https://www.enviwiki.cz/w/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=Hejdovaj 2026-05-09T05:43:08Z Příspěvky MediaWiki 1.43.0 https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Teorie_ostrovn%C3%AD_biogeografie&diff=8229 2009-07-05T08:29:05Z

<p>Hejdovaj: </p> <hr /> <div>Teorie ostrovní [[Biogeografie|biogeografie]] (angl. ''The theory of Island Biogeography'') vysvětluje dynamiku rostlinných a živočišných druhů na ostrovech v závislosti na rozloze ostrova a jeho vzdálenosti od pevniny.<br /> <br /> == Vznik teorie a její principy ==<br /> Teorii ostrovní biogeografie formulovali v roce 1963 ekolog Robert MacArthur a zoogeograf Edward Wilson. Při studiu tichomořských ostrovů si MacArthur a Wilson všimli dvou zásadních jevů: Velké ostrovy mají více druhů než malé a ostrovy blízké k pevnině mají více druhů než ostrovy izolované. Vyvinuli teorii, která tyto skutečnosti vysvětlovala pomocí '''kolonizace''' a '''[[wikipedia:cs:Vymírání|extinkce]]'''.<br /> <br /> [[Soubor:Imigrace-extinkce.jpg|right|Rovnováha mezi imigrací a extinkcí]]<br /> <br /> Představme si ostrov, na němž se doposud žádné živé organismy nevyskytovaly. [[wikipedia:cs:Migrace|Imigrace]] bude nejprve vysoká, s rostoucím počtem druhů však bude klesat, protože množství druhů, které se mohou na ostrov dostat je omezené. Opačná situace nastane u [[wikipedia:cs:Vymírání|vymírání]]. S rostoucím počtem druhů poroste i rychlost vymírání. Důvodem je pravděpodobně větší konkurence mezi druhy a menší početnost populací. &lt;ref name=&quot;begon&quot;&gt;BEGON, M.; HARPER, J. L.; TOWNSEND, C. R.: ''Ekologie – jedinci, populace, společenstva.'' Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1997. 949 s.&lt;/ref&gt; Po určité době se počet druhů ustálí a nastane rovnovážný stav mezi imigrací a extinkcí. Ustavená rovnováha bude dynamická, neboť počet druhů zůstane stejný, přestože druhové složení se bude neustále měnit. &lt;ref name=&quot;storch&quot;&gt;STORCH, D.; MIHULKA, S.: ''Úvod do současné ekologie''. Praha: Portál, 2000. 160 s. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> Rovnovážný počet druhů bude také ovlivněn vlastnostmi ostrova, zejména jeho '''velikostí''' a '''vzdáleností''' od pevniny. Velikost ostrova úzce souvisí s vymíráním. Na menších ostrovech žijí méně početné populace, které jsou náchylnější k extinkci. Vzdálenost ostrova od pevniny zase podmiňuje intenzitu kolonizace. &lt;ref name=&quot;storch&quot;/&gt; Různé kombinace těchto charakteristik jsou vyneseny do grafu. &lt;ref&gt; http://zoo.bf.jcu.cz/tropy/speciace.html&lt;/ref&gt; '''S&lt;sub&gt;X&lt;/sub&gt;''' vždy označuje bod rovnováhy druhového bohatství (indexy: DS - vzdálený malý ostrov, DL - vzdálený velký, CS - blízký malý, CL - blízký velký ostrov). Z grafu i z výše uvedených skutečností vyplývá, že '''čím bude ostrov větší a zároveň blíže k pevnině, tím bude druhově bohatší'''.&lt;ref name=&quot;storch&quot;/&gt;<br /> <br /> Teorie ostrovní biogeografie je využívána také při studiu tzv. suchozemských ostrovů. Těmi mohou být např. jezera, hory, ale i biotopy vzniklé [[Fragmentace krajiny|fragmentací území]].<br /> <br /> === Vztah plochy a počtu druhů ===<br /> Závislost počtu druhů na ploše se vyjadřuje vzorcem <br /> <br /> '''S = C&amp;middot;A&lt;sup&gt;z&lt;/sup&gt;''',<br /> <br /> kde '''''S''''' je počet druhů, '''''A''''' plocha, '''''C''''' konstanta, která závisí na taxonu a velikosti plochy a '''''z''''' konstanta pohybující mezi 0,20 a 0,35 pro ostrovy a 0,12 – 0,17 pro pevninu.&lt;ref name=&quot;Macarthur&quot;&gt;MAC ARTHUR, R. H.; WILSON, E. O.: ''The theory of Island Biogeography''. Princeton: Princeton University Press, 1967. 203 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Graficky se korelace mezi počtem druhů a plochou znázorňuje pomocí tzv. species-area křivek&lt;ref name=&quot;Macarthur&quot;/&gt;.<br /> <br /> === Izolovanost ostrova ===<br /> Vzdálenost ostrova od pevniny má velký vliv na počet druhů a také na druhové složení ostrovní fauny a flóry.<br /> Ostrovní biota má dva typické rysy:&lt;ref name=&quot;begon&quot;/&gt;<br /> <br /> * '''na ostrově je méně druhů než v podobně velkých oblastech na pevnině'''<br /> <br /> :Ostrovní fauna a flóra se omezuje na typy, jejichž předci se dokázali na ostrov dostat. Míra omezení závisí na vzdálenosti ostrova od pevniny a schopnosti druhů [[Disperze|dispergovat]].<br /> <br /> * '''mnoho ostrovních druhů se mírně či nápadně liší od těch, co žijí na nejbližší pevnině'''<br /> <br /> :Na ostrovech dostatečně vzdálených od pevniny je [[wikipedia:cs:Speciace|speciace]], často rychlejší než kolonizace a extinkce. Dochází tak ke vzniku unikátních druhů a dalším evolučním změnám.<br /> <br /> <br /> == Teorie ostrovní biogeografie v ochraně přírody ==<br /> Principy ostrovní teorie lze uplatnit i při plánování a managementu chráněných území, která mohou být také považována za ostrovy v okolní krajině. Při zakládání chráněného území nebo rezervace hraje důležitou roli velikost plochy území. Tato skutečnost vyvolala tzv. '''SLOSS''' debatu (z angl. '' '''S'''ingle '''L'''arge '''O'''r '''S'''everal '''S'''mall''). Koncepce ''Single Large'', tedy “jedna velká”, prosazuje jedno velké nerozčleněné území, v němž dostatečná rozloha vnitřního prostředí poskytuje prostor pro existenci početnějších populací několika vybraných druhů. Alternativní koncepce ''Several Small'' navrhuje soustavu většího počtu menších fragmentů a tedy území s větším množstvím [[Ekoton|ekotonů]], které podporují celkově vyšší druhovou diverzitu, avšak na úkor populací druhů vnitřního prostředí.&lt;ref&gt;ŠÁLEK, M.; RŮŽIČKA, J.; MANDÁK, B.: ''Ekologie''. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, 2005. Kap. 5., Populační dynamika, s.36-55.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Nelze s určitostí říci, která koncepce je vhodnější, neboť každé území má svá specifika a je třeba posuzovat ho individuálně. Prioritou by jednoznačně mělo být zvyšování imigrace druhů pomocí biokoridorů nebo přirozených stanovišť mezi rezervacemi.<br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> [http://www.enviwiki.cz/wiki/Biodiverzita Biodiverzita]<br /> <br /> [http://www.enviwiki.cz/wiki/Diverzita_spole%C4%8Denstev Diverzita společenstev]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Island_biogeography Island biogeography] na anglické Wikipedii<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/SLOSS_Debate SLOSS Debate] na anglické Wikipedii<br /> <br /> ===Literatura===<br /> VITOUSEK, P. M.; LOOPE, L. L.; ADSERSEN, H.: ''Islands: Biological diversity and Ecosystem Function''. Berlin: Springer-Verlag, 1995. 242 s.<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Hejdovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Teorie_ostrovn%C3%AD_biogeografie&diff=7803 2009-01-14T22:00:34Z

<p>Hejdovaj: </p> <hr /> <div>Teorie ostrovní [[Biogeografie|biogeografie]] (angl. ''The theory of Island Biogeography'') vysvětluje dynamiku rostlinných a živočišných druhů na ostrovech v závislosti na rozloze ostrova a jeho vzdálenosti od pevniny.<br /> <br /> == Vznik teorie a její principy ==<br /> Teorii ostrovní biogeografie formulovali v roce 1963 ekolog Robert MacArthur a zoogeograf Edward Wilson. Při studiu tichomořských ostrovů si MacArthur a Wilson všimli dvou zásadních jevů: Velké ostrovy mají více druhů než malé a ostrovy blízké k pevnině mají více druhů než ostrovy izolované. Vyvinuli teorii, která tyto skutečnosti vysvětlovala pomocí '''kolonizace''' a '''[[wikipedia:cs:Vymírání|extinkce]]'''.<br /> <br /> [[Soubor:Imigrace-extinkce.jpg|right|Rovnováha mezi imigrací a extinkcí]]<br /> <br /> Představme si ostrov, na němž se doposud žádné živé organismy nevyskytovaly. [[wikipedia:cs:Migrace|Imigrace]] bude nejprve vysoká, s rostoucím počtem druhů však bude klesat, protože množství druhů, které se mohou na ostrov dostat je omezené. Opačná situace nastane u [[wikipedia:cs:Vymírání|vymírání]]. S rostoucím počtem druhů poroste i rychlost vymírání. Důvodem je pravděpodobně větší konkurence mezi druhy a menší početnost populací. &lt;ref name=&quot;begon&quot;&gt;BEGON, M.; HARPER, J. L.; TOWNSEND, C. R.: ''Ekologie – jedinci, populace, společenstva.'' Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1997. 949 s.&lt;/ref&gt; Po určité době se počet druhů ustálí a nastane rovnovážný stav mezi imigrací a extinkcí. Ustavená rovnováha bude dynamická, neboť počet druhů zůstane stejný, přestože druhové složení se bude neustále měnit. &lt;ref name=&quot;storch&quot;&gt;STORCH, D.; MIHULKA, S.: ''Úvod do současné ekologie''. Praha: Portál, 2000. 160 s. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> Rovnovážný počet druhů bude také ovlivněn vlastnostmi ostrova, zejména jeho '''velikostí''' a '''vzdáleností''' od pevniny. Velikost ostrova úzce souvisí s vymíráním. Na menších ostrovech žijí méně početné populace, které jsou náchylnější k extinkci. Vzdálenost ostrova od pevniny zase podmiňuje intenzitu kolonizace. &lt;ref name=&quot;storch&quot;/&gt; Různé kombinace těchto charakteristik jsou vyneseny do grafu. &lt;ref&gt; http://zoo.bf.jcu.cz/tropy/speciace.html&lt;/ref&gt; '''S&lt;sub&gt;X&lt;/sub&gt;''' vždy označuje bod rovnováhy druhového bohatství (indexy: DS - vzdálený malý ostrov, DL - vzdálený velký, CS - blízký malý, CL - blízký velký ostrov). Z grafu i z výše uvedených skutečností vyplývá, že '''čím bude ostrov větší a zároveň blíže k pevnině, tím bude druhově bohatší'''.&lt;ref name=&quot;storch&quot;/&gt;<br /> <br /> Teorie ostrovní biogeografie je využívána také při studiu tzv. suchozemských ostrovů. Těmi mohou být např. jezera, hory, ale i biotopy vzniklé [[Fragmentace krajiny|fragmentací území]].<br /> <br /> === Vztah plochy a počtu druhů ===<br /> Závislost počtu druhů na ploše se vyjadřuje vzorcem <br /> <br /> '''S = C&amp;middot;A&lt;sup&gt;z&lt;/sup&gt;''',<br /> <br /> kde '''''S''''' je počet druhů, '''''A''''' plocha, '''''C''''' konstanta, která závisí na taxonu a velikosti plochy a '''''z''''' konstanta pohybující mezi 0,20 a 0,35 pro ostrovy a 0,12 – 0,17 pro pevninu.&lt;ref name=&quot;Macarthur&quot;&gt;MAC ARTHUR, R. H.; WILSON, E. O.: ''The theory of Island Biogeography''. Princeton: Princeton University Press, 1967. 203 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Graficky se korelace mezi počtem druhů a plochou znázorňuje pomocí tzv. species-area křivek&lt;ref name=&quot;Macarthur&quot;/&gt;.<br /> <br /> === Izolovanost ostrova ===<br /> Vzdálenost ostrova od pevniny má velký vliv na počet druhů a také na druhové složení ostrovní fauny a flóry.<br /> Ostrovní biota má dva typické rysy:&lt;ref name=&quot;begon&quot;/&gt;<br /> <br /> * '''na ostrově je méně druhů než v podobně velkých oblastech na pevnině'''<br /> <br /> :Ostrovní fauna a flóra se omezuje na typy, jejichž předci se dokázali na ostrov dostat. Míra omezení závisí na vzdálenosti ostrova od pevniny a schopnosti druhů [[Disperze|dispergovat]]<br /> <br /> * '''mnoho ostrovních druhů se mírně či nápadně liší od těch, co žijí na nejbližší pevnině'''<br /> <br /> Na ostrovech dostatečně vzdálených od pevniny je [[wikipedia:cs:Speciace|speciace]], často rychlejší než kolonizace a extinkce. Dochází tak ke vzniku unikátních druhů a dalším evolučním změnám.<br /> <br /> <br /> == Teorie ostrovní biogeografie v ochraně přírody ==<br /> Principy ostrovní teorie lze uplatnit i při plánování a managementu chráněných území, která mohou být také považována za ostrovy v okolní krajině. Při zakládání chráněného území nebo rezervace hraje důležitou roli velikost plochy území. Tato skutečnost vyvolala tzv. '''SLOSS''' debatu (z angl. '' '''S'''ingle '''L'''arge '''O'''r '''S'''everal '''S'''mall''). Koncepce ''Single Large'', tedy “jedna velká”, prosazuje jedno velké nerozčleněné území, v němž dostatečná rozloha vnitřního prostředí poskytuje prostor pro existenci početnějších populací několika vybraných druhů. Alternativní koncepce ''Several Small'' navrhuje soustavu většího počtu menších fragmentů a tedy území s větším množstvím [[Ekoton|ekotonů]], které podporují celkově vyšší druhovou diverzitu, avšak na úkor populací druhů vnitřního prostředí.&lt;ref&gt;ŠÁLEK, M.; RŮŽIČKA, J.; MANDÁK, B.: ''Ekologie''. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, 2005. Kap. 5., Populační dynamika, s.36-55.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Nelze s určitostí říci, která koncepce je vhodnější, neboť každé území má svá specifika a je třeba posuzovat ho individuálně. Prioritou by jednoznačně mělo být zvyšování imigrace druhů pomocí biokoridorů nebo přirozených stanovišť mezi rezervacemi.<br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> [http://www.enviwiki.cz/wiki/Biodiverzita Biodiverzita]<br /> <br /> [http://www.enviwiki.cz/wiki/Diverzita_spole%C4%8Denstev Diverzita společenstev]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Island_biogeography Island biogeography] na anglické Wikipedii<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/SLOSS_Debate SLOSS Debate] na anglické Wikipedii<br /> <br /> ===Literatura===<br /> VITOUSEK, P. M.; LOOPE, L. L.; ADSERSEN, H.: ''Islands: Biological diversity and Ecosystem Function''. Berlin: Springer-Verlag, 1995. 242 s.<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Hejdovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Bioplynov%C3%A1_stanice&diff=7802 2009-01-14T21:43:24Z

<p>Hejdovaj: </p> <hr /> <div>Bioplynová stanice je technologické zařízení využívající procesu [[wikipedia:cs:Anaerobní_digesce|anaerobní digesce]] ke zpracování [[wikipedia:cs:Biologicky rozložitelný odpad|bioodpadu]], případně jiného biologicky rozložitelného materiálu. Hlavním produktem anaerobní digesce je [[wikipedia:cs:Bioplyn|bioplyn]], který lze využít jako alternativní zdroj energie.<br /> <br /> [[Soubor:Bioplynova_stanice_Lipa.jpg|right|Bioplynová stanice Lípa]]<br /> <br /> == Anaerobní digesce ==<br /> Anaerobní digesce (anaerobní fermentace) je proces, při kterém [[wikipedia:cs:Mikroorganismus|mikroorganismy]] rozkládají organický materiál bez přístupu vzduchu. Může probíhat samovolně v přírodě nebo řízenou metodou v bioplynových stanicích.<br /> Celý proces probíhá ve čtyřech základních fázích:<br /> <br /> '''1. [[wikipedia:cs:Hydrolýza|hydrolýza]]''' - hydrolytické mikroorganismy štěpí makromolekulární organické látky na menší molekuly schopné transportu do buňky, kde <br /> :probíhají další fáze<br /> <br /> '''2. acidogeneze''' - produkty hydrolýzy jsou štěpeny na jednodušší látky (kyseliny, alkoholy, CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;, H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;)<br /> <br /> '''3. acetogeneze''' - tvorba kyseliny octové, CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; a H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;<br /> <br /> '''4. [[wikipedia:cs:Methanogeneze|methanogeneze]]''' - vznik methanu ze směsi CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; a H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; nebo z kyseliny octové; vedlejším produktem je CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;&lt;ref name=&quot;Straka&quot;&gt;STRAKA, F. a kol.: ''Bioplyn – příručka pro výuku, projekci a provoz bioplynových systémů''. Praha: GAS s.r.o., 2006, 706 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Provoz bioplynové stanice ==<br /> === Substráty ===<br /> V bioplynové stanici lze zpracovávat kejdu, hnůj a jiné odpady z živočišné výroby, [[wikipedia:cs:Fytomasa|fytomasu]], odpady z rostlinné výroby, ze stravování, biologicky rozložitelný komunální odpad a čistírenské kaly. Vhodné jsou zvláště materiály s vyšší vlhkostí. Často se uplatňuje kofermentace&lt;ref name=&quot; Schulz&quot;&gt;SCHULZ, H.; EDER, B.: ''Bioplyn v praxi – Teorie, projektování, stavba zařízení, příklady''. Ostrava: HEL, 2004. 166 s.&lt;/ref&gt;, tzn. zpracování různých materiálů v jednom zařízení. Vhodnou kombinací substrátů lze docílit složení, které bude mít příznivý vliv na průběh procesu a tím i na výsledné množství a kvalitu bioplynu.<br /> <br /> === Technologie ===<br /> Zařízení pro anaerobní digesci organických odpadů může mít mnoho variant. Na začátku bioplynové linky je zpravidla přípravná nádrž, kde se skladuje surový materiál. Ten je podle potřeby přečerpáván do [[wikipedia:cs:Fermentor|fermentoru]], kde se odehrává vlastní proces anaerobní digesce a tvorby bioplynu. Bioplyn vznikající ve fermentoru je jímán do zásobníku a upravován pro další využití.<br /> <br /> === Podmínky procesu ===<br /> Aby proces anaerobní digesce probíhal správně, je třeba zajistit vhodné životní podmínky pro činnost mikroorganismů. Těmi jsou:<br /> * striktně [[wikipedia:cs:Anaerobní|anaerobní prostředí]]<br /> * optimální [[wikipedia:cs:Kyselost|pH]]<br /> * stálá teplota <br /> * vhodné složení substrátu&lt;ref name=&quot;Schulz&quot;/&gt;<br /> <br /> <br /> == Produkty anaerobní digesce ==<br /> * '''Bioplyn'''<br /> :Bioplyn je tvořen převážně methanem a oxidem uhličitým. Obsah methanu se pohybuje mezi 50 a 75%.&lt;ref&gt;PASTOREK, Z.; KÁRA, J.; JEVIČ, P.: ''Biomasa – obnovitelný zdroj energie''. Praha: FCC PUBLIC s.r.o., 2004. 286 s.&lt;/ref&gt; Bioplyn se nejčastěji spaluje v kotlích a vyprodukované teplo se používá na vytápění budov nebo na ohřev vody. Další možností je kombinovaná výroba tepla a elektrické energie v [[Kogenerace|kogenerační jednotce]]. <br /> * '''[[wikipedia:cs:Digestát|Digestát]]'''<br /> :Tuhý zbytek po vyhnití se sníženým obsahem biologicky rozložitelných látek se nazývá digestát. Tento stabilní materiál lze využít jako [[wikipedia:cs:Hnojivo|hnojivo]], přídavek do [[wikipedia:cs:Kompost|kompostu]] nebo k úpravě povrchu terénu.&lt;ref&gt;VÁŇA, Jaroslav: Využití digestátů jako organického hnojiva. ''Biom.cz'' [online]. 2007-04-25 [cit. 2009-01-14]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/cz-bioodpady-a-kompostovani/odborne-clanky/vyuziti-digestatu-jako-organickeho-hnojiva&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> * '''Fugát'''<br /> :Fugát, nebo-li procesní voda, je tekutý produkt vyhnívacího procesu a má charakter [[wikipedia:cs:Odpadní voda|vody odpadní]]. Je silně zakalený a obsahuje produkty anaerobního rozkladu organických látek. Zpravidla je odváděn do [[wikipedia:cs:Čistírna odpadních vod|čistírny odpadních vod]].<br /> <br /> <br /> == Bioplynové stanice v ČR a v zahraničí ==<br /> Na začátku roku 2008 bylo na našem území v provozu asi 23 bioplynových stanic &lt;ref&gt;BAČÍK, Ondřej: Bioplynové stanice: technologie celonárodního významu. ''Biom.cz'' [online]. 2008-01-14 [cit. 2009-01-14]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/cz-bioplyn/odborne-clanky/bioplynove-stanice-technologie-celonarodniho-vyznamu&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;, z nichž převážná většina zpracovává bioodpady ze zemědělství. Nejdéle fungujícím zařízením na zpracování zemědělských odpadů v ČR je bioplynová stanice v Třeboni. V provozu je nepřetržitě od roku 1974 a zpracovává kejdu z velkovýkrmny prasat spolu s čistírenskými kaly.&lt;ref&gt;KAJAN, Miroslav: Bioplynová stanice Třeboň. ''Biom.cz'' [online]. 2004-06-07 [cit. 2009-01-14]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/cz/odborne-clanky/bioplynova-stanice-trebon&gt;. ISSN: 1801-2655..&lt;/ref&gt; Další stanice jsou například v Kroměříži, Velkých Albrechticích, Mimoni, Kladrubech nebo Trhovém Štěpánově. České sdružení pro biomasu odhaduje reálný potenciál počtu bioplynových stanic v ČR na 400 zařízení do roku 2015.&lt;ref&gt;CZ Biom, : Bioplyn může zásobovat obnovitelnou elektřinou tisíce českých domácností. ''Biom.cz'' [online]. 2007-03-15 [cit. 2009-01-14]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/czp-bioplyn/odborne-clanky/bioplyn-muze-zasobovat-obnovitelnou-elektrinou-tisice-ceskych-domacnosti&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Z evropských zemí má nejvíce zkušeností s bioplynovou technologií Německo, kde je v současné době v provozu přes 3500 fermentačních zařízení především komunálního charakteru. V Dánsku funguje systém tzv. centralizovaných bioplynových stanic. Ke každé stanici je odpad svážen z okolních oblastí a stanice jsou umisťovány tak, aby se jejich svozové zóny nepřekrývaly.&lt;ref name=&quot;Straka&quot;/&gt; Ve Švédsku se bioplyn kromě vytápění a výroby elektrické energie využívá i pro pohon vozidel a nedávno zde byl také zprovozněn první vlak poháněný bioplynem na světě.<br /> <br /> <br /> ==Desatero bioplynových stanic==<br /> Zájem o výstavbu bioplynových stanic na našem území v posledních letech stoupá. Kvalitně zpracovaný projekt a důsledné dodržování zásad udržitelného provozu mohou předejít mnohým problémům, které provoz bioplynové stanice často doprovázejí. České sdružení pro biomasu proto zpracovalo Desatero bioplynových stanic, které má poskytnout základní informace všem zájemcům o výstavbu zemědělských bioplynových stanic.<br /> Zkrácená verze desatera: &lt;ref&gt;BAČÍK, O.: Desatero bioplynových stanic. ''Biom – Odborný časopis a informační zpravodaj Českého sdružení pro biomasu''. 2007. č. 2, s. 2. Dostupné z WWW: http://biom.cz/biom/eBIOM-27-2007.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> 1. Precizní příprava projektu<br /> <br /> 2. Dostatek kvalitních vstupních surovin<br /> <br /> 3. Výtěžnost bioplynu z jednotlivých materiálů<br /> <br /> 4. Komunikace se samosprávou a veřejností<br /> <br /> 5. Spolehlivá a ověřená technologie<br /> <br /> 6. Optimalizace investičních nákladů<br /> <br /> 7. Volba vhodné kogenerační jednotky<br /> <br /> 8. Využití odpadního tepla<br /> <br /> 9. Nakládání s digestátem – kvalitní hnojivo<br /> <br /> 10. Další možnosti využití bioplynu<br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Anaerobic_digestion Anaerobic digestion] na anglické Wikipedii<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Biogas Biogas] na anglické Wikipedii<br /> <br /> [http://www.biom.cz CZ Biom] České sdružení pro biomasu <br /> <br /> [http://www.mze.cz/UserFiles/File/EAFRD/Desatero.pdf Desatero bioplynových stanic] na stránkách MZe<br /> <br /> [http://www.i-ekis.cz/? i-EKIS] Internetové energetické konzultační a informační středisko ČEA <br /> <br /> [http://www.biogas.org Německá asociace bioplynu] v němčině<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Hejdovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Bioplynov%C3%A1_stanice&diff=7796 2009-01-14T21:07:04Z

