https://www.enviwiki.cz/w/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=HorinalEnviwiki - Příspěvky [cs]2026-05-09T15:20:52ZPříspěvkyMediaWiki 1.43.0https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ablace&diff=8147Ablace2009-06-26T11:59:13Z<p>Horinal: </p>
<hr />
<div>== Úvod ==<br />
Základ slova je latinského původu. Ablatio = odnést pryč, snést, odejmout, odchlípit.<ref name="ccc">ABZ slovník cizích slov [online]. 2009 [cit. 2009-06-25]. Dostupný z WWW: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/ablace</ref>. V tomto případě se vztahuje k odtávání a odnosu hmoty ledovce, ale v rámci geologie také k odnosu horninových částic (zvětralin) větrem; vyvátí.<ref name="bbb">PETRÁNEK,J.Geologická encyklopedie [online]. 1993 [cit. 2009-06-26] Dostupný z WWW: http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?ablace</ref>. <br />
<br />
V poslední době je to jeden z významných ukazatelů globální změny klimatu. Zvýšená míra tohoto procesu zvláště u vnitrozemských ledovců se jeví jako zásadní problém, kterým je třeba se urychleně zabývat.<br />
<br />
Další významy má tento termín například v medicíně.<br />
<br />
== Definice ==<br />
"Ubývání hmoty ledovce táním nebo sublimací, deštěm a zemským teplem." Od 20. století je ubývání vnitrozemských ledovců i Antarktidy urychleno nárůstem globální teploty.<ref>BRANIŠ, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran</ref>.<br />
<br/> <br />
== Proces ablace ==<br />
Při tání ledovce dochází k uvolňování velkého objemu vody, která s sebou odnáší značné množství materiálu a to hlavně z půdního profilu, ale také z geologického podloží a dochází tak vlastně k vodní erozi. To platí samozřejmě hlavně pro horské ledovce, které jsou tak zdrojnicí pro tzv. divočící ledovcové řeky a ledovcová jezera.<br />
<br />
"Ledovce jako otevřené geosystémy mají vstup a výstup. Vztah mezi vstupem a výstupem ledu, firnu a sněhu je označován jako bilance ledovce a je zpravidla vyjadřován ve vodním ekvivalentu (tj. v množství vody vznikající táním). Vstup označujeme jako akumulaci, tj. všechny pochody, které jsou spojeny s přírůstkem sněhu, firnu nebo ledu v ledovci. Výstup označujeme jako ablaci, tj. všechny pochody spojené se ztrátou hmoty v ledovci. Čára oddělující na ledovci zónu akumulace od zóny ablace je označována jako čára rovnováhy" <ref name="a">GRYGAR, R., Jelínek, J. (2008): Geografie pro technické obory, přednáška 10., Institut Geologického Inženýrství – HGF, VŠB - TU Ostrava (cit. 2008-11-26). Dostupné na WWW: http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm</ref>.<br />
<br/><br />
[[Soubor:ablace.jpg]] <br/>Vztah mezi zónou akumulace a ablace oddělené čárou rovnováhy<br/>Zdroj: autor<br />
<br />
== Ekologické vztahy ==<br />
Tání ledovců je přirozený proces probíhající už více než 1200 let. Není to děj stejnoměrný, jsou období, kdy probíhá se zvýšenou či sníženou intenzitou. Za posledních 20 let je ovšem nejrazantnější. V Alpách vzrostl úbytek ledovců způsobený nadprůměrnými letními teplotami téměř na dvojnásobek. <ref name="bbb"/><br />
Většina vědců se dnes již shoduje, že za nárůst globální teploty nese svůj díl viny i člověk. Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) loni ve své zprávě uvedl, že stopy lidské činnosti jsou patrné ve všech oblastech země s výjimkou Antarktidy.<ref name="ccc"/><br />
<br />
Tání ledovců přináší lidské společnosti mnoho problémů. A to nejen ekologických, ale i ekonomických a sociálních. Na horách má úbytek ledovců vliv na turistický ruch v lyžařských střediscích, v podhorských oblastech jsou to například častější záplavy. Mnohé podhorské vesnice jsou také závislé na ledovcích jako na zdrojnicích pitné vody, o kterou po roztání ledovců přijdou. Ovšem největším problémem bude v budoucnu zvýšení hladiny světového oceánu, které je způsobeno nejen táním ledovců, ale i teplotní roztažností vody. Díky těmto faktorům již stoupla hladina za poslední století o cca 22cm.<br />
<br />
== Příklad ==<br />
Jako příklad nám může posloužit Schneefernský ledovec na německé nejvyšší hoře Zugspitze (2962 m). Severní ledovec na Zugspitze, který původně tvořil se současným jižním jediný celek, ztratil v roce 2007 za horkého letního dne až 35 miliónů litrů vody (tolik spotřebuje za jeden den například Brno). <br />
Mimořádně silné tání "věčného ledu" způsobily hlavně vysoké teploty v letních měsících. Rtuť teploměru se dostala až o rekordních 3,3 stupně Celsia nad dlouhodobý průměr. Období tání ledovců se protáhlo až na 100 dnů proti 50 až 60 dnům z předchozích let.<br />
<br />
Na následujícím snímku je vidět severní Schneefernský ledovec, jehož plocha je dnes 36 ha a největší mocnost 70 m. (Pro porovnání, jižní Schneefernský ledovec má plochu už jen 17 ha a největší mocnost jen 27 m)<ref name="bbb"/><br />
<br />
<br />
[[Soubor:Schneeferner.JPG|Ledovec Schneeferner]] <br/> Schneefernský ledovec .<ref>LATERNSER, R.Wikimedia commons [online]. 29.8.2003 [cit. 2009-06-26] Dostupný z WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Schneeferner.JPG</ref>. <br/><br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Hydrosféra]]<br\><br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ledovec Ledovec]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Glacier Ledovce - anglická wiki]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran.<br />
<br />
Čihař, M., Hřebík, Š., Růžičková, J., Třebický, V. (eds.) (2007): Udržitelný management přírodě blízkých oblastí. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí, strana 46<br />
<br />
Metelka, Studie: Lidská činnost ovlivňuje klima polárních [online] 31.10.2008 [cit. 2009-06-26] Dostupné na WWW:[[http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?AA_SL_Session=7183950d8f96d0ec29a3b44ed63cae48&nocache=invalidate&sh_itm=53454748190b79aa9889896b1104fd4f&sel_ids=1&ids%5Bx206e8a8a907a4e60b59411480734d633%5D=1 www.ekolist.cz]]<br />
<br />
Lukšík,J. Budou v roce 2050 Alpy bez ledovců? [online] 19.7.2007 [cit. 2009-06-26] Dostupné na WWW: http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2007071918<br />
<br />
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sublimace<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Horinalhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ablace&diff=8146Ablace2009-06-26T11:55:59Z<p>Horinal: /* Literatura */</p>
<hr />
<div>== Úvod ==<br />
Základ slova je latinského původu. Ablatio = odnést pryč, snést, odejmout, odchlípit.<ref name="ccc">ABZ slovník cizích slov [online]. 2009 [cit. 2009-06-25]. Dostupný z WWW: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/ablace</ref>. V tomto případě se vztahuje k odtávání a odnosu hmoty ledovce, ale v rámci geologie také k odnosu horninových částic (zvětralin) větrem; vyvátí.<ref name="bbb">PETRÁNEK,J.Geologická encyklopedie [online]. 1993 [cit. 2009-06-26] Dostupný z WWW: http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?ablace</ref>. <br />
<br />
V poslední době je to jeden z významných ukazatelů globální změny klimatu. Zvýšená míra tohoto procesu zvláště u vnitrozemských ledovců se jeví jako zásadní problém, kterým je třeba se urychleně zabývat.<br />
<br />
Další významy má tento termín například v medicíně.<br />
<br />
== Definice ==<br />
"Ubývání hmoty ledovce táním nebo sublimací, deštěm a zemským teplem." Od 20. století je ubývání vnitrozemských ledovců i Antarktidy urychleno nárůstem globální teploty.<ref>Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran</ref>.<br />
<br/> <br />
== Proces ablace ==<br />
Při tání ledovce dochází k uvolňování velkého objemu vody, která s sebou odnáší značné množství materiálu a to hlavně z půdního profilu, ale také z geologického podloží a dochází tak vlastně k vodní erozi. To platí samozřejmě hlavně pro horské ledovce, které jsou tak zdrojnicí pro tzv. divočící ledovcové řeky a ledovcová jezera.<br />
<br />
"Ledovce jako otevřené geosystémy mají vstup a výstup. Vztah mezi vstupem a výstupem ledu, firnu a sněhu je označován jako bilance ledovce a je zpravidla vyjadřován ve vodním ekvivalentu (tj. v množství vody vznikající táním). Vstup označujeme jako akumulaci, tj. všechny pochody, které jsou spojeny s přírůstkem sněhu, firnu nebo ledu v ledovci. Výstup označujeme jako ablaci, tj. všechny pochody spojené se ztrátou hmoty v ledovci. Čára oddělující na ledovci zónu akumulace od zóny ablace je označována jako čára rovnováhy" <ref name="a">Grygar, R., Jelínek, J. (2008): Geografie pro technické obory, přednáška 10., Institut Geologického Inženýrství – HGF, VŠB - TU Ostrava (cit. 2008-11-26). Dostupné na WWW: http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm</ref>.<br />
<br/><br />
[[Soubor:ablace.jpg]] <br/>Vztah mezi zónou akumulace a ablace oddělené čárou rovnováhy<br/>Zdroj: autor<br />
<br />
== Ekologické vztahy ==<br />
Tání ledovců je přirozený proces probíhající už více než 1200 let. Není to děj stejnoměrný, jsou období, kdy probíhá se zvýšenou či sníženou intenzitou. Za posledních 20 let je ovšem nejrazantnější. V Alpách vzrostl úbytek ledovců způsobený nadprůměrnými letními teplotami téměř na dvojnásobek. <ref name="bbb"/><br />
Většina vědců se dnes již shoduje, že za nárůst globální teploty nese svůj díl viny i člověk. Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) loni ve své zprávě uvedl, že stopy lidské činnosti jsou patrné ve všech oblastech země s výjimkou Antarktidy.<ref name="ccc"/><br />
<br />
Tání ledovců přináší lidské společnosti mnoho problémů. A to nejen ekologických, ale i ekonomických a sociálních. Na horách má úbytek ledovců vliv na turistický ruch v lyžařských střediscích, v podhorských oblastech jsou to například častější záplavy. Mnohé podhorské vesnice jsou také závislé na ledovcích jako na zdrojnicích pitné vody, o kterou po roztání ledovců přijdou. Ovšem největším problémem bude v budoucnu zvýšení hladiny světového oceánu, které je způsobeno nejen táním ledovců, ale i teplotní roztažností vody. Díky těmto faktorům již stoupla hladina za poslední století o cca 22cm.<br />
<br />
== Příklad ==<br />
Jako příklad nám může posloužit Schneefernský ledovec na německé nejvyšší hoře Zugspitze (2962 m). Severní ledovec na Zugspitze, který původně tvořil se současným jižním jediný celek, ztratil v roce 2007 za horkého letního dne až 35 miliónů litrů vody (tolik spotřebuje za jeden den například Brno). <br />
Mimořádně silné tání "věčného ledu" způsobily hlavně vysoké teploty v letních měsících. Rtuť teploměru se dostala až o rekordních 3,3 stupně Celsia nad dlouhodobý průměr. Období tání ledovců se protáhlo až na 100 dnů proti 50 až 60 dnům z předchozích let.<br />
<br />
Na následujícím snímku je vidět severní Schneefernský ledovec, jehož plocha je dnes 36 ha a největší mocnost 70 m. (Pro porovnání, jižní Schneefernský ledovec má plochu už jen 17 ha a největší mocnost jen 27 m)<ref name="bbb"/><br />
<br />
<br />
[[Soubor:Schneeferner.JPG|Ledovec Schneeferner]] <br/> Schneefernský ledovec .<ref>LATERNSER, R.Wikimedia commons [online]. 29.8.2003 [cit. 2009-06-26] Dostupný z WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Schneeferner.JPG</ref>. <br/><br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Hydrosféra]]<br\><br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ledovec Ledovec]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Glacier Ledovce - anglická wiki]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran.<br />
<br />
Čihař, M., Hřebík, Š., Růžičková, J., Třebický, V. (eds.) (2007): Udržitelný management přírodě blízkých oblastí. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí, strana 46<br />
<br />
Metelka, Studie: Lidská činnost ovlivňuje klima polárních [online] 31.10.2008 [cit. 2009-06-26] Dostupné na WWW:[[http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?AA_SL_Session=7183950d8f96d0ec29a3b44ed63cae48&nocache=invalidate&sh_itm=53454748190b79aa9889896b1104fd4f&sel_ids=1&ids%5Bx206e8a8a907a4e60b59411480734d633%5D=1 www.ekolist.cz]]<br />
<br />
Lukšík,J. Budou v roce 2050 Alpy bez ledovců? [online] 19.7.2007 [cit. 2009-06-26] Dostupné na WWW: http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2007071918<br />
<br />
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sublimace<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Horinalhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ablace&diff=8145Ablace2009-06-26T11:41:35Z<p>Horinal: /* Příklad */</p>
<hr />
<div>== Úvod ==<br />
Základ slova je latinského původu. Ablatio = odnést pryč, snést, odejmout, odchlípit.<ref name="ccc">ABZ slovník cizích slov [online]. 2009 [cit. 2009-06-25]. Dostupný z WWW: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/ablace</ref>. V tomto případě se vztahuje k odtávání a odnosu hmoty ledovce, ale v rámci geologie také k odnosu horninových částic (zvětralin) větrem; vyvátí.<ref name="bbb">PETRÁNEK,J.Geologická encyklopedie [online]. 1993 [cit. 2009-06-26] Dostupný z WWW: http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?ablace</ref>. <br />
<br />
V poslední době je to jeden z významných ukazatelů globální změny klimatu. Zvýšená míra tohoto procesu zvláště u vnitrozemských ledovců se jeví jako zásadní problém, kterým je třeba se urychleně zabývat.<br />
<br />
Další významy má tento termín například v medicíně.<br />
<br />
== Definice ==<br />
"Ubývání hmoty ledovce táním nebo sublimací, deštěm a zemským teplem." Od 20. století je ubývání vnitrozemských ledovců i Antarktidy urychleno nárůstem globální teploty.<ref>Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran</ref>.<br />
<br/> <br />
== Proces ablace ==<br />
Při tání ledovce dochází k uvolňování velkého objemu vody, která s sebou odnáší značné množství materiálu a to hlavně z půdního profilu, ale také z geologického podloží a dochází tak vlastně k vodní erozi. To platí samozřejmě hlavně pro horské ledovce, které jsou tak zdrojnicí pro tzv. divočící ledovcové řeky a ledovcová jezera.<br />
<br />
"Ledovce jako otevřené geosystémy mají vstup a výstup. Vztah mezi vstupem a výstupem ledu, firnu a sněhu je označován jako bilance ledovce a je zpravidla vyjadřován ve vodním ekvivalentu (tj. v množství vody vznikající táním). Vstup označujeme jako akumulaci, tj. všechny pochody, které jsou spojeny s přírůstkem sněhu, firnu nebo ledu v ledovci. Výstup označujeme jako ablaci, tj. všechny pochody spojené se ztrátou hmoty v ledovci. Čára oddělující na ledovci zónu akumulace od zóny ablace je označována jako čára rovnováhy" <ref name="a">Grygar, R., Jelínek, J. (2008): Geografie pro technické obory, přednáška 10., Institut Geologického Inženýrství – HGF, VŠB - TU Ostrava (cit. 2008-11-26). Dostupné na WWW: http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm</ref>.<br />
<br/><br />
[[Soubor:ablace.jpg]] <br/>Vztah mezi zónou akumulace a ablace oddělené čárou rovnováhy<br/>Zdroj: autor<br />
<br />
== Ekologické vztahy ==<br />
Tání ledovců je přirozený proces probíhající už více než 1200 let. Není to děj stejnoměrný, jsou období, kdy probíhá se zvýšenou či sníženou intenzitou. Za posledních 20 let je ovšem nejrazantnější. V Alpách vzrostl úbytek ledovců způsobený nadprůměrnými letními teplotami téměř na dvojnásobek. <ref name="bbb"/><br />
Většina vědců se dnes již shoduje, že za nárůst globální teploty nese svůj díl viny i člověk. Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) loni ve své zprávě uvedl, že stopy lidské činnosti jsou patrné ve všech oblastech země s výjimkou Antarktidy.<ref name="ccc"/><br />
<br />
Tání ledovců přináší lidské společnosti mnoho problémů. A to nejen ekologických, ale i ekonomických a sociálních. Na horách má úbytek ledovců vliv na turistický ruch v lyžařských střediscích, v podhorských oblastech jsou to například častější záplavy. Mnohé podhorské vesnice jsou také závislé na ledovcích jako na zdrojnicích pitné vody, o kterou po roztání ledovců přijdou. Ovšem největším problémem bude v budoucnu zvýšení hladiny světového oceánu, které je způsobeno nejen táním ledovců, ale i teplotní roztažností vody. Díky těmto faktorům již stoupla hladina za poslední století o cca 22cm.<br />
<br />
== Příklad ==<br />
Jako příklad nám může posloužit Schneefernský ledovec na německé nejvyšší hoře Zugspitze (2962 m). Severní ledovec na Zugspitze, který původně tvořil se současným jižním jediný celek, ztratil v roce 2007 za horkého letního dne až 35 miliónů litrů vody (tolik spotřebuje za jeden den například Brno). <br />
Mimořádně silné tání "věčného ledu" způsobily hlavně vysoké teploty v letních měsících. Rtuť teploměru se dostala až o rekordních 3,3 stupně Celsia nad dlouhodobý průměr. Období tání ledovců se protáhlo až na 100 dnů proti 50 až 60 dnům z předchozích let.<br />
<br />
Na následujícím snímku je vidět severní Schneefernský ledovec, jehož plocha je dnes 36 ha a největší mocnost 70 m. (Pro porovnání, jižní Schneefernský ledovec má plochu už jen 17 ha a největší mocnost jen 27 m)<ref name="bbb"/><br />
<br />
<br />
[[Soubor:Schneeferner.JPG|Ledovec Schneeferner]] <br/> Schneefernský ledovec .<ref>LATERNSER, R.Wikimedia commons [online]. 29.8.2003 [cit. 2009-06-26] Dostupný z WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Schneeferner.JPG</ref>. <br/><br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Hydrosféra]]<br\><br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ledovec Ledovec]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Glacier Ledovce - anglická wiki]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran.<br />
<br />
Čihař, M., Hřebík, Š., Růžičková, J., Třebický, V. (eds.) (2007): Udržitelný management přírodě blízkých oblastí. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí, strana 46<br />
<br />
[[http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?AA_SL_Session=7183950d8f96d0ec29a3b44ed63cae48&nocache=invalidate&sh_itm=53454748190b79aa9889896b1104fd4f&sel_ids=1&ids%5Bx206e8a8a907a4e60b59411480734d633%5D=1 www.ekolist.cz]]<br />
<br />
http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2007071918<br />
<br />
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sublimace<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Horinalhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ablace&diff=8144Ablace2009-06-26T11:25:10Z<p>Horinal: </p>
<hr />
<div>== Úvod ==<br />
Základ slova je latinského původu. Ablatio = odnést pryč, snést, odejmout, odchlípit.<ref name="ccc">ABZ slovník cizích slov [online]. 2009 [cit. 2009-06-25]. Dostupný z WWW: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/ablace</ref>. V tomto případě se vztahuje k odtávání a odnosu hmoty ledovce, ale v rámci geologie také k odnosu horninových částic (zvětralin) větrem; vyvátí.<ref name="bbb">PETRÁNEK,J.Geologická encyklopedie [online]. 1993 [cit. 2009-06-26] Dostupný z WWW: http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?ablace</ref>. <br />
<br />
V poslední době je to jeden z významných ukazatelů globální změny klimatu. Zvýšená míra tohoto procesu zvláště u vnitrozemských ledovců se jeví jako zásadní problém, kterým je třeba se urychleně zabývat.<br />
<br />
Další významy má tento termín například v medicíně.<br />
<br />
== Definice ==<br />
"Ubývání hmoty ledovce táním nebo sublimací, deštěm a zemským teplem." Od 20. století je ubývání vnitrozemských ledovců i Antarktidy urychleno nárůstem globální teploty.<ref>Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran</ref>.<br />
<br/> <br />
== Proces ablace ==<br />
Při tání ledovce dochází k uvolňování velkého objemu vody, která s sebou odnáší značné množství materiálu a to hlavně z půdního profilu, ale také z geologického podloží a dochází tak vlastně k vodní erozi. To platí samozřejmě hlavně pro horské ledovce, které jsou tak zdrojnicí pro tzv. divočící ledovcové řeky a ledovcová jezera.<br />
<br />
