https://www.enviwiki.cz/w/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=Kocanj 2026-05-08T16:05:19Z Příspěvky MediaWiki 1.43.0 https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Biobutanol&diff=7898 2009-02-03T10:34:42Z

<p>Kocanj: /* Technologie výroby */</p> <hr /> <div>[[Soubor:Biobutanol.jpg|right|Schéma produkce a využití biopaliv]]<br /> <br /> <br /> <br /> == '''Úvod''' ==<br /> Biobutanol je butanol, který je produkován dvoustupňovým kvasným procesem z [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy] upravenými kvasinkami ''Clostridium tyrobutyricum'' a ''Clostridium acetobutylicum''.<br /> <br /> <br /> == '''Vlastnosti''' ==<br /> Butanol (butanol-1 či n-butanol, C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH) je alkohol, obsahující čtyři uhlíky a průmyslově se vyrábí hydratací butanu.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.<br /> &lt;/ref&gt; Butanol má výhřevnost větší než etanol a srovnatelnou s motorovým benzínem. Používá se jako ředidlo a průmyslově se vyrábí hydratací butanu. Jeho produkce dosahuje přes 14 mil. hektolitrů ročně.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Biobutanol se může přimíchávat do motorových [[fosilní paliva|fosilních paliv]] v širokém poměru. Butanol je mnohem méně těkavý než etanol nebo [[motorový benzín]]. Nedochází tedy k odparu během teplejšího počasí. Také jeho korozivní vlastnosti jsou mnohem menší než u lihu.&lt;ref name=&quot;BioEnergywiky&quot;&gt;BIOENERGYWIKY, Biobutanol. Dostupné z WWW: &lt;http://www.bioenergywiki.net/index.php/Biobutanol&gt;.&lt;/ref&gt; Biobutanol také nepohlcuje vodu jako [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biolíh biolíh], bod mrazu je -89°C, a proto je možné pro jeho přepravu a skladování použít stávající zařízení.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Dá se mísit s benzínem od 10 do 99% a lze jej využít i jako čisté stoprocentní palivo. V Evropě se přidává 10 obj. % butanolu do benzínu, v USA 11,5 obj. %, výhledově až 16 obj. % aniž by se musely modifikovat motory. Zaznívají i názory, že se může přidávat do [[dieselové palivo|dieselového paliva]].&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Technologie výroby''' ==<br /> V technologii výroby se uplatňují nové kultury mikroorganismů. Nový druh mikroorganismu ve fermentovaném roztoku působí nejen při vyšší koncentraci butanolu, ale umožňuje vyrábět především butanol. Jedná se o zcela nové kvasinky ''Clostridium tyrobutyricum'' a nově vyšlechtěné ''Clostridium acetobutylicum'', které zajišťují optimální produkci butanolu a výtěžnost z glukózy přes 40%. První kmen přeměňuje glukózu na vodík a kyselinu máselnou a druhý poskytuje z kyseliny butanol.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.<br /> &lt;/ref&gt; Rovnice procesu jsou následující&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;:&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;1. C&lt;sub&gt;6&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;12&lt;/sub&gt;O&lt;sub&gt;6&lt;/sub&gt;→C&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;7&lt;/sub&gt;COOH+2CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;+2H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;<br /> 2. C&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;7&lt;/sub&gt;COOH+2H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;→C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O&lt;br /&gt;<br /> [[Soubor:Biobutanol-sladky.JPG|right|Schéma výroby]]<br /> &lt;br /&gt;<br /> Výroba je kontinuální a probíhá ve dvou fermentorech propojených čerpadlem a potrubím a dále je zde zařízení pro oddělování butanolu z reakční směsi. Stručný technologický postup je následující:<br /> &lt;br /&gt;-suché či mokré mletí obilnin, sterilizace<br /> &lt;br /&gt;-přeměna biomasy na zkvasitelné cukry<br /> &lt;br /&gt;-fermentační reakce za pomoci kvasinek ''Clostiridium tyrorobutyricum'' v 1. fermentoru na máselnou kyselinu<br /> &lt;br /&gt;-přečerpání reakční směsi do druhého fermentoru<br /> &lt;br /&gt;-fermentace kyseliny máselné kvasinkami ''Clostridium tyrobutyricum'' na butanol<br /> &lt;br /&gt;-oddělení horkých plynů, adsorpce, desorbce, kondenzace, odstřeďování<br /> &lt;br /&gt;-destilace směsi butanolu s 10% vody&lt;br /&gt;<br /> <br /> Výsledkem fermentace je tedy kyselina máselná, která je přeměněna na butanol, vodík, oxid uhličitý a voda.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Celkový výtěžek butanolu je ve srovnání s etanolem vyšší, ze l00 kg kukuřice se vyrobí až 38 litrů butanolu, což je lepší výsledek než u etanolu a navíc vzniká i vodík, který je energeticky využitelný. Jelikož technologie výroby biobutanolu se v mnohém podobá technologii výroby biolihu, bude možno využít stávající zařízení na biolíh i při výrobě biobutanolu. Doposud využívaným tzv. ABE (Aceton-Butanol-Etanol) fermentačním procesem vzniká také aceton (28 %) a etanol (14 %).&lt;ref name=&quot;BioEnergywiky&quot;&gt;BIOENERGYWIKY, Biobutanol. Dostupné z WWW: &lt;http://www.bioenergywiki.net/index.php/Biobutanol&gt;.&lt;/ref&gt; V tomto novém technologickém postupu aceton a etanol nevznikají a výtěžnost butanolu je vyšší. Kukuřice zpracovaná na biobutanol poskytuje až o 42 % více energie než při fermentaci na biolíh.&lt;ref name=&quot;Abušinov&quot;&gt;ABUŠINOV, Alexandr: Biobutanol - přinese průlom v biopalivech? [cit. 2006-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.enviweb.cz/?env=energie_archiv_gaedb&gt;.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> Jako &quot;druhá generace&quot; biobutanolu přijde biobutanol produkovaný novým biotechnologickým procesem, s vyšším stupněm přeměny pomocí [[biokatalyzátor|biokatalyzátoru]]. Uvedení do provozu v USA se předpokládá v roce 2010. Jako suroviny se používá řepa, cukrová třtina, kukuřice a dále se mluví o využití pšenice a rostlinného odpadu- sláma, tráva, dřevo. Při spalování biobutanolu nevznikají emise oxidů síry a dusíku, oxidu uhelnatého a uhlovodíků. Studie analýzou [[Well-to-Wheel Life Cycle Analysis]] prokázala, že produkce emisí je u biobutanolu od přípravy pole po jízdu nejen nižší než u ropných paliv od těžby po jízdu, ale i proti biolihu.&lt;ref name=&quot;Abušinov&quot;&gt;ABUŠINOV, Alexandr: Biobutanol - přinese průlom v biopalivech? [cit. 2006-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.enviweb.cz/?env=energie_archiv_gaedb&gt;.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> == '''Zdroje''' ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Odkazy''' ==<br /> <br /> <br /> === '''Související odkazy''' ===<br /> *[[Biopaliva]]<br /> *[[Bioetanol]]<br /> *[[Biomasa]]<br /> *[[Obnovitelné zdroje energie]]<br /> <br /> <br /> === '''Externí odkazy''' ===<br /> *[http://www.alternativni-zdroje.cz Alternativní zdroje energie - výroba energie z biomasy]<br /> <br /> *[http://www.ars.usda.gov/is/AR/archive/oct08/fuel1008.pdf Banking on Biobutanol]<br /> <br /> *[[wikipedia:en:Biobutanol|Biobutanol v anglické Wikipedii]]<br /> <br /> *[http://www.aiche.org/uploadedFiles/SBE/MemberCenter/0808S4.PDF Biobutanol- A replacement for bioethanol?]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Biol%C3%ADh| Biolíh na české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Biopaliva|Biomasa na české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:en:Biofuel|Biopaliva v anglické Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Kapalné biopalivo|Kapalná biopaliva v české Wikipedii]]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Kocanj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Biobutanol&diff=7897 2009-02-03T10:33:57Z

<p>Kocanj: </p> <hr /> <div>[[Soubor:Biobutanol.jpg|right|Schéma produkce a využití biopaliv]]<br /> <br /> <br /> <br /> == '''Úvod''' ==<br /> Biobutanol je butanol, který je produkován dvoustupňovým kvasným procesem z [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy] upravenými kvasinkami ''Clostridium tyrobutyricum'' a ''Clostridium acetobutylicum''.<br /> <br /> <br /> == '''Vlastnosti''' ==<br /> Butanol (butanol-1 či n-butanol, C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH) je alkohol, obsahující čtyři uhlíky a průmyslově se vyrábí hydratací butanu.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.<br /> &lt;/ref&gt; Butanol má výhřevnost větší než etanol a srovnatelnou s motorovým benzínem. Používá se jako ředidlo a průmyslově se vyrábí hydratací butanu. Jeho produkce dosahuje přes 14 mil. hektolitrů ročně.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Biobutanol se může přimíchávat do motorových [[fosilní paliva|fosilních paliv]] v širokém poměru. Butanol je mnohem méně těkavý než etanol nebo [[motorový benzín]]. Nedochází tedy k odparu během teplejšího počasí. Také jeho korozivní vlastnosti jsou mnohem menší než u lihu.&lt;ref name=&quot;BioEnergywiky&quot;&gt;BIOENERGYWIKY, Biobutanol. Dostupné z WWW: &lt;http://www.bioenergywiki.net/index.php/Biobutanol&gt;.&lt;/ref&gt; Biobutanol také nepohlcuje vodu jako [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biolíh biolíh], bod mrazu je -89°C, a proto je možné pro jeho přepravu a skladování použít stávající zařízení.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Dá se mísit s benzínem od 10 do 99% a lze jej využít i jako čisté stoprocentní palivo. V Evropě se přidává 10 obj. % butanolu do benzínu, v USA 11,5 obj. %, výhledově až 16 obj. % aniž by se musely modifikovat motory. Zaznívají i názory, že se může přidávat do [[dieselové palivo|dieselového paliva]].&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Technologie výroby''' ==<br /> V technologii výroby se uplatňují nové kultury mikroorganismů. Nový druh mikroorganismu ve fermentovaném roztoku působí nejen při vyšší koncentraci butanolu, ale umožňuje vyrábět především butanol. Jedná se o zcela nové kvasinky ''Clostridium tyrobutyricum'' a nově vyšlechtěné ''Clostridium acetobutylicum'', které zajišťují optimální produkci butanolu a výtěžnost z glukózy přes 40%. První kmen přeměňuje glukózu na vodík a kyselinu máselnou a druhý poskytuje z kyseliny butanol.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.<br /> &lt;/ref&gt; Rovnice procesu jsou následující&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;:&lt;br /&gt; 1. C&lt;sub&gt;6&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;12&lt;/sub&gt;O&lt;sub&gt;6&lt;/sub&gt;→C&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;7&lt;/sub&gt;COOH+2CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;+2H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;<br /> 2. C&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;7&lt;/sub&gt;COOH+2H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;→C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O&lt;br /&gt;<br /> [[Soubor:Biobutanol-sladky.JPG|right|Schéma výroby]]<br /> &lt;br /&gt;<br /> Výroba je kontinuální a probíhá ve dvou fermentorech propojených čerpadlem a potrubím a dále je zde zařízení pro oddělování butanolu z reakční směsi. Stručný technologický postup je následující:<br /> &lt;br /&gt;-suché či mokré mletí obilnin, sterilizace<br /> &lt;br /&gt;-přeměna biomasy na zkvasitelné cukry<br /> &lt;br /&gt;-fermentační reakce za pomoci kvasinek ''Clostiridium tyrorobutyricum'' v 1. fermentoru na máselnou kyselinu<br /> &lt;br /&gt;-přečerpání reakční směsi do druhého fermentoru<br /> &lt;br /&gt;-fermentace kyseliny máselné kvasinkami ''Clostridium tyrobutyricum'' na butanol<br /> &lt;br /&gt;-oddělení horkých plynů, adsorpce, desorbce, kondenzace, odstřeďování<br /> &lt;br /&gt;-destilace směsi butanolu s 10% vody&lt;br /&gt;<br /> <br /> Výsledkem fermentace je tedy kyselina máselná, která je přeměněna na butanol, vodík, oxid uhličitý a voda.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Celkový výtěžek butanolu je ve srovnání s etanolem vyšší, ze l00 kg kukuřice se vyrobí až 38 litrů butanolu, což je lepší výsledek než u etanolu a navíc vzniká i vodík, který je energeticky využitelný. Jelikož technologie výroby biobutanolu se v mnohém podobá technologii výroby biolihu, bude možno využít stávající zařízení na biolíh i při výrobě biobutanolu. Doposud využívaným tzv. ABE (Aceton-Butanol-Etanol) fermentačním procesem vzniká také aceton (28 %) a etanol (14 %).&lt;ref name=&quot;BioEnergywiky&quot;&gt;BIOENERGYWIKY, Biobutanol. Dostupné z WWW: &lt;http://www.bioenergywiki.net/index.php/Biobutanol&gt;.&lt;/ref&gt; V tomto novém technologickém postupu aceton a etanol nevznikají a výtěžnost butanolu je vyšší. Kukuřice zpracovaná na biobutanol poskytuje až o 42 % více energie než při fermentaci na biolíh.&lt;ref name=&quot;Abušinov&quot;&gt;ABUŠINOV, Alexandr: Biobutanol - přinese průlom v biopalivech? [cit. 2006-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.enviweb.cz/?env=energie_archiv_gaedb&gt;.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> Jako &quot;druhá generace&quot; biobutanolu přijde biobutanol produkovaný novým biotechnologickým procesem, s vyšším stupněm přeměny pomocí [[biokatalyzátor|biokatalyzátoru]]. Uvedení do provozu v USA se předpokládá v roce 2010. Jako suroviny se používá řepa, cukrová třtina, kukuřice a dále se mluví o využití pšenice a rostlinného odpadu- sláma, tráva, dřevo. Při spalování biobutanolu nevznikají emise oxidů síry a dusíku, oxidu uhelnatého a uhlovodíků. Studie analýzou [[Well-to-Wheel Life Cycle Analysis]] prokázala, že produkce emisí je u biobutanolu od přípravy pole po jízdu nejen nižší než u ropných paliv od těžby po jízdu, ale i proti biolihu.&lt;ref name=&quot;Abušinov&quot;&gt;ABUŠINOV, Alexandr: Biobutanol - přinese průlom v biopalivech? [cit. 2006-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.enviweb.cz/?env=energie_archiv_gaedb&gt;.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> == '''Zdroje''' ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Odkazy''' ==<br /> <br /> <br /> === '''Související odkazy''' ===<br /> *[[Biopaliva]]<br /> *[[Bioetanol]]<br /> *[[Biomasa]]<br /> *[[Obnovitelné zdroje energie]]<br /> <br /> <br /> === '''Externí odkazy''' ===<br /> *[http://www.alternativni-zdroje.cz Alternativní zdroje energie - výroba energie z biomasy]<br /> <br /> *[http://www.ars.usda.gov/is/AR/archive/oct08/fuel1008.pdf Banking on Biobutanol]<br /> <br /> *[[wikipedia:en:Biobutanol|Biobutanol v anglické Wikipedii]]<br /> <br /> *[http://www.aiche.org/uploadedFiles/SBE/MemberCenter/0808S4.PDF Biobutanol- A replacement for bioethanol?]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Biol%C3%ADh| Biolíh na české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Biopaliva|Biomasa na české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:en:Biofuel|Biopaliva v anglické Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Kapalné biopalivo|Kapalná biopaliva v české Wikipedii]]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Kocanj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Biobutanol&diff=7896 2009-02-03T10:32:14Z

<p>Kocanj: </p> <hr /> <div>[[Soubor:Biobutanol.jpg|right|Schéma produkce a využití biopaliv]]<br /> <br /> <br /> <br /> == '''Úvod''' ==<br /> Biobutanol je butanol, který je produkován dvoustupňovým kvasným procesem z [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy] upravenými kvasinkami ''Clostridium tyrobutyricum'' a ''Clostridium acetobutylicum''.<br /> <br /> <br /> == '''Vlastnosti''' ==<br /> Butanol (butanol-1 či n-butanol, C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH) je alkohol, obsahující čtyři uhlíky a průmyslově se vyrábí hydratací butanu.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.<br /> &lt;/ref&gt; Butanol má výhřevnost větší než etanol a srovnatelnou s motorovým benzínem. Používá se jako ředidlo a průmyslově se vyrábí hydratací butanu. Jeho produkce dosahuje přes 14 mil. hektolitrů ročně.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Biobutanol se může přimíchávat do motorových [[fosilní paliva|fosilních paliv]] v širokém poměru. Butanol je mnohem méně těkavý než etanol nebo [[motorový benzín]]. Nedochází tedy k odparu během teplejšího počasí. Také jeho korozivní vlastnosti jsou mnohem menší než u lihu.&lt;ref name=&quot;BioEnergywiky&quot;&gt;BIOENERGYWIKY, Biobutanol. Dostupné z WWW: &lt;http://www.bioenergywiki.net/index.php/Biobutanol&gt;.&lt;/ref&gt; Biobutanol také nepohlcuje vodu jako [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biolíh biolíh], bod mrazu je -89°C, a proto je možné pro jeho přepravu a skladování použít stávající zařízení.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Dá se mísit s benzínem od 10 do 99% a lze jej využít i jako čisté stoprocentní palivo. V Evropě se přidává 10 obj. % butanolu do benzínu, v USA 11,5 obj. %, výhledově až 16 obj. % aniž by se musely modifikovat motory. Zaznívají i názory, že se může přidávat do [[dieselové palivo|dieselového paliva]].&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Technologie výroby''' ==<br /> V technologii výroby se uplatňují nové kultury mikroorganismů. Nový druh mikroorganismu ve fermentovaném roztoku působí nejen při vyšší koncentraci butanolu, ale umožňuje vyrábět především butanol. Jedná se o zcela nové kvasinky ''Clostridium tyrobutyricum'' a nově vyšlechtěné ''Clostridium acetobutylicum'', které zajišťují optimální produkci butanolu a výtěžnost z glukózy přes 40%. První kmen přeměňuje glukózu na vodík a kyselinu máselnou a druhý poskytuje z kyseliny butanol.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.<br /> &lt;/ref&gt; Rovnice procesu je následující&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;:&lt;br /&gt; C&lt;sub&gt;6&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;12&lt;/sub&gt;O&lt;sub&gt;6&lt;/sub&gt;→C&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;7&lt;/sub&gt;COOH+2CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;+2H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; &lt;br /&gt;<br /> C&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;7&lt;/sub&gt;COOH+2H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;→C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O &lt;br /&gt;<br /> [[Soubor:Biobutanol-sladky.JPG|right|Schéma výroby]]<br /> &lt;br /&gt;<br /> Výroba je kontinuální a probíhá ve dvou fermentorech propojených čerpadlem a potrubím a dále je zde zařízení pro oddělování butanolu z reakční směsi. Stručný technologický postup je následující:<br /> &lt;br /&gt;-suché či mokré mletí obilnin, sterilizace<br /> &lt;br /&gt;-přeměna biomasy na zkvasitelné cukry<br /> &lt;br /&gt;-fermentační reakce za pomoci kvasinek ''Clostiridium tyrorobutyricum'' v 1. fermentoru na máselnou kyselinu<br /> &lt;br /&gt;-přečerpání reakční směsi do druhého fermentoru<br /> &lt;br /&gt;-fermentace kyseliny máselné kvasinkami ''Clostridium tyrobutyricum'' na butanol<br /> &lt;br /&gt;-oddělení horkých plynů, adsorpce, desorbce, kondenzace, odstřeďování<br /> &lt;br /&gt;-destilace směsi butanolu s 10% vody&lt;br /&gt;<br /> <br /> Výsledkem fermentace je tedy kyselina máselná, která je přeměněna na butanol, vodík, oxid uhličitý a voda.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Celkový výtěžek butanolu je ve srovnání s etanolem vyšší, ze l00 kg kukuřice se vyrobí až 38 litrů butanolu, což je lepší výsledek než u etanolu a navíc vzniká i vodík, který je energeticky využitelný. Jelikož technologie výroby biobutanolu se v mnohém podobá technologii výroby biolihu, bude možno využít stávající zařízení na biolíh i při výrobě biobutanolu. Doposud využívaným tzv. ABE (Aceton-Butanol-Etanol) fermentačním procesem vzniká také aceton (28 %) a etanol (14 %).&lt;ref name=&quot;BioEnergywiky&quot;&gt;BIOENERGYWIKY, Biobutanol. Dostupné z WWW: &lt;http://www.bioenergywiki.net/index.php/Biobutanol&gt;.&lt;/ref&gt; V tomto novém technologickém postupu aceton a etanol nevznikají a výtěžnost butanolu je vyšší. Kukuřice zpracovaná na biobutanol poskytuje až o 42 % více energie než při fermentaci na biolíh.&lt;ref name=&quot;Abušinov&quot;&gt;ABUŠINOV, Alexandr: Biobutanol - přinese průlom v biopalivech? [cit. 2006-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.enviweb.cz/?env=energie_archiv_gaedb&gt;.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> Jako &quot;druhá generace&quot; biobutanolu přijde biobutanol produkovaný novým biotechnologickým procesem, s vyšším stupněm přeměny pomocí [[biokatalyzátor|biokatalyzátoru]]. Uvedení do provozu v USA se předpokládá v roce 2010. Jako suroviny se používá řepa, cukrová třtina, kukuřice a dále se mluví o využití pšenice a rostlinného odpadu- sláma, tráva, dřevo. Při spalování biobutanolu nevznikají emise oxidů síry a dusíku, oxidu uhelnatého a uhlovodíků. Studie analýzou [[Well-to-Wheel Life Cycle Analysis]] prokázala, že produkce emisí je u biobutanolu od přípravy pole po jízdu nejen nižší než u ropných paliv od těžby po jízdu, ale i proti biolihu.&lt;ref name=&quot;Abušinov&quot;&gt;ABUŠINOV, Alexandr: Biobutanol - přinese průlom v biopalivech? [cit. 2006-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.enviweb.cz/?env=energie_archiv_gaedb&gt;.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> == '''Zdroje''' ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Odkazy''' ==<br /> <br /> <br /> === '''Související odkazy''' ===<br /> *[[Biopaliva]]<br /> *[[Bioetanol]]<br /> *[[Biomasa]]<br /> *[[Obnovitelné zdroje energie]]<br /> <br /> <br /> === '''Externí odkazy''' ===<br /> *[http://www.alternativni-zdroje.cz Alternativní zdroje energie - výroba energie z biomasy]<br /> <br /> *[http://www.ars.usda.gov/is/AR/archive/oct08/fuel1008.pdf Banking on Biobutanol]<br /> <br /> *[[wikipedia:en:Biobutanol|Biobutanol v anglické Wikipedii]]<br /> <br /> *[http://www.aiche.org/uploadedFiles/SBE/MemberCenter/0808S4.PDF Biobutanol- A replacement for bioethanol?]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Biol%C3%ADh| Biolíh na české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Biopaliva|Biomasa na české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:en:Biofuel|Biopaliva v anglické Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Kapalné biopalivo|Kapalná biopaliva v české Wikipedii]]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Kocanj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Biobutanol&diff=7895 2009-02-03T10:29:31Z

<p>Kocanj: </p> <hr /> <div>[[Soubor:Biobutanol.jpg|right|Schéma produkce a využití biopaliv]]<br /> <br /> <br /> <br /> == '''Úvod''' ==<br /> Biobutanol je butanol, který je produkován dvoustupňovým kvasným procesem z [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy] upravenými kvasinkami ''Clostridium tyrobutyricum'' a ''Clostridium acetobutylicum''.<br /> <br /> <br /> == '''Vlastnosti''' ==<br /> Butanol (butanol-1 či n-butanol, C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH) je alkohol, obsahující čtyři uhlíky a průmyslově se vyrábí hydratací butanu.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.<br /> &lt;/ref&gt; Butanol má výhřevnost větší než etanol a srovnatelnou s motorovým benzínem. Používá se jako ředidlo a průmyslově se vyrábí hydratací butanu. Jeho produkce dosahuje přes 14 mil. hektolitrů ročně.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Biobutanol se může přimíchávat do motorových [[fosilní paliva|fosilních paliv]] v širokém poměru. Butanol je mnohem méně těkavý než etanol nebo [[motorový benzín]]. Nedochází tedy k odparu během teplejšího počasí. Také jeho korozivní vlastnosti jsou mnohem menší než u lihu.&lt;ref name=&quot;BioEnergywiky&quot;&gt;BIOENERGYWIKY, Biobutanol. Dostupné z WWW: &lt;http://www.bioenergywiki.net/index.php/Biobutanol&gt;.&lt;/ref&gt; Biobutanol také nepohlcuje vodu jako [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biolíh biolíh], bod mrazu je -89°C, a proto je možné pro jeho přepravu a skladování použít stávající zařízení.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Dá se mísit s benzínem od 10 do 99% a lze jej využít i jako čisté stoprocentní palivo. V Evropě se přidává 10 obj. % butanolu do benzínu, v USA 11,5 obj. %, výhledově až 16 obj. % aniž by se musely modifikovat motory. Zaznívají i názory, že se může přidávat do [[dieselové palivo|dieselového paliva]].&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Technologie výroby''' ==<br /> V technologii výroby se uplatňují nové kultury mikroorganismů. Nový druh mikroorganismu ve fermentovaném roztoku působí nejen při vyšší koncentraci butanolu, ale umožňuje vyrábět především butanol. Jedná se o zcela nové kvasinky ''Clostridium tyrobutyricum'' a nově vyšlechtěné ''Clostridium acetobutylicum'', které zajišťují optimální produkci butanolu a výtěžnost z glukózy přes 40%. První kmen přeměňuje glukózu na vodík a kyselinu máselnou a druhý poskytuje z kyseliny butanol.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.<br /> &lt;/ref&gt; Rovnice procesu je následující&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;:&lt;br /&gt; C&lt;sub&gt;6&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;12&lt;/sub&gt;O&lt;sub&gt;6&lt;/sub&gt;→C&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;7&lt;/sub&gt;COOH+2CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;+2H&lt;sub&gt;2 &lt;br /&gt;<br /> C&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;7&lt;/sub&gt;COOH+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;→C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O &lt;br /&gt;<br /> [[Soubor:Biobutanol-sladky.JPG|right|Schéma výroby]]<br /> &lt;br /&gt;<br /> Výroba je kontinuální a probíhá ve dvou fermentorech propojených čerpadlem a potrubím a dále je zde zařízení pro oddělování butanolu z reakční směsi. Stručný technologický postup je následující:<br /> &lt;br /&gt;-suché či mokré mletí obilnin, sterilizace<br /> &lt;br /&gt;-přeměna biomasy na zkvasitelné cukry<br /> &lt;br /&gt;-fermentační reakce za pomoci kvasinek ''Clostiridium tyrorobutyricum'' v 1. fermentoru na máselnou kyselinu<br /> &lt;br /&gt;-přečerpání reakční směsi do druhého fermentoru<br /> &lt;br /&gt;-fermentace kyseliny máselné kvasinkami ''Clostridium tyrobutyricum'' na butanol<br /> &lt;br /&gt;-oddělení horkých plynů, adsorpce, desorbce, kondenzace, odstřeďování<br /> &lt;br /&gt;-destilace směsi butanolu s 10% vody&lt;br /&gt;<br /> <br /> Výsledkem fermentace je tedy kyselina máselná, která je přeměněna na butanol, vodík, oxid uhličitý a voda.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Celkový výtěžek butanolu je ve srovnání s etanolem vyšší, ze l00 kg kukuřice se vyrobí až 38 litrů butanolu, což je lepší výsledek než u etanolu a navíc vzniká i vodík, který je energeticky využitelný. Jelikož technologie výroby biobutanolu se v mnohém podobá technologii výroby biolihu, bude možno využít stávající zařízení na biolíh i při výrobě biobutanolu. Doposud využívaným tzv. ABE (Aceton-Butanol-Etanol) fermentačním procesem vzniká také aceton (28 %) a etanol (14 %).&lt;ref name=&quot;BioEnergywiky&quot;&gt;BIOENERGYWIKY, Biobutanol. Dostupné z WWW: &lt;http://www.bioenergywiki.net/index.php/Biobutanol&gt;.&lt;/ref&gt; V tomto novém technologickém postupu aceton a etanol nevznikají a výtěžnost butanolu je vyšší. Kukuřice zpracovaná na biobutanol poskytuje až o 42 % více energie než při fermentaci na biolíh.&lt;ref name=&quot;Abušinov&quot;&gt;ABUŠINOV, Alexandr: Biobutanol - přinese průlom v biopalivech? [cit. 2006-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.enviweb.cz/?env=energie_archiv_gaedb&gt;.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> Jako &quot;druhá generace&quot; biobutanolu přijde biobutanol produkovaný novým biotechnologickým procesem, s vyšším stupněm přeměny pomocí [[biokatalyzátor|biokatalyzátoru]]. Uvedení do provozu v USA se předpokládá v roce 2010. Jako suroviny se používá řepa, cukrová třtina, kukuřice a dále se mluví o využití pšenice a rostlinného odpadu- sláma, tráva, dřevo. Při spalování biobutanolu nevznikají emise oxidů síry a dusíku, oxidu uhelnatého a uhlovodíků. Studie analýzou [[Well-to-Wheel Life Cycle Analysis]] prokázala, že produkce emisí je u biobutanolu od přípravy pole po jízdu nejen nižší než u ropných paliv od těžby po jízdu, ale i proti biolihu.&lt;ref name=&quot;Abušinov&quot;&gt;ABUŠINOV, Alexandr: Biobutanol - přinese průlom v biopalivech? [cit. 2006-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.enviweb.cz/?env=energie_archiv_gaedb&gt;.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> == '''Zdroje''' ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Odkazy''' ==<br /> <br /> <br /> === '''Související odkazy''' ===<br /> *[[Biopaliva]]<br /> *[[Bioetanol]]<br /> *[[Biomasa]]<br /> *[[Obnovitelné zdroje energie]]<br /> <br /> <br /> === '''Externí odkazy''' ===<br /> *[http://www.alternativni-zdroje.cz Alternativní zdroje energie - výroba energie z biomasy]<br /> <br /> *[http://www.ars.usda.gov/is/AR/archive/oct08/fuel1008.pdf Banking on Biobutanol]<br /> <br /> *[[wikipedia:en:Biobutanol|Biobutanol v anglické Wikipedii]]<br /> <br /> *[http://www.aiche.org/uploadedFiles/SBE/MemberCenter/0808S4.PDF Biobutanol- A replacement for bioethanol?]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Biol%C3%ADh| Biolíh na české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Biopaliva|Biomasa na české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:en:Biofuel|Biopaliva v anglické Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Kapalné biopalivo|Kapalná biopaliva v české Wikipedii]]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Kocanj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Biobutanol&diff=7894 2009-02-03T10:27:26Z

<p>Kocanj: </p> <hr /> <div>[[Soubor:Biobutanol.jpg|right|Schéma produkce a využití biopaliv]]<br /> <br /> <br /> <br /> == '''Úvod''' ==<br /> Biobutanol je butanol, který je produkován dvoustupňovým kvasným procesem z [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy] upravenými kvasinkami ''Clostridium tyrobutyricum'' a ''Clostridium acetobutylicum''.<br /> <br /> <br /> == '''Vlastnosti''' ==<br /> Butanol (butanol-1 či n-butanol, C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH) je alkohol, obsahující čtyři uhlíky a průmyslově se vyrábí hydratací butanu.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.<br /> &lt;/ref&gt; Butanol má výhřevnost větší než etanol a srovnatelnou s motorovým benzínem. Používá se jako ředidlo a průmyslově se vyrábí hydratací butanu. Jeho produkce dosahuje přes 14 mil. hektolitrů ročně.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Biobutanol se může přimíchávat do motorových [[fosilní paliva|fosilních paliv]] v širokém poměru. Butanol je mnohem méně těkavý než etanol nebo [[motorový benzín]]. Nedochází tedy k odparu během teplejšího počasí. Také jeho korozivní vlastnosti jsou mnohem menší než u lihu.&lt;ref name=&quot;BioEnergywiky&quot;&gt;BIOENERGYWIKY, Biobutanol. Dostupné z WWW: &lt;http://www.bioenergywiki.net/index.php/Biobutanol&gt;.&lt;/ref&gt; Biobutanol také nepohlcuje vodu jako [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biolíh biolíh], bod mrazu je -89°C, a proto je možné pro jeho přepravu a skladování použít stávající zařízení.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Dá se mísit s benzínem od 10 do 99% a lze jej využít i jako čisté stoprocentní palivo. V Evropě se přidává 10 obj. % butanolu do benzínu, v USA 11,5 obj. %, výhledově až 16 obj. % aniž by se musely modifikovat motory. Zaznívají i názory, že se může přidávat do [[dieselové palivo|dieselového paliva]].&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Technologie výroby''' ==<br /> V technologii výroby se uplatňují nové kultury mikroorganismů. Nový druh mikroorganismu ve fermentovaném roztoku působí nejen při vyšší koncentraci butanolu, ale umožňuje vyrábět především butanol. Jedná se o zcela nové kvasinky ''Clostridium tyrobutyricum'' a nově vyšlechtěné ''Clostridium acetobutylicum'', které zajišťují optimální produkci butanolu a výtěžnost z glukózy přes 40%. První kmen přeměňuje glukózu na vodík a kyselinu máselnou a druhý poskytuje z kyseliny butanol.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.<br /> &lt;/ref&gt; Rovnice procesu je následující&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;:&lt;br /&gt; C&lt;sub&gt;6&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;12&lt;/sub&gt;O&lt;sub&gt;6&lt;/sub&gt;→C&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;7&lt;/sub&gt;COOH+2CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;+H&lt;sub&gt;2 &lt;br /&gt;<br /> C&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;7&lt;/sub&gt;COOH+H&lt;sub&gt;2→C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O &lt;br /&gt;<br /> [[Soubor:Biobutanol-sladky.JPG|right|Schéma výroby]]<br /> &lt;br /&gt;<br /> Výroba je kontinuální a probíhá ve dvou fermentorech propojených čerpadlem a potrubím a dále je zde zařízení pro oddělování butanolu z reakční směsi. Stručný technologický postup je následující:<br /> &lt;br /&gt;-suché či mokré mletí obilnin, sterilizace<br /> &lt;br /&gt;-přeměna biomasy na zkvasitelné cukry<br /> &lt;br /&gt;-fermentační reakce za pomoci kvasinek ''Clostiridium tyrorobutyricum'' v 1. fermentoru na máselnou kyselinu<br /> &lt;br /&gt;-přečerpání reakční směsi do druhého fermentoru<br /> &lt;br /&gt;-fermentace kyseliny máselné kvasinkami ''Clostridium tyrobutyricum'' na butanol<br /> &lt;br /&gt;-oddělení horkých plynů, adsorpce, desorbce, kondenzace, odstřeďování<br /> &lt;br /&gt;-destilace směsi butanolu s 10% vody&lt;br /&gt;<br /> <br /> Výsledkem fermentace je tedy kyselina máselná, která je přeměněna na butanol, vodík, oxid uhličitý a voda.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Celkový výtěžek butanolu je ve srovnání s etanolem vyšší, ze l00 kg kukuřice se vyrobí až 38 litrů butanolu, což je lepší výsledek než u etanolu a navíc vzniká i vodík, který je energeticky využitelný. Jelikož technologie výroby biobutanolu se v mnohém podobá technologii výroby biolihu, bude možno využít stávající zařízení na biolíh i při výrobě biobutanolu. Doposud využívaným tzv. ABE (Aceton-Butanol-Etanol) fermentačním procesem vzniká také aceton (28 %) a etanol (14 %).&lt;ref name=&quot;BioEnergywiky&quot;&gt;BIOENERGYWIKY, Biobutanol. Dostupné z WWW: &lt;http://www.bioenergywiki.net/index.php/Biobutanol&gt;.&lt;/ref&gt; V tomto novém technologickém postupu aceton a etanol nevznikají a výtěžnost butanolu je vyšší. Kukuřice zpracovaná na biobutanol poskytuje až o 42 % více energie než při fermentaci na biolíh.&lt;ref name=&quot;Abušinov&quot;&gt;ABUŠINOV, Alexandr: Biobutanol - přinese průlom v biopalivech? [cit. 2006-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.enviweb.cz/?env=energie_archiv_gaedb&gt;.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> Jako &quot;druhá generace&quot; biobutanolu přijde biobutanol produkovaný novým biotechnologickým procesem, s vyšším stupněm přeměny pomocí [[biokatalyzátor|biokatalyzátoru]]. Uvedení do provozu v USA se předpokládá v roce 2010. Jako suroviny se používá řepa, cukrová třtina, kukuřice a dále se mluví o využití pšenice a rostlinného odpadu- sláma, tráva, dřevo. Při spalování biobutanolu nevznikají emise oxidů síry a dusíku, oxidu uhelnatého a uhlovodíků. Studie analýzou [[Well-to-Wheel Life Cycle Analysis]] prokázala, že produkce emisí je u biobutanolu od přípravy pole po jízdu nejen nižší než u ropných paliv od těžby po jízdu, ale i proti biolihu.&lt;ref name=&quot;Abušinov&quot;&gt;ABUŠINOV, Alexandr: Biobutanol - přinese průlom v biopalivech? [cit. 2006-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.enviweb.cz/?env=energie_archiv_gaedb&gt;.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> == '''Zdroje''' ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Odkazy''' ==<br /> <br /> <br /> === '''Související odkazy''' ===<br /> *[[Biopaliva]]<br /> *[[Bioetanol]]<br /> *[[Biomasa]]<br /> *[[Obnovitelné zdroje energie]]<br /> <br /> <br /> === '''Externí odkazy''' ===<br /> *[http://www.alternativni-zdroje.cz Alternativní zdroje energie - výroba energie z biomasy]<br /> <br /> *[http://www.ars.usda.gov/is/AR/archive/oct08/fuel1008.pdf Banking on Biobutanol]<br /> <br /> *[[wikipedia:en:Biobutanol|Biobutanol v anglické Wikipedii]]<br /> <br /> *[http://www.aiche.org/uploadedFiles/SBE/MemberCenter/0808S4.PDF Biobutanol- A replacement for bioethanol?]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Biol%C3%ADh| Biolíh na české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Biopaliva|Biomasa na české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:en:Biofuel|Biopaliva v anglické Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Kapalné biopalivo|Kapalná biopaliva v české Wikipedii]]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Kocanj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Biobutanol&diff=7893 2009-02-03T10:20:23Z

<p>Kocanj: /* Technologie výroby */</p> <hr /> <div>[[Soubor:Biobutanol.jpg|right|Schéma produkce a využití biopaliv]]<br /> <br /> <br /> <br /> == '''Úvod''' ==<br /> Biobutanol je butanol, který je produkován dvoustupňovým kvasným procesem z [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy] upravenými kvasinkami ''Clostridium tyrobutyricum'' a ''Clostridium acetobutylicum''.<br /> <br /> <br /> == '''Vlastnosti''' ==<br /> Butanol (butanol-1 či n-butanol, C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH) je alkohol, obsahující čtyři uhlíky a průmyslově se vyrábí hydratací butanu.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.<br /> &lt;/ref&gt; Butanol má výhřevnost větší než etanol a srovnatelnou s motorovým benzínem. Používá se jako ředidlo a průmyslově se vyrábí hydratací butanu. Jeho produkce dosahuje přes 14 mil. hektolitrů ročně.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Biobutanol se může přimíchávat do motorových [[fosilní paliva|fosilních paliv]] v širokém poměru. Butanol je mnohem méně těkavý než etanol nebo [[motorový benzín]]. Nedochází tedy k odparu během teplejšího počasí. Také jeho korozivní vlastnosti jsou mnohem menší než u lihu.&lt;ref name=&quot;BioEnergywiky&quot;&gt;BIOENERGYWIKY, Biobutanol. Dostupné z WWW: &lt;http://www.bioenergywiki.net/index.php/Biobutanol&gt;.&lt;/ref&gt; Biobutanol také nepohlcuje vodu jako [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biolíh biolíh], bod mrazu je -89°C, a proto je možné pro jeho přepravu a skladování použít stávající zařízení.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Dá se mísit s benzínem od 10 do 99% a lze jej využít i jako čisté stoprocentní palivo. V Evropě se přidává 10 obj. % butanolu do benzínu, v USA 11,5 obj. %, výhledově až 16 obj. % aniž by se musely modifikovat motory. Zaznívají i názory, že se může přidávat do [[dieselové palivo|dieselového paliva]].&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Technologie výroby''' ==<br /> V technologii výroby se uplatňují nové kultury mikroorganismů. Nový druh mikroorganismu ve fermentovaném roztoku působí nejen při vyšší koncentraci butanolu, ale umožňuje vyrábět především butanol. Jedná se o zcela nové kvasinky ''Clostridium tyrobutyricum'' a nově vyšlechtěné ''Clostridium acetobutylicum'', které zajišťují optimální produkci butanolu a výtěžnost z glukózy přes 40%. První kmen přeměňuje glukózu na vodík a kyselinu máselnou a druhý poskytuje z kyseliny butanol.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.<br /> &lt;/ref&gt; Rovnice procesu je následující&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;:&lt;br /&gt; C&lt;sub&gt;6&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;12&lt;/sub&gt;O&lt;sub&gt;6&lt;/sub&gt;→CH&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;CH&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;CH&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;CH&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;OOH+2CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O&lt;br /&gt;<br /> C&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;7&lt;/sub&gt;COOH→C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH+2CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O→C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH+2CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O&lt;br /&gt;<br /> [[Soubor:Biobutanol-sladky.JPG|right|Schéma výroby]]<br /> &lt;br /&gt;<br /> Výroba je kontinuální a probíhá ve dvou fermentorech propojených čerpadlem a potrubím a dále je zde zařízení pro oddělování butanolu z reakční směsi. Stručný technologický postup je následující:<br /> &lt;br /&gt;-suché či mokré mletí obilnin, sterilizace<br /> &lt;br /&gt;-přeměna biomasy na zkvasitelné cukry<br /> &lt;br /&gt;-fermentační reakce za pomoci kvasinek ''Clostiridium tyrorobutyricum'' v 1. fermentoru na máselnou kyselinu<br /> &lt;br /&gt;-přečerpání reakční směsi do druhého fermentoru<br /> &lt;br /&gt;-fermentace kyseliny máselné kvasinkami ''Clostridium tyrobutyricum'' na butanol<br /> &lt;br /&gt;-oddělení horkých plynů, adsorpce, desorbce, kondenzace, odstřeďování<br /> &lt;br /&gt;-destilace směsi butanolu s 10% vody&lt;br /&gt;<br /> <br /> Výsledkem fermentace je tedy kyselina máselná, která je přeměněna na butanol, vodík, oxid uhličitý a voda.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Celkový výtěžek butanolu je ve srovnání s etanolem vyšší, ze l00 kg kukuřice se vyrobí až 38 litrů butanolu, což je lepší výsledek než u etanolu a navíc vzniká i vodík, který je energeticky využitelný. Jelikož technologie výroby biobutanolu se v mnohém podobá technologii výroby biolihu, bude možno využít stávající zařízení na biolíh i při výrobě biobutanolu. Doposud využívaným tzv. ABE (Aceton-Butanol-Etanol) fermentačním procesem vzniká také aceton (28 %) a etanol (14 %).&lt;ref name=&quot;BioEnergywiky&quot;&gt;BIOENERGYWIKY, Biobutanol. Dostupné z WWW: &lt;http://www.bioenergywiki.net/index.php/Biobutanol&gt;.&lt;/ref&gt; V tomto novém technologickém postupu aceton a etanol nevznikají a výtěžnost butanolu je vyšší. Kukuřice zpracovaná na biobutanol poskytuje až o 42 % více energie než při fermentaci na biolíh.&lt;ref name=&quot;Abušinov&quot;&gt;ABUŠINOV, Alexandr: Biobutanol - přinese průlom v biopalivech? [cit. 2006-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.enviweb.cz/?env=energie_archiv_gaedb&gt;.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> Jako &quot;druhá generace&quot; biobutanolu přijde biobutanol produkovaný novým biotechnologickým procesem, s vyšším stupněm přeměny pomocí [[biokatalyzátor|biokatalyzátoru]]. Uvedení do provozu v USA se předpokládá v roce 2010. Jako suroviny se používá řepa, cukrová třtina, kukuřice a dále se mluví o využití pšenice a rostlinného odpadu- sláma, tráva, dřevo. Při spalování biobutanolu nevznikají emise oxidů síry a dusíku, oxidu uhelnatého a uhlovodíků. Studie analýzou [[Well-to-Wheel Life Cycle Analysis]] prokázala, že produkce emisí je u biobutanolu od přípravy pole po jízdu nejen nižší než u ropných paliv od těžby po jízdu, ale i proti biolihu.&lt;ref name=&quot;Abušinov&quot;&gt;ABUŠINOV, Alexandr: Biobutanol - přinese průlom v biopalivech? [cit. 2006-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.enviweb.cz/?env=energie_archiv_gaedb&gt;.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> == '''Zdroje''' ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Odkazy''' ==<br /> <br /> <br /> === '''Související odkazy''' ===<br /> *[[Biopaliva]]<br /> *[[Bioetanol]]<br /> *[[Biomasa]]<br /> *[[Obnovitelné zdroje energie]]<br /> <br /> <br /> === '''Externí odkazy''' ===<br /> *[http://www.alternativni-zdroje.cz Alternativní zdroje energie - výroba energie z biomasy]<br /> <br /> *[http://www.ars.usda.gov/is/AR/archive/oct08/fuel1008.pdf Banking on Biobutanol]<br /> <br /> *[[wikipedia:en:Biobutanol|Biobutanol v anglické Wikipedii]]<br /> <br /> *[http://www.aiche.org/uploadedFiles/SBE/MemberCenter/0808S4.PDF Biobutanol- A replacement for bioethanol?]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Biol%C3%ADh| Biolíh na české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Biopaliva|Biomasa na české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:en:Biofuel|Biopaliva v anglické Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Kapalné biopalivo|Kapalná biopaliva v české Wikipedii]]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Kocanj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Littering&diff=6468 2009-01-06T13:06:32Z

