:19Z<p>Míša: </p>
<hr />
<div>Připomínky skupiny C:<br />
<br />
Soulad textu s heslem je evidentní, autor se zaměřuje na anglickou filtraci, vzhledem k tomu, že uvádí, že se jedná o nejstarší typ, bylo by jistě zajímavé zmínit krátkou historii a uvést proč se jí vlastně říká anglická filtrace. Chybí zde odkaz na českou wikipedii, kde jsou popsány další typy filtrací, které se mohou vyskytovat. Možná by bylo vhodné zmínit, že se jedná o jiný typ filtrace než klasický, kdy tento proces nahrazuje celý proces úpravy vody a probíhají zde biologické procesy i mechanické čištění. Členění odstavců je srozumitelné a přehledné, v odstavci konstrukce a funkce by bylo vhodné přidat odkazy na bakterie, rozsivky atd. z české wikipedie. V odstavci použití by bylo zajímavé zmínit, do jaké míry je tato metoda používána a obecně pro jakou vodu (silně znečištěnou, slabě apod.) – pojem CHSK nemusí být běžnému uživateli znám. <br />
V textu chybí přesnější odkazy na literaturu, jsou uvedeny až v závěru a není z toho jasné, z čeho autor v jednotlivých odstavcích čerpal.<br />
Přes malé výše uvedené nedostatky je heslo zpracováno přehledně a srozumitelně. <br />
<br />
<br />
<br />
Připomínky Skupiny E (R):<br />
<br />
<br />
Připomínky Skupiny A<br />
Heslo přehledně zpracovává vymeztené téma. Sice nesplňuje požadovaný rozsah, ale většina podstatných informací o tématu je zde srozumitelně vysvětlena. V textu bych uvítala alaspoň zmínku o ostatních metodách filtrace, případně srovnání, výhody, nevýhody. Pokud lze někde dohledat, bylo by vhodné alespoň pro představu zmínit jakou rychlostí filtrace probíhá, resp jaký objem vody lze touto metodou přefiltrovat na čas a plochu. A alespoň stručně bych vysvětlila jakým způsobem probíhá praní filtru, aby to bylo i pro laika pochopitelné. Jinak oceňuji přítomnost a funkčnost odkazů na zdroje v textu.</div>Míšahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Vod%C3%A1rensk%C3%BD_kal&diff=6086Diskuse:Vodárenský kal2008-12-10T17:43:13Z<p>Míša: </p>
<hr />
<div>Připomínky skupina A<br />
<br />
V textu je popsané možné využití kalů v budoucnu, ale chybí zde zmínky o tom, že už nyní se kaly v některých odvětvích využívají- viz právě zemědělství a výroba cementu. Není zde také žádná zmínka o aktivním kalu, který se v čistírnách vod využívá. Číselné odkazy na zdroje v textu nejsou ve wiki formátu.<br />
<br />
"Připomínky skupiny B: Jakub" Nikde jsem nenašel nic o hledisku nebezpečí těchto kalů. Odebírají se vzorky, jestli obsahují těžké kovy nebo radioaktivní látky? Existují na to předpisy?. Dají se tyto kaly využít ke kompostovaní nebo jako přísada do paliv? Ty možnosti využití už jsou někde realizovány?<br />
<br />
<br />
<br />
'''Připomínky Skupiny E'''<br />
<br />
Určitě by mohlo přibýt odkazů na Enviwiky a Wikipedii. Také by neškodila poznámka o využití vodárenských kalů v zemědělství (např. v Dánsku je běžné, používat kaly k přímému hnojení polí). Jinak je stránka přehledně členěná a zájemce v ní najde základní informace o této problematice.</div>Míšahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Ramsarsk%C3%A1_%C3%BAmluva&diff=6084Diskuse:Ramsarská úmluva2008-12-10T17:26:34Z<p>Míša: </p>
<hr />
<div>Připomínky skupina A<br />
<br />
Celkově se mi heslo líbí, je psané přehledně a vyčerpávajícím způsobem. Vytkla bych snad jen, že číselné odkazy na citace v textu nefungují, když se na ně klikne, nic se nestane, nevím tedy kam mají odkazovat. Třetí věta kapitoly "Úmluva ve světě" mi přijde trochu zbytečná: "Dne 2. února 1971 byla tato úmluva v Íránu sjednána, v platnost vstoupila roku 1975. V roce 1982 v Paříži byla upravena Protokolem o její změně. Ten se zabývá hlavně procedurou změn Úmluvy." Vlastně říká jinými slovy totéž, co věta druhá. V kapitole "Obsah úmluvy" chybí na 4. řádku ve slově "mokřadů" kroužek nad U.<br />