"Ledovce jako otevřené geosystémy mají vstup a výstup. Vztah mezi vstupem a výstupem ledu, firnu a sněhu je označován jako bilance ledovce a je zpravidla vyjadřován ve vodním ekvivalentu (tj. v množství vody vznikající táním). Vstup označujeme jako akumulaci, tj. všechny pochody, které jsou spojeny s přírůstkem sněhu, firnu nebo ledu v ledovci. Výstup označujeme jako ablaci, tj. všechny pochody spojené se ztrátou hmoty v ledovci. Čára oddělující na ledovci zónu akumulace od zóny ablace je označována jako čára rovnováhy" <ref name="a">Grygar, R., Jelínek, J. (2008): Geografie pro technické obory, přednáška 10., Institut Geologického Inženýrství – HGF, VŠB - TU Ostrava (cit. 2008-11-26). Dostupné na WWW: http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm</ref>.<br />
<br/><br />
[[Soubor:ablace.jpg]] <br/>Vztah mezi zónou akumulace a ablace oddělené čárou rovnováhy<br/>Zdroj: autor<br />
<br />
== Ekologické vztahy ==<br />
Tání ledovců je přirozený proces probíhající už více než 1200 let. Není to děj stejnoměrný, jsou období, kdy probíhá se zvýšenou či sníženou intenzitou. Za posledních 20 let je ovšem nejrazantnější. V Alpách vzrostl úbytek ledovců způsobený nadprůměrnými letními teplotami téměř na dvojnásobek. <ref name="bbb"/><br />
Většina vědců se dnes již shoduje, že za nárůst globální teploty nese svůj díl viny i člověk. Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) loni ve své zprávě uvedl, že stopy lidské činnosti jsou patrné ve všech oblastech země s výjimkou Antarktidy.<ref name="ccc"/><br />
<br />
Tání ledovců přináší lidské společnosti mnoho problémů. A to nejen ekologických, ale i ekonomických a sociálních. Na horách má úbytek ledovců vliv na turistický ruch v lyžařských střediscích, v podhorských oblastech jsou to například častější záplavy. Mnohé podhorské vesnice jsou také závislé na ledovcích jako na zdrojnicích pitné vody, o kterou po roztání ledovců přijdou. Ovšem největším problémem bude v budoucnu zvýšení hladiny světového oceánu, které je způsobeno nejen táním ledovců, ale i teplotní roztažností vody. Díky těmto faktorům již stoupla hladina za poslední století o cca 22cm.<br />
<br />
== Příklad ==<br />
Jako příklad nám může posloužit Schneefernský ledovec na německé nejvyšší hoře Zugspitze (2962 m). Severní ledovec na Zugspitze, který původně tvořil se současným jižním jediný celek, ztratil v roce 2007 za horkého letního dne až 35 miliónů litrů vody (tolik spotřebuje za jeden den například Brno). <br />
Mimořádně silné tání "věčného ledu" způsobily hlavně vysoké teploty v letních měsících. Rtuť teploměru se dostala až o rekordních 3,3 stupně Celsia nad dlouhodobý průměr. Období tání ledovců se protáhlo až na 100 dnů proti 50 až 60 dnům z předchozích let.<br />
<br />
Na následujícím snímku je vidět torzo jižního Schneefernského ledovce, jehož plocha je dnes už jen 17 ha a největší mocnost jen 27 m. (Pro porovnání, severní Schneefernský ledovec má plochu 36 ha a největší mocnost 70 m)<ref name="bbb"/><br />
<br />
<br />
[[Soubor:Schneeferner.JPG|Ledovec Schneeferner]] <br/> Schneefernský ledovec .<ref>LATERNSER, R.Wikimedia commons [online]. 29.8.2003 [cit. 2009-06-26] Dostupný z WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Schneeferner.JPG</ref>. <br/><br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Hydrosféra]]<br\><br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ledovec Ledovec]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Glacier Ledovce - anglická wiki]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran.<br />
<br />
Čihař, M., Hřebík, Š., Růžičková, J., Třebický, V. (eds.) (2007): Udržitelný management přírodě blízkých oblastí. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí, strana 46<br />
<br />
[[http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?AA_SL_Session=7183950d8f96d0ec29a3b44ed63cae48&nocache=invalidate&sh_itm=53454748190b79aa9889896b1104fd4f&sel_ids=1&ids%5Bx206e8a8a907a4e60b59411480734d633%5D=1 www.ekolist.cz]]<br />
<br />
http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2007071918<br />
<br />
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sublimace<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Horinalhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ablace&diff=8143Ablace2009-06-26T11:11:26Z<p>Horinal: </p>
<hr />
<div>== Úvod ==<br />
Základ slova je latinského původu. Ablatio = odnést pryč, snést, odejmout, odchlípit.<ref name="ccc">ABZ slovník cizích slov [online]. 2009 [cit. 2009-06-25]. Dostupný z WWW:http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/ablace</ref>. V tomto případě se vztahuje k odtávání a odnosu hmoty ledovce, ale v rámci geologie také k odnosu horninových částic (zvětralin) větrem; vyvátí.<ref name="bbb">PETRÁNEK,J.Geologická encyklopedie [online]. 1993 [cit. 2009 06 26] Dostupný z WWW:http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?ablace</ref>. <br />
<br />
V poslední době je to jeden z významných ukazatelů globální změny klimatu. Zvýšená míra tohoto procesu zvláště u vnitrozemských ledovců se jeví jako zásadní problém, kterým je třeba se urychleně zabývat.<br />
<br />
Další významy má tento termín například v medicíně.<br />
<br />
== Definice ==<br />
"Ubývání hmoty ledovce táním nebo sublimací, deštěm a zemským teplem." Od 20. století je ubývání vnitrozemských ledovců i Antarktidy urychleno nárůstem globální teploty.<ref>Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran</ref>.<br />
<br/> <br />
== Proces ablace ==<br />
Při tání ledovce dochází k uvolňování velkého objemu vody, která s sebou odnáší značné množství materiálu a to hlavně z půdního profilu, ale také z geologického podloží a dochází tak vlastně k vodní erozi. To platí samozřejmě hlavně pro horské ledovce, které jsou tak zdrojnicí pro tzv. divočící ledovcové řeky a ledovcová jezera.<br />
<br />
"Ledovce jako otevřené geosystémy mají vstup a výstup. Vztah mezi vstupem a výstupem ledu, firnu a sněhu je označován jako bilance ledovce a je zpravidla vyjadřován ve vodním ekvivalentu (tj. v množství vody vznikající táním). Vstup označujeme jako akumulaci, tj. všechny pochody, které jsou spojeny s přírůstkem sněhu, firnu nebo ledu v ledovci. Výstup označujeme jako ablaci, tj. všechny pochody spojené se ztrátou hmoty v ledovci. Čára oddělující na ledovci zónu akumulace od zóny ablace je označována jako čára rovnováhy" <ref name="a">Grygar, R., Jelínek, J. (2008): Geografie pro technické obory, přednáška 10., Institut Geologického Inženýrství – HGF, VŠB - TU Ostrava (cit. 2008-11-26). Dostupné na: http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm</ref>.<br />
<br/><br />
[[Soubor:ablace.jpg]] <br/>Vztah mezi zónou akumulace a ablace oddělené čárou rovnováhy<br/>Zdroj: autor<br />
<br />
== Ekologické vztahy ==<br />
Tání ledovců je přirozený proces probíhající už více než 1200 let. Není to děj stejnoměrný, jsou období, kdy probíhá se zvýšenou či sníženou intenzitou. Za posledních 20 let je ovšem nejrazantnější. V Alpách vzrostl úbytek ledovců způsobený nadprůměrnými letními teplotami téměř na dvojnásobek. <ref name="bbb"/><br />
Většina vědců se dnes již shoduje, že za nárůst globální teploty nese svůj díl viny i člověk. Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) loni ve své zprávě uvedl, že stopy lidské činnosti jsou patrné ve všech oblastech země s výjimkou Antarktidy.<ref name="ccc"/><br />
<br />
Tání ledovců přináší lidské společnosti mnoho problémů. A to nejen ekologických, ale i ekonomických a sociálních. Na horách má úbytek ledovců vliv na turistický ruch v lyžařských střediscích, v podhorských oblastech jsou to například častější záplavy. Mnohé podhorské vesnice jsou také závislé na ledovcích jako na zdrojnicích pitné vody, o kterou po roztání ledovců přijdou. Ovšem největším problémem bude v budoucnu zvýšení hladiny světového oceánu, které je způsobeno nejen táním ledovců, ale i teplotní roztažností vody. Díky těmto faktorům již stoupla hladina za poslední století o cca 22cm.<br />
<br />
== Příklad ==<br />
Jako příklad nám může posloužit Schneefernský ledovec na německé nejvyšší hoře Zugspitze (2962 m). Severní ledovec na Zugspitze, který původně tvořil se současným jižním jediný celek, ztratil v roce 2007 za horkého letního dne až 35 miliónů litrů vody (tolik spotřebuje za jeden den například Brno). <br />
Mimořádně silné tání "věčného ledu" způsobily hlavně vysoké teploty v letních měsících. Rtuť teploměru se dostala až o rekordních 3,3 stupně Celsia nad dlouhodobý průměr. Období tání ledovců se protáhlo až na 100 dnů proti 50 až 60 dnům z předchozích let.<br />
<br />
Na následujícím snímku je vidět torzo jižního Schneefernského ledovce, jehož plocha je dnes už jen 17 ha a největší mocnost jen 27 m. (Pro porovnání, severní Schneefernský ledovec má plochu 36 ha a největší mocnost 70 m)<ref name="bbb"/><br />
<br />
<br />
[[Soubor:Schneeferner.JPG|Ledovec Schneeferner]] <br/> Schneefernský ledovec .<ref>http://commons.wikimedia.org/wiki/</ref>. <br/><br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Hydrosféra]]<br\><br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ledovec Ledovec]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Glacier Ledovce - anglická wiki]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran.<br />
<br />
Čihař, M., Hřebík, Š., Růžičková, J., Třebický, V. (eds.) (2007): Udržitelný management přírodě blízkých oblastí. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí, strana 46<br />
<br />
[[http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?AA_SL_Session=7183950d8f96d0ec29a3b44ed63cae48&nocache=invalidate&sh_itm=53454748190b79aa9889896b1104fd4f&sel_ids=1&ids%5Bx206e8a8a907a4e60b59411480734d633%5D=1 www.ekolist.cz]]<br />
<br />
http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2007071918<br />
<br />
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sublimace<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Horinalhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ablace&diff=8142Ablace2009-06-26T10:17:17Z<p>Horinal: /* Příklad */</p>
<hr />
<div>== Úvod ==<br />
Základ slova je latinského původu. Ablatio = odnést pryč, snést, odejmout, odchlípit.<ref name="ccc">http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/ablace</ref>. V tomto případě se vztahuje k odtávání a odnosu hmoty ledovce, ale v rámci geologie také k odnosu horninových částic (zvětralin) větrem; vyvátí.<ref name="bbb">http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?ablace</ref>. <br />
<br />
V poslední době je to jeden z významných ukazatelů globální změny klimatu. Zvýšená míra tohoto procesu zvláště u vnitrozemských ledovců se jeví jako zásadní problém, kterým je třeba se urychleně zabývat.<br />
<br />
Další významy má tento termín například v medicíně.<br />
<br />
== Definice ==<br />
"Ubývání hmoty ledovce táním nebo sublimací, deštěm a zemským teplem." Od 20. století je ubývání vnitrozemských ledovců i Antarktidy urychleno nárůstem globální teploty.<ref>Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran</ref>.<br />
<br/> <br />
== Proces ablace ==<br />
Při tání ledovce dochází k uvolňování velkého objemu vody, která s sebou odnáší značné množství materiálu a to hlavně z půdního profilu, ale také z geologického podloží a dochází tak vlastně k vodní erozi. To platí samozřejmě hlavně pro horské ledovce, které jsou tak zdrojnicí pro tzv. divočící ledovcové řeky a ledovcová jezera.<br />
<br />
"Ledovce jako otevřené geosystémy mají vstup a výstup. Vztah mezi vstupem a výstupem ledu, firnu a sněhu je označován jako bilance ledovce a je zpravidla vyjadřován ve vodním ekvivalentu (tj. v množství vody vznikající táním). Vstup označujeme jako akumulaci, tj. všechny pochody, které jsou spojeny s přírůstkem sněhu, firnu nebo ledu v ledovci. Výstup označujeme jako ablaci, tj. všechny pochody spojené se ztrátou hmoty v ledovci. Čára oddělující na ledovci zónu akumulace od zóny ablace je označována jako čára rovnováhy" <ref name="a">Grygar, R., Jelínek, J. (2008): Geografie pro technické obory, přednáška 10., Institut Geologického Inženýrství – HGF, VŠB - TU Ostrava (cit. 2008-11-26). Dostupné na: http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm</ref>.<br />
<br/><br />
[[Soubor:ablace.jpg]] <br/>Vztah mezi zónou akumulace a ablace oddělené čárou rovnováhy<br/>Zdroj: autor<br />
<br />
== Ekologické vztahy ==<br />
Tání ledovců je přirozený proces probíhající už více než 1200 let. Není to děj stejnoměrný, jsou období, kdy probíhá se zvýšenou či sníženou intenzitou. Za posledních 20 let je ovšem nejrazantnější. V Alpách vzrostl úbytek ledovců způsobený nadprůměrnými letními teplotami téměř na dvojnásobek. <ref name="bbb"/><br />
Většina vědců se dnes již shoduje, že za nárůst globální teploty nese svůj díl viny i člověk. Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) loni ve své zprávě uvedl, že stopy lidské činnosti jsou patrné ve všech oblastech země s výjimkou Antarktidy.<ref name="ccc"/><br />
<br />
Tání ledovců přináší lidské společnosti mnoho problémů. A to nejen ekologických, ale i ekonomických a sociálních. Na horách má úbytek ledovců vliv na turistický ruch v lyžařských střediscích, v podhorských oblastech jsou to například častější záplavy. Mnohé podhorské vesnice jsou také závislé na ledovcích jako na zdrojnicích pitné vody, o kterou po roztání ledovců přijdou. Ovšem největším problémem bude v budoucnu zvýšení hladiny světového oceánu, které je způsobeno nejen táním ledovců, ale i teplotní roztažností vody. Díky těmto faktorům již stoupla hladina za poslední století o cca 22cm.<br />
<br />
== Příklad ==<br />
Jako příklad nám může posloužit Schneefernský ledovec na německé nejvyšší hoře Zugspitze (2962 m). Severní ledovec na Zugspitze, který původně tvořil se současným jižním jediný celek, ztratil v roce 2007 za horkého letního dne až 35 miliónů litrů vody (tolik spotřebuje za jeden den například Brno). <br />
Mimořádně silné tání "věčného ledu" způsobily hlavně vysoké teploty v letních měsících. Rtuť teploměru se dostala až o rekordních 3,3 stupně Celsia nad dlouhodobý průměr. Období tání ledovců se protáhlo až na 100 dnů proti 50 až 60 dnům z předchozích let.<br />
<br />
Na následujícím snímku je vidět torzo jižního Schneefernského ledovce, jehož plocha je dnes už jen 17 ha a největší mocnost jen 27 m. (Pro porovnání, severní Schneefernský ledovec má plochu 36 ha a největší mocnost 70 m)<ref name="bbb"/><br />
<br />
<br />
[[Soubor:Schneeferner.JPG|Ledovec Schneeferner]] <br/> Schneefernský ledovec .<ref>http://commons.wikimedia.org/wiki/</ref>. <br/><br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Hydrosféra]]<br\><br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ledovec Ledovec]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Glacier Ledovce - anglická wiki]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran.<br />
<br />
Čihař, M., Hřebík, Š., Růžičková, J., Třebický, V. (eds.) (2007): Udržitelný management přírodě blízkých oblastí. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí, strana 46<br />
<br />
[[http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?AA_SL_Session=7183950d8f96d0ec29a3b44ed63cae48&nocache=invalidate&sh_itm=53454748190b79aa9889896b1104fd4f&sel_ids=1&ids%5Bx206e8a8a907a4e60b59411480734d633%5D=1 www.ekolist.cz]]<br />
<br />
http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2007071918<br />
<br />
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sublimace<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Horinalhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ablace&diff=8141Ablace2009-06-24T20:11:32Z<p>Horinal: /* Příklad */</p>
<hr />
<div>== Úvod ==<br />
Základ slova je latinského původu. Ablatio = odnést pryč, snést, odejmout, odchlípit.<ref name="ccc">http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/ablace</ref>. V tomto případě se vztahuje k odtávání a odnosu hmoty ledovce, ale v rámci geologie také k odnosu horninových částic (zvětralin) větrem; vyvátí.<ref name="bbb">http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?ablace</ref>. <br />
<br />
V poslední době je to jeden z významných ukazatelů globální změny klimatu. Zvýšená míra tohoto procesu zvláště u vnitrozemských ledovců se jeví jako zásadní problém, kterým je třeba se urychleně zabývat.<br />
<br />
Další významy má tento termín například v medicíně.<br />
<br />
== Definice ==<br />
"Ubývání hmoty ledovce táním nebo sublimací, deštěm a zemským teplem." Od 20. století je ubývání vnitrozemských ledovců i Antarktidy urychleno nárůstem globální teploty.<ref>Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran</ref>.<br />
<br/> <br />
== Proces ablace ==<br />
Při tání ledovce dochází k uvolňování velkého objemu vody, která s sebou odnáší značné množství materiálu a to hlavně z půdního profilu, ale také z geologického podloží a dochází tak vlastně k vodní erozi. To platí samozřejmě hlavně pro horské ledovce, které jsou tak zdrojnicí pro tzv. divočící ledovcové řeky a ledovcová jezera.<br />
<br />
"Ledovce jako otevřené geosystémy mají vstup a výstup. Vztah mezi vstupem a výstupem ledu, firnu a sněhu je označován jako bilance ledovce a je zpravidla vyjadřován ve vodním ekvivalentu (tj. v množství vody vznikající táním). Vstup označujeme jako akumulaci, tj. všechny pochody, které jsou spojeny s přírůstkem sněhu, firnu nebo ledu v ledovci. Výstup označujeme jako ablaci, tj. všechny pochody spojené se ztrátou hmoty v ledovci. Čára oddělující na ledovci zónu akumulace od zóny ablace je označována jako čára rovnováhy" <ref name="a">Grygar, R., Jelínek, J. (2008): Geografie pro technické obory, přednáška 10., Institut Geologického Inženýrství – HGF, VŠB - TU Ostrava (cit. 2008-11-26). Dostupné na: http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm</ref>.<br />
<br/><br />
[[Soubor:ablace.jpg]] <br/>Vztah mezi zónou akumulace a ablace oddělené čárou rovnováhy<br/>Zdroj: autor<br />
<br />
== Ekologické vztahy ==<br />
Tání ledovců je přirozený proces probíhající už více než 1200 let. Není to děj stejnoměrný, jsou období, kdy probíhá se zvýšenou či sníženou intenzitou. Za posledních 20 let je ovšem nejrazantnější. V Alpách vzrostl úbytek ledovců způsobený nadprůměrnými letními teplotami téměř na dvojnásobek. <ref name="bbb"/><br />
Většina vědců se dnes již shoduje, že za nárůst globální teploty nese svůj díl viny i člověk. Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) loni ve své zprávě uvedl, že stopy lidské činnosti jsou patrné ve všech oblastech země s výjimkou Antarktidy.<ref name="ccc"/><br />
<br />
Tání ledovců přináší lidské společnosti mnoho problémů. A to nejen ekologických, ale i ekonomických a sociálních. Na horách má úbytek ledovců vliv na turistický ruch v lyžařských střediscích, v podhorských oblastech jsou to například častější záplavy. Mnohé podhorské vesnice jsou také závislé na ledovcích jako na zdrojnicích pitné vody, o kterou po roztání ledovců přijdou. Ovšem největším problémem bude v budoucnu zvýšení hladiny světového oceánu, které je způsobeno nejen táním ledovců, ale i teplotní roztažností vody. Díky těmto faktorům již stoupla hladina za poslední století o cca 22cm.<br />
<br />
== Příklad ==<br />
Jako příklad nám může posloužit Schneefernský ledovec na německé nejvyšší hoře Zugspitze (2962 m). Severní ledovec na Zugspitze, který původně tvořil se současným jižním jediný celek, ztratil v roce 2007 za horkého letního dne až 35 miliónů litrů vody (tolik spotřebuje za jeden den například Brno). <br />
Mimořádně silné tání "věčného ledu" způsobily hlavně vysoké teploty v letních měsících. Rtuť teploměru se dostala až o rekordních 3,3 stupně Celsia nad dlouhodobý průměr. Období tání ledovců se protáhlo až na 100 dnů proti 50 až 60 dnům z předchozích let.<ref name="bbb"/><br />
<br />
[[Soubor:Schneeferner.JPG|Ledovec Schneeferner]] <br/> Schneefernský ledovec .<ref>http://commons.wikimedia.org/wiki/</ref>. <br/><br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Hydrosféra]]<br\><br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ledovec Ledovec]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Glacier Ledovce - anglická wiki]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran.<br />