<p>Kocanj: </p> <hr /> <div>[[Soubor:Littering1.JPG|right|silvestrovské oslavy]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == '''Úvod''' ==<br /> Existují dvě definice, první vytvořená Institutem pro technologii a trvalé řízení produktů Ekonomické univerzity ve Vídni pro studii o litteringu vypracovanou v roce 2003: Littering je všeobecné označení pro nedbalé odhazování odpadků na veřejném prostranství a ve volné [http://cs.wikipedia.org/wiki/Příroda přírodě].<br /> &lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; <br /> A druhá, vytvořená Univerzitou v Basileji v programu „Člověk, společnost a životní prostředí“: Bezohledné odhazování odpadků v místě jejich vzniku, bez použití k tomu určených nádob na odpadky či košů na papír.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == '''Littering''' ==<br /> Littering se postupně zabydluje už i v terminologii českých úředníků v orgánech [http://cs.wikipedia.org/wiki/Životní_prostředí životního prostředí]. O litteringu hovoříme v souvislosti uličních smetků, které znamenají estetický problém na veřejných plochách a turistických místech ve městech i mimo ně.<br /> Littering patří mezi společenské problémy již od pradávna. Je způsobován nevhodným chováním obyvatelstva. I když volně odhozený odpad představuje zanedbatelnou část produkce uličních smetků, je jeho likvidace nákladná. Množství volně odhozených [http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad odpadů] lze omezit například osvětou občanů nebo pokutováním obyvatelstva za pohazování odpadků na veřejných místech.&lt;ref name=&quot;Sýkora&quot;&gt;SÝKORA, Marek: Zálohování nápojových obalů: Zavedení záloh je nesystémové a ochraně životního prostředí nepřispěje [cit. 2008-02-18]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.ekolist.cz/nazor.shtml?sh_itm=78032408a412d26b9678b91451938a91&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==== '''Basilejská studie''' ====<br /> Studium Univerzity v Basileji vypracovaná v rámci programu „Člověk, společnost a životní prostředí“. Cílem průzkumu bylo ukázat na vlastnosti litteringu v monitorovaných oblastech a vyhodnotit je. Na zkoumaných místech bylo na zemi pohozeno průměrně 30% odpadků. Do připravených odpadkových košů bylo řádně odhozeno 70% předmětů. Na všech stanovištích zkoumaných ve Švýcarsku byly v podstatě pohazovány stejné odpadní produkty. Ke znečištění veřejného prostranství došlo i přesto, že zpravidla bylo k dispozici dostatek možností jak odpad zdarma zlikvidovat. Na většině stanovišť představoval odpad z rychlého občerstvení s 51,5% z celkového množství odpadů dominující frakci, přičemž litteringová frakce „Take-away“ vykazovala v centrech měst vždy vyšší počty kusů než frakce „nápojové obaly“. Druhou největší litteringovou frakci představovala v průměru frakce „noviny a reklamní materiál“, v průměru činila téměř 24% celkového množství pohozeného odpadu. Odpadní produkty ze stravování typu Take-away a nápojové obaly z rychlého občerstvení patří k nejčastěji odhazovaným předmětům, přičemž za zmínku stojí i noviny a reklamní materiály a obaly od cigaret. Littering není primárně problémem stávající disponibility odpadkových košů. Muselo by se však zkoumat, jaké dopady má umístění, počet a design odpadkových košů.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==== '''Vídeňská studie''' ====<br /> Z příkazu magistrátního oddělení MA 48 města Vídně a společnosti ARA AG provedeno v létě roku 2003 porovnání litteringové situace ve vybraných evropských velkoměstech. Studie byla provedena ve městech Vídeň, Brusel, Frankfurt, Praha a Barcelona. Skladba pohozeného odpadu se v jednotlivých městech značně lišila. Zatímco například v Barceloně nebyl nalezen téměř žádný skleněný odpad (např. skleněné střepy), představoval tento odpad v Praze významný podíl. V materiálových skupinách „cigarety“, „sklo“ a „biogenní materiál“ byly rozdíly mezi jednotlivými městy signifikantní.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; Průměrná skladba pohozeného odpadu ze všech stanovišť:<br /> &lt;br /&gt;-cigarety 58,3%<br /> &lt;br /&gt;-umělé hmoty 11,6%<br /> &lt;br /&gt;-biogenní materiál 9,8% <br /> &lt;br /&gt;-papír, karton 8,8% <br /> &lt;br /&gt;-sklo 7,3% <br /> &lt;br /&gt;-kovy 3,9% <br /> &lt;br /&gt;-různé 0,5%<br /> &lt;br /&gt;Ve všech městech a monitorovaných oblastech byly nedopalky cigaret zdaleka nejčastěji odhozeným odpadem. Vzhledem k jejich malé velikosti a relativně rychlé [[biologická rozložitelnost|biologické rozložitelnosti]] je povědomí obyvatelstva o tomto problému zřejmě obzvlášť málo vyhraněné. Ve vztahu k velikosti jednotlivých kusů pohozeného odpadu vyšlo najevo, že littering je v první řadě problémem malých předmětů: 97,1% spočítaných kusů bylo menších než 15 cm (co do délky, šířky a výšky).&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == '''Závěr''' ==<br /> Nejvýraznějším výsledkem porovnání dat byla shoda podílu odpadu z rychlého občerstvení z celkového množství pohozeného odpadu zaznamenaného podle basilejských kritérií. Tento druh odpadu přispěl v průměru 50% k pohozenému odpadu, přičemž odpadky z produktů typu Take-away představovaly hlavní podíl. Vysoký podíl odpadu z rychlého občerstvení byl na všech stanovištích relativně konstantní. Z tohoto důvodu je nutno jej obecně považovat za dominantní faktor problému litteringu a je nutno předpokládat, že problém litteringu se bude s narůstající nabídkou rychlého občerstvení ještě dále přiostřovat.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;Ladomerský&quot;&gt;LADOMERSKÝ, Juraj; VEVERKA, Miloš: Analýzy voľne pohodených odpadov v prostredí Slovenskej Republiky. Dostupné z WWW: &lt;http://www.cepta.sk/documents/Zalohovanie/Analyza%20litteringu%20v%20SR%202005-vysledna%20sprava.pdf&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> [[Soubor:Littering2.JPG|littering v praxi]]<br /> <br /> Opatření vedoucí ke snížení odpadu na ulicích mohou být instrukce vedoucí k uvědomělosti občanů a jejich informovanosti, motivace k neodhazování odpadků na zem nebo represivní opatření. Jako základnu pro ekologické a sociálně únosné chování na veřejném prostranství musí být pomocí vhodných prostředků (informační kampaně, akce ve školách, reklama atd.) vytvořeno vědomí odpovědnosti a pocit uvědomělosti. U zbývajícího deficitního jednání osob dopouštějících se pohazování odpadu pak může být postupováno formou represivních opatření, zejména pokutováním a internalizováním externích nákladů (odstranění odpadu).&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; Od 1. 7. 2008 platí v Praze nová vyhláška o čistotě, která zakazuje v ulicích odhazovat odpadky včetně nedopalků cigaret a žvýkaček. Pokuta pro nepořádného občana může dosáhnout až 30 tisíc korun.&lt;ref name=&quot;OLBRICH&quot;&gt;OLBRICH, Michal: Čistota zlepšuje městům pověst [cit. 2008-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest&gt;&lt;/ref&gt; Nad pořádkem v Praze bdí městská policie.<br /> <br /> == '''Zdroje''' ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Odkazy''' ==<br /> <br /> <br /> === '''Související odkazy''' ===<br /> *[[Odpadové hospodářství]]<br /> *[[Komunální odpad]]<br /> *[[Recyklace odpadů]]<br /> *[[Skládka odpadů]]<br /> *[[Třídění odpadů]]<br /> <br /> === '''Externí odkazy''' ===<br /> *[http://www.environment.nsw.gov.au/warr/litterlawdetail.html Litter laws]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad Odpad na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Recyklace Recyklace na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Třídění_odpadu Třídění odpadu na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Skládka Skládka na české Wikipedii]<br /> *[http://www.mvcr.cz/sbirka/2005/sb033-05.pdf Zákon o odpadech (Zákon č. 106/2005 Sb.)]<br /> <br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Odpadové hospodářství]]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Kocanj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Littering2.JPG&diff=6467 2009-01-06T13:05:41Z

<p>Kocanj: Autor: Jakub Kočan, foceno v Novém Boru na Náměstí Míru dne 1.1. 2009)</p> <hr /> <div>Autor: Jakub Kočan, foceno v Novém Boru na Náměstí Míru dne 1.1. 2009)</div>

Kocanj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Littering1.JPG&diff=6466 2009-01-06T13:04:16Z

<p>Kocanj: načtena nová verze &quot;Soubor:Littering1.JPG&quot;: Autor: Jakub Kočan, foceno v Novém Boru na Náměstí Míru dne 1.1. 2009)</p> <hr /> <div>Autor: Jakub Kočan, foceno v Novém Boru na Náměstí Míru dne 1.1. 2009</div>

Kocanj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Littering1.JPG&diff=6465 2009-01-06T13:02:57Z

<p>Kocanj: načtena nová verze &quot;Soubor:Littering1.JPG&quot;: Autor: Jakub Kočan, foceno v Novém Boru na Náměstí Míru dne 1.1. 2009)</p> <hr /> <div>Autor: Jakub Kočan, foceno v Novém Boru na Náměstí Míru dne 1.1. 2009</div>

Kocanj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Littering&diff=6464 2009-01-06T13:00:59Z

<p>Kocanj: </p> <hr /> <div>[[Soubor:Littering1.JPG|right|silvestrovské oslavy]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == '''Úvod''' ==<br /> Existují dvě definice, první vytvořená Institutem pro technologii a trvalé řízení produktů Ekonomické univerzity ve Vídni pro studii o litteringu vypracovanou v roce 2003: Littering je všeobecné označení pro nedbalé odhazování odpadků na veřejném prostranství a ve volné [http://cs.wikipedia.org/wiki/Příroda přírodě].<br /> &lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; <br /> A druhá, vytvořená Univerzitou v Basileji v programu „Člověk, společnost a životní prostředí“: Bezohledné odhazování odpadků v místě jejich vzniku, bez použití k tomu určených nádob na odpadky či košů na papír.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == '''Littering''' ==<br /> Littering se postupně zabydluje už i v terminologii českých úředníků v orgánech [http://cs.wikipedia.org/wiki/Životní_prostředí životního prostředí]. O litteringu hovoříme v souvislosti uličních smetků, které znamenají estetický problém na veřejných plochách a turistických místech ve městech i mimo ně.<br /> Littering patří mezi společenské problémy již od pradávna. Je způsobován nevhodným chováním obyvatelstva. I když volně odhozený odpad představuje zanedbatelnou část produkce uličních smetků, je jeho likvidace nákladná. Množství volně odhozených [http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad odpadů] lze omezit například osvětou občanů nebo pokutováním obyvatelstva za pohazování odpadků na veřejných místech.&lt;ref name=&quot;Sýkora&quot;&gt;SÝKORA, Marek: Zálohování nápojových obalů: Zavedení záloh je nesystémové a ochraně životního prostředí nepřispěje [cit. 2008-02-18]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.ekolist.cz/nazor.shtml?sh_itm=78032408a412d26b9678b91451938a91&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==== '''Basilejská studie''' ====<br /> Studium Univerzity v Basileji vypracovaná v rámci programu „Člověk, společnost a životní prostředí“. Cílem průzkumu bylo ukázat na vlastnosti litteringu v monitorovaných oblastech a vyhodnotit je. Na zkoumaných místech bylo na zemi pohozeno průměrně 30% odpadků. Do připravených odpadkových košů bylo řádně odhozeno 70% předmětů. Na všech stanovištích zkoumaných ve Švýcarsku byly v podstatě pohazovány stejné odpadní produkty. Ke znečištění veřejného prostranství došlo i přesto, že zpravidla bylo k dispozici dostatek možností jak odpad zdarma zlikvidovat. Na většině stanovišť představoval odpad z rychlého občerstvení s 51,5% z celkového množství odpadů dominující frakci, přičemž litteringová frakce „Take-away“ vykazovala v centrech měst vždy vyšší počty kusů než frakce „nápojové obaly“. Druhou největší litteringovou frakci představovala v průměru frakce „noviny a reklamní materiál“, v průměru činila téměř 24% celkového množství pohozeného odpadu. Odpadní produkty ze stravování typu Take-away a nápojové obaly z rychlého občerstvení patří k nejčastěji odhazovaným předmětům, přičemž za zmínku stojí i noviny a reklamní materiály a obaly od cigaret. Littering není primárně problémem stávající disponibility odpadkových košů. Muselo by se však zkoumat, jaké dopady má umístění, počet a design odpadkových košů.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==== '''Vídeňská studie''' ====<br /> Z příkazu magistrátního oddělení MA 48 města Vídně a společnosti ARA AG provedeno v létě roku 2003 porovnání litteringové situace ve vybraných evropských velkoměstech. Studie byla provedena ve městech Vídeň, Brusel, Frankfurt, Praha a Barcelona. Skladba pohozeného odpadu se v jednotlivých městech značně lišila. Zatímco například v Barceloně nebyl nalezen téměř žádný skleněný odpad (např. skleněné střepy), představoval tento odpad v Praze významný podíl. V materiálových skupinách „cigarety“, „sklo“ a „biogenní materiál“ byly rozdíly mezi jednotlivými městy signifikantní.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; Průměrná skladba pohozeného odpadu ze všech stanovišť:<br /> &lt;br /&gt;-cigarety 58,3%<br /> &lt;br /&gt;-umělé hmoty 11,6%<br /> &lt;br /&gt;-biogenní materiál 9,8% <br /> &lt;br /&gt;-papír, karton 8,8% <br /> &lt;br /&gt;-sklo 7,3% <br /> &lt;br /&gt;-kovy 3,9% <br /> &lt;br /&gt;-různé 0,5%<br /> &lt;br /&gt;Ve všech městech a monitorovaných oblastech byly nedopalky cigaret zdaleka nejčastěji odhozeným odpadem. Vzhledem k jejich malé velikosti a relativně rychlé [[biologická rozložitelnost|biologické rozložitelnosti]] je povědomí obyvatelstva o tomto problému zřejmě obzvlášť málo vyhraněné. Ve vztahu k velikosti jednotlivých kusů pohozeného odpadu vyšlo najevo, že littering je v první řadě problémem malých předmětů: 97,1% spočítaných kusů bylo menších než 15 cm (co do délky, šířky a výšky).&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == '''Závěr''' ==<br /> Nejvýraznějším výsledkem porovnání dat byla shoda podílu odpadu z rychlého občerstvení z celkového množství pohozeného odpadu zaznamenaného podle basilejských kritérií. Tento druh odpadu přispěl v průměru 50% k pohozenému odpadu, přičemž odpadky z produktů typu Take-away představovaly hlavní podíl. Vysoký podíl odpadu z rychlého občerstvení byl na všech stanovištích relativně konstantní. Z tohoto důvodu je nutno jej obecně považovat za dominantní faktor problému litteringu a je nutno předpokládat, že problém litteringu se bude s narůstající nabídkou rychlého občerstvení ještě dále přiostřovat.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;Ladomerský&quot;&gt;LADOMERSKÝ, Juraj; VEVERKA, Miloš: Analýzy voľne pohodených odpadov v prostredí Slovenskej Republiky. Dostupné z WWW: &lt;http://www.cepta.sk/documents/Zalohovanie/Analyza%20litteringu%20v%20SR%202005-vysledna%20sprava.pdf&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Opatření vedoucí ke snížení odpadu na ulicích mohou být instrukce vedoucí k uvědomělosti občanů a jejich informovanosti, motivace k neodhazování odpadků na zem nebo represivní opatření. Jako základnu pro ekologické a sociálně únosné chování na veřejném prostranství musí být pomocí vhodných prostředků (informační kampaně, akce ve školách, reklama atd.) vytvořeno vědomí odpovědnosti a pocit uvědomělosti. U zbývajícího deficitního jednání osob dopouštějících se pohazování odpadu pak může být postupováno formou represivních opatření, zejména pokutováním a internalizováním externích nákladů (odstranění odpadu).&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; Od 1. 7. 2008 platí v Praze nová vyhláška o čistotě, která zakazuje v ulicích odhazovat odpadky včetně nedopalků cigaret a žvýkaček. Pokuta pro nepořádného občana může dosáhnout až 30 tisíc korun.&lt;ref name=&quot;OLBRICH&quot;&gt;OLBRICH, Michal: Čistota zlepšuje městům pověst [cit. 2008-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest&gt;&lt;/ref&gt; Nad pořádkem v Praze bdí městská policie.<br /> <br /> == '''Zdroje''' ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Odkazy''' ==<br /> <br /> <br /> === '''Související odkazy''' ===<br /> *[[Odpadové hospodářství]]<br /> *[[Komunální odpad]]<br /> *[[Recyklace odpadů]]<br /> *[[Skládka odpadů]]<br /> *[[Třídění odpadů]]<br /> <br /> === '''Externí odkazy''' ===<br /> *[http://www.environment.nsw.gov.au/warr/litterlawdetail.html Litter laws]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad Odpad na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Recyklace Recyklace na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Třídění_odpadu Třídění odpadu na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Skládka Skládka na české Wikipedii]<br /> *[http://www.mvcr.cz/sbirka/2005/sb033-05.pdf Zákon o odpadech (Zákon č. 106/2005 Sb.)]<br /> <br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Odpadové hospodářství]]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Kocanj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Littering&diff=6463 2009-01-06T13:00:06Z

<p>Kocanj: </p> <hr /> <div>[[Soubor:Littering1.JPGright|silvestrovské oslavy]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == '''Úvod''' ==<br /> Existují dvě definice, první vytvořená Institutem pro technologii a trvalé řízení produktů Ekonomické univerzity ve Vídni pro studii o litteringu vypracovanou v roce 2003: Littering je všeobecné označení pro nedbalé odhazování odpadků na veřejném prostranství a ve volné [http://cs.wikipedia.org/wiki/Příroda přírodě].<br /> &lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; <br /> A druhá, vytvořená Univerzitou v Basileji v programu „Člověk, společnost a životní prostředí“: Bezohledné odhazování odpadků v místě jejich vzniku, bez použití k tomu určených nádob na odpadky či košů na papír.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == '''Littering''' ==<br /> Littering se postupně zabydluje už i v terminologii českých úředníků v orgánech [http://cs.wikipedia.org/wiki/Životní_prostředí životního prostředí]. O litteringu hovoříme v souvislosti uličních smetků, které znamenají estetický problém na veřejných plochách a turistických místech ve městech i mimo ně.<br /> Littering patří mezi společenské problémy již od pradávna. Je způsobován nevhodným chováním obyvatelstva. I když volně odhozený odpad představuje zanedbatelnou část produkce uličních smetků, je jeho likvidace nákladná. Množství volně odhozených [http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad odpadů] lze omezit například osvětou občanů nebo pokutováním obyvatelstva za pohazování odpadků na veřejných místech.&lt;ref name=&quot;Sýkora&quot;&gt;SÝKORA, Marek: Zálohování nápojových obalů: Zavedení záloh je nesystémové a ochraně životního prostředí nepřispěje [cit. 2008-02-18]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.ekolist.cz/nazor.shtml?sh_itm=78032408a412d26b9678b91451938a91&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==== '''Basilejská studie''' ====<br /> Studium Univerzity v Basileji vypracovaná v rámci programu „Člověk, společnost a životní prostředí“. Cílem průzkumu bylo ukázat na vlastnosti litteringu v monitorovaných oblastech a vyhodnotit je. Na zkoumaných místech bylo na zemi pohozeno průměrně 30% odpadků. Do připravených odpadkových košů bylo řádně odhozeno 70% předmětů. Na všech stanovištích zkoumaných ve Švýcarsku byly v podstatě pohazovány stejné odpadní produkty. Ke znečištění veřejného prostranství došlo i přesto, že zpravidla bylo k dispozici dostatek možností jak odpad zdarma zlikvidovat. Na většině stanovišť představoval odpad z rychlého občerstvení s 51,5% z celkového množství odpadů dominující frakci, přičemž litteringová frakce „Take-away“ vykazovala v centrech měst vždy vyšší počty kusů než frakce „nápojové obaly“. Druhou největší litteringovou frakci představovala v průměru frakce „noviny a reklamní materiál“, v průměru činila téměř 24% celkového množství pohozeného odpadu. Odpadní produkty ze stravování typu Take-away a nápojové obaly z rychlého občerstvení patří k nejčastěji odhazovaným předmětům, přičemž za zmínku stojí i noviny a reklamní materiály a obaly od cigaret. Littering není primárně problémem stávající disponibility odpadkových košů. Muselo by se však zkoumat, jaké dopady má umístění, počet a design odpadkových košů.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==== '''Vídeňská studie''' ====<br /> Z příkazu magistrátního oddělení MA 48 města Vídně a společnosti ARA AG provedeno v létě roku 2003 porovnání litteringové situace ve vybraných evropských velkoměstech. Studie byla provedena ve městech Vídeň, Brusel, Frankfurt, Praha a Barcelona. Skladba pohozeného odpadu se v jednotlivých městech značně lišila. Zatímco například v Barceloně nebyl nalezen téměř žádný skleněný odpad (např. skleněné střepy), představoval tento odpad v Praze významný podíl. V materiálových skupinách „cigarety“, „sklo“ a „biogenní materiál“ byly rozdíly mezi jednotlivými městy signifikantní.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; Průměrná skladba pohozeného odpadu ze všech stanovišť:<br /> &lt;br /&gt;-cigarety 58,3%<br /> &lt;br /&gt;-umělé hmoty 11,6%<br /> &lt;br /&gt;-biogenní materiál 9,8% <br /> &lt;br /&gt;-papír, karton 8,8% <br /> &lt;br /&gt;-sklo 7,3% <br /> &lt;br /&gt;-kovy 3,9% <br /> &lt;br /&gt;-různé 0,5%<br /> &lt;br /&gt;Ve všech městech a monitorovaných oblastech byly nedopalky cigaret zdaleka nejčastěji odhozeným odpadem. Vzhledem k jejich malé velikosti a relativně rychlé [[biologická rozložitelnost|biologické rozložitelnosti]] je povědomí obyvatelstva o tomto problému zřejmě obzvlášť málo vyhraněné. Ve vztahu k velikosti jednotlivých kusů pohozeného odpadu vyšlo najevo, že littering je v první řadě problémem malých předmětů: 97,1% spočítaných kusů bylo menších než 15 cm (co do délky, šířky a výšky).&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == '''Závěr''' ==<br /> Nejvýraznějším výsledkem porovnání dat byla shoda podílu odpadu z rychlého občerstvení z celkového množství pohozeného odpadu zaznamenaného podle basilejských kritérií. Tento druh odpadu přispěl v průměru 50% k pohozenému odpadu, přičemž odpadky z produktů typu Take-away představovaly hlavní podíl. Vysoký podíl odpadu z rychlého občerstvení byl na všech stanovištích relativně konstantní. Z tohoto důvodu je nutno jej obecně považovat za dominantní faktor problému litteringu a je nutno předpokládat, že problém litteringu se bude s narůstající nabídkou rychlého občerstvení ještě dále přiostřovat.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;Ladomerský&quot;&gt;LADOMERSKÝ, Juraj; VEVERKA, Miloš: Analýzy voľne pohodených odpadov v prostredí Slovenskej Republiky. Dostupné z WWW: &lt;http://www.cepta.sk/documents/Zalohovanie/Analyza%20litteringu%20v%20SR%202005-vysledna%20sprava.pdf&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Opatření vedoucí ke snížení odpadu na ulicích mohou být instrukce vedoucí k uvědomělosti občanů a jejich informovanosti, motivace k neodhazování odpadků na zem nebo represivní opatření. Jako základnu pro ekologické a sociálně únosné chování na veřejném prostranství musí být pomocí vhodných prostředků (informační kampaně, akce ve školách, reklama atd.) vytvořeno vědomí odpovědnosti a pocit uvědomělosti. U zbývajícího deficitního jednání osob dopouštějících se pohazování odpadu pak může být postupováno formou represivních opatření, zejména pokutováním a internalizováním externích nákladů (odstranění odpadu).&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; Od 1. 7. 2008 platí v Praze nová vyhláška o čistotě, která zakazuje v ulicích odhazovat odpadky včetně nedopalků cigaret a žvýkaček. Pokuta pro nepořádného občana může dosáhnout až 30 tisíc korun.&lt;ref name=&quot;OLBRICH&quot;&gt;OLBRICH, Michal: Čistota zlepšuje městům pověst [cit. 2008-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest&gt;&lt;/ref&gt; Nad pořádkem v Praze bdí městská policie.<br /> <br /> == '''Zdroje''' ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Odkazy''' ==<br /> <br /> <br /> === '''Související odkazy''' ===<br /> *[[Odpadové hospodářství]]<br /> *[[Komunální odpad]]<br /> *[[Recyklace odpadů]]<br /> *[[Skládka odpadů]]<br /> *[[Třídění odpadů]]<br /> <br /> === '''Externí odkazy''' ===<br /> *[http://www.environment.nsw.gov.au/warr/litterlawdetail.html Litter laws]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad Odpad na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Recyklace Recyklace na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Třídění_odpadu Třídění odpadu na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Skládka Skládka na české Wikipedii]<br /> *[http://www.mvcr.cz/sbirka/2005/sb033-05.pdf Zákon o odpadech (Zákon č. 106/2005 Sb.)]<br /> <br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Odpadové hospodářství]]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Kocanj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Littering&diff=6462 2009-01-06T12:58:59Z

<p>Kocanj: </p> <hr /> <div>[[Soubor:Littering1.jpg|right|silvestrovské oslavy]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == '''Úvod''' ==<br /> Existují dvě definice, první vytvořená Institutem pro technologii a trvalé řízení produktů Ekonomické univerzity ve Vídni pro studii o litteringu vypracovanou v roce 2003: Littering je všeobecné označení pro nedbalé odhazování odpadků na veřejném prostranství a ve volné [http://cs.wikipedia.org/wiki/Příroda přírodě].<br /> &lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; <br /> A druhá, vytvořená Univerzitou v Basileji v programu „Člověk, společnost a životní prostředí“: Bezohledné odhazování odpadků v místě jejich vzniku, bez použití k tomu určených nádob na odpadky či košů na papír.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == '''Littering''' ==<br /> Littering se postupně zabydluje už i v terminologii českých úředníků v orgánech [http://cs.wikipedia.org/wiki/Životní_prostředí životního prostředí]. O litteringu hovoříme v souvislosti uličních smetků, které znamenají estetický problém na veřejných plochách a turistických místech ve městech i mimo ně.<br /> Littering patří mezi společenské problémy již od pradávna. Je způsobován nevhodným chováním obyvatelstva. I když volně odhozený odpad představuje zanedbatelnou část produkce uličních smetků, je jeho likvidace nákladná. Množství volně odhozených [http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad odpadů] lze omezit například osvětou občanů nebo pokutováním obyvatelstva za pohazování odpadků na veřejných místech.&lt;ref name=&quot;Sýkora&quot;&gt;SÝKORA, Marek: Zálohování nápojových obalů: Zavedení záloh je nesystémové a ochraně životního prostředí nepřispěje [cit. 2008-02-18]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.ekolist.cz/nazor.shtml?sh_itm=78032408a412d26b9678b91451938a91&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==== '''Basilejská studie''' ====<br /> Studium Univerzity v Basileji vypracovaná v rámci programu „Člověk, společnost a životní prostředí“. Cílem průzkumu bylo ukázat na vlastnosti litteringu v monitorovaných oblastech a vyhodnotit je. Na zkoumaných místech bylo na zemi pohozeno průměrně 30% odpadků. Do připravených odpadkových košů bylo řádně odhozeno 70% předmětů. Na všech stanovištích zkoumaných ve Švýcarsku byly v podstatě pohazovány stejné odpadní produkty. Ke znečištění veřejného prostranství došlo i přesto, že zpravidla bylo k dispozici dostatek možností jak odpad zdarma zlikvidovat. Na většině stanovišť představoval odpad z rychlého občerstvení s 51,5% z celkového množství odpadů dominující frakci, přičemž litteringová frakce „Take-away“ vykazovala v centrech měst vždy vyšší počty kusů než frakce „nápojové obaly“. Druhou největší litteringovou frakci představovala v průměru frakce „noviny a reklamní materiál“, v průměru činila téměř 24% celkového množství pohozeného odpadu. Odpadní produkty ze stravování typu Take-away a nápojové obaly z rychlého občerstvení patří k nejčastěji odhazovaným předmětům, přičemž za zmínku stojí i noviny a reklamní materiály a obaly od cigaret. Littering není primárně problémem stávající disponibility odpadkových košů. Muselo by se však zkoumat, jaké dopady má umístění, počet a design odpadkových košů.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==== '''Vídeňská studie''' ====<br /> Z příkazu magistrátního oddělení MA 48 města Vídně a společnosti ARA AG provedeno v létě roku 2003 porovnání litteringové situace ve vybraných evropských velkoměstech. Studie byla provedena ve městech Vídeň, Brusel, Frankfurt, Praha a Barcelona. Skladba pohozeného odpadu se v jednotlivých městech značně lišila. Zatímco například v Barceloně nebyl nalezen téměř žádný skleněný odpad (např. skleněné střepy), představoval tento odpad v Praze významný podíl. V materiálových skupinách „cigarety“, „sklo“ a „biogenní materiál“ byly rozdíly mezi jednotlivými městy signifikantní.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; Průměrná skladba pohozeného odpadu ze všech stanovišť:<br /> &lt;br /&gt;-cigarety 58,3%<br /> &lt;br /&gt;-umělé hmoty 11,6%<br /> &lt;br /&gt;-biogenní materiál 9,8% <br /> &lt;br /&gt;-papír, karton 8,8% <br /> &lt;br /&gt;-sklo 7,3% <br /> &lt;br /&gt;-kovy 3,9% <br /> &lt;br /&gt;-různé 0,5%<br /> &lt;br /&gt;Ve všech městech a monitorovaných oblastech byly nedopalky cigaret zdaleka nejčastěji odhozeným odpadem. Vzhledem k jejich malé velikosti a relativně rychlé [[biologická rozložitelnost|biologické rozložitelnosti]] je povědomí obyvatelstva o tomto problému zřejmě obzvlášť málo vyhraněné. Ve vztahu k velikosti jednotlivých kusů pohozeného odpadu vyšlo najevo, že littering je v první řadě problémem malých předmětů: 97,1% spočítaných kusů bylo menších než 15 cm (co do délky, šířky a výšky).&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == '''Závěr''' ==<br /> Nejvýraznějším výsledkem porovnání dat byla shoda podílu odpadu z rychlého občerstvení z celkového množství pohozeného odpadu zaznamenaného podle basilejských kritérií. Tento druh odpadu přispěl v průměru 50% k pohozenému odpadu, přičemž odpadky z produktů typu Take-away představovaly hlavní podíl. Vysoký podíl odpadu z rychlého občerstvení byl na všech stanovištích relativně konstantní. Z tohoto důvodu je nutno jej obecně považovat za dominantní faktor problému litteringu a je nutno předpokládat, že problém litteringu se bude s narůstající nabídkou rychlého občerstvení ještě dále přiostřovat.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;Ladomerský&quot;&gt;LADOMERSKÝ, Juraj; VEVERKA, Miloš: Analýzy voľne pohodených odpadov v prostredí Slovenskej Republiky. Dostupné z WWW: &lt;http://www.cepta.sk/documents/Zalohovanie/Analyza%20litteringu%20v%20SR%202005-vysledna%20sprava.pdf&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Opatření vedoucí ke snížení odpadu na ulicích mohou být instrukce vedoucí k uvědomělosti občanů a jejich informovanosti, motivace k neodhazování odpadků na zem nebo represivní opatření. Jako základnu pro ekologické a sociálně únosné chování na veřejném prostranství musí být pomocí vhodných prostředků (informační kampaně, akce ve školách, reklama atd.) vytvořeno vědomí odpovědnosti a pocit uvědomělosti. U zbývajícího deficitního jednání osob dopouštějících se pohazování odpadu pak může být postupováno formou represivních opatření, zejména pokutováním a internalizováním externích nákladů (odstranění odpadu).&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; Od 1. 7. 2008 platí v Praze nová vyhláška o čistotě, která zakazuje v ulicích odhazovat odpadky včetně nedopalků cigaret a žvýkaček. Pokuta pro nepořádného občana může dosáhnout až 30 tisíc korun.&lt;ref name=&quot;OLBRICH&quot;&gt;OLBRICH, Michal: Čistota zlepšuje městům pověst [cit. 2008-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest&gt;&lt;/ref&gt; Nad pořádkem v Praze bdí městská policie.<br /> <br /> == '''Zdroje''' ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Odkazy''' ==<br /> <br /> <br /> === '''Související odkazy''' ===<br /> *[[Odpadové hospodářství]]<br /> *[[Komunální odpad]]<br /> *[[Recyklace odpadů]]<br /> *[[Skládka odpadů]]<br /> *[[Třídění odpadů]]<br /> <br /> === '''Externí odkazy''' ===<br /> *[http://www.environment.nsw.gov.au/warr/litterlawdetail.html Litter laws]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad Odpad na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Recyklace Recyklace na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Třídění_odpadu Třídění odpadu na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Skládka Skládka na české Wikipedii]<br /> *[http://www.mvcr.cz/sbirka/2005/sb033-05.pdf Zákon o odpadech (Zákon č. 106/2005 Sb.)]<br /> <br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Odpadové hospodářství]]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Kocanj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Littering1.JPG&diff=6461 2009-01-06T12:58:14Z

<p>Kocanj: Autor: Jakub Kočan, foceno v Novém Boru na Náměstí Míru dne 1.1. 2009</p> <hr /> <div>Autor: Jakub Kočan, foceno v Novém Boru na Náměstí Míru dne 1.1. 2009</div>

Kocanj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Biobutanol&diff=6460 2009-01-06T12:51:53Z

<p>Kocanj: </p> <hr /> <div>[[Soubor:Biobutanol.jpg|right|Schéma produkce a využití biopaliv]]<br /> <br /> <br /> <br /> == '''Úvod''' ==<br /> Biobutanol je butanol, který je produkován dvoustupňovým kvasným procesem z [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy] upravenými kvasinkami ''Clostridium tyrobutyricum'' a ''Clostridium acetobutylicum''.<br /> <br /> <br /> == '''Vlastnosti''' ==<br /> Butanol (butanol-1 či n-butanol, C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH) je alkohol, obsahující čtyři uhlíky a průmyslově se vyrábí hydratací butanu.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.<br /> &lt;/ref&gt; Butanol má výhřevnost větší než etanol a srovnatelnou s motorovým benzínem. Používá se jako ředidlo a průmyslově se vyrábí hydratací butanu. Jeho produkce dosahuje přes 14 mil. hektolitrů ročně.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Biobutanol se může přimíchávat do motorových [[fosilní paliva|fosilních paliv]] v širokém poměru. Butanol je mnohem méně těkavý než etanol nebo [[motorový benzín]]. Nedochází tedy k odparu během teplejšího počasí. Také jeho korozivní vlastnosti jsou mnohem menší než u lihu.&lt;ref name=&quot;BioEnergywiky&quot;&gt;BIOENERGYWIKY, Biobutanol. Dostupné z WWW: &lt;http://www.bioenergywiki.net/index.php/Biobutanol&gt;.&lt;/ref&gt; Biobutanol také nepohlcuje vodu jako [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biolíh biolíh], bod mrazu je -89°C, a proto je možné pro jeho přepravu a skladování použít stávající zařízení.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Dá se mísit s benzínem od 10 do 99% a lze jej využít i jako čisté stoprocentní palivo. V Evropě se přidává 10 obj. % butanolu do benzínu, v USA 11,5 obj. %, výhledově až 16 obj. % aniž by se musely modifikovat motory. Zaznívají i názory, že se může přidávat do [[dieselové palivo|dieselového paliva]].&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Technologie výroby''' ==<br /> V technologii výroby se uplatňují nové kultury mikroorganismů. Nový druh mikroorganismu ve fermentovaném roztoku působí nejen při vyšší koncentraci butanolu, ale umožňuje vyrábět především butanol. Jedná se o zcela nové kvasinky ''Clostridium tyrobutyricum'' a nově vyšlechtěné ''Clostridium acetobutylicum'', které zajišťují optimální produkci butanolu a výtěžnost z glukózy přes 40%. První kmen přeměňuje glukózu na vodík a kyselinu máselnou a druhý poskytuje z kyseliny butanol.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.<br /> &lt;/ref&gt; Rovnice procesu je následující&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;:&lt;br /&gt; C&lt;sub&gt;6&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;12&lt;/sub&gt;O&lt;sub&gt;6&lt;/sub&gt;→CH&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;CH&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;CH&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;CH&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;OH+2CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O→C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH+2CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O→C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH+2CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O&lt;br /&gt;<br /> [[Soubor:Biobutanol-sladky.JPG|right|Schéma výroby]]<br /> &lt;br /&gt;<br /> Výroba je kontinuální a probíhá ve dvou fermentorech propojených čerpadlem a potrubím a dále je zde zařízení pro oddělování butanolu z reakční směsi. Stručný technologický postup je následující:<br /> &lt;br /&gt;-suché či mokré mletí obilnin, sterilizace<br /> &lt;br /&gt;-přeměna biomasy na zkvasitelné cukry<br /> &lt;br /&gt;-fermentační reakce za pomoci kvasinek ''Clostiridium tyrorobutyricum'' v 1. fermentoru na máselnou kyselinu<br /> &lt;br /&gt;-přečerpání reakční směsi do druhého fermentoru<br /> &lt;br /&gt;-fermentace kyseliny máselné kvasinkami ''Clostridium tyrobutyricum'' na butanol<br /> &lt;br /&gt;-oddělení horkých plynů, adsorpce, desorbce, kondenzace, odstřeďování<br /> &lt;br /&gt;-destilace směsi butanolu s 10% vody&lt;br /&gt;<br /> <br /> Výsledkem fermentace je tedy kyselina máselná, která je přeměněna na butanol, vodík, oxid uhličitý a voda.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Celkový výtěžek butanolu je ve srovnání s etanolem vyšší, ze l00 kg kukuřice se vyrobí až 38 litrů butanolu, což je lepší výsledek než u etanolu a navíc vzniká i vodík, který je energeticky využitelný. Jelikož technologie výroby biobutanolu se v mnohém podobá technologii výroby biolihu, bude možno využít stávající zařízení na biolíh i při výrobě biobutanolu. Doposud využívaným tzv. ABE (Aceton-Butanol-Etanol) fermentačním procesem vzniká také aceton (28 %) a etanol (14 %).&lt;ref name=&quot;BioEnergywiky&quot;&gt;BIOENERGYWIKY, Biobutanol. Dostupné z WWW: &lt;http://www.bioenergywiki.net/index.php/Biobutanol&gt;.&lt;/ref&gt; V tomto novém technologickém postupu aceton a etanol nevznikají a výtěžnost butanolu je vyšší. Kukuřice zpracovaná na biobutanol poskytuje až o 42 % více energie než při fermentaci na biolíh.&lt;ref name=&quot;Abušinov&quot;&gt;ABUŠINOV, Alexandr: Biobutanol - přinese průlom v biopalivech? [cit. 2006-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.enviweb.cz/?env=energie_archiv_gaedb&gt;.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> Jako &quot;druhá generace&quot; biobutanolu přijde biobutanol produkovaný novým biotechnologickým procesem, s vyšším stupněm přeměny pomocí [[biokatalyzátor|biokatalyzátoru]]. Uvedení do provozu v USA se předpokládá v roce 2010. Jako suroviny se používá řepa, cukrová třtina, kukuřice a dále se mluví o využití pšenice a rostlinného odpadu- sláma, tráva, dřevo. Při spalování biobutanolu nevznikají emise oxidů síry a dusíku, oxidu uhelnatého a uhlovodíků. Studie analýzou [[Well-to-Wheel Life Cycle Analysis]] prokázala, že produkce emisí je u biobutanolu od přípravy pole po jízdu nejen nižší než u ropných paliv od těžby po jízdu, ale i proti biolihu.&lt;ref name=&quot;Abušinov&quot;&gt;ABUŠINOV, Alexandr: Biobutanol - přinese průlom v biopalivech? [cit. 2006-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.enviweb.cz/?env=energie_archiv_gaedb&gt;.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Zdroje''' ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Odkazy''' ==<br /> <br /> <br /> === '''Související odkazy''' ===<br /> *[[Biopaliva]]<br /> *[[Bioetanol]]<br /> *[[Biomasa]]<br /> *[[Obnovitelné zdroje energie]]<br /> <br /> <br /> === '''Externí odkazy''' ===<br /> *[http://www.alternativni-zdroje.cz Alternativní zdroje energie - výroba energie z biomasy]<br /> <br /> *[http://www.ars.usda.gov/is/AR/archive/oct08/fuel1008.pdf Banking on Biobutanol]<br /> <br /> *[[wikipedia:en:Biobutanol|Biobutanol v anglické Wikipedii]]<br /> <br /> *[http://www.aiche.org/uploadedFiles/SBE/MemberCenter/0808S4.PDF Biobutanol- A replacement for bioethanol?]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Biol%C3%ADh| Biolíh na české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Biopaliva|Biomasa na české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:en:Biofuel|Biopaliva v anglické Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Kapalné biopalivo|Kapalná biopaliva v české Wikipedii]]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Kocanj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Littering&diff=6325 2008-12-19T08:42:38Z