<br />
Připomínky skupina D<br />
<br />
Připomínky Skupiny E (R):</div>Míšahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Abys%C3%A1l&diff=6081Diskuse:Abysál2008-12-10T16:57:09Z<p>Míša: </p>
<hr />
<div>Připomínky Skupiny A<br />
<br />
Téma je zpracované přehledně a jasně, jen mi přijde že příliš nesouvisí se zaměřením enviwiki jako takovým. Možná by pomohla nějaká věta která by téma alespoň trochu zasadila do souvislosti s životním prostředím. Líbí se mi obrázek ukazující vertikální členění, i ilustrační foto ďasa, teda pokud je to ďas (prostě ryba:-) ). V odkazech mi chybí nějaká obecnější stránka o členění oceánů jako takovém, ne jen o abysálech.<br />
<br />
'''Připomínky Skupiny B'''<br />
<br />
Heslo je dle mého názoru zpracované slušně jak po stránce formální, tak po stránce obsahové. Chválím názorné obrázky, které stránku hezky oživují. Na druhou stranu zde chybí odkazy na zdroje v textu.<br />
----<br />
Skupina F(lp):<br />
Při absenci vysvětlujících textů k ostatním pásmům vertikálního členění v oceánech, který není k nalezení na enviwiki ani wiki je dost specifický abysál trochu osamocený a zbytečný. Chybí mi odkazy na stranky wiki tykajici se oceánů. Chybi odkazy na zdroje i přesměrování na zajimave terminy - druhy hlubokomořských zvirat,sedimenty, horninotvorni prvoci atd. Text je jinak podle mého názoru dobře napsaný a srozumitelný. Supr ryba! - uvital bych popisek</div>Míšahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Abys%C3%A1l&diff=6080Diskuse:Abysál2008-12-10T16:56:56Z<p>Míša: </p>
<hr />
<div>Připomínky Skupiny A<br />
Téma je zpracované přehledně a jasně, jen mi přijde že příliš nesouvisí se zaměřením enviwiki jako takovým. Možná by pomohla nějaká věta která by téma alespoň trochu zasadila do souvislosti s životním prostředím. Líbí se mi obrázek ukazující vertikální členění, i ilustrační foto ďasa, teda pokud je to ďas (prostě ryba:-) ). V odkazech mi chybí nějaká obecnější stránka o členění oceánů jako takovém, ne jen o abysálech.<br />
<br />
'''Připomínky Skupiny B'''<br />
<br />
Heslo je dle mého názoru zpracované slušně jak po stránce formální, tak po stránce obsahové. Chválím názorné obrázky, které stránku hezky oživují. Na druhou stranu zde chybí odkazy na zdroje v textu.<br />
----<br />
Skupina F(lp):<br />
Při absenci vysvětlujících textů k ostatním pásmům vertikálního členění v oceánech, který není k nalezení na enviwiki ani wiki je dost specifický abysál trochu osamocený a zbytečný. Chybí mi odkazy na stranky wiki tykajici se oceánů. Chybi odkazy na zdroje i přesměrování na zajimave terminy - druhy hlubokomořských zvirat,sedimenty, horninotvorni prvoci atd. Text je jinak podle mého názoru dobře napsaný a srozumitelný. Supr ryba! - uvital bych popisek</div>Míšahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Abys%C3%A1l&diff=6079Diskuse:Abysál2008-12-10T16:55:42Z<p>Míša: </p>
<hr />
<div>Připomínky Skupiny A<br />
Téma je zpracované přehledně a jasně, jen mi přijde že příliš nesouvisí se zaměřením enviwiki jako takovým. Možná by pomohla nějaká věta která by téma alespoň trochu zasadila do souvislosti s životním prostředím. Líbí se mi obrázek ukazující vertikální členění, i ilustrační foto ďasa, teda pokud je to ďas (prostě ryba:-) ). <br />
'''Připomínky Skupiny B'''<br />
<br />
Heslo je dle mého názoru zpracované slušně jak po stránce formální, tak po stránce obsahové. Chválím názorné obrázky, které stránku hezky oživují. Na druhou stranu zde chybí odkazy na zdroje v textu.<br />
----<br />
Skupina F(lp):<br />