<p>Hejdovaj: </p> <hr /> <div>Bioplynová stanice je technologické zařízení využívající procesu [[wikipedia:cs:Anaerobní_digesce|anaerobní digesce]] ke zpracování [[wikipedia:cs:Biologicky rozložitelný odpad|bioodpadu]], případně jiného biologicky rozložitelného materiálu. Hlavním produktem anaerobní digesce je [[wikipedia:cs:Bioplyn|bioplyn]], který lze využít jako alternativní zdroj energie.<br /> <br /> [[Soubor:Bioplynova_stanice_Lipa.jpg|right|Bioplynová stanice Lípa]]<br /> <br /> == Anaerobní digesce ==<br /> Anaerobní digesce (anaerobní fermentace) je proces, při kterém [[wikipedia:cs:Mikroorganismus|mikroorganismy]] rozkládají organický materiál bez přístupu vzduchu. Může probíhat samovolně v přírodě nebo řízenou metodou v bioplynových stanicích.<br /> Celý proces probíhá ve čtyřech základních fázích:<br /> <br /> '''1. [[wikipedia:cs:Hydrolýza|hydrolýza]]''' - hydrolytické mikroorganismy štěpí makromolekulární organické látky na menší molekuly schopné transportu do buňky, kde <br /> :probíhají další fáze<br /> <br /> '''2. acidogeneze''' - produkty hydrolýzy jsou štěpeny na jednodušší látky (kyseliny, alkoholy, CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;, H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;)<br /> <br /> '''3. acetogeneze''' - tvorba kyseliny octové, CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; a H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;<br /> <br /> '''4. [[wikipedia:cs:Methanogeneze|methanogeneze]]''' - vznik methanu ze směsi CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; a H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; nebo z kyseliny octové; vedlejším produktem je CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;&lt;ref name=&quot;Straka&quot;&gt;STRAKA, F. a kol.: ''Bioplyn – příručka pro výuku, projekci a provoz bioplynových systémů''. Praha: GAS s.r.o., 2006, 706 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Provoz bioplynové stanice ==<br /> === Substráty ===<br /> V bioplynové stanici lze zpracovávat kejdu, hnůj a jiné odpady z živočišné výroby, [[wikipedia:cs:Fytomasa|fytomasu]], odpady z rostlinné výroby, ze stravování, biologicky rozložitelný komunální odpad a čistírenské kaly. Vhodné jsou zvláště materiály s vyšší vlhkostí. Často se uplatňuje kofermentace&lt;ref name=&quot; Schulz&quot;&gt;SCHULZ, H.; EDER, B.: ''Bioplyn v praxi – Teorie, projektování, stavba zařízení, příklady''. Ostrava: HEL, 2004. 166 s.&lt;/ref&gt;, tzn. zpracování různých materiálů v jednom zařízení. Vhodnou kombinací substrátů lze docílit složení, které bude mít příznivý vliv na průběh procesu a tím i na výsledné množství a kvalitu bioplynu.<br /> <br /> === Technologie ===<br /> Zařízení pro anaerobní digesci organických odpadů může mít mnoho variant. Na začátku bioplynové linky je zpravidla přípravná nádrž, kde se skladuje surový materiál. Ten je podle potřeby přečerpáván do [[wikipedia:cs:Fermentor|fermentoru]], kde se odehrává vlastní proces anaerobní digesce a tvorby bioplynu. Bioplyn vznikající ve fermentoru je jímán do zásobníku a upravován pro další využití.<br /> <br /> === Podmínky procesu ===<br /> Aby proces anaerobní digesce probíhal správně, je třeba zajistit vhodné životní podmínky pro činnost mikroorganismů. Těmi jsou:<br /> * striktně [[wikipedia:cs:Anaerobní|anaerobní prostředí]]<br /> * optimální [[wikipedia:cs:Kyselost|pH]]<br /> * stálá teplota <br /> * vhodné složení substrátu&lt;ref name=&quot;Schulz&quot;/&gt;<br /> <br /> <br /> == Produkty anaerobní digesce ==<br /> * '''Bioplyn'''<br /> :Bioplyn je tvořen převážně methanem a oxidem uhličitým. Obsah methanu se pohybuje mezi 50 a 75%.&lt;ref&gt;PASTOREK, Z.; KÁRA, J.; JEVIČ, P.: ''Biomasa – obnovitelný zdroj energie''. Praha: FCC PUBLIC s.r.o., 2004. 286 s.&lt;/ref&gt; Bioplyn se nejčastěji spaluje v kotlích a vyprodukované teplo se používá na vytápění budov nebo na ohřev vody. Další možností je kombinovaná výroba tepla a elektrické energie v [[Kogenerace|kogenerační jednotce]]. <br /> * '''[[wikipedia:cs:Digestát|Digestát]]'''<br /> :Tuhý zbytek po vyhnití se sníženým obsahem biologicky rozložitelných látek se nazývá digestát. Tento stabilní materiál lze využít jako [[wikipedia:cs:Hnojivo|hnojivo]], přídavek do [[wikipedia:cs:Kompost|kompostu]] nebo k úpravě povrchu terénu.&lt;ref&gt;VÁŇA, Jaroslav: Využití digestátů jako organického hnojiva. Biom.cz [online]. 2007-04-25 [cit. 2009-01-14]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/cz-bioodpady-a-kompostovani/odborne-clanky/vyuziti-digestatu-jako-organickeho-hnojiva&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> * '''Fugát'''<br /> :Fugát, nebo-li procesní voda, je tekutý produkt vyhnívacího procesu a má charakter [[wikipedia:cs:Odpadní voda|vody odpadní]]. Je silně zakalený a obsahuje produkty anaerobního rozkladu organických látek. Zpravidla je odváděn do [[wikipedia:cs:Čistírna odpadních vod|čistírny odpadních vod]].<br /> <br /> <br /> == Bioplynové stanice v ČR a v zahraničí ==<br /> Na začátku roku 2008 bylo na našem území v provozu asi 23 bioplynových stanic &lt;ref&gt;BAČÍK, Ondřej: Bioplynové stanice: technologie celonárodního významu. Biom.cz [online]. 2008-01-14 [cit. 2009-01-14]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/cz-bioplyn/odborne-clanky/bioplynove-stanice-technologie-celonarodniho-vyznamu&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;, z nichž převážná většina zpracovává bioodpady ze zemědělství. Nejdéle fungujícím zařízením na zpracování zemědělských odpadů v ČR je bioplynová stanice v Třeboni. V provozu je nepřetržitě od roku 1974 a zpracovává kejdu z velkovýkrmny prasat spolu s čistírenskými kaly.&lt;ref&gt;KAJAN, Miroslav: Bioplynová stanice Třeboň. Biom.cz [online]. 2004-06-07 [cit. 2009-01-14]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/cz/odborne-clanky/bioplynova-stanice-trebon&gt;. ISSN: 1801-2655..&lt;/ref&gt; Další stanice jsou například v Kroměříži, Velkých Albrechticích, Mimoni, Kladrubech nebo Trhovém Štěpánově. České sdružení pro biomasu odhaduje reálný potenciál počtu bioplynových stanic v ČR na 400 zařízení do roku 2015.&lt;ref&gt;CZ Biom, : Bioplyn může zásobovat obnovitelnou elektřinou tisíce českých domácností. Biom.cz [online]. 2007-03-15 [cit. 2009-01-14]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/czp-bioplyn/odborne-clanky/bioplyn-muze-zasobovat-obnovitelnou-elektrinou-tisice-ceskych-domacnosti&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Z evropských zemí má nejvíce zkušeností s bioplynovou technologií Německo, kde je v současné době v provozu přes 3500 fermentačních zařízení především komunálního charakteru. V Dánsku funguje systém tzv. centralizovaných bioplynových stanic. Ke každé stanici je odpad svážen z okolních oblastí a stanice jsou umisťovány tak, aby se jejich svozové zóny nepřekrývaly.&lt;ref name=&quot;Straka&quot;/&gt; Ve Švédsku se bioplyn kromě vytápění a výroby elektrické energie využívá i pro pohon vozidel a nedávno zde byl také zprovozněn první vlak poháněný bioplynem na světě.<br /> <br /> <br /> ==Desatero bioplynových stanic==<br /> Zájem o výstavbu bioplynových stanic na našem území v posledních letech stoupá. Kvalitně zpracovaný projekt a důsledné dodržování zásad udržitelného provozu mohou předejít mnohým problémům, které provoz bioplynové stanice často doprovázejí. České sdružení pro biomasu proto zpracovalo Desatero bioplynových stanic, které má poskytnout základní informace všem zájemcům o výstavbu zemědělských bioplynových stanic.<br /> Zkrácená verze desatera: &lt;ref&gt;BAČÍK, O.: Desatero bioplynových stanic. ''Biom – Odborný časopis a informační zpravodaj Českého sdružení pro biomasu''. 2007. č. 2, s. 2. Dostupné z WWW: http://biom.cz/biom/eBIOM-27-2007.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> 1. Precizní příprava projektu<br /> <br /> 2. Dostatek kvalitních vstupních surovin<br /> <br /> 3. Výtěžnost bioplynu z jednotlivých materiálů<br /> <br /> 4. Komunikace se samosprávou a veřejností<br /> <br /> 5. Spolehlivá a ověřená technologie<br /> <br /> 6. Optimalizace investičních nákladů<br /> <br /> 7. Volba vhodné kogenerační jednotky<br /> <br /> 8. Využití odpadního tepla<br /> <br /> 9. Nakládání s digestátem – kvalitní hnojivo<br /> <br /> 10. Další možnosti využití bioplynu<br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Anaerobic_digestion Anaerobic digestion] na anglické Wikipedii<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Biogas Biogas] na anglické Wikipedii<br /> <br /> [http://www.biom.cz CZ Biom] České sdružení pro biomasu <br /> <br /> [http://www.mze.cz/UserFiles/File/EAFRD/Desatero.pdf Desatero bioplynových stanic] na stránkách MZe<br /> <br /> [http://www.i-ekis.cz/? i-EKIS] Internetové energetické konzultační a informační středisko ČEA <br /> <br /> [http://www.biogas.org Německá asociace bioplynu] v němčině<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Hejdovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Bioplynov%C3%A1_stanice&diff=7792 2009-01-14T17:22:45Z

<p>Hejdovaj: </p> <hr /> <div>Bioplynová stanice je technologické zařízení využívající procesu [[wikipedia:cs:Anaerobní_digesce|anaerobní digesce]] ke zpracování [[wikipedia:cs:Biologicky rozložitelný odpad|bioodpadu]], případně jiného biologicky rozložitelného materiálu. Hlavním produktem anaerobní digesce je [[wikipedia:cs:Bioplyn|bioplyn]], který lze využít jako alternativní zdroj energie.<br /> <br /> [[Soubor:Bioplynova_stanice_Lipa.jpg|right|Bioplynová stanice Lípa]]<br /> <br /> == Anaerobní digesce ==<br /> [[wikipedia:cs:Anaerobní_digesce|Anaerobní digesce]] (anaerobní fermentace) je proces, při kterém [[wikipedia:cs:Mikroorganismus|mikroorganismy]] rozkládají organický materiál bez přístupu vzduchu. Může probíhat samovolně v přírodě nebo řízenou metodou v bioplynových stanicích.<br /> Celý proces probíhá ve čtyřech základních fázích:<br /> <br /> '''1. [[wikipedia:cs:Hydrolýza|hydrolýza]]''' - hydrolytické mikroorganismy štěpí makromolekulární organické látky na menší molekuly schopné transportu do buňky, kde probíhají <br /> ::::další fáze<br /> <br /> '''2. acidogeneze''' - produkty hydrolýzy jsou štěpeny na jednodušší látky (kyseliny, alkoholy, CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;, H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;)<br /> <br /> '''3. acetogeneze''' - tvorba kyseliny octové, CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; a H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;<br /> <br /> '''4. [[wikipedia:cs:Methanogeneze|methanogeneze]]''' - vznik methanu ze směsi CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; a H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; nebo z kyseliny octové; vedlejším produktem je CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;&lt;ref name=&quot;Straka&quot;&gt;STRAKA, F. a kol.: ''Bioplyn – příručka pro výuku, projekci a provoz bioplynových systémů''. Praha: GAS s.r.o., 2006, 706 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Provoz bioplynové stanice ==<br /> === Substráty ===<br /> V bioplynové stanici lze zpracovávat kejdu, hnůj a jiné odpady z živočišné výroby, [[wikipedia:cs:Fytomasa|fytomasu]], odpady z rostlinné výroby, ze stravování, biologicky rozložitelný komunální odpad a čistírenské kaly. Vhodné jsou zvláště materiály s vyšší vlhkostí. Často se uplatňuje kofermentace&lt;ref name=&quot; Schulz&quot;&gt;SCHULZ, H.; EDER, B.: ''Bioplyn v praxi – Teorie, projektování, stavba zařízení, příklady''. Ostrava: HEL, 2004. 166 s.&lt;/ref&gt;, tzn. zpracování různých materiálů v jednom zařízení. Vhodnou kombinací substrátů lze docílit složení, které bude mít příznivý vliv na průběh procesu a tím i na výsledné množství a kvalitu bioplynu.<br /> <br /> === Technologie ===<br /> Zařízení pro [[wikipedia:cs:Anaerobní_digesce|anaerobní digesci]] organických odpadů může mít mnoho variant. Na začátku bioplynové linky je zpravidla přípravná nádrž, kde se skladuje surový materiál. Ten je podle potřeby přečerpáván do [[wikipedia:cs:Fermentor|fermentoru]], kde se odehrává vlastní proces anaerobní digesce a tvorby bioplynu. Bioplyn vznikající ve fermentoru je jímán do zásobníku a upravován pro další využití.<br /> <br /> === Podmínky procesu ===<br /> Aby proces [[wikipedia:cs:Anaerobní_digesce|anaerobní digesce]] probíhal správně, je třeba zajistit vhodné životní podmínky pro činnost [[wikipedia:cs:Mikroorganismus|mikroorganismů]]. Těmi jsou:<br /> * striktně [[wikipedia:cs:Anaerobní|anaerobní prostředí]]<br /> * optimální [[wikipedia:cs:Kyselost|pH]]<br /> * stálá teplota <br /> * vhodné složení substrátu&lt;ref name=&quot;Schulz&quot;/&gt;<br /> <br /> <br /> == Produkty anaerobní digesce ==<br /> * '''Bioplyn'''<br /> :Bioplyn je tvořen převážně methanem a oxidem uhličitým. Obsah methanu se pohybuje mezi 50 a 75%.&lt;ref&gt;PASTOREK, Z.; KÁRA, J.; JEVIČ, P.: ''Biomasa – obnovitelný zdroj energie''. Praha: FCC PUBLIC s.r.o., 2004. 286 s.&lt;/ref&gt; Bioplyn se nejčastěji spaluje v kotlích a vyprodukované teplo se používá na vytápění budov nebo na ohřev vody. Další možností je kombinovaná výroba tepla a elektrické energie v [[Kogenerace|kogenerační jednotce]]. <br /> * '''[[wikipedia:cs:Digestát|Digestát]]'''<br /> :Tuhý zbytek po vyhnití se sníženým obsahem biologicky rozložitelných látek se nazývá digestát. Tento stabilní materiál lze využít jako [[wikipedia:cs:Hnojivo|hnojivo]], přídavek do [[wikipedia:cs:Kompost|kompostu]] nebo k úpravě povrchu terénu.&lt;ref&gt;VÁŇA, Jaroslav: Využití digestátů jako organického hnojiva. Biom.cz [online]. 2007-04-25 [cit. 2009-01-14]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/cz-bioodpady-a-kompostovani/odborne-clanky/vyuziti-digestatu-jako-organickeho-hnojiva&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> * '''Fugát'''<br /> :Fugát, nebo-li procesní voda, je tekutý produkt vyhnívacího procesu a má charakter [[wikipedia:cs:Odpadní voda|vody odpadní]]. Je silně zakalený a obsahuje produkty anaerobního rozkladu organických látek. Zpravidla je odváděn do [[wikipedia:cs:Čistírna odpadních vod|čistírny odpadních vod]].<br /> <br /> <br /> == Bioplynové stanice v ČR a v zahraničí ==<br /> Na začátku roku 2008 bylo na našem území v provozu asi 23 bioplynových stanic &lt;ref&gt;BAČÍK, Ondřej: Bioplynové stanice: technologie celonárodního významu. Biom.cz [online]. 2008-01-14 [cit. 2009-01-14]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/cz-bioplyn/odborne-clanky/bioplynove-stanice-technologie-celonarodniho-vyznamu&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;, z nichž převážná většina zpracovává bioodpady ze zemědělství. Nejdéle fungujícím zařízením na zpracování zemědělských odpadů v ČR je bioplynová stanice v Třeboni. V provozu je nepřetržitě od roku 1974 a zpracovává kejdu z velkovýkrmny prasat spolu s čistírenskými kaly.&lt;ref&gt;KAJAN, Miroslav: Bioplynová stanice Třeboň. Biom.cz [online]. 2004-06-07 [cit. 2009-01-14]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/cz/odborne-clanky/bioplynova-stanice-trebon&gt;. ISSN: 1801-2655..&lt;/ref&gt; Další stanice jsou například v Kroměříži, Velkých Albrechticích, Mimoni, Kladrubech nebo Trhovém Štěpánově. České sdružení pro biomasu odhaduje reálný potenciál počtu bioplynových stanic v ČR na 400 zařízení do roku 2015.&lt;ref&gt;CZ Biom, : Bioplyn může zásobovat obnovitelnou elektřinou tisíce českých domácností. Biom.cz [online]. 2007-03-15 [cit. 2009-01-14]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/czp-bioplyn/odborne-clanky/bioplyn-muze-zasobovat-obnovitelnou-elektrinou-tisice-ceskych-domacnosti&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Z evropských zemí má nejvíce zkušeností s bioplynovou technologií Německo, kde je v současné době v provozu přes 3500 fermentačních zařízení především komunálního charakteru. V Dánsku funguje systém tzv. centralizovaných bioplynových stanic. Ke každé stanici je odpad svážen z okolních oblastí a stanice jsou umisťovány tak, aby se jejich svozové zóny nepřekrývaly.&lt;ref name=&quot;Straka&quot;/&gt; Ve Švédsku se bioplyn kromě vytápění a výroby elektrické energie využívá i pro pohon vozidel a nedávno zde byl také zprovozněn první vlak poháněný bioplynem na světě.<br /> <br /> <br /> ==Desatero bioplynových stanic==<br /> Zájem o výstavbu bioplynových stanic na našem území v posledních letech stoupá. Kvalitně zpracovaný projekt a důsledné dodržování zásad udržitelného provozu mohou předejít mnohým problémům, které provoz bioplynové stanice často doprovázejí. České sdružení pro biomasu proto zpracovalo Desatero bioplynových stanic, které má poskytnout základní informace všem zájemcům o výstavbu zemědělských bioplynových stanic.<br /> Zkrácená verze desatera: &lt;ref&gt;BAČÍK, O.: Desatero bioplynových stanic. ''Biom – Odborný časopis a informační zpravodaj Českého sdružení pro biomasu''. 2007. č. 2, s. 2. Dostupné z WWW: http://biom.cz/biom/eBIOM-27-2007.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> 1. Precizní příprava projektu<br /> <br /> 2. Dostatek kvalitních vstupních surovin<br /> <br /> 3. Výtěžnost bioplynu z jednotlivých materiálů<br /> <br /> 4. Komunikace se samosprávou a veřejností<br /> <br /> 5. Spolehlivá a ověřená technologie<br /> <br /> 6. Optimalizace investičních nákladů<br /> <br /> 7. Volba vhodné kogenerační jednotky<br /> <br /> 8. Využití odpadního tepla<br /> <br /> 9. Nakládání s digestátem – kvalitní hnojivo<br /> <br /> 10. Další možnosti využití bioplynu<br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Anaerobic_digestion Anaerobic digestion] na anglické Wikipedii<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Biogas Biogas] na anglické Wikipedii<br /> <br /> [http://www.biom.cz CZ Biom] České sdružení pro biomasu <br /> <br /> [http://www.mze.cz/UserFiles/File/EAFRD/Desatero.pdf Desatero bioplynových stanic] na stránkách MZe<br /> <br /> [http://www.i-ekis.cz/? i-EKIS] Internetové energetické konzultační a informační středisko ČEA <br /> <br /> [http://www.biogas.org Německá asociace bioplynu] v němčině<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Hejdovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Bioplynov%C3%A1_stanice&diff=7791 2009-01-14T14:43:15Z

<p>Hejdovaj: </p> <hr /> <div>Bioplynová stanice je technologické zařízení využívající procesu [[wikipedia:cs:Anaerobní_digesce|anaerobní digesce]] ke zpracování [[wikipedia:cs:Biologicky rozložitelný odpad|bioodpadu]], případně jiného biologicky rozložitelného materiálu. Hlavním produktem anaerobní digesce je [[wikipedia:cs:Bioplyn|bioplyn]], který lze využít jako alternativní zdroj energie.<br /> <br /> [[Soubor:Bioplynova_stanice_Lipa.jpg|right|Bioplynová stanice Lípa]]<br /> <br /> == Anaerobní digesce ==<br /> Anaerobní digesce (anaerobní fermentace) je proces, při kterém [[wikipedia:cs:Mikroorganismus|mikroorganismy]] rozkládají organický materiál bez přístupu vzduchu. Může probíhat samovolně v přírodě nebo řízenou metodou v bioplynových stanicích.<br /> Celý proces probíhá ve čtyřech základních fázích:<br /> <br /> '''1. [[wikipedia:cs:Hydrolýza|hydrolýza]]''' - hydrolytické mikroorganismy štěpí makromolekulární organické látky na menší molekuly schopné transportu do buňky, kde probíhají <br /> ::::další fáze<br /> <br /> '''2. acidogeneze''' - produkty hydrolýzy jsou štěpeny na jednodušší látky (kyseliny, alkoholy, CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;, H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;)<br /> <br /> '''3. acetogeneze''' - tvorba kyseliny octové, CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; a H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;<br /> <br /> '''4. [[wikipedia:cs:Methanogeneze|methanogeneze]]''' - vznik methanu ze směsi CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; a H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; nebo z kyseliny octové; vedlejším produktem je CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;&lt;ref name=&quot;Straka&quot;&gt;STRAKA, F. a kol.: ''Bioplyn – příručka pro výuku, projekci a provoz bioplynových systémů''. Praha: GAS s.r.o., 2006, 706 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Provoz bioplynové stanice ==<br /> === Substráty ===<br /> V bioplynové stanici lze zpracovávat kejdu, hnůj a jiné odpady z živočišné výroby, [[wikipedia:cs:Fytomasa|fytomasu]], odpady z rostlinné výroby, ze stravování, biologicky rozložitelný komunální odpad a čistírenské kaly. Vhodné jsou zvláště materiály s vyšší vlhkostí. Často se uplatňuje kofermentace, tzn. zpracování různých materiálů v jednom zařízení. Vhodnou kombinací substrátů lze docílit složení, které bude mít příznivý vliv na průběh procesu a tím i na výsledné množství a kvalitu bioplynu.<br /> <br /> === Technologie ===<br /> Zařízení pro anaerobní digesci organických odpadů může mít mnoho variant. Na začátku bioplynové linky je zpravidla přípravná nádrž, kde se skladuje surový materiál. Ten je podle potřeby přečerpáván do [[wikipedia:cs:Fermentor|fermentoru]], kde se odehrává vlastní proces anaerobní digesce a tvorby bioplynu. Bioplyn vznikající ve fermentoru je jímán do zásobníku a upravován pro další využití.<br /> <br /> === Podmínky procesu ===<br /> Aby proces anaerobní digesce probíhal správně, je třeba zajistit vhodné životní podmínky pro činnost mikroorganismů. Těmi jsou:<br /> * striktně anaerobní prostředí<br /> * vhodné pH <br /> * stálá teplota <br /> * vhodné složení substrátu<br /> <br /> <br /> == Produkty anaerobní digesce ==<br /> * '''Bioplyn'''<br /> :Bioplyn je tvořen převážně methanem a oxidem uhličitým. Obsah methanu se pohybuje mezi 50 a 75%.&lt;ref&gt;PASTOREK, Z.; KÁRA, J.; JEVIČ, P.: ''Biomasa – obnovitelný zdroj energie''. Praha: FCC PUBLIC s.r.o., 2004. 286 s.&lt;/ref&gt; Bioplyn se nejčastěji spaluje v kotlích a vyprodukované teplo se používá na vytápění budov nebo na ohřev vody. Další možností je kombinovaná výroba tepla a elektrické energie v [[Kogenerace|kogenerační jednotce]]. <br /> * '''Digestát'''<br /> :Tuhý zbytek po vyhnití se sníženým obsahem biologicky rozložitelných látek se nazývá digestát. Tento stabilní materiál lze využít jako hnojivo, přídavek do kompostu nebo k úpravě povrchu terénu.<br /> * '''Fugát'''<br /> :Fugát, nebo-li procesní voda, je tekutý produkt vyhnívacího procesu a má charakter vody odpadní. Je silně zakalený a obsahuje produkty anaerobního rozkladu organických látek. Zpravidla je odváděn do čistírny odpadních vod.<br /> <br /> <br /> == Bioplynové stanice v ČR a v zahraničí ==<br /> Na začátku roku 2008 bylo na našem území v provozu asi 23 bioplynových stanic &lt;ref&gt;BAČÍK, Ondřej: Bioplynové stanice: technologie celonárodního významu. Biom.cz [online]. 2008-01-14 [cit. 2009-01-14]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/cz-bioplyn/odborne-clanky/bioplynove-stanice-technologie-celonarodniho-vyznamu&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;, z nichž převážná většina zpracovává bioodpady ze zemědělství. Nejdéle fungujícím zařízením na zpracování zemědělských odpadů v ČR je bioplynová stanice v Třeboni. V provozu je nepřetržitě od roku 1974 a zpracovává kejdu z velkovýkrmny prasat spolu s čistírenskými kaly.&lt;ref&gt;KAJAN, Miroslav: Bioplynová stanice Třeboň. Biom.cz [online]. 2004-06-07 [cit. 2009-01-14]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/cz/odborne-clanky/bioplynova-stanice-trebon&gt;. ISSN: 1801-2655..&lt;/ref&gt; Další stanice jsou například v Kroměříži, Velkých Albrechticích, Mimoni, Kladrubech nebo Trhovém Štěpánově. České sdružení pro biomasu odhaduje reálný potenciál počtu bioplynových stanic v ČR na 400 zařízení do roku 2015.&lt;ref&gt;CZ Biom, : Bioplyn může zásobovat obnovitelnou elektřinou tisíce českých domácností. Biom.cz [online]. 2007-03-15 [cit. 2009-01-14]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/czp-bioplyn/odborne-clanky/bioplyn-muze-zasobovat-obnovitelnou-elektrinou-tisice-ceskych-domacnosti&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Z evropských zemí má nejvíce zkušeností s bioplynovou technologií Německo, kde je v současné době v provozu přes 3500 fermentačních zařízení především komunálního charakteru. V Dánsku funguje systém tzv. centralizovaných bioplynových stanic. Ke každé stanici je odpad svážen z okolních oblastí a stanice jsou umisťovány tak, aby se jejich svozové zóny nepřekrývaly.&lt;ref name=&quot;Straka&quot;/&gt; Ve Švédsku se bioplyn kromě vytápění a výroby elektrické energie využívá i pro pohon vozidel a nedávno zde byl také zprovozněn první vlak poháněný bioplynem na světě.<br /> <br /> <br /> ==Desatero bioplynových stanic==<br /> Zájem o výstavbu bioplynových stanic na našem území v posledních letech stoupá. Kvalitně zpracovaný projekt a důsledné dodržování zásad udržitelného provozu mohou předejít mnohým problémům, které provoz bioplynové stanice často doprovázejí. České sdružení pro biomasu proto zpracovalo Desatero bioplynových stanic, které má poskytnout základní informace všem zájemcům o výstavbu zemědělských bioplynových stanic.<br /> Zkrácená verze desatera: &lt;ref&gt;BAČÍK, O.: Desatero bioplynových stanic. ''Biom – Odborný časopis a informační zpravodaj Českého sdružení pro biomasu''. 2007. č. 2, s. 2. Dostupné z WWW: http://biom.cz/biom/eBIOM-27-2007.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> 1. Precizní příprava projektu<br /> <br /> 2. Dostatek kvalitních vstupních surovin<br /> <br /> 3. Výtěžnost bioplynu z jednotlivých materiálů<br /> <br /> 4. Komunikace se samosprávou a veřejností<br /> <br /> 5. Spolehlivá a ověřená technologie<br /> <br /> 6. Optimalizace investičních nákladů<br /> <br /> 7. Volba vhodné kogenerační jednotky<br /> <br /> 8. Využití odpadního tepla<br /> <br /> 9. Nakládání s digestátem – kvalitní hnojivo<br /> <br /> 10. Další možnosti využití bioplynu<br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Anaerobic_digestion Anaerobic digestion] na anglické Wikipedii<br /> <br /> [http://www.biom.cz CZ Biom] České sdružení pro biomasu <br /> <br /> [http://www.mze.cz/UserFiles/File/EAFRD/Desatero.pdf Desatero bioplynových stanic] na stránkách MZe<br /> <br /> [http://www.i-ekis.cz/? i-EKIS] Internetové energetické konzultační a informační středisko ČEA <br /> <br /> === Literatura ===<br /> SCHULZ, H.; EDER, B.: ''Bioplyn v praxi – Teorie, projektování, stavba zařízení, příklady''. Ostrava: HEL, 2004. 166 s.<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Hejdovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Bioplynov%C3%A1_stanice&diff=7780 2009-01-14T13:42:12Z