<p>Kocanj: /* Externí odkazy */</p> <hr /> <div>[[Soubor:Littering.jpg|right|Littering v praxi]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == '''Úvod''' ==<br /> Existují dvě definice, první vytvořená Institutem pro technologii a trvalé řízení produktů Ekonomické univerzity ve Vídni pro studii o litteringu vypracovanou v roce 2003: Littering je všeobecné označení pro nedbalé odhazování odpadků na veřejném prostranství a ve volné [http://cs.wikipedia.org/wiki/Příroda přírodě].<br /> &lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; <br /> A druhá, vytvořená Univerzitou v Basileji v programu „Člověk, společnost a životní prostředí“: Bezohledné odhazování odpadků v místě jejich vzniku, bez použití k tomu určených nádob na odpadky či košů na papír.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == '''Littering''' ==<br /> Littering se postupně zabydluje už i v terminologii českých úředníků v orgánech [http://cs.wikipedia.org/wiki/Životní_prostředí životního prostředí]. O litteringu hovoříme v souvislosti uličních smetků, které znamenají estetický problém na veřejných plochách a turistických místech ve městech i mimo ně.<br /> Littering patří mezi společenské problémy již od pradávna. Je způsobován nevhodným chováním obyvatelstva. I když volně odhozený odpad představuje zanedbatelnou část produkce uličních smetků, je jeho likvidace nákladná. Množství volně odhozených [http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad odpadů] lze omezit například osvětou občanů nebo pokutováním obyvatelstva za pohazování odpadků na veřejných místech.&lt;ref name=&quot;Sýkora&quot;&gt;SÝKORA, Marek: Zálohování nápojových obalů: Zavedení záloh je nesystémové a ochraně životního prostředí nepřispěje [cit. 2008-02-18]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.ekolist.cz/nazor.shtml?sh_itm=78032408a412d26b9678b91451938a91&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==== '''Basilejská studie''' ====<br /> Studium Univerzity v Basileji vypracovaná v rámci programu „Člověk, společnost a životní prostředí“. Cílem průzkumu bylo ukázat na vlastnosti litteringu v monitorovaných oblastech a vyhodnotit je. Na zkoumaných místech bylo na zemi pohozeno průměrně 30% odpadků. Do připravených odpadkových košů bylo řádně odhozeno 70% předmětů. Na všech stanovištích zkoumaných ve Švýcarsku byly v podstatě pohazovány stejné odpadní produkty. Ke znečištění veřejného prostranství došlo i přesto, že zpravidla bylo k dispozici dostatek možností jak odpad zdarma zlikvidovat. Na většině stanovišť představoval odpad z rychlého občerstvení s 51,5% z celkového množství odpadů dominující frakci, přičemž litteringová frakce „Take-away“ vykazovala v centrech měst vždy vyšší počty kusů než frakce „nápojové obaly“. Druhou největší litteringovou frakci představovala v průměru frakce „noviny a reklamní materiál“, v průměru činila téměř 24% celkového množství pohozeného odpadu. Odpadní produkty ze stravování typu Take-away a nápojové obaly z rychlého občerstvení patří k nejčastěji odhazovaným předmětům, přičemž za zmínku stojí i noviny a reklamní materiály a obaly od cigaret. Littering není primárně problémem stávající disponibility odpadkových košů. Muselo by se však zkoumat, jaké dopady má umístění, počet a design odpadkových košů.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==== '''Vídeňská studie''' ====<br /> Z příkazu magistrátního oddělení MA 48 města Vídně a společnosti ARA AG provedeno v létě roku 2003 porovnání litteringové situace ve vybraných evropských velkoměstech. Studie byla provedena ve městech Vídeň, Brusel, Frankfurt, Praha a Barcelona. Skladba pohozeného odpadu se v jednotlivých městech značně lišila. Zatímco například v Barceloně nebyl nalezen téměř žádný skleněný odpad (např. skleněné střepy), představoval tento odpad v Praze významný podíl. V materiálových skupinách „cigarety“, „sklo“ a „biogenní materiál“ byly rozdíly mezi jednotlivými městy signifikantní.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; Průměrná skladba pohozeného odpadu ze všech stanovišť:<br /> &lt;br /&gt;-cigarety 58,3%<br /> &lt;br /&gt;-umělé hmoty 11,6%<br /> &lt;br /&gt;-biogenní materiál 9,8% <br /> &lt;br /&gt;-papír, karton 8,8% <br /> &lt;br /&gt;-sklo 7,3% <br /> &lt;br /&gt;-kovy 3,9% <br /> &lt;br /&gt;-různé 0,5%<br /> &lt;br /&gt;Ve všech městech a monitorovaných oblastech byly nedopalky cigaret zdaleka nejčastěji odhozeným odpadem. Vzhledem k jejich malé velikosti a relativně rychlé [[biologická rozložitelnost|biologické rozložitelnosti]] je povědomí obyvatelstva o tomto problému zřejmě obzvlášť málo vyhraněné. Ve vztahu k velikosti jednotlivých kusů pohozeného odpadu vyšlo najevo, že littering je v první řadě problémem malých předmětů: 97,1% spočítaných kusů bylo menších než 15 cm (co do délky, šířky a výšky).&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == '''Závěr''' ==<br /> Nejvýraznějším výsledkem porovnání dat byla shoda podílu odpadu z rychlého občerstvení z celkového množství pohozeného odpadu zaznamenaného podle basilejských kritérií. Tento druh odpadu přispěl v průměru 50% k pohozenému odpadu, přičemž odpadky z produktů typu Take-away představovaly hlavní podíl. Vysoký podíl odpadu z rychlého občerstvení byl na všech stanovištích relativně konstantní. Z tohoto důvodu je nutno jej obecně považovat za dominantní faktor problému litteringu a je nutno předpokládat, že problém litteringu se bude s narůstající nabídkou rychlého občerstvení ještě dále přiostřovat.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;Ladomerský&quot;&gt;LADOMERSKÝ, Juraj; VEVERKA, Miloš: Analýzy voľne pohodených odpadov v prostredí Slovenskej Republiky. Dostupné z WWW: &lt;http://www.cepta.sk/documents/Zalohovanie/Analyza%20litteringu%20v%20SR%202005-vysledna%20sprava.pdf&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Opatření vedoucí ke snížení odpadu na ulicích mohou být instrukce vedoucí k uvědomělosti občanů a jejich informovanosti, motivace k neodhazování odpadků na zem nebo represivní opatření. Jako základnu pro ekologické a sociálně únosné chování na veřejném prostranství musí být pomocí vhodných prostředků (informační kampaně, akce ve školách, reklama atd.) vytvořeno vědomí odpovědnosti a pocit uvědomělosti. U zbývajícího deficitního jednání osob dopouštějících se pohazování odpadu pak může být postupováno formou represivních opatření, zejména pokutováním a internalizováním externích nákladů (odstranění odpadu).&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; Od 1. 7. 2008 platí v Praze nová vyhláška o čistotě, která zakazuje v ulicích odhazovat odpadky včetně nedopalků cigaret a žvýkaček. Pokuta pro nepořádného občana může dosáhnout až 30 tisíc korun.&lt;ref name=&quot;OLBRICH&quot;&gt;OLBRICH, Michal: Čistota zlepšuje městům pověst [cit. 2008-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest&gt;&lt;/ref&gt; Nad pořádkem v Praze bdí městská policie.<br /> <br /> == '''Zdroje''' ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Odkazy''' ==<br /> <br /> <br /> === '''Související odkazy''' ===<br /> *[[Odpadové hospodářství]]<br /> *[[Komunální odpad]]<br /> *[[Recyklace odpadů]]<br /> *[[Skládka odpadů]]<br /> *[[Třídění odpadů]]<br /> <br /> === '''Externí odkazy''' ===<br /> *[http://www.environment.nsw.gov.au/warr/litterlawdetail.html Litter laws]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad Odpad na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Recyklace Recyklace na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Třídění_odpadu Třídění odpadu na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Skládka Skládka na české Wikipedii]<br /> *[http://www.mvcr.cz/sbirka/2005/sb033-05.pdf Zákon o odpadech (Zákon č. 106/2005 Sb.)]<br /> <br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Odpadové hospodářství]]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Kocanj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Biobutanol&diff=6324 2008-12-19T08:41:31Z

<p>Kocanj: </p> <hr /> <div>[[Soubor:Biobutanol.jpg|right|Schéma produkce a využití biopaliv]]<br /> <br /> <br /> <br /> == '''Úvod''' ==<br /> Biobutanol je butanol, který je produkován dvoustupňovým kvasným procesem z [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy] upravenými kvasinkami ''Clostridium tyrobutyricum'' a ''Clostridium acetobutylicum''.<br /> <br /> <br /> == '''Vlastnosti''' ==<br /> Butanol (butanol-1 či n-butanol, C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH) je alkohol, obsahující čtyři uhlíky a průmyslově se vyrábí hydratací butanu.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.<br /> &lt;/ref&gt; Butanol má výhřevnost větší než etanol a srovnatelnou s motorovým benzínem. Používá se jako ředidlo a průmyslově se vyrábí hydratací butanu. Jeho produkce dosahuje přes 14 mil. hektolitrů ročně.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Biobutanol se může přimíchávat do motorových [[fosilní paliva|fosilních paliv]] v širokém poměru. Butanol je mnohem méně těkavý než etanol nebo [[motorový benzín]]. Nedochází tedy k odparu během teplejšího počasí. Také jeho korozivní vlastnosti jsou mnohem menší než u lihu.&lt;ref name=&quot;BioEnergywiky&quot;&gt;BIOENERGYWIKY, Biobutanol. Dostupné z WWW: &lt;http://www.bioenergywiki.net/index.php/Biobutanol&gt;.&lt;/ref&gt; Biobutanol také nepohlcuje vodu jako [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biolíh biolíh], bod mrazu je -89°C, a proto je možné pro jeho přepravu a skladování použít stávající zařízení.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Dá se mísit s benzínem od 10 do 99% a lze jej využít i jako čisté stoprocentní palivo. V Evropě se přidává 10 obj. % butanolu do benzínu, v USA 11,5 obj. %, výhledově až 16 obj. % aniž by se musely modifikovat motory. Zaznívají i názory, že se může přidávat do [[dieselové palivo|dieselového paliva]].&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Technologie výroby''' ==<br /> V technologii výroby se uplatňují nové kultury mikroorganismů. Nový druh mikroorganismu ve fermentovaném roztoku působí nejen při vyšší koncentraci butanolu, ale umožňuje vyrábět především butanol. Jedná se o zcela nové kvasinky ''Clostridium tyrobutyricum'' a nově vyšlechtěné ''Clostridium acetobutylicum'', které zajišťují optimální produkci butanolu a výtěžnost z glukózy přes 40%. První kmen přeměňuje glukózu na vodík a kyselinu máselnou a druhý poskytuje z kyseliny butanol.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.<br /> &lt;/ref&gt; Rovnice procesu je následující&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;:&lt;br /&gt; C&lt;sub&gt;6&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;12&lt;/sub&gt;O&lt;sub&gt;6&lt;/sub&gt;→CH&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;CH&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;CH&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;CH&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;OH+2CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O→C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH+2CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O→C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH+2CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O&lt;br /&gt;<br /> [[Soubor:Biobutanol-sladky.JPG|right|Schéma výroby]]<br /> &lt;br /&gt;<br /> Výroba je kontinuální a probíhá ve dvou fermentorech propojených čerpadlem a potrubím a dále je zde zařízení pro oddělování butanolu z reakční směsi. Stručný technologický postup je následující:<br /> &lt;br /&gt;-suché či mokré mletí obilnin, sterilizace<br /> &lt;br /&gt;-přeměna biomasy na zkvasitelné cukry<br /> &lt;br /&gt;-fermentační reakce za pomoci kvasinek ''Clostiridium tyrorobutyricum'' v 1. fermentoru na máselnou kyselinu<br /> &lt;br /&gt;-přečerpání reakční směsi do druhého fermentoru<br /> &lt;br /&gt;-fermentace kyseliny máselné kvasinkami ''Clostridium tyrobutyricum'' na butanol<br /> &lt;br /&gt;-oddělení horkých plynů, adsorpce, desorbce, kondenzace, odstřeďování<br /> &lt;br /&gt;-destilace směsi butanolu s 10% vody&lt;br /&gt;<br /> <br /> Výsledkem fermentace je tedy kyselina máselná, která je přeměněna na butanol, vodík, oxid uhličitý a voda.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Celkový výtěžek butanolu je ve srovnání s etanolem vyšší, ze l00 kg kukuřice se vyrobí až 38 litrů butanolu, což je lepší výsledek než u etanolu a navíc vzniká i vodík, který je energeticky využitelný. Jelikož technologie výroby biobutanolu se v mnohém podobá technologii výroby biolihu, bude možno využít stávající zařízení na biolíh i při výrobě biobutanolu. Doposud využívaným tzv. ABE (Aceton-ButanolEtanol) fermentačním procesem vzniká také aceton (28 %) a etanol (14 %).&lt;ref name=&quot;BioEnergywiky&quot;&gt;BIOENERGYWIKY, Biobutanol. Dostupné z WWW: &lt;http://www.bioenergywiki.net/index.php/Biobutanol&gt;.&lt;/ref&gt; V tomto novém technologickém postupu aceton a etanol nevznikají a výtěžnost butanolu je vyšší. Kukuřice zpracovaná na biobutanol poskytuje až o 42 % více energie než při fermentaci na biolíh.&lt;ref name=&quot;Abušinov&quot;&gt;ABUŠINOV, Alexandr: Biobutanol - přinese průlom v biopalivech? [cit. 2006-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.enviweb.cz/?env=energie_archiv_gaedb&gt;.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> Jako &quot;druhá generace&quot; biobutanolu přijde biobutanol produkovaný novým biotechnologickým procesem, s vyšším stupněm přeměny pomocí [[biokatalyzátor|biokatalyzátoru]]. Jejich uvedení do provozu v USA se předpokládá v roce 2010. Jako suroviny se používá řepa, cukrová třtina, kukuřice a dále se mluví o využití pšenice a rostlinné odpady- sláma, tráva, dřevo. Při spalování biobutanolu nevznikají emise oxidů síry a dusíku, oxidu uhelnatého a uhlovodíků. Studie analýzou [[Well-to-Wheel Life Cycle Analysis]] prokázala, že produkce emisí je u biobutanolu od přípravy pole po jízdu nejen nižší než u ropných paliv od těžby po jízdu, ale i proti biolihu.&lt;ref name=&quot;Abušinov&quot;&gt;ABUŠINOV, Alexandr: Biobutanol - přinese průlom v biopalivech? [cit. 2006-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.enviweb.cz/?env=energie_archiv_gaedb&gt;.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Zdroje''' ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Odkazy''' ==<br /> <br /> <br /> === '''Související odkazy''' ===<br /> *[[Biopaliva]]<br /> *[[Bioetanol]]<br /> *[[Biomasa]]<br /> *[[Obnovitelné zdroje energie]]<br /> <br /> <br /> === '''Externí odkazy''' ===<br /> *[http://www.alternativni-zdroje.cz Alternativní zdroje energie - výroba energie z biomasy]<br /> <br /> *[http://www.ars.usda.gov/is/AR/archive/oct08/fuel1008.pdf Banking on Biobutanol]<br /> <br /> *[[wikipedia:en:Biobutanol|Biobutanol v anglické Wikipedii]]<br /> <br /> *[http://www.aiche.org/uploadedFiles/SBE/MemberCenter/0808S4.PDF Biobutanol- A replacement for bioethanol?]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Biol%C3%ADh| Biolíh na české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Biopaliva|Biomasa na české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:en:Biofuel|Biopaliva v anglické Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Kapalné biopalivo|Kapalná biopaliva v české Wikipedii]]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Kocanj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Biobutanol&diff=6323 2008-12-19T08:40:24Z

<p>Kocanj: /* Externí odkazy */</p> <hr /> <div>[[Soubor:Biobutanol.jpg|right|Schéma produkce a využití biopaliv]]<br /> <br /> <br /> <br /> == '''Úvod''' ==<br /> Biobutanol je butanol, který je produkován dvoustupňovým kvasným procesem z [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy] upravenými kvasinkami ''Clostridium tyrobutyricum'' a ''Clostridium acetobutylicum''.<br /> <br /> <br /> == '''Vlastnosti''' ==<br /> Butanol (butanol-1 či n-butanol, C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH) je alkohol, obsahující čtyři uhlíky a průmyslově se vyrábí hydratací butanu.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.<br /> &lt;/ref&gt; Butanol má výhřevnost větší než etanol a srovnatelnou s motorovým benzínem. Používá se jako ředidlo a průmyslově se vyrábí hydratací butanu. Jeho produkce dosahuje přes 14 mil. hektolitrů ročně.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Biobutanol se může přimíchávat do motorových [[fosilní paliva|fosilních paliv]] v širokém poměru. Butanol je mnohem méně těkavý než etanol nebo [[motorový benzín]]. Nedochází tedy k odparu během teplejšího počasí. Také jeho korozivní vlastnosti jsou mnohem menší než u lihu.&lt;ref name=&quot;BioEnergywiky&quot;&gt;BIOENERGYWIKY, Biobutanol. Dostupné z WWW: &lt;http://www.bioenergywiki.net/index.php/Biobutanol&gt;.&lt;/ref&gt; Biobutanol také nepohlcuje vodu jako [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biolíh biolíh], bod mrazu je -89°C, a proto je možné pro jeho přepravu a skladování použít stávající zařízení.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Dá se mísit s benzínem od 10 do 99% a lze jej využít i jako čisté stoprocentní palivo. V Evropě se přidává 10 obj. % butanolu do benzínu, v USA 11,5 obj. %, výhledově až 16 obj. % aniž by se musely modifikovat motory. Zaznívají i názory, že se může přidávat do [[dieselové palivo|dieselového paliva]].&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Technologie výroby''' ==<br /> V technologii výroby se uplatňují nové kultury mikroorganismů. Nový druh mikroorganismu ve fermentovaném roztoku působí nejen při vyšší koncentraci butanolu, ale umožňuje vyrábět především butanol. Jedná se o zcela nové kvasinky ''Clostridium tyrobutyricum'' a nově vyšlechtěné ''Clostridium acetobutylicum'', které zajišťují optimální produkci butanolu a výtěžnost z glukózy přes 40%. První kmen přeměňuje glukózu na vodík a kyselinu máselnou a druhý poskytuje z kyseliny butanol.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.<br /> &lt;/ref&gt; Rovnice procesu je následující&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;:&lt;br /&gt; C&lt;sub&gt;6&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;12&lt;/sub&gt;O&lt;sub&gt;6&lt;/sub&gt;→CH&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;CH&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;CH&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;CH&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;OH+2CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O→C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH+2CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O→C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH+2CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O&lt;br /&gt;<br /> [[Soubor:Biobutanol-sladky.JPG|right|Schéma výroby]]<br /> &lt;br /&gt;<br /> Výroba je kontinuální a probíhá ve dvou fermentorech propojených čerpadlem a potrubím a dále je zde zařízení pro oddělování butanolu z reakční směsi. Stručný technologický postup je následující:<br /> &lt;br /&gt;-suché či mokré mletí obilnin, sterilizace<br /> &lt;br /&gt;-přeměna biomasy na zkvasitelné cukry<br /> &lt;br /&gt;-fermentační reakce za pomoci kvasinek ''Clostiridium tyrorobutyricum'' v 1. fermentoru na máselnou kyselinu<br /> &lt;br /&gt;-přečerpání reakční směsi do druhého fermentoru<br /> &lt;br /&gt;-fermentace kyseliny máselné kvasinkami ''Clostridium tyrobutyricum'' na butanol<br /> &lt;br /&gt;-oddělení horkých plynů, adsorpce, desorbce, kondenzace, odstřeďování<br /> &lt;br /&gt;-destilace směsi butanolu s 10% vody&lt;br /&gt;<br /> <br /> Výsledkem fermentace je tedy kyselina máselná, která je přeměněna na butanol, vodík, oxid uhličitý a voda.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Celkový výtěžek butanolu je ve srovnání s etanolem vyšší, ze l00 kg kukuřice se vyrobí až 38 litrů butanolu, což je lepší výsledek než u etanolu a navíc vzniká i vodík, který je energeticky využitelný. Jelikož technologie výroby biobutanolu se v mnohém podobá technologii výroby biolihu, bude možno využít stávající zařízení na biolíh i při výrobě biobutanolu. Doposud využívaným tzv. ABE (Aceton-ButanolEtanol) fermentačním procesem vzniká také aceton (28 %) a etanol (14 %).&lt;ref name=&quot;BioEnergywiky&quot;&gt;BIOENERGYWIKY, Biobutanol. Dostupné z WWW: &lt;http://www.bioenergywiki.net/index.php/Biobutanol&gt;.&lt;/ref&gt; V tomto novém technologickém postupu aceton a etanol nevznikají a výtěžnost butanolu je vyšší. Kukuřice zpracovaná na biobutanol poskytuje až o 42 % více energie než při fermentaci na biolíh.&lt;ref name=&quot;Abušinov&quot;&gt;ABUŠINOV, Alexandr: Biobutanol - přinese průlom v biopalivech? [cit. 2006-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.enviweb.cz/?env=energie_archiv_gaedb&gt;.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> Jako &quot;druhá generace&quot; biobutanolu přijde biobutanol produkovaný novým biotechnologickým procesem, s vyšším stupněm přeměny pomocí [[biokatalyzátor|biokatalyzátoru]]. Jejich uvedení do provozu v USA se předpokládá v roce 2010. Jako suroviny se používá řepa, cukrová třtina, kukuřice a dále se mluví o využití pšenice a rostlinné odpady- sláma, tráva, dřevo. Při spalování biobutanolu nevznikají emise oxidů síry a dusíku, oxidu uhelnatého a uhlovodíků. Studie analýzou [[Well-to-Wheel Life Cycle Analysis]] prokázala, že produkce emisí je u biobutanolu od přípravy pole po jízdu nejen nižší než u ropných paliv od těžby po jízdu, ale i proti biolihu.&lt;ref name=&quot;Abušinov&quot;&gt;ABUŠINOV, Alexandr: Biobutanol - přinese průlom v biopalivech? [cit. 2006-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.enviweb.cz/?env=energie_archiv_gaedb&gt;.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Zdroje''' ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Odkazy''' ==<br /> <br /> <br /> === '''Související odkazy''' ===<br /> *[[Biopaliva]]<br /> *[[Bioetanol]]<br /> *[[Biomasa]]<br /> *[[Obnovitelné zdroje energie]]<br /> <br /> <br /> === '''Externí odkazy''' ===<br /> *[http://www.alternativni-zdroje.cz Alternativní zdroje energie - výroba energie z biomasy]<br /> <br /> *[http://www.ars.usda.gov/is/AR/archive/oct08/fuel1008.pdf Banking on Biobutanol]<br /> <br /> *[[wikipedia:en:Biobutanol|Biobutanol v anglické Wikipedii]]<br /> <br /> *[http://www.aiche.org/uploadedFiles/SBE/MemberCenter/0808S4.PDF Biobutanol- A replacement for bioethanol?]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Biol%C3%ADh| Biolíh na české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Biopaliva|Biomasa na české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:en:Biofuel|Biopaliva v anglické Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Kapalné biopalivo|Kapalná biopaliva v české Wikipedii]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Kocanj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Biobutanol&diff=6321 2008-12-18T11:31:23Z

<p>Kocanj: </p> <hr /> <div>[[Soubor:Biobutanol.jpg|right|Schéma produkce a využití biopaliv]]<br /> <br /> <br /> <br /> == '''Úvod''' ==<br /> Biobutanol je butanol, který je produkován dvoustupňovým kvasným procesem z [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy] upravenými kvasinkami ''Clostridium tyrobutyricum'' a ''Clostridium acetobutylicum''.<br /> <br /> <br /> == '''Vlastnosti''' ==<br /> Butanol (butanol-1 či n-butanol, C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH) je alkohol, obsahující čtyři uhlíky a průmyslově se vyrábí hydratací butanu.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.<br /> &lt;/ref&gt; Butanol má výhřevnost větší než etanol a srovnatelnou s motorovým benzínem. Používá se jako ředidlo a průmyslově se vyrábí hydratací butanu. Jeho produkce dosahuje přes 14 mil. hektolitrů ročně.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Biobutanol se může přimíchávat do motorových [[fosilní paliva|fosilních paliv]] v širokém poměru. Butanol je mnohem méně těkavý než etanol nebo [[motorový benzín]]. Nedochází tedy k odparu během teplejšího počasí. Také jeho korozivní vlastnosti jsou mnohem menší než u lihu.&lt;ref name=&quot;BioEnergywiky&quot;&gt;BIOENERGYWIKY, Biobutanol. Dostupné z WWW: &lt;http://www.bioenergywiki.net/index.php/Biobutanol&gt;.&lt;/ref&gt; Biobutanol také nepohlcuje vodu jako [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biolíh biolíh], bod mrazu je -89°C, a proto je možné pro jeho přepravu a skladování použít stávající zařízení.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Dá se mísit s benzínem od 10 do 99% a lze jej využít i jako čisté stoprocentní palivo. V Evropě se přidává 10 obj. % butanolu do benzínu, v USA 11,5 obj. %, výhledově až 16 obj. % aniž by se musely modifikovat motory. Zaznívají i názory, že se může přidávat do [[dieselové palivo|dieselového paliva]].&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Technologie výroby''' ==<br /> V technologii výroby se uplatňují nové kultury mikroorganismů. Nový druh mikroorganismu ve fermentovaném roztoku působí nejen při vyšší koncentraci butanolu, ale umožňuje vyrábět především butanol. Jedná se o zcela nové kvasinky ''Clostridium tyrobutyricum'' a nově vyšlechtěné ''Clostridium acetobutylicum'', které zajišťují optimální produkci butanolu a výtěžnost z glukózy přes 40%. První kmen přeměňuje glukózu na vodík a kyselinu máselnou a druhý poskytuje z kyseliny butanol.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.<br /> &lt;/ref&gt; Rovnice procesu je následující&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;:&lt;br /&gt; C&lt;sub&gt;6&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;12&lt;/sub&gt;O&lt;sub&gt;6&lt;/sub&gt;→CH&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;CH&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;CH&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;CH&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;OH+2CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O→C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH+2CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O→C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH+2CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O&lt;br /&gt;<br /> [[Soubor:Biobutanol-sladky.JPG|right|Schéma výroby]]<br /> &lt;br /&gt;<br /> Výroba je kontinuální a probíhá ve dvou fermentorech propojených čerpadlem a potrubím a dále je zde zařízení pro oddělování butanolu z reakční směsi. Stručný technologický postup je následující:<br /> &lt;br /&gt;-suché či mokré mletí obilnin, sterilizace<br /> &lt;br /&gt;-přeměna biomasy na zkvasitelné cukry<br /> &lt;br /&gt;-fermentační reakce za pomoci kvasinek ''Clostiridium tyrorobutyricum'' v 1. fermentoru na máselnou kyselinu<br /> &lt;br /&gt;-přečerpání reakční směsi do druhého fermentoru<br /> &lt;br /&gt;-fermentace kyseliny máselné kvasinkami ''Clostridium tyrobutyricum'' na butanol<br /> &lt;br /&gt;-oddělení horkých plynů, adsorpce, desorbce, kondenzace, odstřeďování<br /> &lt;br /&gt;-destilace směsi butanolu s 10% vody&lt;br /&gt;<br /> <br /> Výsledkem fermentace je tedy kyselina máselná, která je přeměněna na butanol, vodík, oxid uhličitý a voda.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Celkový výtěžek butanolu je ve srovnání s etanolem vyšší, ze l00 kg kukuřice se vyrobí až 38 litrů butanolu, což je lepší výsledek než u etanolu a navíc vzniká i vodík, který je energeticky využitelný. Jelikož technologie výroby biobutanolu se v mnohém podobá technologii výroby biolihu, bude možno využít stávající zařízení na biolíh i při výrobě biobutanolu. Doposud využívaným tzv. ABE (Aceton-ButanolEtanol) fermentačním procesem vzniká také aceton (28 %) a etanol (14 %).&lt;ref name=&quot;BioEnergywiky&quot;&gt;BIOENERGYWIKY, Biobutanol. Dostupné z WWW: &lt;http://www.bioenergywiki.net/index.php/Biobutanol&gt;.&lt;/ref&gt; V tomto novém technologickém postupu aceton a etanol nevznikají a výtěžnost butanolu je vyšší. Kukuřice zpracovaná na biobutanol poskytuje až o 42 % více energie než při fermentaci na biolíh.&lt;ref name=&quot;Abušinov&quot;&gt;ABUŠINOV, Alexandr: Biobutanol - přinese průlom v biopalivech? [cit. 2006-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.enviweb.cz/?env=energie_archiv_gaedb&gt;.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> Jako &quot;druhá generace&quot; biobutanolu přijde biobutanol produkovaný novým biotechnologickým procesem, s vyšším stupněm přeměny pomocí [[biokatalyzátor|biokatalyzátoru]]. Jejich uvedení do provozu v USA se předpokládá v roce 2010. Jako suroviny se používá řepa, cukrová třtina, kukuřice a dále se mluví o využití pšenice a rostlinné odpady- sláma, tráva, dřevo. Při spalování biobutanolu nevznikají emise oxidů síry a dusíku, oxidu uhelnatého a uhlovodíků. Studie analýzou [[Well-to-Wheel Life Cycle Analysis]] prokázala, že produkce emisí je u biobutanolu od přípravy pole po jízdu nejen nižší než u ropných paliv od těžby po jízdu, ale i proti biolihu.&lt;ref name=&quot;Abušinov&quot;&gt;ABUŠINOV, Alexandr: Biobutanol - přinese průlom v biopalivech? [cit. 2006-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.enviweb.cz/?env=energie_archiv_gaedb&gt;.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Zdroje''' ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Odkazy''' ==<br /> <br /> <br /> === '''Související odkazy''' ===<br /> *[[Biopaliva]]<br /> *[[Bioetanol]]<br /> *[[Biomasa]]<br /> *[[Obnovitelné zdroje energie]]<br /> <br /> <br /> === '''Externí odkazy''' ===<br /> *[http://www.alternativni-zdroje.cz Alternativní zdroje energie - výroba energie z biomasy]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Biol%C3%ADh| Biolíh na české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Biopaliva|Biomasa na české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:en:Biofuel|Biopaliva v anglické Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Kapalné biopalivo|Kapalná biopaliva v české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:en:Biobutanol|Biobutanol v anglické Wikipedii]]<br /> <br /> *[http://www.ars.usda.gov/is/AR/archive/oct08/fuel1008.pdf Banking on Biobutanol]<br /> <br /> *[http://www.aiche.org/uploadedFiles/SBE/MemberCenter/0808S4.PDF Biobutanol- A replacement for bioethanol?]<br /> <br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Kocanj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Biobutanol&diff=6320 2008-12-18T11:29:34Z

<p>Kocanj: </p> <hr /> <div>[[Soubor:Biobutanol.jpg|right|Schéma produkce a využití biopaliv]]<br /> <br /> <br /> <br /> == '''Úvod''' ==<br /> Biobutanol je butanol, který je produkován dvoustupňovým kvasným procesem z [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy] upravenými kvasinkami ''Clostridium tyrobutyricum'' a ''Clostridium acetobutylicum''.<br /> <br /> <br /> == '''Vlastnosti''' ==<br /> Butanol (butanol-1 či n-butanol, C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH) je alkohol, obsahující čtyři uhlíky a průmyslově se vyrábí hydratací butanu.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.<br /> &lt;/ref&gt; Butanol má výhřevnost větší než etanol a srovnatelnou s motorovým benzínem. Používá se jako ředidlo a průmyslově se vyrábí hydratací butanu. Jeho produkce dosahuje přes 14 mil. hektolitrů ročně.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Biobutanol se může přimíchávat do motorových [[fosilní paliva|fosilních paliv]] v širokém poměru. Butanol je mnohem méně těkavý než etanol nebo [[motorový benzín]]. Nedochází tedy k odparu během teplejšího počasí. Také jeho korozivní vlastnosti jsou mnohem menší než u lihu.&lt;ref name=&quot;BioEnergywiky&quot;&gt;BIOENERGYWIKY, Biobutanol. Dostupné z WWW: &lt;http://www.bioenergywiki.net/index.php/Biobutanol&gt;.&lt;/ref&gt; Biobutanol také nepohlcuje vodu jako [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biolíh biolíh], bod mrazu je -89°C, a proto je možné pro jeho přepravu a skladování použít stávající zařízení.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Dá se mísit s benzínem od 10 do 99% a lze jej využít i jako čisté stoprocentní palivo. V Evropě se přidává 10 obj. % butanolu do benzínu, v USA 11,5 obj. %, výhledově až 16 obj. % aniž by se musely modifikovat motory. Zaznívají i názory, že se může přidávat do [[dieselové palivo|dieselového paliva]].&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Technologie výroby''' ==<br /> V technologii výroby se uplatňují nové kultury mikroorganismů. Nový druh mikroorganismu ve fermentovaném roztoku působí nejen při vyšší koncentraci butanolu, ale umožňuje vyrábět především butanol. Jedná se o zcela nové kvasinky ''Clostridium tyrobutyricum'' a nově vyšlechtěné ''Clostridium acetobutylicum'', které zajišťují optimální produkci butanolu a výtěžnost z glukózy přes 40%. První kmen přeměňuje glukózu na vodík a kyselinu máselnou a druhý poskytuje z kyseliny butanol.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.<br /> &lt;/ref&gt; Rovnice procesu je následující&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;:&lt;br /&gt; C&lt;sub&gt;6&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;12&lt;/sub&gt;O&lt;sub&gt;6&lt;/sub&gt;→CH&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;CH&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;CH&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;CH&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;OH+2CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O→C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH+2CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O→C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH+2CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O&lt;br /&gt;<br /> [[Soubor:Biobutanol-sladky.JPG|right|Schéma výroby]]<br /> &lt;br /&gt;<br /> Výroba je kontinuální a probíhá ve dvou fermentorech propojených čerpadlem a potrubím a dále je zde zařízení pro oddělování butanolu z reakční směsi. Stručný technologický postup je následující:<br /> &lt;br /&gt;-suché či mokré mletí obilnin, sterilizace<br /> &lt;br /&gt;-přeměna biomasy na zkvasitelné cukry<br /> &lt;br /&gt;-fermentační reakce za pomoci kvasinek ''Clostiridium tyrorobutyricum'' v 1. fermentoru na máselnou kyselinu<br /> &lt;br /&gt;-přečerpání reakční směsi do druhého fermentoru<br /> &lt;br /&gt;-fermentace kyseliny máselné kvasinkami ''Clostridium tyrobutyricum'' na butanol<br /> &lt;br /&gt;-oddělení horkých plynů, adsorpce, desorbce, kondenzace, odstřeďování<br /> &lt;br /&gt;-destilace směsi butanolu s 10% vody&lt;br /&gt;<br /> Výsledkem fermentace je tedy kyselina máselná, která je přeměněna na butanol, vodík, oxid uhličitý a voda.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Celkový výtěžek butanolu je ve srovnání s etanolem vyšší, ze l00 kg kukuřice se vyrobí až 38 litrů butanolu, což je lepší výsledek než u etanolu a navíc vzniká i vodík, který je energeticky využitelný. Jelikož technologie výroby biobutanolu se v mnohém podobá technologii výroby biolihu, bude možno využít stávající zařízení na biolíh i při výrobě biobutanolu. Doposud využívaným tzv. ABE (Aceton-ButanolEtanol) fermentačním procesem vzniká také aceton (28 %) a etanol (14 %).&lt;ref name=&quot;BioEnergywiky&quot;&gt;BIOENERGYWIKY, Biobutanol. Dostupné z WWW: &lt;http://www.bioenergywiki.net/index.php/Biobutanol&gt;.&lt;/ref&gt; V tomto novém technologickém postupu aceton a etanol nevznikají a výtěžnost butanolu je vyšší. Kukuřice zpracovaná na biobutanol poskytuje až o 42 % více energie než při fermentaci na biolíh.&lt;ref name=&quot;Abušinov&quot;&gt;ABUŠINOV, Alexandr: Biobutanol - přinese průlom v biopalivech? [cit. 2006-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.enviweb.cz/?env=energie_archiv_gaedb&gt;.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> Jako &quot;druhá generace&quot; biobutanolu přijde biobutanol produkovaný novým biotechnologickým procesem, s vyšším stupněm přeměny pomocí [[biokatalyzátor|biokatalyzátoru]]. Jejich uvedení do provozu v USA se předpokládá v roce 2010. Jako suroviny se používá řepa, cukrová třtina, kukuřice a dále se mluví o využití pšenice a rostlinné odpady- sláma, tráva, dřevo. Při spalování biobutanolu nevznikají emise oxidů síry a dusíku, oxidu uhelnatého a uhlovodíků. Studie analýzou [[Well-to-Wheel Life Cycle Analysis]] prokázala, že produkce emisí je u biobutanolu od přípravy pole po jízdu nejen nižší než u ropných paliv od těžby po jízdu, ale i proti biolihu.&lt;ref name=&quot;Abušinov&quot;&gt;ABUŠINOV, Alexandr: Biobutanol - přinese průlom v biopalivech? [cit. 2006-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.enviweb.cz/?env=energie_archiv_gaedb&gt;.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Zdroje''' ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Odkazy''' ==<br /> <br /> <br /> === '''Související odkazy''' ===<br /> *[[Biopaliva]]<br /> *[[Bioetanol]]<br /> *[[Biomasa]]<br /> *[[Obnovitelné zdroje energie]]<br /> <br /> <br /> === '''Externí odkazy''' ===<br /> *[http://www.alternativni-zdroje.cz Alternativní zdroje energie - výroba energie z biomasy]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Biol%C3%ADh| Biolíh na české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Biopaliva|Biomasa na české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:en:Biofuel|Biopaliva v anglické Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Kapalné biopalivo|Kapalná biopaliva v české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:en:Biobutanol|Biobutanol v anglické Wikipedii]]<br /> <br /> *[http://www.ars.usda.gov/is/AR/archive/oct08/fuel1008.pdf Banking on Biobutanol]<br /> <br /> *[http://www.aiche.org/uploadedFiles/SBE/MemberCenter/0808S4.PDF Biobutanol- A replacement for bioethanol?]<br /> <br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Kocanj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Biobutanol&diff=6319 2008-12-18T11:28:56Z

<p>Kocanj: </p> <hr /> <div>[[Soubor:Biobutanol.jpg|right|Schéma produkce a využití biopaliv]]<br /> <br /> <br /> <br /> == '''Úvod''' ==<br /> Biobutanol je butanol, který je produkován dvoustupňovým kvasným procesem z [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy] upravenými kvasinkami ''Clostridium tyrobutyricum'' a ''Clostridium acetobutylicum''.<br /> <br /> <br /> == '''Vlastnosti''' ==<br /> Butanol (butanol-1 či n-butanol, C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH) je alkohol, obsahující čtyři uhlíky a průmyslově se vyrábí hydratací butanu.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.<br /> &lt;/ref&gt; Butanol má výhřevnost větší než etanol a srovnatelnou s motorovým benzínem. Používá se jako ředidlo a průmyslově se vyrábí hydratací butanu. Jeho produkce dosahuje přes 14 mil. hektolitrů ročně.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Biobutanol se může přimíchávat do motorových [[fosilní paliva|fosilních paliv]] v širokém poměru. Butanol je mnohem méně těkavý než etanol nebo [[motorový benzín]]. Nedochází tedy k odparu během teplejšího počasí. Také jeho korozivní vlastnosti jsou mnohem menší než u lihu.&lt;ref name=&quot;BioEnergywiky&quot;&gt;BIOENERGYWIKY, Biobutanol. Dostupné z WWW: &lt;http://www.bioenergywiki.net/index.php/Biobutanol&gt;.&lt;/ref&gt; Biobutanol také nepohlcuje vodu jako [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biolíh biolíh], bod mrazu je -89°C, a proto je možné pro jeho přepravu a skladování použít stávající zařízení.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Dá se mísit s benzínem od 10 do 99% a lze jej využít i jako čisté stoprocentní palivo. V Evropě se přidává 10 obj. % butanolu do benzínu, v USA 11,5 obj. %, výhledově až 16 obj. % aniž by se musely modifikovat motory. Zaznívají i názory, že se může přidávat do [[dieselové palivo|dieselového paliva]].&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Technologie výroby''' ==<br /> V technologii výroby se uplatňují nové kultury mikroorganismů. Nový druh mikroorganismu ve fermentovaném roztoku působí nejen při vyšší koncentraci butanolu, ale umožňuje vyrábět především butanol. Jedná se o zcela nové kvasinky ''Clostridium tyrobutyricum'' a nově vyšlechtěné ''Clostridium acetobutylicum'', které zajišťují optimální produkci butanolu a výtěžnost z glukózy přes 40%. První kmen přeměňuje glukózu na vodík a kyselinu máselnou a druhý poskytuje z kyseliny butanol.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.<br /> &lt;/ref&gt; Rovnice procesu je následující&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;:&lt;br /&gt; C&lt;sub&gt;6&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;12&lt;/sub&gt;O&lt;sub&gt;6&lt;/sub&gt;→CH&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;CH&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;CH&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;CH&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;OH+2CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O→C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH+2CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O→C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH+2CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O&lt;br /&gt;<br /> [[Soubor:Biobutanol-sladky.JPG|right|Schéma výroby]]<br /> &lt;br /&gt;<br /> Výroba je kontinuální a probíhá ve dvou fermentorech propojených čerpadlem a potrubím a dále je zde zařízení pro oddělování butanolu z reakční směsi. Stručný technologický postup je následující:&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;-suché či mokré mletí obilnin, sterilizace<br /> &lt;br /&gt;-přeměna biomasy na zkvasitelné cukry<br /> &lt;br /&gt;-fermentační reakce za pomoci kvasinek ''Clostiridium tyrorobutyricum'' v 1. fermentoru na máselnou kyselinu<br /> &lt;br /&gt;-přečerpání reakční směsi do druhého fermentoru<br /> &lt;br /&gt;-fermentace kyseliny máselné kvasinkami ''Clostridium tyrobutyricum'' na butanol<br /> &lt;br /&gt;-oddělení horkých plynů, adsorpce, desorbce, kondenzace, odstřeďování<br /> &lt;br /&gt;-destilace směsi butanolu s 10% vody&lt;br /&gt;<br /> Výsledkem fermentace je tedy kyselina máselná, která je přeměněna na butanol, vodík, oxid uhličitý a voda.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Celkový výtěžek butanolu je ve srovnání s etanolem vyšší, ze l00 kg kukuřice se vyrobí až 38 litrů butanolu, což je lepší výsledek než u etanolu a navíc vzniká i vodík, který je energeticky využitelný. Jelikož technologie výroby biobutanolu se v mnohém podobá technologii výroby biolihu, bude možno využít stávající zařízení na biolíh i při výrobě biobutanolu. Doposud využívaným tzv. ABE (Aceton-ButanolEtanol) fermentačním procesem vzniká také aceton (28 %) a etanol (14 %).&lt;ref name=&quot;BioEnergywiky&quot;&gt;BIOENERGYWIKY, Biobutanol. Dostupné z WWW: &lt;http://www.bioenergywiki.net/index.php/Biobutanol&gt;.&lt;/ref&gt; V tomto novém technologickém postupu aceton a etanol nevznikají a výtěžnost butanolu je vyšší. Kukuřice zpracovaná na biobutanol poskytuje až o 42 % více energie než při fermentaci na biolíh.&lt;ref name=&quot;Abušinov&quot;&gt;ABUŠINOV, Alexandr: Biobutanol - přinese průlom v biopalivech? [cit. 2006-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.enviweb.cz/?env=energie_archiv_gaedb&gt;.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> Jako &quot;druhá generace&quot; biobutanolu přijde biobutanol produkovaný novým biotechnologickým procesem, s vyšším stupněm přeměny pomocí [[biokatalyzátor|biokatalyzátoru]]. Jejich uvedení do provozu v USA se předpokládá v roce 2010. Jako suroviny se používá řepa, cukrová třtina, kukuřice a dále se mluví o využití pšenice a rostlinné odpady- sláma, tráva, dřevo. Při spalování biobutanolu nevznikají emise oxidů síry a dusíku, oxidu uhelnatého a uhlovodíků. Studie analýzou [[Well-to-Wheel Life Cycle Analysis]] prokázala, že produkce emisí je u biobutanolu od přípravy pole po jízdu nejen nižší než u ropných paliv od těžby po jízdu, ale i proti biolihu.&lt;ref name=&quot;Abušinov&quot;&gt;ABUŠINOV, Alexandr: Biobutanol - přinese průlom v biopalivech? [cit. 2006-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.enviweb.cz/?env=energie_archiv_gaedb&gt;.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Zdroje''' ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Odkazy''' ==<br /> <br /> <br /> === '''Související odkazy''' ===<br /> *[[Biopaliva]]<br /> *[[Bioetanol]]<br /> *[[Biomasa]]<br /> *[[Obnovitelné zdroje energie]]<br /> <br /> <br /> === '''Externí odkazy''' ===<br /> *[http://www.alternativni-zdroje.cz Alternativní zdroje energie - výroba energie z biomasy]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Biol%C3%ADh| Biolíh na české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Biopaliva|Biomasa na české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:en:Biofuel|Biopaliva v anglické Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Kapalné biopalivo|Kapalná biopaliva v české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:en:Biobutanol|Biobutanol v anglické Wikipedii]]<br /> <br /> *[http://www.ars.usda.gov/is/AR/archive/oct08/fuel1008.pdf Banking on Biobutanol]<br /> <br /> *[http://www.aiche.org/uploadedFiles/SBE/MemberCenter/0808S4.PDF Biobutanol- A replacement for bioethanol?]<br /> <br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Kocanj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Biobutanol&diff=6318 2008-12-18T11:27:39Z