Při absenci vysvětlujících textů k ostatním pásmům vertikálního členění v oceánech, který není k nalezení na enviwiki ani wiki je dost specifický abysál trochu osamocený a zbytečný. Chybí mi odkazy na stranky wiki tykajici se oceánů. Chybi odkazy na zdroje i přesměrování na zajimave terminy - druhy hlubokomořských zvirat,sedimenty, horninotvorni prvoci atd. Text je jinak podle mého názoru dobře napsaný a srozumitelný. Supr ryba! - uvital bych popisek</div>Míšahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Ekosofie&diff=5873Diskuse:Ekosofie2008-12-08T21:29:45Z<p>Míša: Nová stránka: Připomínky skupiny A</p>
<hr />
<div>Připomínky skupiny A</div>Míšahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Sekund%C3%A1rn%C3%AD_produkce&diff=5872Diskuse:Sekundární produkce2008-12-08T21:24:44Z<p>Míša: Nová stránka: Připomínky skupiny A</p>
<hr />
<div>Připomínky skupiny A</div>Míšahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Anglick%C3%A1_filtrace&diff=5871Diskuse:Anglická filtrace2008-12-08T21:21:34Z<p>Míša: </p>
<hr />
<div>Připomínky skupiny C:<br />
<br />
Soulad textu s heslem je evidentní, autor se zaměřuje na anglickou filtraci, vzhledem k tomu, že uvádí, že se jedná o nejstarší typ, bylo by jistě zajímavé zmínit krátkou historii a uvést proč se jí vlastně říká anglická filtrace. Chybí zde odkaz na českou wikipedii, kde jsou popsány další typy filtrací, které se mohou vyskytovat. Možná by bylo vhodné zmínit, že se jedná o jiný typ filtrace než klasický, kdy tento proces nahrazuje celý proces úpravy vody a probíhají zde biologické procesy i mechanické čištění. Členění odstavců je srozumitelné a přehledné, v odstavci konstrukce a funkce by bylo vhodné přidat odkazy na bakterie, rozsivky atd. z české wikipedie. V odstavci použití by bylo zajímavé zmínit, do jaké míry je tato metoda používána a obecně pro jakou vodu (silně znečištěnou, slabě apod.) – pojem CHSK nemusí být běžnému uživateli znám. <br />
V textu chybí přesnější odkazy na literaturu, jsou uvedeny až v závěru a není z toho jasné, z čeho autor v jednotlivých odstavcích čerpal.<br />
Přes malé výše uvedené nedostatky je heslo zpracováno přehledně a srozumitelně. <br />
<br />
<br />
<br />
Připomínky Skupiny E (R):<br />
<br />
<br />
Připomínky Skupiny A</div>Míšahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Ramsarsk%C3%A1_%C3%BAmluva&diff=5870Diskuse:Ramsarská úmluva2008-12-08T21:15:47Z<p>Míša: </p>
<hr />
<div>Připomínky skupina A<br />
<br />
Připomínky skupina D<br />
<br />
Připomínky Skupiny E (R):</div>Míšahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Abys%C3%A1l&diff=5869Diskuse:Abysál2008-12-08T21:15:04Z<p>Míša: </p>
<hr />
<div>Připomínky Skupiny A<br />
<br />
Připomínky Skupiny B</div>Míšahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Abys%C3%A1l&diff=5868Diskuse:Abysál2008-12-08T21:14:27Z<p>Míša: </p>
<hr />
<div>Připomínky Skupiny B<br />
<br />
Připomínky Skupiny B</div>Míšahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Vod%C3%A1rensk%C3%BD_kal&diff=5867Diskuse:Vodárenský kal2008-12-08T20:52:02Z<p>Míša: </p>
<hr />
<div>Připomínky skupina A<br />
<br />
"Připomínky skupiny B: Jakub"<br />
---- <br />
'''Připomínky Skupiny E'''</div>Míšahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=REZZO&diff=5235REZZO2008-11-27T10:09:27Z<p>Míša: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
<br />
==Definice==<br />
REZZO- Registr [[emise|emisí]] a zdrojů [[Znečištění a ochrana ovzduší|znečištění ovzduší]] - eviduje zdroje ovzduší znečišťujících látek. Tyto zdroje jsou rozdělěny na stacionární a mobilní, přičemž stacionární jsou dělěny na kategorie podle velikosti a významu. Dílčí soubory REZZO 1-3 zahrnují stacionární zdroje, REZZO 4 mobilní.<br />
<br />
==Rozdělení zdrojů znečišťování ovzduší==<br />
<br />