<p>Hejdovaj: </p> <hr /> <div>Bioplynová stanice je technologické zařízení využívající procesu [[wikipedia:cs:Anaerobní_digesce|anaerobní digesce]] ke zpracování [[wikipedia:cs:Biologicky rozložitelný odpad|bioodpadu]], případně jiného biologicky rozložitelného materiálu. Hlavním produktem anaerobní digesce je [[wikipedia:cs:Bioplyn|bioplyn]], který lze využít jako alternativní zdroj energie.<br /> <br /> [[Soubor:Bioplynova_stanice_Lipa.jpg|right|Bioplynová stanice Lípa]]<br /> <br /> == Anaerobní digesce ==<br /> Anaerobní digesce (anaerobní fermentace) je proces, při kterém mikroorganismy rozkládají organický materiál bez přístupu vzduchu. Může probíhat samovolně v přírodě nebo řízenou metodou v bioplynových stanicích.<br /> Celý proces probíhá ve čtyřech základních fázích:<br /> <br /> '''1. hydrolýza''' - hydrolytické mikroorganismy štěpí makromolekulární organické látky na menší molekuly schopné transportu do buňky, kde probíhají <br /> ::::další fáze<br /> <br /> '''2. acidogeneze''' - produkty hydrolýzy jsou štěpeny na jednodušší látky (kyseliny, alkoholy, CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;, H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;)<br /> <br /> '''3. acetogeneze''' - tvorba kyseliny octové, CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; a H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;<br /> <br /> '''4. methanogeneze''' - vznik methanu ze směsi CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; a H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; nebo z kyseliny octové; vedlejším produktem je CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;&lt;ref name=&quot;Straka&quot;&gt;STRAKA, F. a kol.: ''Bioplyn – příručka pro výuku, projekci a provoz bioplynových systémů''. Praha: GAS s.r.o., 2006, 706 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Provoz bioplynové stanice ==<br /> === Substráty ===<br /> V bioplynové stanici lze zpracovávat kejdu, hnůj a jiné odpady z živočišné výroby, fytomasu, odpady z rostlinné výroby, ze stravování, biologicky rozložitelný komunální odpad a čistírenské kaly. Vhodné jsou zvláště materiály s vyšší vlhkostí. Často se uplatňuje kofermentace, tzn. zpracování různých materiálů v jednom zařízení. Vhodnou kombinací substrátů lze docílit složení, které bude mít příznivý vliv na průběh procesu a tím i na výsledné množství a kvalitu bioplynu.<br /> <br /> === Technologie ===<br /> Zařízení pro anaerobní digesci organických odpadů může mít mnoho variant. Na začátku bioplynové linky je zpravidla přípravná nádrž, kde se skladuje surový materiál. Ten je podle potřeby přečerpáván do fermentoru, kde se odehrává vlastní proces anaerobní digesce a tvorby bioplynu. Bioplyn vznikající ve fermentoru je jímán do zásobníku a upravován pro další využití.<br /> <br /> === Podmínky procesu ===<br /> Aby proces anaerobní digesce probíhal správně, je třeba zajistit vhodné životní podmínky pro činnost mikroorganismů. Těmi jsou:<br /> * striktně anaerobní prostředí<br /> * vhodné pH <br /> * stálá teplota <br /> * vhodné složení substrátu<br /> <br /> <br /> == Produkty anaerobní digesce ==<br /> * '''Bioplyn'''<br /> :Bioplyn je tvořen převážně methanem a oxidem uhličitým. Obsah methanu se pohybuje mezi 50 a 75%.&lt;ref&gt;PASTOREK, Z.; KÁRA, J.; JEVIČ, P.: ''Biomasa – obnovitelný zdroj energie''. Praha: FCC PUBLIC s.r.o., 2004. 286 s.&lt;/ref&gt; Bioplyn se nejčastěji spaluje v kotlích a vyprodukované teplo se používá na vytápění budov nebo na ohřev vody. Další možností je kombinovaná výroba tepla a elektrické energie v [[Kogenerace|kogenerační jednotce]]. <br /> * '''Digestát'''<br /> :Tuhý zbytek po vyhnití se sníženým obsahem biologicky rozložitelných látek se nazývá digestát. Tento stabilní materiál lze využít jako hnojivo, přídavek do kompostu nebo k úpravě povrchu terénu.<br /> * '''Fugát'''<br /> :Fugát, nebo-li procesní voda, je tekutý produkt vyhnívacího procesu a má charakter vody odpadní. Je silně zakalený a obsahuje produkty anaerobního rozkladu organických látek. Zpravidla je odváděn do čistírny odpadních vod.<br /> <br /> <br /> == Bioplynové stanice v ČR a v zahraničí ==<br /> Na začátku roku 2008 bylo na našem území v provozu asi 23 bioplynových stanic &lt;ref&gt;BAČÍK, Ondřej: Bioplynové stanice: technologie celonárodního významu. Biom.cz [online]. 2008-01-14 [cit. 2009-01-14]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/cz-bioplyn/odborne-clanky/bioplynove-stanice-technologie-celonarodniho-vyznamu&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;, z nichž převážná většina zpracovává bioodpady ze zemědělství. Nejdéle fungujícím zařízením na zpracování zemědělských odpadů v ČR je bioplynová stanice v Třeboni. V provozu je nepřetržitě od roku 1974 a zpracovává kejdu z velkovýkrmny prasat spolu s čistírenskými kaly.&lt;ref&gt;KAJAN, Miroslav: Bioplynová stanice Třeboň. Biom.cz [online]. 2004-06-07 [cit. 2009-01-14]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/cz/odborne-clanky/bioplynova-stanice-trebon&gt;. ISSN: 1801-2655..&lt;/ref&gt; Další stanice jsou například v Kroměříži, Velkých Albrechticích, Mimoni, Kladrubech nebo Trhovém Štěpánově. České sdružení pro biomasu odhaduje reálný potenciál počtu bioplynových stanic v ČR na 400 zařízení do roku 2015.&lt;ref&gt;CZ Biom, : Bioplyn může zásobovat obnovitelnou elektřinou tisíce českých domácností. Biom.cz [online]. 2007-03-15 [cit. 2009-01-14]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/czp-bioplyn/odborne-clanky/bioplyn-muze-zasobovat-obnovitelnou-elektrinou-tisice-ceskych-domacnosti&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Z evropských zemí má nejvíce zkušeností s bioplynovou technologií Německo, kde je v současné době v provozu přes 3500 fermentačních zařízení především komunálního charakteru. V Dánsku funguje systém tzv. centralizovaných bioplynových stanic. Ke každé stanici je odpad svážen z okolních oblastí a stanice jsou umisťovány tak, aby se jejich svozové zóny nepřekrývaly.&lt;ref name=&quot;Straka&quot;/&gt; Ve Švédsku se bioplyn kromě vytápění a výroby elektrické energie využívá i pro pohon vozidel a nedávno zde byl také zprovozněn první vlak poháněný bioplynem na světě.<br /> <br /> <br /> ==Desatero bioplynových stanic==<br /> Zájem o výstavbu bioplynových stanic na našem území v posledních letech stoupá. Kvalitně zpracovaný projekt a důsledné dodržování zásad udržitelného provozu mohou předejít mnohým problémům, které provoz bioplynové stanice často doprovázejí. České sdružení pro biomasu proto zpracovalo Desatero bioplynových stanic, které má poskytnout základní informace všem zájemcům o výstavbu zemědělských bioplynových stanic.<br /> Zkrácená verze desatera: &lt;ref&gt;BAČÍK, O.: Desatero bioplynových stanic. ''Biom – Odborný časopis a informační zpravodaj Českého sdružení pro biomasu''. 2007. č. 2, s. 2. Dostupné z WWW: http://biom.cz/biom/eBIOM-27-2007.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> 1. Precizní příprava projektu<br /> <br /> 2. Dostatek kvalitních vstupních surovin<br /> <br /> 3. Výtěžnost bioplynu z jednotlivých materiálů<br /> <br /> 4. Komunikace se samosprávou a veřejností<br /> <br /> 5. Spolehlivá a ověřená technologie<br /> <br /> 6. Optimalizace investičních nákladů<br /> <br /> 7. Volba vhodné kogenerační jednotky<br /> <br /> 8. Využití odpadního tepla<br /> <br /> 9. Nakládání s digestátem – kvalitní hnojivo<br /> <br /> 10. Další možnosti využití bioplynu<br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Anaerobic_digestion Anaerobic digestion] na anglické Wikipedii<br /> <br /> [http://www.biom.cz CZ Biom] České sdružení pro biomasu <br /> <br /> [http://www.mze.cz/UserFiles/File/EAFRD/Desatero.pdf Desatero bioplynových stanic] na stránkách MZe<br /> <br /> [http://www.i-ekis.cz/? i-EKIS] Internetové energetické konzultační a informační středisko ČEA <br /> <br /> === Literatura ===<br /> SCHULZ, H.; EDER, B.: ''Bioplyn v praxi – Teorie, projektování, stavba zařízení, příklady''. Ostrava: HEL, 2004. 166 s.<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Hejdovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Atmosferick%C3%A1_depozice&diff=7638 2009-01-12T21:59:17Z

<p>Hejdovaj: </p> <hr /> <div>Připomínky skupiny A: (Jana)<br /> text je poměrně dobře logicky strukturovaný. Zasloužil by si ovšem rozdělení do podkapitol, což text zpřehlední. Např. Úvod, suchá depozice, mokrá depozice, srážky. Těmto podkapitolám by se struktura textu pak musela mírně přizpůsobit. Navrhuji použití zavedených a dobře srozumitelných termínů &quot;horirontální srážky&quot; a &quot;vertikální srážky&quot;. Myslím, že méně informovaný čtenář by ocenil příklady deponovaných látek.<br /> <br /> '''Připomínky Skupiny B (Ji):''' Heslo je vcelku přehledně zpracované, ale přesto by bylo vhodné rozdělit ho do více kapitol. Dále navrhuji upravit citace zdrojů a hesla v kapitole Témata tak, aby bylo možné na ně klikat. Také si myslím, že publikace uvedené ve Zdrojích se do Literatury již neuvádějí. Horní a dolní indexy se zapisují takto: A&lt;sub&gt;x&lt;/sub&gt;, A&lt;sup&gt;x&lt;/sup&gt; - viz editovat. Ráda poradím i s odkazy.<br /> <br /> '''Připomínky skupina D''' (io): Souhlasím s ostatními komentáři v potřebě rozdělení do více oddílů (suchá - mokrá depozice, v rámci mokré možná také vydělit tu padající a usazenou) - informace o různých typech depozice se střídají a čtenář ztrácí přehled. <br /> <br /> - &quot;Tento proces má význam...&quot; - o jaký proces se jedná - atmosf. depoz./samočištění?<br /> <br /> - &quot;tento proces&quot; se opakuje v 1 části asi třikrát - šlo by nějak nahradit? - + někde zase upřesnit o který proces se jedná<br /> <br /> <br /> Reakce na připomínky skupiny B (Ji): Snažila jsem se ty citace zdrojů a hesla v kapitole Témata upravit,ale nejde mi to,protože jsem žadný nenašla v Enviwiki ani ve Wikipedii.Takže nevím co s tím.<br /> <br /> <br /> Upravila jsem ti ty citace a přidala mrtvé odkazy k tématům. Sice je to po termínu, ale snad to nevadí. Kdyžtak si podle toho uprav i druhé heslo. Jiřka</div>

Hejdovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Atmosferick%C3%A1_depozice&diff=7637 2009-01-12T21:54:22Z

<p>Hejdovaj: </p> <hr /> <div>== Atmosférická depozice ==<br /> Atmosférická depozice je definována jako přenos látek z [http://cs.wikipedia.org/wiki/Atmosf%C3%A9ra atmosféry] k zemskému povrchu, který je vyjádřený jako hmotnost sledované látky na jednotku plochy za určitou časovou jednotku (g . m&lt;sup&gt;-1&lt;/sup&gt; za rok , kg . km&lt;sup&gt;-1&lt;/sup&gt; za rok) &lt;ref name=&quot;hunova&quot;&gt;Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004&lt;/ref&gt;. Je to významný proces, který se podílí na samočištění atmosféry. Přenos látek z atmosféry k zemskému povrchu má jak význam pozitivní, kdy dochází k odstraňování znečišťujících látek z atmosféry, tak význam negativní, neboť tento proces umožňuje látkám v ovzduší přecházet do jiných složek prostředí, jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Hydrosf%C3%A9ra hydrosféra], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pedosf%C3%A9ra pedosféra], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Litosf%C3%A9ra litosféra] či [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biosf%C3%A9ra biosféra] a tím způsobuje jejich znečištění. Nebýt tohoto přenosu látek, docházelo by k jejich kumulaci v atmosféře.&lt;br /&gt;<br /> Celková atmosférická depozice je vše, co bylo přeneseno z atmosféry na zemský povrch. Rozlišujeme depozici suchou a mokrou.&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Suchá depozice ==<br /> „Suchá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku jiných procesů samočištění ovzduší, než procesů vymývání“&lt;ref name=&quot;slovnik&quot;&gt;Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993&lt;/ref&gt;. Suchá depozice je v porovnání s mokrou depozicí podstatně pomalejším procesem, který však na rozdíl od srážek probíhá neustále. Suchá depozice se přímo neměří, ale hodnotu toku látky k povrchu (F) lze získat výpočtem z naměřené koncentrace sledované látky (c) a její depoziční rychlosti (vd)&lt;ref name=&quot;hunova&quot;/&gt;.<br /> <br /> &lt;center&gt;&lt;b&gt;F = c . v&lt;sub&gt;d&lt;/sub&gt;&lt;/b&gt;&lt;/center&gt;<br /> <br /> Suchá depozice převládá v blízkosti emisních zdrojů, to znamená ve městech a v průmyslových aglomeracích. V celkových bilancích za delší časové období suchá depozice v průmyslových oblastech několikanásobně převyšuje mokrou depozici. &lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Mokrá depozice ==<br /> „Mokrá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku procesů vymývání příměsí z atmosféry“&lt;ref name=&quot;slovnik&quot;/&gt;. Je tedy spojena se srážkami. Mokrou depozici způsobují '''padající (vertikální)''' a '''usazené (horizontální) srážky'''. Mezi [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sr%C3%A1%C5%BEky srážky] vertikální patří déšť, mrznoucí déšť, mrholení, mrznoucí mrholení, sníh, sněhové krupky, sněhová zrna, krupky, zmrzlý déšť, ledové jehličky a kroupy. Kdežto rosu, jíní, námrazu a ledovku řadíme mezi srážky horizontální&lt;ref name=&quot;kopacek&quot;&gt;Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005&lt;/ref&gt;.&lt;br /&gt;<br /> Mokrá depozice je významnější v tzv. pozaďových oblastech. To jsou oblasti bez významných vlastních zdrojů emisí.&lt;br /&gt; <br /> Do srážkové vody se různé znečišťující příměsi dostávají buď již při samotném vzniku srážkových elementů tj. vodních kapiček nebo ledových krystalků uvnitř oblaku, nebo v průběhu jejich padání v podoblačné vrstvě vzduchu&lt;ref name=&quot;kopacek&quot;/&gt;. Množství padajících srážek se celkem snadno měří v pozorovacích termínech. Množství znečišťujících látek za delší časové období můžeme spočítat podle vztahu <br /> <br /> &lt;center&gt;&lt;b&gt;D = c&lt;sub&gt;i&lt;/sub&gt; . P&lt;/b&gt;&lt;/center&gt; <br /> <br /> kde c&lt;sub&gt;i&lt;/sub&gt; je průměrná koncentrace měřené složky a P je srážkový úhrn za sledované časové období (zpravidla rok)&lt;ref name=&quot;hunova&quot;/&gt;. &lt;br /&gt;<br /> Horizontální srážky se v oblastech nad 800 m.n.m. mohou výraznou měrou podílet na celkové atmosférické depozici. Ve výškách nad 1 000 m.n.m. může dokonce mlha přispívat k celkovému vstupu atmosférických srážek do lesních půd větší měrou než padající srážky. Odběr usazených srážek je obtížnější, měří se pouze výjimečně (účelová měření)&lt;ref&gt;Braniš a kol. autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší, 2004&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> == Témata ==<br /> [[Vymývání]]&lt;br /&gt;<br /> [[Samočištění ovzduší]]&lt;br /&gt;<br /> [[Srážky atmosférické]]&lt;br /&gt;<br /> [[Metody odběru a měření depozice]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Související stránky ===<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_a_ochrana_ovzdu%C5%A1%C3%AD Znečištění a ochrana ovzduší]<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Omezen%C3%AD_emis%C3%AD_oxidu_uhli%C4%8Dit%C3%A9ho Omezení emisí oxidu uhličitého]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://www.meteocentrum.cz/encyklopedie/atmosfericke-srazky.php Atmosférické srážky]<br /> *[http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=2124 oblaka a srážky]<br /> *[http://www.trivis.info/view.php?cisloclanku=2005090801 Trivis]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> [1.] Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004&lt;br /&gt;<br /> [2.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993&lt;br /&gt;<br /> [3.] Braniš a kol. autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší, 2004&lt;br /&gt;<br /> [4.] Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005&lt;br /&gt;<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div>

Hejdovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Bioplynov%C3%A1_stanice&diff=7636 2009-01-12T16:11:47Z

<p>Hejdovaj: </p> <hr /> <div>připomínky skupiny F (V): téma je zpracováno velmi pěkně a přehledně. Pouze bych navrhovala stručné vysvětlení 4 fází anaerobní digesce a více bych rozvedla využití produktů zejména bioplynu. Uvítala bych jasný příklad toho, kde se bioplyn využívá.Také bych uvedla nevýhody provozu.<br /> <br /> Připomínky Skupiny E:<br /> Chybí mi více aktivních odkazů v textu, například hned v úvodu bioplyn či bioodpad. Souhlasím, že by bylo vhodné stručně vysvětlit jednotlivé fáze anaerobní digesce. V části „Technologie“ bych nahradila anaerobní fermentaci digescí, aby byl v heslu používán jen jeden termín. Kapitola „Desatero bioplynových stanic“ nemusí být nadepsána velkými písmeny, je tam spíše pro zajímavost, tak je zbytečné, aby byla takto zvýrazněna.<br /> <br /> <br /> '''Vyjádření autorky:'''<br /> S většinou připomínek souhlasím a text jsem upravila. Pouze nevýhody provozu uvádět nebudu, protože v textu nemám ani výhody. Zde bych asi měla problém s citacemi a objektivitou.<br /> <br /> Pozn. k obrázku: Obrázek je přejat z biom.cz (přejímání možné pod podmínkou uvedení aktivního odkazu na biom.cz).</div>

Hejdovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Bioplynova_stanice_Lipa.jpg&diff=7635 2009-01-12T16:02:38Z

<p>Hejdovaj: </p> <hr /> <div>Fermentor bioplynové stanice Lípa v Lípě u Havlíčkova Brodu (zdroj: [http://biom.cz/clanky.stm?x=2128117 biom.cz]; autor: Ondřej Bačík)</div>

Hejdovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Teorie_ostrovn%C3%AD_biogeografie&diff=7209 2009-01-11T17:57:09Z

<p>Hejdovaj: </p> <hr /> <div>Připomínky Skupiny D<br /> Výběr tématu i zpracování je provedeno výborně, text je přehledně a logicky členěn do podkapitol.<br /> Na konci druhé podkapitoly bych považovala za vhodné přidat citaci species-area křivky.<br /> V českém textu by možná bylo vhodnější použít česky popsaný graf, nicméně chápu, že jej není snadné najít.<br /> V poslední podkapitole je možné vytvořit odkaz na heslo ekoton, které zpracovává skupina E.<br /> <br /> Připomínky skupiny C: Podle mého názoru je téma velmi dobře zpracované. Nenapadá mě,co by se na něm mělo měnit. Možná jen dát aspoň do závorek český význam slov jako je extinkce nebo dispergovat.<br /> <br /> '''připomínky skupiny A'''<br /> Text je přehledný, logicky členěn. Souhlasím s tím že by chtělo vysvětlit slova extinkce (zvlášť když je dále v textu používáné vymírání) a dispergovat a speciace, případně na ně udělat rovnou odkaz do enviwiki (hesla budou jistě později zpracována). V odstavci o užití v ochraně přírody bych nepsala o existenci suchozemských ostrovů - tu bych zmínila již v předchozím textu. Chválím že je text vztažen k ochraně přírody.<br /> ----<br /> Skupina F(lp):<br /> Dobře provedeý odkaz. Zde se těžko hledají chyby. Překlep - &quot;Dochází tak e vzniku unikátních &quot;<br /> <br /> <br /> '''Vyjádření autorky:''' Všechny připomínky jsem vzala v potaz a heslo upravila. Jen vhodný graf s českými popisky jsem bohužel nenašla.</div>

Hejdovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Teorie_ostrovn%C3%AD_biogeografie&diff=7204 2009-01-11T17:48:05Z

<p>Hejdovaj: </p> <hr /> <div>Teorie ostrovní [[Biogeografie|biogeografie]] (angl. ''The theory of Island Biogeography'') vysvětluje dynamiku rostlinných a živočišných druhů na ostrovech v závislosti na rozloze ostrova a jeho vzdálenosti od pevniny.<br /> <br /> == Vznik teorie a její principy ==<br /> Teorii ostrovní biogeografie formulovali v roce 1963 ekolog Robert MacArthur a zoogeograf Edward Wilson. Při studiu tichomořských ostrovů si MacArthur a Wilson všimli dvou zásadních jevů: Velké ostrovy mají více druhů než malé a ostrovy blízké k pevnině mají více druhů než ostrovy izolované. Vyvinuli teorii, která tyto skutečnosti vysvětlovala pomocí '''kolonizace''' a '''[[wikipedia:cs:Vymírání|extinkce]]'''.<br /> <br /> [[Soubor:Imigrace-extinkce.jpg|right|Rovnováha mezi imigrací a extinkcí]]<br /> <br /> Představme si ostrov, na němž se doposud žádné živé organismy nevyskytovaly. Imigrace bude nejprve vysoká, s rostoucím počtem druhů však bude klesat, protože množství druhů, které se mohou na ostrov dostat je omezené. Opačná situace nastane u vymírání. S rostoucím počtem druhů poroste i rychlost vymírání. Důvodem je pravděpodobně větší konkurence mezi druhy a menší početnost populací. &lt;ref name=&quot;begon&quot;&gt;BEGON, M.; HARPER, J. L.; TOWNSEND, C. R.: ''Ekologie – jedinci, populace, společenstva.'' Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1997. 949 s.&lt;/ref&gt; Po určité době se počet druhů ustálí a nastane rovnovážný stav mezi imigrací a extinkcí. Ustavená rovnováha bude dynamická, neboť počet druhů zůstane stejný, přestože druhové složení se bude neustále měnit. &lt;ref name=&quot;storch&quot;&gt;STORCH, D.; MIHULKA, S.: ''Ekologie. Biologická olympiáda 1997 – 1998, 32. ročník, <br /> ''přípravný text pro kategorie A, B.'' Praha: Institut dětí a mládeže MŠMT ČR, 1997. Dostupné z WWW: http://www.cts.cuni.cz/~storch/publications/Storch_&amp;_Mihulka_1997.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Rovnovážný počet druhů bude také ovlivněn vlastnostmi ostrova, zejména jeho '''velikostí''' a '''vzdáleností''' od pevniny. Velikost ostrova úzce souvisí s vymíráním. Na menších ostrovech žijí méně početné populace, které jsou náchylnější k extinkci. Vzdálenost ostrova od pevniny zase podmiňuje intenzitu kolonizace. &lt;ref name=&quot;storch&quot;/&gt; Různé kombinace těchto charakteristik jsou vyneseny do grafu. &lt;ref&gt; http://zoo.bf.jcu.cz/tropy/speciace.html&lt;/ref&gt; '''S&lt;sub&gt;X&lt;/sub&gt;''' vždy označuje bod rovnováhy druhového bohatství (indexy: DS - vzdálený malý ostrov, DL - vzdálený velký, CS - blízký malý, CL - blízký velký ostrov). Z grafu i z výše uvedených skutečností vyplývá, že '''čím bude ostrov větší a zároveň blíže k pevnině, tím bude druhově bohatší'''.&lt;ref name=&quot;storch&quot;/&gt;<br /> <br /> Teorie ostrovní biogeografie je využívána také při studiu tzv. suchozemských ostrovů. Těmi mohou být např. jezera, hory, ale i biotopy vzniklé [[Fragmentace krajiny|fragmentací území]].<br /> <br /> === Vztah plochy a počtu druhů ===<br /> Závislost počtu druhů na ploše se vyjadřuje vzorcem <br /> <br /> '''S = C&amp;middot;A&lt;sup&gt;z&lt;/sup&gt;''',<br /> <br /> kde '''''S''''' je počet druhů, '''''A''''' plocha, '''''C''''' konstanta, která závisí na taxonu a velikosti plochy a '''''z''''' konstanta pohybující mezi 0,20 a 0,35 pro ostrovy a 0,12 – 0,17 pro pevninu.&lt;ref name=&quot;Macarthur&quot;&gt;MAC ARTHUR, R. H.; WILSON, E. O.: ''The theory of Island Biogeography''. Princeton: Princeton University Press, 1967. 203 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Graficky se korelace mezi počtem druhů a plochou znázorňuje pomocí tzv. species-area křivek&lt;ref name=&quot;Macarthur&quot;/&gt;.<br /> <br /> === Izolovanost ostrova ===<br /> Vzdálenost ostrova od pevniny má velký vliv na počet druhů a také na druhové složení ostrovní fauny a flóry.<br /> Ostrovní biota má dva typické rysy:&lt;ref name=&quot;begon&quot;/&gt;<br /> <br /> * '''na ostrově je méně druhů než v podobně velkých oblastech na pevnině'''<br /> <br /> :Ostrovní fauna a flóra se omezuje na typy, jejichž předci se dokázali na ostrov dostat. Míra omezení závisí na vzdálenosti ostrova od pevniny a schopnosti druhů [[Disperze|dispergovat]]<br /> <br /> * '''mnoho ostrovních druhů se mírně či nápadně liší od těch, co žijí na nejbližší pevnině'''<br /> <br /> Na ostrovech dostatečně vzdálených od pevniny je [[wikipedia:cs:Speciace|speciace]], často rychlejší než kolonizace a extinkce. Dochází tak ke vzniku unikátních druhů a dalším evolučním změnám.<br /> <br /> <br /> == Teorie ostrovní biogeografie v ochraně přírody ==<br /> Principy ostrovní teorie lze uplatnit i při plánování a managementu chráněných území, která mohou být také považována za ostrovy v okolní krajině. Při zakládání chráněného území nebo rezervace hraje důležitou roli velikost plochy území. Tato skutečnost vyvolala tzv. '''SLOSS''' debatu (z angl. '' '''S'''ingle '''L'''arge '''O'''r '''S'''everal '''S'''mall''). Koncepce ''Single Large'', tedy “jedna velká”, prosazuje jedno velké nerozčleněné území, v němž dostatečná rozloha vnitřního prostředí poskytuje prostor pro existenci početnějších populací několika vybraných druhů. Alternativní koncepce ''Several Small'' navrhuje soustavu většího počtu menších fragmentů a tedy území s větším množstvím [[Ekoton|ekotonů]]. , které podporují celkově vyšší druhovou diverzitu, avšak na úkor populací druhů vnitřního prostředí.&lt;ref&gt;ŠÁLEK, M.; RŮŽIČKA, J.; MANDÁK, B.: ''Ekologie''. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, 2005. Kap. 5., Populační dynamika, s.36-55. Dostupné z WWW: http://etext.czu.cz/img/skripta/68/042_061-1.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Nelze s určitostí říci, která koncepce je vhodnější, neboť každé území má svá specifika a je třeba posuzovat ho individuálně. Prioritou by jednoznačně mělo být zvyšování imigrace druhů pomocí biokoridorů nebo přirozených stanovišť mezi rezervacemi.<br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> [http://www.enviwiki.cz/wiki/Biodiverzita Biodiverzita]<br /> <br /> [http://www.enviwiki.cz/wiki/Diverzita_spole%C4%8Denstev Diverzita společenstev]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Island_biogeography Island biogeography] na anglické Wikipedii<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/SLOSS_Debate SLOSS Debate] na anglické Wikipedii<br /> <br /> ===Literatura===<br /> VITOUSEK, P. M.; LOOPE, L. L.; ADSERSEN, H.: ''Islands: Biological diversity and Ecosystem Function''. Berlin: Springer-Verlag, 1995. 242 s.<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Hejdovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Teorie_ostrovn%C3%AD_biogeografie&diff=7200 2009-01-11T17:36:43Z