<br />
Čihař, M., Hřebík, Š., Růžičková, J., Třebický, V. (eds.) (2007): Udržitelný management přírodě blízkých oblastí. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí, strana 46<br />
<br />
[[http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?AA_SL_Session=7183950d8f96d0ec29a3b44ed63cae48&nocache=invalidate&sh_itm=53454748190b79aa9889896b1104fd4f&sel_ids=1&ids%5Bx206e8a8a907a4e60b59411480734d633%5D=1 www.ekolist.cz]]<br />
<br />
http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2007071918<br />
<br />
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sublimace<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Horinalhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ablace&diff=8140Ablace2009-06-24T20:08:31Z<p>Horinal: /* Ekologické vztahy */</p>
<hr />
<div>== Úvod ==<br />
Základ slova je latinského původu. Ablatio = odnést pryč, snést, odejmout, odchlípit.<ref name="ccc">http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/ablace</ref>. V tomto případě se vztahuje k odtávání a odnosu hmoty ledovce, ale v rámci geologie také k odnosu horninových částic (zvětralin) větrem; vyvátí.<ref name="bbb">http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?ablace</ref>. <br />
<br />
V poslední době je to jeden z významných ukazatelů globální změny klimatu. Zvýšená míra tohoto procesu zvláště u vnitrozemských ledovců se jeví jako zásadní problém, kterým je třeba se urychleně zabývat.<br />
<br />
Další významy má tento termín například v medicíně.<br />
<br />
== Definice ==<br />
"Ubývání hmoty ledovce táním nebo sublimací, deštěm a zemským teplem." Od 20. století je ubývání vnitrozemských ledovců i Antarktidy urychleno nárůstem globální teploty.<ref>Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran</ref>.<br />
<br/> <br />
== Proces ablace ==<br />
Při tání ledovce dochází k uvolňování velkého objemu vody, která s sebou odnáší značné množství materiálu a to hlavně z půdního profilu, ale také z geologického podloží a dochází tak vlastně k vodní erozi. To platí samozřejmě hlavně pro horské ledovce, které jsou tak zdrojnicí pro tzv. divočící ledovcové řeky a ledovcová jezera.<br />
<br />
"Ledovce jako otevřené geosystémy mají vstup a výstup. Vztah mezi vstupem a výstupem ledu, firnu a sněhu je označován jako bilance ledovce a je zpravidla vyjadřován ve vodním ekvivalentu (tj. v množství vody vznikající táním). Vstup označujeme jako akumulaci, tj. všechny pochody, které jsou spojeny s přírůstkem sněhu, firnu nebo ledu v ledovci. Výstup označujeme jako ablaci, tj. všechny pochody spojené se ztrátou hmoty v ledovci. Čára oddělující na ledovci zónu akumulace od zóny ablace je označována jako čára rovnováhy" <ref name="a">Grygar, R., Jelínek, J. (2008): Geografie pro technické obory, přednáška 10., Institut Geologického Inženýrství – HGF, VŠB - TU Ostrava (cit. 2008-11-26). Dostupné na: http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm</ref>.<br />
<br/><br />
[[Soubor:ablace.jpg]] <br/>Vztah mezi zónou akumulace a ablace oddělené čárou rovnováhy<br/>Zdroj: autor<br />
<br />
== Ekologické vztahy ==<br />
Tání ledovců je přirozený proces probíhající už více než 1200 let. Není to děj stejnoměrný, jsou období, kdy probíhá se zvýšenou či sníženou intenzitou. Za posledních 20 let je ovšem nejrazantnější. V Alpách vzrostl úbytek ledovců způsobený nadprůměrnými letními teplotami téměř na dvojnásobek. <ref name="bbb"/><br />
Většina vědců se dnes již shoduje, že za nárůst globální teploty nese svůj díl viny i člověk. Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) loni ve své zprávě uvedl, že stopy lidské činnosti jsou patrné ve všech oblastech země s výjimkou Antarktidy.<ref name="ccc"/><br />
<br />
Tání ledovců přináší lidské společnosti mnoho problémů. A to nejen ekologických, ale i ekonomických a sociálních. Na horách má úbytek ledovců vliv na turistický ruch v lyžařských střediscích, v podhorských oblastech jsou to například častější záplavy. Mnohé podhorské vesnice jsou také závislé na ledovcích jako na zdrojnicích pitné vody, o kterou po roztání ledovců přijdou. Ovšem největším problémem bude v budoucnu zvýšení hladiny světového oceánu, které je způsobeno nejen táním ledovců, ale i teplotní roztažností vody. Díky těmto faktorům již stoupla hladina za poslední století o cca 22cm.<br />
<br />
== Příklad ==<br />
Jako příklad nám může posloužit Scheefernský ledovec na německé nejvyšší hoře Zugspitze (2962 m). Severní ledovec na Zugspitze, který původně tvořil se současným jižním jediný celek, ztratil v roce 2007 za horkého letního dne až 35 miliónů litrů vody (tolik spotřebuje za jeden den například Brno). <br />
Mimořádně silné tání "věčného ledu" způsobily hlavně vysoké teploty v letních měsících. Rtuť teploměru se dostala až o rekordních 3,3 stupně Celsia nad dlouhodobý průměr. Období tání ledovců se protáhlo až na 100 dnů proti 50 až 60 dnům z předchozích let.<ref name="bbb"/><br />
<br />
[[Soubor:Schneeferner.JPG|Ledovec Schneeferner]] <br/> Scheefernský ledovec .<ref>http://commons.wikimedia.org/wiki/</ref>. <br/><br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Hydrosféra]]<br\><br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ledovec Ledovec]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Glacier Ledovce - anglická wiki]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran.<br />
<br />
Čihař, M., Hřebík, Š., Růžičková, J., Třebický, V. (eds.) (2007): Udržitelný management přírodě blízkých oblastí. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí, strana 46<br />
<br />
[[http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?AA_SL_Session=7183950d8f96d0ec29a3b44ed63cae48&nocache=invalidate&sh_itm=53454748190b79aa9889896b1104fd4f&sel_ids=1&ids%5Bx206e8a8a907a4e60b59411480734d633%5D=1 www.ekolist.cz]]<br />
<br />
http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2007071918<br />
<br />
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sublimace<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Horinalhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ablace&diff=8139Ablace2009-06-24T20:02:23Z<p>Horinal: /* Proces ablace */</p>
<hr />
<div>== Úvod ==<br />
Základ slova je latinského původu. Ablatio = odnést pryč, snést, odejmout, odchlípit.<ref name="ccc">http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/ablace</ref>. V tomto případě se vztahuje k odtávání a odnosu hmoty ledovce, ale v rámci geologie také k odnosu horninových částic (zvětralin) větrem; vyvátí.<ref name="bbb">http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?ablace</ref>. <br />
<br />
V poslední době je to jeden z významných ukazatelů globální změny klimatu. Zvýšená míra tohoto procesu zvláště u vnitrozemských ledovců se jeví jako zásadní problém, kterým je třeba se urychleně zabývat.<br />
<br />
Další významy má tento termín například v medicíně.<br />
<br />
== Definice ==<br />
"Ubývání hmoty ledovce táním nebo sublimací, deštěm a zemským teplem." Od 20. století je ubývání vnitrozemských ledovců i Antarktidy urychleno nárůstem globální teploty.<ref>Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran</ref>.<br />
<br/> <br />
== Proces ablace ==<br />
Při tání ledovce dochází k uvolňování velkého objemu vody, která s sebou odnáší značné množství materiálu a to hlavně z půdního profilu, ale také z geologického podloží a dochází tak vlastně k vodní erozi. To platí samozřejmě hlavně pro horské ledovce, které jsou tak zdrojnicí pro tzv. divočící ledovcové řeky a ledovcová jezera.<br />
<br />
"Ledovce jako otevřené geosystémy mají vstup a výstup. Vztah mezi vstupem a výstupem ledu, firnu a sněhu je označován jako bilance ledovce a je zpravidla vyjadřován ve vodním ekvivalentu (tj. v množství vody vznikající táním). Vstup označujeme jako akumulaci, tj. všechny pochody, které jsou spojeny s přírůstkem sněhu, firnu nebo ledu v ledovci. Výstup označujeme jako ablaci, tj. všechny pochody spojené se ztrátou hmoty v ledovci. Čára oddělující na ledovci zónu akumulace od zóny ablace je označována jako čára rovnováhy" <ref name="a">Grygar, R., Jelínek, J. (2008): Geografie pro technické obory, přednáška 10., Institut Geologického Inženýrství – HGF, VŠB - TU Ostrava (cit. 2008-11-26). Dostupné na: http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm</ref>.<br />
<br/><br />
[[Soubor:ablace.jpg]] <br/>Vztah mezi zónou akumulace a ablace oddělené čárou rovnováhy<br/>Zdroj: autor<br />
<br />
== Ekologické vztahy ==<br />
Tání ledovců je přirozený proces probíhající už více než 1200 let. Není to děj stejnoměrný, jsou období, kdy probíhá se zvýšenou či sníženou intenzitou. Za posledních 20 let je ovšem nejrazantnější. V Alpách vzrostl úbytek ledovců způsobený nadprůměrnými letními teplotami téměř na dvojnásobek. <ref name="bbb"/><br />
Většina vědců se dnes již shoduje, že za nárůst globální teploty nese svůj díl viny i člověk. Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) loni ve své zprávě uvedl, že stopy lidské činnosti jsou patrné ve všech oblastech země s výjimkou Antarktidy.<ref name="ccc"/><br />
<br />
Tání ledovců přináší lidské společnosti mnoho problémů. Na horách má úbytek ledovců vliv na turistický ruch v lyžařských střediscích, v podhorských oblastech jsou to například záplavy. Ovšem největším problémem bude v budoucnu zvýšení hladiny světového oceánu, které je způsobeno nejen táním ledovců, ale i teplotní roztažností vody. Díky těmto faktorům již stoupla hladina za poslední století o cca 22cm.<br />
<br />
== Příklad ==<br />
Jako příklad nám může posloužit Scheefernský ledovec na německé nejvyšší hoře Zugspitze (2962 m). Severní ledovec na Zugspitze, který původně tvořil se současným jižním jediný celek, ztratil v roce 2007 za horkého letního dne až 35 miliónů litrů vody (tolik spotřebuje za jeden den například Brno). <br />
Mimořádně silné tání "věčného ledu" způsobily hlavně vysoké teploty v letních měsících. Rtuť teploměru se dostala až o rekordních 3,3 stupně Celsia nad dlouhodobý průměr. Období tání ledovců se protáhlo až na 100 dnů proti 50 až 60 dnům z předchozích let.<ref name="bbb"/><br />
<br />
[[Soubor:Schneeferner.JPG|Ledovec Schneeferner]] <br/> Scheefernský ledovec .<ref>http://commons.wikimedia.org/wiki/</ref>. <br/><br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Hydrosféra]]<br\><br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ledovec Ledovec]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Glacier Ledovce - anglická wiki]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran.<br />
<br />
Čihař, M., Hřebík, Š., Růžičková, J., Třebický, V. (eds.) (2007): Udržitelný management přírodě blízkých oblastí. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí, strana 46<br />
<br />
[[http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?AA_SL_Session=7183950d8f96d0ec29a3b44ed63cae48&nocache=invalidate&sh_itm=53454748190b79aa9889896b1104fd4f&sel_ids=1&ids%5Bx206e8a8a907a4e60b59411480734d633%5D=1 www.ekolist.cz]]<br />
<br />
http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2007071918<br />
<br />
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sublimace<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Horinalhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ablace&diff=8138Ablace2009-06-24T19:58:13Z<p>Horinal: /* Úvod */</p>
<hr />
<div>== Úvod ==<br />
Základ slova je latinského původu. Ablatio = odnést pryč, snést, odejmout, odchlípit.<ref name="ccc">http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/ablace</ref>. V tomto případě se vztahuje k odtávání a odnosu hmoty ledovce, ale v rámci geologie také k odnosu horninových částic (zvětralin) větrem; vyvátí.<ref name="bbb">http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?ablace</ref>. <br />
<br />
V poslední době je to jeden z významných ukazatelů globální změny klimatu. Zvýšená míra tohoto procesu zvláště u vnitrozemských ledovců se jeví jako zásadní problém, kterým je třeba se urychleně zabývat.<br />
<br />
Další významy má tento termín například v medicíně.<br />
<br />
== Definice ==<br />
"Ubývání hmoty ledovce táním nebo sublimací, deštěm a zemským teplem." Od 20. století je ubývání vnitrozemských ledovců i Antarktidy urychleno nárůstem globální teploty.<ref>Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran</ref>.<br />
<br/> <br />
== Proces ablace ==<br />
Při tání ledovce dochází k uvolňování velkého objemu vody, která s sebou odnáší značné množství geologického materiálu a dochází tak vlastně k vodní erozi. To platí samozřejmě hlavně pro horské ledovce, které jsou tak zdrojnicí pro tzv. divočící ledovcové řeky a ledovcová jezera.<br />
<br />
"Ledovce jako otevřené geosystémy mají vstup a výstup. Vztah mezi vstupem a výstupem ledu, firnu a sněhu je označován jako bilance ledovce a je zpravidla vyjadřován ve vodním ekvivalentu (tj. v množství vody vznikající táním). Vstup označujeme jako akumulaci, tj. všechny pochody, které jsou spojeny s přírůstkem sněhu, firnu nebo ledu v ledovci. Výstup označujeme jako ablaci, tj. všechny pochody spojené se ztrátou hmoty v ledovci. Čára oddělující na ledovci zónu akumulace od zóny ablace je označována jako čára rovnováhy" <ref name="a">Grygar, R., Jelínek, J. (2008): Geografie pro technické obory, přednáška 10., Institut Geologického Inženýrství – HGF, VŠB - TU Ostrava (cit. 2008-11-26). Dostupné na: http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm</ref>.<br />
<br/><br />
[[Soubor:ablace.jpg]] <br/>Vztah mezi zónou akumulace a ablace oddělené čárou rovnováhy<br/>Zdroj: autor<br />
<br />
<br />
== Ekologické vztahy ==<br />
Tání ledovců je přirozený proces probíhající už více než 1200 let. Není to děj stejnoměrný, jsou období, kdy probíhá se zvýšenou či sníženou intenzitou. Za posledních 20 let je ovšem nejrazantnější. V Alpách vzrostl úbytek ledovců způsobený nadprůměrnými letními teplotami téměř na dvojnásobek. <ref name="bbb"/><br />
Většina vědců se dnes již shoduje, že za nárůst globální teploty nese svůj díl viny i člověk. Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) loni ve své zprávě uvedl, že stopy lidské činnosti jsou patrné ve všech oblastech země s výjimkou Antarktidy.<ref name="ccc"/><br />
<br />
Tání ledovců přináší lidské společnosti mnoho problémů. Na horách má úbytek ledovců vliv na turistický ruch v lyžařských střediscích, v podhorských oblastech jsou to například záplavy. Ovšem největším problémem bude v budoucnu zvýšení hladiny světového oceánu, které je způsobeno nejen táním ledovců, ale i teplotní roztažností vody. Díky těmto faktorům již stoupla hladina za poslední století o cca 22cm.<br />
<br />
== Příklad ==<br />
Jako příklad nám může posloužit Scheefernský ledovec na německé nejvyšší hoře Zugspitze (2962 m). Severní ledovec na Zugspitze, který původně tvořil se současným jižním jediný celek, ztratil v roce 2007 za horkého letního dne až 35 miliónů litrů vody (tolik spotřebuje za jeden den například Brno). <br />
Mimořádně silné tání "věčného ledu" způsobily hlavně vysoké teploty v letních měsících. Rtuť teploměru se dostala až o rekordních 3,3 stupně Celsia nad dlouhodobý průměr. Období tání ledovců se protáhlo až na 100 dnů proti 50 až 60 dnům z předchozích let.<ref name="bbb"/><br />
<br />
[[Soubor:Schneeferner.JPG|Ledovec Schneeferner]] <br/> Scheefernský ledovec .<ref>http://commons.wikimedia.org/wiki/</ref>. <br/><br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Hydrosféra]]<br\><br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ledovec Ledovec]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Glacier Ledovce - anglická wiki]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran.<br />
<br />
Čihař, M., Hřebík, Š., Růžičková, J., Třebický, V. (eds.) (2007): Udržitelný management přírodě blízkých oblastí. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí, strana 46<br />
<br />
[[http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?AA_SL_Session=7183950d8f96d0ec29a3b44ed63cae48&nocache=invalidate&sh_itm=53454748190b79aa9889896b1104fd4f&sel_ids=1&ids%5Bx206e8a8a907a4e60b59411480734d633%5D=1 www.ekolist.cz]]<br />
<br />
http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2007071918<br />
<br />
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sublimace<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Horinalhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ablace&diff=8137Ablace2009-06-24T19:48:30Z<p>Horinal: /* Příklad */</p>
<hr />
<div>== Úvod ==<br />
Základ slova je latinského původu. Ablatio = odnést pryč, snést, odejmout, odchlípit.<ref name="ccc">http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/ablace</ref>. V tomto případě se vztahuje k odtávání a odnosu hmoty ledovce, ale v rámci geologie také k odnosu horninových částic (zvětralin) větrem; vyvátí.<ref name="bbb">http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?ablace</ref>. Další významy má tento termín například v medicíně. <br />
== Definice ==<br />
"Ubývání hmoty ledovce táním nebo sublimací, deštěm a zemským teplem." Od 20. století je ubývání vnitrozemských ledovců i Antarktidy urychleno nárůstem globální teploty.<ref>Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran</ref>.<br />
<br/> <br />
== Proces ablace ==<br />
Při tání ledovce dochází k uvolňování velkého objemu vody, která s sebou odnáší značné množství geologického materiálu a dochází tak vlastně k vodní erozi. To platí samozřejmě hlavně pro horské ledovce, které jsou tak zdrojnicí pro tzv. divočící ledovcové řeky a ledovcová jezera.<br />
<br />
"Ledovce jako otevřené geosystémy mají vstup a výstup. Vztah mezi vstupem a výstupem ledu, firnu a sněhu je označován jako bilance ledovce a je zpravidla vyjadřován ve vodním ekvivalentu (tj. v množství vody vznikající táním). Vstup označujeme jako akumulaci, tj. všechny pochody, které jsou spojeny s přírůstkem sněhu, firnu nebo ledu v ledovci. Výstup označujeme jako ablaci, tj. všechny pochody spojené se ztrátou hmoty v ledovci. Čára oddělující na ledovci zónu akumulace od zóny ablace je označována jako čára rovnováhy" <ref name="a">Grygar, R., Jelínek, J. (2008): Geografie pro technické obory, přednáška 10., Institut Geologického Inženýrství – HGF, VŠB - TU Ostrava (cit. 2008-11-26). Dostupné na: http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm</ref>.<br />
<br/><br />
[[Soubor:ablace.jpg]] <br/>Vztah mezi zónou akumulace a ablace oddělené čárou rovnováhy<br/>Zdroj: autor<br />
<br />
<br />
== Ekologické vztahy ==<br />
Tání ledovců je přirozený proces probíhající už více než 1200 let. Není to děj stejnoměrný, jsou období, kdy probíhá se zvýšenou či sníženou intenzitou. Za posledních 20 let je ovšem nejrazantnější. V Alpách vzrostl úbytek ledovců způsobený nadprůměrnými letními teplotami téměř na dvojnásobek. <ref name="bbb"/><br />
Většina vědců se dnes již shoduje, že za nárůst globální teploty nese svůj díl viny i člověk. Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) loni ve své zprávě uvedl, že stopy lidské činnosti jsou patrné ve všech oblastech země s výjimkou Antarktidy.<ref name="ccc"/><br />
<br />
Tání ledovců přináší lidské společnosti mnoho problémů. Na horách má úbytek ledovců vliv na turistický ruch v lyžařských střediscích, v podhorských oblastech jsou to například záplavy. Ovšem největším problémem bude v budoucnu zvýšení hladiny světového oceánu, které je způsobeno nejen táním ledovců, ale i teplotní roztažností vody. Díky těmto faktorům již stoupla hladina za poslední století o cca 22cm.<br />
<br />
== Příklad ==<br />
Jako příklad nám může posloužit Scheefernský ledovec na německé nejvyšší hoře Zugspitze (2962 m). Severní ledovec na Zugspitze, který původně tvořil se současným jižním jediný celek, ztratil v roce 2007 za horkého letního dne až 35 miliónů litrů vody (tolik spotřebuje za jeden den například Brno). <br />