*<b>REZZO 1</b> - velké stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW a zařízení zvlášť závažných technologických procesů. Jedná se hlavně o velké elektrárny, spalovny a další bodové zdroje. Sledují se jednotlivě.<br />
<br />
*<b>REZZO 2</b> - střední stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW, zařízení závažných technologických procesů, uhelné lomy a plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek. Sledují se jednotlivě.<br />
<br />
*<b>REZZO 3</b> - malé stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu, nižším než 0,2 MW zařízení technologických procesů, nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti, výrazně znečišťující ovzduší. Jedná se hlavně o pošné zdroje, sledují se hromadně. <br />
<br />
*<b>REZZO 4</b> - mobilní zdroje znečišťování<br />
pohyblivá zařízení se spalovacími nebo jinými motory, zejména silniční motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla<br />
[[Soubor:Cistota.jpg|right|]] <br />
==Organizace==<br />
Správou databáze REZZO je pověřen ČHMÚ. ČHMÚ zároveň provozuje Informační systém kvality ovzduší (ISKO), jehož je REZZO součástí. Potřebná data o velkých zdrojích [[emise|emisí]] se získávají za pomoci České inspekce životního prostředí (ČIŽP), přičemž výchozím informace pocházejí ze Souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší. Údaje o provozu malých zdrojů pocházejí od orgánů obcí, v případě chybějících údajů jsou odhadnuty modelově. ČHMÚ každoročně publikuje výslednou emisní bilanci zahrnující všechny typy zdrojů. <br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
ČHMÚ: Emisní bilance ČR http://www.chmi.cz/uoco/emise/embil/emise.html<br />
<br />
ENVIS- informační zdroje o životním prostředí http://envis.praha-mesto.cz<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
Znečištění ovzduší na české Wikipedii http://cs.wikipedia.org/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_ovzdu%C5%A1%C3%AD<br />
<br />
ČHMÚ: Úsek ochrany čistoty ovzduší http://www.chmu.cz/uoco/index.html<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina A]]</div>Míšahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=REZZO&diff=5233REZZO2008-11-27T10:06:30Z<p>Míša: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
<br />
==Definice==<br />
REZZO- Registr [[emise|emisí]] a zdrojů [[Znečištění a ochrana ovzduší|znečištění ovzduší]] - eviduje zdroje ovzduší znečišťujících látek. Tyto zdroje jsou rozdělěny na stacionární a mobilní, přičemž stacionární jsou dělěny na kategorie podle velikosti a významu. Dílčí soubory REZZO 1-3 zahrnují stacionární zdroje, REZZO 4 mobilní.<br />
<br />
==Rozdělení zdrojů znečišťování ovzduší==<br />
<br />
*<b>REZZO 1</b> - velké stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW a zařízení zvlášť závažných technologických procesů. Jedná se hlavně o velké elektrárny, spalovny a další bodové zdroje. Sledují se jednotlivě.<br />
<br />
*<b>REZZO 2</b> - střední stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW, zařízení závažných technologických procesů, uhelné lomy a plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek. Sledují se jednotlivě.<br />
<br />
*<b>REZZO 3</b> - malé stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu, nižším než 0,2 MW zařízení technologických procesů, nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti, výrazně znečišťující ovzduší. Jedná se hlavně o pošné zdroje, sledují se hromadně. <br />
<br />
*<b>REZZO 4</b> - mobilní zdroje znečišťování<br />
pohyblivá zařízení se spalovacími nebo jinými motory, zejména silniční motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla<br />
[[Soubor:Cistota.jpg|right|]] <br />
==Organizace==<br />