<p>Hejdovaj: </p> <hr /> <div>Teorie ostrovní biogeografie (angl. ''The theory of Island Biogeography'') vysvětluje dynamiku rostlinných a živočišných druhů na ostrovech v závislosti na rozloze ostrova a jeho vzdálenosti od pevniny.<br /> <br /> == Vznik teorie a její principy ==<br /> Teorii ostrovní biogeografie formulovali v roce 1963 ekolog Robert MacArthur a zoogeograf Edward Wilson. Při studiu tichomořských ostrovů si MacArthur a Wilson všimli dvou zásadních jevů: Velké ostrovy mají více druhů než malé a ostrovy blízké k pevnině mají více druhů než ostrovy izolované. Vyvinuli teorii, která tyto skutečnosti vysvětlovala pomocí '''kolonizace''' a '''[[wikipedia:cs:Vymírání|extinkce]]'''.<br /> <br /> [[Soubor:Imigrace-extinkce.jpg|right|Rovnováha mezi imigrací a extinkcí]]<br /> <br /> Představme si ostrov, na němž se doposud žádné živé organismy nevyskytovaly. Imigrace bude nejprve vysoká, s rostoucím počtem druhů však bude klesat, protože množství druhů, které se mohou na ostrov dostat je omezené. Opačná situace nastane u vymírání. S rostoucím počtem druhů poroste i rychlost vymírání. Důvodem je pravděpodobně větší konkurence mezi druhy a menší početnost populací. &lt;ref name=&quot;begon&quot;&gt;BEGON, M.; HARPER, J. L.; TOWNSEND, C. R.: ''Ekologie – jedinci, populace, společenstva.'' Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1997. 949 s.&lt;/ref&gt; Po určité době se počet druhů ustálí a nastane rovnovážný stav mezi imigrací a extinkcí. Ustavená rovnováha bude dynamická, neboť počet druhů zůstane stejný, přestože druhové složení se bude neustále měnit. &lt;ref name=&quot;storch&quot;&gt;STORCH, D.; MIHULKA, S.: ''Ekologie. Biologická olympiáda 1997 – 1998, 32. ročník, <br /> ''přípravný text pro kategorie A, B.'' Praha: Institut dětí a mládeže MŠMT ČR, 1997. Dostupné z WWW: http://www.cts.cuni.cz/~storch/publications/Storch_&amp;_Mihulka_1997.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Rovnovážný počet druhů bude také ovlivněn vlastnostmi ostrova, zejména jeho '''velikostí''' a '''vzdáleností''' od pevniny. Velikost ostrova úzce souvisí s vymíráním. Na menších ostrovech žijí méně početné populace, které jsou náchylnější k extinkci. Vzdálenost ostrova od pevniny zase podmiňuje intenzitu kolonizace. &lt;ref name=&quot;storch&quot;/&gt; Různé kombinace těchto charakteristik jsou vyneseny do grafu. &lt;ref&gt; http://zoo.bf.jcu.cz/tropy/speciace.html&lt;/ref&gt; '''S&lt;sub&gt;X&lt;/sub&gt;''' vždy označuje bod rovnováhy druhového bohatství (indexy: DS - vzdálený malý ostrov, DL - vzdálený velký, CS - blízký malý, CL - blízký velký ostrov). Z grafu i z výše uvedených skutečností vyplývá, že '''čím bude ostrov větší a zároveň blíže k pevnině, tím bude druhově bohatší'''.&lt;ref name=&quot;storch&quot;/&gt;<br /> <br /> Teorie ostrovní biogeografie je využívána také při studiu tzv. suchozemských ostrovů. Těmi mohou být např. jezera, hory, ale i biotopy vzniklé [[Fragmentace krajiny|fragmentací území]].<br /> <br /> === Vztah plochy a počtu druhů ===<br /> Závislost počtu druhů na ploše se vyjadřuje vzorcem <br /> <br /> '''S = C&amp;middot;A&lt;sup&gt;z&lt;/sup&gt;''',<br /> <br /> kde '''''S''''' je počet druhů, '''''A''''' plocha, '''''C''''' konstanta, která závisí na taxonu a velikosti plochy a '''''z''''' konstanta pohybující mezi 0,20 a 0,35 pro ostrovy a 0,12 – 0,17 pro pevninu.&lt;ref name=&quot;Macarthur&quot;&gt;MAC ARTHUR, R. H.; WILSON, E. O.: ''The theory of Island Biogeography''. Princeton: Princeton University Press, 1967. 203 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Graficky se korelace mezi počtem druhů a plochou znázorňuje pomocí tzv. species-area křivek&lt;ref name=&quot;Macarthur&quot;/&gt;.<br /> <br /> === Izolovanost ostrova ===<br /> Vzdálenost ostrova od pevniny má velký vliv na počet druhů a také na druhové složení ostrovní fauny a flóry.<br /> Ostrovní biota má dva typické rysy:&lt;ref name=&quot;begon&quot;/&gt;<br /> <br /> * '''na ostrově je méně druhů než v podobně velkých oblastech na pevnině'''<br /> <br /> :Ostrovní fauna a flóra se omezuje na typy, jejichž předci se dokázali na ostrov dostat. Míra omezení závisí na vzdálenosti ostrova od pevniny a schopnosti druhů [[Disperze|dispergovat]]<br /> <br /> * '''mnoho ostrovních druhů se mírně či nápadně liší od těch, co žijí na nejbližší pevnině'''<br /> <br /> Na ostrovech dostatečně vzdálených od pevniny je [[wikipedia:cs:Speciace|speciace]], často rychlejší než kolonizace a extinkce. Dochází tak ke vzniku unikátních druhů a dalším evolučním změnám.<br /> <br /> <br /> == Teorie ostrovní biogeografie v ochraně přírody ==<br /> Principy ostrovní teorie lze uplatnit i při plánování a managementu chráněných území, která mohou být také považována za ostrovy v okolní krajině. Při zakládání chráněného území nebo rezervace hraje důležitou roli velikost plochy území. Tato skutečnost vyvolala tzv. '''SLOSS''' debatu (z angl. '' '''S'''ingle '''L'''arge '''O'''r '''S'''everal '''S'''mall''). Koncepce ''Single Large'', tedy “jedna velká”, prosazuje jedno velké nerozčleněné území, v němž dostatečná rozloha vnitřního prostředí poskytuje prostor pro existenci početnějších populací několika vybraných druhů. Alternativní koncepce ''Several Small'' navrhuje soustavu většího počtu menších fragmentů a tedy území s větším množstvím [[Ekoton|ekotonů]]. , které podporují celkově vyšší druhovou diverzitu, avšak na úkor populací druhů vnitřního prostředí.&lt;ref&gt;ŠÁLEK, M.; RŮŽIČKA, J.; MANDÁK, B.: ''Ekologie''. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, 2005. Kap. 5., Populační dynamika, s.36-55. Dostupné z WWW: http://etext.czu.cz/img/skripta/68/042_061-1.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Nelze s určitostí říci, která koncepce je vhodnější, neboť každé území má svá specifika a je třeba posuzovat ho individuálně. Prioritou by jednoznačně mělo být zvyšování imigrace druhů pomocí biokoridorů nebo přirozených stanovišť mezi rezervacemi.<br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> [http://www.enviwiki.cz/wiki/Biodiverzita Biodiverzita]<br /> <br /> [http://www.enviwiki.cz/wiki/Diverzita_spole%C4%8Denstev Diverzita společenstev]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Island_biogeography Island biogeography] na anglické Wikipedii<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/SLOSS_Debate SLOSS Debate] na anglické Wikipedii<br /> <br /> ===Literatura===<br /> VITOUSEK, P. M.; LOOPE, L. L.; ADSERSEN, H.: ''Islands: Biological diversity and Ecosystem Function''. Berlin: Springer-Verlag, 1995. 242 s.<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Hejdovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Teorie_ostrovn%C3%AD_biogeografie&diff=7030 2009-01-10T18:36:13Z

<p>Hejdovaj: </p> <hr /> <div>Teorie ostrovní biogeografie (angl. ''The theory of Island Biogeography'') vysvětluje dynamiku rostlinných a živočišných druhů na ostrovech v závislosti na rozloze ostrova a jeho vzdálenosti od pevniny.<br /> <br /> == Vznik teorie a její principy ==<br /> Teorii ostrovní biogeografie formulovali v roce 1963 ekolog Robert MacArthur a zoogeograf Edward Wilson. Při studiu tichomořských ostrovů si MacArthur a Wilson všimli dvou zásadních jevů: Velké ostrovy mají více druhů než malé a ostrovy blízké k pevnině mají více druhů než ostrovy izolované. Vyvinuli teorii, která tyto skutečnosti vysvětlovala pomocí '''kolonizace''' a '''[[wikipedia:cs:Vymírání|extinkce]]'''.<br /> <br /> [[Soubor:Imigrace-extinkce.jpg|right|Rovnováha mezi imigrací a extinkcí]]<br /> <br /> Představme si ostrov, na němž se doposud žádné živé organismy nevyskytovaly. Imigrace bude nejprve vysoká, s rostoucím počtem druhů však bude klesat, protože množství druhů, které se mohou na ostrov dostat je omezené. Opačná situace nastane u vymírání. S rostoucím počtem druhů poroste i rychlost vymírání. Důvodem je pravděpodobně větší konkurence mezi druhy a menší početnost populací. &lt;ref name=&quot;begon&quot;&gt;BEGON, M.; HARPER, J. L.; TOWNSEND, C. R.: ''Ekologie – jedinci, populace, společenstva.'' Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1997. 949 s.&lt;/ref&gt; Po určité době se počet druhů ustálí a nastane rovnovážný stav mezi imigrací a extinkcí. Ustavená rovnováha bude dynamická, neboť počet druhů zůstane stejný, přestože druhové složení se bude neustále měnit. &lt;ref name=&quot;storch&quot;&gt;STORCH, D.; MIHULKA, S.: ''Ekologie. Biologická olympiáda 1997 – 1998, 32. ročník, <br /> ''přípravný text pro kategorie A, B.'' Praha: Institut dětí a mládeže MŠMT ČR, 1997. Dostupné z WWW: http://www.cts.cuni.cz/~storch/publications/Storch_&amp;_Mihulka_1997.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Rovnovážný počet druhů bude také ovlivněn vlastnostmi ostrova, zejména jeho '''velikostí''' a '''vzdáleností''' od pevniny. Velikost ostrova úzce souvisí s vymíráním. Na menších ostrovech žijí méně početné populace, které jsou náchylnější k extinkci. Vzdálenost ostrova od pevniny zase podmiňuje intenzitu kolonizace. &lt;ref name=&quot;storch&quot;/&gt; Různé kombinace těchto charakteristik jsou vyneseny do grafu. &lt;ref&gt; http://zoo.bf.jcu.cz/tropy/speciace.html&lt;/ref&gt; '''S&lt;sub&gt;X&lt;/sub&gt;''' vždy označuje bod rovnováhy druhového bohatství (indexy: DS - vzdálený malý ostrov, DL - vzdálený velký, CS - blízký malý, CL - blízký velký ostrov). Z grafu i z výše uvedených skutečností vyplývá, že '''čím bude ostrov větší a zároveň blíže k pevnině, tím bude druhově bohatší'''.&lt;ref name=&quot;storch&quot;/&gt;<br /> <br /> === Vztah plochy a počtu druhů ===<br /> Závislost počtu druhů na ploše se vyjadřuje vzorcem <br /> <br /> '''S = C&amp;middot;A&lt;sup&gt;z&lt;/sup&gt;''',<br /> <br /> kde '''''S''''' je počet druhů, '''''A''''' plocha, '''''C''''' konstanta, která závisí na taxonu a velikosti plochy a '''''z''''' konstanta pohybující mezi 0,20 a 0,35 pro ostrovy a 0,12 – 0,17 pro pevninu.&lt;ref name=&quot;Macarthur&quot;&gt;MAC ARTHUR, R. H.; WILSON, E. O.: ''The theory of Island Biogeography''. Princeton: Princeton University Press, 1967. 203 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Graficky se korelace mezi počtem druhů a plochou znázorňuje pomocí tzv. species-area křivek&lt;ref name=&quot;Macarthur&quot;/&gt;.<br /> <br /> === Izolovanost ostrova ===<br /> Vzdálenost ostrova od pevniny má velký vliv na počet druhů a také na druhové složení ostrovní fauny a flóry.<br /> Ostrovní biota má dva typické rysy:&lt;ref name=&quot;begon&quot;/&gt;<br /> <br /> * '''na ostrově je méně druhů než v podobně velkých oblastech na pevnině'''<br /> <br /> :Ostrovní fauna a flóra se omezuje na typy, jejichž předci se dokázali na ostrov dostat. Míra omezení závisí na vzdálenosti ostrova od pevniny a schopnosti druhů dispergovat<br /> <br /> * '''mnoho ostrovních druhů se mírně či nápadně liší od těch, co žijí na nejbližší pevnině'''<br /> <br /> :Na ostrovech dostatečně vzdálených od pevniny je [[wikipedia:cs:Speciace|speciace]], často rychlejší než kolonizace a extinkce. Dochází tak ke vzniku unikátních druhů a dalším evolučním změnám.<br /> <br /> <br /> == Teorie ostrovní biogeografie v ochraně přírody ==<br /> Teorie ostrovní biogeografie je využívána také při studiu tzv. suchozemských ostrovů. Těmi mohou být např. jezera, hory, ale i biotopy vzniklé [[Fragmentace krajiny|fragmentací území]]. <br /> Principy teorie lze uplatnit i při plánování a managementu chráněných území, která mohou být také považována za ostrovy v okolní krajině. Při zakládání chráněného území nebo rezervace hraje důležitou roli velikost plochy území. Tato skutečnost vyvolala tzv. '''SLOSS''' debatu (z angl. '' '''S'''ingle '''L'''arge '''O'''r '''S'''everal '''S'''mall''). Koncepce ''Single Large'', tedy “jedna velká”, prosazuje jedno velké nerozčleněné území, v němž dostatečná rozloha vnitřního prostředí poskytuje prostor pro existenci početnějších populací několika vybraných druhů. Alternativní koncepce ''Several Small'' navrhuje soustavu většího počtu menších fragmentů a tedy území s větším množstvím [[Ekoton|ekotonů]]. , které podporují celkově vyšší druhovou diverzitu, avšak na úkor populací druhů vnitřního prostředí.&lt;ref&gt;ŠÁLEK, M.; RŮŽIČKA, J.; MANDÁK, B.: ''Ekologie''. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, 2005. Kap. 5., Populační dynamika, s.36-55. Dostupné z WWW: http://etext.czu.cz/img/skripta/68/042_061-1.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Nelze s určitostí říci, která koncepce je vhodnější, neboť každé území má svá specifika a je třeba posuzovat ho individuálně. Prioritou by jednoznačně mělo být zvyšování imigrace druhů pomocí biokoridorů nebo přirozených stanovišť mezi rezervacemi.<br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> [http://www.enviwiki.cz/wiki/Biodiverzita Biodiverzita]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Island_biogeography Island biogeography] na anglické Wikipedii<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/SLOSS_Debate SLOSS Debate] na anglické Wikipedii<br /> <br /> ===Literatura===<br /> VITOUSEK, P. M.; LOOPE, L. L.; ADSERSEN, H.: ''Islands: Biological diversity and Ecosystem Function''. Berlin: Springer-Verlag, 1995. 242 s.<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Hejdovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Bioplynov%C3%A1_stanice&diff=7024 2009-01-10T18:23:24Z

<p>Hejdovaj: </p> <hr /> <div>připomínky skupiny F (V): téma je zpracováno velmi pěkně a přehledně. Pouze bych navrhovala stručné vysvětlení 4 fází anaerobní digesce a více bych rozvedla využití produktů zejména bioplynu. Uvítala bych jasný příklad toho, kde se bioplyn využívá.Také bych uvedla nevýhody provozu.<br /> <br /> Připomínky Skupiny E:<br /> Chybí mi více aktivních odkazů v textu, například hned v úvodu bioplyn či bioodpad. Souhlasím, že by bylo vhodné stručně vysvětlit jednotlivé fáze anaerobní digesce. V části „Technologie“ bych nahradila anaerobní fermentaci digescí, aby byl v heslu používán jen jeden termín. Kapitola „Desatero bioplynových stanic“ nemusí být nadepsána velkými písmeny, je tam spíše pro zajímavost, tak je zbytečné, aby byla takto zvýrazněna.<br /> <br /> <br /> '''Vyjádření autorky:'''<br /> S většinou připomínek souhlasím a text jsem upravila. Pouze nevýhody provozu uvádět nebudu, protože v textu nemám ani výhody. Zde bych asi měla problém s citacemi a objektivitou.</div>

Hejdovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Bioplynov%C3%A1_stanice&diff=7023 2009-01-10T18:20:17Z

<p>Hejdovaj: </p> <hr /> <div>připomínky skupiny F (V): téma je zpracováno velmi pěkně a přehledně. Pouze bych navrhovala stručné vysvětlení 4 fází anaerobní digesce a více bych rozvedla využití produktů zejména bioplynu. Uvítala bych jasný příklad toho, kde se bioplyn využívá.Také bych uvedla nevýhody provozu.<br /> <br /> Připomínky Skupiny E:<br /> Chybí mi více aktivních odkazů v textu, například hned v úvodu bioplyn či bioodpad. Souhlasím, že by bylo vhodné stručně vysvětlit jednotlivé fáze anaerobní digesce. V části „Technologie“ bych nahradila anaerobní fermentaci digescí, aby byl v heslu používán jen jeden termín. Kapitola „Desatero bioplynových stanic“ nemusí být nadepsána velkými písmeny, je tam spíše pro zajímavost, tak je zbytečné, aby byla takto zvýrazněna.<br /> <br /> <br /> S většinou připomínek souhlasím a text jsem upravila. Pouze nevýhody provozu uvádět nebudu, protože v textu nemám ani výhody. Zde bych asi měla problém s citacemi a objektivitou.</div>

Hejdovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Bioplynov%C3%A1_stanice&diff=7021 2009-01-10T18:00:29Z

<p>Hejdovaj: </p> <hr /> <div>Bioplynová stanice je technologické zařízení využívající procesu [[wikipedia:cs:Anaerobní_digesce|anaerobní digesce]] ke zpracování [[wikipedia:cs:Biologicky rozložitelný odpad|bioodpadu]], případně jiného biologicky rozložitelného materiálu. Hlavním produktem anaerobní digesce je [[wikipedia:cs:Bioplyn|bioplyn]], který lze využít jako alternativní zdroj energie.<br /> <br /> [[Soubor:Bioplynova_stanice_Lipa.jpg|right|Bioplynová stanice Lípa]]<br /> <br /> == Anaerobní digesce ==<br /> Anaerobní digesce (anaerobní fermentace) je proces, při kterém mikroorganismy rozkládají organický materiál bez přístupu vzduchu. Může probíhat samovolně v přírodě nebo řízenou metodou v bioplynových stanicích.<br /> Celý proces probíhá ve čtyřech základních fázích:<br /> <br /> '''1. hydrolýza''' - hydrolytické mikroorganismy štěpí makromolekulární organické látky na menší molekuly schopné transportu do buňky, kde probíhají <br /> ::::další fáze<br /> <br /> '''2. acidogeneze''' - produkty hydrolýzy jsou štěpeny na jednodušší látky (kyseliny, alkoholy, CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;, H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;)<br /> <br /> '''3. acetogeneze''' - tvorba kyseliny octové, CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; a H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;<br /> <br /> '''4. methanogeneze''' - vznik methanu ze směsi CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; a H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; nebo z kyseliny octové; vedlejším produktem je CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;&lt;ref name=&quot;Straka&quot;&gt;STRAKA, F. a kol.: ''Bioplyn – příručka pro výuku, projekci a provoz bioplynových systémů''. Praha: GAS s.r.o., 2006, 706 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Provoz bioplynové stanice ==<br /> === Substráty ===<br /> V bioplynové stanici lze zpracovávat kejdu, hnůj a jiné odpady z živočišné výroby, fytomasu, odpady z rostlinné výroby, ze stravování, biologicky rozložitelný komunální odpad a čistírenské kaly. Vhodné jsou zvláště materiály s vyšší vlhkostí. Často se uplatňuje kofermentace, tzn. zpracování různých materiálů v jednom zařízení. Vhodnou kombinací substrátů lze docílit složení, které bude mít příznivý vliv na průběh procesu a tím i na výsledné množství a kvalitu bioplynu.<br /> <br /> === Technologie ===<br /> Zařízení pro anaerobní digesci organických odpadů může mít mnoho variant. Na začátku bioplynové linky je zpravidla přípravná nádrž, kde se skladuje surový materiál. Ten je podle potřeby přečerpáván do fermentoru, kde se odehrává vlastní proces anaerobní digesce a tvorby bioplynu. Bioplyn vznikající ve fermentoru je jímán do zásobníku a upravován pro další využití.<br /> <br /> === Podmínky procesu ===<br /> Aby proces anaerobní digesce probíhal správně, je třeba zajistit vhodné životní podmínky pro činnost mikroorganismů. Těmi jsou:<br /> * striktně anaerobní prostředí<br /> * vhodné pH <br /> * stálá teplota <br /> * vhodné složení substrátu<br /> <br /> <br /> == Produkty anaerobní digesce ==<br /> * '''Bioplyn'''<br /> :Bioplyn je tvořen převážně methanem a oxidem uhličitým. Obsah methanu se pohybuje mezi 50 a 75%.&lt;ref&gt;PASTOREK, Z.; KÁRA, J.; JEVIČ, P.: ''Biomasa – obnovitelný zdroj energie''. Praha: FCC PUBLIC s.r.o., 2004. 286 s.&lt;/ref&gt; Bioplyn se nejčastěji spaluje v kotlích a vyprodukované teplo se používá na vytápění budov nebo na ohřev vody. Další možností je kombinovaná výroba tepla a elektrické energie v [[Kogenerace|kogenerační jednotce]]. <br /> * '''Digestát'''<br /> :Tuhý zbytek po vyhnití se sníženým obsahem biologicky rozložitelných látek se nazývá digestát. Tento stabilní materiál lze využít jako hnojivo, přídavek do kompostu nebo k úpravě povrchu terénu.<br /> * '''Fugát'''<br /> :Fugát, nebo-li procesní voda, je tekutý produkt vyhnívacího procesu a má charakter vody odpadní. Je silně zakalený a obsahuje produkty anaerobního rozkladu organických látek. Zpravidla je odváděn do čistírny odpadních vod.<br /> <br /> <br /> == Bioplynové stanice v ČR a v zahraničí ==<br /> Na začátku roku 2008 bylo na našem území v provozu asi 23 bioplynových stanic &lt;ref&gt;BAČÍK, O.: Bioplynové stanice: technologie celonárodního významu. ''Biom.cz'' [online]. 2008-01-14 [cit. 2008-11-24]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2067753&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;, z nichž převážná většina zpracovává bioodpady ze zemědělství. Nejdéle fungujícím zařízením na zpracování zemědělských odpadů v ČR je bioplynová stanice v Třeboni. V provozu je nepřetržitě od roku 1974 a zpracovává kejdu z velkovýkrmny prasat spolu s čistírenskými kaly.&lt;ref&gt;KAJAN, M.: Bioplynová stanice Třeboň. ''Biom.cz'' [online]. 2004-06-07 [cit. 2007-04-10]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=183796&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Další stanice jsou například v Kroměříži, Velkých Albrechticích, Mimoni, Kladrubech nebo Trhovém Štěpánově. České sdružení pro biomasu odhaduje reálný potenciál počtu bioplynových stanic v ČR na 400 zařízení do roku 2015.&lt;ref&gt;CZ Biom, : Bioplyn může zásobovat obnovitelnou elektřinou tisíce českých domácností. ''Biom.cz'' [online]. 2007-03-15 [cit. 2007-04-10]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=1975599&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Z evropských zemí má nejvíce zkušeností s bioplynovou technologií Německo, kde je v současné době v provozu přes 3500 fermentačních zařízení především komunálního charakteru. V Dánsku funguje systém tzv. centralizovaných bioplynových stanic. Ke každé stanici je odpad svážen z okolních oblastí a stanice jsou umisťovány tak, aby se jejich svozové zóny nepřekrývaly.&lt;ref name=&quot;Straka&quot;/&gt; Ve Švédsku se bioplyn kromě vytápění a výroby elektrické energie využívá i pro pohon vozidel a nedávno zde byl také zprovozněn první vlak poháněný bioplynem na světě.<br /> <br /> <br /> ==Desatero bioplynových stanic==<br /> Zájem o výstavbu bioplynových stanic na našem území v posledních letech stoupá. Kvalitně zpracovaný projekt a důsledné dodržování zásad udržitelného provozu mohou předejít mnohým problémům, které provoz bioplynové stanice často doprovázejí. České sdružení pro biomasu proto zpracovalo Desatero bioplynových stanic, které má poskytnout základní informace všem zájemcům o výstavbu zemědělských bioplynových stanic.<br /> Zkrácená verze desatera: &lt;ref&gt;BAČÍK, O.: Desatero bioplynových stanic. ''Biom – Odborný časopis a informační zpravodaj Českého sdružení pro biomasu''. 2007. č. 2, s. 2. Dostupné z WWW: http://biom.cz/biom/eBIOM-27-2007.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> 1. Precizní příprava projektu<br /> <br /> 2. Dostatek kvalitních vstupních surovin<br /> <br /> 3. Výtěžnost bioplynu z jednotlivých materiálů<br /> <br /> 4. Komunikace se samosprávou a veřejností<br /> <br /> 5. Spolehlivá a ověřená technologie<br /> <br /> 6. Optimalizace investičních nákladů<br /> <br /> 7. Volba vhodné kogenerační jednotky<br /> <br /> 8. Využití odpadního tepla<br /> <br /> 9. Nakládání s digestátem – kvalitní hnojivo<br /> <br /> 10. Další možnosti využití bioplynu<br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Anaerobic_digestion Anaerobic digestion] na anglické Wikipedii<br /> <br /> [http://www.biom.cz CZ Biom] České sdružení pro biomasu <br /> <br /> [http://www.mze.cz/UserFiles/File/EAFRD/Desatero.pdf Desatero bioplynových stanic] na stránkách MZe<br /> <br /> [http://www.i-ekis.cz/? i-EKIS] Internetové energetické konzultační a informační středisko ČEA <br /> <br /> === Literatura ===<br /> SCHULZ, H.; EDER, B.: ''Bioplyn v praxi – Teorie, projektování, stavba zařízení, příklady''. Ostrava: HEL, 2004. 166 s.<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Hejdovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Bioplynov%C3%A1_stanice&diff=6457 2009-01-05T21:49:46Z

<p>Hejdovaj: </p> <hr /> <div>Bioplynová stanice je technologické zařízení využívající procesu [[wikipedia:cs:Anaerobní_digesce|anaerobní digesce]] ke zpracování [[wikipedia:cs:Biologicky rozložitelný odpad|bioodpadu]], případně jiného biologicky rozložitelného materiálu. Hlavním produktem anaerobní digesce je [[wikipedia:cs:Bioplyn|bioplyn]], který lze využít jako alternativní zdroj energie.<br /> <br /> [[Soubor:Bioplynova_stanice_Lipa.jpg|right|Bioplynová stanice Lípa]]<br /> <br /> == Anaerobní digesce ==<br /> Anaerobní digesce (anaerobní fermentace) je proces, při kterém mikroorganismy rozkládají organický materiál bez přístupu vzduchu. Může probíhat samovolně v přírodě nebo řízenou metodou v bioplynových stanicích.<br /> Celý proces probíhá ve čtyřech základních fázích:<br /> <br /> '''1. hydrolýza''' - hydrolytické mikroorganismy štěpí makromolekulární organické látky na menší molekuly schopné transportu do buňky, kde probíhají <br /> ::::další fáze<br /> <br /> '''2. acidogeneze''' - produkty hydrolýzy jsou štěpeny na jednodušší látky (kyseliny, alkoholy, CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;, H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;)<br /> <br /> '''3. acetogeneze''' - tvorba kyseliny octové, CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; a H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;<br /> <br /> '''4. methanogeneze''' - vznik methanu ze směsi CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; a H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; nebo z kyseliny octové; vedlejším produktem je CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;&lt;ref name=&quot;Straka&quot;&gt;STRAKA, F. a kol.: ''Bioplyn – příručka pro výuku, projekci a provoz bioplynových systémů''. Praha: GAS s.r.o., 2006, 706 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Provoz bioplynové stanice ==<br /> === Substráty ===<br /> V bioplynové stanici lze zpracovávat kejdu, hnůj a jiné odpady z živočišné výroby, fytomasu, odpady z rostlinné výroby, ze stravování, biologicky rozložitelný komunální odpad a čistírenské kaly. Vhodné jsou zvláště materiály s vyšší vlhkostí. Často se uplatňuje kofermentace, tzn. zpracování různých materiálů v jednom zařízení. Vhodnou kombinací substrátů lze docílit složení, které bude mít příznivý vliv na průběh procesu a tím i na výsledné množství a kvalitu bioplynu.<br /> <br /> === Technologie ===<br /> Zařízení pro anaerobní digesci organických odpadů může mít mnoho variant. Na začátku bioplynové linky je zpravidla přípravná nádrž, kde se skladuje surový materiál. Ten je podle potřeby přečerpáván do fermentoru, kde se odehrává vlastní proces anaerobní digesce a tvorby bioplynu. Bioplyn vznikající ve fermentoru je jímán do zásobníku a upravován pro další využití.<br /> <br /> === Podmínky procesu ===<br /> Aby proces anaerobní digesce probíhal správně, je třeba zajistit vhodné životní podmínky pro činnost mikroorganismů. Těmi jsou:<br /> * striktně anaerobní prostředí<br /> * vhodné pH <br /> * stálá teplota <br /> * vhodné složení substrátu<br /> <br /> <br /> == Produkty anaerobní digesce ==<br /> * '''Bioplyn'''<br /> :Bioplyn je tvořen převážně methanem a oxidem uhličitým. Obsah methanu se pohybuje mezi 50 a 75%.&lt;ref&gt;PASTOREK, Z.; KÁRA, J.; JEVIČ, P.: ''Biomasa – obnovitelný zdroj energie''. Praha: FCC PUBLIC s.r.o., 2004. 286 s.&lt;/ref&gt; Bioplyn se využívá pro přímou výrobu tepla nebo ke [[Kogenerace|kogeneraci]]. <br /> * '''Digestát'''<br /> :Tuhý zbytek po vyhnití se sníženým obsahem biologicky rozložitelných látek se nazývá digestát. Tento stabilní materiál lze využít jako hnojivo, přídavek do kompostu nebo k úpravě povrchu terénu.<br /> * '''Fugát'''<br /> :Fugát, nebo-li procesní voda, je tekutý produkt vyhnívacího procesu a má charakter vody odpadní. Je silně zakalený a obsahuje produkty anaerobního rozkladu organických látek.<br /> <br /> <br /> == Bioplynové stanice v ČR a v zahraničí ==<br /> Na začátku roku 2008 bylo na našem území v provozu asi 23 bioplynových stanic &lt;ref&gt;BAČÍK, O.: Bioplynové stanice: technologie celonárodního významu. ''Biom.cz'' [online]. 2008-01-14 [cit. 2008-11-24]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2067753&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;, z nichž převážná většina zpracovává bioodpady ze zemědělství. Nejdéle fungujícím zařízením na zpracování zemědělských odpadů v ČR je bioplynová stanice v Třeboni. V provozu je nepřetržitě od roku 1974 a zpracovává kejdu z velkovýkrmny prasat spolu s čistírenskými kaly.&lt;ref&gt;KAJAN, M.: Bioplynová stanice Třeboň. ''Biom.cz'' [online]. 2004-06-07 [cit. 2007-04-10]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=183796&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Další stanice jsou například v Kroměříži, Velkých Albrechticích, Mimoni, Kladrubech nebo Trhovém Štěpánově. České sdružení pro biomasu odhaduje reálný potenciál počtu bioplynových stanic v ČR na 400 zařízení do roku 2015.&lt;ref&gt;CZ Biom, : Bioplyn může zásobovat obnovitelnou elektřinou tisíce českých domácností. ''Biom.cz'' [online]. 2007-03-15 [cit. 2007-04-10]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=1975599&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Z evropských zemí má nejvíce zkušeností s bioplynovou technologií Německo, kde je v současné době v provozu přes 3500 fermentačních zařízení především komunálního charakteru. V Dánsku funguje systém tzv. centralizovaných bioplynových stanic. Ke každé stanici je odpad svážen z okolních oblastí a stanice jsou umisťovány tak, aby se jejich svozové zóny nepřekrývaly.&lt;ref name=&quot;Straka&quot;/&gt; Ve Švédsku se bioplyn kromě vytápění a výroby elektrické energie využívá i pro pohon vozidel a nedávno zde byl také zprovozněn první vlak poháněný bioplynem na světě.<br /> <br /> <br /> ==Desatero bioplynových stanic==<br /> Zájem o výstavbu bioplynových stanic na našem území v posledních letech stoupá. Kvalitně zpracovaný projekt a důsledné dodržování zásad udržitelného provozu mohou předejít mnohým problémům, které provoz bioplynové stanice často doprovázejí. České sdružení pro biomasu proto zpracovalo Desatero bioplynových stanic, které má poskytnout základní informace všem zájemcům o výstavbu zemědělských bioplynových stanic.<br /> Zkrácená verze desatera: &lt;ref&gt;BAČÍK, O.: Desatero bioplynových stanic. ''Biom – Odborný časopis a informační zpravodaj Českého sdružení pro biomasu''. 2007. č. 2, s. 2. Dostupné z WWW: http://biom.cz/biom/eBIOM-27-2007.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> 1. Precizní příprava projektu<br /> <br /> 2. Dostatek kvalitních vstupních surovin<br /> <br /> 3. Výtěžnost bioplynu z jednotlivých materiálů<br /> <br /> 4. Komunikace se samosprávou a veřejností<br /> <br /> 5. Spolehlivá a ověřená technologie<br /> <br /> 6. Optimalizace investičních nákladů<br /> <br /> 7. Volba vhodné kogenerační jednotky<br /> <br /> 8. Využití odpadního tepla<br /> <br /> 9. Nakládání s digestátem – kvalitní hnojivo<br /> <br /> 10. Další možnosti využití bioplynu<br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Anaerobic_digestion Anaerobic digestion] na anglické Wikipedii<br /> <br /> [http://www.biom.cz CZ Biom] České sdružení pro biomasu <br /> <br /> [http://www.mze.cz/UserFiles/File/EAFRD/Desatero.pdf Desatero bioplynových stanic] na stránkách MZe<br /> <br /> === Literatura ===<br /> SCHULZ, H.; EDER, B.: ''Bioplyn v praxi – Teorie, projektování, stavba zařízení, příklady''. Ostrava: HEL, 2004. 166 s.<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Hejdovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Teorie_ostrovn%C3%AD_biogeografie&diff=6456 2009-01-05T21:47:05Z

