Enviwiki - Příspěvky [cs]

Metodika tvorby textů v otevřeném internetovém prostoru/Co je e-learning?/E-learningové nástroje

2011-03-04T05:45:25Z

Juan de Vojníkov: typo

Pro učení v oblasti EV a VUR ve virtuálním prostředí existují různé možnosti využití rozmanitých prvků dostupných online: je přitom vhodné využívat těch, které působí autenticky, jsou virtuálnímu prostředí vlastní (nesimulují živé aktivity, jako např. videozáznamy přednášek aj.). V případě plného využití příležitostí k učení, které internet nabízí, je třeba především upřednostnit jeho '''interaktivní možnosti'''.

Plné '''spektrum e-learningových nástrojů''' je nesmírně široké, a při distanční výuce s využitím e-learningu je možné využívat:
* Nástroje pro distribuci multimediálních vzdělávacích materiálů (např. prezentace a texty s odkazy, animované sekvence, video snímky, včetně nástrojů interaktivních (např. flash aplikace).
* Nástroje pro testování a automaticky řízené přidělování vzdělávacích materiálů na základě výsledků testů.
* Nástroje pro asynchronní komunikaci (např. diskuzní fóra, blogy, e-mail), včetně využití komunikace s virtuálním lektorem.
* Nástroje kolaborativní práci (např. wiki a další nástroje pro sdílení obsahu).
* Nástroje pro synchroní komunikaci (např. skype, chat, video a audio konference, sdílení pracovních ploch).

Tyto nástroje jsou zpravidla integrovány v rámci jedné '''platformy – LMS (Learning Management System)'''. LMS systémy zpravidla nabízí:
* Autorské nástroje k vytváření výukových kurzů a objektů
* Úložiště výukového obsahu
* Komunikační nástroje
* Nástroje pro testování a přezkušování žáků
* Nástroje pro evidenci hodnocení žáků

Současně však řeší i '''administrativní otázky''' spojené s širším nasazení e-learningových materiálů při výuce:
* Evidenci a správu studentů
* Správu přístupových práv
* Evidenci a správu kurzů
* Katalog výukových kurzů a objektů
* Správu studijních plánů

Koncovým zařízením, prostřednictvím nějž student k vzdělávacím materiálům a dalším nástrojům přistupuje, již není klasický počítač, ale zařízení mobilní – inteligentní telefon, PDA či tablet. V takovém případě mluvíme o m-learningu. Vzhledem k stále narůstající oblibě těchto zařízení je vhodné při vytváření vzdělávacího obsahu a použití dalších nástrojů zohlednit i možnost jejich využití.

{{licence cc|Jančařík, Antonín}}

Diskuse k MediaWiki:Copyright

2011-02-28T21:41:09Z

Juan de Vojníkov: pochvala a dotaz

Tak s tímhle problémem jsem [[v:Studuji MediaWiki (Juan de Vojníkov)#Úkol 14 – Změna projektové licence|bojoval]] na wikiškole hrozně dlouho a teď vidím, že místo druhého linku tam stačí pouze narvat HTML kotvu. Nebo máte k tomu něco zapnutého, že to ten HTML kód bere?--[[Uživatel:Juan de Vojníkov|Juan de Vojníkov]] 28. 2. 2011, 22:41 (CET)

Britské společenství národů

2011-02-28T21:35:15Z

Juan de Vojníkov: Zrušena verze 11506 od uživatele Balboa (diskuse)

Nejznámějším uskupením států vytvořeným na základě sdílené minulosti, částečně i jazyka a institucí, je bezesporu Commonwealth. V současné době jeho členská základna čítá 54 států: vedle [[wikipedia:cs:Spojené království|Velké Británie]] (panovník je titulární hlavou Commonwealthu) se jedná o dalších 52 zemí s britskou koloniální minulostí a v roce 1995 byl přijat i [[wikipedia:cs:Mosambik|Mozambik]] (bývalá portugalská kolonie), který svou žádost odůvodnil tím, že všichni jeho sousedé v Commonwealthu již jsou.

'''Původní funkcí Commonwealthu''' bylo zrovnoprávnění vztahů mezi tzv. bílými dominii a mateřskou zemí. Tato prvotní transformace Impéria, na základě tzv. Westminsterského statutu z roku 1931, se nejprve týkala pouze (v abecedním pořadí): [[wikipedia:cs:Austrálie|Austrálie]], [[wikipedia:cs:Irsko|Irska]], [[wikipedia:cs:Jihoafrická unie|Jihoafrické unie]] (od 1961 [[wikipedia:cs:Jihoafrická republika|Jihoafrická republika]]), [[wikipedia:cs:Kanada|Kanady]], [[wikipedia:cs:New Foundland|New Foundlandu]] a [[wikipedia:cs:Nový Zéland|Nového Zélandu]]. Tehdy se výše zmíněné státy staly plně samosprávnými a nezávislými v rámci celého spektra politických aktivit, včetně politiky zahraniční a obranné, které však, v ideálním případě, měly podléhat vzájemným konzultacím (Harlow, 1946, str. 9–23). „Mateřská“ Británie, stojící v čele, vnímala Commonwelath především jako závazek, „dceřinné“ státy (byť se v tomto ohledu jejich postoje velmi lišily) pak daleko spíše jako volnou asociaci. Británie si od tohoto modelu vztahů mimo jiné slibovala, že její postavení ve světě bude specificky posíleno, pokud bude stát v čele významné skupiny nezávislých států.

Dnešní Společenství, jakkoli 54 členských států a 1,7 miliardy jejich obyvatel na první pohled představuje velmi významnou sílu, již takovouto roli neplní. Commonwealth je dnes otevřenou organizací, jejímž hlavním cílem je především multilaterální spolupráce v oblasti vzdělávání a poskytování rozvojové pomoci. Vzhledem k velkému počtu účastníků a (mnohdy propastným) rozdílům v jejich politické a ekonomické struktuře se však vrcholné schůzky, nevyhnutelně, týkají i řady obtížných politických témat. Posledním setkáním proto dominují otázky týkající se problematiky tzv. dobrého vládnutí, šíření demokracie a lidských práv, pandemie [[wikipedia:cs:HIV|HIV]]/[[wikipedia:cs:AIDS|AIDS]] a v poslední době všudypřítomný mezinárodní terorismus. V souvislosti s prvním zmíněným tématem politické agendy, dobrým vládnutím, je však zřetelně patrné, že při jeho zavádění (či dokonce vynucování) je Commonwealth, stejně jako např. [[OSN]], nepříliš úspěšný. Příkladem toho může být situace v [[wikipedia:cs:Zimbabwe|Zimbabwe]], kterou vláda [[wikipedia:cs:Robert Mugabe|Roberta Mugabeho]] přivedla k totálnímu ekonomickému a společensko-politickému kolapsu.
== Odkazy ==

=== Externí odkazy ===
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Commonwealth Commonwealth na české Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Commonwealth_of_Nations Commonwealth of Nations na anglické Wikipedii]
[[Kategorie:Globalizace]] [[Kategorie:Mezinárodní instituce]]