Správou databáze REZZO je pověřen ČHMÚ. ČHMÚ zároveň provozuje Informační systém kvality ovzduší (ISKO), jehož je REZZO součástí. Potřebná data o velkých zdrojích [[emise|emisí]] se získávají za pomoci České inspekce životního prostředí (ČIŽP), přičemž výchozím informace pocházejí ze Souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší. Údaje o provozu malých zdrojů pocházejí od orgánů obcí, v případě chybějících údajů jsou odhadnuty modelově.<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
ČHMÚ: Emisní bilance ČR http://www.chmi.cz/uoco/emise/embil/emise.html<br />
<br />
ENVIS- informační zdroje o životním prostředí http://envis.praha-mesto.cz<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
Znečištění ovzduší na české Wikipedii http://cs.wikipedia.org/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_ovzdu%C5%A1%C3%AD<br />
<br />
ČHMÚ: Úsek ochrany čistoty ovzduší http://www.chmu.cz/uoco/index.html<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina A]]</div>Míšahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=REZZO&diff=5228REZZO2008-11-27T10:00:42Z<p>Míša: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
<br />
==Definice==<br />
REZZO- Registr [[emise|emisí]] a zdrojů [[Znečištění a ochrana ovzduší|znečištění ovzduší]] - eviduje zdroje ovzduší znečišťujících látek. Tyto zdroje jsou rozdělěny na stacionární a mobilní, přičemž stacionární jsou dělěny na kategorie podle velikosti a významu. Dílčí soubory REZZO 1-3 zahrnují stacionární zdroje, REZZO 4 mobilní.<br />
<br />
==Rozdělení zdrojů znečišťování ovzduší==<br />
<br />
*<b>REZZO 1</b> - velké stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW a zařízení zvlášť závažných technologických procesů. Jedná se hlavně o velké elektrárny, spalovny a další bodové zdroje. Sledují se jednotlivě.<br />
<br />
*<b>REZZO 2</b> - střední stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW, zařízení závažných technologických procesů, uhelné lomy a plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek. Sledují se jednotlivě.<br />
<br />
*<b>REZZO 3</b> - malé stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu, nižším než 0,2 MW zařízení technologických procesů, nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti, výrazně znečišťující ovzduší. Jedná se hlavně o pošné zdroje, sledují se hromadně. <br />
<br />
*<b>REZZO 4</b> - mobilní zdroje znečišťování<br />
pohyblivá zařízení se spalovacími nebo jinými motory, zejména silniční motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla<br />
[[Soubor:Cistota.jpg|right|]] <br />
==Organizace==<br />
Správou databáze REZZO je pověřen ČHMÚ. ČHMÚ zároveň provozuje Informační systém kvality ovzduší (ISKO), jehož je REZZO součástí. Potřebná data o zdrojích [[emise|emisí]] se získávají za pomoci České inspekce životního prostředí (ČIŽP)<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
ČHMÚ: Emisní bilance ČR http://www.chmi.cz/uoco/emise/embil/oez97/97embil.html<br />
<br />
ENVIS- informační zdroje o životním prostředí http://envis.praha-mesto.cz<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
Znečištění ovzduší na české Wikipedii http://cs.wikipedia.org/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_ovzdu%C5%A1%C3%AD<br />
<br />
ČHMÚ: Úsek ochrany čistoty ovzduší http://www.chmu.cz/uoco/index.html<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina A]]</div>Míšahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=REZZO&diff=5227REZZO2008-11-27T09:59:46Z<p>Míša: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
<br />
==Definice==<br />
REZZO- Registr [[emise|emisí]] a zdrojů [[Znečištění a ochrana ovzduší|znečištění ovzduší]] - eviduje zdroje ovzduší znečišťujících látek. Tyto zdroje jsou rozdělěny na stacionární a mobilní, přičemž stacionární jsou dělěny na kategorie podle velikosti a významu. Dílčí soubory REZZO 1-3 zahrnují stacionární zdroje, REZZO 4 mobilní.<br />