<p>Hejdovaj: </p> <hr /> <div>Teorie ostrovní biogeografie (angl. ''The theory of Island Biogeography'') vysvětluje dynamiku rostlinných a živočišných druhů na ostrovech v závislosti na rozloze ostrova a jeho vzdálenosti od pevniny.<br /> <br /> == Vznik teorie a její principy ==<br /> Teorii ostrovní biogeografie formulovali v roce 1963 ekolog Robert MacArthur a zoogeograf Edward Wilson. Při studiu tichomořských ostrovů si MacArthur a Wilson všimli dvou zásadních jevů: Velké ostrovy mají více druhů než malé a ostrovy blízké k pevnině mají více druhů než ostrovy izolované. Vyvinuli teorii, která tyto skutečnosti vysvětlovala pomocí '''kolonizace''' a '''[[wikipedia:cs:Vymírání|extinkce]]'''.<br /> <br /> [[Soubor:Imigrace-extinkce.jpg|right|Rovnováha mezi imigrací a extinkcí]]<br /> <br /> Představme si ostrov, na němž se doposud žádné živé organismy nevyskytovaly. Imigrace bude nejprve vysoká, s rostoucím počtem druhů však bude klesat, protože množství druhů, které se mohou na ostrov dostat je omezené. Opačná situace nastane u vymírání. S rostoucím počtem druhů poroste i rychlost vymírání. Důvodem je pravděpodobně větší konkurence mezi druhy a menší početnost populací. &lt;ref name=&quot;begon&quot;&gt;BEGON, M.; HARPER, J. L.; TOWNSEND, C. R.: ''Ekologie – jedinci, populace, společenstva.'' Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1997. 949 s.&lt;/ref&gt; Po určité době se počet druhů ustálí a nastane rovnovážný stav mezi imigrací a extinkcí. Ustavená rovnováha bude dynamická, neboť počet druhů zůstane stejný, přestože druhové složení se bude neustále měnit. &lt;ref name=&quot;storch&quot;&gt;STORCH, D.; MIHULKA, S.: ''Ekologie. Biologická olympiáda 1997 – 1998, 32. ročník, <br /> ''přípravný text pro kategorie A, B.'' Praha: Institut dětí a mládeže MŠMT ČR, 1997. Dostupné z WWW: http://www.cts.cuni.cz/~storch/publications/Storch_&amp;_Mihulka_1997.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Rovnovážný počet druhů bude také ovlivněn vlastnostmi ostrova, zejména jeho '''velikostí''' a '''vzdáleností''' od pevniny. Velikost ostrova úzce souvisí s vymíráním. Na menších ostrovech žijí méně početné populace, které jsou náchylnější k extinkci. Vzdálenost ostrova od pevniny zase podmiňuje intenzitu kolonizace. &lt;ref name=&quot;storch&quot;/&gt; Různé kombinace těchto charakteristik jsou vyneseny do grafu. &lt;ref&gt; http://zoo.bf.jcu.cz/tropy/speciace.html&lt;/ref&gt; '''S&lt;sub&gt;X&lt;/sub&gt;''' vždy označuje bod rovnováhy druhového bohatství (indexy: DS - vzdálený malý ostrov, DL - vzdálený velký, CS - blízký malý, CL - blízký velký ostrov). Z grafu i z výše uvedených skutečností vyplývá, že '''čím bude ostrov větší a zároveň blíže k pevnině, tím bude druhově bohatší'''.&lt;ref name=&quot;storch&quot;/&gt;<br /> <br /> === Vztah plochy a počtu druhů ===<br /> Závislost počtu druhů na ploše se vyjadřuje vzorcem <br /> <br /> '''S = C&amp;middot;A&lt;sup&gt;z&lt;/sup&gt;''',<br /> <br /> kde '''''S''''' je počet druhů, '''''A''''' plocha, '''''C''''' konstanta, která závisí na taxonu a velikosti plochy a '''''z''''' konstanta pohybující mezi 0,20 a 0,35 pro ostrovy a 0,12 – 0,17 pro pevninu.&lt;ref name=&quot;Macarthur&quot;&gt;MAC ARTHUR, R. H.; WILSON, E. O.: ''The theory of Island Biogeography''. Princeton: Princeton University Press, 1967. 203 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Graficky se korelace mezi počtem druhů a plochou znázorňuje pomocí tzv. species-area křivek&lt;ref name=&quot;Macarthur&quot;/&gt;.<br /> <br /> === Izolovanost ostrova ===<br /> Vzdálenost ostrova od pevniny má velký vliv na počet druhů a také na druhové složení ostrovní fauny a flóry.<br /> Ostrovní biota má dva typické rysy:&lt;ref name=&quot;begon&quot;/&gt;<br /> <br /> * '''na ostrově je méně druhů než v podobně velkých oblastech na pevnině'''<br /> <br /> :Ostrovní fauna a flóra se omezuje na typy, jejichž předci se dokázali na ostrov dostat. Míra omezení závisí na vzdálenosti ostrova od pevniny a schopnosti druhů dispergovat<br /> <br /> * '''mnoho ostrovních druhů se mírně či nápadně liší od těch, co žijí na nejbližší pevnině'''<br /> <br /> :Na ostrovech dostatečně vzdálených od pevniny je [[wikipedia:cs:Speciace|speciace]], často rychlejší než kolonizace a extinkce. Dochází tak ke vzniku unikátních druhů a dalším evolučním změnám.<br /> <br /> <br /> == Teorie ostrovní biogeografie v ochraně přírody ==<br /> Teorie ostrovní biogeografie je využívána také při studiu tzv. suchozemských ostrovů. Těmi mohou být např. jezera, hory, ale i biotopy vzniklé [[Fragmentace krajiny|fragmentací území]]. <br /> Principy teorie lze uplatnit i při plánování a managementu chráněných území, která mohou být také považována za ostrovy v okolní krajině. Při zakládání chráněného území nebo rezervace hraje důležitou roli velikost plochy území. Tato skutečnost vyvolala tzv. '''SLOSS''' debatu (z angl. '' '''S'''ingle '''L'''arge '''O'''r '''S'''everal '''S'''mall''). Koncepce ''Single Large'', tedy “jedna velká”, prosazuje jedno velké nerozčleněné území, v němž dostatečná rozloha vnitřního prostředí poskytuje prostor pro existenci početnějších populací několika vybraných druhů. Alternativní koncepce ''Several Small'' navrhuje soustavu většího počtu menších fragmentů a tedy území s větším množstvím [[Ekoton|ekotonů]]. , které podporují celkově vyšší druhovou diverzitu, avšak na úkor populací druhů vnitřního prostředí.&lt;ref&gt;ŠÁLEK, M.; RŮŽIČKA, J.; MANDÁK, B.: ''Ekologie''. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, 2005. Kap. 5., Populační dynamika, s.36-55. Dostupné z WWW: http://etext.czu.cz/img/skripta/68/042_061-1.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Nelze s určitostí říci, která koncepce je vhodnější, neboť každé území má svá specifika a je třeba posuzovat ho individuálně. Prioritou by jednoznačně mělo být zvyšování imigrace druhů pomocí biokoridorů nebo přirozených stanovišť mezi rezervacemi.<br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> [http://www.enviwiki.cz/wiki/Biodiverzita Biodiverzita]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Island_biogeography Island biogeography] na anglické WIkipedii<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/SLOSS_Debate SLOSS Debate] na anglické Wikipedii<br /> <br /> ===Literatura===<br /> VITOUSEK, P. M.; LOOPE, L. L.; ADSERSEN, H.: ''Islands: Biological diversity and Ecosystem Function''. Berlin: Springer-Verlag, 1995. 242 s.<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Hejdovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Bioplynov%C3%A1_stanice&diff=6452 2009-01-05T21:35:53Z

<p>Hejdovaj: </p> <hr /> <div>Bioplynová stanice je technologické zařízení využívající procesu [[wikipedia:cs:Anaerobní_digesce|anaerobní digesce]] ke zpracování [[wikipedia:cs:Biologicky rozložitelný odpad|bioodpadu]], případně jiného biologicky rozložitelného materiálu. Hlavním produktem anaerobní digesce je [[wikipedia:cs:Bioplyn|bioplyn]], který lze využít jako alternativní zdroj energie.<br /> <br /> [[Soubor:Bioplynova_stanice_Lipa.jpg|right|Bioplynová stanice Lípa]]<br /> <br /> == Anaerobní digesce ==<br /> Anaerobní digesce (anaerobní fermentace) je proces, při kterém mikroorganismy rozkládají organický materiál bez přístupu vzduchu. Může probíhat samovolně v přírodě nebo řízenou metodou v bioplynových stanicích.<br /> Celý proces probíhá ve čtyřech základních fázích:<br /> <br /> '''1. hydrolýza''' - hydrolytické mikroorganismy štěpí makromolekulární organické látky na menší molekuly schopné transportu do buňky, kde probíhají <br /> ::::další fáze<br /> <br /> '''2. acidogeneze''' - produkty hydrolýzy jsou štěpeny na jednodušší látky (kyseliny, alkoholy, CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;, H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;)<br /> <br /> '''3. acetogeneze''' - tvorba kyseliny octové, CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; a H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;<br /> <br /> '''4. methanogeneze''' - vznik methanu ze směsi CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; a H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; nebo z kyseliny octové; vedlejším produktem je CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;&lt;ref name=&quot;Straka&quot;&gt;STRAKA, F. a kol.: ''Bioplyn – příručka pro výuku, projekci a provoz bioplynových systémů''. Praha: GAS s.r.o., 2006, 706 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Provoz bioplynové stanice ==<br /> === Substráty ===<br /> V bioplynové stanici lze zpracovávat kejdu, hnůj a jiné odpady z živočišné výroby, fytomasu, odpady z rostlinné výroby, ze stravování, biologicky rozložitelný komunální odpad a čistírenské kaly. Vhodné jsou zvláště materiály s vyšší vlhkostí. Často se uplatňuje kofermentace, tzn. zpracování různých materiálů v jednom zařízení. Vhodnou kombinací substrátů lze docílit složení, které bude mít příznivý vliv na průběh procesu a tím i na výsledné množství a kvalitu bioplynu.<br /> <br /> === Technologie ===<br /> Zařízení pro anaerobní fermentaci organických odpadů může mít mnoho variant. Na začátku bioplynové linky je zpravidla přípravná nádrž, kde se skladuje surový materiál. Ten je podle potřeby přečerpáván do fermentoru, kde se odehrává vlastní proces anaerobní digesce a tvorby bioplynu. Bioplyn vznikající ve fermentoru je jímán do zásobníku a upravován pro další využití.<br /> <br /> === Podmínky procesu ===<br /> Aby proces anaerobní digesce probíhal správně, je třeba zajistit vhodné životní podmínky pro činnost mikroorganismů. Těmi jsou:<br /> * striktně anaerobní prostředí<br /> * vhodné pH <br /> * stálá teplota <br /> * vhodné složení substrátu<br /> <br /> <br /> == Produkty anaerobní digesce ==<br /> * '''Bioplyn'''<br /> :Bioplyn je tvořen převážně methanem a oxidem uhličitým. Obsah methanu se pohybuje mezi 50 a 75%.&lt;ref&gt;PASTOREK, Z.; KÁRA, J.; JEVIČ, P.: ''Biomasa – obnovitelný zdroj energie''. Praha: FCC PUBLIC s.r.o., 2004. 286 s.&lt;/ref&gt; Bioplyn se využívá pro přímou výrobu tepla nebo ke [[Kogenerace|kogeneraci]]. <br /> * '''Digestát'''<br /> :Tuhý zbytek po vyhnití se sníženým obsahem biologicky rozložitelných látek se nazývá digestát. Tento stabilní materiál lze využít jako hnojivo, přídavek do kompostu nebo k úpravě povrchu terénu.<br /> * '''Fugát'''<br /> :Fugát, nebo-li procesní voda, je tekutý produkt vyhnívacího procesu a má charakter vody odpadní. Je silně zakalený a obsahuje produkty anaerobního rozkladu organických látek.<br /> <br /> <br /> == Bioplynové stanice v ČR a v zahraničí ==<br /> Na začátku roku 2008 bylo na našem území v provozu asi 23 bioplynových stanic &lt;ref&gt;BAČÍK, O.: Bioplynové stanice: technologie celonárodního významu. ''Biom.cz'' [online]. 2008-01-14 [cit. 2008-11-24]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2067753&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;, z nichž převážná většina zpracovává bioodpady ze zemědělství. Nejdéle fungujícím zařízením na zpracování zemědělských odpadů v ČR je bioplynová stanice v Třeboni. V provozu je nepřetržitě od roku 1974 a zpracovává kejdu z velkovýkrmny prasat spolu s čistírenskými kaly.&lt;ref&gt;KAJAN, M.: Bioplynová stanice Třeboň. ''Biom.cz'' [online]. 2004-06-07 [cit. 2007-04-10]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=183796&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Další stanice jsou například v Kroměříži, Velkých Albrechticích, Mimoni, Kladrubech nebo Trhovém Štěpánově. České sdružení pro biomasu odhaduje reálný potenciál počtu bioplynových stanic v ČR na 400 zařízení do roku 2015.&lt;ref&gt;CZ Biom, : Bioplyn může zásobovat obnovitelnou elektřinou tisíce českých domácností. ''Biom.cz'' [online]. 2007-03-15 [cit. 2007-04-10]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=1975599&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Z evropských zemí má nejvíce zkušeností s bioplynovou technologií Německo, kde je v současné době v provozu přes 3500 fermentačních zařízení především komunálního charakteru. V Dánsku funguje systém tzv. centralizovaných bioplynových stanic. Ke každé stanici je odpad svážen z okolních oblastí a stanice jsou umisťovány tak, aby se jejich svozové zóny nepřekrývaly.&lt;ref name=&quot;Straka&quot;/&gt; Ve Švédsku se bioplyn kromě vytápění a výroby elektrické energie využívá i pro pohon vozidel a nedávno zde byl také zprovozněn první vlak poháněný bioplynem na světě.<br /> <br /> <br /> ==Desatero bioplynových stanic==<br /> Zájem o výstavbu bioplynových stanic na našem území v posledních letech stoupá. Kvalitně zpracovaný projekt a důsledné dodržování zásad udržitelného provozu mohou předejít mnohým problémům, které provoz bioplynové stanice často doprovázejí. České sdružení pro biomasu proto zpracovalo Desatero bioplynových stanic, které má poskytnout základní informace všem zájemcům o výstavbu zemědělských bioplynových stanic.<br /> Zkrácená verze desatera: &lt;ref&gt;BAČÍK, O.: Desatero bioplynových stanic. ''Biom – Odborný časopis a informační zpravodaj Českého sdružení pro biomasu''. 2007. č. 2, s. 2. Dostupné z WWW: http://biom.cz/biom/eBIOM-27-2007.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> 1. Precizní příprava projektu<br /> <br /> 2. Dostatek kvalitních vstupních surovin<br /> <br /> 3. Výtěžnost bioplynu z jednotlivých materiálů<br /> <br /> 4. Komunikace se samosprávou a veřejností<br /> <br /> 5. Spolehlivá a ověřená technologie<br /> <br /> 6. Optimalizace investičních nákladů<br /> <br /> 7. Volba vhodné kogenerační jednotky<br /> <br /> 8. Využití odpadního tepla<br /> <br /> 9. Nakládání s digestátem – kvalitní hnojivo<br /> <br /> 10. Další možnosti využití bioplynu<br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Anaerobic_digestion Anaerobic digestion] na anglické Wikipedii<br /> <br /> [http://www.biom.cz CZ Biom] České sdružení pro biomasu <br /> <br /> [http://www.mze.cz/UserFiles/File/EAFRD/Desatero.pdf Desatero bioplynových stanic] na stránkách MZe<br /> <br /> === Literatura ===<br /> SCHULZ, H.; EDER, B.: ''Bioplyn v praxi – Teorie, projektování, stavba zařízení, příklady''. Ostrava: HEL, 2004. 166 s.<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Hejdovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Bioplynov%C3%A1_stanice&diff=6425 2009-01-05T10:48:34Z

<p>Hejdovaj: </p> <hr /> <div>Bioplynová stanice je technologické zařízení využívající procesu [[wikipedia:cs:Anaerobní_digesce|anaerobní digesce]] ke zpracování [[wikipedia:cs:Biologicky rozložitelný odpad|bioodpadu]], případně jiného biologicky rozložitelného materiálu. Hlavním produktem anaerobní digesce je [[wikipedia:cs:Bioplyn|bioplyn]], který lze využít jako alternativní zdroj energie.<br /> <br /> [[Soubor:Bioplynova_stanice_Lipa.jpg|right|Bioplynová stanice Lípa]]<br /> <br /> == Anaerobní digesce ==<br /> Anaerobní digesce (anaerobní fermentace) je proces, při kterém mikroorganismy rozkládají organický materiál bez přístupu vzduchu. Může probíhat samovolně v přírodě nebo řízenou metodou v bioplynových stanicích.<br /> Celý proces probíhá ve čtyřech základních fázích:<br /> * hydrolýza - hydrolytické mikroorganismy štěpí makromolekulární organické látky na menší molekuly schopné transportu do buňky, kde probíhají další fáze<br /> * acidogeneze - produkty hydrolýzy jsou štěpeny na jednodušší látky (kyseliny, alkoholy, CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;, H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;)<br /> * acetogeneze<br /> * methanogeneze<br /> <br /> <br /> == Provoz bioplynové stanice ==<br /> === Substráty ===<br /> V bioplynové stanici lze zpracovávat kejdu, hnůj a jiné odpady z živočišné výroby, fytomasu, odpady z rostlinné výroby, ze stravování, biologicky rozložitelný komunální odpad a čistírenské kaly. Vhodné jsou zvláště materiály s vyšší vlhkostí. Často se uplatňuje kofermentace, tzn. zpracování různých materiálů v jednom zařízení. Vhodnou kombinací substrátů lze docílit složení, které bude mít příznivý vliv na průběh procesu a tím i na výsledné množství a kvalitu bioplynu.<br /> <br /> === Technologie ===<br /> Zařízení pro anaerobní fermentaci organických odpadů může mít mnoho variant. Na začátku bioplynové linky je zpravidla přípravná nádrž, kde se skladuje surový materiál. Ten je podle potřeby přečerpáván do fermentoru, kde se odehrává vlastní proces anaerobní digesce a tvorby bioplynu. Bioplyn vznikající ve fermentoru je jímán do zásobníku a upravován pro další využití.<br /> <br /> === Podmínky procesu ===<br /> Aby proces anaerobní digesce probíhal správně, je třeba zajistit vhodné životní podmínky pro činnost mikroorganismů. Těmi jsou:<br /> * striktně anaerobní prostředí<br /> * vhodné pH <br /> * stálá teplota <br /> * vhodné složení substrátu<br /> <br /> <br /> == Produkty anaerobní digesce ==<br /> * '''Bioplyn'''<br /> :Bioplyn je tvořen převážně methanem a oxidem uhličitým. Obsah methanu se pohybuje mezi 50 a 75%.&lt;ref&gt;PASTOREK, Z.; KÁRA, J.; JEVIČ, P.: ''Biomasa – obnovitelný zdroj energie''. Praha: FCC PUBLIC s.r.o., 2004. 286 s.&lt;/ref&gt; Bioplyn se využívá pro přímou výrobu tepla nebo ke [[Kogenerace|kogeneraci]]. <br /> * '''Digestát'''<br /> :Tuhý zbytek po vyhnití se sníženým obsahem biologicky rozložitelných látek se nazývá digestát. Tento stabilní materiál lze využít jako hnojivo, přídavek do kompostu nebo k úpravě povrchu terénu.<br /> * '''Fugát'''<br /> :Fugát, nebo-li procesní voda, je tekutý produkt vyhnívacího procesu a má charakter vody odpadní. Je silně zakalený a obsahuje produkty anaerobního rozkladu organických látek.<br /> <br /> <br /> == Bioplynové stanice v ČR a v zahraničí ==<br /> Na začátku roku 2008 bylo na našem území v provozu asi 23 bioplynových stanic &lt;ref&gt;BAČÍK, O.: Bioplynové stanice: technologie celonárodního významu. ''Biom.cz'' [online]. 2008-01-14 [cit. 2008-11-24]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2067753&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;, z nichž převážná většina zpracovává bioodpady ze zemědělství. Nejdéle fungujícím zařízením na zpracování zemědělských odpadů v ČR je bioplynová stanice v Třeboni. V provozu je nepřetržitě od roku 1974 a zpracovává kejdu z velkovýkrmny prasat spolu s čistírenskými kaly.&lt;ref&gt;KAJAN, M.: Bioplynová stanice Třeboň. ''Biom.cz'' [online]. 2004-06-07 [cit. 2007-04-10]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=183796&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Další stanice jsou například v Kroměříži, Velkých Albrechticích, Mimoni, Kladrubech nebo Trhovém Štěpánově. České sdružení pro biomasu odhaduje reálný potenciál počtu bioplynových stanic v ČR na 400 zařízení do roku 2015.&lt;ref&gt;CZ Biom, : Bioplyn může zásobovat obnovitelnou elektřinou tisíce českých domácností. ''Biom.cz'' [online]. 2007-03-15 [cit. 2007-04-10]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=1975599&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Z evropských zemí má nejvíce zkušeností s bioplynovou technologií Německo, kde je v současné době v provozu přes 3500 fermentačních zařízení především komunálního charakteru. V Dánsku funguje systém tzv. centralizovaných bioplynových stanic. Ke každé stanici je odpad svážen z okolních oblastí a stanice jsou umisťovány tak, aby se jejich svozové zóny nepřekrývaly. &lt;ref&gt;STRAKA, F. a kol.: ''Bioplyn – příručka pro výuku, projekci a provoz bioplynových systémů''. Praha: GAS s.r.o., 2006, 706 s.&lt;/ref&gt; Ve Švédsku se bioplyn kromě vytápění a výroby elektrické energie využívá i pro pohon vozidel a nedávno zde byl také zprovozněn první vlak poháněný bioplynem na světě.<br /> <br /> <br /> ==Desatero bioplynových stanic==<br /> Zájem o výstavbu bioplynových stanic na našem území v posledních letech stoupá. Kvalitně zpracovaný projekt a důsledné dodržování zásad udržitelného provozu mohou předejít mnohým problémům, které provoz bioplynové stanice často doprovázejí. České sdružení pro biomasu proto zpracovalo Desatero bioplynových stanic, které má poskytnout základní informace všem zájemcům o výstavbu zemědělských bioplynových stanic.<br /> Zkrácená verze desatera: &lt;ref&gt;BAČÍK, O.: Desatero bioplynových stanic. ''Biom – Odborný časopis a informační zpravodaj Českého sdružení pro biomasu''. 2007. č. 2, s. 2. Dostupné z WWW: http://biom.cz/biom/eBIOM-27-2007.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> 1. Precizní příprava projektu<br /> <br /> 2. Dostatek kvalitních vstupních surovin<br /> <br /> 3. Výtěžnost bioplynu z jednotlivých materiálů<br /> <br /> 4. Komunikace se samosprávou a veřejností<br /> <br /> 5. Spolehlivá a ověřená technologie<br /> <br /> 6. Optimalizace investičních nákladů<br /> <br /> 7. Volba vhodné kogenerační jednotky<br /> <br /> 8. Využití odpadního tepla<br /> <br /> 9. Nakládání s digestátem – kvalitní hnojivo<br /> <br /> 10. Další možnosti využití bioplynu<br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Anaerobic_digestion Anaerobic digestion] na anglické Wikipedii<br /> <br /> [http://www.biom.cz CZ Biom] České sdružení pro biomasu <br /> <br /> [http://www.mze.cz/UserFiles/File/EAFRD/Desatero.pdf Desatero bioplynových stanic] na stránkách MZe<br /> <br /> === Literatura ===<br /> SCHULZ, H.; EDER, B.: ''Bioplyn v praxi – Teorie, projektování, stavba zařízení, příklady''. Ostrava: HEL, 2004. 166 s.<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Hejdovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Bioplynov%C3%A1_stanice&diff=6424 2009-01-05T10:15:45Z