<p>Kocanj: </p> <hr /> <div>[[Soubor:Biobutanol.jpg|right|Schéma produkce a využití biopaliv]]<br /> <br /> <br /> <br /> == '''Úvod''' ==<br /> Biobutanol je butanol, který je produkován dvoustupňovým kvasným procesem z [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy] upravenými kvasinkami ''Clostridium tyrobutyricum'' a ''Clostridium acetobutylicum''.<br /> <br /> <br /> == '''Vlastnosti''' ==<br /> Butanol (butanol-1 či n-butanol, C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH) je alkohol, obsahující čtyři uhlíky a průmyslově se vyrábí hydratací butanu.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.<br /> &lt;/ref&gt; Butanol má výhřevnost větší než etanol a srovnatelnou s motorovým benzínem. Používá se jako ředidlo a průmyslově se vyrábí hydratací butanu. Jeho produkce dosahuje přes 14 mil. hektolitrů ročně.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Biobutanol se může přimíchávat do motorových [[fosilní paliva|fosilních paliv]] v širokém poměru. Butanol je mnohem méně těkavý než etanol nebo [[motorový benzín]]. Nedochází tedy k odparu během teplejšího počasí. Také jeho korozivní vlastnosti jsou mnohem menší než u lihu.&lt;ref name=&quot;BioEnergywiky&quot;&gt;BIOENERGYWIKY, Biobutanol. Dostupné z WWW: &lt;http://www.bioenergywiki.net/index.php/Biobutanol&gt;.&lt;/ref&gt; Biobutanol také nepohlcuje vodu jako [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biolíh biolíh], bod mrazu je -89°C, a proto je možné pro jeho přepravu a skladování použít stávající zařízení.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Dá se mísit s benzínem od 10 do 99% a lze jej využít i jako čisté stoprocentní palivo. V Evropě se přidává 10 obj. % butanolu do benzínu, v USA 11,5 obj. %, výhledově až 16 obj. % aniž by se musely modifikovat motory. Zaznívají i názory, že se může přidávat do [[dieselové palivo|dieselového paliva]].&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Technologie výroby''' ==<br /> V technologii výroby se uplatňují nové kultury mikroorganismů. Nový druh mikroorganismu ve fermentovaném roztoku působí nejen při vyšší koncentraci butanolu, ale umožňuje vyrábět především butanol. Jedná se o zcela nové kvasinky ''Clostridium tyrobutyricum'' a nově vyšlechtěné ''Clostridium acetobutylicum'', které zajišťují optimální produkci butanolu a výtěžnost z glukózy přes 40%. První kmen přeměňuje glukózu na vodík a kyselinu máselnou a druhý poskytuje z kyseliny butanol.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.<br /> &lt;/ref&gt; Rovnice procesu je následující&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;:&lt;br /&gt; C&lt;sub&gt;6&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;12&lt;/sub&gt;O&lt;sub&gt;6&lt;/sub&gt;→CH&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;CH&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;CH&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;CH&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;OH+2CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O→C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH+2CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O→C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH+2CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O&lt;br /&gt;<br /> [[Soubor:Biobutanol-sladky.JPG|right|Schéma výroby]]<br /> &lt;br /&gt;<br /> Výroba je kontinuální a probíhá ve dvou fermentorech propojených čerpadlem a potrubím a dále je zde zařízení pro oddělování butanolu z reakční směsi. Stručný technologický postup je následující:&lt;br /&gt;<br /> <br /> &lt;br /&gt;-suché či mokré mletí obilnin, sterilizace<br /> &lt;br /&gt;-přeměna biomasy na zkvasitelné cukry<br /> &lt;br /&gt;-fermentační reakce za pomoci kvasinek ''Clostiridium tyrorobutyricum'' v 1. fermentoru na máselnou kyselinu<br /> &lt;br /&gt;-přečerpání reakční směsi do druhého fermentoru<br /> &lt;br /&gt;-fermentace kyseliny máselné kvasinkami ''Clostridium tyrobutyricum'' na butanol<br /> &lt;br /&gt;-oddělení horkých plynů, adsorpce, desorbce, kondenzace, odstřeďování<br /> &lt;br /&gt;-destilace směsi butanolu s 10% vody&lt;br /&gt;<br /> Výsledkem fermentace je tedy kyselina máselná, která je přeměněna na butanol, vodík, oxid uhličitý a voda.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Celkový výtěžek butanolu je ve srovnání s etanolem vyšší, ze l00 kg kukuřice se vyrobí až 38 litrů butanolu, což je lepší výsledek než u etanolu a navíc vzniká i vodík, který je energeticky využitelný. Jelikož technologie výroby biobutanolu se v mnohém podobá technologii výroby biolihu, bude možno využít stávající zařízení na biolíh i při výrobě biobutanolu. Doposud využívaným tzv. ABE (Aceton-ButanolEtanol) fermentačním procesem vzniká také aceton (28 %) a etanol (14 %).&lt;ref name=&quot;BioEnergywiky&quot;&gt;BIOENERGYWIKY, Biobutanol. Dostupné z WWW: &lt;http://www.bioenergywiki.net/index.php/Biobutanol&gt;.&lt;/ref&gt; V tomto novém technologickém postupu aceton a etanol nevznikají a výtěžnost butanolu je vyšší. Kukuřice zpracovaná na biobutanol poskytuje až o 42 % více energie než při fermentaci na biolíh.&lt;ref name=&quot;Abušinov&quot;&gt;ABUŠINOV, Alexandr: Biobutanol - přinese průlom v biopalivech? [cit. 2006-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.enviweb.cz/?env=energie_archiv_gaedb&gt;.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> Jako &quot;druhá generace&quot; biobutanolu přijde biobutanol produkovaný novým biotechnologickým procesem, s vyšším stupněm přeměny pomocí [[biokatalyzátor|biokatalyzátoru]]. Jejich uvedení do provozu v USA se předpokládá v roce 2010. Jako suroviny se používá řepa, cukrová třtina, kukuřice a dále se mluví o využití pšenice a rostlinné odpady- sláma, tráva, dřevo. Při spalování biobutanolu nevznikají emise oxidů síry a dusíku, oxidu uhelnatého a uhlovodíků. Studie analýzou [[Well-to-Wheel Life Cycle Analysis]] prokázala, že produkce emisí je u biobutanolu od přípravy pole po jízdu nejen nižší než u ropných paliv od těžby po jízdu, ale i proti biolihu.&lt;ref name=&quot;Abušinov&quot;&gt;ABUŠINOV, Alexandr: Biobutanol - přinese průlom v biopalivech? [cit. 2006-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.enviweb.cz/?env=energie_archiv_gaedb&gt;.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Zdroje''' ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Odkazy''' ==<br /> <br /> <br /> === '''Související odkazy''' ===<br /> *[[Biopaliva]]<br /> *[[Bioetanol]]<br /> *[[Biomasa]]<br /> *[[Obnovitelné zdroje energie]]<br /> <br /> <br /> === '''Externí odkazy''' ===<br /> *[http://www.alternativni-zdroje.cz Alternativní zdroje energie - výroba energie z biomasy]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Biol%C3%ADh| Biolíh na české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Biopaliva|Biomasa na české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:en:Biofuel|Biopaliva v anglické Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Kapalné biopalivo|Kapalná biopaliva v české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:en:Biobutanol|Biobutanol v anglické Wikipedii]]<br /> <br /> *[http://www.ars.usda.gov/is/AR/archive/oct08/fuel1008.pdf Banking on Biobutanol]<br /> <br /> *[http://www.aiche.org/uploadedFiles/SBE/MemberCenter/0808S4.PDF Biobutanol- A replacement for bioethanol?]<br /> <br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Kocanj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Biobutanol&diff=6317 2008-12-18T11:26:19Z

<p>Kocanj: </p> <hr /> <div>[[Soubor:Biobutanol.jpg|right|Schéma produkce a využití biopaliv]]<br /> <br /> <br /> <br /> == '''Úvod''' ==<br /> Biobutanol je butanol, který je produkován dvoustupňovým kvasným procesem z [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy] upravenými kvasinkami ''Clostridium tyrobutyricum'' a ''Clostridium acetobutylicum''.<br /> <br /> <br /> == '''Vlastnosti''' ==<br /> Butanol (butanol-1 či n-butanol, C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH) je alkohol, obsahující čtyři uhlíky a průmyslově se vyrábí hydratací butanu.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.<br /> &lt;/ref&gt; Butanol má výhřevnost větší než etanol a srovnatelnou s motorovým benzínem. Používá se jako ředidlo a průmyslově se vyrábí hydratací butanu. Jeho produkce dosahuje přes 14 mil. hektolitrů ročně.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Biobutanol se může přimíchávat do motorových [[fosilní paliva|fosilních paliv]] v širokém poměru. Butanol je mnohem méně těkavý než etanol nebo [[motorový benzín]]. Nedochází tedy k odparu během teplejšího počasí. Také jeho korozivní vlastnosti jsou mnohem menší než u lihu.&lt;ref name=&quot;BioEnergywiky&quot;&gt;BIOENERGYWIKY, Biobutanol. Dostupné z WWW: &lt;http://www.bioenergywiki.net/index.php/Biobutanol&gt;.&lt;/ref&gt; Biobutanol také nepohlcuje vodu jako [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biolíh biolíh], bod mrazu je -89°C, a proto je možné pro jeho přepravu a skladování použít stávající zařízení.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Dá se mísit s benzínem od 10 do 99% a lze jej využít i jako čisté stoprocentní palivo. V Evropě se přidává 10 obj. % butanolu do benzínu, v USA 11,5 obj. %, výhledově až 16 obj. % aniž by se musely modifikovat motory. Zaznívají i názory, že se může přidávat do [[dieselové palivo|dieselového paliva]].&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Technologie výroby''' ==<br /> V technologii výroby se uplatňují nové kultury mikroorganismů. Nový druh mikroorganismu ve fermentovaném roztoku působí nejen při vyšší koncentraci butanolu, ale umožňuje vyrábět především butanol. Jedná se o zcela nové kvasinky ''Clostridium tyrobutyricum'' a nově vyšlechtěné ''Clostridium acetobutylicum'', které zajišťují optimální produkci butanolu a výtěžnost z glukózy přes 40%. První kmen přeměňuje glukózu na vodík a kyselinu máselnou a druhý poskytuje z kyseliny butanol.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.<br /> &lt;/ref&gt; Rovnice procesu je následující&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;:&lt;br /&gt; C&lt;sub&gt;6&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;12&lt;/sub&gt;O&lt;sub&gt;6&lt;/sub&gt;→CH&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;CH&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;CH&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;CH&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;OH+2CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O→C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH+2CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O→C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH+2CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O&lt;br /&gt;<br /> [[Soubor:Biobutanol-sladky.JPG|right|Schéma výroby]]<br /> &lt;br /&gt;<br /> Výroba je kontinuální a probíhá ve dvou fermentorech propojených čerpadlem a potrubím a dále je zde zařízení pro oddělování butanolu z reakční směsi. Stručný technologický postup je následující:&lt;br /&gt;<br /> <br /> &lt;br /&gt;-suché či mokré mletí obilnin, sterilizace<br /> &lt;br /&gt;-přeměna biomasy na zkvasitelné cukry<br /> &lt;br /&gt;-fermentační reakce za pomoci kvasinek ''Clostiridium tyrorobutyricum'' v 1. fermentoru na máselnou kyselinu<br /> &lt;br /&gt;-přečerpání reakční směsi do druhého fermentoru<br /> &lt;br /&gt;-fermentace kyseliny máselné kvasinkami ''Clostridium tyrobutyricum'' na butanol<br /> &lt;br /&gt;-oddělení horkých plynů, adsorpce, desorbce, kondenzace, odstřeďování<br /> &lt;br /&gt;-destilace směsi butanolu s 10% vody&lt;br /&gt;<br /> Výsledkem fermentace je tedy kyselina máselná, která je přeměněna na butanol, vodík, oxid uhličitý a voda.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> Celkový výtěžek butanolu je ve srovnání s etanolem vyšší, ze l00 kg kukuřice se vyrobí až 38 litrů butanolu, což je lepší výsledek než u etanolu a navíc vzniká i vodík, který je energeticky využitelný. Jelikož technologie výroby biobutanolu se v mnohém podobá technologii výroby biolihu, bude možno využít stávající zařízení na biolíh i při výrobě biobutanolu.&lt;br /&gt;<br /> Doposud využívaným tzv. ABE (Aceton-ButanolEtanol) fermentačním procesem vzniká také aceton (28 %) a etanol (14 %).&lt;ref name=&quot;BioEnergywiky&quot;&gt;BIOENERGYWIKY, Biobutanol. Dostupné z WWW: &lt;http://www.bioenergywiki.net/index.php/Biobutanol&gt;.&lt;/ref&gt; V tomto novém technologickém postupu aceton a etanol nevznikají a výtěžnost butanolu je vyšší. Kukuřice zpracovaná na biobutanol poskytuje až o 42 % více energie než při fermentaci na biolíh.&lt;ref name=&quot;Abušinov&quot;&gt;ABUŠINOV, Alexandr: Biobutanol - přinese průlom v biopalivech? [cit. 2006-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.enviweb.cz/?env=energie_archiv_gaedb&gt;.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> Jako &quot;druhá generace&quot; biobutanolu přijde biobutanol produkovaný novým biotechnologickým procesem, s vyšším stupněm přeměny pomocí [[biokatalyzátor|biokatalyzátoru]]. Jejich uvedení do provozu v USA se předpokládá v roce 2010. Jako suroviny se používá řepa, cukrová třtina, kukuřice a dále se mluví o využití pšenice a rostlinné odpady- sláma, tráva, dřevo. Při spalování biobutanolu nevznikají emise oxidů síry a dusíku, oxidu uhelnatého a uhlovodíků. Studie analýzou [[Well-to-Wheel Life Cycle Analysis]] prokázala, že produkce emisí je u biobutanolu od přípravy pole po jízdu nejen nižší než u ropných paliv od těžby po jízdu, ale i proti biolihu.&lt;ref name=&quot;Abušinov&quot;&gt;ABUŠINOV, Alexandr: Biobutanol - přinese průlom v biopalivech? [cit. 2006-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.enviweb.cz/?env=energie_archiv_gaedb&gt;.&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Zdroje''' ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Odkazy''' ==<br /> <br /> <br /> === '''Související odkazy''' ===<br /> *[[Biopaliva]]<br /> *[[Bioetanol]]<br /> *[[Biomasa]]<br /> *[[Obnovitelné zdroje energie]]<br /> <br /> <br /> === '''Externí odkazy''' ===<br /> *[http://www.alternativni-zdroje.cz Alternativní zdroje energie - výroba energie z biomasy]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Biol%C3%ADh| Biolíh na české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Biopaliva|Biomasa na české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:en:Biofuel|Biopaliva v anglické Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Kapalné biopalivo|Kapalná biopaliva v české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:en:Biobutanol|Biobutanol v anglické Wikipedii]]<br /> <br /> *[http://www.ars.usda.gov/is/AR/archive/oct08/fuel1008.pdf Banking on Biobutanol]<br /> <br /> *[http://www.aiche.org/uploadedFiles/SBE/MemberCenter/0808S4.PDF Biobutanol- A replacement for bioethanol?]<br /> <br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Kocanj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Biobutanol&diff=6316 2008-12-18T11:21:51Z

<p>Kocanj: </p> <hr /> <div>[[Soubor:Biobutanol.jpg|right|Schéma produkce a využití biopaliv]]<br /> <br /> <br /> <br /> == '''Úvod''' ==<br /> Biobutanol je butanol, který je produkován dvoustupňovým kvasným procesem z [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy] upravenými kvasinkami ''Clostridium tyrobutyricum'' a ''Clostridium acetobutylicum''.<br /> <br /> <br /> == '''Vlastnosti''' ==<br /> Butanol (butanol-1 či n-butanol, C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH) je alkohol, obsahující čtyři uhlíky a průmyslově se vyrábí hydratací butanu.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.<br /> &lt;/ref&gt; Butanol má výhřevnost větší než etanol a srovnatelnou s motorovým benzínem. Používá se jako ředidlo a průmyslově se vyrábí hydratací butanu. Jeho produkce dosahuje přes 14 mil. hektolitrů ročně.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Biobutanol se může přimíchávat do motorových [[fosilní paliva|fosilních paliv]] v širokém poměru. Butanol je mnohem méně těkavý než etanol nebo [[motorový benzín]]. Nedochází tedy k odparu během teplejšího počasí. Také jeho korozivní vlastnosti jsou mnohem menší než u lihu.&lt;ref name=&quot;BioEnergywiky&quot;&gt;BIOENERGYWIKY, Biobutanol. Dostupné z WWW: &lt;http://www.bioenergywiki.net/index.php/Biobutanol&gt;.&lt;/ref&gt; Biobutanol také nepohlcuje vodu jako [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biolíh biolíh], bod mrazu je -89°C, a proto je možné pro jeho přepravu a skladování použít stávající zařízení.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Dá se mísit s benzínem od 10 do 99% a lze jej využít i jako čisté stoprocentní palivo. V Evropě se přidává 10 obj. % butanolu do benzínu, v USA 11,5 obj. %, výhledově až 16 obj. % aniž by se musely modifikovat motory. Zaznívají i názory, že se může přidávat do [[dieselové palivo|dieselového paliva]].&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Technologie výroby''' ==<br /> V technologii výroby se uplatňují nové kultury mikroorganismů. Nový druh mikroorganismu ve fermentovaném roztoku působí nejen při vyšší koncentraci butanolu, ale umožňuje vyrábět především butanol. Jedná se o zcela nové kvasinky ''Clostridium tyrobutyricum'' a nově vyšlechtěné ''Clostridium acetobutylicum'', které zajišťují optimální produkci butanolu a výtěžnost z glukózy přes 40%. První kmen přeměňuje glukózu na vodík a kyselinu máselnou a druhý poskytuje z kyseliny butanol.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.<br /> &lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> Rovnice procesu je následující&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.<br /> &lt;/ref&gt;:&lt;br /&gt; C&lt;sub&gt;6&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;12&lt;/sub&gt;O&lt;sub&gt;6&lt;/sub&gt;→CH&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;CH&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;CH&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;CH&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;OH+2CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O→C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH+2CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O→C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH+2CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O&lt;br /&gt;<br /> [[Soubor:Biobutanol-sladky.JPG|right|Schéma výroby]]<br /> &lt;br /&gt;<br /> Výroba je kontinuální a probíhá ve dvou fermentorech propojených čerpadlem a potrubím a dále je zde zařízení pro oddělování butanolu z reakční směsi. &lt;br /&gt;<br /> Stručný technologický postup je následující:<br /> Suché či mokré mletí obilnin, sterilizace, přeměna biomasy na zkvasitelné cukry, fermentační reakce za pomoci kvasinek ''Clostiridium tyrorobutyricum'' v 1. fermentoru na máselnou kyselinu, přečerpání reakční směsi do druhého fermentoru, fermentace kyseliny máselné kvasinkami ''Clostridium tyrobutyricum'' na butanol, oddělení horkých plynů, adsorpce, desorbce, kondenzace, odstřeďování, destilace směsi butanolu s 10% vody. Výsledkem fermentace je tedy kyselina máselná, která je přeměněna na butanol, vodík, oxid uhličitý a voda.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.<br /> &lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> Celkový výtěžek butanolu je ve srovnání s etanolem vyšší, ze l00 kg kukuřice se vyrobí až 38 litrů butanolu, což je lepší výsledek než u etanolu a navíc vzniká i vodík, který je energeticky využitelný. Jelikož technologie výroby biobutanolu se v mnohém podobá technologii výroby biolihu, bude možno využít stávající zařízení na biolíh i při výrobě biobutanolu. Doposud využívaným tzv. ABE (Aceton-ButanolEtanol) fermentačním procesem vzniká také aceton (28 %) a etanol (14 %).&lt;ref name=&quot;BioEnergywiky&quot;&gt;BIOENERGYWIKY, Biobutanol. Dostupné z WWW: &lt;http://www.bioenergywiki.net/index.php/Biobutanol&gt;.&lt;/ref&gt; V tomto novém technologickém postupu aceton a etanol nevznikají a výtěžnost butanolu je vyšší. Kukuřice zpracovaná na biobutanol poskytuje až o 42 % více energie než při fermentaci na biolíh.&lt;ref name=&quot;Abušinov&quot;&gt;ABUŠINOV, Alexandr: Biobutanol - přinese průlom v biopalivech? [cit. 2006-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.enviweb.cz/?env=energie_archiv_gaedb&gt;.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> Jako &quot;druhá generace&quot; biobutanolu přijde biobutanol produkovaný novým biotechnologickým procesem, s vyšším stupněm přeměny pomocí [[biokatalyzátor|biokatalyzátoru]]. Jejich uvedení do provozu v USA se předpokládá v roce 2010. Jako suroviny se používá řepa, cukrová třtina, kukuřice a dále se mluví o využití pšenice a rostlinné odpady- sláma, tráva, dřevo. Při spalování biobutanolu nevznikají emise oxidů síry a dusíku, oxidu uhelnatého a uhlovodíků. Studie analýzou [[Well-to-Wheel Life Cycle Analysis]] prokázala, že produkce emisí je u biobutanolu od přípravy pole po jízdu nejen nižší než u ropných paliv od těžby po jízdu, ale i proti biolihu.&lt;ref name=&quot;Abušinov&quot;&gt;ABUŠINOV, Alexandr: Biobutanol - přinese průlom v biopalivech? [cit. 2006-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.enviweb.cz/?env=energie_archiv_gaedb&gt;.&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Zdroje''' ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Odkazy''' ==<br /> <br /> <br /> === '''Související odkazy''' ===<br /> *[[Biopaliva]]<br /> *[[Bioetanol]]<br /> *[[Biomasa]]<br /> *[[Obnovitelné zdroje energie]]<br /> <br /> <br /> === '''Externí odkazy''' ===<br /> *[http://www.alternativni-zdroje.cz Alternativní zdroje energie - výroba energie z biomasy]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Biol%C3%ADh| Biolíh na české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Biopaliva|Biomasa na české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:en:Biofuel|Biopaliva v anglické Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Kapalné biopalivo|Kapalná biopaliva v české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:en:Biobutanol|Biobutanol v anglické Wikipedii]]<br /> <br /> *[http://www.ars.usda.gov/is/AR/archive/oct08/fuel1008.pdf Banking on Biobutanol]<br /> <br /> *[http://www.aiche.org/uploadedFiles/SBE/MemberCenter/0808S4.PDF Biobutanol- A replacement for bioethanol?]<br /> <br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Kocanj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Biobutanol&diff=6315 2008-12-18T11:20:02Z

<p>Kocanj: </p> <hr /> <div>[[Soubor:Biobutanol.jpg|right|Schéma produkce a využití biopaliv]]<br /> <br /> <br /> <br /> == '''Úvod''' ==<br /> Biobutanol je butanol, který je produkován dvoustupňovým kvasným procesem z [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy] upravenými kvasinkami ''Clostridium tyrobutyricum'' a ''Clostridium acetobutylicum''.<br /> <br /> <br /> == '''Vlastnosti''' ==<br /> Butanol (butanol-1 či n-butanol, C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH) je alkohol, obsahující čtyři uhlíky a průmyslově se vyrábí hydratací butanu.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.<br /> &lt;/ref&gt; Butanol má výhřevnost větší než etanol a srovnatelnou s motorovým benzínem. Používá se jako ředidlo a průmyslově se vyrábí hydratací butanu. Jeho produkce dosahuje přes 14 mil. hektolitrů ročně.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Biobutanol se může přimíchávat do motorových [[fosilní paliva|fosilních paliv]] v širokém poměru. Butanol je mnohem méně těkavý než etanol nebo [[motorový benzín]]. Nedochází tedy k odparu během teplejšího počasí. Také jeho korozivní vlastnosti jsou mnohem menší než u lihu.&lt;ref name=&quot;BioEnergywiky&quot;&gt;BIOENERGYWIKY, Biobutanol. Dostupné z WWW: &lt;http://www.bioenergywiki.net/index.php/Biobutanol&gt;.&lt;/ref&gt; Biobutanol také nepohlcuje vodu jako [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biolíh biolíh], bod mrazu je -89°C, a proto je možné pro jeho přepravu a skladování použít stávající zařízení.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Dá se mísit s benzínem od 10 do 99% a lze jej využít i jako čisté stoprocentní palivo. V Evropě se přidává 10 obj. % butanolu do benzínu, v USA 11,5 obj. %, výhledově až 16 obj. % aniž by se musely modifikovat motory. Zaznívají i názory, že se může přidávat do [[dieselové palivo|dieselového paliva]].&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Technologie výroby''' ==<br /> V technologii výroby se uplatňují nové kultury mikroorganismů. Nový druh mikroorganismu ve fermentovaném roztoku působí nejen při vyšší koncentraci butanolu, ale umožňuje vyrábět především butanol. Jedná se o zcela nové kvasinky ''Clostridium tyrobutyricum'' a nově vyšlechtěné ''Clostridium acetobutylicum'', které zajišťují optimální produkci butanolu a výtěžnost z glukózy přes 40%. První kmen přeměňuje glukózu na vodík a kyselinu máselnou a druhý poskytuje z kyseliny butanol.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.<br /> &lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> Rovnice procesu je následující&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.<br /> &lt;/ref&gt;: C&lt;sub&gt;6&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;12&lt;/sub&gt;O&lt;sub&gt;6&lt;/sub&gt;→CH&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;CH&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;CH&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;CH&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;OH+2CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O→C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH+2CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O→C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH+2CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O&lt;br /&gt;<br /> [[Soubor:Biobutanol-sladky.JPG|right|Schéma výroby]]<br /> <br /> Výroba je kontinuální a probíhá ve dvou fermentorech propojených čerpadlem a potrubím a dále je zde zařízení pro oddělování butanolu z reakční směsi. Stručný technologický postup je následující: Suché či mokré mletí obilnin, sterilizace, přeměna biomasy na zkvasitelné cukry, fermentační reakce za pomoci kvasinek ''Clostiridium tyrorobutyricum'' v 1. fermentoru na máselnou kyselinu, přečerpání reakční směsi do druhého fermentoru, fermentace kyseliny máselné kvasinkami ''Clostridium tyrobutyricum'' na butanol, oddělení horkých plynů, adsorpce, desorbce, kondenzace, odstřeďování, destilace směsi butanolu s 10% vody. Výsledkem fermentace je tedy kyselina máselná, která je přeměněna na butanol, vodík, oxid uhličitý a voda.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.<br /> &lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> Celkový výtěžek butanolu je ve srovnání s etanolem vyšší, ze l00 kg kukuřice se vyrobí až 38 litrů butanolu, což je lepší výsledek než u etanolu a navíc vzniká i vodík, který je energeticky využitelný. Jelikož technologie výroby biobutanolu se v mnohém podobá technologii výroby biolihu, bude možno využít stávající zařízení na biolíh i při výrobě biobutanolu. Doposud využívaným tzv. ABE (Aceton-ButanolEtanol) fermentačním procesem vzniká také aceton (28 %) a etanol (14 %).&lt;ref name=&quot;BioEnergywiky&quot;&gt;BIOENERGYWIKY, Biobutanol. Dostupné z WWW: &lt;http://www.bioenergywiki.net/index.php/Biobutanol&gt;.&lt;/ref&gt; V tomto novém technologickém postupu aceton a etanol nevznikají a výtěžnost butanolu je vyšší. Kukuřice zpracovaná na biobutanol poskytuje až o 42 % více energie než při fermentaci na biolíh.&lt;ref name=&quot;Abušinov&quot;&gt;ABUŠINOV, Alexandr: Biobutanol - přinese průlom v biopalivech? [cit. 2006-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.enviweb.cz/?env=energie_archiv_gaedb&gt;.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> Jako &quot;druhá generace&quot; biobutanolu přijde biobutanol produkovaný novým biotechnologickým procesem, s vyšším stupněm přeměny pomocí [[biokatalyzátor|biokatalyzátoru]]. Jejich uvedení do provozu v USA se předpokládá v roce 2010. Jako suroviny se používá řepa, cukrová třtina, kukuřice a dále se mluví o využití pšenice a rostlinné odpady- sláma, tráva, dřevo. Při spalování biobutanolu nevznikají emise oxidů síry a dusíku, oxidu uhelnatého a uhlovodíků. Studie analýzou [[Well-to-Wheel Life Cycle Analysis]] prokázala, že produkce emisí je u biobutanolu od přípravy pole po jízdu nejen nižší než u ropných paliv od těžby po jízdu, ale i proti biolihu.&lt;ref name=&quot;Abušinov&quot;&gt;ABUŠINOV, Alexandr: Biobutanol - přinese průlom v biopalivech? [cit. 2006-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.enviweb.cz/?env=energie_archiv_gaedb&gt;.&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Zdroje''' ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Odkazy''' ==<br /> <br /> <br /> === '''Související odkazy''' ===<br /> *[[Biopaliva]]<br /> *[[Bioetanol]]<br /> *[[Biomasa]]<br /> *[[Obnovitelné zdroje energie]]<br /> <br /> <br /> === '''Externí odkazy''' ===<br /> *[http://www.alternativni-zdroje.cz Alternativní zdroje energie - výroba energie z biomasy]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Biol%C3%ADh| Biolíh na české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Biopaliva|Biomasa na české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:en:Biofuel|Biopaliva v anglické Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Kapalné biopalivo|Kapalná biopaliva v české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:en:Biobutanol|Biobutanol v anglické Wikipedii]]<br /> <br /> *[http://www.ars.usda.gov/is/AR/archive/oct08/fuel1008.pdf Banking on Biobutanol]<br /> <br /> *[http://www.aiche.org/uploadedFiles/SBE/MemberCenter/0808S4.PDF Biobutanol- A replacement for bioethanol?]<br /> <br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Kocanj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Biobutanol-sladky.JPG&diff=6314 2008-12-18T11:18:35Z

<p>Kocanj: Autor: Václav Sladký staženo z: http://biom.cz/clanky.stm?AA_SL_Session=8f2d29b5cee0492107d25d628203a8f1&amp;nocache=invalidate&amp;sh_itm=4d6bdd76a9802bcbfd1f9ae48f8e6b63&amp;add_disc=1</p> <hr /> <div>Autor: Václav Sladký staženo z: http://biom.cz/clanky.stm?AA_SL_Session=8f2d29b5cee0492107d25d628203a8f1&amp;nocache=invalidate&amp;sh_itm=4d6bdd76a9802bcbfd1f9ae48f8e6b63&amp;add_disc=1</div>

Kocanj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Biobutanol&diff=6313 2008-12-18T11:13:41Z

<p>Kocanj: </p> <hr /> <div>[[Soubor:Biobutanol.jpg|right|Schéma produkce a využití biopaliv]]<br /> <br /> <br /> <br /> == '''Úvod''' ==<br /> Biobutanol je butanol, který je produkován dvoustupňovým kvasným procesem z [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy] upravenými kvasinkami ''Clostridium tyrobutyricum'' a ''Clostridium acetobutylicum''.<br /> <br /> <br /> == '''Vlastnosti''' ==<br /> Butanol (butanol-1 či n-butanol, C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH) je alkohol, obsahující čtyři uhlíky a průmyslově se vyrábí hydratací butanu.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.<br /> &lt;/ref&gt; Butanol má výhřevnost větší než etanol a srovnatelnou s motorovým benzínem. Používá se jako ředidlo a průmyslově se vyrábí hydratací butanu. Jeho produkce dosahuje přes 14 mil. hektolitrů ročně.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Biobutanol se může přimíchávat do motorových [[fosilní paliva|fosilních paliv]] v širokém poměru. Butanol je mnohem méně těkavý než etanol nebo [[motorový benzín]]. Nedochází tedy k odparu během teplejšího počasí. Také jeho korozivní vlastnosti jsou mnohem menší než u lihu.&lt;ref name=&quot;BioEnergywiky&quot;&gt;BIOENERGYWIKY, Biobutanol. Dostupné z WWW: &lt;http://www.bioenergywiki.net/index.php/Biobutanol&gt;.&lt;/ref&gt; Biobutanol také nepohlcuje vodu jako [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biolíh biolíh], bod mrazu je -89°C, a proto je možné pro jeho přepravu a skladování použít stávající zařízení.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Dá se mísit s benzínem od 10 do 99% a lze jej využít i jako čisté stoprocentní palivo. V Evropě se přidává 10 obj. % butanolu do benzínu, v USA 11,5 obj. %, výhledově až 16 obj. % aniž by se musely modifikovat motory. Zaznívají i názory, že se může přidávat do [[dieselové palivo|dieselového paliva]].&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Technologie výroby''' ==<br /> V technologii výroby se uplatňují nové kultury mikroorganismů. Nový druh mikroorganismu ve fermentovaném roztoku působí nejen při vyšší koncentraci butanolu, ale umožňuje vyrábět především butanol. Jedná se o zcela nové kvasinky ''Clostridium tyrobutyricum'' a nově vyšlechtěné ''Clostridium acetobutylicum'', které zajišťují optimální produkci butanolu a výtěžnost z glukózy přes 40%. První kmen přeměňuje glukózu na vodík a kyselinu máselnou a druhý poskytuje z kyseliny butanol.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.<br /> &lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> Rovnice procesu je následující&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.<br /> &lt;/ref&gt;: C&lt;sub&gt;6&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;12&lt;/sub&gt;O&lt;sub&gt;6&lt;/sub&gt;→CH&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;CH&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;CH&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;CH&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;OH+2CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O→C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH+2CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O→C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH+2CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O&lt;br /&gt;<br /> Výroba je kontinuální a probíhá ve dvou fermentorech propojených čerpadlem a potrubím a dále je zde zařízení pro oddělování butanolu z reakční směsi. Stručný technologický postup je následující: Suché či mokré mletí obilnin, sterilizace, přeměna biomasy na zkvasitelné cukry, fermentační reakce za pomoci kvasinek ''Clostiridium tyrorobutyricum'' v 1. fermentoru na máselnou kyselinu, přečerpání reakční směsi do druhého fermentoru, fermentace kyseliny máselné kvasinkami ''Clostridium tyrobutyricum'' na butanol, oddělení horkých plynů, adsorpce, desorbce, kondenzace, odstřeďování, destilace směsi butanolu s 10% vody. Výsledkem fermentace je tedy kyselina máselná, která je přeměněna na butanol, vodík, oxid uhličitý a voda.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.<br /> &lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> Celkový výtěžek butanolu je ve srovnání s etanolem vyšší, ze l00 kg kukuřice se vyrobí až 38 litrů butanolu, což je lepší výsledek než u etanolu a navíc vzniká i vodík, který je energeticky využitelný. Jelikož technologie výroby biobutanolu se v mnohém podobá technologii výroby biolihu, bude možno využít stávající zařízení na biolíh i při výrobě biobutanolu. Doposud využívaným tzv. ABE (Aceton-ButanolEtanol) fermentačním procesem vzniká také aceton (28 %) a etanol (14 %).&lt;ref name=&quot;BioEnergywiky&quot;&gt;BIOENERGYWIKY, Biobutanol. Dostupné z WWW: &lt;http://www.bioenergywiki.net/index.php/Biobutanol&gt;.&lt;/ref&gt; V tomto novém technologickém postupu aceton a etanol nevznikají a výtěžnost butanolu je vyšší. Kukuřice zpracovaná na biobutanol poskytuje až o 42 % více energie než při fermentaci na biolíh.&lt;ref name=&quot;Abušinov&quot;&gt;ABUŠINOV, Alexandr: Biobutanol - přinese průlom v biopalivech? [cit. 2006-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.enviweb.cz/?env=energie_archiv_gaedb&gt;.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> Jako &quot;druhá generace&quot; biobutanolu přijde biobutanol produkovaný novým biotechnologickým procesem, s vyšším stupněm přeměny pomocí [[biokatalyzátor|biokatalyzátoru]]. Jejich uvedení do provozu v USA se předpokládá v roce 2010. Jako suroviny se používá řepa, cukrová třtina, kukuřice a dále se mluví o využití pšenice a rostlinné odpady- sláma, tráva, dřevo. Při spalování biobutanolu nevznikají emise oxidů síry a dusíku, oxidu uhelnatého a uhlovodíků. Studie analýzou [[Well-to-Wheel Life Cycle Analysis]] prokázala, že produkce emisí je u biobutanolu od přípravy pole po jízdu nejen nižší než u ropných paliv od těžby po jízdu, ale i proti biolihu.&lt;ref name=&quot;Abušinov&quot;&gt;ABUŠINOV, Alexandr: Biobutanol - přinese průlom v biopalivech? [cit. 2006-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.enviweb.cz/?env=energie_archiv_gaedb&gt;.&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Zdroje''' ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Odkazy''' ==<br /> <br /> <br /> === '''Související odkazy''' ===<br /> *[[Biopaliva]]<br /> *[[Bioetanol]]<br /> *[[Biomasa]]<br /> *[[Obnovitelné zdroje energie]]<br /> <br /> <br /> === '''Externí odkazy''' ===<br /> *[http://www.alternativni-zdroje.cz Alternativní zdroje energie - výroba energie z biomasy]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Biol%C3%ADh| Biolíh na české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Biopaliva|Biomasa na české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:en:Biofuel|Biopaliva v anglické Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Kapalné biopalivo|Kapalná biopaliva v české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:en:Biobutanol|Biobutanol v anglické Wikipedii]]<br /> <br /> *[http://www.ars.usda.gov/is/AR/archive/oct08/fuel1008.pdf Banking on Biobutanol]<br /> <br /> *[http://www.aiche.org/uploadedFiles/SBE/MemberCenter/0808S4.PDF Biobutanol- A replacement for bioethanol?]<br /> <br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Kocanj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Biobutanol&diff=6312 2008-12-18T11:01:14Z