<br />
==Rozdělení zdrojů znečišťování ovzduší==<br />
<br />
*<b>REZZO 1</b> - velké stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW a zařízení zvlášť závažných technologických procesů. Jedná se hlavně o velké elektrárny, spalovny a další bodové zdroje. Sledují se jednotlivě.<br />
<br />
*<b>REZZO 2</b> - střední stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW, zařízení závažných technologických procesů, uhelné lomy a plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek. Sledují se jednotlivě.<br />
<br />
*<b>REZZO 3</b> - malé stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu, nižším než 0,2 MW zařízení technologických procesů, nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti, výrazně znečišťující ovzduší. Jedná se hlavně o pošné zdroje, sledují se hromadně. <br />
<br />
*<b>REZZO 4</b> - mobilní zdroje znečišťování<br />
pohyblivá zařízení se spalovacími nebo jinými motory, zejména silniční motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla<br />
[[Soubor:Cistota.jpg|right|]] <br />
==Organizace==<br />
Správou databáze REZZO je pověřen ČHMÚ. ČHMÚ zároveň provozuje Informační systém kvality ovzduší (ISKO), jehož je REZZO součástí. Potřebná data o zdrojích [[emise|emisí]] se získávají za pomoci České inspekce životního prostředí (ČIŽP)<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
ČHMÚ: Emisní bilance ČR http://www.chmi.cz/uoco/emise/embil/oez97/97embil.html<br />
<br />
ENVIS- informační zdroje o životním prostředí http://envis.praha-mesto.cz<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
Znečištění ovzduši na české Wikipedii http://cs.wikipedia.org/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_ovzdu%C5%A1%C3%AD<br />
<br />
ČHMÚ: Úsek ochrany čistoty ovzduší http://www.chmu.cz/uoco/index.html<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina A]]</div>Míšahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=REZZO&diff=5224REZZO2008-11-27T09:57:52Z<p>Míša: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
<br />
==Definice==<br />
REZZO- Registr [[emise|emisí]] a zdrojů [[Znečištění a ochrana ovzduší|znečištění ovzduší]] - eviduje zdroje ovzduší znečišťujících látek. Tyto zdroje jsou rozdělěny na stacionární a mobilní, přičemž stacionární jsou dělěny na kategorie podle velikosti a významu. Dílčí soubory REZZO 1-3 zahrnují stacionární zdroje, REZZO 4 mobilní.<br />
<br />
==Rozdělení zdrojů znečišťování ovzduší==<br />
<br />
*REZZO 1 - velké stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW a zařízení zvlášť závažných technologických procesů. Jedná se hlavně o velké elektrárny, spalovny a další bodové zdroje. Sledují se jednotlivě.<br />
<br />
*REZZO 2 - střední stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW, zařízení závažných technologických procesů, uhelné lomy a plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek. Sledují se jednotlivě.<br />
<br />
*REZZO 3 - malé stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu, nižším než 0,2 MW zařízení technologických procesů, nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti, výrazně znečišťující ovzduší. Jedná se hlavně o pošné zdroje, sledují se hromadně. <br />
<br />
*REZZO 4 - mobilní zdroje znečišťování<br />
pohyblivá zařízení se spalovacími nebo jinými motory, zejména silniční motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla<br />
[[Soubor:Cistota.jpg|right|]] <br />
==Organizace==<br />
Správou databáze REZZO je pověřen ČHMÚ. ČHMÚ zároveň provozuje Informační systém kvality ovzduší (ISKO), jehož je REZZO součástí. Potřebná data o zdrojích [[emise|emisí]] se získávají za pomoci České inspekce životního prostředí (ČIŽP)<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