Mimořádně silné tání "věčného ledu" způsobily hlavně vysoké teploty v letních měsících. Rtuť teploměru se dostala až o rekordních 3,3 stupně Celsia nad dlouhodobý průměr. Období tání ledovců se protáhlo až na 100 dnů proti 50 až 60 dnům z předchozích let.<ref name="bbb"/><br />
<br />
[[Soubor:Schneeferner.JPG|Ledovec Schneeferner]] <br/> Scheefernský ledovec .<ref>http://commons.wikimedia.org/wiki/</ref>. <br/><br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Hydrosféra]]<br\><br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ledovec Ledovec]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Glacier Ledovce - anglická wiki]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran.<br />
<br />
Čihař, M., Hřebík, Š., Růžičková, J., Třebický, V. (eds.) (2007): Udržitelný management přírodě blízkých oblastí. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí, strana 46<br />
<br />
[[http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?AA_SL_Session=7183950d8f96d0ec29a3b44ed63cae48&nocache=invalidate&sh_itm=53454748190b79aa9889896b1104fd4f&sel_ids=1&ids%5Bx206e8a8a907a4e60b59411480734d633%5D=1 www.ekolist.cz]]<br />
<br />
http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2007071918<br />
<br />
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sublimace<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Horinalhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ablace&diff=8136Ablace2009-06-24T17:08:53Z<p>Horinal: </p>
<hr />
<div>== Úvod ==<br />
Základ slova je latinského původu. Ablatio = odnést pryč, snést, odejmout, odchlípit.<ref name="ccc">http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/ablace</ref>. V tomto případě se vztahuje k odtávání a odnosu hmoty ledovce, ale v rámci geologie také k odnosu horninových částic (zvětralin) větrem; vyvátí.<ref name="bbb">http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?ablace</ref>. Další významy má tento termín například v medicíně. <br />
== Definice ==<br />
"Ubývání hmoty ledovce táním nebo sublimací, deštěm a zemským teplem." Od 20. století je ubývání vnitrozemských ledovců i Antarktidy urychleno nárůstem globální teploty.<ref>Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran</ref>.<br />
<br/> <br />
== Proces ablace ==<br />
Při tání ledovce dochází k uvolňování velkého objemu vody, která s sebou odnáší značné množství geologického materiálu a dochází tak vlastně k vodní erozi. To platí samozřejmě hlavně pro horské ledovce, které jsou tak zdrojnicí pro tzv. divočící ledovcové řeky a ledovcová jezera.<br />
<br />
"Ledovce jako otevřené geosystémy mají vstup a výstup. Vztah mezi vstupem a výstupem ledu, firnu a sněhu je označován jako bilance ledovce a je zpravidla vyjadřován ve vodním ekvivalentu (tj. v množství vody vznikající táním). Vstup označujeme jako akumulaci, tj. všechny pochody, které jsou spojeny s přírůstkem sněhu, firnu nebo ledu v ledovci. Výstup označujeme jako ablaci, tj. všechny pochody spojené se ztrátou hmoty v ledovci. Čára oddělující na ledovci zónu akumulace od zóny ablace je označována jako čára rovnováhy" <ref name="a">Grygar, R., Jelínek, J. (2008): Geografie pro technické obory, přednáška 10., Institut Geologického Inženýrství – HGF, VŠB - TU Ostrava (cit. 2008-11-26). Dostupné na: http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm</ref>.<br />
<br/><br />
[[Soubor:ablace.jpg]] <br/>Vztah mezi zónou akumulace a ablace oddělené čárou rovnováhy<br/>Zdroj: autor<br />
<br />
<br />
== Ekologické vztahy ==<br />
Tání ledovců je přirozený proces probíhající už více než 1200 let. Není to děj stejnoměrný, jsou období, kdy probíhá se zvýšenou či sníženou intenzitou. Za posledních 20 let je ovšem nejrazantnější. V Alpách vzrostl úbytek ledovců způsobený nadprůměrnými letními teplotami téměř na dvojnásobek. <ref name="bbb"/><br />
Většina vědců se dnes již shoduje, že za nárůst globální teploty nese svůj díl viny i člověk. Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) loni ve své zprávě uvedl, že stopy lidské činnosti jsou patrné ve všech oblastech země s výjimkou Antarktidy.<ref name="ccc"/><br />
<br />
Tání ledovců přináší lidské společnosti mnoho problémů. Na horách má úbytek ledovců vliv na turistický ruch v lyžařských střediscích, v podhorských oblastech jsou to například záplavy. Ovšem největším problémem bude v budoucnu zvýšení hladiny světového oceánu, které je způsobeno nejen táním ledovců, ale i teplotní roztažností vody. Díky těmto faktorům již stoupla hladina za poslední století o cca 22cm.<br />
<br />
== Příklad ==<br />
Jako příklad nám může posloužit Scheefernský ledovec na německé nejvyšší hoře Zugspitze (2962 m). Severní ledovec na Zugspitze, který původně tvořil se současným jižním jediný celek, ztratil v roce 2007 za horkého letního dne až 35 miliónů litrů vody (tolik spotřebuje za jeden den například Brno). <br />
Mimořádně silné tání "věčného ledu" způsobily hlavně vysoké teploty v letních měsících. Rtuť teploměru se dostala až o rekordních 3,3 stupně Celsia nad dlouhodobý průměr. Období tání ledovců se protáhlo až na 100 dnů proti 50 až 60 dnům z předchozích let.<ref name="bbb"/><br />
<br />
[[Soubor:Schneeferner.JPG|Ledovec Schneeferner]] <br/> "sem vloz text podle libosti".<ref>http://commons.wikimedia.org/wiki/</ref>. <br/><br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Hydrosféra]]<br\><br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ledovec Ledovec]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Glacier Ledovce - anglická wiki]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran.<br />
<br />
Čihař, M., Hřebík, Š., Růžičková, J., Třebický, V. (eds.) (2007): Udržitelný management přírodě blízkých oblastí. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí, strana 46<br />
<br />
[[http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?AA_SL_Session=7183950d8f96d0ec29a3b44ed63cae48&nocache=invalidate&sh_itm=53454748190b79aa9889896b1104fd4f&sel_ids=1&ids%5Bx206e8a8a907a4e60b59411480734d633%5D=1 www.ekolist.cz]]<br />
<br />
http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2007071918<br />
<br />
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sublimace<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Horinalhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ablace&diff=8135Ablace2009-06-24T16:50:15Z<p>Horinal: </p>
<hr />
<div>== Úvod ==<br />
Základ slova je latinského původu. Ablatio = odnést pryč, snést, odejmout, odchlípit.<ref name="ccc">http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/ablace</ref>. V tomto případě se vztahuje k odtávání a odnosu hmoty ledovce, ale v rámci geologie také k odnosu horninových částic (zvětralin) větrem; vyvátí.<ref name="bbb">http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?ablace</ref>. Další významy má tento termín například v medicíně. <br />
== Definice ==<br />
"Ubývání hmoty ledovce táním nebo sublimací, deštěm a zemským teplem." Od 20. století je ubývání vnitrozemských ledovců i Antarktidy urychleno nárůstem globální teploty.<ref>Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran</ref>.<br />
<br/> <br />
== Proces ablace ==<br />
Při tání ledovce dochází k uvolňování velkého objemu vody, která s sebou odnáší značné množství geologického materiálu a dochází tak vlastně k vodní erozi. To platí samozřejmě hlavně pro horské ledovce, které jsou tak zdrojnicí pro tzv. divočící ledovcové řeky a ledovcová jezera.<br />
<br />
"Ledovce jako otevřené geosystémy mají vstup a výstup. Vztah mezi vstupem a výstupem ledu, firnu a sněhu je označován jako bilance ledovce a je zpravidla vyjadřován ve vodním ekvivalentu (tj. v množství vody vznikající táním). Vstup označujeme jako akumulaci, tj. všechny pochody, které jsou spojeny s přírůstkem sněhu, firnu nebo ledu v ledovci. Výstup označujeme jako ablaci, tj. všechny pochody spojené se ztrátou hmoty v ledovci. Čára oddělující na ledovci zónu akumulace od zóny ablace je označována jako čára rovnováhy" <ref name="a">Grygar, R., Jelínek, J. (2008): Geografie pro technické obory, přednáška 10., Institut Geologického Inženýrství – HGF, VŠB - TU Ostrava (cit. 2008-11-26). Dostupné na: http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm</ref>.<br />
<br/><br />
[[Soubor:ablace.jpg]] <br/>Vztah mezi zónou akumulace a ablace oddělené čárou rovnováhy<br/>Zdroj: autor<br />
<br />
<br />
== Ekologické vztahy ==<br />
Tání ledovců je přirozený proces probíhající už více než 1200 let. Není to děj stejnoměrný, jsou období, kdy probíhá se zvýšenou či sníženou intenzitou. Za posledních 20 let je ovšem nejrazantnější. V Alpách vzrostl úbytek ledovců způsobený nadprůměrnými letními teplotami téměř na dvojnásobek. <ref name="bbb"/><br />
Většina vědců se dnes již shoduje, že za nárůst globální teploty nese svůj díl viny i člověk. Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) loni ve své zprávě uvedl, že stopy lidské činnosti jsou patrné ve všech oblastech země s výjimkou Antarktidy.<ref name="ccc"/><br />
<br />
Tání ledovců přináší lidské společnosti mnoho problémů. Na horách má úbytek ledovců vliv na turistický ruch v lyžařských střediscích, v podhorských oblastech jsou to například záplavy. Ovšem největším problémem bude v budoucnu zvýšení hladiny světového oceánu, které je způsobeno nejen táním ledovců, ale i teplotní roztažností vody. Díky těmto faktorům již stoupla hladina za poslední století o cca 22cm.<br />
<br />
== Příklad ==<br />
Jako příklad nám může posloužit Scheefernský ledovec na německé nejvyšší hoře Zugspitze (2962 m). Severní ledovec na Zugspitze, který původně tvořil se současným jižním jediný celek, ztratil v roce 2007 za horkého letního dne až 35 miliónů litrů vody (tolik spotřebuje za jeden den například Brno). <br />
Mimořádně silné tání "věčného ledu" způsobily hlavně vysoké teploty v letních měsících. Rtuť teploměru se dostala až o rekordních 3,3 stupně Celsia nad dlouhodobý průměr. Období tání ledovců se protáhlo až na 100 dnů proti 50 až 60 dnům z předchozích let.<ref name="bbb"/><br />
<br />
[[Soubor:Schneeferner.JPG|Ledovec Schneeferner]] <br/> "sem vloz text podle libosti".<ref>http://commons.wikimedia.org/wiki/</ref>. <br/><br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Hydrosféra]]<br\><br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ledovec Ledovec]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Glacier Ledovce - anglická wiki]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran.<br />
<br />
Čihař, M., Hřebík, Š., Růžičková, J., Třebický, V. (eds.) (2007): Udržitelný management přírodě blízkých oblastí. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí, strana 46<br />
<br />
http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?AA_SL_Session=7183950d8f96d0ec29a3b44ed63cae48&nocache=invalidate&sh_itm=53454748190b79aa9889896b1104fd4f&sel_ids=1&ids%5Bx206e8a8a907a4e60b59411480734d633%5D=1<br />
<br />
http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2007071918<br />
<br />
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sublimace<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Horinalhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ablace&diff=8134Ablace2009-06-24T16:49:06Z<p>Horinal: </p>
<hr />
<div>== Úvod ==<br />
Základ slova je latinského původu. Ablatio = odnést pryč, snést, odejmout, odchlípit.<ref name="ccc">http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/ablace</ref>. V tomto případě se vztahuje k odtávání a odnosu hmoty ledovce, ale v rámci geologie také k odnosu horninových částic (zvětralin) větrem; vyvátí.<ref name="bbb">http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?ablace</ref>. Další významy má tento termín například v medicíně. <br />
== Definice ==<br />
"Ubývání hmoty ledovce táním nebo sublimací, deštěm a zemským teplem." Od 20. století je ubývání vnitrozemských ledovců i Antarktidy urychleno nárůstem globální teploty.<ref>Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran</ref>.<br />
<br/> <br />
== Proces ablace ==<br />
Při tání ledovce dochází k uvolňování velkého objemu vody, která s sebou odnáší značné množství geologického materiálu a dochází tak vlastně k vodní erozi. To platí samozřejmě hlavně pro horské ledovce, které jsou tak zdrojnicí pro tzv. divočící ledovcové řeky a ledovcová jezera.<br />
<br />
"Ledovce jako otevřené geosystémy mají vstup a výstup. Vztah mezi vstupem a výstupem ledu, firnu a sněhu je označován jako bilance ledovce a je zpravidla vyjadřován ve vodním ekvivalentu (tj. v množství vody vznikající táním). Vstup označujeme jako akumulaci, tj. všechny pochody, které jsou spojeny s přírůstkem sněhu, firnu nebo ledu v ledovci. Výstup označujeme jako ablaci, tj. všechny pochody spojené se ztrátou hmoty v ledovci. Čára oddělující na ledovci zónu akumulace od zóny ablace je označována jako čára rovnováhy" <ref name="a">Grygar, R., Jelínek, J. (2008): Geografie pro technické obory, přednáška 10., Institut Geologického Inženýrství – HGF, VŠB - TU Ostrava (cit. 2008-11-26). Dostupné na: http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm</ref>.<br />
<br/><br />
[[Soubor:ablace.jpg]] <br/>Vztah mezi zónou akumulace a ablace oddělené čárou rovnováhy<br/>Zdroj: autor<br />
<br />
<br />
== Ekologické vztahy ==<br />
Tání ledovců je přirozený proces probíhající už více než 1200 let. Není to děj stejnoměrný, jsou období, kdy probíhá se zvýšenou či sníženou intenzitou. Za posledních 20 let je ovšem nejrazantnější. V Alpách vzrostl úbytek ledovců způsobený nadprůměrnými letními teplotami téměř na dvojnásobek. <ref name="bbb"/><br />
Většina vědců se dnes již shoduje, že za nárůst globální teploty nese svůj díl viny i člověk. Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) loni ve své zprávě uvedl, že stopy lidské činnosti jsou patrné ve všech oblastech země s výjimkou Antarktidy.<ref name="ccc"/><br />
<br />
Tání ledovců přináší lidské společnosti mnoho problémů. Na horách má úbytek ledovců vliv na turistický ruch v lyžařských střediscích, v podhorských oblastech jsou to například záplavy. Ovšem největším problémem bude v budoucnu zvýšení hladiny světového oceánu, které je způsobeno nejen táním ledovců, ale i teplotní roztažností vody. Díky těmto faktorům již stoupla hladina za poslední století o cca 22cm.<br />
<br />
== Příklad ==<br />
Jako příklad nám může posloužit Scheefernský ledovec na německé nejvyšší hoře Zugspitze (2962 m). Severní ledovec na Zugspitze, který původně tvořil se současným jižním jediný celek, ztratil v roce 2007 za horkého letního dne až 35 miliónů litrů vody (tolik spotřebuje za jeden den například Brno). <br />
Mimořádně silné tání "věčného ledu" způsobily hlavně vysoké teploty v letních měsících. Rtuť teploměru se dostala až o rekordních 3,3 stupně Celsia nad dlouhodobý průměr. Období tání ledovců se protáhlo až na 100 dnů proti 50 až 60 dnům z předchozích let.<ref name="bbb"/><br />
<br />
[[Soubor:Schneeferner.JPG|Ledovec Schneeferner]] <br/> - detailní záběr na odtávání.<ref>http://commons.wikimedia.org/wiki/</ref>. <br/><br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Hydrosféra]]<br\><br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ledovec Ledovec]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Glacier Ledovce - anglická wiki]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran.<br />
<br />
Čihař, M., Hřebík, Š., Růžičková, J., Třebický, V. (eds.) (2007): Udržitelný management přírodě blízkých oblastí. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí, strana 46<br />
<br />
http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?AA_SL_Session=7183950d8f96d0ec29a3b44ed63cae48&nocache=invalidate&sh_itm=53454748190b79aa9889896b1104fd4f&sel_ids=1&ids%5Bx206e8a8a907a4e60b59411480734d633%5D=1<br />
<br />
http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2007071918<br />
<br />
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sublimace<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Horinalhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ablace&diff=8133Ablace2009-06-24T16:47:35Z<p>Horinal: </p>
<hr />
<div>== Úvod ==<br />
Základ slova je latinského původu. Ablatio = odnést pryč, snést, odejmout, odchlípit.<ref name="ccc">http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/ablace</ref>. V tomto případě se vztahuje k odtávání a odnosu hmoty ledovce, ale v rámci geologie také k odnosu horninových částic (zvětralin) větrem; vyvátí.<ref name="bbb">http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?ablace</ref>. Další významy má tento termín například v medicíně. <br />
== Definice ==<br />
"Ubývání hmoty ledovce táním nebo sublimací, deštěm a zemským teplem." Od 20. století je ubývání vnitrozemských ledovců i Antarktidy urychleno nárůstem globální teploty.<ref>Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran</ref>.<br />
<br/> <br />
== Proces ablace ==<br />
Při tání ledovce dochází k uvolňování velkého objemu vody, která s sebou odnáší značné množství geologického materiálu a dochází tak vlastně k vodní erozi. To platí samozřejmě hlavně pro horské ledovce, které jsou tak zdrojnicí pro tzv. divočící ledovcové řeky a ledovcová jezera.<br />
<br />
"Ledovce jako otevřené geosystémy mají vstup a výstup. Vztah mezi vstupem a výstupem ledu, firnu a sněhu je označován jako bilance ledovce a je zpravidla vyjadřován ve vodním ekvivalentu (tj. v množství vody vznikající táním). Vstup označujeme jako akumulaci, tj. všechny pochody, které jsou spojeny s přírůstkem sněhu, firnu nebo ledu v ledovci. Výstup označujeme jako ablaci, tj. všechny pochody spojené se ztrátou hmoty v ledovci. Čára oddělující na ledovci zónu akumulace od zóny ablace je označována jako čára rovnováhy" <ref name="a">Grygar, R., Jelínek, J. (2008): Geografie pro technické obory, přednáška 10., Institut Geologického Inženýrství – HGF, VŠB - TU Ostrava (cit. 2008-11-26). Dostupné na: http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm</ref>.<br />
<br/><br />
[[Soubor:ablace.jpg]] <br/>Vztah mezi zónou akumulace a ablace oddělené čárou rovnováhy<br/>Zdroj: autor<br />
<br />
<br />
== Ekologické vztahy ==<br />
Tání ledovců je přirozený proces probíhající už více než 1200 let. Není to děj stejnoměrný, jsou období, kdy probíhá se zvýšenou či sníženou intenzitou. Za posledních 20 let je ovšem nejrazantnější. V Alpách vzrostl úbytek ledovců způsobený nadprůměrnými letními teplotami téměř na dvojnásobek. <ref name="bbb"/><br />
Většina vědců se dnes již shoduje, že za nárůst globální teploty nese svůj díl viny i člověk. Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) loni ve své zprávě uvedl, že stopy lidské činnosti jsou patrné ve všech oblastech země s výjimkou Antarktidy.<ref name="ccc"/><br />
<br />
Tání ledovců přináší lidské společnosti mnoho problémů. Na horách má úbytek ledovců vliv na turistický ruch v lyžařských střediscích, v podhorských oblastech jsou to například záplavy. Ovšem největším problémem bude v budoucnu zvýšení hladiny světového oceánu, které je způsobeno nejen táním ledovců, ale i teplotní roztažností vody. Díky těmto faktorům již stoupla hladina za poslední století o cca 22cm.<br />
<br />
== Příklad ==<br />
Jako příklad nám může posloužit Scheefernský ledovec na německé nejvyšší hoře Zugspitze (2962 m). Severní ledovec na Zugspitze, který původně tvořil se současným jižním jediný celek, ztratil v roce 2007 za horkého letního dne až 35 miliónů litrů vody (tolik spotřebuje za jeden den například Brno). <br />
Mimořádně silné tání "věčného ledu" způsobily hlavně vysoké teploty v letních měsících. Rtuť teploměru se dostala až o rekordních 3,3 stupně Celsia nad dlouhodobý průměr. Období tání ledovců se protáhlo až na 100 dnů proti 50 až 60 dnům z předchozích let.<ref name="bbb"/><br />
<br />
[[media:Glacier_mouth.jpg|Ledovec Scheefern]] - detailní záběr na odtávání.<ref>http://commons.wikimedia.org/wiki/</ref>. <br />