<p>Kocanj: </p> <hr /> <div>[[Soubor:Biobutanol.jpg|right|Schéma produkce a využití biopaliv]]<br /> <br /> <br /> <br /> == '''Úvod''' ==<br /> Biobutanol je butanol, který je produkován dvoustupňovým kvasným procesem z [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy] upravenými kvasinkami ''Clostridium tyrobutyricum'' a ''Clostridium acetobutylicum''.<br /> <br /> <br /> == '''Vlastnosti''' ==<br /> Butanol (butanol-1 či n-butanol, C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH) je alkohol, obsahující čtyři uhlíky a průmyslově se vyrábí hydratací butanu.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.<br /> &lt;/ref&gt; Butanol má výhřevnost větší než etanol a srovnatelnou s motorovým benzínem. Používá se jako ředidlo a průmyslově se vyrábí hydratací butanu. Jeho produkce dosahuje přes 14 mil. hektolitrů ročně.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Biobutanol se může přimíchávat do motorových [[fosilní paliva|fosilních paliv]] v širokém poměru. Butanol je mnohem méně těkavý než etanol nebo [[motorový benzín]]. Nedochází tedy k odparu během teplejšího počasí. Také jeho korozivní vlastnosti jsou mnohem menší než u lihu.&lt;ref name=&quot;BioEnergywiky&quot;&gt;BIOENERGYWIKY, Biobutanol. Dostupné z WWW: &lt;http://www.bioenergywiki.net/index.php/Biobutanol&gt;.&lt;/ref&gt; Biobutanol také nepohlcuje vodu jako [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biolíh biolíh], bod mrazu je -89°C, a proto je možné pro jeho přepravu a skladování použít stávající zařízení.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Dá se mísit s benzínem od 10 do 99% a lze jej využít i jako čisté stoprocentní palivo. V Evropě se přidává 10 obj. % butanolu do benzínu, v USA 11,5 obj. %, výhledově až 16 obj. % aniž by se musely modifikovat motory. Zaznívají i názory, že se může přidávat do [[dieselové palivo|dieselového paliva]].&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Technologie výroby''' ==<br /> V technologii výroby se uplatňují nové kultury mikroorganismů. Nový druh mikroorganismu ve fermentovaném roztoku působí nejen při vyšší koncentraci butanolu, ale umožňuje vyrábět především butanol. Jedná se o zcela nové kvasinky ''Clostridium tyrobutyricum'' a nově vyšlechtěné ''Clostridium acetobutylicum'', které zajišťují optimální produkci butanolu a výtěžnost z glukózy přes 40%. První kmen přeměňuje glukózu na vodík a kyselinu máselnou a druhý poskytuje z kyseliny butanol.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.<br /> &lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> Rovnice procesu je následující&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.<br /> &lt;/ref&gt;: C&lt;sub&gt;6&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;12&lt;/sub&gt;O&lt;sub&gt;6&lt;/sub&gt;→CH&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;CH&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;CH&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;CH&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;OH+2CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O→C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH+2CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O→C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH+2CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O&lt;br /&gt;<br /> Výroba je kontinuální a probíhá ve dvou fermentorech propojených čerpadlem a potrubím a dále je zde zařízení pro oddělování butanolu z reakční směsi. Stručný technologický postup je následující: Suché či mokré mletí obilnin, sterilizace, přeměna biomasy na zkvasitelné cukry, fermentační reakce za pomoci kvasinek ''Clostiridium tyrorobutyricum'' v 1. fermentoru na máselnou kyselinu, přečerpání reakční směsi do druhého fermentoru, fermentace kyseliny máselné kvasinkami ''Clostridium tyrobutyricum'' na butanol, oddělení horkých plynů, adsorpce, desorbce, kondenzace, odstřeďování, destilace směsi butanolu s 10% vody. Výsledkem fermentace je tedy kyselina máselná, která je přeměněna na butanol, vodík, oxid uhličitý a voda.&lt;ref name=&quot;Sladký&quot;&gt;SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.<br /> &lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> Celkový výtěžek butanolu je ve srovnání s etanolem vyšší, ze l00 kg kukuřice se vyrobí až 38 litrů butanolu, což je lepší výsledek než u etanolu a navíc vzniká i vodík, který je energeticky využitelný. Jelikož technologie výroby biobutanolu se v mnohém podobá technologii výroby biolihu, bude možno využít stávající zařízení na biolíh i při výrobě biobutanolu. Doposud využívaným tzv. ABE (Aceton-ButanolEtanol) fermentačním procesem vzniká také aceton (28 %) a etanol (14 %).&lt;ref name=&quot;BioEnergywiky&quot;&gt;BIOENERGYWIKY, Biobutanol. Dostupné z WWW: &lt;http://www.bioenergywiki.net/index.php/Biobutanol&gt;.&lt;/ref&gt; V tomto novém technologickém postupu aceton a etanol nevznikají a výtěžnost butanolu je vyšší. Kukuřice zpracovaná na biobutanol poskytuje až o 42 % více energie než při fermentaci na biolíh.&lt;ref name=&quot;Abušinov&quot;&gt;ABUŠINOV, Alexandr: Biobutanol - přinese průlom v biopalivech? [cit. 2006-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.enviweb.cz/?env=energie_archiv_gaedb&gt;.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> Jako &quot;druhá generace&quot; biobutanolu přijde biobutanol produkovaný novým biotechnologickým procesem, s vyšším stupněm přeměny pomocí [[biokatalyzátor|biokatalyzátoru]]. Jejich uvedení do provozu v USA se předpokládá v roce 2010. Jako suroviny se používá řepa, cukrová třtina, kukuřice a dále se mluví o využití pšenice a rostlinné odpady- sláma, tráva, dřevo. Při spalování biobutanolu nevznikají emise oxidů síry a dusíku, oxidu uhelnatého a uhlovodíků. Studie analýzou [[Well-to-Wheel Life Cycle Analysis]] prokázala, že produkce emisí je u biobutanolu od přípravy pole po jízdu nejen nižší než u ropných paliv od těžby po jízdu, ale i proti biolihu.&lt;ref name=&quot;Abušinov&quot;&gt;ABUŠINOV, Alexandr: Biobutanol - přinese průlom v biopalivech? [cit. 2006-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.enviweb.cz/?env=energie_archiv_gaedb&gt;.&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Zdroje''' ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Odkazy''' ==<br /> <br /> <br /> === '''Související odkazy''' ===<br /> *[[Biopaliva]]<br /> *[[Bioetanol]]<br /> *[[Biomasa]]<br /> *[[Obnovitelné zdroje energie]]<br /> <br /> <br /> === '''Externí odkazy''' ===<br /> *[http://www.alternativni-zdroje.cz Alternativní zdroje energie - výroba energie z biomasy]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Biol%C3%ADh| Biolíh na české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Biopaliva|Biomasa na české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:en:Biofuel|Biopaliva v anglické Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Kapalné biopalivo|Kapalná biopaliva v české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:en:Biobutanol|Biobutanol v anglické Wikipedii]]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Kocanj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Littering&diff=6311 2008-12-18T10:48:54Z

<p>Kocanj: </p> <hr /> <div>[[Soubor:Littering.jpg|right|Littering v praxi]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == '''Úvod''' ==<br /> Existují dvě definice, první vytvořená Institutem pro technologii a trvalé řízení produktů Ekonomické univerzity ve Vídni pro studii o litteringu vypracovanou v roce 2003: Littering je všeobecné označení pro nedbalé odhazování odpadků na veřejném prostranství a ve volné [http://cs.wikipedia.org/wiki/Příroda přírodě].<br /> &lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; <br /> A druhá, vytvořená Univerzitou v Basileji v programu „Člověk, společnost a životní prostředí“: Bezohledné odhazování odpadků v místě jejich vzniku, bez použití k tomu určených nádob na odpadky či košů na papír.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == '''Littering''' ==<br /> Littering se postupně zabydluje už i v terminologii českých úředníků v orgánech [http://cs.wikipedia.org/wiki/Životní_prostředí životního prostředí]. O litteringu hovoříme v souvislosti uličních smetků, které znamenají estetický problém na veřejných plochách a turistických místech ve městech i mimo ně.<br /> Littering patří mezi společenské problémy již od pradávna. Je způsobován nevhodným chováním obyvatelstva. I když volně odhozený odpad představuje zanedbatelnou část produkce uličních smetků, je jeho likvidace nákladná. Množství volně odhozených [http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad odpadů] lze omezit například osvětou občanů nebo pokutováním obyvatelstva za pohazování odpadků na veřejných místech.&lt;ref name=&quot;Sýkora&quot;&gt;SÝKORA, Marek: Zálohování nápojových obalů: Zavedení záloh je nesystémové a ochraně životního prostředí nepřispěje [cit. 2008-02-18]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.ekolist.cz/nazor.shtml?sh_itm=78032408a412d26b9678b91451938a91&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==== '''Basilejská studie''' ====<br /> Studium Univerzity v Basileji vypracovaná v rámci programu „Člověk, společnost a životní prostředí“. Cílem průzkumu bylo ukázat na vlastnosti litteringu v monitorovaných oblastech a vyhodnotit je. Na zkoumaných místech bylo na zemi pohozeno průměrně 30% odpadků. Do připravených odpadkových košů bylo řádně odhozeno 70% předmětů. Na všech stanovištích zkoumaných ve Švýcarsku byly v podstatě pohazovány stejné odpadní produkty. Ke znečištění veřejného prostranství došlo i přesto, že zpravidla bylo k dispozici dostatek možností jak odpad zdarma zlikvidovat. Na většině stanovišť představoval odpad z rychlého občerstvení s 51,5% z celkového množství odpadů dominující frakci, přičemž litteringová frakce „Take-away“ vykazovala v centrech měst vždy vyšší počty kusů než frakce „nápojové obaly“. Druhou největší litteringovou frakci představovala v průměru frakce „noviny a reklamní materiál“, v průměru činila téměř 24% celkového množství pohozeného odpadu. Odpadní produkty ze stravování typu Take-away a nápojové obaly z rychlého občerstvení patří k nejčastěji odhazovaným předmětům, přičemž za zmínku stojí i noviny a reklamní materiály a obaly od cigaret. Littering není primárně problémem stávající disponibility odpadkových košů. Muselo by se však zkoumat, jaké dopady má umístění, počet a design odpadkových košů.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==== '''Vídeňská studie''' ====<br /> Z příkazu magistrátního oddělení MA 48 města Vídně a společnosti ARA AG provedeno v létě roku 2003 porovnání litteringové situace ve vybraných evropských velkoměstech. Studie byla provedena ve městech Vídeň, Brusel, Frankfurt, Praha a Barcelona. Skladba pohozeného odpadu se v jednotlivých městech značně lišila. Zatímco například v Barceloně nebyl nalezen téměř žádný skleněný odpad (např. skleněné střepy), představoval tento odpad v Praze významný podíl. V materiálových skupinách „cigarety“, „sklo“ a „biogenní materiál“ byly rozdíly mezi jednotlivými městy signifikantní.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; Průměrná skladba pohozeného odpadu ze všech stanovišť:<br /> &lt;br /&gt;-cigarety 58,3%<br /> &lt;br /&gt;-umělé hmoty 11,6%<br /> &lt;br /&gt;-biogenní materiál 9,8% <br /> &lt;br /&gt;-papír, karton 8,8% <br /> &lt;br /&gt;-sklo 7,3% <br /> &lt;br /&gt;-kovy 3,9% <br /> &lt;br /&gt;-různé 0,5%<br /> &lt;br /&gt;Ve všech městech a monitorovaných oblastech byly nedopalky cigaret zdaleka nejčastěji odhozeným odpadem. Vzhledem k jejich malé velikosti a relativně rychlé [[biologická rozložitelnost|biologické rozložitelnosti]] je povědomí obyvatelstva o tomto problému zřejmě obzvlášť málo vyhraněné. Ve vztahu k velikosti jednotlivých kusů pohozeného odpadu vyšlo najevo, že littering je v první řadě problémem malých předmětů: 97,1% spočítaných kusů bylo menších než 15 cm (co do délky, šířky a výšky).&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == '''Závěr''' ==<br /> Nejvýraznějším výsledkem porovnání dat byla shoda podílu odpadu z rychlého občerstvení z celkového množství pohozeného odpadu zaznamenaného podle basilejských kritérií. Tento druh odpadu přispěl v průměru 50% k pohozenému odpadu, přičemž odpadky z produktů typu Take-away představovaly hlavní podíl. Vysoký podíl odpadu z rychlého občerstvení byl na všech stanovištích relativně konstantní. Z tohoto důvodu je nutno jej obecně považovat za dominantní faktor problému litteringu a je nutno předpokládat, že problém litteringu se bude s narůstající nabídkou rychlého občerstvení ještě dále přiostřovat.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;Ladomerský&quot;&gt;LADOMERSKÝ, Juraj; VEVERKA, Miloš: Analýzy voľne pohodených odpadov v prostredí Slovenskej Republiky. Dostupné z WWW: &lt;http://www.cepta.sk/documents/Zalohovanie/Analyza%20litteringu%20v%20SR%202005-vysledna%20sprava.pdf&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Opatření vedoucí ke snížení odpadu na ulicích mohou být instrukce vedoucí k uvědomělosti občanů a jejich informovanosti, motivace k neodhazování odpadků na zem nebo represivní opatření. Jako základnu pro ekologické a sociálně únosné chování na veřejném prostranství musí být pomocí vhodných prostředků (informační kampaně, akce ve školách, reklama atd.) vytvořeno vědomí odpovědnosti a pocit uvědomělosti. U zbývajícího deficitního jednání osob dopouštějících se pohazování odpadu pak může být postupováno formou represivních opatření, zejména pokutováním a internalizováním externích nákladů (odstranění odpadu).&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; Od 1. 7. 2008 platí v Praze nová vyhláška o čistotě, která zakazuje v ulicích odhazovat odpadky včetně nedopalků cigaret a žvýkaček. Pokuta pro nepořádného občana může dosáhnout až 30 tisíc korun.&lt;ref name=&quot;OLBRICH&quot;&gt;OLBRICH, Michal: Čistota zlepšuje městům pověst [cit. 2008-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest&gt;&lt;/ref&gt; Nad pořádkem v Praze bdí městská policie.<br /> <br /> == '''Zdroje''' ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Odkazy''' ==<br /> <br /> <br /> === '''Související odkazy''' ===<br /> *[[Odpadové hospodářství]]<br /> *[[Komunální odpad]]<br /> *[[Recyklace odpadů]]<br /> *[[Skládka odpadů]]<br /> *[[Třídění odpadů]]<br /> <br /> === '''Externí odkazy''' ===<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad Odpad na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Recyklace Recyklace na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Třídění_odpadu Třídění odpadu na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Skládka Skládka na české Wikipedii]<br /> *[http://www.mvcr.cz/sbirka/2005/sb033-05.pdf Zákon o odpadech (Zákon č. 106/2005 Sb.)]<br /> *[http://www.environment.nsw.gov.au/warr/litterlawdetail.html Litter laws]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Odpadové hospodářství]]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Kocanj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Littering&diff=6310 2008-12-18T10:48:05Z

<p>Kocanj: </p> <hr /> <div>[[Soubor:Littering.jpg|right|Littering v praxi]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == '''Úvod''' ==<br /> Existují dvě definice, první vytvořená Institutem pro technologii a trvalé řízení produktů Ekonomické univerzity ve Vídni pro studii o litteringu vypracovanou v roce 2003: Littering je všeobecné označení pro nedbalé odhazování odpadků na veřejném prostranství a ve volné [http://cs.wikipedia.org/wiki/Příroda přírodě].<br /> &lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; <br /> A druhá, vytvořená Univerzitou v Basileji v programu „Člověk, společnost a životní prostředí“: Bezohledné odhazování odpadků v místě jejich vzniku, bez použití k tomu určených nádob na odpadky či košů na papír.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == '''Littering''' ==<br /> Littering se postupně zabydluje už i v terminologii českých úředníků v orgánech [http://cs.wikipedia.org/wiki/Životní_prostředí životního prostředí]. O litteringu hovoříme v souvislosti uličních smetků, které znamenají estetický problém na veřejných plochách a turistických místech ve městech i mimo ně.<br /> Littering patří mezi společenské problémy již od pradávna. Je způsobován nevhodným chováním obyvatelstva. I když volně odhozený odpad představuje zanedbatelnou část produkce uličních smetků, je jeho likvidace nákladná. Množství volně odhozených [http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad odpadů] lze omezit například osvětou občanů nebo pokutováním obyvatelstva za pohazování odpadků na veřejných místech.&lt;ref name=&quot;Sýkora&quot;&gt;SÝKORA, Marek: Zálohování nápojových obalů: Zavedení záloh je nesystémové a ochraně životního prostředí nepřispěje [cit. 2008-02-18]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.ekolist.cz/nazor.shtml?sh_itm=78032408a412d26b9678b91451938a91&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==== '''Basilejská studie''' ====<br /> Studium Univerzity v Basileji vypracovaná v rámci programu „Člověk, společnost a životní prostředí“. Cílem průzkumu bylo ukázat na vlastnosti litteringu v monitorovaných oblastech a vyhodnotit je. Na zkoumaných místech bylo na zemi pohozeno průměrně 30% odpadků. Do připravených odpadkových košů bylo řádně odhozeno 70% předmětů. Na všech stanovištích zkoumaných ve Švýcarsku byly v podstatě pohazovány stejné odpadní produkty. Ke znečištění veřejného prostranství došlo i přesto, že zpravidla bylo k dispozici dostatek možností jak odpad zdarma zlikvidovat. Na většině stanovišť představoval odpad z rychlého občerstvení s 51,5% z celkového množství odpadů dominující frakci, přičemž litteringová frakce „Take-away“ vykazovala v centrech měst vždy vyšší počty kusů než frakce „nápojové obaly“. Druhou největší litteringovou frakci představovala v průměru frakce „noviny a reklamní materiál“, v průměru činila téměř 24% celkového množství pohozeného odpadu. Odpadní produkty ze stravování typu Take-away a nápojové obaly z rychlého občerstvení patří k nejčastěji odhazovaným předmětům, přičemž za zmínku stojí i noviny a reklamní materiály a obaly od cigaret. Littering není primárně problémem stávající disponibility odpadkových košů. Muselo by se však zkoumat, jaké dopady má umístění, počet a design odpadkových košů.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==== '''Vídeňská studie''' ====<br /> Z příkazu magistrátního oddělení MA 48 města Vídně a společnosti ARA AG provedeno v létě roku 2003 porovnání litteringové situace ve vybraných evropských velkoměstech. Studie byla provedena ve městech Vídeň, Brusel, Frankfurt, Praha a Barcelona. Skladba pohozeného odpadu se v jednotlivých městech značně lišila. Zatímco například v Barceloně nebyl nalezen téměř žádný skleněný odpad (např. skleněné střepy), představoval tento odpad v Praze významný podíl. V materiálových skupinách „cigarety“, „sklo“ a „biogenní materiál“ byly rozdíly mezi jednotlivými městy signifikantní.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; Průměrná skladba pohozeného odpadu ze všech stanovišť:<br /> &lt;br /&gt;-cigarety 58,3%<br /> &lt;br /&gt;-umělé hmoty 11,6%<br /> &lt;br /&gt;-biogenní materiál 9,8% <br /> &lt;br /&gt;-papír, karton 8,8% <br /> &lt;br /&gt;-sklo 7,3% <br /> &lt;br /&gt;-kovy 3,9% <br /> &lt;br /&gt;-různé 0,5%<br /> &lt;br /&gt;Ve všech městech a monitorovaných oblastech byly nedopalky cigaret zdaleka nejčastěji odhozeným odpadem. Vzhledem k jejich malé velikosti a relativně rychlé [[biologická rozložitelnost|biologické rozložitelnosti]] je povědomí obyvatelstva o tomto problému zřejmě obzvlášť málo vyhraněné. Ve vztahu k velikosti jednotlivých kusů pohozeného odpadu vyšlo najevo, že littering je v první řadě problémem malých předmětů: 97,1% spočítaných kusů bylo menších než 15 cm (co do délky, šířky a výšky).&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == '''Závěr''' ==<br /> Nejvýraznějším výsledkem porovnání dat byla shoda podílu odpadu z rychlého občerstvení z celkového množství pohozeného odpadu zaznamenaného podle basilejských kritérií. Tento druh odpadu přispěl v průměru 50% k pohozenému odpadu, přičemž odpadky z produktů typu Take-away představovaly hlavní podíl. Vysoký podíl odpadu z rychlého občerstvení byl na všech stanovištích relativně konstantní. Z tohoto důvodu je nutno jej obecně považovat za dominantní faktor problému litteringu a je nutno předpokládat, že problém litteringu se bude s narůstající nabídkou rychlého občerstvení ještě dále přiostřovat.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;Ladomerský&quot;&gt;LADOMERSKÝ, Juraj; VEVERKA, Miloš: Analýzy voľne pohodených odpadov v prostredí Slovenskej Republiky. Dostupné z WWW: &lt;http://www.cepta.sk/documents/Zalohovanie/Analyza%20litteringu%20v%20SR%202005-vysledna%20sprava.pdf&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Opatření vedoucí ke snížení odpadu na ulicích mohou být instrukce vedoucí k uvědomělosti občanů a jejich informovanosti, motivace k neodhazování odpadků na zem nebo represivní opatření. Jako základnu pro ekologické a sociálně únosné chování na veřejném prostranství musí být pomocí vhodných prostředků (informační kampaně, akce ve školách, reklama atd.) vytvořeno vědomí odpovědnosti a pocit uvědomělosti. U zbývajícího deficitního jednání osob dopouštějících se pohazování odpadu pak může být postupováno formou represivních opatření, zejména pokutováním a internalizováním externích nákladů (odstranění odpadu).&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; Od 1. 7. 2008 platí v Praze nová vyhláška o čistotě, která zakazuje v ulicích odhazovat odpadky včetně nedopalků cigaret a žvýkaček. Pokuta pro nepořádného občana může dosáhnout až 30 tisíc korun.&lt;ref name=&quot;OLBRICH&quot;&gt;OLBRICH, Michal: Čistota zlepšuje městům pověst [cit. 2008-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest&gt;&lt;/ref&gt; Nad pořádkem v Praze bdí městská policie.<br /> <br /> == '''Zdroje''' ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Odkazy''' ==<br /> <br /> <br /> === '''Související odkazy''' ===<br /> *[[Odpadové hospodářství]]<br /> *[[Komunální odpad]]<br /> *[[Recyklace odpadů]]<br /> *[[Skládka odpadů]]<br /> *[[Třídění odpadů]]<br /> <br /> === '''Externí odkazy''' ===<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad Odpad na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Recyklace Recyklace na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD_odpadu Třídění odpadu na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Skládka Skládka na české Wikipedii]<br /> *[http://www.mvcr.cz/sbirka/2005/sb033-05.pdf Zákon o odpadech (Zákon č. 106/2005 Sb.)]<br /> *[http://www.environment.nsw.gov.au/warr/litterlawdetail.html Litter laws]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Odpadové hospodářství]]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Kocanj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Littering&diff=6309 2008-12-18T10:47:09Z

<p>Kocanj: /* Související odkazy */</p> <hr /> <div>[[Soubor:Littering.jpg|right|Littering v praxi]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == '''Úvod''' ==<br /> Existují dvě definice, první vytvořená Institutem pro technologii a trvalé řízení produktů Ekonomické univerzity ve Vídni pro studii o litteringu vypracovanou v roce 2003: Littering je všeobecné označení pro nedbalé odhazování odpadků na veřejném prostranství a ve volné [http://cs.wikipedia.org/wiki/Příroda přírodě].<br /> &lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; <br /> A druhá, vytvořená Univerzitou v Basileji v programu „Člověk, společnost a životní prostředí“: Bezohledné odhazování odpadků v místě jejich vzniku, bez použití k tomu určených nádob na odpadky či košů na papír.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == '''Littering''' ==<br /> Littering se postupně zabydluje už i v terminologii českých úředníků v orgánech [http://cs.wikipedia.org/wiki/Životní_prostředí životního prostředí]. O litteringu hovoříme v souvislosti uličních smetků, které znamenají estetický problém na veřejných plochách a turistických místech ve městech i mimo ně.<br /> Littering patří mezi společenské problémy již od pradávna. Je způsobován nevhodným chováním obyvatelstva. I když volně odhozený odpad představuje zanedbatelnou část produkce uličních smetků, je jeho likvidace nákladná. Množství volně odhozených [http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad odpadů] lze omezit například osvětou občanů nebo pokutováním obyvatelstva za pohazování odpadků na veřejných místech.&lt;ref name=&quot;Sýkora&quot;&gt;SÝKORA, Marek: Zálohování nápojových obalů: Zavedení záloh je nesystémové a ochraně životního prostředí nepřispěje [cit. 2008-02-18]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.ekolist.cz/nazor.shtml?sh_itm=78032408a412d26b9678b91451938a91&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==== '''Basilejská studie''' ====<br /> Studium Univerzity v Basileji vypracovaná v rámci programu „Člověk, společnost a životní prostředí“. Cílem průzkumu bylo ukázat na vlastnosti litteringu v monitorovaných oblastech a vyhodnotit je. Na zkoumaných místech bylo na zemi pohozeno průměrně 30% odpadků. Do připravených odpadkových košů bylo řádně odhozeno 70% předmětů. Na všech stanovištích zkoumaných ve Švýcarsku byly v podstatě pohazovány stejné odpadní produkty. Ke znečištění veřejného prostranství došlo i přesto, že zpravidla bylo k dispozici dostatek možností jak odpad zdarma zlikvidovat. Na většině stanovišť představoval odpad z rychlého občerstvení s 51,5% z celkového množství odpadů dominující frakci, přičemž litteringová frakce „Take-away“ vykazovala v centrech měst vždy vyšší počty kusů než frakce „nápojové obaly“. Druhou největší litteringovou frakci představovala v průměru frakce „noviny a reklamní materiál“, v průměru činila téměř 24% celkového množství pohozeného odpadu. Odpadní produkty ze stravování typu Take-away a nápojové obaly z rychlého občerstvení patří k nejčastěji odhazovaným předmětům, přičemž za zmínku stojí i noviny a reklamní materiály a obaly od cigaret. Littering není primárně problémem stávající disponibility odpadkových košů. Muselo by se však zkoumat, jaké dopady má umístění, počet a design odpadkových košů.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==== '''Vídeňská studie''' ====<br /> Z příkazu magistrátního oddělení MA 48 města Vídně a společnosti ARA AG provedeno v létě roku 2003 porovnání litteringové situace ve vybraných evropských velkoměstech. Studie byla provedena ve městech Vídeň, Brusel, Frankfurt, Praha a Barcelona. Skladba pohozeného odpadu se v jednotlivých městech značně lišila. Zatímco například v Barceloně nebyl nalezen téměř žádný skleněný odpad (např. skleněné střepy), představoval tento odpad v Praze významný podíl. V materiálových skupinách „cigarety“, „sklo“ a „biogenní materiál“ byly rozdíly mezi jednotlivými městy signifikantní.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; Průměrná skladba pohozeného odpadu ze všech stanovišť:<br /> &lt;br /&gt;-cigarety 58,3%<br /> &lt;br /&gt;-umělé hmoty 11,6%<br /> &lt;br /&gt;-biogenní materiál 9,8% <br /> &lt;br /&gt;-papír, karton 8,8% <br /> &lt;br /&gt;-sklo 7,3% <br /> &lt;br /&gt;-kovy 3,9% <br /> &lt;br /&gt;-různé 0,5%<br /> &lt;br /&gt;Ve všech městech a monitorovaných oblastech byly nedopalky cigaret zdaleka nejčastěji odhozeným odpadem. Vzhledem k jejich malé velikosti a relativně rychlé [[biologická rozložitelnost|biologické rozložitelnosti]] je povědomí obyvatelstva o tomto problému zřejmě obzvlášť málo vyhraněné. Ve vztahu k velikosti jednotlivých kusů pohozeného odpadu vyšlo najevo, že littering je v první řadě problémem malých předmětů: 97,1% spočítaných kusů bylo menších než 15 cm (co do délky, šířky a výšky).&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == '''Závěr''' ==<br /> Nejvýraznějším výsledkem porovnání dat byla shoda podílu odpadu z rychlého občerstvení z celkového množství pohozeného odpadu zaznamenaného podle basilejských kritérií. Tento druh odpadu přispěl v průměru 50% k pohozenému odpadu, přičemž odpadky z produktů typu Take-away představovaly hlavní podíl. Vysoký podíl odpadu z rychlého občerstvení byl na všech stanovištích relativně konstantní. Z tohoto důvodu je nutno jej obecně považovat za dominantní faktor problému litteringu a je nutno předpokládat, že problém litteringu se bude s narůstající nabídkou rychlého občerstvení ještě dále přiostřovat.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;Ladomerský&quot;&gt;LADOMERSKÝ, Juraj; VEVERKA, Miloš: Analýzy voľne pohodených odpadov v prostredí Slovenskej Republiky. Dostupné z WWW: &lt;http://www.cepta.sk/documents/Zalohovanie/Analyza%20litteringu%20v%20SR%202005-vysledna%20sprava.pdf&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Opatření vedoucí ke snížení odpadu na ulicích mohou být instrukce vedoucí k uvědomělosti občanů a jejich informovanosti, motivace k neodhazování odpadků na zem nebo represivní opatření. Jako základnu pro ekologické a sociálně únosné chování na veřejném prostranství musí být pomocí vhodných prostředků (informační kampaně, akce ve školách, reklama atd.) vytvořeno vědomí odpovědnosti a pocit uvědomělosti. U zbývajícího deficitního jednání osob dopouštějících se pohazování odpadu pak může být postupováno formou represivních opatření, zejména pokutováním a internalizováním externích nákladů (odstranění odpadu).&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; Od 1. 7. 2008 platí v Praze nová vyhláška o čistotě, která zakazuje v ulicích odhazovat odpadky včetně nedopalků cigaret a žvýkaček. Pokuta pro nepořádného občana může dosáhnout až 30 tisíc korun.&lt;ref name=&quot;OLBRICH&quot;&gt;OLBRICH, Michal: Čistota zlepšuje městům pověst [cit. 2008-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest&gt;&lt;/ref&gt; Nad pořádkem v Praze bdí městská policie.<br /> <br /> == '''Zdroje''' ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Odkazy''' ==<br /> <br /> <br /> === '''Související odkazy''' ===<br /> *[[Odpadové hospodářství]]<br /> *[[Komunální odpad]]<br /> *[[Recyklace odpadů]]<br /> *[[Skládka odpadů]]<br /> *[[Třídění odpadů]]<br /> <br /> === '''Externí odkazy''' ===<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad Odpad na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Recyklace Recyklace na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD_odpadu Třídění odpadu na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Skl%C3%A1dka Skládka na české Wikipedii]<br /> *[http://www.mvcr.cz/sbirka/2005/sb033-05.pdf Zákon o odpadech (Zákon č. 106/2005 Sb.)]<br /> *[http://www.environment.nsw.gov.au/warr/litterlawdetail.html Litter laws]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Odpadové hospodářství]]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Kocanj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Littering&diff=6308 2008-12-18T10:45:06Z

<p>Kocanj: /* Závěr */</p> <hr /> <div>[[Soubor:Littering.jpg|right|Littering v praxi]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == '''Úvod''' ==<br /> Existují dvě definice, první vytvořená Institutem pro technologii a trvalé řízení produktů Ekonomické univerzity ve Vídni pro studii o litteringu vypracovanou v roce 2003: Littering je všeobecné označení pro nedbalé odhazování odpadků na veřejném prostranství a ve volné [http://cs.wikipedia.org/wiki/Příroda přírodě].<br /> &lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; <br /> A druhá, vytvořená Univerzitou v Basileji v programu „Člověk, společnost a životní prostředí“: Bezohledné odhazování odpadků v místě jejich vzniku, bez použití k tomu určených nádob na odpadky či košů na papír.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == '''Littering''' ==<br /> Littering se postupně zabydluje už i v terminologii českých úředníků v orgánech [http://cs.wikipedia.org/wiki/Životní_prostředí životního prostředí]. O litteringu hovoříme v souvislosti uličních smetků, které znamenají estetický problém na veřejných plochách a turistických místech ve městech i mimo ně.<br /> Littering patří mezi společenské problémy již od pradávna. Je způsobován nevhodným chováním obyvatelstva. I když volně odhozený odpad představuje zanedbatelnou část produkce uličních smetků, je jeho likvidace nákladná. Množství volně odhozených [http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad odpadů] lze omezit například osvětou občanů nebo pokutováním obyvatelstva za pohazování odpadků na veřejných místech.&lt;ref name=&quot;Sýkora&quot;&gt;SÝKORA, Marek: Zálohování nápojových obalů: Zavedení záloh je nesystémové a ochraně životního prostředí nepřispěje [cit. 2008-02-18]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.ekolist.cz/nazor.shtml?sh_itm=78032408a412d26b9678b91451938a91&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==== '''Basilejská studie''' ====<br /> Studium Univerzity v Basileji vypracovaná v rámci programu „Člověk, společnost a životní prostředí“. Cílem průzkumu bylo ukázat na vlastnosti litteringu v monitorovaných oblastech a vyhodnotit je. Na zkoumaných místech bylo na zemi pohozeno průměrně 30% odpadků. Do připravených odpadkových košů bylo řádně odhozeno 70% předmětů. Na všech stanovištích zkoumaných ve Švýcarsku byly v podstatě pohazovány stejné odpadní produkty. Ke znečištění veřejného prostranství došlo i přesto, že zpravidla bylo k dispozici dostatek možností jak odpad zdarma zlikvidovat. Na většině stanovišť představoval odpad z rychlého občerstvení s 51,5% z celkového množství odpadů dominující frakci, přičemž litteringová frakce „Take-away“ vykazovala v centrech měst vždy vyšší počty kusů než frakce „nápojové obaly“. Druhou největší litteringovou frakci představovala v průměru frakce „noviny a reklamní materiál“, v průměru činila téměř 24% celkového množství pohozeného odpadu. Odpadní produkty ze stravování typu Take-away a nápojové obaly z rychlého občerstvení patří k nejčastěji odhazovaným předmětům, přičemž za zmínku stojí i noviny a reklamní materiály a obaly od cigaret. Littering není primárně problémem stávající disponibility odpadkových košů. Muselo by se však zkoumat, jaké dopady má umístění, počet a design odpadkových košů.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==== '''Vídeňská studie''' ====<br /> Z příkazu magistrátního oddělení MA 48 města Vídně a společnosti ARA AG provedeno v létě roku 2003 porovnání litteringové situace ve vybraných evropských velkoměstech. Studie byla provedena ve městech Vídeň, Brusel, Frankfurt, Praha a Barcelona. Skladba pohozeného odpadu se v jednotlivých městech značně lišila. Zatímco například v Barceloně nebyl nalezen téměř žádný skleněný odpad (např. skleněné střepy), představoval tento odpad v Praze významný podíl. V materiálových skupinách „cigarety“, „sklo“ a „biogenní materiál“ byly rozdíly mezi jednotlivými městy signifikantní.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; Průměrná skladba pohozeného odpadu ze všech stanovišť:<br /> &lt;br /&gt;-cigarety 58,3%<br /> &lt;br /&gt;-umělé hmoty 11,6%<br /> &lt;br /&gt;-biogenní materiál 9,8% <br /> &lt;br /&gt;-papír, karton 8,8% <br /> &lt;br /&gt;-sklo 7,3% <br /> &lt;br /&gt;-kovy 3,9% <br /> &lt;br /&gt;-různé 0,5%<br /> &lt;br /&gt;Ve všech městech a monitorovaných oblastech byly nedopalky cigaret zdaleka nejčastěji odhozeným odpadem. Vzhledem k jejich malé velikosti a relativně rychlé [[biologická rozložitelnost|biologické rozložitelnosti]] je povědomí obyvatelstva o tomto problému zřejmě obzvlášť málo vyhraněné. Ve vztahu k velikosti jednotlivých kusů pohozeného odpadu vyšlo najevo, že littering je v první řadě problémem malých předmětů: 97,1% spočítaných kusů bylo menších než 15 cm (co do délky, šířky a výšky).&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == '''Závěr''' ==<br /> Nejvýraznějším výsledkem porovnání dat byla shoda podílu odpadu z rychlého občerstvení z celkového množství pohozeného odpadu zaznamenaného podle basilejských kritérií. Tento druh odpadu přispěl v průměru 50% k pohozenému odpadu, přičemž odpadky z produktů typu Take-away představovaly hlavní podíl. Vysoký podíl odpadu z rychlého občerstvení byl na všech stanovištích relativně konstantní. Z tohoto důvodu je nutno jej obecně považovat za dominantní faktor problému litteringu a je nutno předpokládat, že problém litteringu se bude s narůstající nabídkou rychlého občerstvení ještě dále přiostřovat.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;Ladomerský&quot;&gt;LADOMERSKÝ, Juraj; VEVERKA, Miloš: Analýzy voľne pohodených odpadov v prostredí Slovenskej Republiky. Dostupné z WWW: &lt;http://www.cepta.sk/documents/Zalohovanie/Analyza%20litteringu%20v%20SR%202005-vysledna%20sprava.pdf&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Opatření vedoucí ke snížení odpadu na ulicích mohou být instrukce vedoucí k uvědomělosti občanů a jejich informovanosti, motivace k neodhazování odpadků na zem nebo represivní opatření. Jako základnu pro ekologické a sociálně únosné chování na veřejném prostranství musí být pomocí vhodných prostředků (informační kampaně, akce ve školách, reklama atd.) vytvořeno vědomí odpovědnosti a pocit uvědomělosti. U zbývajícího deficitního jednání osob dopouštějících se pohazování odpadu pak může být postupováno formou represivních opatření, zejména pokutováním a internalizováním externích nákladů (odstranění odpadu).&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; Od 1. 7. 2008 platí v Praze nová vyhláška o čistotě, která zakazuje v ulicích odhazovat odpadky včetně nedopalků cigaret a žvýkaček. Pokuta pro nepořádného občana může dosáhnout až 30 tisíc korun.&lt;ref name=&quot;OLBRICH&quot;&gt;OLBRICH, Michal: Čistota zlepšuje městům pověst [cit. 2008-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest&gt;&lt;/ref&gt; Nad pořádkem v Praze bdí městská policie.<br /> <br /> == '''Zdroje''' ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Odkazy''' ==<br /> <br /> <br /> === '''Související odkazy''' ===<br /> *[[Odpadové hospodářství]]<br /> *[[Komunální odpad]]<br /> *[[Recyklace odpadu]]<br /> *[[Skládka odpadů]]<br /> *[[Třídění odpadu]]<br /> <br /> <br /> === '''Externí odkazy''' ===<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad Odpad na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Recyklace Recyklace na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD_odpadu Třídění odpadu na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Skl%C3%A1dka Skládka na české Wikipedii]<br /> *[http://www.mvcr.cz/sbirka/2005/sb033-05.pdf Zákon o odpadech (Zákon č. 106/2005 Sb.)]<br /> *[http://www.environment.nsw.gov.au/warr/litterlawdetail.html Litter laws]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Odpadové hospodářství]]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Kocanj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Littering&diff=6307 2008-12-18T10:44:06Z

<p>Kocanj: /* Závěr */</p> <hr /> <div>[[Soubor:Littering.jpg|right|Littering v praxi]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == '''Úvod''' ==<br /> Existují dvě definice, první vytvořená Institutem pro technologii a trvalé řízení produktů Ekonomické univerzity ve Vídni pro studii o litteringu vypracovanou v roce 2003: Littering je všeobecné označení pro nedbalé odhazování odpadků na veřejném prostranství a ve volné [http://cs.wikipedia.org/wiki/Příroda přírodě].<br /> &lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; <br /> A druhá, vytvořená Univerzitou v Basileji v programu „Člověk, společnost a životní prostředí“: Bezohledné odhazování odpadků v místě jejich vzniku, bez použití k tomu určených nádob na odpadky či košů na papír.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == '''Littering''' ==<br /> Littering se postupně zabydluje už i v terminologii českých úředníků v orgánech [http://cs.wikipedia.org/wiki/Životní_prostředí životního prostředí]. O litteringu hovoříme v souvislosti uličních smetků, které znamenají estetický problém na veřejných plochách a turistických místech ve městech i mimo ně.<br /> Littering patří mezi společenské problémy již od pradávna. Je způsobován nevhodným chováním obyvatelstva. I když volně odhozený odpad představuje zanedbatelnou část produkce uličních smetků, je jeho likvidace nákladná. Množství volně odhozených [http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad odpadů] lze omezit například osvětou občanů nebo pokutováním obyvatelstva za pohazování odpadků na veřejných místech.&lt;ref name=&quot;Sýkora&quot;&gt;SÝKORA, Marek: Zálohování nápojových obalů: Zavedení záloh je nesystémové a ochraně životního prostředí nepřispěje [cit. 2008-02-18]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.ekolist.cz/nazor.shtml?sh_itm=78032408a412d26b9678b91451938a91&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==== '''Basilejská studie''' ====<br /> Studium Univerzity v Basileji vypracovaná v rámci programu „Člověk, společnost a životní prostředí“. Cílem průzkumu bylo ukázat na vlastnosti litteringu v monitorovaných oblastech a vyhodnotit je. Na zkoumaných místech bylo na zemi pohozeno průměrně 30% odpadků. Do připravených odpadkových košů bylo řádně odhozeno 70% předmětů. Na všech stanovištích zkoumaných ve Švýcarsku byly v podstatě pohazovány stejné odpadní produkty. Ke znečištění veřejného prostranství došlo i přesto, že zpravidla bylo k dispozici dostatek možností jak odpad zdarma zlikvidovat. Na většině stanovišť představoval odpad z rychlého občerstvení s 51,5% z celkového množství odpadů dominující frakci, přičemž litteringová frakce „Take-away“ vykazovala v centrech měst vždy vyšší počty kusů než frakce „nápojové obaly“. Druhou největší litteringovou frakci představovala v průměru frakce „noviny a reklamní materiál“, v průměru činila téměř 24% celkového množství pohozeného odpadu. Odpadní produkty ze stravování typu Take-away a nápojové obaly z rychlého občerstvení patří k nejčastěji odhazovaným předmětům, přičemž za zmínku stojí i noviny a reklamní materiály a obaly od cigaret. Littering není primárně problémem stávající disponibility odpadkových košů. Muselo by se však zkoumat, jaké dopady má umístění, počet a design odpadkových košů.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==== '''Vídeňská studie''' ====<br /> Z příkazu magistrátního oddělení MA 48 města Vídně a společnosti ARA AG provedeno v létě roku 2003 porovnání litteringové situace ve vybraných evropských velkoměstech. Studie byla provedena ve městech Vídeň, Brusel, Frankfurt, Praha a Barcelona. Skladba pohozeného odpadu se v jednotlivých městech značně lišila. Zatímco například v Barceloně nebyl nalezen téměř žádný skleněný odpad (např. skleněné střepy), představoval tento odpad v Praze významný podíl. V materiálových skupinách „cigarety“, „sklo“ a „biogenní materiál“ byly rozdíly mezi jednotlivými městy signifikantní.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; Průměrná skladba pohozeného odpadu ze všech stanovišť:<br /> &lt;br /&gt;-cigarety 58,3%<br /> &lt;br /&gt;-umělé hmoty 11,6%<br /> &lt;br /&gt;-biogenní materiál 9,8% <br /> &lt;br /&gt;-papír, karton 8,8% <br /> &lt;br /&gt;-sklo 7,3% <br /> &lt;br /&gt;-kovy 3,9% <br /> &lt;br /&gt;-různé 0,5%<br /> &lt;br /&gt;Ve všech městech a monitorovaných oblastech byly nedopalky cigaret zdaleka nejčastěji odhozeným odpadem. Vzhledem k jejich malé velikosti a relativně rychlé [[biologická rozložitelnost|biologické rozložitelnosti]] je povědomí obyvatelstva o tomto problému zřejmě obzvlášť málo vyhraněné. Ve vztahu k velikosti jednotlivých kusů pohozeného odpadu vyšlo najevo, že littering je v první řadě problémem malých předmětů: 97,1% spočítaných kusů bylo menších než 15 cm (co do délky, šířky a výšky).&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == '''Závěr''' ==<br /> Nejvýraznějším výsledkem porovnání dat byla shoda podílu odpadu z rychlého občerstvení z celkového množství pohozeného odpadu zaznamenaného podle basilejských kritérií. Tento druh odpadu přispěl v průměru 50% k pohozenému odpadu, přičemž odpadky z produktů typu Take-away představovaly hlavní podíl. Vysoký podíl odpadu z rychlého občerstvení byl na všech stanovištích relativně konstantní. Z tohoto důvodu je nutno jej obecně považovat za dominantní faktor problému litteringu a je nutno předpokládat, že problém litteringu se bude s narůstající nabídkou rychlého občerstvení ještě dále přiostřovat.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;Ladomerský&quot;&gt;LADOMERSKÝ, Juraj; VEVERKA, Miloš: Analýzy voľne pohodených odpadov v prostredí Slovenskej Republiky. Dostupné z WWW: &lt;http://www.cepta.sk/documents/Zalohovanie/Analyza%20litteringu%20v%20SR%202005-vysledna%20sprava.pdf&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Opatření vedoucí ke snížení odpadu na ulicích mohou být instrukce vedoucí k uvědomělosti občanů a jejich informovanosti, motivace k neodhazování odpadků na zem nebo represivní opatření. Jako základnu pro ekologické a sociálně únosné chování na veřejném prostranství musí být pomocí vhodných prostředcích (informační kampaně, akce ve školách, reklama atd.) vytvořeno vědomí odpovědnosti a pocit uvědomělosti. U zbývajícího deficitního jednání osob dopouštějících se pohazování odpadu pak může být postupováno formou represivních opatření, zejména pokutováním a internalizováním externích nákladů (odstranění odpadu).&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; Od 1. 7. 2008 platí v Praze nová vyhláška o čistotě, která zakazuje v ulicích odhazovat odpadky včetně nedopalků cigaret a žvýkaček. Pokuta pro nepořádného občana může dosáhnout až 30 tisíc korun.&lt;ref name=&quot;OLBRICH&quot;&gt;OLBRICH, Michal: Čistota zlepšuje městům pověst [cit. 2008-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest&gt;&lt;/ref&gt; Nad pořádkem v Praze bdí městská policie.<br /> <br /> == '''Zdroje''' ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Odkazy''' ==<br /> <br /> <br /> === '''Související odkazy''' ===<br /> *[[Odpadové hospodářství]]<br /> *[[Komunální odpad]]<br /> *[[Recyklace odpadu]]<br /> *[[Skládka odpadů]]<br /> *[[Třídění odpadu]]<br /> <br /> <br /> === '''Externí odkazy''' ===<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad Odpad na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Recyklace Recyklace na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD_odpadu Třídění odpadu na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Skl%C3%A1dka Skládka na české Wikipedii]<br /> *[http://www.mvcr.cz/sbirka/2005/sb033-05.pdf Zákon o odpadech (Zákon č. 106/2005 Sb.)]<br /> *[http://www.environment.nsw.gov.au/warr/litterlawdetail.html Litter laws]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Odpadové hospodářství]]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Kocanj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Littering&diff=6306 2008-12-18T10:43:19Z