<p>Hejdovaj: </p> <hr /> <div>Bioplynová stanice je technologické zařízení využívající procesu [[wikipedia:cs:Anaerobní_digesce|anaerobní digesce]] ke zpracování [[wikipedia:cs:Biologicky rozložitelný odpad|bioodpadu]], případně jiného biologicky rozložitelného materiálu. Hlavním produktem anaerobní digesce je [[wikipedia:cs:Bioplyn|bioplyn]], který lze využít jako alternativní zdroj energie.<br /> <br /> [[Soubor:Bioplynova_stanice_Lipa.jpg|right|Bioplynová stanice Lípa]]<br /> <br /> == Anaerobní digesce ==<br /> Anaerobní digesce (anaerobní fermentace) je proces, při kterém mikroorganismy rozkládají organický materiál bez přístupu vzduchu. Může probíhat samovolně v přírodě nebo řízenou metodou v bioplynových stanicích.<br /> Celý proces probíhá ve čtyřech základních fázích:<br /> * hydrolýza<br /> * acidogeneze<br /> * acetogeneze<br /> * methanogeneze<br /> <br /> <br /> == Provoz bioplynové stanice ==<br /> === Substráty ===<br /> V bioplynové stanici lze zpracovávat kejdu, hnůj a jiné odpady z živočišné výroby, fytomasu, odpady z rostlinné výroby, ze stravování, biologicky rozložitelný komunální odpad a čistírenské kaly. Vhodné jsou zvláště materiály s vyšší vlhkostí. Často se uplatňuje kofermentace, tzn. zpracování různých materiálů v jednom zařízení. Vhodnou kombinací substrátů lze docílit složení, které bude mít příznivý vliv na průběh procesu a tím i na výsledné množství a kvalitu bioplynu.<br /> <br /> === Technologie ===<br /> Zařízení pro anaerobní fermentaci organických odpadů může mít mnoho variant. Na začátku bioplynové linky je zpravidla přípravná nádrž, kde se skladuje surový materiál. Ten je podle potřeby přečerpáván do fermentoru, kde se odehrává vlastní proces anaerobní digesce a tvorby bioplynu. Bioplyn vznikající ve fermentoru je jímán do zásobníku a upravován pro další využití.<br /> <br /> === Podmínky procesu ===<br /> Aby proces anaerobní digesce probíhal správně, je třeba zajistit vhodné životní podmínky pro činnost mikroorganismů. Těmi jsou:<br /> * striktně anaerobní prostředí<br /> * vhodné pH <br /> * stálá teplota <br /> * vhodné složení substrátu<br /> <br /> <br /> == Produkty anaerobní digesce ==<br /> * '''Bioplyn'''<br /> :Bioplyn je tvořen převážně methanem a oxidem uhličitým. Obsah methanu se pohybuje mezi 50 a 75%.&lt;ref&gt;PASTOREK, Z.; KÁRA, J.; JEVIČ, P.: ''Biomasa – obnovitelný zdroj energie''. Praha: FCC PUBLIC s.r.o., 2004. 286 s.&lt;/ref&gt; Bioplyn se využívá pro přímou výrobu tepla nebo ke [[Kogenerace|kogeneraci]]. <br /> * '''Digestát'''<br /> :Tuhý zbytek po vyhnití se sníženým obsahem biologicky rozložitelných látek se nazývá digestát. Tento stabilní materiál lze využít jako hnojivo, přídavek do kompostu nebo k úpravě povrchu terénu.<br /> * '''Fugát'''<br /> :Fugát, nebo-li procesní voda, je tekutý produkt vyhnívacího procesu a má charakter vody odpadní. Je silně zakalený a obsahuje produkty anaerobního rozkladu organických látek.<br /> <br /> <br /> == Bioplynové stanice v ČR a v zahraničí ==<br /> Na začátku roku 2008 bylo na našem území v provozu asi 23 bioplynových stanic &lt;ref&gt;BAČÍK, O.: Bioplynové stanice: technologie celonárodního významu. ''Biom.cz'' [online]. 2008-01-14 [cit. 2008-11-24]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2067753&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;, z nichž převážná většina zpracovává bioodpady ze zemědělství. Nejdéle fungujícím zařízením na zpracování zemědělských odpadů v ČR je bioplynová stanice v Třeboni. V provozu je nepřetržitě od roku 1974 a zpracovává kejdu z velkovýkrmny prasat spolu s čistírenskými kaly.&lt;ref&gt;KAJAN, M.: Bioplynová stanice Třeboň. ''Biom.cz'' [online]. 2004-06-07 [cit. 2007-04-10]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=183796&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Další stanice jsou například v Kroměříži, Velkých Albrechticích, Mimoni, Kladrubech nebo Trhovém Štěpánově. České sdružení pro biomasu odhaduje reálný potenciál počtu bioplynových stanic v ČR na 400 zařízení do roku 2015.&lt;ref&gt;CZ Biom, : Bioplyn může zásobovat obnovitelnou elektřinou tisíce českých domácností. ''Biom.cz'' [online]. 2007-03-15 [cit. 2007-04-10]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=1975599&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Z evropských zemí má nejvíce zkušeností s bioplynovou technologií Německo, kde je v současné době v provozu přes 3500 fermentačních zařízení především komunálního charakteru. V Dánsku funguje systém tzv. centralizovaných bioplynových stanic. Ke každé stanici je odpad svážen z okolních oblastí a stanice jsou umisťovány tak, aby se jejich svozové zóny nepřekrývaly. &lt;ref&gt;STRAKA, F. a kol.: ''Bioplyn – příručka pro výuku, projekci a provoz bioplynových systémů''. Praha: GAS s.r.o., 2006, 706 s.&lt;/ref&gt; Ve Švédsku se bioplyn kromě vytápění a výroby elektrické energie využívá i pro pohon vozidel a nedávno zde byl také zprovozněn první vlak poháněný bioplynem na světě.<br /> <br /> <br /> ==Desatero bioplynových stanic==<br /> Zájem o výstavbu bioplynových stanic na našem území v posledních letech stoupá. Kvalitně zpracovaný projekt a důsledné dodržování zásad udržitelného provozu mohou předejít mnohým problémům, které provoz bioplynové stanice často doprovázejí. České sdružení pro biomasu proto zpracovalo Desatero bioplynových stanic, které má poskytnout základní informace všem zájemcům o výstavbu zemědělských bioplynových stanic.<br /> Zkrácená verze desatera: &lt;ref&gt;BAČÍK, O.: Desatero bioplynových stanic. ''Biom – Odborný časopis a informační zpravodaj Českého sdružení pro biomasu''. 2007. č. 2, s. 2. Dostupné z WWW: http://biom.cz/biom/eBIOM-27-2007.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> 1. Precizní příprava projektu<br /> <br /> 2. Dostatek kvalitních vstupních surovin<br /> <br /> 3. Výtěžnost bioplynu z jednotlivých materiálů<br /> <br /> 4. Komunikace se samosprávou a veřejností<br /> <br /> 5. Spolehlivá a ověřená technologie<br /> <br /> 6. Optimalizace investičních nákladů<br /> <br /> 7. Volba vhodné kogenerační jednotky<br /> <br /> 8. Využití odpadního tepla<br /> <br /> 9. Nakládání s digestátem – kvalitní hnojivo<br /> <br /> 10. Další možnosti využití bioplynu<br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Anaerobic_digestion Anaerobic digestion] na anglické Wikipedii<br /> <br /> [http://www.biom.cz CZ Biom] České sdružení pro biomasu <br /> <br /> [http://www.mze.cz/UserFiles/File/EAFRD/Desatero.pdf Desatero bioplynových stanic] na stránkách MZe<br /> <br /> === Literatura ===<br /> SCHULZ, H.; EDER, B.: ''Bioplyn v praxi – Teorie, projektování, stavba zařízení, příklady''. Ostrava: HEL, 2004. 166 s.<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Hejdovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Teorie_ostrovn%C3%AD_biogeografie&diff=6417 2009-01-04T22:57:04Z

<p>Hejdovaj: </p> <hr /> <div>Teorie ostrovní biogeografie (angl. ''The theory of Island Biogeography'') vysvětluje dynamiku rostlinných a živočišných druhů na ostrovech v závislosti na rozloze ostrova a jeho vzdálenosti od pevniny.<br /> <br /> == Vznik teorie a její principy ==<br /> Teorii ostrovní biogeografie formulovali v roce 1963 ekolog Robert MacArthur a zoogeograf Edward Wilson. Při studiu tichomořských ostrovů si MacArthur a Wilson všimli dvou zásadních jevů: Velké ostrovy mají více druhů než malé a ostrovy blízké k pevnině mají více druhů než ostrovy izolované. Vyvinuli teorii, která tyto skutečnosti vysvětlovala pomocí '''kolonizace''' a '''extinkce'''.<br /> <br /> [[Soubor:Imigrace-extinkce.jpg|right|Rovnováha mezi imigrací a extinkcí]]<br /> <br /> Představme si ostrov, na němž se doposud žádné živé organismy nevyskytovaly. Imigrace bude nejprve vysoká, s rostoucím počtem druhů však bude klesat, protože množství druhů, které se mohou na ostrov dostat je omezené. Opačná situace nastane u vymírání. S rostoucím počtem druhů poroste i rychlost vymírání. Důvodem je pravděpodobně větší konkurence mezi druhy a menší početnost populací. &lt;ref name=&quot;begon&quot;&gt;BEGON, M.; HARPER, J. L.; TOWNSEND, C. R.: ''Ekologie – jedinci, populace, společenstva.'' Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1997. 949 s.&lt;/ref&gt; Po určité době se počet druhů ustálí a nastane rovnovážný stav mezi imigrací a extinkcí. Ustavená rovnováha bude dynamická, neboť počet druhů zůstane stejný, přestože druhové složení se bude neustále měnit. &lt;ref name=&quot;storch&quot;&gt;STORCH, D.; MIHULKA, S.: ''Ekologie. Biologická olympiáda 1997 – 1998, 32. ročník, <br /> ''přípravný text pro kategorie A, B.'' Praha: Institut dětí a mládeže MŠMT ČR, 1997. Dostupné z WWW: http://www.cts.cuni.cz/~storch/publications/Storch_&amp;_Mihulka_1997.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Rovnovážný počet druhů bude také ovlivněn vlastnostmi ostrova, zejména jeho '''velikostí''' a '''vzdáleností''' od pevniny. Velikost ostrova úzce souvisí s vymíráním. Na menších ostrovech žijí méně početné populace, které jsou náchylnější k extinkci. Vzdálenost ostrova od pevniny zase podmiňuje intenzitu kolonizace. &lt;ref name=&quot;storch&quot;/&gt; Různé kombinace těchto charakteristik jsou vyneseny do grafu. &lt;ref&gt; http://zoo.bf.jcu.cz/tropy/speciace.html&lt;/ref&gt; '''S&lt;sub&gt;X&lt;/sub&gt;''' vždy označuje bod rovnováhy druhového bohatství (indexy: DS - vzdálený malý ostrov, DL - vzdálený velký, CS - blízký malý, CL - blízký velký ostrov). Z grafu i z výše uvedených skutečností vyplývá, že '''čím bude ostrov větší a zároveň blíže k pevnině, tím bude druhově bohatší'''.&lt;ref name=&quot;storch&quot;/&gt;<br /> <br /> === Vztah plochy a počtu druhů ===<br /> Závislost počtu druhů na ploše se vyjadřuje vzorcem <br /> <br /> '''S = C&amp;middot;A&lt;sup&gt;z&lt;/sup&gt;''',<br /> <br /> kde '''''S''''' je počet druhů, '''''A''''' plocha, '''''C''''' konstanta, která závisí na taxonu a velikosti plochy a '''''z''''' konstanta pohybující mezi 0,20 a 0,35 pro ostrovy a 0,12 – 0,17 pro pevninu.&lt;ref name=&quot;Macarthur&quot;&gt;MAC ARTHUR, R. H.; WILSON, E. O.: ''The theory of Island Biogeography''. Princeton: Princeton University Press, 1967. 203 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Graficky se korelace mezi počtem druhů a plochou znázorňuje pomocí tzv. species-area křivek&lt;ref name=&quot;Macarthur&quot;/&gt;.<br /> <br /> === Izolovanost ostrova ===<br /> Vzdálenost ostrova od pevniny má velký vliv na počet druhů a také na druhové složení ostrovní fauny a flóry.<br /> Ostrovní biota má dva typické rysy:&lt;ref name=&quot;begon&quot;/&gt;<br /> <br /> * '''na ostrově je méně druhů než v podobně velkých oblastech na pevnině'''<br /> <br /> :Ostrovní fauna a flóra se omezuje na typy, jejichž předci se dokázali na ostrov dostat. Míra omezení závisí na vzdálenosti ostrova od pevniny a schopnosti druhů dispergovat<br /> <br /> * '''mnoho ostrovních druhů se mírně či nápadně liší od těch, co žijí na nejbližší pevnině'''<br /> <br /> :Na ostrovech dostatečně vzdálených od pevniny je speciace často rychlejší než kolonizace a extinkce. Dochází tak ke vzniku unikátních druhů a dalším evolučním změnám.<br /> <br /> <br /> == Teorie ostrovní biogeografie v ochraně přírody ==<br /> Teorie ostrovní biogeografie je využívána také při studiu tzv. suchozemských ostrovů. Těmi mohou být např. jezera, hory, ale i biotopy vzniklé [[Fragmentace krajiny|fragmentací území]]. <br /> Principy teorie lze uplatnit i při plánování a managementu chráněných území, která mohou být také považována za ostrovy v okolní krajině. Při zakládání chráněného území nebo rezervace hraje důležitou roli velikost plochy území. Tato skutečnost vyvolala tzv. '''SLOSS''' debatu (z angl. '' '''S'''ingle '''L'''arge '''O'''r '''S'''everal '''S'''mall''). Koncepce ''Single Large'', tedy “jedna velká”, prosazuje jedno velké nerozčleněné území, v němž dostatečná rozloha vnitřního prostředí poskytuje prostor pro existenci početnějších populací několika vybraných druhů. Alternativní koncepce ''Several Small'' navrhuje soustavu většího počtu menších fragmentů a tedy území s větším množstvím [[Ekoton|ekotonů]]. , které podporují celkově vyšší druhovou diverzitu, avšak na úkor populací druhů vnitřního prostředí.&lt;ref&gt;ŠÁLEK, M.; RŮŽIČKA, J.; MANDÁK, B.: ''Ekologie''. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, 2005. Kap. 5., Populační dynamika, s.36-55. Dostupné z WWW: http://etext.czu.cz/img/skripta/68/042_061-1.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Nelze s určitostí říci, která koncepce je vhodnější, neboť každé území má svá specifika a je třeba posuzovat ho individuálně. Prioritou by jednoznačně mělo být zvyšování imigrace druhů pomocí biokoridorů nebo přirozených stanovišť mezi rezervacemi.<br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> [http://www.enviwiki.cz/wiki/Biodiverzita Biodiverzita]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> [http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/543390-extinkce Extinkce] na české Wikipedii<br /> <br /> [http://cs.wikipedia.org/wiki/Speciace Speciace] na české Wikipedii<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Island_biogeography Island biogeography] na anglické WIkipedii<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/SLOSS_Debate SLOSS Debate] na anglické Wikipedii<br /> <br /> ===Literatura===<br /> VITOUSEK, P. M.; LOOPE, L. L.; ADSERSEN, H.: ''Islands: Biological diversity and Ecosystem Function''. Berlin: Springer-Verlag, 1995. 242 s.<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Hejdovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Teorie_ostrovn%C3%AD_biogeografie&diff=6416 2009-01-04T22:49:23Z

<p>Hejdovaj: </p> <hr /> <div>Teorie ostrovní biogeografie (angl. ''The theory of Island Biogeography'') vysvětluje dynamiku rostlinných a živočišných druhů na ostrovech v závislosti na rozloze ostrova a jeho vzdálenosti od pevniny.<br /> <br /> == Vznik teorie a její principy ==<br /> Teorii ostrovní biogeografie formulovali v roce 1963 ekolog Robert MacArthur a zoogeograf Edward Wilson. Při studiu tichomořských ostrovů si MacArthur a Wilson všimli dvou zásadních jevů: Velké ostrovy mají více druhů než malé a ostrovy blízké k pevnině mají více druhů než ostrovy izolované. Vyvinuli teorii, která tyto skutečnosti vysvětlovala pomocí '''kolonizace''' a '''extinkce'''.<br /> <br /> [[Soubor:Imigrace-extinkce.jpg|right|Rovnováha mezi imigrací a extinkcí]]<br /> <br /> Představme si ostrov, na němž se doposud žádné živé organismy nevyskytovaly. Imigrace bude nejprve vysoká, s rostoucím počtem druhů však bude klesat, protože množství druhů, které se mohou na ostrov dostat je omezené. Opačná situace nastane u vymírání. S rostoucím počtem druhů poroste i rychlost vymírání. Důvodem je pravděpodobně větší konkurence mezi druhy a menší početnost populací. &lt;ref name=&quot;begon&quot;&gt;BEGON, M.; HARPER, J. L.; TOWNSEND, C. R.: ''Ekologie – jedinci, populace, společenstva.'' Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1997. 949 s.&lt;/ref&gt; Po určité době se počet druhů ustálí a nastane rovnovážný stav mezi imigrací a extinkcí. Ustavená rovnováha bude dynamická, neboť počet druhů zůstane stejný, přestože druhové složení se bude neustále měnit. &lt;ref name=&quot;storch&quot;&gt;STORCH, D.; MIHULKA, S.: ''Ekologie. Biologická olympiáda 1997 – 1998, 32. ročník, <br /> ''přípravný text pro kategorie A, B.'' Praha: Institut dětí a mládeže MŠMT ČR, 1997. Dostupné z WWW: http://www.cts.cuni.cz/~storch/publications/Storch_&amp;_Mihulka_1997.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Rovnovážný počet druhů bude také ovlivněn vlastnostmi ostrova, zejména jeho '''velikostí''' a '''vzdáleností''' od pevniny. Velikost ostrova úzce souvisí s vymíráním. Na menších ostrovech žijí méně početné populace, které jsou náchylnější k extinkci. Vzdálenost ostrova od pevniny zase podmiňuje intenzitu kolonizace. &lt;ref name=&quot;storch&quot;/&gt; Různé kombinace těchto charakteristik jsou vyneseny do grafu. &lt;ref&gt; http://zoo.bf.jcu.cz/tropy/speciace.html&lt;/ref&gt; '''S&lt;sub&gt;X&lt;/sub&gt;''' vždy označuje bod rovnováhy druhového bohatství (indexy: DS - vzdálený malý ostrov, DL - vzdálený velký, CS - blízký malý, CL - blízký velký ostrov). Z grafu i z výše uvedených skutečností vyplývá, že '''čím bude ostrov větší a zároveň blíže k pevnině, tím bude druhově bohatší'''.&lt;ref name=&quot;storch&quot;/&gt;<br /> <br /> === Vztah plochy a počtu druhů ===<br /> Závislost počtu druhů na ploše se vyjadřuje vzorcem <br /> <br /> '''S = C&amp;middot;A&lt;sup&gt;z&lt;/sup&gt;''',<br /> <br /> kde '''''S''''' je počet druhů, '''''A''''' plocha, '''''C''''' konstanta, která závisí na taxonu a velikosti plochy a '''''z''''' konstanta pohybující mezi 0,20 a 0,35 pro ostrovy a 0,12 – 0,17 pro pevninu.&lt;ref name=&quot;Macarthur&quot;&gt;MAC ARTHUR, R. H.; WILSON, E. O.: ''The theory of Island Biogeography''. Princeton: Princeton University Press, 1967. 203 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Graficky se korelace mezi počtem druhů a plochou znázorňuje pomocí tzv. species-area křivek&lt;ref name=&quot;Macarthur&quot;/&gt;.<br /> <br /> === Izolovanost ostrova ===<br /> Vzdálenost ostrova od pevniny má velký vliv na počet druhů a také na druhové složení ostrovní fauny a flóry.<br /> Ostrovní biota má dva typické rysy:&lt;ref name=&quot;begon&quot;/&gt;<br /> <br /> * '''na ostrově je méně druhů než v podobně velkých oblastech na pevnině'''<br /> <br /> :Ostrovní fauna a flóra se omezuje na typy, jejichž předci se dokázali na ostrov dostat. Míra omezení závisí na vzdálenosti ostrova od pevniny a schopnosti druhů dispergovat<br /> <br /> * '''mnoho ostrovních druhů se mírně či nápadně liší od těch, co žijí na nejbližší pevnině'''<br /> <br /> :Na ostrovech dostatečně vzdálených od pevniny je speciace často rychlejší než kolonizace a extinkce. Dochází tak ke vzniku unikátních druhů a dalším evolučním změnám.<br /> <br /> <br /> == Teorie ostrovní biogeografie v ochraně přírody ==<br /> Teorie ostrovní biogeografie je využívána také při studiu tzv. suchozemských ostrovů. Těmi mohou být např. jezera, hory, ale i biotopy vzniklé [[Fragmentace krajiny|fragmentací území]]. <br /> Principy teorie lze uplatnit i při plánování a managementu chráněných území, která mohou být také považována za ostrovy v okolní krajině. Při zakládání chráněného území nebo rezervace hraje důležitou roli velikost plochy území. Tato skutečnost vyvolala tzv. '''SLOSS''' debatu (z angl. '' '''S'''ingle '''L'''arge '''O'''r '''S'''everal '''S'''mall''). Koncepce ''Single Large'', tedy “jedna velká”, prosazuje jedno velké nerozčleněné území, v němž dostatečná rozloha vnitřního prostředí poskytuje prostor pro existenci početnějších populací několika vybraných druhů. Alternativní koncepce ''Several Small'' navrhuje soustavu většího počtu menších fragmentů a tedy území s větším množstvím ekotonů, které podporují celkově vyšší druhovou diverzitu, avšak na úkor populací druhů vnitřního prostředí.&lt;ref&gt;ŠÁLEK, M.; RŮŽIČKA, J.; MANDÁK, B.: ''Ekologie''. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, 2005. Kap. 5., Populační dynamika, s.36-55. Dostupné z WWW: http://etext.czu.cz/img/skripta/68/042_061-1.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Nelze s určitostí říci, která koncepce je vhodnější, neboť každé území má svá specifika a je třeba posuzovat ho individuálně. Prioritou by jednoznačně mělo být zvyšování imigrace druhů pomocí biokoridorů nebo přirozených stanovišť mezi rezervacemi.<br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> [http://www.enviwiki.cz/wiki/Biodiverzita Biodiverzita]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> [http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/543390-extinkce Extinkce] na české Wikipedii<br /> <br /> [http://cs.wikipedia.org/wiki/Speciace Speciace] na české Wikipedii<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Island_biogeography Island biogeography] na anglické WIkipedii<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/SLOSS_Debate SLOSS Debate] na anglické Wikipedii<br /> <br /> ===Literatura===<br /> VITOUSEK, P. M.; LOOPE, L. L.; ADSERSEN, H.: ''Islands: Biological diversity and Ecosystem Function''. Berlin: Springer-Verlag, 1995. 242 s.<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Hejdovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Teorie_ostrovn%C3%AD_biogeografie&diff=6415 2009-01-04T22:26:41Z

<p>Hejdovaj: </p> <hr /> <div>Teorie ostrovní biogeografie (angl. ''The theory of Island Biogeography'') vysvětluje dynamiku rostlinných a živočišných druhů na ostrovech v závislosti na rozloze ostrova a jeho vzdálenosti od pevniny.<br /> <br /> == Vznik teorie a její principy ==<br /> Teorii ostrovní biogeografie formulovali v roce 1963 ekolog Robert MacArthur a zoogeograf Edward Wilson. Při studiu tichomořských ostrovů si MacArthur a Wilson všimli dvou zásadních jevů: Velké ostrovy mají více druhů než malé a ostrovy blízké k pevnině mají více druhů než ostrovy izolované. Vyvinuli teorii, která tyto skutečnosti vysvětlovala pomocí '''kolonizace''' a '''extinkce'''.<br /> <br /> [[Soubor:Imigrace-extinkce.jpg|right|Rovnováha mezi imigrací a extinkcí]]<br /> <br /> Představme si ostrov, na němž se doposud žádné živé organismy nevyskytovaly. Imigrace bude nejprve vysoká, s rostoucím počtem druhů však bude klesat, protože množství druhů, které se mohou na ostrov dostat je omezené. Opačná situace nastane u vymírání. S rostoucím počtem druhů poroste i rychlost vymírání. Důvodem je pravděpodobně větší konkurence mezi druhy a menší početnost populací. &lt;ref name=&quot;begon&quot;&gt;BEGON, M.; HARPER, J. L.; TOWNSEND, C. R.: ''Ekologie – jedinci, populace, společenstva.'' Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1997. 949 s.&lt;/ref&gt; Po určité době se počet druhů ustálí a nastane rovnovážný stav mezi imigrací a extinkcí. Ustavená rovnováha bude dynamická, neboť počet druhů zůstane stejný, přestože druhové složení se bude neustále měnit. &lt;ref name=&quot;storch&quot;&gt;STORCH, D.; MIHULKA, S.: ''Ekologie. Biologická olympiáda 1997 – 1998, 32. ročník, <br /> ''přípravný text pro kategorie A, B.'' Praha: Institut dětí a mládeže MŠMT ČR, 1997. Dostupné z WWW: http://www.cts.cuni.cz/~storch/publications/Storch_&amp;_Mihulka_1997.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Rovnovážný počet druhů bude také ovlivněn vlastnostmi ostrova, zejména jeho '''velikostí''' a '''vzdáleností''' od pevniny. Velikost ostrova úzce souvisí s vymíráním. Na menších ostrovech žijí méně početné populace, které jsou náchylnější k extinkci. Vzdálenost ostrova od pevniny zase podmiňuje intenzitu kolonizace. &lt;ref name=&quot;storch&quot;/&gt; Různé kombinace těchto charakteristik jsou vyneseny do grafu. &lt;ref&gt; http://zoo.bf.jcu.cz/tropy/speciace.html&lt;/ref&gt; '''S&lt;sub&gt;X&lt;/sub&gt;''' vždy označuje bod rovnováhy druhového bohatství (indexy: DS - vzdálený malý ostrov, DL - vzdálený velký, CS - blízký malý, CL - blízký velký ostrov). Z grafu i z výše uvedených skutečností vyplývá, že '''čím bude ostrov větší a zároveň blíže k pevnině, tím bude druhově bohatší'''.&lt;ref name=&quot;storch&quot;/&gt;<br /> <br /> === Vztah plochy a počtu druhů ===<br /> Závislost počtu druhů na ploše se vyjadřuje vzorcem <br /> <br /> '''S = C&amp;middot;A&lt;sup&gt;z&lt;/sup&gt;''',<br /> <br /> kde '''''S''''' je počet druhů, '''''A''''' plocha, '''''C''''' konstanta, která závisí na taxonu a velikosti plochy a '''''z''''' konstanta pohybující mezi 0,20 a 0,35 pro ostrovy a 0,12 – 0,17 pro pevninu.&lt;ref&gt;MAC ARTHUR, R. H.; WILSON, E. O.: ''The theory of Island Biogeography''. Princeton: Princeton University Press, 1967. 203 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Graficky se korelace mezi počtem druhů a plochou znázorňuje pomocí tzv. species-area křivek.<br /> <br /> === Izolovanost ostrova ===<br /> Vzdálenost ostrova od pevniny má velký vliv na počet druhů a také na druhové složení ostrovní fauny a flóry.<br /> Ostrovní biota má dva typické rysy:&lt;ref name=&quot;begon&quot;/&gt;<br /> <br /> * '''na ostrově je méně druhů než v podobně velkých oblastech na pevnině'''<br /> <br /> :Ostrovní fauna a flóra se omezuje na typy, jejichž předci se dokázali na ostrov dostat. Míra omezení závisí na vzdálenosti ostrova od pevniny a schopnosti druhů dispergovat<br /> <br /> * '''mnoho ostrovních druhů se mírně či nápadně liší od těch, co žijí na nejbližší pevnině'''<br /> <br /> :Na ostrovech dostatečně vzdálených od pevniny je speciace často rychlejší než kolonizace a extinkce. Dochází tak ke vzniku unikátních druhů a dalším evolučním změnám.<br /> <br /> <br /> == Teorie ostrovní biogeografie v ochraně přírody ==<br /> Teorie ostrovní biogeografie je využívána také při studiu tzv. suchozemských ostrovů. Těmi mohou být např. jezera, hory, ale i biotopy vzniklé [[Fragmentace krajiny|fragmentací území]]. <br /> Principy teorie lze uplatnit i při plánování a managementu chráněných území, která mohou být také považována za ostrovy v okolní krajině. Při zakládání chráněného území nebo rezervace hraje důležitou roli velikost plochy území. Tato skutečnost vyvolala tzv. '''SLOSS''' debatu (z angl. '' '''S'''ingle '''L'''arge '''O'''r '''S'''everal '''S'''mall''). Koncepce ''Single Large'', tedy “jedna velká”, prosazuje jedno velké nerozčleněné území, v němž dostatečná rozloha vnitřního prostředí poskytuje prostor pro existenci početnějších populací několika vybraných druhů. Alternativní koncepce ''Several Small'' navrhuje soustavu většího počtu menších fragmentů a tedy území s větším množstvím ekotonů, které podporují celkově vyšší druhovou diverzitu, avšak na úkor populací druhů vnitřního prostředí.&lt;ref&gt;ŠÁLEK, M.; RŮŽIČKA, J.; MANDÁK, B.: ''Ekologie''. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, 2005. Kap. 5., Populační dynamika, s.36-55. Dostupné z WWW: http://etext.czu.cz/img/skripta/68/042_061-1.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Nelze s určitostí říci, která koncepce je vhodnější, neboť každé území má svá specifika a je třeba posuzovat ho individuálně. Prioritou by jednoznačně mělo být zvyšování imigrace druhů pomocí biokoridorů nebo přirozených stanovišť mezi rezervacemi.<br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> [http://www.enviwiki.cz/wiki/Biodiverzita Biodiverzita]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> [http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/543390-extinkce Extinkce] na české Wikipedii<br /> <br /> [http://cs.wikipedia.org/wiki/Speciace Speciace] na české Wikipedii<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Island_biogeography Island biogeography] na anglické WIkipedii<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/SLOSS_Debate SLOSS Debate] na anglické Wikipedii<br /> <br /> ===Literatura===<br /> VITOUSEK, P. M.; LOOPE, L. L.; ADSERSEN, H.: ''Islands: Biological diversity and Ecosystem Function''. Berlin: Springer-Verlag, 1995. 242 s.<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Hejdovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Bioplynov%C3%A1_stanice&diff=6252 2008-12-12T09:48:41Z