[[Soubor:Schneeferner.JPG|Ledovec Schneeferner]] - detailní záběr na odtávání.<ref>http://commons.wikimedia.org/wiki/</ref>. <br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Hydrosféra]]<br\><br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ledovec Ledovec]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Glacier Ledovce - anglická wiki]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran.<br />
<br />
Čihař, M., Hřebík, Š., Růžičková, J., Třebický, V. (eds.) (2007): Udržitelný management přírodě blízkých oblastí. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí, strana 46<br />
<br />
http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?AA_SL_Session=7183950d8f96d0ec29a3b44ed63cae48&nocache=invalidate&sh_itm=53454748190b79aa9889896b1104fd4f&sel_ids=1&ids%5Bx206e8a8a907a4e60b59411480734d633%5D=1<br />
<br />
http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2007071918<br />
<br />
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sublimace<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Horinalhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ablace&diff=8132Ablace2009-06-24T16:44:09Z<p>Horinal: </p>
<hr />
<div>== Úvod ==<br />
Základ slova je latinského původu. Ablatio = odnést pryč, snést, odejmout, odchlípit.<ref name="ccc">http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/ablace</ref>. V tomto případě se vztahuje k odtávání a odnosu hmoty ledovce, ale v rámci geologie také k odnosu horninových částic (zvětralin) větrem; vyvátí.<ref name="bbb">http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?ablace</ref>. Další významy má tento termín například v medicíně. <br />
== Definice ==<br />
"Ubývání hmoty ledovce táním nebo sublimací, deštěm a zemským teplem." Od 20. století je ubývání vnitrozemských ledovců i Antarktidy urychleno nárůstem globální teploty.<ref>Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran</ref>.<br />
<br/> <br />
== Proces ablace ==<br />
Při tání ledovce dochází k uvolňování velkého objemu vody, která s sebou odnáší značné množství geologického materiálu a dochází tak vlastně k vodní erozi. To platí samozřejmě hlavně pro horské ledovce, které jsou tak zdrojnicí pro tzv. divočící ledovcové řeky a ledovcová jezera.<br />
<br />
"Ledovce jako otevřené geosystémy mají vstup a výstup. Vztah mezi vstupem a výstupem ledu, firnu a sněhu je označován jako bilance ledovce a je zpravidla vyjadřován ve vodním ekvivalentu (tj. v množství vody vznikající táním). Vstup označujeme jako akumulaci, tj. všechny pochody, které jsou spojeny s přírůstkem sněhu, firnu nebo ledu v ledovci. Výstup označujeme jako ablaci, tj. všechny pochody spojené se ztrátou hmoty v ledovci. Čára oddělující na ledovci zónu akumulace od zóny ablace je označována jako čára rovnováhy" <ref name="a">Grygar, R., Jelínek, J. (2008): Geografie pro technické obory, přednáška 10., Institut Geologického Inženýrství – HGF, VŠB - TU Ostrava (cit. 2008-11-26). Dostupné na: http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm</ref>.<br />
<br/><br />
[[Soubor:ablace.jpg]] <br/>Vztah mezi zónou akumulace a ablace oddělené čárou rovnováhy<br/>Zdroj: autor<br />
<br />
<br />
== Ekologické vztahy ==<br />
Tání ledovců je přirozený proces probíhající už více než 1200 let. Není to děj stejnoměrný, jsou období, kdy probíhá se zvýšenou či sníženou intenzitou. Za posledních 20 let je ovšem nejrazantnější. V Alpách vzrostl úbytek ledovců způsobený nadprůměrnými letními teplotami téměř na dvojnásobek. <ref name="bbb"/><br />
Většina vědců se dnes již shoduje, že za nárůst globální teploty nese svůj díl viny i člověk. Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) loni ve své zprávě uvedl, že stopy lidské činnosti jsou patrné ve všech oblastech země s výjimkou Antarktidy.<ref name="ccc"/><br />
<br />
Tání ledovců přináší lidské společnosti mnoho problémů. Na horách má úbytek ledovců vliv na turistický ruch v lyžařských střediscích, v podhorských oblastech jsou to například záplavy. Ovšem největším problémem bude v budoucnu zvýšení hladiny světového oceánu, které je způsobeno nejen táním ledovců, ale i teplotní roztažností vody. Díky těmto faktorům již stoupla hladina za poslední století o cca 22cm.<br />
<br />
== Příklad ==<br />
Jako příklad nám může posloužit Scheefernský ledovec na německé nejvyšší hoře Zugspitze (2962 m). Severní ledovec na Zugspitze, který původně tvořil se současným jižním jediný celek, ztratil v roce 2007 za horkého letního dne až 35 miliónů litrů vody (tolik spotřebuje za jeden den například Brno). <br />
Mimořádně silné tání "věčného ledu" způsobily hlavně vysoké teploty v letních měsících. Rtuť teploměru se dostala až o rekordních 3,3 stupně Celsia nad dlouhodobý průměr. Období tání ledovců se protáhlo až na 100 dnů proti 50 až 60 dnům z předchozích let.<ref name="bbb"/><br />
<br />
[[media:Glacier_mouth.jpg|Ledovec Scheefern]] - detailní záběr na odtávání.<ref>http://commons.wikimedia.org/wiki/</ref>. <br />
[[Soubor:Schneeferner.JPG|Zjednodušený model koloběhu síry]] Zdroj: autor<br />
[[Soubor:Schneeferner1.JPG|Zjednodušený model koloběhu síry]] Zdroj: autor<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Hydrosféra]]<br\><br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ledovec Ledovec]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Glacier Ledovce - anglická wiki]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran.<br />
<br />
Čihař, M., Hřebík, Š., Růžičková, J., Třebický, V. (eds.) (2007): Udržitelný management přírodě blízkých oblastí. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí, strana 46<br />
<br />
http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?AA_SL_Session=7183950d8f96d0ec29a3b44ed63cae48&nocache=invalidate&sh_itm=53454748190b79aa9889896b1104fd4f&sel_ids=1&ids%5Bx206e8a8a907a4e60b59411480734d633%5D=1<br />
<br />
http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2007071918<br />
<br />
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sublimace<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Horinalhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ablace&diff=8130Ablace2009-06-24T16:41:53Z<p>Horinal: </p>
<hr />
<div>== Úvod ==<br />
Základ slova je latinského původu. Ablatio = odnést pryč, snést, odejmout, odchlípit.<ref name="ccc">http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/ablace</ref>. V tomto případě se vztahuje k odtávání a odnosu hmoty ledovce, ale v rámci geologie také k odnosu horninových částic (zvětralin) větrem; vyvátí.<ref name="bbb">http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?ablace</ref>. Další významy má tento termín například v medicíně. <br />
== Definice ==<br />
"Ubývání hmoty ledovce táním nebo sublimací, deštěm a zemským teplem." Od 20. století je ubývání vnitrozemských ledovců i Antarktidy urychleno nárůstem globální teploty.<ref>Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran</ref>.<br />
<br/> <br />
== Proces ablace ==<br />
Při tání ledovce dochází k uvolňování velkého objemu vody, která s sebou odnáší značné množství geologického materiálu a dochází tak vlastně k vodní erozi. To platí samozřejmě hlavně pro horské ledovce, které jsou tak zdrojnicí pro tzv. divočící ledovcové řeky a ledovcová jezera.<br />
<br />
"Ledovce jako otevřené geosystémy mají vstup a výstup. Vztah mezi vstupem a výstupem ledu, firnu a sněhu je označován jako bilance ledovce a je zpravidla vyjadřován ve vodním ekvivalentu (tj. v množství vody vznikající táním). Vstup označujeme jako akumulaci, tj. všechny pochody, které jsou spojeny s přírůstkem sněhu, firnu nebo ledu v ledovci. Výstup označujeme jako ablaci, tj. všechny pochody spojené se ztrátou hmoty v ledovci. Čára oddělující na ledovci zónu akumulace od zóny ablace je označována jako čára rovnováhy" <ref name="a">Grygar, R., Jelínek, J. (2008): Geografie pro technické obory, přednáška 10., Institut Geologického Inženýrství – HGF, VŠB - TU Ostrava (cit. 2008-11-26). Dostupné na: http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm</ref>.<br />
<br/><br />
[[Soubor:ablace.jpg]] <br/>Vztah mezi zónou akumulace a ablace oddělené čárou rovnováhy<br/>Zdroj: autor<br />
<br />
<br />
== Ekologické vztahy ==<br />
Tání ledovců je přirozený proces probíhající už více než 1200 let. Není to děj stejnoměrný, jsou období, kdy probíhá se zvýšenou či sníženou intenzitou. Za posledních 20 let je ovšem nejrazantnější. V Alpách vzrostl úbytek ledovců způsobený nadprůměrnými letními teplotami téměř na dvojnásobek. <ref name="bbb"/><br />
Většina vědců se dnes již shoduje, že za nárůst globální teploty nese svůj díl viny i člověk. Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) loni ve své zprávě uvedl, že stopy lidské činnosti jsou patrné ve všech oblastech země s výjimkou Antarktidy.<ref name="ccc"/><br />
<br />
Tání ledovců přináší lidské společnosti mnoho problémů. Na horách má úbytek ledovců vliv na turistický ruch v lyžařských střediscích, v podhorských oblastech jsou to například záplavy. Ovšem největším problémem bude v budoucnu zvýšení hladiny světového oceánu, které je způsobeno nejen táním ledovců, ale i teplotní roztažností vody. Díky těmto faktorům již stoupla hladina za poslední století o cca 22cm.<br />
<br />
== Příklad ==<br />
Jako příklad nám může posloužit Scheefernský ledovec na německé nejvyšší hoře Zugspitze (2962 m). Severní ledovec na Zugspitze, který původně tvořil se současným jižním jediný celek, ztratil v roce 2007 za horkého letního dne až 35 miliónů litrů vody (tolik spotřebuje za jeden den například Brno). <br />
Mimořádně silné tání "věčného ledu" způsobily hlavně vysoké teploty v letních měsících. Rtuť teploměru se dostala až o rekordních 3,3 stupně Celsia nad dlouhodobý průměr. Období tání ledovců se protáhlo až na 100 dnů proti 50 až 60 dnům z předchozích let.<ref name="bbb"/><br />
<br />
[[media:Glacier_mouth.jpg|Ledovec Scheefern]] - detailní záběr na odtávání.<ref>http://commons.wikimedia.org/wiki/</ref>. <br />
[[Soubor:Schneeferner.JPG|Zjednodušený model koloběhu síry]] Zdroj: autor<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Hydrosféra]]<br\><br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ledovec Ledovec]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Glacier Ledovce - anglická wiki]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran.<br />
<br />
Čihař, M., Hřebík, Š., Růžičková, J., Třebický, V. (eds.) (2007): Udržitelný management přírodě blízkých oblastí. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí, strana 46<br />
<br />
http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?AA_SL_Session=7183950d8f96d0ec29a3b44ed63cae48&nocache=invalidate&sh_itm=53454748190b79aa9889896b1104fd4f&sel_ids=1&ids%5Bx206e8a8a907a4e60b59411480734d633%5D=1<br />
<br />
http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2007071918<br />
<br />
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sublimace<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Horinalhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ablace&diff=8126Ablace2009-06-24T16:30:08Z<p>Horinal: </p>
<hr />
<div>== Úvod ==<br />
Základ slova je latinského původu. Ablatio = odnést pryč, snést, odejmout, odchlípit.<ref name="ccc">http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/ablace</ref>. V tomto případě se vztahuje k odtávání a odnosu hmoty ledovce, ale v rámci geologie také k odnosu horninových částic (zvětralin) větrem; vyvátí.<ref name="bbb">http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?ablace</ref>. Další významy má tento termín například v medicíně. <br />
== Definice ==<br />
"Ubývání hmoty ledovce táním nebo sublimací, deštěm a zemským teplem." Od 20. století je ubývání vnitrozemských ledovců i Antarktidy urychleno nárůstem globální teploty.<ref>Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran</ref>.<br />
<br/> <br />
== Proces ablace ==<br />
Při tání ledovce dochází k uvolňování velkého objemu vody, která s sebou odnáší značné množství geologického materiálu a dochází tak vlastně k vodní erozi. To platí samozřejmě hlavně pro horské ledovce, které jsou tak zdrojnicí pro tzv. divočící ledovcové řeky a ledovcová jezera.<br />
<br />
"Ledovce jako otevřené geosystémy mají vstup a výstup. Vztah mezi vstupem a výstupem ledu, firnu a sněhu je označován jako bilance ledovce a je zpravidla vyjadřován ve vodním ekvivalentu (tj. v množství vody vznikající táním). Vstup označujeme jako akumulaci, tj. všechny pochody, které jsou spojeny s přírůstkem sněhu, firnu nebo ledu v ledovci. Výstup označujeme jako ablaci, tj. všechny pochody spojené se ztrátou hmoty v ledovci. Čára oddělující na ledovci zónu akumulace od zóny ablace je označována jako čára rovnováhy" <ref name="a">Grygar, R., Jelínek, J. (2008): Geografie pro technické obory, přednáška 10., Institut Geologického Inženýrství – HGF, VŠB - TU Ostrava (cit. 2008-11-26). Dostupné na: http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm</ref>.<br />
<br/><br />
[[Soubor:ablace.jpg]] <br/>Vztah mezi zónou akumulace a ablace oddělené čárou rovnováhy<br/>Zdroj: autor<br />
<br />
<br />
== Ekologické vztahy ==<br />
Tání ledovců je přirozený proces probíhající už více než 1200 let. Není to děj stejnoměrný, jsou období, kdy probíhá se zvýšenou či sníženou intenzitou. Za posledních 20 let je ovšem nejrazantnější. V Alpách vzrostl úbytek ledovců způsobený nadprůměrnými letními teplotami téměř na dvojnásobek. <ref name="bbb"/><br />
Většina vědců se dnes již shoduje, že za nárůst globální teploty nese svůj díl viny i člověk. Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) loni ve své zprávě uvedl, že stopy lidské činnosti jsou patrné ve všech oblastech země s výjimkou Antarktidy.<ref name="ccc"/><br />
<br />
Tání ledovců přináší lidské společnosti mnoho problémů. Na horách má úbytek ledovců vliv na turistický ruch v lyžařských střediscích, v podhorských oblastech jsou to například záplavy. Ovšem největším problémem bude v budoucnu zvýšení hladiny světového oceánu, které je způsobeno nejen táním ledovců, ale i teplotní roztažností vody. Díky těmto faktorům již stoupla hladina za poslední století o cca 22cm.<br />
<br />
== Příklad ==<br />
Jako příklad nám může posloužit Scheefernský ledovec na německé nejvyšší hoře Zugspitze (2962 m). Severní ledovec na Zugspitze, který původně tvořil se současným jižním jediný celek, ztratil v roce 2007 za horkého letního dne až 35 miliónů litrů vody (tolik spotřebuje za jeden den například Brno). <br />
Mimořádně silné tání "věčného ledu" způsobily hlavně vysoké teploty v letních měsících. Rtuť teploměru se dostala až o rekordních 3,3 stupně Celsia nad dlouhodobý průměr. Období tání ledovců se protáhlo až na 100 dnů proti 50 až 60 dnům z předchozích let.<ref name="bbb"/><br />
<br />
[[media:Glacier_mouth.jpg|Ledovec Scheefern]] - detailní záběr na odtávání.<ref>http://commons.wikimedia.org/wiki/</ref>. <br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Hydrosféra]]<br\><br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ledovec Ledovec]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Glacier Ledovce - anglická wiki]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran.<br />
<br />
Čihař, M., Hřebík, Š., Růžičková, J., Třebický, V. (eds.) (2007): Udržitelný management přírodě blízkých oblastí. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí, strana 46<br />
<br />
http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?AA_SL_Session=7183950d8f96d0ec29a3b44ed63cae48&nocache=invalidate&sh_itm=53454748190b79aa9889896b1104fd4f&sel_ids=1&ids%5Bx206e8a8a907a4e60b59411480734d633%5D=1<br />
<br />
http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2007071918<br />
<br />
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sublimace<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Horinalhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ablace&diff=8125Ablace2009-06-24T11:19:08Z<p>Horinal: /* Proces ablace */</p>
<hr />
<div>== Úvod ==<br />
Základ slova je latinského původu. Ablatio = odnést pryč, snést, odejmout, odchlípit.<ref name="ccc">http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/ablace</ref>. V tomto případě se vztahuje k odtávání a odnosu hmoty ledovce, ale v rámci geologie také k odnosu horninových částic (zvětralin) větrem; vyvátí.<ref name="bbb">http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?ablace</ref>. Další významy má tento termín například v medicíně. <br />
== Definice ==<br />
"Ubývání hmoty ledovce táním nebo sublimací, deštěm a zemským teplem." Od 20. století je ubývání vnitrozemských ledovců i Antarktidy urychleno nárůstem globální teploty.<ref>Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran</ref>.<br />
<br/> <br />
== Proces ablace ==<br />
Při tání ledovce dochází k uvolňování velkého objemu vody, která s sebou odnáší značné množství geologického materiálu a dochází tak vlastně k vodní erozi. To platí samozřejmě hlavně pro horské ledovce, které jsou tak zdrojnicí pro tzv. divočící ledovcové řeky a ledovcová jezera.<br />
<br />
"Ledovce jako otevřené geosystémy mají vstup a výstup. Vztah mezi vstupem a výstupem ledu, firnu a sněhu je označován jako bilance ledovce a je zpravidla vyjadřován ve vodním ekvivalentu (tj. v množství vody vznikající táním). Vstup označujeme jako akumulaci, tj. všechny pochody, které jsou spojeny s přírůstkem sněhu, firnu nebo ledu v ledovci. Výstup označujeme jako ablaci, tj. všechny pochody spojené se ztrátou hmoty v ledovci. Čára oddělující na ledovci zónu akumulace od zóny ablace je označována jako čára rovnováhy" <ref name="a">Grygar, R., Jelínek, J. (2008): Geografie pro technické obory, přednáška 10., Institut Geologického Inženýrství – HGF, VŠB - TU Ostrava (cit. 2008-11-26). Dostupné na: http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm</ref>.<br />
<br/><br />
[[Soubor:ablace.jpg]] <br/>Vztah mezi zónou akumulace a ablace oddělené čárou rovnováhy<ref name="a"/><br />
<br />
== Ekologické vztahy ==<br />
Tání ledovců je přirozený proces probíhající už více než 1200 let. Není to děj stejnoměrný, jsou období, kdy probíhá se zvýšenou či sníženou intenzitou. Za posledních 20 let je ovšem nejrazantnější. V Alpách vzrostl úbytek ledovců způsobený nadprůměrnými letními teplotami téměř na dvojnásobek. <ref name="bbb"/><br />
Většina vědců se dnes již shoduje, že za nárůst globální teploty nese svůj díl viny i člověk. Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) loni ve své zprávě uvedl, že stopy lidské činnosti jsou patrné ve všech oblastech země s výjimkou Antarktidy.<ref name="ccc"/><br />
<br />
Tání ledovců přináší lidské společnosti mnoho problémů. Na horách má úbytek ledovců vliv na turistický ruch v lyžařských střediscích, v podhorských oblastech jsou to například záplavy. Ovšem největším problémem bude v budoucnu zvýšení hladiny světového oceánu, které je způsobeno nejen táním ledovců, ale i teplotní roztažností vody. Díky těmto faktorům již stoupla hladina za poslední století o cca 22cm.<br />
<br />
== Příklad ==<br />
Jako příklad nám může posloužit Scheefernský ledovec na německé nejvyšší hoře Zugspitze (2962 m). Severní ledovec na Zugspitze, který původně tvořil se současným jižním jediný celek, ztratil v roce 2007 za horkého letního dne až 35 miliónů litrů vody (tolik spotřebuje za jeden den například Brno). <br />
Mimořádně silné tání "věčného ledu" způsobily hlavně vysoké teploty v letních měsících. Rtuť teploměru se dostala až o rekordních 3,3 stupně Celsia nad dlouhodobý průměr. Období tání ledovců se protáhlo až na 100 dnů proti 50 až 60 dnům z předchozích let.<ref name="bbb"/><br />
<br />
[[media:Glacier_mouth.jpg|Ledovec Scheefern]] - detailní záběr na odtávání.<ref>http://commons.wikimedia.org/wiki/</ref>. <br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Hydrosféra]]<br\><br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ledovec Ledovec]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Glacier Ledovce - anglická wiki]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran.<br />
<br />