<p>Kocanj: /* Závěr */</p> <hr /> <div>[[Soubor:Littering.jpg|right|Littering v praxi]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == '''Úvod''' ==<br /> Existují dvě definice, první vytvořená Institutem pro technologii a trvalé řízení produktů Ekonomické univerzity ve Vídni pro studii o litteringu vypracovanou v roce 2003: Littering je všeobecné označení pro nedbalé odhazování odpadků na veřejném prostranství a ve volné [http://cs.wikipedia.org/wiki/Příroda přírodě].<br /> &lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; <br /> A druhá, vytvořená Univerzitou v Basileji v programu „Člověk, společnost a životní prostředí“: Bezohledné odhazování odpadků v místě jejich vzniku, bez použití k tomu určených nádob na odpadky či košů na papír.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == '''Littering''' ==<br /> Littering se postupně zabydluje už i v terminologii českých úředníků v orgánech [http://cs.wikipedia.org/wiki/Životní_prostředí životního prostředí]. O litteringu hovoříme v souvislosti uličních smetků, které znamenají estetický problém na veřejných plochách a turistických místech ve městech i mimo ně.<br /> Littering patří mezi společenské problémy již od pradávna. Je způsobován nevhodným chováním obyvatelstva. I když volně odhozený odpad představuje zanedbatelnou část produkce uličních smetků, je jeho likvidace nákladná. Množství volně odhozených [http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad odpadů] lze omezit například osvětou občanů nebo pokutováním obyvatelstva za pohazování odpadků na veřejných místech.&lt;ref name=&quot;Sýkora&quot;&gt;SÝKORA, Marek: Zálohování nápojových obalů: Zavedení záloh je nesystémové a ochraně životního prostředí nepřispěje [cit. 2008-02-18]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.ekolist.cz/nazor.shtml?sh_itm=78032408a412d26b9678b91451938a91&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==== '''Basilejská studie''' ====<br /> Studium Univerzity v Basileji vypracovaná v rámci programu „Člověk, společnost a životní prostředí“. Cílem průzkumu bylo ukázat na vlastnosti litteringu v monitorovaných oblastech a vyhodnotit je. Na zkoumaných místech bylo na zemi pohozeno průměrně 30% odpadků. Do připravených odpadkových košů bylo řádně odhozeno 70% předmětů. Na všech stanovištích zkoumaných ve Švýcarsku byly v podstatě pohazovány stejné odpadní produkty. Ke znečištění veřejného prostranství došlo i přesto, že zpravidla bylo k dispozici dostatek možností jak odpad zdarma zlikvidovat. Na většině stanovišť představoval odpad z rychlého občerstvení s 51,5% z celkového množství odpadů dominující frakci, přičemž litteringová frakce „Take-away“ vykazovala v centrech měst vždy vyšší počty kusů než frakce „nápojové obaly“. Druhou největší litteringovou frakci představovala v průměru frakce „noviny a reklamní materiál“, v průměru činila téměř 24% celkového množství pohozeného odpadu. Odpadní produkty ze stravování typu Take-away a nápojové obaly z rychlého občerstvení patří k nejčastěji odhazovaným předmětům, přičemž za zmínku stojí i noviny a reklamní materiály a obaly od cigaret. Littering není primárně problémem stávající disponibility odpadkových košů. Muselo by se však zkoumat, jaké dopady má umístění, počet a design odpadkových košů.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==== '''Vídeňská studie''' ====<br /> Z příkazu magistrátního oddělení MA 48 města Vídně a společnosti ARA AG provedeno v létě roku 2003 porovnání litteringové situace ve vybraných evropských velkoměstech. Studie byla provedena ve městech Vídeň, Brusel, Frankfurt, Praha a Barcelona. Skladba pohozeného odpadu se v jednotlivých městech značně lišila. Zatímco například v Barceloně nebyl nalezen téměř žádný skleněný odpad (např. skleněné střepy), představoval tento odpad v Praze významný podíl. V materiálových skupinách „cigarety“, „sklo“ a „biogenní materiál“ byly rozdíly mezi jednotlivými městy signifikantní.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; Průměrná skladba pohozeného odpadu ze všech stanovišť:<br /> &lt;br /&gt;-cigarety 58,3%<br /> &lt;br /&gt;-umělé hmoty 11,6%<br /> &lt;br /&gt;-biogenní materiál 9,8% <br /> &lt;br /&gt;-papír, karton 8,8% <br /> &lt;br /&gt;-sklo 7,3% <br /> &lt;br /&gt;-kovy 3,9% <br /> &lt;br /&gt;-různé 0,5%<br /> &lt;br /&gt;Ve všech městech a monitorovaných oblastech byly nedopalky cigaret zdaleka nejčastěji odhozeným odpadem. Vzhledem k jejich malé velikosti a relativně rychlé [[biologická rozložitelnost|biologické rozložitelnosti]] je povědomí obyvatelstva o tomto problému zřejmě obzvlášť málo vyhraněné. Ve vztahu k velikosti jednotlivých kusů pohozeného odpadu vyšlo najevo, že littering je v první řadě problémem malých předmětů: 97,1% spočítaných kusů bylo menších než 15 cm (co do délky, šířky a výšky).&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == '''Závěr''' ==<br /> Nejvýraznějším výsledkem porovnání dat byla shoda podílu odpadu z rychlého občerstvení z celkového množství pohozeného odpadu zaznamenaného podle basilejských kritérií. Tento druh odpadu přispěl v průměru 50% k pohozenému odpadu, přičemž odpadky z produktů typu Take-away představovaly hlavní podíl. Vysoký podíl odpadu z rychlého občerstvení byl na všech stanovištích relativně konstantní. Z tohoto důvodu je nutno jej obecně považovat za dominantní faktor problému litteringu a je nutno předpokládat, že problém litteringu se bude s narůstající nabídkou rychlého občerstvení ještě dále přiostřovat.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;Ladomerský&quot;&gt;LADOMERSKÝ, Juraj; VEVERKA, Miloš: Analýzy voľne pohodených odpadov v prostredí Slovenskej Republiky. Dostupné z WWW: &lt;http://www.cepta.sk/documents/Zalohovanie/Analyza%20litteringu%20v%20SR%202005-vysledna%20sprava.pdf&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Opatření vedoucí ke snížení odpadu na ulicích mohou být instrukce vedoucí k uvědomělosti občanů a jejich informovanosti, motivace k neodhazování odpadků na zem nebo represivní opatření.Jako základnu pro ekologické a sociálně únosné chování na veřejném prostranství musí být pomocí vhodných prostředcích (informační kampaně, akce ve školách, reklama atd.) vytvořeno vědomí odpovědnosti a pocit uvědomělosti. U zbývajícího deficitního jednání osob dopouštějících se pohazování odpadu pak může být postupováno formou represivních opatření, zejména pokutováním a internalizováním externích nákladů (odstranění odpadu).&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; Od 1. 7. 2008 platí v Praze nová vyhláška o čistotě, která zakazuje v ulicích odhazovat odpadky včetně nedopalků cigaret a žvýkaček. Pokuta pro nepořádného občana může dosáhnout až 30 tisíc korun.&lt;ref name=&quot;OLBRICH&quot;&gt;OLBRICH, Michal: Čistota zlepšuje městům pověst [cit. 2008-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest&gt;&lt;/ref&gt; Nad pořádkem v Praze bdí městská policie.<br /> <br /> == '''Zdroje''' ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Odkazy''' ==<br /> <br /> <br /> === '''Související odkazy''' ===<br /> *[[Odpadové hospodářství]]<br /> *[[Komunální odpad]]<br /> *[[Recyklace odpadu]]<br /> *[[Skládka odpadů]]<br /> *[[Třídění odpadu]]<br /> <br /> <br /> === '''Externí odkazy''' ===<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad Odpad na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Recyklace Recyklace na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD_odpadu Třídění odpadu na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Skl%C3%A1dka Skládka na české Wikipedii]<br /> *[http://www.mvcr.cz/sbirka/2005/sb033-05.pdf Zákon o odpadech (Zákon č. 106/2005 Sb.)]<br /> *[http://www.environment.nsw.gov.au/warr/litterlawdetail.html Litter laws]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Odpadové hospodářství]]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Kocanj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Littering&diff=6305 2008-12-18T10:42:23Z

<p>Kocanj: /* Vídeňská studie */</p> <hr /> <div>[[Soubor:Littering.jpg|right|Littering v praxi]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == '''Úvod''' ==<br /> Existují dvě definice, první vytvořená Institutem pro technologii a trvalé řízení produktů Ekonomické univerzity ve Vídni pro studii o litteringu vypracovanou v roce 2003: Littering je všeobecné označení pro nedbalé odhazování odpadků na veřejném prostranství a ve volné [http://cs.wikipedia.org/wiki/Příroda přírodě].<br /> &lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; <br /> A druhá, vytvořená Univerzitou v Basileji v programu „Člověk, společnost a životní prostředí“: Bezohledné odhazování odpadků v místě jejich vzniku, bez použití k tomu určených nádob na odpadky či košů na papír.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == '''Littering''' ==<br /> Littering se postupně zabydluje už i v terminologii českých úředníků v orgánech [http://cs.wikipedia.org/wiki/Životní_prostředí životního prostředí]. O litteringu hovoříme v souvislosti uličních smetků, které znamenají estetický problém na veřejných plochách a turistických místech ve městech i mimo ně.<br /> Littering patří mezi společenské problémy již od pradávna. Je způsobován nevhodným chováním obyvatelstva. I když volně odhozený odpad představuje zanedbatelnou část produkce uličních smetků, je jeho likvidace nákladná. Množství volně odhozených [http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad odpadů] lze omezit například osvětou občanů nebo pokutováním obyvatelstva za pohazování odpadků na veřejných místech.&lt;ref name=&quot;Sýkora&quot;&gt;SÝKORA, Marek: Zálohování nápojových obalů: Zavedení záloh je nesystémové a ochraně životního prostředí nepřispěje [cit. 2008-02-18]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.ekolist.cz/nazor.shtml?sh_itm=78032408a412d26b9678b91451938a91&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==== '''Basilejská studie''' ====<br /> Studium Univerzity v Basileji vypracovaná v rámci programu „Člověk, společnost a životní prostředí“. Cílem průzkumu bylo ukázat na vlastnosti litteringu v monitorovaných oblastech a vyhodnotit je. Na zkoumaných místech bylo na zemi pohozeno průměrně 30% odpadků. Do připravených odpadkových košů bylo řádně odhozeno 70% předmětů. Na všech stanovištích zkoumaných ve Švýcarsku byly v podstatě pohazovány stejné odpadní produkty. Ke znečištění veřejného prostranství došlo i přesto, že zpravidla bylo k dispozici dostatek možností jak odpad zdarma zlikvidovat. Na většině stanovišť představoval odpad z rychlého občerstvení s 51,5% z celkového množství odpadů dominující frakci, přičemž litteringová frakce „Take-away“ vykazovala v centrech měst vždy vyšší počty kusů než frakce „nápojové obaly“. Druhou největší litteringovou frakci představovala v průměru frakce „noviny a reklamní materiál“, v průměru činila téměř 24% celkového množství pohozeného odpadu. Odpadní produkty ze stravování typu Take-away a nápojové obaly z rychlého občerstvení patří k nejčastěji odhazovaným předmětům, přičemž za zmínku stojí i noviny a reklamní materiály a obaly od cigaret. Littering není primárně problémem stávající disponibility odpadkových košů. Muselo by se však zkoumat, jaké dopady má umístění, počet a design odpadkových košů.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==== '''Vídeňská studie''' ====<br /> Z příkazu magistrátního oddělení MA 48 města Vídně a společnosti ARA AG provedeno v létě roku 2003 porovnání litteringové situace ve vybraných evropských velkoměstech. Studie byla provedena ve městech Vídeň, Brusel, Frankfurt, Praha a Barcelona. Skladba pohozeného odpadu se v jednotlivých městech značně lišila. Zatímco například v Barceloně nebyl nalezen téměř žádný skleněný odpad (např. skleněné střepy), představoval tento odpad v Praze významný podíl. V materiálových skupinách „cigarety“, „sklo“ a „biogenní materiál“ byly rozdíly mezi jednotlivými městy signifikantní.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; Průměrná skladba pohozeného odpadu ze všech stanovišť:<br /> &lt;br /&gt;-cigarety 58,3%<br /> &lt;br /&gt;-umělé hmoty 11,6%<br /> &lt;br /&gt;-biogenní materiál 9,8% <br /> &lt;br /&gt;-papír, karton 8,8% <br /> &lt;br /&gt;-sklo 7,3% <br /> &lt;br /&gt;-kovy 3,9% <br /> &lt;br /&gt;-různé 0,5%<br /> &lt;br /&gt;Ve všech městech a monitorovaných oblastech byly nedopalky cigaret zdaleka nejčastěji odhozeným odpadem. Vzhledem k jejich malé velikosti a relativně rychlé [[biologická rozložitelnost|biologické rozložitelnosti]] je povědomí obyvatelstva o tomto problému zřejmě obzvlášť málo vyhraněné. Ve vztahu k velikosti jednotlivých kusů pohozeného odpadu vyšlo najevo, že littering je v první řadě problémem malých předmětů: 97,1% spočítaných kusů bylo menších než 15 cm (co do délky, šířky a výšky).&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == '''Závěr''' ==<br /> Nejvýraznějším výsledkem porovnání dat byla shoda podílu odpadu z rychlého občerstvení z celkového množství pohozeného odpadu zaznamenaného podle basilejských kritérií. Tento druh odpadu přispěl v průměru dobrými 50% k pohozenému odpadu, přičemž odpadky z produktů typu Take-away představovaly hlavní podíl. Vysoký podíl odpadu z rychlého občerstvení byl na všech stanovištích relativně konstantní. Z tohoto důvodu je nutno jej obecně považovat za dominantní faktor problému litteringu a je nutno předpokládat, že problém litteringu se bude s narůstající nabídkou rychlého občerstvení ještě dále přiostřovat.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;Ladomerský&quot;&gt;LADOMERSKÝ, Juraj; VEVERKA, Miloš: Analýzy voľne pohodených odpadov v prostredí Slovenskej Republiky. Dostupné z WWW: &lt;http://www.cepta.sk/documents/Zalohovanie/Analyza%20litteringu%20v%20SR%202005-vysledna%20sprava.pdf&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Opatření vedoucí ke snížení odpadu na ulicích mohou být instrukce vedoucí k uvědomělosti občanů a jejich informovanosti, motivace k neodhazování odpadků na zem nebo represivní opatření.Jako základnu pro ekologické a sociálně únosné chování na veřejném prostranství musí být pomocí vhodných prostředcích (informační kampaně, akce ve školách, reklama atd.) vytvořeno vědomí odpovědnosti a pocit uvědomělosti. U zbývajícího deficitního jednání osob dopouštějících se pohazování odpadu pak může být postupováno formou represivních opatření, zejména pokutováním a internalizováním externích nákladů (odstranění odpadu).&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; Od 1. 7. 2008 platí v Praze nová vyhláška o čistotě, která zakazuje v ulicích odhazovat odpadky včetně nedopalků cigaret a žvýkaček. Pokuta pro nepořádného občana může dosáhnout až 30 tisíc korun.&lt;ref name=&quot;OLBRICH&quot;&gt;OLBRICH, Michal: Čistota zlepšuje městům pověst [cit. 2008-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest&gt;&lt;/ref&gt; Nad pořádkem v Praze bdí městská policie.<br /> <br /> <br /> == '''Zdroje''' ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Odkazy''' ==<br /> <br /> <br /> === '''Související odkazy''' ===<br /> *[[Odpadové hospodářství]]<br /> *[[Komunální odpad]]<br /> *[[Recyklace odpadu]]<br /> *[[Skládka odpadů]]<br /> *[[Třídění odpadu]]<br /> <br /> <br /> === '''Externí odkazy''' ===<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad Odpad na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Recyklace Recyklace na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD_odpadu Třídění odpadu na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Skl%C3%A1dka Skládka na české Wikipedii]<br /> *[http://www.mvcr.cz/sbirka/2005/sb033-05.pdf Zákon o odpadech (Zákon č. 106/2005 Sb.)]<br /> *[http://www.environment.nsw.gov.au/warr/litterlawdetail.html Litter laws]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Odpadové hospodářství]]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Kocanj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Littering&diff=6304 2008-12-18T10:40:34Z

<p>Kocanj: /* Basilejská studie */</p> <hr /> <div>[[Soubor:Littering.jpg|right|Littering v praxi]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == '''Úvod''' ==<br /> Existují dvě definice, první vytvořená Institutem pro technologii a trvalé řízení produktů Ekonomické univerzity ve Vídni pro studii o litteringu vypracovanou v roce 2003: Littering je všeobecné označení pro nedbalé odhazování odpadků na veřejném prostranství a ve volné [http://cs.wikipedia.org/wiki/Příroda přírodě].<br /> &lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; <br /> A druhá, vytvořená Univerzitou v Basileji v programu „Člověk, společnost a životní prostředí“: Bezohledné odhazování odpadků v místě jejich vzniku, bez použití k tomu určených nádob na odpadky či košů na papír.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == '''Littering''' ==<br /> Littering se postupně zabydluje už i v terminologii českých úředníků v orgánech [http://cs.wikipedia.org/wiki/Životní_prostředí životního prostředí]. O litteringu hovoříme v souvislosti uličních smetků, které znamenají estetický problém na veřejných plochách a turistických místech ve městech i mimo ně.<br /> Littering patří mezi společenské problémy již od pradávna. Je způsobován nevhodným chováním obyvatelstva. I když volně odhozený odpad představuje zanedbatelnou část produkce uličních smetků, je jeho likvidace nákladná. Množství volně odhozených [http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad odpadů] lze omezit například osvětou občanů nebo pokutováním obyvatelstva za pohazování odpadků na veřejných místech.&lt;ref name=&quot;Sýkora&quot;&gt;SÝKORA, Marek: Zálohování nápojových obalů: Zavedení záloh je nesystémové a ochraně životního prostředí nepřispěje [cit. 2008-02-18]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.ekolist.cz/nazor.shtml?sh_itm=78032408a412d26b9678b91451938a91&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==== '''Basilejská studie''' ====<br /> Studium Univerzity v Basileji vypracovaná v rámci programu „Člověk, společnost a životní prostředí“. Cílem průzkumu bylo ukázat na vlastnosti litteringu v monitorovaných oblastech a vyhodnotit je. Na zkoumaných místech bylo na zemi pohozeno průměrně 30% odpadků. Do připravených odpadkových košů bylo řádně odhozeno 70% předmětů. Na všech stanovištích zkoumaných ve Švýcarsku byly v podstatě pohazovány stejné odpadní produkty. Ke znečištění veřejného prostranství došlo i přesto, že zpravidla bylo k dispozici dostatek možností jak odpad zdarma zlikvidovat. Na většině stanovišť představoval odpad z rychlého občerstvení s 51,5% z celkového množství odpadů dominující frakci, přičemž litteringová frakce „Take-away“ vykazovala v centrech měst vždy vyšší počty kusů než frakce „nápojové obaly“. Druhou největší litteringovou frakci představovala v průměru frakce „noviny a reklamní materiál“, v průměru činila téměř 24% celkového množství pohozeného odpadu. Odpadní produkty ze stravování typu Take-away a nápojové obaly z rychlého občerstvení patří k nejčastěji odhazovaným předmětům, přičemž za zmínku stojí i noviny a reklamní materiály a obaly od cigaret. Littering není primárně problémem stávající disponibility odpadkových košů. Muselo by se však zkoumat, jaké dopady má umístění, počet a design odpadkových košů.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==== '''Vídeňská studie''' ====<br /> Z příkazu magistrátního oddělení MA 48 města Vídně a společnosti ARA AG provedeno v létě roku 2003 porovnání litteringové situace ve vybraných evropských velkoměstech. Studie byla provedena ve městech Vídeň, Brusel, Frankfurt, Praha a Barcelona. Skladba pohozeného odpadu se v jednotlivých městech značně lišila. Zatímco například v Barceloně nebyl nalezen téměř žádný skleněný odpad (např. skleněné střepy), představoval tento odpad v Praze významný podíl. V materiálových skupinách „cigarety“, „sklo“ a „biogenní materiál“ byly rozdíly mezi jednotlivými městy signifikantní.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; Průměrná skladba pohozeného odpadu ze všech stanovišť:<br /> &lt;br /&gt;-cigarety 58,3%<br /> &lt;br /&gt;-umělé hmoty 11,6%<br /> &lt;br /&gt;-biogenní materiál 9,8% <br /> &lt;br /&gt;-papír, karton 8,8% <br /> &lt;br /&gt;-sklo 7,3% <br /> &lt;br /&gt;-kovy 3,9% <br /> &lt;br /&gt;-různé 0.5%<br /> &lt;br /&gt;Ve všech městech a monitorovaných oblastech byly nedopalky cigaret zdaleka nejčastěji odhozeným odpadem. Vzhledem k jejich malé velikosti a relativně rychlé [[biologická rozložitelnost|biologické rozložitelnosti]] je povědomí obyvatelstva o tomto problému zřejmě obzvlášť málo vyhraněné. Ve vztahu k velikosti jednotlivých kusů pohozeného odpadu vyšlo najevo, že littering je v první řadě problémem malých předmětů: 97,1% spočítaných kusů bylo menších než 15 cm (co do délky, šířky a výšky).&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Závěr''' ==<br /> Nejvýraznějším výsledkem porovnání dat byla shoda podílu odpadu z rychlého občerstvení z celkového množství pohozeného odpadu zaznamenaného podle basilejských kritérií. Tento druh odpadu přispěl v průměru dobrými 50% k pohozenému odpadu, přičemž odpadky z produktů typu Take-away představovaly hlavní podíl. Vysoký podíl odpadu z rychlého občerstvení byl na všech stanovištích relativně konstantní. Z tohoto důvodu je nutno jej obecně považovat za dominantní faktor problému litteringu a je nutno předpokládat, že problém litteringu se bude s narůstající nabídkou rychlého občerstvení ještě dále přiostřovat.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;Ladomerský&quot;&gt;LADOMERSKÝ, Juraj; VEVERKA, Miloš: Analýzy voľne pohodených odpadov v prostredí Slovenskej Republiky. Dostupné z WWW: &lt;http://www.cepta.sk/documents/Zalohovanie/Analyza%20litteringu%20v%20SR%202005-vysledna%20sprava.pdf&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Opatření vedoucí ke snížení odpadu na ulicích mohou být instrukce vedoucí k uvědomělosti občanů a jejich informovanosti, motivace k neodhazování odpadků na zem nebo represivní opatření.Jako základnu pro ekologické a sociálně únosné chování na veřejném prostranství musí být pomocí vhodných prostředcích (informační kampaně, akce ve školách, reklama atd.) vytvořeno vědomí odpovědnosti a pocit uvědomělosti. U zbývajícího deficitního jednání osob dopouštějících se pohazování odpadu pak může být postupováno formou represivních opatření, zejména pokutováním a internalizováním externích nákladů (odstranění odpadu).&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; Od 1. 7. 2008 platí v Praze nová vyhláška o čistotě, která zakazuje v ulicích odhazovat odpadky včetně nedopalků cigaret a žvýkaček. Pokuta pro nepořádného občana může dosáhnout až 30 tisíc korun.&lt;ref name=&quot;OLBRICH&quot;&gt;OLBRICH, Michal: Čistota zlepšuje městům pověst [cit. 2008-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest&gt;&lt;/ref&gt; Nad pořádkem v Praze bdí městská policie.<br /> <br /> <br /> == '''Zdroje''' ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Odkazy''' ==<br /> <br /> <br /> === '''Související odkazy''' ===<br /> *[[Odpadové hospodářství]]<br /> *[[Komunální odpad]]<br /> *[[Recyklace odpadu]]<br /> *[[Skládka odpadů]]<br /> *[[Třídění odpadu]]<br /> <br /> <br /> === '''Externí odkazy''' ===<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad Odpad na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Recyklace Recyklace na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD_odpadu Třídění odpadu na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Skl%C3%A1dka Skládka na české Wikipedii]<br /> *[http://www.mvcr.cz/sbirka/2005/sb033-05.pdf Zákon o odpadech (Zákon č. 106/2005 Sb.)]<br /> *[http://www.environment.nsw.gov.au/warr/litterlawdetail.html Litter laws]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Odpadové hospodářství]]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Kocanj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Littering&diff=6303 2008-12-18T10:39:40Z

<p>Kocanj: </p> <hr /> <div>[[Soubor:Littering.jpg|right|Littering v praxi]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == '''Úvod''' ==<br /> Existují dvě definice, první vytvořená Institutem pro technologii a trvalé řízení produktů Ekonomické univerzity ve Vídni pro studii o litteringu vypracovanou v roce 2003: Littering je všeobecné označení pro nedbalé odhazování odpadků na veřejném prostranství a ve volné [http://cs.wikipedia.org/wiki/Příroda přírodě].<br /> &lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; <br /> A druhá, vytvořená Univerzitou v Basileji v programu „Člověk, společnost a životní prostředí“: Bezohledné odhazování odpadků v místě jejich vzniku, bez použití k tomu určených nádob na odpadky či košů na papír.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == '''Littering''' ==<br /> Littering se postupně zabydluje už i v terminologii českých úředníků v orgánech [http://cs.wikipedia.org/wiki/Životní_prostředí životního prostředí]. O litteringu hovoříme v souvislosti uličních smetků, které znamenají estetický problém na veřejných plochách a turistických místech ve městech i mimo ně.<br /> Littering patří mezi společenské problémy již od pradávna. Je způsobován nevhodným chováním obyvatelstva. I když volně odhozený odpad představuje zanedbatelnou část produkce uličních smetků, je jeho likvidace nákladná. Množství volně odhozených [http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad odpadů] lze omezit například osvětou občanů nebo pokutováním obyvatelstva za pohazování odpadků na veřejných místech.&lt;ref name=&quot;Sýkora&quot;&gt;SÝKORA, Marek: Zálohování nápojových obalů: Zavedení záloh je nesystémové a ochraně životního prostředí nepřispěje [cit. 2008-02-18]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.ekolist.cz/nazor.shtml?sh_itm=78032408a412d26b9678b91451938a91&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==== '''Basilejská studie''' ====<br /> Studium Univerzity v Basileji vypracovaná v rámci programu „Člověk, společnost a životní prostředí“. Cílem průzkumu bylo ukázat na vlastnosti litteringu v monitorovaných oblastech a vyhodnotit je. Na zkoumaných místech bylo na zemi pohozeno průměrně 30% odpadků. Do připravených odpadkových košů bylo řádně odhozeno 70% předmětů. Na všech stanovištích zkoumaných ve Švýcarsku byly v podstatě pohazovány stejné odpadní produkty. Ke znečištění veřejného prostranství došlo i přesto, že zpravidla bylo k dispozici dostatek možností, jak odpad zdarma zlikvidovat. Na většině stanovišť představoval odpad z rychlého občerstvení s 51,5% z celkového množství odpadů dominující frakci, přičemž litteringová frakce „Take-away“ vykazovala v centrech měst vždy vyšší počty kusů než frakce „nápojové obaly“. Druhou největší litteringovou frakci představovala v průměru frakce „noviny a reklamní materiál“, v průměru činila téměř 24% celkového množství pohozeného odpadu. Odpadní produkty ze stravování typu Take-away a nápojové obaly z rychlého občerstvení patří k nejčastěji odhazovaným předmětům, přičemž za zmínku stojí i noviny a reklamní materiály a obaly od cigaret. Littering není primárně problémem stávající disponibility odpadkových košů. Muselo by se však zkoumat, jaké dopady má umístění, počet a design odpadkových košů.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==== '''Vídeňská studie''' ====<br /> Z příkazu magistrátního oddělení MA 48 města Vídně a společnosti ARA AG provedeno v létě roku 2003 porovnání litteringové situace ve vybraných evropských velkoměstech. Studie byla provedena ve městech Vídeň, Brusel, Frankfurt, Praha a Barcelona. Skladba pohozeného odpadu se v jednotlivých městech značně lišila. Zatímco například v Barceloně nebyl nalezen téměř žádný skleněný odpad (např. skleněné střepy), představoval tento odpad v Praze významný podíl. V materiálových skupinách „cigarety“, „sklo“ a „biogenní materiál“ byly rozdíly mezi jednotlivými městy signifikantní.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; Průměrná skladba pohozeného odpadu ze všech stanovišť:<br /> &lt;br /&gt;-cigarety 58,3%<br /> &lt;br /&gt;-umělé hmoty 11,6%<br /> &lt;br /&gt;-biogenní materiál 9,8% <br /> &lt;br /&gt;-papír, karton 8,8% <br /> &lt;br /&gt;-sklo 7,3% <br /> &lt;br /&gt;-kovy 3,9% <br /> &lt;br /&gt;-různé 0.5%<br /> &lt;br /&gt;Ve všech městech a monitorovaných oblastech byly nedopalky cigaret zdaleka nejčastěji odhozeným odpadem. Vzhledem k jejich malé velikosti a relativně rychlé [[biologická rozložitelnost|biologické rozložitelnosti]] je povědomí obyvatelstva o tomto problému zřejmě obzvlášť málo vyhraněné. Ve vztahu k velikosti jednotlivých kusů pohozeného odpadu vyšlo najevo, že littering je v první řadě problémem malých předmětů: 97,1% spočítaných kusů bylo menších než 15 cm (co do délky, šířky a výšky).&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Závěr''' ==<br /> Nejvýraznějším výsledkem porovnání dat byla shoda podílu odpadu z rychlého občerstvení z celkového množství pohozeného odpadu zaznamenaného podle basilejských kritérií. Tento druh odpadu přispěl v průměru dobrými 50% k pohozenému odpadu, přičemž odpadky z produktů typu Take-away představovaly hlavní podíl. Vysoký podíl odpadu z rychlého občerstvení byl na všech stanovištích relativně konstantní. Z tohoto důvodu je nutno jej obecně považovat za dominantní faktor problému litteringu a je nutno předpokládat, že problém litteringu se bude s narůstající nabídkou rychlého občerstvení ještě dále přiostřovat.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;Ladomerský&quot;&gt;LADOMERSKÝ, Juraj; VEVERKA, Miloš: Analýzy voľne pohodených odpadov v prostredí Slovenskej Republiky. Dostupné z WWW: &lt;http://www.cepta.sk/documents/Zalohovanie/Analyza%20litteringu%20v%20SR%202005-vysledna%20sprava.pdf&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Opatření vedoucí ke snížení odpadu na ulicích mohou být instrukce vedoucí k uvědomělosti občanů a jejich informovanosti, motivace k neodhazování odpadků na zem nebo represivní opatření.Jako základnu pro ekologické a sociálně únosné chování na veřejném prostranství musí být pomocí vhodných prostředcích (informační kampaně, akce ve školách, reklama atd.) vytvořeno vědomí odpovědnosti a pocit uvědomělosti. U zbývajícího deficitního jednání osob dopouštějících se pohazování odpadu pak může být postupováno formou represivních opatření, zejména pokutováním a internalizováním externích nákladů (odstranění odpadu).&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; Od 1. 7. 2008 platí v Praze nová vyhláška o čistotě, která zakazuje v ulicích odhazovat odpadky včetně nedopalků cigaret a žvýkaček. Pokuta pro nepořádného občana může dosáhnout až 30 tisíc korun.&lt;ref name=&quot;OLBRICH&quot;&gt;OLBRICH, Michal: Čistota zlepšuje městům pověst [cit. 2008-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest&gt;&lt;/ref&gt; Nad pořádkem v Praze bdí městská policie.<br /> <br /> <br /> == '''Zdroje''' ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Odkazy''' ==<br /> <br /> <br /> === '''Související odkazy''' ===<br /> *[[Odpadové hospodářství]]<br /> *[[Komunální odpad]]<br /> *[[Recyklace odpadu]]<br /> *[[Skládka odpadů]]<br /> *[[Třídění odpadu]]<br /> <br /> <br /> === '''Externí odkazy''' ===<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad Odpad na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Recyklace Recyklace na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD_odpadu Třídění odpadu na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Skl%C3%A1dka Skládka na české Wikipedii]<br /> *[http://www.mvcr.cz/sbirka/2005/sb033-05.pdf Zákon o odpadech (Zákon č. 106/2005 Sb.)]<br /> *[http://www.environment.nsw.gov.au/warr/litterlawdetail.html Litter laws]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Odpadové hospodářství]]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Kocanj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Littering&diff=6302 2008-12-18T10:35:40Z

<p>Kocanj: /* Úvod */</p> <hr /> <div>[[Soubor:Littering.jpg|right|Littering v praxi]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == '''Úvod''' ==<br /> Existují dvě definice, první vytvořená Institutem pro technologii a trvalé řízení produktů Ekonomické univerzity ve Vídni pro studii o litteringu vypracovanou v roce 2003: Littering je všeobecné označení pro nedbalé odhazování odpadků na veřejném prostranství a ve volné [http://cs.wikipedia.org/wiki/Příroda přírodě].<br /> &lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; <br /> A druhá, vytvořená Univerzitou v Bazileji v programu „Člověk, společnost a životní prostředí“: Bezohledné odhazování odpadků v místě jejich vzniku, bez použití k tomu určených nádob na odpadky či košů na papír.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == '''Littering''' ==<br /> Littering se postupně zabydluje už i v terminologii českých úředníků v orgánech [http://cs.wikipedia.org/wiki/Životní_prostředí životního prostředí]. O litteringu hovoříme v souvislosti uličních smetků, které znamenají estetický problém na veřejných plochách a turistických místech ve městech i mimo ně.<br /> Littering patří mezi společenské problémy již od pradávna. Je způsobován nevhodným chováním obyvatelstva. I když volně odhozený odpad představuje zanedbatelnou část produkce uličních smetků, je jeho likvidace nákladná. Množství volně odhozených [http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad odpadů] lze omezit například osvětou občanů nebo pokutováním obyvatelstva za pohazování odpadků na veřejných místech.&lt;ref name=&quot;Sýkora&quot;&gt;SÝKORA, Marek: Zálohování nápojových obalů: Zavedení záloh je nesystémové a ochraně životního prostředí nepřispěje [cit. 2008-02-18]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.ekolist.cz/nazor.shtml?sh_itm=78032408a412d26b9678b91451938a91&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==== '''Bazilejská studie''' ====<br /> Studium Univerzity v Bazileji vypracovaná v rámci programu „Člověk, společnost a životní prostředí“. Cílem průzkumu bylo ukázat na vlastnosti litteringu v monitorovaných oblastech a vyhodnotit je. Na zkoumaných místech bylo na zemi pohozeno průměrně 30% odpadků. Do připravených odpadkových košů bylo řádně odhozeno 70% předmětů. Na všech stanovištích zkoumaných ve Švýcarsku byly v podstatě pohazovány stejné odpadní produkty. Ke znečištění veřejného prostranství došlo i přesto, že zpravidla bylo k dispozici dostatek možností, jak odpad zdarma zlikvidovat. Na většině stanovišť představoval odpad z rychlého občerstvení s 51,5% z celkového množství odpadů dominující frakci, přičemž litteringová frakce „Take-away“ vykazovala v centrech měst vždy vyšší počty kusů než frakce „nápojové obaly“. Druhou největší litteringovou frakci představovala v průměru frakce „noviny a reklamní materiál“, v průměru činila téměř 24% celkového množství pohozeného odpadu. Odpadní produkty ze stravování typu Take-away a nápojové obaly z rychlého občerstvení patří k nejčastěji odhazovaným předmětům, přičemž za zmínku stojí i noviny a reklamní materiály a obaly od cigaret. Littering není primárně problémem stávající disponibility odpadkových košů. Muselo by se však zkoumat, jaké dopady má umístění, počet a design odpadkových košů.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==== '''Vídeňská studie''' ====<br /> Z příkazu magistrátního oddělení MA 48 města Vídně a společnosti ARA AG provedeno v létě roku 2003 porovnání litteringové situace ve vybraných evropských velkoměstech. Studie byla provedena ve městech Vídeň, Brusel, Frankfurt, Praha a Barcelona. Skladba pohozeného odpadu se v jednotlivých městech značně lišila. Zatímco například v Barceloně nebyl nalezen téměř žádný skleněný odpad (např. skleněné střepy), představoval tento odpad v Praze významný podíl. V materiálových skupinách „cigarety“, „sklo“ a „biogenní materiál“ byly rozdíly mezi jednotlivými městy signifikantní.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; Průměrná skladba pohozeného odpadu ze všech stanovišť:<br /> &lt;br /&gt;-cigarety 58,3%<br /> &lt;br /&gt;-umělé hmoty 11,6%<br /> &lt;br /&gt;-biogenní materiál 9,8% <br /> &lt;br /&gt;-papír, karton 8,8% <br /> &lt;br /&gt;-sklo 7,3% <br /> &lt;br /&gt;-kovy 3,9% <br /> &lt;br /&gt;-různé 0.5%<br /> &lt;br /&gt;Ve všech městech a monitorovaných oblastech byly nedopalky cigaret zdaleka nejčastěji odhozeným odpadem. Vzhledem k jejich malé velikosti a relativně rychlé [[biologická rozložitelnost|biologické rozložitelnosti]] je povědomí obyvatelstva o tomto problému zřejmě obzvlášť málo vyhraněné. Ve vztahu k velikosti jednotlivých kusů pohozeného odpadu vyšlo najevo, že littering je v první řadě problémem malých předmětů: 97,1% spočítaných kusů bylo menších než 15 cm (co do délky, šířky a výšky).&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Závěr''' ==<br /> Nejvýraznějším výsledkem porovnání dat byla shoda podílu odpadu z rychlého občerstvení z celkového množství pohozeného odpadu zaznamenaného podle bazilejských kritérií. Tento druh odpadu přispěl v průměru dobrými 50% k pohozenému odpadu, přičemž odpadky z produktů typu Take-away představovaly hlavní podíl. Vysoký podíl odpadu z rychlého občerstvení byl na všech stanovištích relativně konstantní. Z tohoto důvodu je nutno jej obecně považovat za dominantní faktor problému litteringu a je nutno předpokládat, že problém litteringu se bude s narůstající nabídkou rychlého občerstvení ještě dále přiostřovat.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;Ladomerský&quot;&gt;LADOMERSKÝ, Juraj; VEVERKA, Miloš: Analýzy voľne pohodených odpadov v prostredí Slovenskej Republiky. Dostupné z WWW: &lt;http://www.cepta.sk/documents/Zalohovanie/Analyza%20litteringu%20v%20SR%202005-vysledna%20sprava.pdf&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Opatření vedoucí ke snížení odpadu na ulicích mohou být instrukce vedoucí k uvědomělosti občanů a jejich informovanosti, motivace k neodhazování odpadků na zem nebo represivní opatření.Jako základnu pro ekologické a sociálně únosné chování na veřejném prostranství musí být pomocí vhodných prostředcích (informační kampaně, akce ve školách, reklama atd.) vytvořeno vědomí odpovědnosti a pocit uvědomělosti. U zbývajícího deficitního jednání osob dopouštějících se pohazování odpadu pak může být postupováno formou represivních opatření, zejména pokutováním a internalizováním externích nákladů (odstranění odpadu).&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; Od 1. 7. 2008 platí v Praze nová vyhláška o čistotě, která zakazuje v ulicích odhazovat odpadky včetně nedopalků cigaret a žvýkaček. Pokuta pro nepořádného občana může dosáhnout až 30 tisíc korun.&lt;ref name=&quot;OLBRICH&quot;&gt;OLBRICH, Michal: Čistota zlepšuje městům pověst [cit. 2008-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest&gt;&lt;/ref&gt; Nad pořádkem v Praze bdí městská policie.<br /> <br /> <br /> == '''Zdroje''' ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Odkazy''' ==<br /> <br /> <br /> === '''Související odkazy''' ===<br /> *[[Odpadové hospodářství]]<br /> *[[Komunální odpad]]<br /> *[[Recyklace odpadu]]<br /> *[[Skládka odpadů]]<br /> *[[Třídění odpadu]]<br /> <br /> <br /> === '''Externí odkazy''' ===<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad Odpad na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Recyklace Recyklace na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD_odpadu Třídění odpadu na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Skl%C3%A1dka Skládka na české Wikipedii]<br /> *[http://www.mvcr.cz/sbirka/2005/sb033-05.pdf Zákon o odpadech (Zákon č. 106/2005 Sb.)]<br /> *[http://www.environment.nsw.gov.au/warr/litterlawdetail.html Litter laws]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Odpadové hospodářství]]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Kocanj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Littering&diff=6301 2008-12-18T10:33:28Z