<p>Hejdovaj: </p> <hr /> <div>Bioplynová stanice je technologické zařízení využívající procesu anaerobní digesce ke zpracování bioodpadu, případně jiného biologicky rozložitelného materiálu. Hlavním produktem anaerobní digesce je bioplyn, který lze využít jako alternativní zdroj energie.<br /> <br /> [[Soubor:Bioplynova_stanice_Lipa.jpg|right|Bioplynová stanice Lípa]]<br /> <br /> == Anaerobní digesce ==<br /> Anaerobní digesce (anaerobní fermentace) je proces, při kterém mikroorganismy rozkládají organický materiál bez přístupu vzduchu. Může probíhat samovolně v přírodě nebo řízenou metodou v bioplynových stanicích.<br /> Celý proces probíhá ve čtyřech základních fázích:<br /> * hydrolýza<br /> * acidogeneze<br /> * acetogeneze<br /> * methanogeneze<br /> <br /> <br /> == Provoz bioplynové stanice ==<br /> === Substráty ===<br /> V bioplynové stanici lze zpracovávat kejdu, hnůj a jiné odpady z živočišné výroby, fytomasu, odpady z rostlinné výroby, ze stravování, biologicky rozložitelný komunální odpad a čistírenské kaly. Vhodné jsou zvláště materiály s vyšší vlhkostí. Často se uplatňuje kofermentace, tzn. zpracování různých materiálů v jednom zařízení. Vhodnou kombinací substrátů lze docílit složení, které bude mít příznivý vliv na průběh procesu a tím i na výsledné množství a kvalitu bioplynu.<br /> <br /> === Technologie ===<br /> Zařízení pro anaerobní fermentaci organických odpadů může mít mnoho variant. Na začátku bioplynové linky je zpravidla přípravná nádrž, kde se skladuje surový materiál. Ten je podle potřeby přečerpáván do fermentoru, kde se odehrává vlastní proces anaerobní digesce a tvorby bioplynu. Bioplyn vznikající ve fermentoru je jímán do zásobníku a upravován pro další využití.<br /> <br /> === Podmínky procesu ===<br /> Aby proces anaerobní digesce probíhal správně, je třeba zajistit vhodné životní podmínky pro činnost mikroorganismů. Těmi jsou:<br /> * striktně anaerobní prostředí<br /> * vhodné pH <br /> * stálá teplota <br /> * vhodné složení substrátu<br /> <br /> <br /> == Produkty anaerobní digesce ==<br /> * '''Bioplyn'''<br /> :Bioplyn je tvořen převážně methanem a oxidem uhličitým. Obsah methanu se pohybuje mezi 50 a 75%.&lt;ref&gt;PASTOREK, Z.; KÁRA, J.; JEVIČ, P.: ''Biomasa – obnovitelný zdroj energie''. Praha: FCC PUBLIC s.r.o., 2004. 286 s.&lt;/ref&gt; Bioplyn se využívá pro přímou výrobu tepla nebo ke [[Kogenerace|kogeneraci]]. <br /> * '''Digestát'''<br /> :Tuhý zbytek po vyhnití se sníženým obsahem biologicky rozložitelných látek se nazývá digestát. Tento stabilní materiál lze využít jako hnojivo, přídavek do kompostu nebo k úpravě povrchu terénu.<br /> * '''Fugát'''<br /> :Fugát, nebo-li procesní voda, je tekutý produkt vyhnívacího procesu a má charakter vody odpadní. Je silně zakalený a obsahuje produkty anaerobního rozkladu organických látek.<br /> <br /> <br /> == Bioplynové stanice v ČR a v zahraničí ==<br /> Na začátku roku 2008 bylo na našem území v provozu asi 23 bioplynových stanic &lt;ref&gt;BAČÍK, O.: Bioplynové stanice: technologie celonárodního významu. ''Biom.cz'' [online]. 2008-01-14 [cit. 2008-11-24]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=2067753&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;, z nichž převážná většina zpracovává bioodpady ze zemědělství. Nejdéle fungujícím zařízením na zpracování zemědělských odpadů v ČR je bioplynová stanice v Třeboni. V provozu je nepřetržitě od roku 1974 a zpracovává kejdu z velkovýkrmny prasat spolu s čistírenskými kaly.&lt;ref&gt;KAJAN, M.: Bioplynová stanice Třeboň. ''Biom.cz'' [online]. 2004-06-07 [cit. 2007-04-10]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=183796&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt; Další stanice jsou například v Kroměříži, Velkých Albrechticích, Mimoni, Kladrubech nebo Trhovém Štěpánově. České sdružení pro biomasu odhaduje reálný potenciál počtu bioplynových stanic v ČR na 400 zařízení do roku 2015.&lt;ref&gt;CZ Biom, : Bioplyn může zásobovat obnovitelnou elektřinou tisíce českých domácností. ''Biom.cz'' [online]. 2007-03-15 [cit. 2007-04-10]. Dostupné z WWW: &lt;http://biom.cz/index.shtml?x=1975599&gt;. ISSN: 1801-2655.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Z evropských zemí má nejvíce zkušeností s bioplynovou technologií Německo, kde je v současné době v provozu přes 3500 fermentačních zařízení především komunálního charakteru. V Dánsku funguje systém tzv. centralizovaných bioplynových stanic. Ke každé stanici je odpad svážen z okolních oblastí a stanice jsou umisťovány tak, aby se jejich svozové zóny nepřekrývaly. &lt;ref&gt;STRAKA, F. a kol.: ''Bioplyn – příručka pro výuku, projekci a provoz bioplynových systémů''. Praha: GAS s.r.o., 2006, 706 s.&lt;/ref&gt; Ve Švédsku se bioplyn kromě vytápění a výroby elektrické energie využívá i pro pohon vozidel a nedávno zde byl také zprovozněn první vlak poháněný bioplynem na světě.<br /> <br /> <br /> ==Desatero bioplynových stanic==<br /> Zájem o výstavbu bioplynových stanic na našem území v posledních letech stoupá. Kvalitně zpracovaný projekt a důsledné dodržování zásad udržitelného provozu mohou předejít mnohým problémům, které provoz bioplynové stanice často doprovázejí. České sdružení pro biomasu proto zpracovalo Desatero bioplynových stanic, které má poskytnout základní informace všem zájemcům o výstavbu zemědělských bioplynových stanic.<br /> Zkrácená verze desatera: &lt;ref&gt;BAČÍK, O.: Desatero bioplynových stanic. ''Biom – Odborný časopis a informační zpravodaj Českého sdružení pro biomasu''. 2007. č. 2, s. 2. Dostupné z WWW: http://biom.cz/biom/eBIOM-27-2007.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> 1. Precizní příprava projektu<br /> <br /> 2. Dostatek kvalitních vstupních surovin<br /> <br /> 3. Výtěžnost bioplynu z jednotlivých materiálů<br /> <br /> 4. Komunikace se samosprávou a veřejností<br /> <br /> 5. Spolehlivá a ověřená technologie<br /> <br /> 6. Optimalizace investičních nákladů<br /> <br /> 7. Volba vhodné kogenerační jednotky<br /> <br /> 8. Využití odpadního tepla<br /> <br /> 9. Nakládání s digestátem – kvalitní hnojivo<br /> <br /> 10. Další možnosti využití bioplynu<br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> [http://cs.wikipedia.org/wiki/Anaerobn%C3%AD_digesce Anaerobní digesce] na české Wikipedii<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Anaerobic_digestion Anaerobic digestion] na anglické Wikipedii<br /> <br /> [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biologicky_rozlo%C5%BEiteln%C3%BD_odpad Biologicky rozložitelný odpad] na české Wikipedii<br /> <br /> [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bioplyn Bioplyn] na české Wikipedii<br /> <br /> [http://www.biom.cz CZ Biom] České sdružení pro biomasu <br /> <br /> [http://www.mze.cz/UserFiles/File/EAFRD/Desatero.pdf Desatero bioplynových stanic] na stránkách MZe<br /> <br /> === Literatura ===<br /> SCHULZ, H.; EDER, B.: ''Bioplyn v praxi – Teorie, projektování, stavba zařízení, příklady''. Ostrava: HEL, 2004. 166 s.<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Hejdovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Sulfurikace&diff=6149 2008-12-10T23:21:06Z

<p>Hejdovaj: </p> <hr /> <div>'''Připomínky skupiny D'''<br /> <br /> Po několika přečteních stále není jasné co znamená Sulfurikace. Je zde sice mnoho jistě užitečných informací, nicméně nikde není popsaný jejich vztah s heslem. Heslo je tedy nevysvětleno a čtenář o Sulfurikaci nezjistí vůbec nic. Chtělo by to tedy dovysvětlit. Definovat. Nebo prostě jen propojit se zbytkem textu. A nebo přejmenovat na &quot;koloběh síry&quot; :). Odkazy které nic neobsahují jsou uvedené naprosto zbytečně. Chybí tedy i aktivní odkazy v textu na zdroje, externí odkazy atd atd. K samotným zdrojům : Jsou nepřehledné, doporučuji použít tlačítko - externí odkaz [http://www.example.com Titulek odkazu], a použít hvězdičku k vytvoření odsuvek. U zdrojů též oddělit literaturu od internetu.<br /> <br /> <br /> '''Připomíky skupiny E (B)'''<br /> Souhlasím se skupinou D, opravdu stále nevím, co je to ta sulfurifikace. Další postřehy: Věta &quot;Účastní se ho organismy, které rozkládají či naopak syntetizují různé sirné sloučeniny.&quot; mi připadá vytržená z kontextu, jakoby se na koloběhu síry podílely jen organismy, v textu dál se pak naštěstí dozvíme, že tomu tak není. Taky by před touto větou měla být mezera, stejně jako před větou<br /> <br /> <br /> '''Připomínky skupiny B (Ji):''' Vzhledem ke změně tématu doporučuji přesunout text pod heslo Koloběh síry, které už v Enviwiki je, což ostatně navrhoval i pan inženýr Dlouhý. Úplně však nechápu samotný výběr hesla, když se nachází i na Wikipedii. Pravda, není tu příliš kvalitně zpracováno, ale tím spíš bych ho rozhodně nepoužila jako zdroj. Text je vcelku pěkně rozdělený do kapitol, jen bych trochu upravila obsah kapitoly Koloběh síry - nepřijde mi zcela zřejmý. Možná by bylo dobré doplnit text nějakým názorným schematem. Také bych doplnila do textu citace, zejména bych ji ocenila u věty ''&quot;Odhaduje se, že množství síry ze spalování fosilních paliv je dnes dokonce vyšší než přirozený únik oxidu siřičitého z činných sopek a horkých minerálních pramenů.&quot;'' Nakonec bych ještě dodala nějaké odkazy. Určitě se jich pár najde.</div>

Hejdovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ko%C5%99enov%C3%A1_%C4%8Dist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod&diff=5989 2008-12-09T22:34:33Z

<p>Hejdovaj: </p> <hr /> <div>[[Soubor:kcov-koberov.jpg|frame|right|Kořenová čistírna v Koberovech]]<br /> <br /> == '''Definice''' ==<br /> Kořenová čistírna odpadních vod (KČOV) patří mezi přírodní čístírny, které využívají přirozené biochemické procesy, probíhající ve vodním a mokřadním prostředí, k odstraňování znečišťujících látek z vody. Jedná se tedy o umělý mokřad, což je komplex zvodnělého nebo mělce zaplaveného zemního lože, vegetace, živočichů a vody, který napodobuje přirozené mokřady. Kořenové čistírny tedy využívají samočistící pochody, které probíhají v porézním půdním prostředí za spoluúčasti rostlin.&lt;ref&gt;Sommer, L.: Malé čistírny odpadních vod. MZe ČR, Praha, 1993, 186 str.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> =='''Základní charakteristika'''==<br /> Základní charakteristikou umělých mokřadů je použitá vegetace, půda a hydrologické poměry. Podle druhů rostlin, které jsou využity, lze umělé mokřady dělit na:<br /> <br /> * mokřady s plovoucími rostlinami<br /> <br /> * mokřady se submerzními (ponořenými) rostlinami<br /> <br /> * mokřady s emerzními (vynořenými) rostlinami<br /> <br /> <br /> Mokřady s emerzními rostlinami můžeme dále rozdělit podle způsobu průtoku odpadní vody na:<br /> <br /> * mokřady s povrchovým tokem <br /> <br /> * mokřady s podpovrchovým vertikálním tokem <br /> <br /> * mokřady s podpovrchovým horizontálním tokem<br /> <br /> <br /> <br /> Jako kořenové čistírny odpadních vod jsou označovány systémy umělých mokřadů s podpovrchovým horizontálním tokem, jejichž základním principem čištění je horizontální průtok odpadní vody propustným substrátem, kde jsou vysázeny mokřadní rostliny. Samočisticí proces, ke kterému v kořenových čistírnách dochází, je založen na schopnosti bakterií odstraňovat organické znečištění. Význam mokřadních rostlin, vysázených v kořenové čistírně, spočívá především v tom, že jejich kořeny provzdušňují substrát a poskytují tak prostředí pro rozvoj bakterií, odbourávajících organickou hmotu. Kořeny rostlin (zejména rákosu) rovněž vylučují látky, které odstraňují bakterie, indikující fekální znečistění. Odpadní voda je přiváděna potrubím tak, aby rovnoměrně protékala kořenovým ložem, kde dochází k odstraňování znečištění díky kombinaci biologických, chemických a fyzikálních procesů. Na konci kořenového lože je vyčištěná odpadní voda odváděna drénem.&lt;ref&gt;Vymazal, J.: Čištění odpadních vod v kořenových čistírnách. Třeboň, 1995, 146 str.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> [[Soubor:KCOV.jpg|border| Kořenová čistírna odpadních vod]]<br /> <br /> === Předčištění ===<br /> V kořenových čistírnách odpadních vod probíhá pouze biologické čištění, proto je nutné provést mechanické předčištění. V případě nedokonalého předčištění se dostatečně neodstraní nerozpuštěné látky, které mohou následně ucpat vlastní filtrační lože. Pro malé zdroje znečištění (domácnost) lze použít septik nebo sedimentační nádrž a pro větší zdroje (malá obec) je vhodné použít kombinaci česlí a štěrbinové nádrže.<br /> <br /> <br /> === Filtrační lože ===<br /> <br /> Materiál použitý ve filtračním loži musí být dostatečně propustný, aby nedocházelo k ucpání. Nejčastěji se používá písek, štěrk nebo drcené kamenivo. V rozvodných a sběrných zónách se využívá hrubé kamenivo, kvůli dobrému rozvodu odpadní vody.<br /> <br /> Hloubka kořenového lože je volena s ohledem na druh vysázené vegetace. V ČR najdeme nejčastěji 0,6-0,8m hluboké filtrační lože. Filtrační lože bývá od podloží odděleno nepropustnou fólií, aby nedošlo k průsakům. Používá se nejčastěji plastová fólie, která bývá z obou stran kryta geotextilií.<br /> <br /> <br /> === Vegetace ===<br /> <br /> V kořenových čistírnách odpadních vod se nejčastěji využívají mokřadní rostliny, které rychle rostou, vytváří velké množství biomasy a jsou schopny maximálně využít dostupné živiny. Mezi nejčastěji vysazované druhy patří:<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1kos Rákos obecný (Phragmites australis)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Typha_latifolia Orobinec širokolistý (Typha latifolia)] <br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Typha_angustifolia Orobinec úzkolistý (Typha angustifolia)] <br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zblochan Zblochan vodní (Glyceria maxima)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Chrastice_(rod_rostlin) Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea)]<br /> <br /> * Skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris)<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zevar_vzp%C5%99%C3%ADmen%C3%BD Zevar vzpřímený (Sparganium erectum)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADtinovit%C3%A9 Sítina rozkladitá (Juncus effusus)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kosatec_%C5%BElut%C3%BD Kosatec žlutý (Iris pseudacorus)]<br /> <br /> <br /> Mokřadní rostliny plní v kořenových čistírnách řadu významných funkcí např. zajišťují dostatečné množství kyslíku tak, aby mezi kořeny docházelo k aerobnímu odstraňování organických látek, poskytují dobrý podklad pro růst bakterií a mají i velkou estetickou hodnotu.<br /> <br /> <br /> == '''Použití''' ==<br /> Kořenové čistírny odpadních vod se uplatňují zejména při čištění splaškových odpadních vod z jednotlivých domů, skupin domů či menších obcí do 500 až 1000 obyvatel. Doporučená plocha filtračních polí na 1 obyvatele činí 4 až 5 m&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Dále se využívají především na čištění průsaků ze skládek pevného odpadu, odpadních vod z výroby papíru a papíroven ,odpadních vod z jatek a výroby masa aj.<br /> <br /> <br /> == '''Současný stav v ČR''' == <br /> V ČR se KČOV projektují od roku 1989, dnes je jich v provozu asi 190. Největší KČOV u nás jsou v Osové Bítýšce (pro 1000 obyvatel), v Čisté u Rakovníka (pro 800 obyvatel), v Obecnici u Příbrami [[Soubor:rokvystavby.jpg|right]](pro 800 obyvatel, předpoklad nárůstu až na 1200 obyvatel), ve Spáleném Poříčí (pro 700 a pro 800 obyvatel. Nejvíce KČOV je však navrženo jako domovní čistírny pro méně než 10 obyvatel.&lt;ref&gt;Vymazal, J.: Kořenové čistírny odpadních vod. ENKKI, Třeboň, 2004, 14 str.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> * [[Znečištění vody]]<br /> * [[Ochrana vod]]<br /> <br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mok%C5%99ady Mokřad]<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod Čistírna odpadních vod]<br /> * [http://kcov.wz.cz/KCOV.php Kořenové čistírny odpadních vod] <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Hejdovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Teorie_ostrovn%C3%AD_biogeografie&diff=5806 2008-12-08T00:30:24Z

<p>Hejdovaj: </p> <hr /> <div>Teorie ostrovní biogeografie (angl. ''The theory of Island Biogeography'') vysvětluje dynamiku rostlinných a živočišných druhů na ostrovech v závislosti na rozloze ostrova a jeho vzdálenosti od pevniny.<br /> <br /> == Vznik teorie a její principy ==<br /> Teorii ostrovní biogeografie formulovali v roce 1963 ekolog Robert MacArthur a zoogeograf Edward Wilson. Při studiu tichomořských ostrovů si MacArthur a Wilson všimli dvou zásadních jevů: Velké ostrovy mají více druhů než malé a ostrovy blízké k pevnině mají více druhů než ostrovy izolované. Vyvinuli teorii, která tyto skutečnosti vysvětlovala pomocí '''kolonizace''' a '''extinkce'''.<br /> <br /> [[Soubor:Imigrace-extinkce.jpg|right|Rovnováha mezi imigrací a extinkcí]]<br /> <br /> Představme si ostrov, na němž se doposud žádné živé organismy nevyskytovaly. Imigrace bude nejprve vysoká, s rostoucím počtem druhů však bude klesat, protože množství druhů, které se mohou na ostrov dostat je omezené. Opačná situace nastane u vymírání. S rostoucím počtem druhů poroste i rychlost vymírání. Důvodem je pravděpodobně větší konkurence mezi druhy a menší početnost populací. &lt;ref name=&quot;begon&quot;&gt;BEGON, M.; HARPER, J. L.; TOWNSEND, C. R.: ''Ekologie – jedinci, populace, společenstva.'' Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1997. 949 s.&lt;/ref&gt; Po určité době se počet druhů ustálí a nastane rovnovážný stav mezi imigrací a extinkcí. Ustavená rovnováha bude dynamická, neboť počet druhů zůstane stejný, přestože druhové složení se bude neustále měnit. &lt;ref name=&quot;storch&quot;&gt;STORCH, D.; MIHULKA, S.: ''Ekologie. Biologická olympiáda 1997 – 1998, 32. ročník, <br /> ''přípravný text pro kategorie A, B.'' Praha: Institut dětí a mládeže MŠMT ČR, 1997. Dostupné z WWW: http://www.cts.cuni.cz/~storch/publications/Storch_&amp;_Mihulka_1997.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Rovnovážný počet druhů bude také ovlivněn vlastnostmi ostrova, zejména jeho '''velikostí''' a '''vzdáleností''' od pevniny. Velikost ostrova úzce souvisí s vymíráním. Na menších ostrovech žijí méně početné populace, které jsou náchylnější k extinkci. Vzdálenost ostrova od pevniny zase podmiňuje intenzitu kolonizace. &lt;ref name=&quot;storch&quot;/&gt; Různé kombinace těchto charakteristik jsou vyneseny do grafu. &lt;ref&gt; http://zoo.bf.jcu.cz/tropy/speciace.html&lt;/ref&gt; '''S&lt;sub&gt;X&lt;/sub&gt;''' vždy označuje bod rovnováhy druhového bohatství (indexy: DS - vzdálený malý ostrov, DL - vzdálený velký, CS - blízký malý, CL - blízký velký ostrov). Z grafu i z výše uvedených skutečností vyplývá, že '''čím bude ostrov větší a zároveň blíže k pevnině, tím bude druhově bohatší'''.&lt;ref name=&quot;storch&quot;/&gt;<br /> <br /> === Vztah plochy a počtu druhů ===<br /> Závislost počtu druhů na ploše se vyjadřuje vzorcem <br /> <br /> '''S = C&amp;middot;A&lt;sup&gt;z&lt;/sup&gt;''',<br /> <br /> kde '''''S''''' je počet druhů, '''''A''''' plocha, '''''C''''' konstanta, která závisí na taxonu a velikosti plochy a '''''z''''' konstanta pohybující mezi 0,20 a 0,35 pro ostrovy a 0,12 – 0,17 pro pevninu.&lt;ref&gt;MAC ARTHUR, R. H.; WILSON, E. O.: ''The theory of Island Biogeography''. Princeton: Princeton University Press, 1967. 203 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Graficky se korelace mezi počtem druhů a plochou znázorňuje pomocí tzv. species-area křivek.<br /> <br /> === Izolovanost ostrova ===<br /> Vzdálenost ostrova od pevniny má velký vliv na počet druhů a také na druhové složení ostrovní fauny a flóry.<br /> Ostrovní biota má dva typické rysy:&lt;ref name=&quot;begon&quot;/&gt;<br /> <br /> * '''na ostrově je méně druhů než v podobně velkých oblastech na pevnině'''<br /> <br /> :Ostrovní fauna a flóra se omezuje na typy, jejichž předci se dokázali na ostrov dostat. Míra omezení závisí na vzdálenosti ostrova od pevniny a schopnosti druhů dispergovat<br /> <br /> * '''mnoho ostrovních druhů se mírně či nápadně liší od těch, co žijí na nejbližší pevnině'''<br /> <br /> :Na ostrovech dostatečně vzdálených od pevniny je speciace často rychlejší než kolonizace a extinkce. Dochází tak e vzniku unikátních druhů a dalším evolučním změnám.<br /> <br /> <br /> == Teorie ostrovní biogeografie v ochraně přírody ==<br /> Teorie ostrovní biogeografie je využívána také při studiu tzv. suchozemských ostrovů. Těmi mohou být např. jezera, hory, ale i biotopy vzniklé [[Fragmentace krajiny|fragmentací území]]. <br /> Principy teorie lze uplatnit i při plánování a managementu chráněných území, která mohou být také považována za ostrovy v okolní krajině. Při zakládání chráněného území nebo rezervace hraje důležitou roli velikost plochy území. Tato skutečnost vyvolala tzv. '''SLOSS''' debatu (z angl. '' '''S'''ingle '''L'''arge '''O'''r '''S'''everal '''S'''mall''). Koncepce ''Single Large'', tedy “jedna velká”, prosazuje jedno velké nerozčleněné území, v němž dostatečná rozloha vnitřního prostředí poskytuje prostor pro existenci početnějších populací několika vybraných druhů. Alternativní koncepce ''Several Small'' navrhuje soustavu většího počtu menších fragmentů a tedy území s větším množstvím ekotonů, které podporují celkově vyšší druhovou diverzitu, avšak na úkor populací druhů vnitřního prostředí.&lt;ref&gt;ŠÁLEK, M.; RŮŽIČKA, J.; MANDÁK, B.: ''Ekologie''. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, 2005. Kap. 5., Populační dynamika, s.36-55. Dostupné z WWW: http://etext.czu.cz/img/skripta/68/042_061-1.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Nelze s určitostí říci, která koncepce je vhodnější, neboť každé území má svá specifika a je třeba posuzovat ho individuálně. Prioritou by jednoznačně mělo být zvyšování imigrace druhů pomocí biokoridorů nebo přirozených stanovišť mezi rezervacemi.<br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> [http://www.enviwiki.cz/wiki/Biodiverzita Biodiverzita]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> [http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/543390-extinkce Extinkce] na české Wikipedii<br /> <br /> [http://cs.wikipedia.org/wiki/Speciace Speciace] na české Wikipedii<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Island_biogeography Island biogeography] na anglické WIkipedii<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/SLOSS_Debate SLOSS Debate] na anglické Wikipedii<br /> <br /> ===Literatura===<br /> VITOUSEK, P. M.; LOOPE, L. L.; ADSERSEN, H.: ''Islands: Biological diversity and Ecosystem Function''. Berlin: Springer-Verlag, 1995. 242 s.<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Hejdovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Bioplynova_stanice_Lipa.jpg&diff=5805 2008-12-08T00:12:31Z

<p>Hejdovaj: </p> <hr /> <div>Fermentor bioplynové stanice Lípa v Lípě u Havlíčkova Brodu (http://biom.cz/clanky.stm?x=2128117; autor: Ondřej Bačík)</div>

Hejdovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Teorie_ostrovn%C3%AD_biogeografie&diff=5764 2008-12-07T02:09:44Z