Čihař, M., Hřebík, Š., Růžičková, J., Třebický, V. (eds.) (2007): Udržitelný management přírodě blízkých oblastí. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí, strana 46<br />
<br />
http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?AA_SL_Session=7183950d8f96d0ec29a3b44ed63cae48&nocache=invalidate&sh_itm=53454748190b79aa9889896b1104fd4f&sel_ids=1&ids%5Bx206e8a8a907a4e60b59411480734d633%5D=1<br />
<br />
http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2007071918<br />
<br />
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sublimace<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Horinalhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=8011Diskuse:Koloběh síry2009-05-26T16:26:19Z<p>Horinal: </p>
<hr />
<div>Lukas (kapitan): Cau! Omlouvam se, ze to ctu tak pozde, ale k veci. Co to je za uvod? Jaky zemedelci v jaky kapitole? Uvod by mel bejt uvodni nastineni problemu. To co tam mas ty muze byt treba v zaveru, ale nesmi z toho tak rvat, zes to opsala slovo od slova (odkazy na kapitolu?!)<br />
<br />
jinak, mas tam preklepy, nevysvetleny zkratky - MO napriklad, dost zmatecne a pro laika nepochopitelne vysvetleny ty cykly chem. reakci <br />
<br />
zdroje jsou v odkazech<br />
<br />
nejak celkove to nedrzi pospolu, zkus si to prosim jeste precist, zprehlednit a vzajemne lip propojit.<br />
<br />
Obrazek je hezkej, ale urcite chranenej, tak ho prosimte prekresli, to je potom plus pri hodnoceni (teda spis neni minus)<br />
<br />
Uz to fakt sfoukni nebo sfouknou voni nas!<br />
<br />
-<br />
Helena:<br />
<br />
Ten první odstavec je fakt vtipnej. Ten se tam dostal nejak omylem, ne?:) <br />
<br />
Jinak překlepy: Rostliny a živočichové, kteří...<br />
<br />
Sjednotila bych zdroj s dvojtečkou a bez.<br />
<br />
Oxid není tak dlouhý slovo, aby se místo něj muselo psát ox., vypadá to zbrkle.<br />
<br />
Čísla u chemických sloučenin bych psala indexem a ne velkým písmem.<br />
<br />
Zdroj obrázku není Vydavatelství VŠCHT, ale kponkrétní knížka, která na stránkách toho vydavatelství visí v elektronický podobě, asi by chtělo sem napsat, co to je za knížku.<br />
<br />
Verča<br />
<br />
ten úvod je opravdu divný<br />
<br />
co se týče celého článku, jako laik bych nepochopila o co jde<br />
<br />
odstavec síra v ŽP - možná by pomohlo, než vyjádření v jedné větě, vyjádřit formy síry v ŽP v bodech. V jednotlivých prostředích např. půda a napsat formy výskytu, pak voda a napsat formy výskytu atd.<br />
<br />
<br />
Lukáš(IT-master):<br />
Tak o úvodu už není třeba se zmiňovat, vše již bylo řečeno výše. Souhlasím, že by to chtělo trochu zpřehlednit, docela by nebylo špatný to nějak rozdělit do bodů, jak navrhovala Verča. A když už tam máš takový ty zemědělský a eko kecy, tak by se tam mohla přidat nějaká fotka lesů zničenejch kyselejma deštěma, nebo tak něco. Fotky dělaj vždycky dobrej dojem, ikdyž jsou k ničemu. Jinak, když jsem to tak čet, tak jsem si říkal, proč jsi tak "dlouho čekala" (to jsou americký uvozovky) na nějaký knížky Bůh ví odkud, když informace v tomhle rozsahzu najdeš pomalu v každý středoškolský učebnici chemie, maximálně trochu doplněný o pár věcí z přednášek RNDr Hůnový nebo Ing Benešový. Tohle jsi mohla mít za jedno odpoledne napsaný z netu!!!</div>Horinalhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=8010Koloběh síry2009-05-26T16:06:03Z<p>Horinal: /* Síra v atmosféře */</p>
<hr />
<div>Antropogenní příspěvek k biogeochemickému cyklu síry je vyšší než je příspěvek přirozený. V kapitole o znečištění ovzduší jsme se zmínili o různých negativních vlivech emisí oxidu siřičitého do ovzduší. Pro úplnost zmiňme také pozitivní význam těchto emisí. Ve vyspělých zemích zemědělci nemusí přihnojovat sírou tak, jak tomu bylo v minulosti, kdy nebyly tak masivní emise oxidu siřičitého. V současné době se dokonce zemědělci ozývají a upozorňují na to, že snížení emisí síry může mít za následek potřebu hnojit sirnými sloučeninami.<br />
<br />
'''Koloběh síry''' zahrnuje biologické i chemické děje. Podílejí se na něm organismy, které rozkládají či naopak syntetizují různé sirné sloučeniny, pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a vodě.<br />
<br />
== Síra v životním prostředí ==<br />
V životním prostředí se síra vyskytuje v dostatečném množství jako síranový anion SO4. Největší zásobárnou je oceán, kde se vyskytuje v usazených horninách a do prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je součástí organismů, kde se podílí hlavně na stavbě proteinů. Spalováním fosilních paliv se uvolňuje do atmosféry, odkud je vymývána srážkami tzv. mokrým spadem. Tyto sloučeniny se po spadu na zem zapojují do mikrobiálního procesu.<br />
<br />
== Koloběh síry ==<br />
Anaerobní organismy využívají sírany jako zdroj kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do biomasy, kde se stává součástí bílkovin. Mikrobiální činnost probíhá zpravidla ve vodním prostředí, mokřadech, bažinách a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan](sirovodík) H2S, který se v atmosféře oxiduje převážně až na oxid siřičitý - SO2. <br />
<br />
'''Fáze koloběhu'''<br />
<br />
'''Půda'''<br />
<br />
''SO4'' (zdroj: atmosférický spad, rozklad hornin, činnost MO)<br />
<br />
1. Ox. sírový využívají bakterie. Aerobně ho zabudovávají do organických sloučenin R – SH, to se rozkládá na H2S fermentací (anaerobní) nebo aerobním rozkladem MO.<br />
<br />
2. Anaerobní ATP sulfurikace – sulfátové dýchání – MO redukují SO4 na H2S.<br />
<br />
''H2S'' – 3 cesty<br />
<br />
1. je v půdě využit k fotosyntéze chemolitotrofními MO a oxidován až na SO4.<br />
<br />
2. Únik do atmosféry (nezměněn)<br />
<br />
3. Váže se do anorg. sloučeniny Pyrit<br />
<br />
'''Vzduch'''<br />
<br />
''H2S'' (zdroj: únik z půdy, průmyslové exhalace)<br />
<br />
Oxidace na SO2<br />
<br />
''SO2'' (zdroj H2S, prům. exhalace)<br />
<br />
''Oxidace na SO3''. SO3 vytváří s vodou kyselinu sírovou ''H2SO4'' a se srážkami, kde se vyskytuje jako disociovaná forma H+ a SO4. Část síry ze vzduchu se může dostat až do mořské vody, kde usazuje v podobě sulfidů (sirníků).<br />
<br />
<br />
<br />
[[Soubor:kolobeh_siry_schema_01.jpg]] Zdroj [http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-002_v1/motor/index.obrazky.html Vydavatelstvi VŠCHT]<br />
<br />
== Síra v atmosféře ==<br />
Přirozený obsah síry v tělech rostlin a živočichů - kteří zemřeli před milióny let - je vlastně jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je uhlí a ropa, která nejsou ničím jiným než "mrtvou biomasou", obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv, zejména v posledních dvou stoletích, se v podobě oxidu siřičitého dostává do planetárního koloběhu.<br />
<br />
Síra se z atmosféry dostává mokrým spadem. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště].<br />
<br />
== Sirné bakterie ==<br />
"Za mineralizaci zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze namísto vodíku jako donoru elektronů využívají sulfan.Uvedený biologický koloběh síry tvoří uzavřený a ucelený cyklus." [1]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
== Odkazy ==<br />
[1] Vysoká škola chemicko-technologická v Praze: Vydavatelství: Knihy: Jana Říhová Ambrožová: Encyklopedie Hydrobiologie: Koloběh síry[citace 2008-11-26]na WWW<br />
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013<br />
<br />
[2] Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry[citace 2008-11-26]na WWW http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm<br />
<br />
[3] Wikipedie: Koloběh síry [citace 2008-11-27]na WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Životní prostředí a zdraví]]<br />
<br />
[[Koloběhy]]<br />
<br />
[[Energetika]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii]<br />
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]]<br />
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]]<br />
{{koloběhy}}<br />
[[Kategorie:Ovzduší]]<br />
[[Kategorie:Země]]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Horinalhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_program_pro_hodnocen%C3%AD_a_monitorov%C3%A1n%C3%AD_%C5%99ek_a_jezer&diff=6170Diskuse:Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer2008-12-10T23:49:52Z<p>Horinal: /* Skupina F */</p>
<hr />
<div>*Skupina C: Heslo je zpracováno přehledně a myslím, že obsahuje zásadní informace o tématu. Pouze mi chybí uvést, kdo je členem, jak se dívám do mapky, neměří se ve všech státech Evropy. Dále bych přidala zmínku o roli ČR v tomto programu - kolik je u nás monitorovacích stanic, kdo zajišťuje měření, zda se situace zlepšuje. Chybí citace v textu, rozšířila bych počet témat.<br />
<br />
=== Komentáře pedagogů ===<br />
Dovolil jsem si přidat propojení s dalšími stránkami a trochu zlepšit formátování<br />
<br />
--[[Uživatel:Jiří Dlouhý|Jiří Dlouhý]] 2. 12. 2008, 17:41 (UTC)<br />
----<br />
=== Skupina F ===<br />
<br />
Souhlasím s hodnocením skupiny C, že mi v textu chybí informace vztahující se k ČR. Pro přehlednost bych z '''Úvodu''' vyčlenil kapitolku '''Definice''', která by stručně vymezila pojem. V textu chybí citace. Jinak mi text přijde po obsahové i strukturní stránce v pořádku.</div>Horinalhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_program_pro_hodnocen%C3%AD_a_monitorov%C3%A1n%C3%AD_%C5%99ek_a_jezer&diff=6167Diskuse:Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer2008-12-10T23:48:24Z<p>Horinal: </p>
<hr />
<div>*Skupina C: Heslo je zpracováno přehledně a myslím, že obsahuje zásadní informace o tématu. Pouze mi chybí uvést, kdo je členem, jak se dívám do mapky, neměří se ve všech státech Evropy. Dále bych přidala zmínku o roli ČR v tomto programu - kolik je u nás monitorovacích stanic, kdo zajišťuje měření, zda se situace zlepšuje. Chybí citace v textu, rozšířila bych počet témat.<br />
<br />
=== Komentáře pedagogů ===<br />
Dovolil jsem si přidat propojení s dalšími stránkami a trochu zlepšit formátování<br />
<br />
--[[Uživatel:Jiří Dlouhý|Jiří Dlouhý]] 2. 12. 2008, 17:41 (UTC)<br />
----<br />
=== Skupina F ===<br />
<br />
Souhlasím s hodnocením skupiny C, že mi v textu chybí informace vztahující se k ČR. Pro přehlednost bych z '''Úvodu''' vyčlenil kapitolku '''Definice''', která by stručně vymezila pojem. Jinak mi text přijde po obsahové i strukturní stránce v pořádku.</div>Horinalhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:REZZO&diff=6157Diskuse:REZZO2008-12-10T23:34:53Z<p>Horinal: /* Skupina F */</p>
<hr />
<div>Připomínky skupiny C: Text je dost stručný,ale přehledný. Měl by se více rozepsat.Např. vysvětlit co jsou stacionární a mobilní zdroje. Zdroje se do REZZO 1,2 a 3 se dělí podle instalovaného výkonu,což je celkový výkon (užitečný + ztráty). V REZZO 1 a 2 jsou zdroje evidovány individuálně,např. elektrárna má 4 komíny -> každý komín evidován individuálně. O těchto zdrojích je hodně údajů - technické, geografické, výška zdroje, teplota spalin, rychlost výstupu spalin...REZZO 3: zdroje evidovány souhrně po územních jednotkách, provádějí se bilanční odhady. Zdroje pro REZZO 4 jsou evidovány pro územní obvody - okresy, dělají se pro ně bilanční úvahy, které zahrnují např. hustotu provozu, složení provozu apod. -> průzkumy na silnicích. <br />
Poslední část - Organizace - mi přijde nepřehledná. Je tam nahuštěno moc termínů ( ČHMÚ, ISKO, ČIŽP, Souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší). Chtělo by to trochu více rozepsat a vysvětlit.<br />
<br />
Připomínky skupiny (B):Text je velmi řídký,určitě by bylo dobré se více rozepsat jak už bylo zmíněno.Uvítala bych objasnění stacionárního a mobilního zdroje.Dále překlep v poslední větě u REZZO 3.<br />
<br />
=== Poznámky pedagogů ===<br />
Text nesplňuje požadovanou délku 3000-4000 znaků, obsahuje velmi málo jakékoliv práce autora. Obrázek jednak nemá příliš vztah k tématu, především však pochází ze stránky http://www.chmi.cz , která je jednoznačně s copyrightem, takže nejde tak jednoduše převzít. Doporučuji hledat vhodný obrázek na http://commons.wikimedia.org - u obrázku však musí být uveden původ!!<br />
<br />
--[[Uživatel:Jiří Dlouhý|Jiří Dlouhý]] 2. 12. 2008, 20:27 (UTC)<br />
----<br />
<br />
=== Skupina F ===<br />
Text sice nesplňuje požadovanou délku, ale to nevidím, jako problém. (Zkuste se podívat do enviwiki na některé základní termíny, jako je ekologie, živočich atd. a zjistíte, že obvyklá délka je tak kolem 1500 znaků, což je podle mě naprosto postačující. Běžný čtenář, ve většině případú, chce získat jen povšechné povědomí o dané problematice a ne číst romány. Na to si může vyhledat odbornou publikaci, která se danou problematikou zabývá!) <br />
Jinak použití obrázku skutečně není moc šťastné. Je jistě mnoho lepších zdrojů, s lepšími obrázky. Snad by to ještě chtělo doplnit nějaké odkazy na další termíny v enviwiki a další stránky.</div>Horinalhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:REZZO&diff=6152Diskuse:REZZO2008-12-10T23:29:42Z<p>Horinal: </p>
<hr />
<div>Připomínky skupiny C: Text je dost stručný,ale přehledný. Měl by se více rozepsat.Např. vysvětlit co jsou stacionární a mobilní zdroje. Zdroje se do REZZO 1,2 a 3 se dělí podle instalovaného výkonu,což je celkový výkon (užitečný + ztráty). V REZZO 1 a 2 jsou zdroje evidovány individuálně,např. elektrárna má 4 komíny -> každý komín evidován individuálně. O těchto zdrojích je hodně údajů - technické, geografické, výška zdroje, teplota spalin, rychlost výstupu spalin...REZZO 3: zdroje evidovány souhrně po územních jednotkách, provádějí se bilanční odhady. Zdroje pro REZZO 4 jsou evidovány pro územní obvody - okresy, dělají se pro ně bilanční úvahy, které zahrnují např. hustotu provozu, složení provozu apod. -> průzkumy na silnicích. <br />
Poslední část - Organizace - mi přijde nepřehledná. Je tam nahuštěno moc termínů ( ČHMÚ, ISKO, ČIŽP, Souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší). Chtělo by to trochu více rozepsat a vysvětlit.<br />
<br />
Připomínky skupiny (B):Text je velmi řídký,určitě by bylo dobré se více rozepsat jak už bylo zmíněno.Uvítala bych objasnění stacionárního a mobilního zdroje.Dále překlep v poslední větě u REZZO 3.<br />
<br />
=== Poznámky pedagogů ===<br />
Text nesplňuje požadovanou délku 3000-4000 znaků, obsahuje velmi málo jakékoliv práce autora. Obrázek jednak nemá příliš vztah k tématu, především však pochází ze stránky http://www.chmi.cz , která je jednoznačně s copyrightem, takže nejde tak jednoduše převzít. Doporučuji hledat vhodný obrázek na http://commons.wikimedia.org - u obrázku však musí být uveden původ!!<br />
<br />
--[[Uživatel:Jiří Dlouhý|Jiří Dlouhý]] 2. 12. 2008, 20:27 (UTC)<br />
----<br />
<br />
=== Skupina F ===<br />
Text sice nesplňuje požadovanou délku, ale to nevidím, jako problém. (Zkuste se podívat do enviwiki na některé základní termíny, jako je ekologie, živočich atd. a zjistíte, že obvyklá délka je tak kolem 1500 znaků, což je podle mě naprosto postačující. Běžný čtenář, ve většině případú, chce získat jen povšechné povědomí o dané problematice a ne číst romány. Na to si může vyhledat odbornou publikaci, která se danou problematikou zabývá!)</div>Horinalhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:%C3%9Amluva_o_d%C3%A1lkov%C3%A9m_zne%C4%8Di%C5%A1%C5%A5ov%C3%A1n%C3%AD_ovzdu%C5%A1%C3%AD_p%C5%99esahuj%C3%ADc%C3%ADm_hranice_st%C3%A1t%C5%AF&diff=6148Diskuse:Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států2008-12-10T23:20:13Z<p>Horinal: /* Skupina F */</p>
<hr />
<div>=== skupina C ===<br />
----<br />
=== Poznámky pedagogů ===<br />
Dovolil jsem si přidat propojení s dalšími stránkami.<br />
<br />
--[[Uživatel:Jiří Dlouhý|Jiří Dlouhý]] 2. 12. 2008, 17:15 (UTC)<br />
<br />
----<br />
<br />
=== Skupina F ===<br />
<br />
Heslo je zpracované, dle mého názoru, pečlivě a srozumitelně. I po strukturní stránce mi přijde v pořádku. Snad jen v kapitole '''Organizační struktura CLRTAP''' jde autor trochu moc do deteilů. Tyto informace by si spíše čtenář měl najít v některém z odkazů. A ještě by asi nebylo od věci, doplnit tam nějaké konkrétní informace vztahující se k ČR. ( Např.: Kdy ČR ratifikovala tuto úmluvu atd.)</div>Horinalhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:%C3%9Amluva_o_d%C3%A1lkov%C3%A9m_zne%C4%8Di%C5%A1%C5%A5ov%C3%A1n%C3%AD_ovzdu%C5%A1%C3%AD_p%C5%99esahuj%C3%ADc%C3%ADm_hranice_st%C3%A1t%C5%AF&diff=6146Diskuse:Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států2008-12-10T23:18:20Z<p>Horinal: /* Skupina F */</p>
<hr />
<div>=== skupina C ===<br />
----<br />
=== Poznámky pedagogů ===<br />
Dovolil jsem si přidat propojení s dalšími stránkami.<br />
<br />
--[[Uživatel:Jiří Dlouhý|Jiří Dlouhý]] 2. 12. 2008, 17:15 (UTC)<br />
<br />
----<br />
<br />
=== Skupina F ===<br />
<br />
Heslo je zpracované, dle mého názoru, pečlivě a srozumitelně. I po strukturní stránce mi přijde v pořádku. Snad jen v kapitole '''Organizační struktura CLRTAP''' jde autor trochu moc do deteilů. Tyto informace by si spíše čtenář najít v některém z odkazů. A ještě by asi nebylo od věci, doplnit tam nějaké konkrétní informace vztahující se k ČR (Kdy ).</div>Horinalhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:%C3%9Amluva_o_d%C3%A1lkov%C3%A9m_zne%C4%8Di%C5%A1%C5%A5ov%C3%A1n%C3%AD_ovzdu%C5%A1%C3%AD_p%C5%99esahuj%C3%ADc%C3%ADm_hranice_st%C3%A1t%C5%AF&diff=6144Diskuse:Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států2008-12-10T23:14:09Z<p>Horinal: </p>
<hr />
<div>=== skupina C ===<br />
----<br />
=== Poznámky pedagogů ===<br />
Dovolil jsem si přidat propojení s dalšími stránkami.<br />
<br />
--[[Uživatel:Jiří Dlouhý|Jiří Dlouhý]] 2. 12. 2008, 17:15 (UTC)<br />
<br />
----<br />
<br />
=== Skupina F ===<br />
<br />
Heslo je zpracované, dle mého názoru, pečlivě a srozumitelně. I po strukturní stránce mi přijde v pořádku. Snad jen v kapitole '''Organizační struktura CLRTAP''' jde autor trochu mo c do deteilů</div>Horinalhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:%C3%9Amluva_o_d%C3%A1lkov%C3%A9m_zne%C4%8Di%C5%A1%C5%A5ov%C3%A1n%C3%AD_ovzdu%C5%A1%C3%AD_p%C5%99esahuj%C3%ADc%C3%ADm_hranice_st%C3%A1t%C5%AF&diff=6143Diskuse:Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států2008-12-10T23:12:42Z<p>Horinal: </p>
<hr />
<div>=== skupina C ===<br />
----<br />
=== Poznámky pedagogů ===<br />
Dovolil jsem si přidat propojení s dalšími stránkami.<br />
<br />
--[[Uživatel:Jiří Dlouhý|Jiří Dlouhý]] 2. 12. 2008, 17:15 (UTC)<br />
<br />
----<br />
<br />
=== Skupina F ===<br />
<br />
Heslo je zpracované, dle mého názoru, pečlivě a srozumitelně. I po strukturní stránce mi přijde v pořádku. Snad jen v kapitole</div>Horinalhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Ligninolytick%C3%A9_houby&diff=6141Diskuse:Ligninolytické houby2008-12-10T23:07:57Z<p>Horinal: </p>
<hr />
<div>== Skupina C ==<br />
<br />
Upoutá především hrubka ve slově PODÍLÍ. Textu chybí členění na odstavce se samostatnými nadpisy, které by čtenáři umožňovaly lépe se v textu orientovat a snadněji najít požadovanou informaci. Není zde zařazení do kategorie a rovněž nejsou uvedena související témata.<br />
<br />
----<br />
<br />
== Skupina E ==<br />
<br />
Text by bylo určitě lépe rozdělit do více podkapitol s vlastními názvy (např. Druhy ligninolytických hub, jejich význam, možnosti využití,...), jak již připomínkovala skupina C. Zajímavé by určitě bylo přidat k textu obrázky některých zmiňovaných hub. Používané latinské názvy v textu možná lépe odlišit použitím ''kurzívy''. Nutno je opravit hrubku ve slově PODÍLÍ a také "Tyto barviva..." zaměnit lépe za "Tato barviva...". Citace by asi měly být uváděny přímo v textu formou odkazů.<br />
<br />
----<br />
<br />
== Skupina F ==<br />
<br />
Nelze než souhlasit s předchozími připomínkami skupin C a E. Členění do odstavců by výrazně pomohlo přehlednosti textu a bylo by dobré doplnit i chybějící kapitoly s odkazy atd. A myslím si, že u takovéhoto tématu by obrázek byl velmi efektní.</div>Horinalhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Ligninolytick%C3%A9_houby&diff=6137Diskuse:Ligninolytické houby2008-12-10T23:05:04Z<p>Horinal: </p>