<p>Kocanj: /* Úvod */</p> <hr /> <div>[[Soubor:Littering.jpg|right|Littering v praxi]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == '''Úvod''' ==<br /> Existují dvě definice, první vytvořená Institutem pro technologii a trvalé řízení produktů Ekonomické univerzity ve Vídni pro studii o litteringu vypracovanou v roce 2003: Littering je všeobecné označení pro nedbalé odhazování odpadků na veřejném prostranství a ve volné [http://cs.wikipedia.org/wiki/Příroda přírodě].<br /> &lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; <br /> A druhá, vytvořená Univerzitou v Bazileji v programu „Člověk, společnost a životní prostředí“:Bezohledné odhazování odpadků v místě jejich vzniku, bez použití k tomu určených nádob na odpadky či košů na papír.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == '''Littering''' ==<br /> Littering se postupně zabydluje už i v terminologii českých úředníků v orgánech [http://cs.wikipedia.org/wiki/Životní_prostředí životního prostředí]. O litteringu hovoříme v souvislosti uličních smetků, které znamenají estetický problém na veřejných plochách a turistických místech ve městech i mimo ně.<br /> Littering patří mezi společenské problémy již od pradávna. Je způsobován nevhodným chováním obyvatelstva. I když volně odhozený odpad představuje zanedbatelnou část produkce uličních smetků, je jeho likvidace nákladná. Množství volně odhozených [http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad odpadů] lze omezit například osvětou občanů nebo pokutováním obyvatelstva za pohazování odpadků na veřejných místech.&lt;ref name=&quot;Sýkora&quot;&gt;SÝKORA, Marek: Zálohování nápojových obalů: Zavedení záloh je nesystémové a ochraně životního prostředí nepřispěje [cit. 2008-02-18]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.ekolist.cz/nazor.shtml?sh_itm=78032408a412d26b9678b91451938a91&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==== '''Bazilejská studie''' ====<br /> Studium Univerzity v Bazileji vypracovaná v rámci programu „Člověk, společnost a životní prostředí“. Cílem průzkumu bylo ukázat na vlastnosti litteringu v monitorovaných oblastech a vyhodnotit je. Na zkoumaných místech bylo na zemi pohozeno průměrně 30% odpadků. Do připravených odpadkových košů bylo řádně odhozeno 70% předmětů. Na všech stanovištích zkoumaných ve Švýcarsku byly v podstatě pohazovány stejné odpadní produkty. Ke znečištění veřejného prostranství došlo i přesto, že zpravidla bylo k dispozici dostatek možností, jak odpad zdarma zlikvidovat. Na většině stanovišť představoval odpad z rychlého občerstvení s 51,5% z celkového množství odpadů dominující frakci, přičemž litteringová frakce „Take-away“ vykazovala v centrech měst vždy vyšší počty kusů než frakce „nápojové obaly“. Druhou největší litteringovou frakci představovala v průměru frakce „noviny a reklamní materiál“, v průměru činila téměř 24% celkového množství pohozeného odpadu. Odpadní produkty ze stravování typu Take-away a nápojové obaly z rychlého občerstvení patří k nejčastěji odhazovaným předmětům, přičemž za zmínku stojí i noviny a reklamní materiály a obaly od cigaret. Littering není primárně problémem stávající disponibility odpadkových košů. Muselo by se však zkoumat, jaké dopady má umístění, počet a design odpadkových košů.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==== '''Vídeňská studie''' ====<br /> Z příkazu magistrátního oddělení MA 48 města Vídně a společnosti ARA AG provedeno v létě roku 2003 porovnání litteringové situace ve vybraných evropských velkoměstech. Studie byla provedena ve městech Vídeň, Brusel, Frankfurt, Praha a Barcelona. Skladba pohozeného odpadu se v jednotlivých městech značně lišila. Zatímco například v Barceloně nebyl nalezen téměř žádný skleněný odpad (např. skleněné střepy), představoval tento odpad v Praze významný podíl. V materiálových skupinách „cigarety“, „sklo“ a „biogenní materiál“ byly rozdíly mezi jednotlivými městy signifikantní.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; Průměrná skladba pohozeného odpadu ze všech stanovišť:<br /> &lt;br /&gt;-cigarety 58,3%<br /> &lt;br /&gt;-umělé hmoty 11,6%<br /> &lt;br /&gt;-biogenní materiál 9,8% <br /> &lt;br /&gt;-papír, karton 8,8% <br /> &lt;br /&gt;-sklo 7,3% <br /> &lt;br /&gt;-kovy 3,9% <br /> &lt;br /&gt;-různé 0.5%<br /> &lt;br /&gt;Ve všech městech a monitorovaných oblastech byly nedopalky cigaret zdaleka nejčastěji odhozeným odpadem. Vzhledem k jejich malé velikosti a relativně rychlé [[biologická rozložitelnost|biologické rozložitelnosti]] je povědomí obyvatelstva o tomto problému zřejmě obzvlášť málo vyhraněné. Ve vztahu k velikosti jednotlivých kusů pohozeného odpadu vyšlo najevo, že littering je v první řadě problémem malých předmětů: 97,1% spočítaných kusů bylo menších než 15 cm (co do délky, šířky a výšky).&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Závěr''' ==<br /> Nejvýraznějším výsledkem porovnání dat byla shoda podílu odpadu z rychlého občerstvení z celkového množství pohozeného odpadu zaznamenaného podle bazilejských kritérií. Tento druh odpadu přispěl v průměru dobrými 50% k pohozenému odpadu, přičemž odpadky z produktů typu Take-away představovaly hlavní podíl. Vysoký podíl odpadu z rychlého občerstvení byl na všech stanovištích relativně konstantní. Z tohoto důvodu je nutno jej obecně považovat za dominantní faktor problému litteringu a je nutno předpokládat, že problém litteringu se bude s narůstající nabídkou rychlého občerstvení ještě dále přiostřovat.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;Ladomerský&quot;&gt;LADOMERSKÝ, Juraj; VEVERKA, Miloš: Analýzy voľne pohodených odpadov v prostredí Slovenskej Republiky. Dostupné z WWW: &lt;http://www.cepta.sk/documents/Zalohovanie/Analyza%20litteringu%20v%20SR%202005-vysledna%20sprava.pdf&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Opatření vedoucí ke snížení odpadu na ulicích mohou být instrukce vedoucí k uvědomělosti občanů a jejich informovanosti, motivace k neodhazování odpadků na zem nebo represivní opatření.Jako základnu pro ekologické a sociálně únosné chování na veřejném prostranství musí být pomocí vhodných prostředcích (informační kampaně, akce ve školách, reklama atd.) vytvořeno vědomí odpovědnosti a pocit uvědomělosti. U zbývajícího deficitního jednání osob dopouštějících se pohazování odpadu pak může být postupováno formou represivních opatření, zejména pokutováním a internalizováním externích nákladů (odstranění odpadu).&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; Od 1. 7. 2008 platí v Praze nová vyhláška o čistotě, která zakazuje v ulicích odhazovat odpadky včetně nedopalků cigaret a žvýkaček. Pokuta pro nepořádného občana může dosáhnout až 30 tisíc korun.&lt;ref name=&quot;OLBRICH&quot;&gt;OLBRICH, Michal: Čistota zlepšuje městům pověst [cit. 2008-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest&gt;&lt;/ref&gt; Nad pořádkem v Praze bdí městská policie.<br /> <br /> <br /> == '''Zdroje''' ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Odkazy''' ==<br /> <br /> <br /> === '''Související odkazy''' ===<br /> *[[Odpadové hospodářství]]<br /> *[[Komunální odpad]]<br /> *[[Recyklace odpadu]]<br /> *[[Skládka odpadů]]<br /> *[[Třídění odpadu]]<br /> <br /> <br /> === '''Externí odkazy''' ===<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad Odpad na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Recyklace Recyklace na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD_odpadu Třídění odpadu na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Skl%C3%A1dka Skládka na české Wikipedii]<br /> *[http://www.mvcr.cz/sbirka/2005/sb033-05.pdf Zákon o odpadech (Zákon č. 106/2005 Sb.)]<br /> *[http://www.environment.nsw.gov.au/warr/litterlawdetail.html Litter laws]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Odpadové hospodářství]]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Kocanj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Littering&diff=6300 2008-12-18T09:54:35Z

<p>Kocanj: </p> <hr /> <div>[[Soubor:Littering.jpg|right|Littering v praxi]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == '''Úvod''' ==<br /> Existují dvě definice, první vytvořená Institutem pro technologii a trvalé řízení produktů Ekonomické univerzity ve Vídni pro studii o litteringu vypracovanou v roce 2003: Littering je všeobecné označení pro nedbalé odhazování odpadků na veřejném prostranství a ve volné [http://cs.wikipedia.org/wiki/Příroda přírodě].<br /> &lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; <br /> A druhá vytvořená Univerzitou v Bazileji v programu „Člověk, společnost a životní prostředí“:Bezohledné odhazování odpadků v místě jejich vzniku, bez použití k tomu určených nádob na odpadky či košů na papír.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Littering''' ==<br /> Littering se postupně zabydluje už i v terminologii českých úředníků v orgánech [http://cs.wikipedia.org/wiki/Životní_prostředí životního prostředí]. O litteringu hovoříme v souvislosti uličních smetků, které znamenají estetický problém na veřejných plochách a turistických místech ve městech i mimo ně.<br /> Littering patří mezi společenské problémy již od pradávna. Je způsobován nevhodným chováním obyvatelstva. I když volně odhozený odpad představuje zanedbatelnou část produkce uličních smetků, je jeho likvidace nákladná. Množství volně odhozených [http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad odpadů] lze omezit například osvětou občanů nebo pokutováním obyvatelstva za pohazování odpadků na veřejných místech.&lt;ref name=&quot;Sýkora&quot;&gt;SÝKORA, Marek: Zálohování nápojových obalů: Zavedení záloh je nesystémové a ochraně životního prostředí nepřispěje [cit. 2008-02-18]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.ekolist.cz/nazor.shtml?sh_itm=78032408a412d26b9678b91451938a91&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==== '''Bazilejská studie''' ====<br /> Studium Univerzity v Bazileji vypracovaná v rámci programu „Člověk, společnost a životní prostředí“. Cílem průzkumu bylo ukázat na vlastnosti litteringu v monitorovaných oblastech a vyhodnotit je. Na zkoumaných místech bylo na zemi pohozeno průměrně 30% odpadků. Do připravených odpadkových košů bylo řádně odhozeno 70% předmětů. Na všech stanovištích zkoumaných ve Švýcarsku byly v podstatě pohazovány stejné odpadní produkty. Ke znečištění veřejného prostranství došlo i přesto, že zpravidla bylo k dispozici dostatek možností, jak odpad zdarma zlikvidovat. Na většině stanovišť představoval odpad z rychlého občerstvení s 51,5% z celkového množství odpadů dominující frakci, přičemž litteringová frakce „Take-away“ vykazovala v centrech měst vždy vyšší počty kusů než frakce „nápojové obaly“. Druhou největší litteringovou frakci představovala v průměru frakce „noviny a reklamní materiál“, v průměru činila téměř 24% celkového množství pohozeného odpadu. Odpadní produkty ze stravování typu Take-away a nápojové obaly z rychlého občerstvení patří k nejčastěji odhazovaným předmětům, přičemž za zmínku stojí i noviny a reklamní materiály a obaly od cigaret. Littering není primárně problémem stávající disponibility odpadkových košů. Muselo by se však zkoumat, jaké dopady má umístění, počet a design odpadkových košů.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==== '''Vídeňská studie''' ====<br /> Z příkazu magistrátního oddělení MA 48 města Vídně a společnosti ARA AG provedeno v létě roku 2003 porovnání litteringové situace ve vybraných evropských velkoměstech. Studie byla provedena ve městech Vídeň, Brusel, Frankfurt, Praha a Barcelona. Skladba pohozeného odpadu se v jednotlivých městech značně lišila. Zatímco například v Barceloně nebyl nalezen téměř žádný skleněný odpad (např. skleněné střepy), představoval tento odpad v Praze významný podíl. V materiálových skupinách „cigarety“, „sklo“ a „biogenní materiál“ byly rozdíly mezi jednotlivými městy signifikantní.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; Průměrná skladba pohozeného odpadu ze všech stanovišť:<br /> &lt;br /&gt;-cigarety 58,3%<br /> &lt;br /&gt;-umělé hmoty 11,6%<br /> &lt;br /&gt;-biogenní materiál 9,8% <br /> &lt;br /&gt;-papír, karton 8,8% <br /> &lt;br /&gt;-sklo 7,3% <br /> &lt;br /&gt;-kovy 3,9% <br /> &lt;br /&gt;-různé 0.5%<br /> &lt;br /&gt;Ve všech městech a monitorovaných oblastech byly nedopalky cigaret zdaleka nejčastěji odhozeným odpadem. Vzhledem k jejich malé velikosti a relativně rychlé [[biologická rozložitelnost|biologické rozložitelnosti]] je povědomí obyvatelstva o tomto problému zřejmě obzvlášť málo vyhraněné. Ve vztahu k velikosti jednotlivých kusů pohozeného odpadu vyšlo najevo, že littering je v první řadě problémem malých předmětů: 97,1% spočítaných kusů bylo menších než 15 cm (co do délky, šířky a výšky).&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Závěr''' ==<br /> Nejvýraznějším výsledkem porovnání dat byla shoda podílu odpadu z rychlého občerstvení z celkového množství pohozeného odpadu zaznamenaného podle bazilejských kritérií. Tento druh odpadu přispěl v průměru dobrými 50% k pohozenému odpadu, přičemž odpadky z produktů typu Take-away představovaly hlavní podíl. Vysoký podíl odpadu z rychlého občerstvení byl na všech stanovištích relativně konstantní. Z tohoto důvodu je nutno jej obecně považovat za dominantní faktor problému litteringu a je nutno předpokládat, že problém litteringu se bude s narůstající nabídkou rychlého občerstvení ještě dále přiostřovat.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;Ladomerský&quot;&gt;LADOMERSKÝ, Juraj; VEVERKA, Miloš: Analýzy voľne pohodených odpadov v prostredí Slovenskej Republiky. Dostupné z WWW: &lt;http://www.cepta.sk/documents/Zalohovanie/Analyza%20litteringu%20v%20SR%202005-vysledna%20sprava.pdf&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Opatření vedoucí ke snížení odpadu na ulicích mohou být instrukce vedoucí k uvědomělosti občanů a jejich informovanosti, motivace k neodhazování odpadků na zem nebo represivní opatření.Jako základnu pro ekologické a sociálně únosné chování na veřejném prostranství musí být pomocí vhodných prostředcích (informační kampaně, akce ve školách, reklama atd.) vytvořeno vědomí odpovědnosti a pocit uvědomělosti. U zbývajícího deficitního jednání osob dopouštějících se pohazování odpadu pak může být postupováno formou represivních opatření, zejména pokutováním a internalizováním externích nákladů (odstranění odpadu).&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; Od 1. 7. 2008 platí v Praze nová vyhláška o čistotě, která zakazuje v ulicích odhazovat odpadky včetně nedopalků cigaret a žvýkaček. Pokuta pro nepořádného občana může dosáhnout až 30 tisíc korun.&lt;ref name=&quot;OLBRICH&quot;&gt;OLBRICH, Michal: Čistota zlepšuje městům pověst [cit. 2008-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest&gt;&lt;/ref&gt; Nad pořádkem v Praze bdí městská policie.<br /> <br /> <br /> == '''Zdroje''' ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Odkazy''' ==<br /> <br /> <br /> === '''Související odkazy''' ===<br /> *[[Odpadové hospodářství]]<br /> *[[Komunální odpad]]<br /> *[[Recyklace odpadu]]<br /> *[[Skládka odpadů]]<br /> *[[Třídění odpadu]]<br /> <br /> <br /> === '''Externí odkazy''' ===<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad Odpad na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Recyklace Recyklace na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD_odpadu Třídění odpadu na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Skl%C3%A1dka Skládka na české Wikipedii]<br /> *[http://www.mvcr.cz/sbirka/2005/sb033-05.pdf Zákon o odpadech (Zákon č. 106/2005 Sb.)]<br /> *[http://www.environment.nsw.gov.au/warr/litterlawdetail.html Litter laws]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Odpadové hospodářství]]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Kocanj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Littering&diff=6299 2008-12-18T09:47:32Z

<p>Kocanj: </p> <hr /> <div>[[Soubor:Littering.jpg|right|Littering v praxi]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == '''Úvod''' ==<br /> Existují dvě definice, první vytvořená Institutem pro technologii a trvalé řízení produktů Ekonomické univerzity ve Vídni pro studii o litteringu vypracovanou v roce 2003: Littering je všeobecné označení pro nedbalé odhazování odpadků na veřejném prostranství a ve volné [http://cs.wikipedia.org/wiki/Příroda přírodě].<br /> &lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; <br /> A druhá vytvořená Univerzitou v Bazileji v programu „Člověk, společnost a životní prostředí“:Bezohledné odhazování odpadků v místě jejich vzniku, bez použití k tomu určených nádob na odpadky či košů na papír.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> Littering se postupně zabydluje už i v terminologii českých úředníků v orgánech [http://cs.wikipedia.org/wiki/Životní_prostředí životního prostředí]. O litteringu hovoříme v souvislosti uličních smetků, které znamenají estetický problém na veřejných plochách a turistických místech ve městech i mimo ně.<br /> Littering patří mezi společenské problémy již od pradávna. Je způsobován nevhodným chováním obyvatelstva. I když volně odhozený odpad představuje zanedbatelnou část produkce uličních smetků, je jeho likvidace nákladná. Množství volně odhozených [http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad odpadů] lze omezit například osvětou občanů nebo pokutováním obyvatelstva za pohazování odpadků na veřejných místech.&lt;ref name=&quot;Sýkora&quot;&gt;SÝKORA, Marek: Zálohování nápojových obalů: Zavedení záloh je nesystémové a ochraně životního prostředí nepřispěje [cit. 2008-02-18]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.ekolist.cz/nazor.shtml?sh_itm=78032408a412d26b9678b91451938a91&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> == '''Bazilejská studie''' ==<br /> Studium Univerzity v Bazileji vypracovaná v rámci programu „Člověk, společnost a životní prostředí“. Cílem průzkumu bylo ukázat na vlastnosti litteringu v monitorovaných oblastech a vyhodnotit je. Na zkoumaných místech bylo na zemi pohozeno průměrně 30% odpadků. Do připravených odpadkových košů bylo řádně odhozeno 70% předmětů. Na všech stanovištích zkoumaných ve Švýcarsku byly v podstatě pohazovány stejné odpadní produkty. Ke znečištění veřejného prostranství došlo i přesto, že zpravidla bylo k dispozici dostatek možností, jak odpad zdarma zlikvidovat. Na většině stanovišť představoval odpad z rychlého občerstvení s 51,5% z celkového množství odpadů dominující frakci, přičemž litteringová frakce „Take-away“ vykazovala v centrech měst vždy vyšší počty kusů než frakce „nápojové obaly“. Druhou největší litteringovou frakci představovala v průměru frakce „noviny a reklamní materiál“, v průměru činila téměř 24% celkového množství pohozeného odpadu. Odpadní produkty ze stravování typu Take-away a nápojové obaly z rychlého občerstvení patří k nejčastěji odhazovaným předmětům, přičemž za zmínku stojí i noviny a reklamní materiály a obaly od cigaret. Littering není primárně problémem stávající disponibility odpadkových košů. Muselo by se však zkoumat, jaké dopady má umístění, počet a design odpadkových košů.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Vídeňská studie''' ==<br /> Z příkazu magistrátního oddělení MA 48 města Vídně a společnosti ARA AG provedeno v létě roku 2003 porovnání litteringové situace ve vybraných evropských velkoměstech. Studie byla provedena ve městech Vídeň, Brusel, Frankfurt, Praha a Barcelona. Skladba pohozeného odpadu se v jednotlivých městech značně lišila. Zatímco například v Barceloně nebyl nalezen téměř žádný skleněný odpad (např. skleněné střepy), představoval tento odpad v Praze významný podíl. V materiálových skupinách „cigarety“, „sklo“ a „biogenní materiál“ byly rozdíly mezi jednotlivými městy signifikantní.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; Průměrná skladba pohozeného odpadu ze všech stanovišť:<br /> &lt;br /&gt;-cigarety 58,3%<br /> &lt;br /&gt;-umělé hmoty 11,6%<br /> &lt;br /&gt;-biogenní materiál 9,8% <br /> &lt;br /&gt;-papír, karton 8,8% <br /> &lt;br /&gt;-sklo 7,3% <br /> &lt;br /&gt;-kovy 3,9% <br /> &lt;br /&gt;-různé 0.5%<br /> &lt;br /&gt;Ve všech městech a monitorovaných oblastech byly nedopalky cigaret zdaleka nejčastěji odhozeným odpadem. Vzhledem k jejich malé velikosti a relativně rychlé [[biologická rozložitelnost|biologické rozložitelnosti]] je povědomí obyvatelstva o tomto problému zřejmě obzvlášť málo vyhraněné. Ve vztahu k velikosti jednotlivých kusů pohozeného odpadu vyšlo najevo, že littering je v první řadě problémem malých předmětů: 97,1% spočítaných kusů bylo menších než 15 cm (co do délky, šířky a výšky).&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == '''Závěr''' ==<br /> Nejvýraznějším výsledkem porovnání dat byla shoda podílu odpadu z rychlého občerstvení z celkového množství pohozeného odpadu zaznamenaného podle bazilejských kritérií. Tento druh odpadu přispěl v průměru dobrými 50% k pohozenému odpadu, přičemž odpadky z produktů typu Take-away představovaly hlavní podíl. Vysoký podíl odpadu z rychlého občerstvení byl na všech stanovištích relativně konstantní. Z tohoto důvodu je nutno jej obecně považovat za dominantní faktor problému litteringu a je nutno předpokládat, že problém litteringu se bude s narůstající nabídkou rychlého občerstvení ještě dále přiostřovat.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;Ladomerský&quot;&gt;LADOMERSKÝ, Juraj; VEVERKA, Miloš: Analýzy voľne pohodených odpadov v prostredí Slovenskej Republiky. Dostupné z WWW: &lt;http://www.cepta.sk/documents/Zalohovanie/Analyza%20litteringu%20v%20SR%202005-vysledna%20sprava.pdf&gt;<br /> &lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Opatření vedoucí ke snížení odpadu na ulicích mohou být instrukce vedoucí k uvědomělosti občanů a jejich informovanosti, motivace k neodhazování odpadků na zem nebo represivní opatření.Jako základnu pro ekologické a sociálně únosné chování na veřejném prostranství musí být pomocí vhodných prostředcích (informační kampaně, akce ve školách, reklama atd.) vytvořeno vědomí odpovědnosti a pocit uvědomělosti. U zbývajícího deficitního jednání osob dopouštějících se pohazování odpadu pak může být postupováno formou represivních opatření, zejména pokutováním a internalizováním externích nákladů (odstranění odpadu).&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; Od 1. 7. 2008 platí v Praze nová vyhláška o čistotě, která zakazuje v ulicích odhazovat odpadky včetně nedopalků cigaret a žvýkaček. Pokuta pro nepořádného občana může dosáhnout až 30 tisíc korun.&lt;ref name=&quot;OLBRICH&quot;&gt;OLBRICH, Michal: Čistota zlepšuje městům pověst [cit. 2008-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest&gt;&lt;/ref&gt; Nad pořádkem v Praze bdí městská policie.'''<br /> <br /> == '''Zdroje''' ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == '''Odkazy''' ==<br /> <br /> === '''Související odkazy''' ===<br /> *[[Odpadové hospodářství]]<br /> *[[Komunální odpad]]<br /> *[[Recyklace odpadu]]<br /> *[[Skládka odpadů]]<br /> *[[Třídění odpadu]]<br /> <br /> === '''Externí odkazy''' ===<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad Odpad na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Recyklace Recyklace na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD_odpadu Třídění odpadu na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Skl%C3%A1dka Skládka na české Wikipedii]<br /> *[http://www.mvcr.cz/sbirka/2005/sb033-05.pdf Zákon o odpadech (Zákon č. 106/2005 Sb.)]<br /> *[http://www.environment.nsw.gov.au/warr/litterlawdetail.html Litter laws]<br /> <br /> [[Kategorie:Odpadové hospodářství]]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Kocanj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Littering&diff=6298 2008-12-18T09:44:50Z

<p>Kocanj: </p> <hr /> <div>[[Soubor:Littering.jpg|right|Littering v praxi]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == '''Úvod''' ==<br /> Existují dvě definice, první vytvořená Institutem pro technologii a trvalé řízení produktů Ekonomické univerzity ve Vídni pro studii o litteringu vypracovanou v roce 2003: Littering je všeobecné označení pro nedbalé odhazování odpadků na veřejném prostranství a ve volné [http://cs.wikipedia.org/wiki/Příroda přírodě].<br /> &lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; <br /> A druhá vytvořená Univerzitou v Bazileji v programu „Člověk, společnost a životní prostředí“:Bezohledné odhazování odpadků v místě jejich vzniku, bez použití k tomu určených nádob na odpadky či košů na papír.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> Littering se postupně zabydluje už i v terminologii českých úředníků v orgánech [http://cs.wikipedia.org/wiki/Životní_prostředí životního prostředí]. O litteringu hovoříme v souvislosti uličních smetků, které znamenají estetický problém na veřejných plochách a turistických místech ve městech i mimo ně.<br /> Littering patří mezi společenské problémy již od pradávna. Je způsobován nevhodným chováním obyvatelstva. I když volně odhozený odpad představuje zanedbatelnou část produkce uličních smetků, je jeho likvidace nákladná. Množství volně odhozených [http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad odpadů] lze omezit například osvětou občanů nebo pokutováním obyvatelstva za pohazování odpadků na veřejných místech.&lt;ref&gt;http://www.ekolist.cz/nazor.shtml?sh_itm=78032408a412d26b9678b91451938a91&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Bazilejská studie''' ==<br /> Studium Univerzity v Bazileji vypracovaná v rámci programu „Člověk, společnost a životní prostředí“. Cílem průzkumu bylo ukázat na vlastnosti litteringu v monitorovaných oblastech a vyhodnotit je. Na zkoumaných místech bylo na zemi pohozeno průměrně 30% odpadků. Do připravených odpadkových košů bylo řádně odhozeno 70% předmětů. Na všech stanovištích zkoumaných ve Švýcarsku byly v podstatě pohazovány stejné odpadní produkty. Ke znečištění veřejného prostranství došlo i přesto, že zpravidla bylo k dispozici dostatek možností, jak odpad zdarma zlikvidovat. Na většině stanovišť představoval odpad z rychlého občerstvení s 51,5% z celkového množství odpadů dominující frakci, přičemž litteringová frakce „Take-away“ vykazovala v centrech měst vždy vyšší počty kusů než frakce „nápojové obaly“. Druhou největší litteringovou frakci představovala v průměru frakce „noviny a reklamní materiál“, v průměru činila téměř 24% celkového množství pohozeného odpadu. Odpadní produkty ze stravování typu Take-away a nápojové obaly z rychlého občerstvení patří k nejčastěji odhazovaným předmětům, přičemž za zmínku stojí i noviny a reklamní materiály a obaly od cigaret. Littering není primárně problémem stávající disponibility odpadkových košů. Muselo by se však zkoumat, jaké dopady má umístění, počet a design odpadkových košů.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Vídeňská studie''' ==<br /> Z příkazu magistrátního oddělení MA 48 města Vídně a společnosti ARA AG provedeno v létě roku 2003 porovnání litteringové situace ve vybraných evropských velkoměstech. Studie byla provedena ve městech Vídeň, Brusel, Frankfurt, Praha a Barcelona. Skladba pohozeného odpadu se v jednotlivých městech značně lišila. Zatímco například v Barceloně nebyl nalezen téměř žádný skleněný odpad (např. skleněné střepy), představoval tento odpad v Praze významný podíl. V materiálových skupinách „cigarety“, „sklo“ a „biogenní materiál“ byly rozdíly mezi jednotlivými městy signifikantní.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; Průměrná skladba pohozeného odpadu ze všech stanovišť:<br /> &lt;br /&gt;-cigarety 58,3%<br /> &lt;br /&gt;-umělé hmoty 11,6%<br /> &lt;br /&gt;-biogenní materiál 9,8% <br /> &lt;br /&gt;-papír, karton 8,8% <br /> &lt;br /&gt;-sklo 7,3% <br /> &lt;br /&gt;-kovy 3,9% <br /> &lt;br /&gt;-různé 0.5%<br /> &lt;br /&gt;Ve všech městech a monitorovaných oblastech byly nedopalky cigaret zdaleka nejčastěji odhozeným odpadem. Vzhledem k jejich malé velikosti a relativně rychlé [[biologická rozložitelnost|biologické rozložitelnosti]] je povědomí obyvatelstva o tomto problému zřejmě obzvlášť málo vyhraněné. Ve vztahu k velikosti jednotlivých kusů pohozeného odpadu vyšlo najevo, že littering je v první řadě problémem malých předmětů: 97,1% spočítaných kusů bylo menších než 15 cm (co do délky, šířky a výšky).&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == '''Závěr''' ==<br /> Nejvýraznějším výsledkem porovnání dat byla shoda podílu odpadu z rychlého občerstvení z celkového množství pohozeného odpadu zaznamenaného podle bazilejských kritérií. Tento druh odpadu přispěl v průměru dobrými 50% k pohozenému odpadu, přičemž odpadky z produktů typu Take-away představovaly hlavní podíl. Vysoký podíl odpadu z rychlého občerstvení byl na všech stanovištích relativně konstantní. Z tohoto důvodu je nutno jej obecně považovat za dominantní faktor problému litteringu a je nutno předpokládat, že problém litteringu se bude s narůstající nabídkou rychlého občerstvení ještě dále přiostřovat.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;Ladomerský&quot;&gt;LADOMERSKÝ, Juraj; VEVERKA, Miloš: Analýzy voľne pohodených odpadov v prostredí Slovenskej Republiky. Dostupné z WWW: &lt;http://www.cepta.sk/documents/Zalohovanie/Analyza%20litteringu%20v%20SR%202005-vysledna%20sprava.pdf&gt;<br /> &lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Opatření vedoucí ke snížení odpadu na ulicích mohou být instrukce vedoucí k uvědomělosti občanů a jejich informovanosti, motivace k neodhazování odpadků na zem nebo represivní opatření.Jako základnu pro ekologické a sociálně únosné chování na veřejném prostranství musí být pomocí vhodných prostředcích (informační kampaně, akce ve školách, reklama atd.) vytvořeno vědomí odpovědnosti a pocit uvědomělosti. U zbývajícího deficitního jednání osob dopouštějících se pohazování odpadu pak může být postupováno formou represivních opatření, zejména pokutováním a internalizováním externích nákladů (odstranění odpadu).&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; Od 1. 7. 2008 platí v Praze nová vyhláška o čistotě, která zakazuje v ulicích odhazovat odpadky včetně nedopalků cigaret a žvýkaček. Pokuta pro nepořádného občana může dosáhnout až 30 tisíc korun.&lt;ref name=&quot;OLBRICH&quot;&gt;OLBRICH, Michal: Čistota zlepšuje městům pověst [cit. 2008-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest&gt;&lt;/ref&gt; Nad pořádkem v Praze bdí městská policie.'''<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Zdroje''' ==<br /> 1. HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&gt;<br /> <br /> 2. OLBRICH, Michal: Čistota zlepšuje městům pověst [cit. 2008-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest&gt;<br /> <br /> 3. SÝKORA, Marek: Zálohování nápojových obalů: Zavedení záloh je nesystémové a ochraně životního prostředí nepřispěje [cit. 2008-02-18]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.ekolist.cz/nazor.shtml?sh_itm=78032408a412d26b9678b91451938a91&gt;<br /> <br /> 4. LADOMERSKÝ, Juraj; VEVERKA, Miloš: Analýzy voľne pohodených odpadov v prostredí Slovenskej Republiky. Dostupné z WWW: &lt;http://www.cepta.sk/documents/Zalohovanie/Analyza%20litteringu%20v%20SR%202005-vysledna%20sprava.pdf&gt;<br /> <br /> == '''Odkazy''' ==<br /> <br /> === '''Související odkazy''' ===<br /> *[[Odpadové hospodářství]]<br /> *[[Komunální odpad]]<br /> *[[Recyklace odpadu]]<br /> *[[Skládka odpadů]]<br /> *[[Třídění odpadu]]<br /> <br /> === '''Externí odkazy''' ===<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad Odpad na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Recyklace Recyklace na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD_odpadu Třídění odpadu na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Skl%C3%A1dka Skládka na české Wikipedii]<br /> *[http://www.mvcr.cz/sbirka/2005/sb033-05.pdf Zákon o odpadech (Zákon č. 106/2005 Sb.)]<br /> *[http://www.environment.nsw.gov.au/warr/litterlawdetail.html Litter laws]<br /> <br /> [[Kategorie:Odpadové hospodářství]]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Kocanj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Littering&diff=6297 2008-12-18T09:39:29Z

<p>Kocanj: </p> <hr /> <div>[[Soubor:Littering.jpg|right|Littering v praxi]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == '''Úvod''' ==<br /> Existují dvě definice, první vytvořená Institutem pro technologii a trvalé řízení produktů Ekonomické univerzity ve Vídni pro studii o litteringu vypracovanou v roce 2003: Littering je všeobecné označení pro nedbalé odhazování odpadků na veřejném prostranství a ve volné [http://cs.wikipedia.org/wiki/Příroda přírodě].<br /> &lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; <br /> A druhá vytvořená Univerzitou v Bazileji v programu „Člověk, společnost a životní prostředí“:Bezohledné odhazování odpadků v místě jejich vzniku, bez použití k tomu určených nádob na odpadky či košů na papír.&lt;ref name=&quot;HEEB&quot;&gt;HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> Littering se postupně zabydluje už i v terminologii českých úředníků v orgánech [http://cs.wikipedia.org/wiki/Životní_prostředí životního prostředí]. O litteringu hovoříme v souvislosti uličních smetků, které znamenají estetický problém na veřejných plochách a turistických místech ve městech i mimo ně.<br /> Littering patří mezi společenské problémy již od pradávna. Je způsobován nevhodným chováním obyvatelstva. I když volně odhozený odpad představuje zanedbatelnou část produkce uličních smetků, je jeho likvidace nákladná. Množství volně odhozených [http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad odpadů] lze omezit například osvětou občanů nebo pokutováním obyvatelstva za pohazování odpadků na veřejných místech.&lt;ref&gt;http://www.ekolist.cz/nazor.shtml?sh_itm=78032408a412d26b9678b91451938a91&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Bazilejská studie''' ==<br /> Studium Univerzity v Bazileji vypracovaná v rámci programu „Člověk, společnost a životní prostředí“. Cílem průzkumu bylo ukázat na vlastnosti litteringu v monitorovaných oblastech a vyhodnotit je.<br /> &lt;ref&gt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; Na zkoumaných místech bylo na zemi pohozeno průměrně 30% odpadků. Do připravených odpadkových košů bylo řádně odhozeno 70% předmětů. Na všech stanovištích zkoumaných ve Švýcarsku byly v podstatě pohazovány stejné odpadní produkty. Ke znečištění veřejného prostranství došlo i přesto, že zpravidla bylo k dispozici dostatek možností, jak odpad zdarma zlikvidovat. Na většině stanovišť představoval odpad z rychlého občerstvení s 51,5% z celkového množství odpadů dominující frakci, přičemž litteringová frakce „Take-away“ vykazovala v centrech měst vždy vyšší počty kusů než frakce „nápojové obaly“. Druhou největší litteringovou frakci představovala v průměru frakce „noviny a reklamní materiál“, v průměru činila téměř 24% celkového množství pohozeného odpadu. Odpadní produkty ze stravování typu Take-away a nápojové obaly z rychlého občerstvení patří k nejčastěji odhazovaným předmětům, přičemž za zmínku stojí i noviny a reklamní materiály a obaly od cigaret. Littering není primárně problémem stávající disponibility odpadkových košů. Muselo by se však zkoumat, jaké dopady má umístění, počet a design odpadkových košů.<br /> [http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf]<br /> <br /> == '''Vídeňská studie''' ==<br /> Z příkazu magistrátního oddělení MA 48 města Vídně a společnosti ARA AG provedeno v létě roku 2003 porovnání litteringové situace ve vybraných evropských velkoměstech. Studie byla provedena ve městech Vídeň, Brusel, Frankfurt, Praha a Barcelona. Skladba pohozeného odpadu se v jednotlivých městech značně lišila. Zatímco například v Barceloně nebyl nalezen téměř žádný skleněný odpad (např. skleněné střepy), představoval tento odpad v Praze významný podíl. V materiálových skupinách „cigarety“, „sklo“ a „biogenní materiál“ byly rozdíly mezi jednotlivými městy signifikantní.[http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf] Průměrná skladba pohozeného odpadu ze všech stanovišť:<br /> &lt;br /&gt;-cigarety 58,3%<br /> &lt;br /&gt;-umělé hmoty 11,6%<br /> &lt;br /&gt;-biogenní materiál 9,8% <br /> &lt;br /&gt;-papír, karton 8,8% <br /> &lt;br /&gt;-sklo 7,3% <br /> &lt;br /&gt;-kovy 3,9% <br /> &lt;br /&gt;-různé 0.5%<br /> &lt;br /&gt;Ve všech městech a monitorovaných oblastech byly nedopalky cigaret zdaleka nejčastěji odhozeným odpadem. Vzhledem k jejich malé velikosti a relativně rychlé [[biologická rozložitelnost|biologické rozložitelnosti]] je povědomí obyvatelstva o tomto problému zřejmě obzvlášť málo vyhraněné. Ve vztahu k velikosti jednotlivých kusů pohozeného odpadu vyšlo najevo, že littering je v první řadě problémem malých předmětů: 97,1% spočítaných kusů bylo menších než 15 cm (co do délky, šířky a výšky).<br /> [http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf]<br /> <br /> == '''Závěr''' ==<br /> Nejvýraznějším výsledkem porovnání dat byla shoda podílu odpadu z rychlého občerstvení z celkového množství pohozeného odpadu zaznamenaného podle bazilejských kritérií. Tento druh odpadu přispěl v průměru dobrými 50% k pohozenému odpadu, přičemž odpadky z produktů typu Take-away představovaly hlavní podíl. Vysoký podíl odpadu z rychlého občerstvení byl na všech stanovištích relativně konstantní. Z tohoto důvodu je nutno jej obecně považovat za dominantní faktor problému litteringu a je nutno předpokládat, že problém litteringu se bude s narůstající nabídkou rychlého občerstvení ještě dále přiostřovat.[http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf]]<br /> <br /> Opatření vedoucí ke snížení odpadu na ulicích mohou být instrukce vedoucí k uvědomělosti občanů a jejich informovanosti, motivace k neodhazování odpadků na zem nebo represivní opatření.Jako základnu pro ekologické a sociálně únosné chování na veřejném prostranství musí být pomocí vhodných prostředcích (informační kampaně, akce ve školách, reklama atd.) vytvořeno vědomí odpovědnosti a pocit uvědomělosti.[http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf] U zbývajícího deficitního jednání osob dopouštějících se pohazování odpadu pak může být postupováno formou represivních opatření, zejména pokutováním a internalizováním externích nákladů (odstranění odpadu). [http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf] Od 1. 7. 2008 platí v Praze nová vyhláška o čistotě, která zakazuje v ulicích odhazovat odpadky včetně nedopalků cigaret a žvýkaček. Pokuta pro nepořádného občana může dosáhnout až 30 tisíc korun.[http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest] Nad pořádkem v Praze bdí městská policie.'''<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Zdroje''' ==<br /> 1. HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&gt;<br /> <br /> 2. OLBRICH, Michal: Čistota zlepšuje městům pověst [cit. 2008-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest&gt;<br /> <br /> 3. SÝKORA, Marek: Zálohování nápojových obalů: Zavedení záloh je nesystémové a ochraně životního prostředí nepřispěje [cit. 2008-02-18]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.ekolist.cz/nazor.shtml?sh_itm=78032408a412d26b9678b91451938a91&gt;<br /> <br /> 4. LADOMERSKÝ, Juraj; VEVERKA, Miloš: Analýzy voľne pohodených odpadov v prostredí Slovenskej Republiky. Dostupné z WWW: &lt;http://www.cepta.sk/documents/Zalohovanie/Analyza%20litteringu%20v%20SR%202005-vysledna%20sprava.pdf&gt;<br /> <br /> == '''Odkazy''' ==<br /> <br /> === '''Související odkazy''' ===<br /> *[[Odpadové hospodářství]]<br /> *[[Komunální odpad]]<br /> *[[Recyklace odpadu]]<br /> *[[Skládka odpadů]]<br /> *[[Třídění odpadu]]<br /> <br /> === '''Externí odkazy''' ===<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad Odpad na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Recyklace Recyklace na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD_odpadu Třídění odpadu na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Skl%C3%A1dka Skládka na české Wikipedii]<br /> *[http://www.mvcr.cz/sbirka/2005/sb033-05.pdf Zákon o odpadech (Zákon č. 106/2005 Sb.)]<br /> *[http://www.environment.nsw.gov.au/warr/litterlawdetail.html Litter laws]<br /> <br /> [[Kategorie:Odpadové hospodářství]]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Kocanj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Littering&diff=6296 2008-12-18T09:33:08Z