ČHMÚ: Emisní bilance ČR http://www.chmi.cz/uoco/emise/embil/oez97/97embil.html<br />
<br />
ENVIS- informační zdroje o životním prostředí http://envis.praha-mesto.cz<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
Znečištění ovzduši na české Wikipedii http://cs.wikipedia.org/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_ovzdu%C5%A1%C3%AD<br />
<br />
ČHMÚ: Úsek ochrany čistoty ovzduší http://www.chmu.cz/uoco/index.html<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina A]]</div>Míšahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Cistota.jpg&diff=5220Soubor:Cistota.jpg2008-11-27T09:56:21Z<p>Míša: </p>
<hr />
<div></div>Míšahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=REZZO&diff=5216REZZO2008-11-27T09:53:16Z<p>Míša: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
<br />
==Definice==<br />
REZZO- Registr [[emise|emisí]] a zdrojů [[Znečištění a ochrana ovzduší|znečištění ovzduší]] - eviduje zdroje ovzduší znečišťujících látek. Tyto zdroje jsou rozdělěny na stacionární a mobilní, přičemž stacionární jsou dělěny na kategorie podle velikosti a významu. Dílčí soubory REZZO 1-3 zahrnují stacionární zdroje, REZZO 4 mobilní.<br />
<br />
==Rozdělení zdrojů znečišťování ovzduší==<br />
<br />
*REZZO 1 - velké stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW a zařízení zvlášť závažných technologických procesů. Jedná se hlavně o velké elektrárny, spalovny a další bodové zdroje. Sledují se jednotlivě.<br />
<br />
*REZZO 2 - střední stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW, zařízení závažných technologických procesů, uhelné lomy a plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek. Sledují se jednotlivě.<br />
<br />
*REZZO 3 - malé stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu, nižším než 0,2 MW zařízení technologických procesů, nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti, výrazně znečišťující ovzduší. Jedná se hlavně o pošné zdroje, sledují se hromadně. <br />
<br />
*REZZO 4 - mobilní zdroje znečišťování<br />
pohyblivá zařízení se spalovacími nebo jinými motory, zejména silniční motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla<br />
<br />
==Organizace==<br />
Správou databáze REZZO je pověřen ČHMÚ. ČHMÚ zároveň provozuje Informační systém kvality ovzduší (ISKO), jehož je REZZO součástí. Potřebná data o zdrojích [[emise|emisí]] se získávají za pomoci České inspekce životního prostředí (ČIŽP)<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
ČHMÚ: Emisní bilance ČR http://www.chmi.cz/uoco/emise/embil/oez97/97embil.html<br />
<br />
ENVIS- informační zdroje o životním prostředí http://envis.praha-mesto.cz<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
Znečištění ovzduši na české Wikipedii http://cs.wikipedia.org/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_ovzdu%C5%A1%C3%AD<br />
<br />
ČHMÚ: Úsek ochrany čistoty ovzduší http://www.chmu.cz/uoco/index.html<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina A]]</div>Míšahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=REZZO&diff=5204REZZO2008-11-27T09:45:57Z<p>Míša: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
<br />
==Definice==<br />
REZZO- Registr [[emise|emisí]] a zdrojů [[Znečištění a ochrana ovzduší|znečištění ovzduší]] - eviduje zdroje ovzduší znečišťujících látek. Tyto zdroje jsou rozdělěny na stacionární a mobilní, přičemž stacionární jsou dělěny na kategorie podle velikosti a významu. Dílčí soubory REZZO 1-3 zahrnují stacionární zdroje, REZZO 4 mobilní.<br />
<br />
==Rozdělení zdrojů znečišťování ovzduší==<br />
<br />
*REZZO 1 - velké stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW a zařízení zvlášť závažných technologických procesů. Jedná se hlavně o velké elektrárny, spalovny a další bodové zdroje. Sledují se jednotlivě.<br />