<hr />
<div>== Skupina C ==<br />
<br />
Upoutá především hrubka ve slově PODÍLÍ. Textu chybí členění na odstavce se samostatnými nadpisy, které by čtenáři umožňovaly lépe se v textu orientovat a snadněji najít požadovanou informaci. Není zde zařazení do kategorie a rovněž nejsou uvedena související témata.<br />
<br />
----<br />
<br />
== Skupina E ==<br />
<br />
Text by bylo určitě lépe rozdělit do více podkapitol s vlastními názvy (např. Druhy ligninolytických hub, jejich význam, možnosti využití,...), jak již připomínkovala skupina C. Zajímavé by určitě bylo přidat k textu obrázky některých zmiňovaných hub. Používané latinské názvy v textu možná lépe odlišit použitím ''kurzívy''. Nutno je opravit hrubku ve slově PODÍLÍ a také "Tyto barviva..." zaměnit lépe za "Tato barviva...". Citace by asi měly být uváděny přímo v textu formou odkazů.<br />
<br />
----<br />
<br />
== Skupina F ==<br />
<br />
Nelze než souhlasit s předchozími připomínkami skupin C a E. Členění do odstavců by výrazně pomohlo přehlednosti textu a bylo by dobré doplnit i chybějící kapitoly s odkazy atd.</div>Horinalhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Kontaminovan%C3%A9_pra%C5%BEce&diff=6133Diskuse:Kontaminované pražce2008-12-10T22:59:13Z<p>Horinal: </p>
<hr />
<div>== Skupina F (MW) ==<br />
Text je jednoduchý, stručný a popisuje daný problém bez odbíhání od tématu. Struktura je jasná a řazení logické.<br />
Nicméně, neobsahuje naprosto žádné odkazy přímo v textu, ani interní (což je vzhledem k necelistvosti enviwiky pochopitelné), ale ani externí a ty by se určitě daly najít. Stránka nenabízí čtenáři - v případě zájmu - spojitost v obecnějším celku, odkazy na nějaké vedlejší informace spojené s heslem. Navrhuji použít odkazů alespoň na uváděné chemické látky jako např.: PCB, PAU, NEL, nebo třeba jen na některá slova př. nepolární. Také zařazení pražců do kategorie nebezpečných odpadů by mohlo být objasněno. Ne každý se vyzná v zákonech a tato kategorie přímo souvisí s kategorizací stanovenou odpadovým zákonem.<br />
Poslední výtkou je citace. V části impregnační látky jsou v závorkách uvedena nějaká jména bez roku publikování atd. Je to převzato ze seznamu, kde taky nejsou vysvětlena, to ale neomlouvá. Malenkovičů a Novotných existuje řada.<br />
<br />
PS: Zajímalo by mě, kolikrát si tohle heslo v enviwiki někdo zadá. Víte, jaká je nejhorší práce??? Ta zbytečná! ;) (LH)</div>Horinalhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Bioaerosol&diff=6131Diskuse:Bioaerosol2008-12-10T22:46:19Z<p>Horinal: </p>
<hr />
<div>'''Připomínky skupiny A:''' Obsah (zcela vyčerpávající) a strukturování textu dle mého názoru v pořádku. Text spadající do Definice bych se pokusila trochu sjednotit např. nejprve obecné věci a poté dělení, protože se příliš dobře nečte. Část Vliv na lidské zdraví by pro přehlednost bylo dobré rozdělit do více odstavců např. po jednotlivých typech onemocnění. Navrhovala bych přeformulovat některá slovní spojení např.: „zachycování“(záchyt), … do vhodného prostředí, ve kterém jsou částice vhodnými… a věta „Mezi významné karcinogeny…., …, pocházející…, způsobující….“. V textu se často objevuje slovo bioaerosol, ale netuším čím ho nahradit. Možná by bylo dobré odlišit české a anglické externí odkazy, u kterých to není patrné přímo z názvu např. na anglické Wikipedii.<br />
<br />
'''připomínky skupina D''' (io):<br />
Obsah mi přijde vyčerpávající viz komentář skupiny A.<br />
<br />
Oddíl Definice bych zpřehlednila odstavci (př. Koncentrace bioaeros... nebo Vnější ovzduší...) kvůli lepší orientaci v textu. Také by možná bylo dobré vysvětlit termín biologická aktivita - je zmíněna mezi dvěma větami o koncentraci, jak s ní souvisí? Dále - může být spojení "stopový plyn"?<br />
<br />
U oddílu Měření bych možná doplnila o měření čeho se jedná - měření koncentrace aeros., nebo jejich velikosti?<br />
<br />
Pak jsem objevila jednu chybějící závorku (na konci u oddílu Zdroje) a dvě chybějící čárky (dle mého názoru:) - "..prostředích, jako jsou.." a "...jak u nás, tak i v zahraničí..".<br />
<br />
Věta: "Mezi nemoci, které jsou spojovány s expozicí bioaerosolu patří infekce, respirační nemoci a rakovina." mi přijde zvláštní tím, že je v klidu daná rakovina za respirační nemoci (možná bych tam dala "a např. i" nebo něco takového), ale to je čistě subjektivní:).<br />
----<br />
'''Skupina F:''' Oddíl '''Definice''' by dle mého názoru měl být mnohem kratší. Mělo by tam být jen stručné vysvětlení pojmu. Většina čtenářů chce v encyklopedii získat jen povšechné povědomí o dané věci a ne číst romány, zabíhající, v tomto případě, do zbytečných detailů. Tyto informace by podle mě bylo lepší zařadit do dalšího samostatného pododdílu. Jinak souhlasím se svými předchůdci, že některé věty by bylo vhodné trochu přeformulovat.</div>Horinalhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Ochrann%C3%A9_p%C3%A1smo_vodn%C3%ADho_zdroje&diff=6123Diskuse:Ochranné pásmo vodního zdroje2008-12-10T22:19:57Z<p>Horinal: </p>
<hr />
<div>'''Připomínky skupiny A:''' Velice dobře zpracované heslo. Text vytvořený pomocí citací je zde namístě. Dle mého názoru by měla být úvodem definice Ochranné pásmo vodního zdroje.<br />
<br />
'''Skupina C:''' Po přečtení se mi zpracování hesla velmi líbilo až na kapitolu o vymezení OPVZ I, která mi přijde zbytečně podrobná, podle mě by stačil odkaz na zákon a nějaké jednodušší shrnutí. Oceňuji zařazení příkladů omezení a technických úprav. Možná by bylo dobré se pro doplnění podívat do ještě jednoho dokumentu než jen z povodí Ohře. Pro ukázku bych zařadila obrázek značení pro ochranné pásmo. Dále mě napadlo, zda nezařadit pokuty za porušení zákona. Jinak si myslím, že obsahově je téma pokryto dostatečně. Chybí rychlé odkazy v textu na stránky v enviwiki.<br />
----<br />
<br />
'''Skupina F:''' Na začátek bych napsal nějakou kratší definici pojmu a pak bych teprve uvedl delší úvod. Po obsahové stránce nemám k textu výhrady. Možná by bylo dobré text doplnit ilustračním obrázkem ochranných pásem některého našeho vodního zdroje.</div>Horinalhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Ochrann%C3%A9_p%C3%A1smo_vodn%C3%ADho_zdroje&diff=6122Diskuse:Ochranné pásmo vodního zdroje2008-12-10T22:19:17Z<p>Horinal: </p>
<hr />
<div>'''Připomínky skupiny A:''' Velice dobře zpracované heslo. Text vytvořený pomocí citací je zde namístě. Dle mého názoru by měla být úvodem definice Ochranné pásmo vodního zdroje.<br />
<br />
'''Skupina C:''' Po přečtení se mi zpracování hesla velmi líbilo až na kapitolu o vymezení OPVZ I, která mi přijde zbytečně podrobná, podle mě by stačil odkaz na zákon a nějaké jednodušší shrnutí. Oceňuji zařazení příkladů omezení a technických úprav. Možná by bylo dobré se pro doplnění podívat do ještě jednoho dokumentu než jen z povodí Ohře. Pro ukázku bych zařadila obrázek značení pro ochranné pásmo. Dále mě napadlo, zda nezařadit pokuty za porušení zákona. Jinak si myslím, že obsahově je téma pokryto dostatečně. Chybí rychlé odkazy v textu na stránky v enviwiki.<br />
----<br />
<br />
'''skupina F:''' Na začátek bych napsal nějakou kratší definici pojmu a pak bych teprve uvedl delší úvod. Po obsahové stránce nemám k textu výhrady. Možná by bylo dobré text doplnit ilustračním obrázkem ochranných pásem některého našeho vodního zdroje.</div>Horinalhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Disturbance&diff=6041Diskuse:Disturbance2008-12-10T12:43:25Z<p>Horinal: </p>
<hr />
<div>skupina C ble ble ble<br />
<br />
Připomínky skupiny A<br />
<br />
----<br />
'''Připomínky skupiny E'''<br />
<br />
Tady se těžko hledají nedostatky. Text je logicky vystavěný, přehledný a dostatečně obsáhlý. Možná bych vysvětlil některé odborné výrazy, protože k textu se jistě dostanou i lidé, kteří nemají tak hluboké znalosti z oblasti přírodních věd. Také by byl vhodný odkaz termínů primární a sekundární produkce, které zpracovává skupina F. Jinak jsem si nevšiml ničeho, co by se dalo vytknout.</div>Horinalhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ablace&diff=6036Ablace2008-12-10T12:34:14Z<p>Horinal: /* Externí odkazy */</p>
<hr />
<div>== Úvod ==<br />
Základ slova je latinského původu. Ablatio = odnést pryč, snést, odejmout, odchlípit.<ref>http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/ablace</ref>. Používá se nejen ve vztahu k odtávání ledovců, ale například i u meteoritů, v medicíně atd. <br />
== Definice ==<br />
"Ubývání hmoty ledovce táním nebo sublimací, deštěm a zemským teplem." Od 20. století je ubývání vnitrozemských ledovců i Antarktidy urychleno nárůstem globální teploty.<ref>Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran</ref><br />
<br/> <br />
== Proces ablace ==<br />
Při tání ledovce dochází k uvolňování velkého objemu vody, která s sebou odnáší značné množství geologického materiálu a dochází tak vlastně k vodní erozi. To platí samozřejmě hlavně pro horské ledovce, které jsou tak zdrojnicí pro tzv. divočící ledovcové řeky a ledovcová jezera.<br/><br />
Ledovce jako otevřené geosystémy mají vstup a výstup. Vztah mezi vstupem a výstupem ledu, firnu a sněhu je označován jako bilance ledovce a je zpravidla vyjadřován ve vodním ekvivalentu (tj. v množství vody vznikající táním). Vstup označujeme jako akumulaci, tj. všechny pochody, které jsou spojeny s přírůstkem sněhu, firnu nebo ledu v ledovci. Výstup označujeme jako ablaci, tj. všechny pochody spojené se ztrátou hmoty v ledovci. Čára oddělující na ledovci zónu akumulace od zóny ablace je označována jako čára rovnováhy <ref name="a">Grygar, R., Jelínek, J. (2008): Geografie pro technické obory, přednáška 10., Institut Geologického Inženýrství – HGF, VŠB - TU Ostrava (cit. 2008-11-26). Dostupné na: http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm</ref>.<br />
<br/><br />
[[Soubor:ablace.jpg]] <br/>Vztah mezi zónou akumulace a ablace oddělené čárou rovnováhy<ref name="a"/><br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
[[hydrosféra]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Glacier Ledovce - anglická wiki]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran.<br />
<br />
Čihař, M., Hřebík, Š., Růžičková, J., Třebický, V. (eds.) (2007): Udržitelný management přírodě blízkých oblastí. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí, strana 46<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Horinalhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ablace&diff=6031Ablace2008-12-10T12:31:18Z<p>Horinal: </p>
<hr />
<div>== Úvod ==<br />
Základ slova je latinského původu. Ablatio = odnést pryč, snést, odejmout, odchlípit.<ref>http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/ablace</ref>. Používá se nejen ve vztahu k odtávání ledovců, ale například i u meteoritů, v medicíně atd. <br />
== Definice ==<br />
"Ubývání hmoty ledovce táním nebo sublimací, deštěm a zemským teplem." Od 20. století je ubývání vnitrozemských ledovců i Antarktidy urychleno nárůstem globální teploty.<ref>Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran</ref><br />
<br/> <br />
== Proces ablace ==<br />
Při tání ledovce dochází k uvolňování velkého objemu vody, která s sebou odnáší značné množství geologického materiálu a dochází tak vlastně k vodní erozi. To platí samozřejmě hlavně pro horské ledovce, které jsou tak zdrojnicí pro tzv. divočící ledovcové řeky a ledovcová jezera.<br/><br />
Ledovce jako otevřené geosystémy mají vstup a výstup. Vztah mezi vstupem a výstupem ledu, firnu a sněhu je označován jako bilance ledovce a je zpravidla vyjadřován ve vodním ekvivalentu (tj. v množství vody vznikající táním). Vstup označujeme jako akumulaci, tj. všechny pochody, které jsou spojeny s přírůstkem sněhu, firnu nebo ledu v ledovci. Výstup označujeme jako ablaci, tj. všechny pochody spojené se ztrátou hmoty v ledovci. Čára oddělující na ledovci zónu akumulace od zóny ablace je označována jako čára rovnováhy <ref name="a">Grygar, R., Jelínek, J. (2008): Geografie pro technické obory, přednáška 10., Institut Geologického Inženýrství – HGF, VŠB - TU Ostrava (cit. 2008-11-26). Dostupné na: http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm</ref>.<br />
<br/><br />
[[Soubor:ablace.jpg]] <br/>Vztah mezi zónou akumulace a ablace oddělené čárou rovnováhy<ref name="a"/><br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
[[hydrosféra]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Snow Sníh - anglická wiki]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran.<br />
<br />
Čihař, M., Hřebík, Š., Růžičková, J., Třebický, V. (eds.) (2007): Udržitelný management přírodě blízkých oblastí. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí, strana 46<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Horinalhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ablace&diff=6030Ablace2008-12-10T12:26:01Z<p>Horinal: </p>
<hr />
<div>== Úvod ==<br />
Základ slova je latinského původu. Ablatio = odnést pryč, snést, odejmout, odchlípit.<ref>http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/ablace</ref>. Používá se nejen ve vztahu k odtávání ledovců, ale například i u meteoritů, v medicíně atd. <br />
== Definice ==<br />
"Ubývání hmoty ledovce táním nebo sublimací, deštěm a zemským teplem." Od 20. století je ubývání vnitrozemských ledovců i Antarktidy urychleno nárůstem globální teploty.<ref>Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran</ref><br />
<br/> <br />
----<br />
Při tání ledovce dochází k uvolňování velkého objemu vody, která s sebou odnáší značné množství geologického materiálu a dochází tak vlastně k vodní erozi. To platí samozřejmě hlavně pro horské ledovce, které jsou tak zdrojnicí pro tzv. divočící ledovcové řeky a ledovcová jezera.<br/><br />
Ledovce jako otevřené geosystémy mají vstup a výstup. Vztah mezi vstupem a výstupem ledu, firnu a sněhu je označován jako bilance ledovce a je zpravidla vyjadřován ve vodním ekvivalentu (tj. v množství vody vznikající táním). Vstup označujeme jako akumulaci, tj. všechny pochody, které jsou spojeny s přírůstkem sněhu, firnu nebo ledu v ledovci. Výstup označujeme jako ablaci, tj. všechny pochody spojené se ztrátou hmoty v ledovci. Čára oddělující na ledovci zónu akumulace od zóny ablace je označována jako čára rovnováhy <ref name="a">Grygar, R., Jelínek, J. (2008): Geografie pro technické obory, přednáška 10., Institut Geologického Inženýrství – HGF, VŠB - TU Ostrava (cit. 2008-11-26). Dostupné na: http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm</ref>.<br />
<br/><br />
[[Soubor:ablace.jpg]] <br/>Vztah mezi zónou akumulace a ablace oddělené čárou rovnováhy<ref name="a"/><br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
[[hydrosféra]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Snow Sníh - anglická wiki]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran.<br />
<br />
Čihař, M., Hřebík, Š., Růžičková, J., Třebický, V. (eds.) (2007): Udržitelný management přírodě blízkých oblastí. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí, strana 46<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Horinalhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ablace&diff=6029Ablace2008-12-10T12:24:06Z<p>Horinal: </p>
<hr />
<div>== Úvod ==<br />
Základ slova je latinského původu. Ablatio = odnést pryč, snést, odejmout, odchlípit.<ref>http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/ablace</ref>. Používá se nejen ve vztahu k odtávání ledovců, ale například i u meteoritů, v medicíně atd. <br />
== Definice ==<br />
"Ubývání hmoty ledovce táním nebo sublimací, deštěm a zemským teplem." Od 20. století je ubývání vnitrozemských ledovců i Antarktidy urychleno nárůstem globální teploty.<ref>Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran</ref><br />
<br/> <br />
----<br />
Při tání ledovce dochází k uvolňování velkého objemu vody, která s sebou odnáší značné množství geologického materiálu a dochází tak vlastně k vodní erozi. To platí samozřejmě hlavně pro horské ledovce, které jsou tak zdrojnicí pro tzv. divočící ledovcové řeky a ledovcová jezera.<br/><br />
Ledovce jako otevřené geosystémy mají vstup a výstup. Vztah mezi vstupem a výstupem ledu, firnu a sněhu je označován jako bilance ledovce a je zpravidla vyjadřován ve vodním ekvivalentu (tj. v množství vody vznikající táním). Vstup označujeme jako akumulaci, tj. všechny pochody, které jsou spojeny s přírůstkem sněhu, firnu nebo ledu v ledovci. Výstup označujeme jako ablaci, tj. všechny pochody spojené se ztrátou hmoty v ledovci. Čára oddělující na ledovci zónu akumulace od zóny ablace je označována jako čára rovnováhy <ref = "a">Grygar, R., Jelínek, J. (2008): Geografie pro technické obory, přednáška 10., Institut Geologického Inženýrství – HGF, VŠB - TU Ostrava (cit. 2008-11-26). Dostupné na: http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm</ref>.<br />
<br/><br />
[[Soubor:ablace.jpg]] <br/>Vztah mezi zónou akumulace a ablace oddělené čárou rovnováhy<ref>"a"<ref/><br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
[[hydrosféra]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Snow Sníh - anglická wiki]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran.<br />
<br />
Čihař, M., Hřebík, Š., Růžičková, J., Třebický, V. (eds.) (2007): Udržitelný management přírodě blízkých oblastí. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí, strana 46<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Horinalhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ablace&diff=6028Ablace2008-12-10T12:21:10Z<p>Horinal: /* Externí odkazy */</p>
<hr />
<div>== Úvod ==<br />
Základ slova je latinského původu. Ablatio = odnést pryč, snést, odejmout, odchlípit.<ref>http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/ablace</ref>. Používá se nejen ve vztahu k odtávání ledovců, ale například i u meteoritů, v medicíně atd. <br />
== Definice ==<br />
"Ubývání hmoty ledovce táním nebo sublimací, deštěm a zemským teplem." Od 20. století je ubývání vnitrozemských ledovců i Antarktidy urychleno nárůstem globální teploty.<ref>Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran</ref><br />
<br/> <br />
----<br />
Při tání ledovce dochází k uvolňování velkého objemu vody, která s sebou odnáší značné množství geologického materiálu a dochází tak vlastně k vodní erozi. To platí samozřejmě hlavně pro horské ledovce, které jsou tak zdrojnicí pro tzv. divočící ledovcové řeky a ledovcová jezera.<br/><br />
Ledovce jako otevřené geosystémy mají vstup a výstup. Vztah mezi vstupem a výstupem ledu, firnu a sněhu je označován jako bilance ledovce a je zpravidla vyjadřován ve vodním ekvivalentu (tj. v množství vody vznikající táním). Vstup označujeme jako akumulaci, tj. všechny pochody, které jsou spojeny s přírůstkem sněhu, firnu nebo ledu v ledovci. Výstup označujeme jako ablaci, tj. všechny pochody spojené se ztrátou hmoty v ledovci. Čára oddělující na ledovci zónu akumulace od zóny ablace je označována jako čára rovnováhy <ref>Grygar, R., Jelínek, J. (2008): Geografie pro technické obory, přednáška 10., Institut Geologického Inženýrství – HGF, VŠB - TU Ostrava (cit. 2008-11-26). Dostupné na: http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm</ref>.<br />
<br/><br />
[[Soubor:ablace.jpg]] <br/>Vztah mezi zónou akumulace a ablace oddělené čárou rovnováhy<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
[[hydrosféra]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Snow Sníh - anglická wiki]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran.<br />
<br />
Čihař, M., Hřebík, Š., Růžičková, J., Třebický, V. (eds.) (2007): Udržitelný management přírodě blízkých oblastí. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí, strana 46<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Horinalhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ablace&diff=6027Ablace2008-12-10T12:20:56Z<p>Horinal: /* Externí odkazy */</p>
<hr />
<div>== Úvod ==<br />