<p>Kocanj: </p> <hr /> <div>[[Soubor:Littering.jpg|right|Littering v praxi]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == '''Úvod''' ==<br /> Existují dvě definice, první vytvořená Institutem pro technologii a trvalé řízení produktů Ekonomické univerzity ve Vídni pro studii o litteringu vypracovanou v roce 2003: Littering je všeobecné označení pro nedbalé odhazování odpadků na veřejném prostranství a ve volné [http://cs.wikipedia.org/wiki/Příroda přírodě].<br /> [http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf] <br /> A druhá vytvořená Univerzitou v Bazileji v programu „Člověk, společnost a životní prostředí“:Bezohledné odhazování odpadků v místě jejich vzniku, bez použití k tomu určených nádob na odpadky či košů na papír.<br /> &lt;ref&gt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Littering se postupně zabydluje už i v terminologii českých úředníků v orgánech [http://cs.wikipedia.org/wiki/Životní_prostředí životního prostředí]. O litteringu hovoříme v souvislosti uličních smetků, které znamenají estetický problém na veřejných plochách a turistických místech ve městech i mimo ně.<br /> Littering patří mezi společenské problémy již od pradávna. Je způsobován nevhodným chováním obyvatelstva. I když volně odhozený odpad představuje zanedbatelnou část produkce uličních smetků, je jeho likvidace nákladná. Množství volně odhozených [http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad odpadů] lze omezit například osvětou občanů nebo pokutováním obyvatelstva za pohazování odpadků na veřejných místech.&lt;ref&gt;http://www.ekolist.cz/nazor.shtml?sh_itm=78032408a412d26b9678b91451938a91&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Bazilejská studie''' ==<br /> Studium Univerzity v Bazileji vypracovaná v rámci programu „Člověk, společnost a životní prostředí“. Cílem průzkumu bylo ukázat na vlastnosti litteringu v monitorovaných oblastech a vyhodnotit je.<br /> &lt;ref&gt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&lt;/ref&gt; Na zkoumaných místech bylo na zemi pohozeno průměrně 30% odpadků. Do připravených odpadkových košů bylo řádně odhozeno 70% předmětů. Na všech stanovištích zkoumaných ve Švýcarsku byly v podstatě pohazovány stejné odpadní produkty. Ke znečištění veřejného prostranství došlo i přesto, že zpravidla bylo k dispozici dostatek možností, jak odpad zdarma zlikvidovat. Na většině stanovišť představoval odpad z rychlého občerstvení s 51,5% z celkového množství odpadů dominující frakci, přičemž litteringová frakce „Take-away“ vykazovala v centrech měst vždy vyšší počty kusů než frakce „nápojové obaly“. Druhou největší litteringovou frakci představovala v průměru frakce „noviny a reklamní materiál“, v průměru činila téměř 24% celkového množství pohozeného odpadu. Odpadní produkty ze stravování typu Take-away a nápojové obaly z rychlého občerstvení patří k nejčastěji odhazovaným předmětům, přičemž za zmínku stojí i noviny a reklamní materiály a obaly od cigaret. Littering není primárně problémem stávající disponibility odpadkových košů. Muselo by se však zkoumat, jaké dopady má umístění, počet a design odpadkových košů.<br /> [http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf]<br /> <br /> == '''Vídeňská studie''' ==<br /> Z příkazu magistrátního oddělení MA 48 města Vídně a společnosti ARA AG provedeno v létě roku 2003 porovnání litteringové situace ve vybraných evropských velkoměstech. Studie byla provedena ve městech Vídeň, Brusel, Frankfurt, Praha a Barcelona. Skladba pohozeného odpadu se v jednotlivých městech značně lišila. Zatímco například v Barceloně nebyl nalezen téměř žádný skleněný odpad (např. skleněné střepy), představoval tento odpad v Praze významný podíl. V materiálových skupinách „cigarety“, „sklo“ a „biogenní materiál“ byly rozdíly mezi jednotlivými městy signifikantní.[http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf] Průměrná skladba pohozeného odpadu ze všech stanovišť:<br /> &lt;br /&gt;-cigarety 58,3%<br /> &lt;br /&gt;-umělé hmoty 11,6%<br /> &lt;br /&gt;-biogenní materiál 9,8% <br /> &lt;br /&gt;-papír, karton 8,8% <br /> &lt;br /&gt;-sklo 7,3% <br /> &lt;br /&gt;-kovy 3,9% <br /> &lt;br /&gt;-různé 0.5%<br /> &lt;br /&gt;Ve všech městech a monitorovaných oblastech byly nedopalky cigaret zdaleka nejčastěji odhozeným odpadem. Vzhledem k jejich malé velikosti a relativně rychlé [[biologická rozložitelnost|biologické rozložitelnosti]] je povědomí obyvatelstva o tomto problému zřejmě obzvlášť málo vyhraněné. Ve vztahu k velikosti jednotlivých kusů pohozeného odpadu vyšlo najevo, že littering je v první řadě problémem malých předmětů: 97,1% spočítaných kusů bylo menších než 15 cm (co do délky, šířky a výšky).<br /> [http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf]<br /> <br /> == '''Závěr''' ==<br /> Nejvýraznějším výsledkem porovnání dat byla shoda podílu odpadu z rychlého občerstvení z celkového množství pohozeného odpadu zaznamenaného podle bazilejských kritérií. Tento druh odpadu přispěl v průměru dobrými 50% k pohozenému odpadu, přičemž odpadky z produktů typu Take-away představovaly hlavní podíl. Vysoký podíl odpadu z rychlého občerstvení byl na všech stanovištích relativně konstantní. Z tohoto důvodu je nutno jej obecně považovat za dominantní faktor problému litteringu a je nutno předpokládat, že problém litteringu se bude s narůstající nabídkou rychlého občerstvení ještě dále přiostřovat.[http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf]]<br /> <br /> Opatření vedoucí ke snížení odpadu na ulicích mohou být instrukce vedoucí k uvědomělosti občanů a jejich informovanosti, motivace k neodhazování odpadků na zem nebo represivní opatření.Jako základnu pro ekologické a sociálně únosné chování na veřejném prostranství musí být pomocí vhodných prostředcích (informační kampaně, akce ve školách, reklama atd.) vytvořeno vědomí odpovědnosti a pocit uvědomělosti.[http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf] U zbývajícího deficitního jednání osob dopouštějících se pohazování odpadu pak může být postupováno formou represivních opatření, zejména pokutováním a internalizováním externích nákladů (odstranění odpadu). [http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf] Od 1. 7. 2008 platí v Praze nová vyhláška o čistotě, která zakazuje v ulicích odhazovat odpadky včetně nedopalků cigaret a žvýkaček. Pokuta pro nepořádného občana může dosáhnout až 30 tisíc korun.[http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest] Nad pořádkem v Praze bdí městská policie.'''<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Zdroje''' ==<br /> 1. HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&gt;<br /> <br /> 2. OLBRICH, Michal: Čistota zlepšuje městům pověst [cit. 2008-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest&gt;<br /> <br /> 3. SÝKORA, Marek: Zálohování nápojových obalů: Zavedení záloh je nesystémové a ochraně životního prostředí nepřispěje [cit. 2008-02-18]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.ekolist.cz/nazor.shtml?sh_itm=78032408a412d26b9678b91451938a91&gt;<br /> <br /> 4. LADOMERSKÝ, Juraj; VEVERKA, Miloš: Analýzy voľne pohodených odpadov v prostredí Slovenskej Republiky. Dostupné z WWW: &lt;http://www.cepta.sk/documents/Zalohovanie/Analyza%20litteringu%20v%20SR%202005-vysledna%20sprava.pdf&gt;<br /> <br /> == '''Odkazy''' ==<br /> <br /> === '''Související odkazy''' ===<br /> *[[Odpadové hospodářství]]<br /> *[[Komunální odpad]]<br /> *[[Recyklace odpadu]]<br /> *[[Skládka odpadů]]<br /> *[[Třídění odpadu]]<br /> <br /> === '''Externí odkazy''' ===<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad Odpad na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Recyklace Recyklace na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD_odpadu Třídění odpadu na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Skl%C3%A1dka Skládka na české Wikipedii]<br /> *[http://www.mvcr.cz/sbirka/2005/sb033-05.pdf Zákon o odpadech (Zákon č. 106/2005 Sb.)]<br /> *[http://www.environment.nsw.gov.au/warr/litterlawdetail.html Litter laws]<br /> <br /> [[Kategorie:Odpadové hospodářství]]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Kocanj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Littering&diff=6295 2008-12-18T09:31:29Z

<p>Kocanj: </p> <hr /> <div>[[Soubor:Littering.jpg|right|Littering v praxi]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == '''Úvod''' ==<br /> Existují dvě definice, první vytvořená Institutem pro technologii a trvalé řízení produktů Ekonomické univerzity ve Vídni pro studii o litteringu vypracovanou v roce 2003: Littering je všeobecné označení pro nedbalé odhazování odpadků na veřejném prostranství a ve volné [http://cs.wikipedia.org/wiki/Příroda přírodě].<br /> [http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf] <br /> A druhá vytvořená Univerzitou v Bazileji v programu „Člověk, společnost a životní prostředí“:Bezohledné odhazování odpadků v místě jejich vzniku, bez použití k tomu určených nádob na odpadky či košů na papír.<br /> [http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf]<br /> <br /> Littering se postupně zabydluje už i v terminologii českých úředníků v orgánech [http://cs.wikipedia.org/wiki/Životní_prostředí životního prostředí]. O litteringu hovoříme v souvislosti uličních smetků, které znamenají estetický problém na veřejných plochách a turistických místech ve městech i mimo ně.<br /> Littering patří mezi společenské problémy již od pradávna. Je způsobován nevhodným chováním obyvatelstva. I když volně odhozený odpad představuje zanedbatelnou část produkce uličních smetků, je jeho likvidace nákladná. Množství volně odhozených [http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad odpadů] lze omezit například osvětou občanů nebo pokutováním obyvatelstva za pohazování odpadků na veřejných místech.&lt;ref&gt;http://www.ekolist.cz/nazor.shtml?sh_itm=78032408a412d26b9678b91451938a91&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Bazilejská studie''' ==<br /> Studium Univerzity v Bazileji vypracovaná v rámci programu „Člověk, společnost a životní prostředí“. Cílem průzkumu bylo ukázat na vlastnosti litteringu v monitorovaných oblastech a vyhodnotit je. Na zkoumaných místech bylo na zemi pohozeno průměrně 30% odpadků. Do připravených odpadkových košů bylo řádně odhozeno 70% předmětů. Na všech stanovištích zkoumaných ve Švýcarsku byly v podstatě pohazovány stejné odpadní produkty. Ke znečištění veřejného prostranství došlo i přesto, že zpravidla bylo k dispozici dostatek možností, jak odpad zdarma zlikvidovat. Na většině stanovišť představoval odpad z rychlého občerstvení s 51,5% z celkového množství odpadů dominující frakci, přičemž litteringová frakce „Take-away“ vykazovala v centrech měst vždy vyšší počty kusů než frakce „nápojové obaly“. Druhou největší litteringovou frakci představovala v průměru frakce „noviny a reklamní materiál“, v průměru činila téměř 24% celkového množství pohozeného odpadu. Odpadní produkty ze stravování typu Take-away a nápojové obaly z rychlého občerstvení patří k nejčastěji odhazovaným předmětům, přičemž za zmínku stojí i noviny a reklamní materiály a obaly od cigaret. Littering není primárně problémem stávající disponibility odpadkových košů. Muselo by se však zkoumat, jaké dopady má umístění, počet a design odpadkových košů.<br /> [http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf]<br /> <br /> == '''Vídeňská studie''' ==<br /> Z příkazu magistrátního oddělení MA 48 města Vídně a společnosti ARA AG provedeno v létě roku 2003 porovnání litteringové situace ve vybraných evropských velkoměstech. Studie byla provedena ve městech Vídeň, Brusel, Frankfurt, Praha a Barcelona. Skladba pohozeného odpadu se v jednotlivých městech značně lišila. Zatímco například v Barceloně nebyl nalezen téměř žádný skleněný odpad (např. skleněné střepy), představoval tento odpad v Praze významný podíl. V materiálových skupinách „cigarety“, „sklo“ a „biogenní materiál“ byly rozdíly mezi jednotlivými městy signifikantní.[http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf] Průměrná skladba pohozeného odpadu ze všech stanovišť:<br /> &lt;br /&gt;-cigarety 58,3%<br /> &lt;br /&gt;-umělé hmoty 11,6%<br /> &lt;br /&gt;-biogenní materiál 9,8% <br /> &lt;br /&gt;-papír, karton 8,8% <br /> &lt;br /&gt;-sklo 7,3% <br /> &lt;br /&gt;-kovy 3,9% <br /> &lt;br /&gt;-různé 0.5%<br /> &lt;br /&gt;Ve všech městech a monitorovaných oblastech byly nedopalky cigaret zdaleka nejčastěji odhozeným odpadem. Vzhledem k jejich malé velikosti a relativně rychlé [[biologická rozložitelnost|biologické rozložitelnosti]] je povědomí obyvatelstva o tomto problému zřejmě obzvlášť málo vyhraněné. Ve vztahu k velikosti jednotlivých kusů pohozeného odpadu vyšlo najevo, že littering je v první řadě problémem malých předmětů: 97,1% spočítaných kusů bylo menších než 15 cm (co do délky, šířky a výšky).<br /> [http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf]<br /> <br /> == '''Závěr''' ==<br /> Nejvýraznějším výsledkem porovnání dat byla shoda podílu odpadu z rychlého občerstvení z celkového množství pohozeného odpadu zaznamenaného podle bazilejských kritérií. Tento druh odpadu přispěl v průměru dobrými 50% k pohozenému odpadu, přičemž odpadky z produktů typu Take-away představovaly hlavní podíl. Vysoký podíl odpadu z rychlého občerstvení byl na všech stanovištích relativně konstantní. Z tohoto důvodu je nutno jej obecně považovat za dominantní faktor problému litteringu a je nutno předpokládat, že problém litteringu se bude s narůstající nabídkou rychlého občerstvení ještě dále přiostřovat.[http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf]]<br /> <br /> Opatření vedoucí ke snížení odpadu na ulicích mohou být instrukce vedoucí k uvědomělosti občanů a jejich informovanosti, motivace k neodhazování odpadků na zem nebo represivní opatření.Jako základnu pro ekologické a sociálně únosné chování na veřejném prostranství musí být pomocí vhodných prostředcích (informační kampaně, akce ve školách, reklama atd.) vytvořeno vědomí odpovědnosti a pocit uvědomělosti.[http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf] U zbývajícího deficitního jednání osob dopouštějících se pohazování odpadu pak může být postupováno formou represivních opatření, zejména pokutováním a internalizováním externích nákladů (odstranění odpadu). [http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf] Od 1. 7. 2008 platí v Praze nová vyhláška o čistotě, která zakazuje v ulicích odhazovat odpadky včetně nedopalků cigaret a žvýkaček. Pokuta pro nepořádného občana může dosáhnout až 30 tisíc korun.[http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest] Nad pořádkem v Praze bdí městská policie.'''<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Zdroje''' ==<br /> 1. HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&gt;<br /> <br /> 2. OLBRICH, Michal: Čistota zlepšuje městům pověst [cit. 2008-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest&gt;<br /> <br /> 3. SÝKORA, Marek: Zálohování nápojových obalů: Zavedení záloh je nesystémové a ochraně životního prostředí nepřispěje [cit. 2008-02-18]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.ekolist.cz/nazor.shtml?sh_itm=78032408a412d26b9678b91451938a91&gt;<br /> <br /> 4. LADOMERSKÝ, Juraj; VEVERKA, Miloš: Analýzy voľne pohodených odpadov v prostredí Slovenskej Republiky. Dostupné z WWW: &lt;http://www.cepta.sk/documents/Zalohovanie/Analyza%20litteringu%20v%20SR%202005-vysledna%20sprava.pdf&gt;<br /> <br /> == '''Odkazy''' ==<br /> <br /> === '''Související odkazy''' ===<br /> *[[Odpadové hospodářství]]<br /> *[[Komunální odpad]]<br /> *[[Recyklace odpadu]]<br /> *[[Skládka odpadů]]<br /> *[[Třídění odpadu]]<br /> <br /> === '''Externí odkazy''' ===<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad Odpad na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Recyklace Recyklace na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD_odpadu Třídění odpadu na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Skl%C3%A1dka Skládka na české Wikipedii]<br /> *[http://www.mvcr.cz/sbirka/2005/sb033-05.pdf Zákon o odpadech (Zákon č. 106/2005 Sb.)]<br /> *[http://www.environment.nsw.gov.au/warr/litterlawdetail.html Litter laws]<br /> <br /> [[Kategorie:Odpadové hospodářství]]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Kocanj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Littering&diff=6294 2008-12-18T09:29:02Z

<p>Kocanj: </p> <hr /> <div>[[Soubor:Littering.jpg|right|Littering v praxi]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == '''Úvod''' ==<br /> Existují dvě definice, první vytvořená Institutem pro technologii a trvalé řízení produktů Ekonomické univerzity ve Vídni pro studii o litteringu vypracovanou v roce 2003: Littering je všeobecné označení pro nedbalé odhazování odpadků na veřejném prostranství a ve volné [http://cs.wikipedia.org/wiki/Příroda přírodě].<br /> [http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf] <br /> A druhá vytvořená Univerzitou v Bazileji v programu „Člověk, společnost a životní prostředí“:Bezohledné odhazování odpadků v místě jejich vzniku, bez použití k tomu určených nádob na odpadky či košů na papír.<br /> [http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf]<br /> <br /> Littering se postupně zabydluje už i v terminologii českých úředníků v orgánech [http://cs.wikipedia.org/wiki/Životní_prostředí životního prostředí]. O litteringu hovoříme v souvislosti uličních smetků, které znamenají estetický problém na veřejných plochách a turistických místech ve městech i mimo ně.<br /> Littering patří mezi společenské problémy již od pradávna. Je způsobován nevhodným chováním obyvatelstva. I když volně odhozený odpad představuje zanedbatelnou část produkce uličních smetků, je jeho likvidace nákladná. Množství volně odhozených [http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad odpadů] lze omezit například osvětou občanů nebo pokutováním obyvatelstva za pohazování odpadků na veřejných místech.&lt;ref&gt;http://www.ekolist.cz/nazor.shtml?sh_itm=78032408a412d26b9678b91451938a91&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == '''Bazilejská studie''' ==<br /> Studium Univerzity v Bazileji vypracovaná v rámci programu „Člověk, společnost a životní prostředí“. Cílem průzkumu bylo ukázat na vlastnosti litteringu v monitorovaných oblastech a vyhodnotit je. Na zkoumaných místech bylo na zemi pohozeno průměrně 30% odpadků. Do připravených odpadkových košů bylo řádně odhozeno 70% předmětů. Na všech stanovištích zkoumaných ve Švýcarsku byly v podstatě pohazovány stejné odpadní produkty. Ke znečištění veřejného prostranství došlo i přesto, že zpravidla bylo k dispozici dostatek možností, jak odpad zdarma zlikvidovat. Na většině stanovišť představoval odpad z rychlého občerstvení s 51,5% z celkového množství odpadů dominující frakci, přičemž litteringová frakce „Take-away“ vykazovala v centrech měst vždy vyšší počty kusů než frakce „nápojové obaly“. Druhou největší litteringovou frakci představovala v průměru frakce „noviny a reklamní materiál“, v průměru činila téměř 24% celkového množství pohozeného odpadu. Odpadní produkty ze stravování typu Take-away a nápojové obaly z rychlého občerstvení patří k nejčastěji odhazovaným předmětům, přičemž za zmínku stojí i noviny a reklamní materiály a obaly od cigaret. Littering není primárně problémem stávající disponibility odpadkových košů. Muselo by se však zkoumat, jaké dopady má umístění, počet a design odpadkových košů.<br /> [http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf]<br /> <br /> == '''Vídeňská studie''' ==<br /> Z příkazu magistrátního oddělení MA 48 města Vídně a společnosti ARA AG provedeno v létě roku 2003 porovnání litteringové situace ve vybraných evropských velkoměstech. Studie byla provedena ve městech Vídeň, Brusel, Frankfurt, Praha a Barcelona. Skladba pohozeného odpadu se v jednotlivých městech značně lišila. Zatímco například v Barceloně nebyl nalezen téměř žádný skleněný odpad (např. skleněné střepy), představoval tento odpad v Praze významný podíl. V materiálových skupinách „cigarety“, „sklo“ a „biogenní materiál“ byly rozdíly mezi jednotlivými městy signifikantní.[http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf] Průměrná skladba pohozeného odpadu ze všech stanovišť:<br /> &lt;br /&gt;-cigarety 58,3%<br /> &lt;br /&gt;-umělé hmoty 11,6%<br /> &lt;br /&gt;-biogenní materiál 9,8% <br /> &lt;br /&gt;-papír, karton 8,8% <br /> &lt;br /&gt;-sklo 7,3% <br /> &lt;br /&gt;-kovy 3,9% <br /> &lt;br /&gt;-různé 0.5%<br /> &lt;br /&gt;Ve všech městech a monitorovaných oblastech byly nedopalky cigaret zdaleka nejčastěji odhozeným odpadem. Vzhledem k jejich malé velikosti a relativně rychlé [[biologická rozložitelnost|biologické rozložitelnosti]] je povědomí obyvatelstva o tomto problému zřejmě obzvlášť málo vyhraněné. Ve vztahu k velikosti jednotlivých kusů pohozeného odpadu vyšlo najevo, že littering je v první řadě problémem malých předmětů: 97,1% spočítaných kusů bylo menších než 15 cm (co do délky, šířky a výšky).<br /> [http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf]<br /> <br /> == '''Závěr''' ==<br /> Nejvýraznějším výsledkem porovnání dat byla shoda podílu odpadu z rychlého občerstvení z celkového množství pohozeného odpadu zaznamenaného podle bazilejských kritérií. Tento druh odpadu přispěl v průměru dobrými 50% k pohozenému odpadu, přičemž odpadky z produktů typu Take-away představovaly hlavní podíl. Vysoký podíl odpadu z rychlého občerstvení byl na všech stanovištích relativně konstantní. Z tohoto důvodu je nutno jej obecně považovat za dominantní faktor problému litteringu a je nutno předpokládat, že problém litteringu se bude s narůstající nabídkou rychlého občerstvení ještě dále přiostřovat.[http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf]]<br /> <br /> Opatření vedoucí ke snížení odpadu na ulicích mohou být instrukce vedoucí k uvědomělosti občanů a jejich informovanosti, motivace k neodhazování odpadků na zem nebo represivní opatření.Jako základnu pro ekologické a sociálně únosné chování na veřejném prostranství musí být pomocí vhodných prostředcích (informační kampaně, akce ve školách, reklama atd.) vytvořeno vědomí odpovědnosti a pocit uvědomělosti.[http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf] U zbývajícího deficitního jednání osob dopouštějících se pohazování odpadu pak může být postupováno formou represivních opatření, zejména pokutováním a internalizováním externích nákladů (odstranění odpadu). [http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf] Od 1. 7. 2008 platí v Praze nová vyhláška o čistotě, která zakazuje v ulicích odhazovat odpadky včetně nedopalků cigaret a žvýkaček. Pokuta pro nepořádného občana může dosáhnout až 30 tisíc korun.[http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest] Nad pořádkem v Praze bdí městská policie.'''<br /> <br /> == '''Zdroje''' ==<br /> 1. HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: &lt;http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf&gt;<br /> <br /> 2. OLBRICH, Michal: Čistota zlepšuje městům pověst [cit. 2008-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest&gt;<br /> <br /> 3. SÝKORA, Marek: Zálohování nápojových obalů: Zavedení záloh je nesystémové a ochraně životního prostředí nepřispěje [cit. 2008-02-18]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.ekolist.cz/nazor.shtml?sh_itm=78032408a412d26b9678b91451938a91&gt;<br /> <br /> 4. LADOMERSKÝ, Juraj; VEVERKA, Miloš: Analýzy voľne pohodených odpadov v prostredí Slovenskej Republiky. Dostupné z WWW: &lt;http://www.cepta.sk/documents/Zalohovanie/Analyza%20litteringu%20v%20SR%202005-vysledna%20sprava.pdf&gt;<br /> <br /> == '''Odkazy''' ==<br /> <br /> === '''Související odkazy''' ===<br /> *[[Odpadové hospodářství]]<br /> *[[Komunální odpad]]<br /> *[[Recyklace odpadu]]<br /> *[[Skládka odpadů]]<br /> *[[Třídění odpadu]]<br /> <br /> === '''Externí odkazy''' ===<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad Odpad na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Recyklace Recyklace na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD_odpadu Třídění odpadu na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Skl%C3%A1dka Skládka na české Wikipedii]<br /> *[http://www.mvcr.cz/sbirka/2005/sb033-05.pdf Zákon o odpadech (Zákon č. 106/2005 Sb.)]<br /> *[http://www.environment.nsw.gov.au/warr/litterlawdetail.html Litter laws]<br /> <br /> [[Kategorie:Odpadové hospodářství]]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Kocanj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Biobutanol&diff=6293 2008-12-18T09:25:31Z

<p>Kocanj: </p> <hr /> <div>[[Soubor:Biobutanol.jpg|right|Schéma produkce a využití biopaliv]]<br /> <br /> <br /> <br /> == '''Úvod''' ==<br /> Biobutanol je butanol, který je produkován dvoustupňovým kvasným procesem z [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy] upravenými kvasinkami ''Clostridium tyrobutyricum'' a ''Clostridium acetobutylicum''.<br /> <br /> <br /> == '''Vlastnosti''' ==<br /> Butanol (butanol-1 či n-butanol, C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH) je alkohol, obsahující čtyři uhlíky a průmyslově se vyrábí hydratací butanu.[http://biom.cz/index.shtml?x=2015305] Butanol má výhřevnost větší než etanol a srovnatelnou s motorovým benzínem. Používá se jako ředidlo a průmyslově se vyrábí hydratací butanu. Jeho produkce dosahuje přes 14 mil. hektolitrů ročně.[http://biom.cz/index.shtml?x=2015305] Biobutanol se může přimíchávat do motorových [[fosilní paliva|fosilních paliv]] v širokém poměru. Butanol je mnohem méně těkavý než etanol nebo [[motorový benzín]]. Nedochází tedy k odparu během teplejšího počasí. Také jeho korozivní vlastnosti jsou mnohem menší než u lihu. Biobutanol také nepohlcuje vodu jako [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biolíh biolíh], bod mrazu je -89°C, a proto je možné pro jeho přepravu a skladování použít stávající zařízení.[http://biom.cz/index.shtml?x=2015305] Dá se mísit s benzínem od 10 do 99% a lze jej využít i jako čisté stoprocentní palivo. V Evropě se přidává 10 obj. % butanolu do benzínu, v USA 11,5 obj. %, výhledově až 16 obj. % aniž by se musely modifikovat motory. Zaznívají i názory, že se může přidávat do [[dieselové palivo|dieselového paliva]].[http://biom.cz/index.shtml?x=2015305]&lt;br /&gt;<br /> <br /> == '''Technologie výroby''' ==<br /> V technologii výroby se uplatňují nové kultury mikroorganismů. Nový druh mikroorganismu ve fermentovaném roztoku působí nejen při vyšší koncentraci butanolu, ale umožňuje vyrábět především butanol. Jedná se o zcela nové kvasinky ''Clostridium tyrobutyricum'' a nově vyšlechtěné ''Clostridium acetobutylicum'', které zajišťují optimální produkci butanolu a výtěžnost z glukózy přes 40%. První kmen přeměňuje glukózu na vodík a kyselinu máselnou a druhý poskytuje z kyseliny butanol.[http://biom.cz/index.shtml?x=2015305]&lt;br /&gt;<br /> Rovnice procesu je následující[http://biom.cz/index.shtml?x=2015305]: C&lt;sub&gt;6&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;12&lt;/sub&gt;O&lt;sub&gt;6&lt;/sub&gt;→CH&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;CH&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;CH&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;CH&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;OH+2CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O→C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH+2CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O→C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH+2CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O&lt;br /&gt;<br /> Výroba je kontinuální a probíhá ve dvou fermentorech propojených čerpadlem a potrubím a dále je zde zařízení pro oddělování butanolu z reakční směsi. Stručný technologický postup je následující: Suché či mokré mletí obilnin, sterilizace, přeměna biomasy na zkvasitelné cukry, fermentační reakce za pomoci kvasinek ''Clostiridium tyrorobutyricum'' v 1. fermentoru na máselnou kyselinu, přečerpání reakční směsi do druhého fermentoru, fermentace kyseliny máselné kvasinkami ''Clostridium tyrobutyricum'' na butanol, oddělení horkých plynů, adsorpce, desorbce, kondenzace, odstřeďování, destilace směsi butanolu s 10% vody. Výsledkem fermentace je tedy kyselina máselná, která je přeměněna na butanol, vodík, oxid uhličitý a voda.[http://biom.cz/index.shtml?x=2015305]&lt;br /&gt;<br /> Celkový výtěžek butanolu je ve srovnání s etanolem vyšší, ze l00 kg kukuřice se vyrobí až 38 litrů butanolu, což je lepší výsledek než u etanolu a navíc vzniká i vodík, který je energeticky využitelný. Jelikož technologie výroby biobutanolu se v mnohém podobá technologii výroby biolihu, bude možno využít stávající zařízení na biolíh i při výrobě biobutanolu. Doposud využívaným tzv. ABE (Aceton-ButanolEtanol) fermentačním procesem vzniká také aceton (28 %) a etanol (14 %). V tomto novém technologickém postupu aceton a etanol nevznikají a výtěžnost butanolu je vyšší. Kukuřice zpracovaná na biobutanol poskytuje až o 42 % více energie než při fermentaci na biolíh.[http://www.enviweb.cz/?env=energie_archiv_gaedb]&lt;br /&gt;<br /> Jako &quot;druhá generace&quot; biobutanolu přijde biobutanol produkovaný novým biotechnologickým procesem, s vyšším stupněm přeměny pomocí [[biokatalyzátor|biokatalyzátoru]]. Jejich uvedení do provozu v USA se předpokládá v roce 2010. Jako suroviny se používá řepa, cukrová třtina, kukuřice a dále se mluví o využití pšenice a rostlinné odpady- sláma, tráva, dřevo. Při spalování biobutanolu nevznikají emise oxidů síry a dusíku, oxidu uhelnatého a uhlovodíků. Studie analýzou [[Well-to-Wheel Life Cycle Analysis]] prokázala, že produkce emisí je u biobutanolu od přípravy pole po jízdu nejen nižší než u ropných paliv od těžby po jízdu, ale i proti biolihu.[http://www.enviweb.cz/?env=energie_archiv_gaedb]&lt;br /&gt;<br /> <br /> == '''Zdroje''' ==<br /> 1. ABUŠINOV, Alexandr: Biobutanol - přinese průlom v biopalivech? [cit. 2006-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.enviweb.cz/?env=energie_archiv_gaedb&gt;.<br /> <br /> 2. SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.<br /> <br /> 3. BIOENERGYWIKY, Biobutanol. Dostupné z WWW: &lt;http://www.bioenergywiki.net/index.php/Biobutanol&gt;.<br /> <br /> 4. STAŇKOVÁ, Hana: Biobutanol - palivo budoucnosti [cit. 2008-01-17]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.rozhlas.cz/leonardo/priroda/_zprava/415398+biobutanol&amp;hl=cs&amp;ct=clnk&amp;cd=2&amp;gl=cz&amp;lr=lang_cs&gt;.<br /> <br /> == '''Odkazy''' ==<br /> <br /> === '''Související odkazy''' ===<br /> *[[Biopaliva]]<br /> *[[Bioetanol]]<br /> *[[Biomasa]]<br /> *[[Obnovitelné zdroje energie]]<br /> <br /> === '''Externí odkazy''' ===<br /> *[http://www.alternativni-zdroje.cz Alternativní zdroje energie - výroba energie z biomasy]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Biol%C3%ADh| Biolíh na české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Biopaliva|Biomasa na české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:en:Biofuel|Biopaliva v anglické Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Kapalné biopalivo|Kapalná biopaliva v české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:en:Biobutanol|Biobutanol v anglické Wikipedii]]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Kocanj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Biobutanol&diff=6292 2008-12-18T09:24:40Z

<p>Kocanj: </p> <hr /> <div>[[Soubor:Biobutanol.jpg|right|Schéma produkce a využití biopaliv]]<br /> <br /> == '''Úvod''' ==<br /> Biobutanol je butanol, který je produkován dvoustupňovým kvasným procesem z [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy] upravenými kvasinkami ''Clostridium tyrobutyricum'' a ''Clostridium acetobutylicum''.<br /> <br /> <br /> == '''Vlastnosti''' ==<br /> Butanol (butanol-1 či n-butanol, C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH) je alkohol, obsahující čtyři uhlíky a průmyslově se vyrábí hydratací butanu.[http://biom.cz/index.shtml?x=2015305] Butanol má výhřevnost větší než etanol a srovnatelnou s motorovým benzínem. Používá se jako ředidlo a průmyslově se vyrábí hydratací butanu. Jeho produkce dosahuje přes 14 mil. hektolitrů ročně.[http://biom.cz/index.shtml?x=2015305] Biobutanol se může přimíchávat do motorových [[fosilní paliva|fosilních paliv]] v širokém poměru. Butanol je mnohem méně těkavý než etanol nebo [[motorový benzín]]. Nedochází tedy k odparu během teplejšího počasí. Také jeho korozivní vlastnosti jsou mnohem menší než u lihu. Biobutanol také nepohlcuje vodu jako [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biolíh biolíh], bod mrazu je -89°C, a proto je možné pro jeho přepravu a skladování použít stávající zařízení.[http://biom.cz/index.shtml?x=2015305] Dá se mísit s benzínem od 10 do 99% a lze jej využít i jako čisté stoprocentní palivo. V Evropě se přidává 10 obj. % butanolu do benzínu, v USA 11,5 obj. %, výhledově až 16 obj. % aniž by se musely modifikovat motory. Zaznívají i názory, že se může přidávat do [[dieselové palivo|dieselového paliva]].[http://biom.cz/index.shtml?x=2015305]&lt;br /&gt;<br /> <br /> == '''Technologie výroby''' ==<br /> V technologii výroby se uplatňují nové kultury mikroorganismů. Nový druh mikroorganismu ve fermentovaném roztoku působí nejen při vyšší koncentraci butanolu, ale umožňuje vyrábět především butanol. Jedná se o zcela nové kvasinky ''Clostridium tyrobutyricum'' a nově vyšlechtěné ''Clostridium acetobutylicum'', které zajišťují optimální produkci butanolu a výtěžnost z glukózy přes 40%. První kmen přeměňuje glukózu na vodík a kyselinu máselnou a druhý poskytuje z kyseliny butanol.[http://biom.cz/index.shtml?x=2015305]&lt;br /&gt;<br /> Rovnice procesu je následující[http://biom.cz/index.shtml?x=2015305]: C&lt;sub&gt;6&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;12&lt;/sub&gt;O&lt;sub&gt;6&lt;/sub&gt;→CH&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;CH&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;CH&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;CH&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;OH+2CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O→C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH+2CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O→C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH+2CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O&lt;br /&gt;<br /> Výroba je kontinuální a probíhá ve dvou fermentorech propojených čerpadlem a potrubím a dále je zde zařízení pro oddělování butanolu z reakční směsi. Stručný technologický postup je následující: Suché či mokré mletí obilnin, sterilizace, přeměna biomasy na zkvasitelné cukry, fermentační reakce za pomoci kvasinek ''Clostiridium tyrorobutyricum'' v 1. fermentoru na máselnou kyselinu, přečerpání reakční směsi do druhého fermentoru, fermentace kyseliny máselné kvasinkami ''Clostridium tyrobutyricum'' na butanol, oddělení horkých plynů, adsorpce, desorbce, kondenzace, odstřeďování, destilace směsi butanolu s 10% vody. Výsledkem fermentace je tedy kyselina máselná, která je přeměněna na butanol, vodík, oxid uhličitý a voda.[http://biom.cz/index.shtml?x=2015305]&lt;br /&gt;<br /> Celkový výtěžek butanolu je ve srovnání s etanolem vyšší, ze l00 kg kukuřice se vyrobí až 38 litrů butanolu, což je lepší výsledek než u etanolu a navíc vzniká i vodík, který je energeticky využitelný. Jelikož technologie výroby biobutanolu se v mnohém podobá technologii výroby biolihu, bude možno využít stávající zařízení na biolíh i při výrobě biobutanolu. Doposud využívaným tzv. ABE (Aceton-ButanolEtanol) fermentačním procesem vzniká také aceton (28 %) a etanol (14 %). V tomto novém technologickém postupu aceton a etanol nevznikají a výtěžnost butanolu je vyšší. Kukuřice zpracovaná na biobutanol poskytuje až o 42 % více energie než při fermentaci na biolíh.[http://www.enviweb.cz/?env=energie_archiv_gaedb]&lt;br /&gt;<br /> Jako &quot;druhá generace&quot; biobutanolu přijde biobutanol produkovaný novým biotechnologickým procesem, s vyšším stupněm přeměny pomocí [[biokatalyzátor|biokatalyzátoru]]. Jejich uvedení do provozu v USA se předpokládá v roce 2010. Jako suroviny se používá řepa, cukrová třtina, kukuřice a dále se mluví o využití pšenice a rostlinné odpady- sláma, tráva, dřevo. Při spalování biobutanolu nevznikají emise oxidů síry a dusíku, oxidu uhelnatého a uhlovodíků. Studie analýzou [[Well-to-Wheel Life Cycle Analysis]] prokázala, že produkce emisí je u biobutanolu od přípravy pole po jízdu nejen nižší než u ropných paliv od těžby po jízdu, ale i proti biolihu.[http://www.enviweb.cz/?env=energie_archiv_gaedb]&lt;br /&gt;<br /> <br /> == '''Zdroje''' ==<br /> 1. ABUŠINOV, Alexandr: Biobutanol - přinese průlom v biopalivech? [cit. 2006-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.enviweb.cz/?env=energie_archiv_gaedb&gt;.<br /> <br /> 2. SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.<br /> <br /> 3. BIOENERGYWIKY, Biobutanol. Dostupné z WWW: &lt;http://www.bioenergywiki.net/index.php/Biobutanol&gt;.<br /> <br /> 4. STAŇKOVÁ, Hana: Biobutanol - palivo budoucnosti [cit. 2008-01-17]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.rozhlas.cz/leonardo/priroda/_zprava/415398+biobutanol&amp;hl=cs&amp;ct=clnk&amp;cd=2&amp;gl=cz&amp;lr=lang_cs&gt;.<br /> <br /> == '''Odkazy''' ==<br /> <br /> === '''Související odkazy''' ===<br /> *[[Biopaliva]]<br /> *[[Bioetanol]]<br /> *[[Biomasa]]<br /> *[[Obnovitelné zdroje energie]]<br /> <br /> === '''Externí odkazy''' ===<br /> *[http://www.alternativni-zdroje.cz Alternativní zdroje energie - výroba energie z biomasy]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Biol%C3%ADh| Biolíh na české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Biopaliva|Biomasa na české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:en:Biofuel|Biopaliva v anglické Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Kapalné biopalivo|Kapalná biopaliva v české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:en:Biobutanol|Biobutanol v anglické Wikipedii]]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Kocanj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Biobutanol.jpg&diff=6291 2008-12-18T09:24:23Z

<p>Kocanj: načtena nová verze &quot;Soubor:Biobutanol.jpg&quot;: (Schéma výroby biopaliv: http://i243.photobucket.com/albums/ff314/biopact4/biopact_biobutanol_gevo.jpg)</p> <hr /> <div>Schéma výroby biopaliv: http://i243.photobucket.com/albums/ff314/biopact4/biopact_biobutanol_gevo.jpg</div>

Kocanj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Biobutanol&diff=6290 2008-12-18T09:21:35Z

<p>Kocanj: </p> <hr /> <div>[[Soubor:Biobutanol.jpg|right|Schéma produkce a využití biopaliv]]<br /> <br /> <br /> == '''Úvod''' ==<br /> Biobutanol je butanol, který je produkován dvoustupňovým kvasným procesem z [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy] upravenými kvasinkami ''Clostridium tyrobutyricum'' a ''Clostridium acetobutylicum''.<br /> <br /> <br /> == '''Vlastnosti''' ==<br /> Butanol (butanol-1 či n-butanol, C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH) je alkohol, obsahující čtyři uhlíky a průmyslově se vyrábí hydratací butanu.[http://biom.cz/index.shtml?x=2015305] Butanol má výhřevnost větší než etanol a srovnatelnou s motorovým benzínem. Používá se jako ředidlo a průmyslově se vyrábí hydratací butanu. Jeho produkce dosahuje přes 14 mil. hektolitrů ročně.[http://biom.cz/index.shtml?x=2015305] Biobutanol se může přimíchávat do motorových [[fosilní paliva|fosilních paliv]] v širokém poměru. Butanol je mnohem méně těkavý než etanol nebo [[motorový benzín]]. Nedochází tedy k odparu během teplejšího počasí. Také jeho korozivní vlastnosti jsou mnohem menší než u lihu. Biobutanol také nepohlcuje vodu jako [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biolíh biolíh], bod mrazu je -89°C, a proto je možné pro jeho přepravu a skladování použít stávající zařízení.[http://biom.cz/index.shtml?x=2015305] Dá se mísit s benzínem od 10 do 99% a lze jej využít i jako čisté stoprocentní palivo. V Evropě se přidává 10 obj. % butanolu do benzínu, v USA 11,5 obj. %, výhledově až 16 obj. % aniž by se musely modifikovat motory. Zaznívají i názory, že se může přidávat do [[dieselové palivo|dieselového paliva]].[http://biom.cz/index.shtml?x=2015305]&lt;br /&gt;<br /> <br /> == '''Technologie výroby''' ==<br /> V technologii výroby se uplatňují nové kultury mikroorganismů. Nový druh mikroorganismu ve fermentovaném roztoku působí nejen při vyšší koncentraci butanolu, ale umožňuje vyrábět především butanol. Jedná se o zcela nové kvasinky ''Clostridium tyrobutyricum'' a nově vyšlechtěné ''Clostridium acetobutylicum'', které zajišťují optimální produkci butanolu a výtěžnost z glukózy přes 40%. První kmen přeměňuje glukózu na vodík a kyselinu máselnou a druhý poskytuje z kyseliny butanol.[http://biom.cz/index.shtml?x=2015305]&lt;br /&gt;<br /> Rovnice procesu je následující[http://biom.cz/index.shtml?x=2015305]: C&lt;sub&gt;6&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;12&lt;/sub&gt;O&lt;sub&gt;6&lt;/sub&gt;→CH&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;CH&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;CH&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;CH&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;OH+2CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O→C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH+2CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O→C&lt;sub&gt;4&lt;/sub&gt;H&lt;sub&gt;9&lt;/sub&gt;OH+2CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;+H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;O&lt;br /&gt;<br /> Výroba je kontinuální a probíhá ve dvou fermentorech propojených čerpadlem a potrubím a dále je zde zařízení pro oddělování butanolu z reakční směsi. Stručný technologický postup je následující: Suché či mokré mletí obilnin, sterilizace, přeměna biomasy na zkvasitelné cukry, fermentační reakce za pomoci kvasinek ''Clostiridium tyrorobutyricum'' v 1. fermentoru na máselnou kyselinu, přečerpání reakční směsi do druhého fermentoru, fermentace kyseliny máselné kvasinkami ''Clostridium tyrobutyricum'' na butanol, oddělení horkých plynů, adsorpce, desorbce, kondenzace, odstřeďování, destilace směsi butanolu s 10% vody. Výsledkem fermentace je tedy kyselina máselná, která je přeměněna na butanol, vodík, oxid uhličitý a voda.[http://biom.cz/index.shtml?x=2015305]&lt;br /&gt;<br /> Celkový výtěžek butanolu je ve srovnání s etanolem vyšší, ze l00 kg kukuřice se vyrobí až 38 litrů butanolu, což je lepší výsledek než u etanolu a navíc vzniká i vodík, který je energeticky využitelný. Jelikož technologie výroby biobutanolu se v mnohém podobá technologii výroby biolihu, bude možno využít stávající zařízení na biolíh i při výrobě biobutanolu. Doposud využívaným tzv. ABE (Aceton-ButanolEtanol) fermentačním procesem vzniká také aceton (28 %) a etanol (14 %). V tomto novém technologickém postupu aceton a etanol nevznikají a výtěžnost butanolu je vyšší. Kukuřice zpracovaná na biobutanol poskytuje až o 42 % více energie než při fermentaci na biolíh.[http://www.enviweb.cz/?env=energie_archiv_gaedb]&lt;br /&gt;<br /> Jako &quot;druhá generace&quot; biobutanolu přijde biobutanol produkovaný novým biotechnologickým procesem, s vyšším stupněm přeměny pomocí [[biokatalyzátor|biokatalyzátoru]]. Jejich uvedení do provozu v USA se předpokládá v roce 2010. Jako suroviny se používá řepa, cukrová třtina, kukuřice a dále se mluví o využití pšenice a rostlinné odpady- sláma, tráva, dřevo. Při spalování biobutanolu nevznikají emise oxidů síry a dusíku, oxidu uhelnatého a uhlovodíků. Studie analýzou [[Well-to-Wheel Life Cycle Analysis]] prokázala, že produkce emisí je u biobutanolu od přípravy pole po jízdu nejen nižší než u ropných paliv od těžby po jízdu, ale i proti biolihu.[http://www.enviweb.cz/?env=energie_archiv_gaedb]&lt;br /&gt;<br /> <br /> == '''Zdroje''' ==<br /> 1. ABUŠINOV, Alexandr: Biobutanol - přinese průlom v biopalivech? [cit. 2006-10-01]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.enviweb.cz/?env=energie_archiv_gaedb&gt;.<br /> <br /> 2. SLADKÝ, Václav: Biobutanol – vhodnější náhrada benzinu. Biom.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2008-11-19]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2015305&gt;. ISSN: 1801-2655.<br /> <br /> 3. BIOENERGYWIKY, Biobutanol. Dostupné z WWW: &lt;http://www.bioenergywiki.net/index.php/Biobutanol&gt;.<br /> <br /> 4. STAŇKOVÁ, Hana: Biobutanol - palivo budoucnosti [cit. 2008-01-17]. Dostupné z WWW: &lt;http://www.rozhlas.cz/leonardo/priroda/_zprava/415398+biobutanol&amp;hl=cs&amp;ct=clnk&amp;cd=2&amp;gl=cz&amp;lr=lang_cs&gt;.<br /> <br /> == '''Odkazy''' ==<br /> <br /> === '''Související odkazy''' ===<br /> *[[Biopaliva]]<br /> *[[Bioetanol]]<br /> *[[Biomasa]]<br /> *[[Obnovitelné zdroje energie]]<br /> <br /> === '''Externí odkazy''' ===<br /> *[http://www.alternativni-zdroje.cz Alternativní zdroje energie - výroba energie z biomasy]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Biol%C3%ADh| Biolíh na české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Biopaliva|Biomasa na české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:en:Biofuel|Biopaliva v anglické Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:cs:Kapalné biopalivo|Kapalná biopaliva v české Wikipedii]]<br /> <br /> *[[wikipedia:en:Biobutanol|Biobutanol v anglické Wikipedii]]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Kocanj