<br />
*REZZO 2 - střední stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW, zařízení závažných technologických procesů, uhelné lomy a plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek. Sledují se jednotlivě.<br />
<br />
*REZZO 3 - malé stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu, nižším než 0,2 MW zařízení technologických procesů, nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti, výrazně znečišťující ovzduší. Jedná se hlavně o pošné zdroje, sledují se hromadně. <br />
<br />
*REZZO 4 - mobilní zdroje znečišťování<br />
pohyblivá zařízení se spalovacími nebo jinými motory, zejména silniční motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla<br />
<br />
==Organizace==<br />
Správou databáze REZZO je pověřen ČHMÚ. ČHMÚ zároveň provozuje Informační systém kvality ovzduší (ISKO), jehož je REZZO součástí. Potřebná data o zdrojích [[emise|emisí]] se získávají za pomoci České inspekce životního prostředí (ČIŽP)<br />
<br />
== Témata ==<br />
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.<br />
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br />
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
ČHMÚ: Emisní bilance ČR http://www.chmi.cz/uoco/emise/embil/oez97/97embil.html<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
Znečištění ovzduši na české Wikipedii http://cs.wikipedia.org/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_ovzdu%C5%A1%C3%AD<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina A]]</div>Míšahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=REZZO&diff=5200REZZO2008-11-27T09:37:42Z<p>Míša: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
<br />
==Definice==<br />
REZZO- Registr emisí a zdrojů znečištění ovzduší - eviduje zdroje ovzduší znečišťujících látek. Tyto zdroje jsou rozdělěny na stacionární a mobilní, přičemž stacionární jsou dělěny na kategorie podle velikosti a významu. Dílčí soubory REZZO 1-3 zahrnují stacionární zdroje, REZZO 4 mobilní.<br />
<br />
==Rozdělení zdrojů znečišťování ovzduší==<br />
<br />
*REZZO 1 - velké stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW a zařízení zvlášť závažných technologických procesů. Jedná se hlavně o velké elektrárny, spalovny a další bodové zdroje. Sledují se jednotlivě.<br />
<br />
*REZZO 2 - střední stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW, zařízení závažných technologických procesů, uhelné lomy a plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek. Sledují se jednotlivě.<br />
<br />
*REZZO 3 - malé stacionární zdroje znečišťování<br />
stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu, nižším než 0,2 MW zařízení technologických procesů, nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti, výrazně znečišťující ovzduší. Jedná se hlavně o pošné zdroje, sledují se hromadně. <br />
<br />
*REZZO 4 - mobilní zdroje znečišťování<br />
pohyblivá zařízení se spalovacími nebo jinými motory, zejména silniční motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla<br />
<br />
==Organizace==<br />
Správou databáze REZZO je pověřen ČHMÚ. ČHMÚ zároveň provozuje Informační systém kvality ovzduší (ISKO), jehož je REZZO součástí. Potřebná data o zdrojích se získávají za pomoci České inspekce životního prostředí (ČIŽP)<br />
<br />
== Témata ==<br />
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.<br />
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br />
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
ČHMÚ: Emisní bilance ČR http://www.chmi.cz/uoco/emise/embil/oez97/97embil.html<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br />
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina A]]</div>Míša