Základ slova je latinského původu. Ablatio = odnést pryč, snést, odejmout, odchlípit.<ref>http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/ablace</ref>. Používá se nejen ve vztahu k odtávání ledovců, ale například i u meteoritů, v medicíně atd. <br />
== Definice ==<br />
"Ubývání hmoty ledovce táním nebo sublimací, deštěm a zemským teplem." Od 20. století je ubývání vnitrozemských ledovců i Antarktidy urychleno nárůstem globální teploty.<ref>Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran</ref><br />
<br/> <br />
----<br />
Při tání ledovce dochází k uvolňování velkého objemu vody, která s sebou odnáší značné množství geologického materiálu a dochází tak vlastně k vodní erozi. To platí samozřejmě hlavně pro horské ledovce, které jsou tak zdrojnicí pro tzv. divočící ledovcové řeky a ledovcová jezera.<br/><br />
Ledovce jako otevřené geosystémy mají vstup a výstup. Vztah mezi vstupem a výstupem ledu, firnu a sněhu je označován jako bilance ledovce a je zpravidla vyjadřován ve vodním ekvivalentu (tj. v množství vody vznikající táním). Vstup označujeme jako akumulaci, tj. všechny pochody, které jsou spojeny s přírůstkem sněhu, firnu nebo ledu v ledovci. Výstup označujeme jako ablaci, tj. všechny pochody spojené se ztrátou hmoty v ledovci. Čára oddělující na ledovci zónu akumulace od zóny ablace je označována jako čára rovnováhy <ref>Grygar, R., Jelínek, J. (2008): Geografie pro technické obory, přednáška 10., Institut Geologického Inženýrství – HGF, VŠB - TU Ostrava (cit. 2008-11-26). Dostupné na: http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm</ref>.<br />
<br/><br />
[[Soubor:ablace.jpg]] <br/>Vztah mezi zónou akumulace a ablace oddělené čárou rovnováhy<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
[[hydrosféra]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm<br />
<br />
[[http://en.wikipedia.org/wiki/Snow Sníh - anglická wiki]]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran.<br />
<br />
Čihař, M., Hřebík, Š., Růžičková, J., Třebický, V. (eds.) (2007): Udržitelný management přírodě blízkých oblastí. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí, strana 46<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Horinalhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ablace&diff=6026Ablace2008-12-10T12:20:36Z<p>Horinal: /* Externí odkazy */</p>
<hr />
<div>== Úvod ==<br />
Základ slova je latinského původu. Ablatio = odnést pryč, snést, odejmout, odchlípit.<ref>http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/ablace</ref>. Používá se nejen ve vztahu k odtávání ledovců, ale například i u meteoritů, v medicíně atd. <br />
== Definice ==<br />
"Ubývání hmoty ledovce táním nebo sublimací, deštěm a zemským teplem." Od 20. století je ubývání vnitrozemských ledovců i Antarktidy urychleno nárůstem globální teploty.<ref>Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran</ref><br />
<br/> <br />
----<br />
Při tání ledovce dochází k uvolňování velkého objemu vody, která s sebou odnáší značné množství geologického materiálu a dochází tak vlastně k vodní erozi. To platí samozřejmě hlavně pro horské ledovce, které jsou tak zdrojnicí pro tzv. divočící ledovcové řeky a ledovcová jezera.<br/><br />
Ledovce jako otevřené geosystémy mají vstup a výstup. Vztah mezi vstupem a výstupem ledu, firnu a sněhu je označován jako bilance ledovce a je zpravidla vyjadřován ve vodním ekvivalentu (tj. v množství vody vznikající táním). Vstup označujeme jako akumulaci, tj. všechny pochody, které jsou spojeny s přírůstkem sněhu, firnu nebo ledu v ledovci. Výstup označujeme jako ablaci, tj. všechny pochody spojené se ztrátou hmoty v ledovci. Čára oddělující na ledovci zónu akumulace od zóny ablace je označována jako čára rovnováhy <ref>Grygar, R., Jelínek, J. (2008): Geografie pro technické obory, přednáška 10., Institut Geologického Inženýrství – HGF, VŠB - TU Ostrava (cit. 2008-11-26). Dostupné na: http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm</ref>.<br />
<br/><br />
[[Soubor:ablace.jpg]] <br/>Vztah mezi zónou akumulace a ablace oddělené čárou rovnováhy<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
[[hydrosféra]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm<br />
[[http://en.wikipedia.org/wiki/Snow Sníh - anglická wiki]]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran.<br />
<br />
Čihař, M., Hřebík, Š., Růžičková, J., Třebický, V. (eds.) (2007): Udržitelný management přírodě blízkých oblastí. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí, strana 46<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Horinalhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ablace&diff=6025Ablace2008-12-10T12:19:06Z<p>Horinal: /* Související stránky */</p>
<hr />
<div>== Úvod ==<br />
Základ slova je latinského původu. Ablatio = odnést pryč, snést, odejmout, odchlípit.<ref>http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/ablace</ref>. Používá se nejen ve vztahu k odtávání ledovců, ale například i u meteoritů, v medicíně atd. <br />
== Definice ==<br />
"Ubývání hmoty ledovce táním nebo sublimací, deštěm a zemským teplem." Od 20. století je ubývání vnitrozemských ledovců i Antarktidy urychleno nárůstem globální teploty.<ref>Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran</ref><br />
<br/> <br />
----<br />
Při tání ledovce dochází k uvolňování velkého objemu vody, která s sebou odnáší značné množství geologického materiálu a dochází tak vlastně k vodní erozi. To platí samozřejmě hlavně pro horské ledovce, které jsou tak zdrojnicí pro tzv. divočící ledovcové řeky a ledovcová jezera.<br/><br />
Ledovce jako otevřené geosystémy mají vstup a výstup. Vztah mezi vstupem a výstupem ledu, firnu a sněhu je označován jako bilance ledovce a je zpravidla vyjadřován ve vodním ekvivalentu (tj. v množství vody vznikající táním). Vstup označujeme jako akumulaci, tj. všechny pochody, které jsou spojeny s přírůstkem sněhu, firnu nebo ledu v ledovci. Výstup označujeme jako ablaci, tj. všechny pochody spojené se ztrátou hmoty v ledovci. Čára oddělující na ledovci zónu akumulace od zóny ablace je označována jako čára rovnováhy <ref>Grygar, R., Jelínek, J. (2008): Geografie pro technické obory, přednáška 10., Institut Geologického Inženýrství – HGF, VŠB - TU Ostrava (cit. 2008-11-26). Dostupné na: http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm</ref>.<br />
<br/><br />
[[Soubor:ablace.jpg]] <br/>Vztah mezi zónou akumulace a ablace oddělené čárou rovnováhy<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
[[hydrosféra]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran.<br />
<br />
Čihař, M., Hřebík, Š., Růžičková, J., Třebický, V. (eds.) (2007): Udržitelný management přírodě blízkých oblastí. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí, strana 46<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Horinalhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ablace&diff=6024Ablace2008-12-10T12:18:49Z<p>Horinal: /* Související stránky */</p>
<hr />
<div>== Úvod ==<br />
Základ slova je latinského původu. Ablatio = odnést pryč, snést, odejmout, odchlípit.<ref>http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/ablace</ref>. Používá se nejen ve vztahu k odtávání ledovců, ale například i u meteoritů, v medicíně atd. <br />
== Definice ==<br />
"Ubývání hmoty ledovce táním nebo sublimací, deštěm a zemským teplem." Od 20. století je ubývání vnitrozemských ledovců i Antarktidy urychleno nárůstem globální teploty.<ref>Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran</ref><br />
<br/> <br />
----<br />
Při tání ledovce dochází k uvolňování velkého objemu vody, která s sebou odnáší značné množství geologického materiálu a dochází tak vlastně k vodní erozi. To platí samozřejmě hlavně pro horské ledovce, které jsou tak zdrojnicí pro tzv. divočící ledovcové řeky a ledovcová jezera.<br/><br />
Ledovce jako otevřené geosystémy mají vstup a výstup. Vztah mezi vstupem a výstupem ledu, firnu a sněhu je označován jako bilance ledovce a je zpravidla vyjadřován ve vodním ekvivalentu (tj. v množství vody vznikající táním). Vstup označujeme jako akumulaci, tj. všechny pochody, které jsou spojeny s přírůstkem sněhu, firnu nebo ledu v ledovci. Výstup označujeme jako ablaci, tj. všechny pochody spojené se ztrátou hmoty v ledovci. Čára oddělující na ledovci zónu akumulace od zóny ablace je označována jako čára rovnováhy <ref>Grygar, R., Jelínek, J. (2008): Geografie pro technické obory, přednáška 10., Institut Geologického Inženýrství – HGF, VŠB - TU Ostrava (cit. 2008-11-26). Dostupné na: http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm</ref>.<br />
<br/><br />
[[Soubor:ablace.jpg]] <br/>Vztah mezi zónou akumulace a ablace oddělené čárou rovnováhy<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
[hydrosféra]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran.<br />
<br />
Čihař, M., Hřebík, Š., Růžičková, J., Třebický, V. (eds.) (2007): Udržitelný management přírodě blízkých oblastí. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí, strana 46<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Horinalhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ablace&diff=6023Ablace2008-12-10T12:16:50Z<p>Horinal: /* Externí odkazy */</p>
<hr />
<div>== Úvod ==<br />
Základ slova je latinského původu. Ablatio = odnést pryč, snést, odejmout, odchlípit.<ref>http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/ablace</ref>. Používá se nejen ve vztahu k odtávání ledovců, ale například i u meteoritů, v medicíně atd. <br />
== Definice ==<br />
"Ubývání hmoty ledovce táním nebo sublimací, deštěm a zemským teplem." Od 20. století je ubývání vnitrozemských ledovců i Antarktidy urychleno nárůstem globální teploty.<ref>Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran</ref><br />
<br/> <br />
----<br />
Při tání ledovce dochází k uvolňování velkého objemu vody, která s sebou odnáší značné množství geologického materiálu a dochází tak vlastně k vodní erozi. To platí samozřejmě hlavně pro horské ledovce, které jsou tak zdrojnicí pro tzv. divočící ledovcové řeky a ledovcová jezera.<br/><br />
Ledovce jako otevřené geosystémy mají vstup a výstup. Vztah mezi vstupem a výstupem ledu, firnu a sněhu je označován jako bilance ledovce a je zpravidla vyjadřován ve vodním ekvivalentu (tj. v množství vody vznikající táním). Vstup označujeme jako akumulaci, tj. všechny pochody, které jsou spojeny s přírůstkem sněhu, firnu nebo ledu v ledovci. Výstup označujeme jako ablaci, tj. všechny pochody spojené se ztrátou hmoty v ledovci. Čára oddělující na ledovci zónu akumulace od zóny ablace je označována jako čára rovnováhy <ref>Grygar, R., Jelínek, J. (2008): Geografie pro technické obory, přednáška 10., Institut Geologického Inženýrství – HGF, VŠB - TU Ostrava (cit. 2008-11-26). Dostupné na: http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm</ref>.<br />
<br/><br />
[[Soubor:ablace.jpg]] <br/>Vztah mezi zónou akumulace a ablace oddělené čárou rovnováhy<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
=== Externí odkazy ===<br />
http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran.<br />
<br />
Čihař, M., Hřebík, Š., Růžičková, J., Třebický, V. (eds.) (2007): Udržitelný management přírodě blízkých oblastí. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí, strana 46<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Horinalhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ablace&diff=6022Ablace2008-12-10T12:15:35Z<p>Horinal: /* Zdroje */</p>
<hr />
<div>== Úvod ==<br />
Základ slova je latinského původu. Ablatio = odnést pryč, snést, odejmout, odchlípit.<ref>http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/ablace</ref>. Používá se nejen ve vztahu k odtávání ledovců, ale například i u meteoritů, v medicíně atd. <br />
== Definice ==<br />
"Ubývání hmoty ledovce táním nebo sublimací, deštěm a zemským teplem." Od 20. století je ubývání vnitrozemských ledovců i Antarktidy urychleno nárůstem globální teploty.<ref>Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran</ref><br />
<br/> <br />
----<br />
Při tání ledovce dochází k uvolňování velkého objemu vody, která s sebou odnáší značné množství geologického materiálu a dochází tak vlastně k vodní erozi. To platí samozřejmě hlavně pro horské ledovce, které jsou tak zdrojnicí pro tzv. divočící ledovcové řeky a ledovcová jezera.<br/><br />
Ledovce jako otevřené geosystémy mají vstup a výstup. Vztah mezi vstupem a výstupem ledu, firnu a sněhu je označován jako bilance ledovce a je zpravidla vyjadřován ve vodním ekvivalentu (tj. v množství vody vznikající táním). Vstup označujeme jako akumulaci, tj. všechny pochody, které jsou spojeny s přírůstkem sněhu, firnu nebo ledu v ledovci. Výstup označujeme jako ablaci, tj. všechny pochody spojené se ztrátou hmoty v ledovci. Čára oddělující na ledovci zónu akumulace od zóny ablace je označována jako čára rovnováhy <ref>Grygar, R., Jelínek, J. (2008): Geografie pro technické obory, přednáška 10., Institut Geologického Inženýrství – HGF, VŠB - TU Ostrava (cit. 2008-11-26). Dostupné na: http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm</ref>.<br />
<br/><br />
[[Soubor:ablace.jpg]] <br/>Vztah mezi zónou akumulace a ablace oddělené čárou rovnováhy<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran.<br />
<br />
Čihař, M., Hřebík, Š., Růžičková, J., Třebický, V. (eds.) (2007): Udržitelný management přírodě blízkých oblastí. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí, strana 46<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Horinalhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ablace&diff=6021Ablace2008-12-10T12:15:10Z<p>Horinal: </p>
<hr />
<div>== Úvod ==<br />
Základ slova je latinského původu. Ablatio = odnést pryč, snést, odejmout, odchlípit.<ref>http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/ablace</ref>. Používá se nejen ve vztahu k odtávání ledovců, ale například i u meteoritů, v medicíně atd. <br />
== Definice ==<br />
"Ubývání hmoty ledovce táním nebo sublimací, deštěm a zemským teplem." Od 20. století je ubývání vnitrozemských ledovců i Antarktidy urychleno nárůstem globální teploty.<ref>Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran</ref><br />
<br/> <br />
----<br />
Při tání ledovce dochází k uvolňování velkého objemu vody, která s sebou odnáší značné množství geologického materiálu a dochází tak vlastně k vodní erozi. To platí samozřejmě hlavně pro horské ledovce, které jsou tak zdrojnicí pro tzv. divočící ledovcové řeky a ledovcová jezera.<br/><br />
Ledovce jako otevřené geosystémy mají vstup a výstup. Vztah mezi vstupem a výstupem ledu, firnu a sněhu je označován jako bilance ledovce a je zpravidla vyjadřován ve vodním ekvivalentu (tj. v množství vody vznikající táním). Vstup označujeme jako akumulaci, tj. všechny pochody, které jsou spojeny s přírůstkem sněhu, firnu nebo ledu v ledovci. Výstup označujeme jako ablaci, tj. všechny pochody spojené se ztrátou hmoty v ledovci. Čára oddělující na ledovci zónu akumulace od zóny ablace je označována jako čára rovnováhy <ref>Grygar, R., Jelínek, J. (2008): Geografie pro technické obory, přednáška 10., Institut Geologického Inženýrství – HGF, VŠB - TU Ostrava (cit. 2008-11-26). Dostupné na: http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm</ref>.<br />
<br/><br />
[[Soubor:ablace.jpg]] <br/>Vztah mezi zónou akumulace a ablace oddělené čárou rovnováhy<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/ablace<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran.<br />
<br />
Čihař, M., Hřebík, Š., Růžičková, J., Třebický, V. (eds.) (2007): Udržitelný management přírodě blízkých oblastí. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí, strana 46<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Horinalhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ablace&diff=6020Ablace2008-12-10T12:13:56Z<p>Horinal: </p>
<hr />
<div>== Úvod ==<br />
Základ slova je latinského původu. Ablatio = odnést pryč, snést, odejmout, odchlípit. Používá se nejen ve vztahu k odtávání ledovců, ale například i u meteoritů, v medicíně atd. <br />
== Definice ==<br />
"Ubývání hmoty ledovce táním nebo sublimací, deštěm a zemským teplem." Od 20. století je ubývání vnitrozemských ledovců i Antarktidy urychleno nárůstem globální teploty.<ref>Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran</ref><br />
<br/> <br />
----<br />
Při tání ledovce dochází k uvolňování velkého objemu vody, která s sebou odnáší značné množství geologického materiálu a dochází tak vlastně k vodní erozi. To platí samozřejmě hlavně pro horské ledovce, které jsou tak zdrojnicí pro tzv. divočící ledovcové řeky a ledovcová jezera.<br/><br />
Ledovce jako otevřené geosystémy mají vstup a výstup. Vztah mezi vstupem a výstupem ledu, firnu a sněhu je označován jako bilance ledovce a je zpravidla vyjadřován ve vodním ekvivalentu (tj. v množství vody vznikající táním). Vstup označujeme jako akumulaci, tj. všechny pochody, které jsou spojeny s přírůstkem sněhu, firnu nebo ledu v ledovci. Výstup označujeme jako ablaci, tj. všechny pochody spojené se ztrátou hmoty v ledovci. Čára oddělující na ledovci zónu akumulace od zóny ablace je označována jako čára rovnováhy <ref>Grygar, R., Jelínek, J. (2008): Geografie pro technické obory, přednáška 10., Institut Geologického Inženýrství – HGF, VŠB - TU Ostrava (cit. 2008-11-26). Dostupné na: http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm</ref>.<br />
<br/><br />
[[Soubor:ablace.jpg]] <br/>Vztah mezi zónou akumulace a ablace oddělené čárou rovnováhy<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/ablace<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran.<br />
<br />
Čihař, M., Hřebík, Š., Růžičková, J., Třebický, V. (eds.) (2007): Udržitelný management přírodě blízkých oblastí. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí, strana 46<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Horinalhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ablace&diff=6019Ablace2008-12-10T12:12:15Z<p>Horinal: </p>
<hr />
<div>== Úvod ==<br />
Základ slova je latinského původu. Ablatio = odnést pryč, snést, odejmout, odchlípit. Používá se nejen ve vztahu k odtávání ledovců, ale například i u meteoritů, v medicíně atd. <br />
== Definice ==<br />
"Ubývání hmoty ledovce táním nebo sublimací, deštěm a zemským teplem." Od 20. století je ubývání vnitrozemských ledovců i Antarktidy urychleno nárůstem globální teploty.<ref>Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran</ref><br />
<br/> <br />
----<br />
Při tání ledovce dochází k uvolňování velkého objemu vody, která s sebou odnáší značné množství geologického materiálu a dochází tak vlastně k vodní erozi. To platí samozřejmě hlavně pro horské ledovce, které jsou tak zdrojnicí pro tzv. divočící ledovcové řeky a ledovcová jezera.<br/><br />
Ledovce jako otevřené geosystémy mají vstup a výstup. Vztah mezi vstupem a výstupem ledu, firnu a sněhu je označován jako bilance ledovce a je zpravidla vyjadřován ve vodním ekvivalentu (tj. v množství vody vznikající táním). Vstup označujeme jako akumulaci, tj. všechny pochody, které jsou spojeny s přírůstkem sněhu, firnu nebo ledu v ledovci. Výstup označujeme jako ablaci, tj. všechny pochody spojené se ztrátou hmoty v ledovci. Čára oddělující na ledovci zónu akumulace od zóny ablace je označována jako čára rovnováhy <ref>Grygar, R., Jelínek, J. (2008): Geografie pro technické obory, přednáška 10., Institut Geologického Inženýrství – HGF, VŠB - TU Ostrava (cit. 2008-11-26). Dostupné na: http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm</ref>.<br />
<br/><br />
[[Soubor:ablace.jpg]] <br/>Vztah mezi zónou akumulace a ablace oddělené čárou rovnováhy<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/ablace<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran.<br />
<br />
Čihař, M., Hřebík, Š., Růžičková, J., Třebický, V. (eds.) (2007): Udržitelný management přírodě blízkých oblastí. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí, strana 46<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Horinal