<p>Hejdovaj: </p> <hr /> <div>Teorie ostrovní biogeografie (angl. ''The theory of Island Biogeography'') vysvětluje dynamiku rostliných a živočišných druhů na ostrovech v závislosti na rozloze ostrova a jeho vzdálenosti od pevniny.<br /> <br /> == Vznik teorie a její principy ==<br /> Teorii ostrovní biogeografie formulovali v roce 1963 ekolog Robert MacArthur a zoogeograf Edward Wilson. Při studiu tichomořských ostrovů si MacArthur a Wilson všimli dvou zásadních jevů: Velké ostrovy mají více druhů než malé a ostrovy blízké k pevnině mají více druhů než ostrovy izolované. Vyvinuli teorii, která tyto skutečnosti vysvětlovala pomocí '''kolonizace''' a '''extinkce'''.<br /> <br /> [[Soubor:Imigrace-extinkce.jpg|right|Rovnováha mezi imigrací a extinkcí]]<br /> <br /> Představme si ostrov, na němž se doposud žádné živé organismy nevyskytovaly. Imigrace bude nejprve vysoká, s rostoucím počtem druhů však bude klesat, protože množství druhů, které se mohou na ostrov dostat je omezené. Opačná situace nastane u vymírání. S rostoucím počtem druhů poroste i rychlost vymírání. Důvodem je pravděpodobně větší konkurence mezi druhy a menší početnost populací. &lt;ref name=&quot;begon&quot;&gt;BEGON, M.; HARPER, J. L.; TOWNSEND, C. R.: ''Ekologie – jedinci, populace, společenstva.'' Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1997. 949 s.&lt;/ref&gt; Po určité době se počet druhů ustálí a nastane rovnovážný stav mezi imigrací a extinkcí. Ustavená rovnováha bude dynamická, neboť počet druhů zůstane stejný, přestože druhové složení se bude neustále měnit. &lt;ref name=&quot;storch&quot;&gt;STORCH, D.; MIHULKA, S.: ''Ekologie. Biologická olympiáda 1997 – 1998, 32. ročník, <br /> ''přípravný text pro kategorie A, B.'' Praha: Institut dětí a mládeže MŠMT ČR, 1997. Dostupné z WWW: http://www.cts.cuni.cz/~storch/publications/Storch_&amp;_Mihulka_1997.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Rovnovážný počet druhů bude také ovlivněn vlastnostmi ostrova, zejména jeho '''velikostí''' a '''vzdáleností''' od pevniny. Velikost ostrova úzce souvisí s vymíráním. Na menších ostrovech žijí méně početné populace, které jsou náchylnější k extinkci. Vzdálenost ostrova od pevniny zase podmiňuje intenzitu kolonizace. &lt;ref name=&quot;storch&quot;/&gt; Různé kombinace těchto charakteristik jsou vyneseny do grafu. &lt;ref&gt; http://zoo.bf.jcu.cz/tropy/speciace.html&lt;/ref&gt; '''S&lt;sub&gt;X&lt;/sub&gt;''' vždy označuje bod rovnováhy druhového bohatství (indexy: DS - vzdálený malý ostrov, DL - vzdálený velký, CS - blízký malý, CL - blízký velký ostrov). Z grafu i z výše uvedených skutečností vyplývá, že '''čím bude ostrov větší a zároveň blíže k pevnině, tím bude druhově bohatší'''.&lt;ref name=&quot;storch&quot;/&gt;<br /> <br /> === Vztah plochy a počtu druhů ===<br /> Závislost počtu druhů na ploše se vyjadřuje vzorcem <br /> <br /> '''S = C&amp;middot;A&lt;sup&gt;z&lt;/sup&gt;''',<br /> <br /> kde '''''S''''' je počet druhů, '''''A''''' plocha, '''''C''''' konstanta, která závisí na taxonu a velikosti plochy a '''''z''''' konstanta pohybující mezi 0,20 a 0,35 pro ostrovy a 0,12 – 0,17 pro pevninu.&lt;ref&gt;MAC ARTHUR, R. H.; WILSON, E. O.: ''The theory of Island Biogeography''. Princeton: Princeton University Press, 1967. 203 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Graficky se korelace mezi počtem druhů a plochou znázorňuje pomocí tzv. species-area křivek.<br /> <br /> === Izolovanost ostrova ===<br /> Vzdálenost ostrova od pevniny má velký vliv na počet druhů a také na druhové složení ostrovní fauny a flóry.<br /> Ostrovní biota má dva typické rysy:&lt;ref name=&quot;begon&quot;/&gt;<br /> <br /> * '''na ostrově je méně druhů než v podobně velkých oblastech na pevnině'''<br /> <br /> :Ostrovní fauna a flóra se omezuje na typy, jejichž předci se dokázali na ostrov dostat. Míra omezení závisí na vzdálenosti ostrova od pevniny a schopnosti druhů dispergovat<br /> <br /> * '''mnoho ostrovních druhů se mírně či nápadně liší od těch, co žijí na nejbližší pevnině'''<br /> <br /> :Na ostrovech dostatečně vzdálených od pevniny je speciace často rychlejší než kolonizace a extinkce. Dochází tak e vzniku unikátních druhů a dalším evolučním změnám.<br /> <br /> <br /> == Teorie ostrovní biogeografie v ochraně přírody ==<br /> Teorie ostrovní biogeografie je využívána také při studiu tzv. suchozemských ostrovů. Těmi mohou být např. jezera, hory, ale i biotopy vzniklé [[Fragmentace krajiny|fragmentací území]]. <br /> Principy teorie lze uplatnit i při plánování a managementu chráněných území, která mohou být také považována za ostrovy v okolní krajině. Při zakládání chráněného území nebo rezervace hraje důležitou roli velikost plochy území. Tato skutečnost vyvolala tzv. '''SLOSS''' debatu (z angl. '' '''S'''ingle '''L'''arge '''O'''r '''S'''everal '''S'''mall''). Koncepce ''Single Large'', tedy “jedna velká”, prosazuje jedno velké nerozčleněné území, v němž dostatečná rozloha vnitřního prostředí poskytuje prostor pro existenci početnějších populací několika vybraných druhů. Alternativní koncepce ''Several Small'' navrhuje soustavu většího počtu menších fragmentů a tedy území s větším množstvím ekotonů, které podporují celkově vyšší druhovou diverzitu, avšak na úkor populací druhů vnitřního prostředí.&lt;ref&gt;ŠÁLEK, M.; RŮŽIČKA, J.; MANDÁK, B.: ''Ekologie''. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, 2005. Kap. 5., Populační dynamika, s.36-55. Dostupné z WWW: http://etext.czu.cz/img/skripta/68/042_061-1.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Nelze s určitostí říci, která koncepce je vhodnější, neboť každé území má svá specifika a je třeba posuzovat ho individuálně. Prioritou by jednoznačně mělo být zvyšování imigrace druhů pomocí biokoridorů nebo přirozených stanovišť mezi rezervacemi.<br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> [http://www.enviwiki.cz/wiki/Biodiverzita Biodiverzita]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> [http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/543390-extinkce Extinkce] na české Wikipedii<br /> <br /> [http://cs.wikipedia.org/wiki/Speciace Speciace] na české Wikipedii<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Island_biogeography Island biogeography] na anglické WIkipedii<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/SLOSS_Debate SLOSS Debate] na anglické Wikipedii<br /> <br /> ===Literatura===<br /> VITOUSEK, P. M.; LOOPE, L. L.; ADSERSEN, H.: ''Islands: Biological diversity and Ecosystem Function''. Berlin: Springer-Verlag, 1995. 242 s.<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Hejdovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Teorie_ostrovn%C3%AD_biogeografie&diff=5763 2008-12-07T02:00:54Z

<p>Hejdovaj: </p> <hr /> <div>Teorie ostrovní biogeografie (angl. ''The theory of Island Biogeography'') vysvětluje dynamiku rostliných a živočišných druhů na ostrovech v závislosti na rozloze ostrova a jeho vzdálenosti od pevniny.<br /> <br /> == Vznik teorie a její principy ==<br /> Teorii ostrovní biogeografie formulovali v roce 1963 ekolog Robert MacArthur a zoogeograf Edward Wilson. Při studiu tichomořských ostrovů si MacArthur a Wilson všimli dvou zásadních jevů: Velké ostrovy mají více druhů než malé a ostrovy blízké k pevnině mají více druhů než ostrovy izolované. Vyvinuli teorii, která tyto skutečnosti vysvětlovala pomocí '''kolonizace''' a '''extinkce'''.<br /> <br /> [[Soubor:Imigrace-extinkce.jpg|right|Rovnováha mezi imigrací a extinkcí]]<br /> <br /> Představme si ostrov, na němž se doposud žádné živé organismy nevyskytovaly. Imigrace bude nejprve vysoká, s rostoucím počtem druhů však bude klesat, protože množství druhů, které se mohou na ostrov dostat je omezené. Opačná situace nastane u vymírání. S rostoucím počtem druhů poroste i rychlost vymírání. Důvodem je pravděpodobně větší konkurence mezi druhy a menší početnost populací. &lt;ref name=&quot;begon&quot;&gt;BEGON, M.; HARPER, J. L.; TOWNSEND, C. R.: ''Ekologie – jedinci, populace, společenstva.'' Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1997. 949 s.&lt;/ref&gt; Po určité době se počet druhů ustálí a nastane rovnovážný stav mezi imigrací a extinkcí. Ustavená rovnováha bude dynamická, neboť počet druhů zůstane stejný, přestože druhové složení se bude neustále měnit. &lt;ref name=&quot;storch&quot;&gt;STORCH, D.; MIHULKA, S.: ''Ekologie. Biologická olympiáda 1997 – 1998, 32. ročník, <br /> ''přípravný text pro kategorie A, B.'' Praha: Institut dětí a mládeže MŠMT ČR, 1997. Dostupné z WWW: http://www.cts.cuni.cz/~storch/publications/Storch_&amp;_Mihulka_1997.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Rovnovážný počet druhů bude také ovlivněn vlastnostmi ostrova, zejména jeho '''velikostí''' a '''vzdáleností''' od pevniny. Velikost ostrova úzce souvisí s vymíráním. Na menších ostrovech žijí méně početné populace, které jsou náchylnější k extinkci. Vzdálenost ostrova od pevniny zase podmiňuje intenzitu kolonizace. &lt;ref name=&quot;storch&quot;/&gt; Různé kombinace těchto charakteristik jsou vyneseny do grafu. &lt;ref&gt; http://zoo.bf.jcu.cz/tropy/speciace.html&lt;/ref&gt; '''S&lt;sub&gt;X&lt;/sub&gt;''' vždy označuje bod rovnováhy druhového bohatství (indexy: DS - vzdálený malý ostrov, DL - vzdálený velký, CS - blízký malý, CL - blízký velký ostrov). Z grafu i z výše uvedených skutečností vyplývá, že '''čím bude ostrov větší a zároveň blíže k pevnině, tím bude druhově bohatší'''.&lt;ref name=&quot;storch&quot;/&gt;<br /> <br /> === Vztah plochy a počtu druhů ===<br /> Závislost počtu druhů na ploše se vyjadřuje vzorcem <br /> <br /> '''S = C&amp;middot;A&lt;sup&gt;z&lt;/sup&gt;''',<br /> <br /> kde '''''S''''' je počet druhů, '''''A''''' plocha, '''''C''''' konstanta, která závisí na taxonu a velikosti plochy a '''''z''''' konstanta pohybující mezi 0,20 a 0,35 pro ostrovy a 0,12 – 0,17 pro pevninu.&lt;ref&gt;MAC ARTHUR, R. H.; WILSON, E. O.: ''The theory of Island Biogeography''. Princeton: Princeton University Press, 1967. 203 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Graficky se korelace mezi počtem druhů a plochou znázorňuje pomocí tzv. species-area křivek.<br /> <br /> === Izolovanost ostrova ===<br /> Vzdálenost ostrova od pevniny má velký vliv na počet druhů a také na druhové složení ostrovní fauny a flóry.<br /> Ostrovní biota má dva typické rysy:&lt;ref name=&quot;begon&quot;/&gt;<br /> <br /> * '''na ostrově je méně druhů než v podobně velkých oblastech na pevnině'''<br /> <br /> :Ostrovní fauna a flóra se omezuje na typy, jejichž předci se dokázali na ostrov dostat. Míra omezení závisí na vzdálenosti ostrova od pevniny a schopnosti druhů dispergovat<br /> <br /> * '''mnoho ostrovních druhů se mírně či nápadně liší od těch, co žijí na nejbližší pevnině'''<br /> <br /> :Na ostrovech dostatečně vzdálených od pevniny je speciace často rychlejší než kolonizace a extinkce. Dochází tak e vzniku unikátních druhů a dalším evolučním změnám.<br /> <br /> <br /> == Teorie ostrovní biogeografie v ochraně přírody ==<br /> Teorie ostrovní biogeografie je využívána také při studiu tzv. suchozemských ostrovů. Těmi mohou být např. jezera, hory, ale i biotopy vzniklé [[Fragmentace krajiny|fragmentací území]]. <br /> Principy teorie lze uplatnit i při plánování a managementu chráněných území, která mohou být také považována za ostrovy v okolní krajině. Při zakládání chráněného území nebo rezervace hraje důležitou roli velikost plochy území. Tato skutečnost vyvolala tzv. '''SLOSS''' debatu (z angl. '' '''S'''ingle '''L'''arge '''O'''r '''S'''everal '''S'''mall''). Koncepce ''Single Large'', tedy “jedna velká”, prosazuje jedno velké nerozčleněné území, v němž dostatečná rozloha vnitřního prostředí poskytuje prostor pro existenci početnějších populací několika vybraných druhů. Alternativní koncepce ''Several Small'' navrhuje soustavu většího počtu menších fragmentů a tedy území s větším množstvím ekotonů, které podporují celkově vyšší druhovou diverzitu, avšak na úkor populací druhů vnitřního prostředí.&lt;ref&gt;ŠÁLEK, M.; RŮŽIČKA, J.; MANDÁK, B.: ''Ekologie''. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, 2005. 121 s. Dostupné z WWW: http://etext.czu.cz/img/skripta/68/042_061-1.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Nelze s určitostí říci, která koncepce je vhodnější, neboť každé území má svá specifika a je třeba posuzovat ho individuálně. Prioritou by jednoznačně mělo být zvyšování imigrace druhů pomocí biokoridorů nebo přirozených stanovišť mezi rezervacemi.<br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> [http://www.enviwiki.cz/wiki/Biodiverzita Biodiverzita]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> [http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/543390-extinkce Extinkce] na české Wikipedii<br /> <br /> [http://cs.wikipedia.org/wiki/Speciace Speciace] na české Wikipedii<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Island_biogeography Island biogeography] na anglické WIkipedii<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/SLOSS_Debate SLOSS Debate] na anglické Wikipedii<br /> <br /> ===Literatura===<br /> VITOUSEK, P. M.; LOOPE, L. L.; ADSERSEN, H.: ''Islands: Biological diversity and Ecosystem Function''. Berlin: Springer-Verlag, 1995. 242 s.<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Hejdovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Teorie_ostrovn%C3%AD_biogeografie&diff=5762 2008-12-07T01:46:58Z

<p>Hejdovaj: </p> <hr /> <div>Teorie ostrovní biogeografie (angl. ''The theory of Island Biogeography'') vysvětluje dynamiku rostliných a živočišných druhů na ostrovech v závislosti na rozloze ostrova a jeho vzdálenosti od pevniny.<br /> <br /> == Vznik teorie a její principy ==<br /> Teorii ostrovní biogeografie formulovali v roce 1963 ekolog Robert MacArthur a zoogeograf Edward Wilson. Při studiu tichomořských ostrovů si MacArthur a Wilson všimli dvou zásadních jevů: Velké ostrovy mají více druhů než malé a ostrovy blízké k pevnině mají více druhů než ostrovy izolované. Vyvinuli teorii, která tyto skutečnosti vysvětlovala pomocí '''kolonizace''' a '''extinkce'''.<br /> <br /> [[Soubor:Imigrace-extinkce.jpg|right|Rovnováha mezi imigrací a extinkcí]]<br /> <br /> Představme si ostrov, na němž se doposud žádné živé organismy nevyskytovaly. Imigrace bude nejprve vysoká, s rostoucím počtem druhů však bude klesat, protože množství druhů, které se mohou na ostrov dostat je omezené. Opačná situace nastane u vymírání. S rostoucím počtem druhů poroste i rychlost vymírání. Důvodem je pravděpodobně větší konkurence mezi druhy a menší početnost populací. &lt;ref name=&quot;begon&quot;&gt;BEGON, M.; HARPER, J. L.; TOWNSEND, C. R.: ''Ekologie – jedinci, populace, společenstva.'' Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1997. 949 s.&lt;/ref&gt; Po určité době se počet druhů ustálí a nastane rovnovážný stav mezi imigrací a extinkcí. Ustavená rovnováha bude dynamická, neboť počet druhů zůstane stejný, přestože druhové složení se bude neustále měnit. &lt;ref name=&quot;storch&quot;&gt;STORCH, D.; MIHULKA, S.: ''Ekologie. Biologická olympiáda 1997 – 1998, 32. ročník, <br /> ''přípravný text pro kategorie A, B.'' Praha: Institut dětí a mládeže MŠMT ČR, 1997. Dostupné z WWW: http://www.cts.cuni.cz/~storch/publications/Storch_&amp;_Mihulka_1997.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Rovnovážný počet druhů bude také ovlivněn vlastnostmi ostrova, zejména jeho '''velikostí''' a '''vzdáleností''' od pevniny. Velikost ostrova úzce souvisí s vymíráním. Na menších ostrovech žijí méně početné populace, které jsou náchylnější k extinkci. Vzdálenost ostrova od pevniny zase podmiňuje intenzitu kolonizace. &lt;ref name=&quot;storch&quot;/&gt; Různé kombinace těchto charakteristik jsou vyneseny do grafu. &lt;ref&gt; http://zoo.bf.jcu.cz/tropy/speciace.html&lt;/ref&gt; '''S&lt;sub&gt;X&lt;/sub&gt;''' vždy označuje bod rovnováhy druhového bohatství (indexy: DS - vzdálený malý ostrov, DL - vzdálený velký, CS - blízký malý, CL - blízký velký ostrov). Z grafu i z výše uvedených skutečností vyplývá, že '''čím bude ostrov větší a zároveň blíže k pevnině, tím bude druhově bohatší'''.&lt;ref name=&quot;storch&quot;/&gt;<br /> <br /> === Vztah plochy a počtu druhů ===<br /> Závislost počtu druhů na ploše se vyjadřuje vzorcem <br /> <br /> '''S = C&amp;middot;A&lt;sup&gt;z&lt;/sup&gt;''',<br /> <br /> kde '''''S''''' je počet druhů, '''''A''''' plocha, '''''C''''' konstanta, která závisí na taxonu a velikosti plochy a '''''z''''' konstanta pohybující mezi 0,20 a 0,35 pro ostrovy a 0,12 – 0,17 pro pevninu.&lt;ref&gt;MAC ARTHUR, R. H.; WILSON, E. O.: ''The theory of Island Biogeography''. Princeton: Princeton University Press, 1967. 203 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Graficky se korelace mezi počtem druhů a plochou znázorňuje pomocí tzv. species-area křivek.<br /> <br /> === Izolovanost ostrova ===<br /> Vzdálenost ostrova od pevniny má velký vliv na počet druhů a také na druhové složení ostrovní fauny a flóry.<br /> Ostrovní biota má dva typické rysy:&lt;ref name=&quot;begon&quot;/&gt;<br /> <br /> * '''na ostrově je méně druhů než v podobně velkých oblastech na pevnině'''<br /> <br /> :Ostrovní fauna a flóra se omezuje na typy, jejichž předci se dokázali na ostrov dostat. Míra omezení závisí na vzdálenosti ostrova od pevniny a schopnosti druhů dispergovat<br /> <br /> * '''mnoho ostrovních druhů se mírně či nápadně liší od těch, co žijí na nejbližší pevnině'''<br /> <br /> :Na ostrovech dostatečně vzdálených od pevniny je speciace často rychlejší než kolonizace a extinkce. Dochází tak e vzniku unikátních druhů a dalším evolučním změnám.<br /> <br /> <br /> == Teorie ostrovní biogeografie v ochraně přírody ==<br /> Teorie ostrovní biogeografie je využívána také při studiu tzv. suchozemských ostrovů. Těmi mohou být např. jezera, hory, ale i biotopy vzniklé [[Fragmentace krajiny|fragmentací území]]. <br /> Principy teorie lze uplatnit i při plánování a managementu chráněných území, která mohou být také považována za ostrovy v okolní krajině. Při zakládání chráněného území nebo rezervace hraje důležitou roli velikost plochy území. Tato skutečnost vyvolala tzv. '''SLOSS''' debatu (z angl. '' '''S'''ingle '''L'''arge '''O'''r '''S'''everal '''S'''mall''). Koncepce ''Single Large'', tedy “jedna velká”, prosazuje proto jedno velké nerozčleněné území, v němž dostatečná rozloha vnitřního prostředí poskytuje prostor pro existenci početnějších populací několika vybraných druhů. Alternativní koncepce ''Several Small'' navrhuje soustavu většího počtu menších fragmentů a tedy území s větším množstvím ekotonů, které podporují celkově vyšší druhovou diverzitu, avšak na úkor populací druhů vnitřního prostředí.&lt;ref&gt;ŠÁLEK, M.; RŮŽIČKA, J.; MANDÁK, B.: ''Ekologie''. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, 2005. 121 s. Dostupné z WWW: http://etext.czu.cz/img/skripta/68/042_061-1.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Nelze s určitostí říci, která koncepce je vhodnější, neboť každé území má svá specifika a je třeba posuzovat ho individuálně. Prioritou by jednoznačně mělo být zvyšování imigrace druhů pomocí biokoridorů nebo přirozených stanovišť mezi rezervacemi.<br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> [http://www.enviwiki.cz/wiki/Biodiverzita Biodiverzita]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> [http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/543390-extinkce Extinkce] na české Wikipedii<br /> <br /> [http://cs.wikipedia.org/wiki/Speciace Speciace] na české Wikipedii<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Island_biogeography Island biogeography] na anglické WIkipedii<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/SLOSS_Debate SLOSS Debate] na anglické Wikipedii<br /> <br /> ===Literatura===<br /> VITOUSEK, P. M.; LOOPE, L. L.; ADSERSEN, H.: ''Islands: Biological diversity and Ecosystem Function''. Berlin: Springer-Verlag, 1995. 242 s.<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Hejdovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Prim%C3%A1rn%C3%AD_produkce&diff=5761 2008-12-07T01:31:35Z

<p>Hejdovaj: </p> <hr /> <div>Připomínky skupina D<br /> <br /> Připomínky skupiny A<br /> <br /> '''Připomínky Skupiny B (Ji):''' Téma je pěkně logicky strukturované a vhodně ho doplňuje názorné schéma. Výhrady bych měla jen k definici, připadá mi trochu komplikovaně napsaná, než aby bylo pro laika možné pochopit podstatu věci. Asi bych také nepoužila u hrubé a čisté produkce formulaci &quot;plus&quot; a &quot;mínus&quot;. V kapitole &quot;Definice&quot; chybí ve slově ''jíž'' čárka (tedy pokud jsem to dobře pochopila) a v kapitole &quot;Zdroje energie&quot; je překlep ve slově ''chemická''. Také myslím, že citace uvedené ve Zdrojích již není nutné uvádět v Odkazech a Literatuře, ale nejsem si moc jistá, jak to má přesně být. Jinak po formální stránce vše OK!</div>

Hejdovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Prim%C3%A1rn%C3%AD_produkce&diff=5760 2008-12-07T01:30:59Z

<p>Hejdovaj: </p> <hr /> <div>Připomínky skupina D<br /> <br /> Připomínky skupiny A<br /> <br /> '''Připomínky Skupiny B (Ji):''' Téma je pěkně logicky strukturované a vhodně ho doplňuje názorné schéma. Výhrady bych měla jen k definici, připadá mi trochu komplikovaně napsaná, než aby bylo pro laika možné pochopit podstatu věci. Asi bych také nepoužila u hrubé a čisté produkce formulaci &quot;plus&quot; a &quot;mínus&quot;. V kapitole &quot;Definice&quot; chybí ve slově ''jíž'' čárka (tedy pokud jsem to dobře pochopila) a v kapitole &quot;Zdroje energie&quot; je překlep ve slově ''chemické''. Také myslím, že citace uvedené ve Zdrojích již není nutné uvádět v Odkazech a Literatuře, ale nejsem si moc jistá, jak to má přesně být. Jinak po formální stránce vše OK!</div>

Hejdovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Prim%C3%A1rn%C3%AD_produkce&diff=5759 2008-12-07T00:55:38Z

<p>Hejdovaj: </p> <hr /> <div>Připomínky skupina D<br /> <br /> Připomínky skupiny A<br /> <br /> '''Připomínky Skupiny B:'''</div>

Hejdovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Sulfurikace&diff=5758 2008-12-07T00:52:59Z

<p>Hejdovaj: Vyprázdnění stránky</p> <hr /> <div></div>

Hejdovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Nekromasa&diff=5757 2008-12-07T00:43:11Z

<p>Hejdovaj: </p> <hr /> <div>Připomínky skupiny D<br /> <br /> Připomínky Skupiny B</div>

Hejdovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Ablace&diff=5756 2008-12-07T00:41:56Z

<p>Hejdovaj: </p> <hr /> <div>Připomínky skupiny A: Přijde mi to dost stručné. Zrušila bych tučné písmo. Pro lepší pochopení by jistě dobře posloužil obrázek. Podle Petránka je ablace odnos horninových částic větrem (a tak to učil i Tonika)- těch výkladů je ale samozřejmě víc. Navíc ablace znamená leccos - termín se používá v lékařství, pro názvy analytických metod (např. laserová ablace).<br /> <br /> Připomínky Skupiny B</div>

Hejdovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Abys%C3%A1l&diff=5755 2008-12-07T00:40:28Z

<p>Hejdovaj: Nová stránka: Připomínky Skupiny B</p> <hr /> <div>Připomínky Skupiny B</div>

Hejdovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Vlajkov%C3%BD_druh&diff=5754 2008-12-07T00:38:51Z

<p>Hejdovaj: </p> <hr /> <div>připomínky skupina A<br /> <br /> == Skupina C ==<br /> <br /> V textu chybí odkazy na Enviwiki a Wikipedii. V odstavci Problémy vlajkových druhů upoutají hrubky ve slovech MĚLY, VYBRÁNI, MIGROVALY. Dále chybí v jedné větě tohoto odstavce čárka k oddělení věty vedlejší. Nejsou uvedena související témata a text není zařazen do příslušné kategorie.<br /> <br /> Připomínky Skupiny B</div>

Hejdovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=5753 2008-12-07T00:38:04Z

<p>Hejdovaj: </p> <hr /> <div>Připomínky skupiny A<br /> <br /> skupina C<br /> <br /> Připomínky Skupiny B</div>

Hejdovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Vegeta%C4%8Dn%C3%AD_stup%C5%88ovitost&diff=5752 2008-12-07T00:36:32Z

<p>Hejdovaj: </p> <hr /> <div>Připomínky Skupiny D<br /> <br /> Připomínky Skupiny B<br /> <br /> === Poznámky pedagogů ===<br /> Text stránky jednak nesplňuje zadaný požadavek na délku (3000-4000) znaků, jednak je v podstatě celý doslova převzatý z jiné stránky - příslušný zdroj je sice správně uveden, ale při vzetí tak dlouhého textu je třeba citovat např. vegetační stupně jsou, jak uvádí web &quot;Biosféra Evropy&quot;: <br /> <br /> Doporučuji stránku výrazně dopracovat, v této podobě opravdu nelze uznat.<br /> <br /> --[[Uživatel:Jiří Dlouhý|Jiří Dlouhý]] 2. 12. 2008, 20:37 (UTC)</div>

Hejdovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Pol%C3%A1rn%C3%AD_stratosf%C3%A9rick%C3%A9_mraky&diff=5751 2008-12-06T23:13:02Z

<p>Hejdovaj: </p> <hr /> <div>Připomínky skupiny A: dát na začátek textu velký obrázek je zajímavý tah. Proč ne. Mě to zaujalo. Text by byl přehlednější po rozdělení do podkapitol (třeba &quot;úvod&quot;, &quot;typy mraků&quot;, &quot;PSM a ozón&quot;). V první větě je jedna čárka, co tam nepatří. Jinak mi text přijde srozumitelný.<br /> <br /> '''Připomínky Skupiny B (Ji):''' Zajímavé a obsahově hezky zpracované téma, které ještě zatraktivňuje pěkný obrázek. Spíše bych ho však umístila až pod úvodní odstavec. Také bych rozdělila text do více kapitol a využila možnost vytvořit &quot;klikací&quot; citace uvnitř textu. Drobná rada nakonec: indexy se tvoří A&lt;sup&gt;x&lt;/sup&gt;, A&lt;sub&gt;x&lt;/sub&gt; - viz editovat.<br /> <br /> skupina C</div>

Hejdovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:M%C4%9Bstsk%C3%A1_zele%C5%88&diff=5750 2008-12-06T22:39:15Z

<p>Hejdovaj: </p> <hr /> <div>'''Připomínky Skupiny B (Ji):''' Obsahově velmi hezky a výstižně zpracované heslo. Pouze bych do textu vložila nějaké citace zdrojů. Také mi není docela jasné závěrečné rozdělení zdrojů a literatury. Do &quot;Zdrojů&quot; by mělo patřit vše, co bylo použito k tvorbě hesla a do &quot;Odkazů&quot; pak webové stránky a tištěná literatura, které slouží k dalšímu studiu. Viz http://www.czp.cuni.cz/lms/mod/resource/view.php?id=1059<br /> <br /> Skupina C</div>

Hejdovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:%C4%8Cerven%C3%A9_knihy&diff=5749 2008-12-06T19:09:45Z

<p>Hejdovaj: </p> <hr /> <div>=== Připomínky Skupiny D ===<br /> <br /> <br /> ----<br /> === Připomínky Skupiny B (Ji)===<br /> Obsahově je heslo celkem v pořádku, jen bych do kapitoly &quot;Červené knihy ČR a SR&quot; uvedla také kolik dílů u nás vyšlo a které (Ptáci, Bezobratlí, Vyšší rostliny atd.) a použila bych alespoň jednou celý název knihy (Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR). Citace jednotlivých knih by bylo možná dobré uvést také do kapitoly &quot;Literatura&quot; jako publikace k dalšímu studiu. Také navrhuji zmínit se o Červené knize biotopů viz http://www.usbe.cas.cz/cervenakniha/ . A ještě malá chybka, poslední věta je nedopsaná.<br /> <br /> ----<br /> <br /> == Připomínky Skupiny C ==</div>

Hejdovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Spalovna_odpad%C5%AF&diff=5748 2008-12-06T18:42:40Z

<p>Hejdovaj: </p> <hr /> <div>Připomínky Skupiny D<br /> <br /> '''Připomínky Skupiny B (Ji):''' Téma je hezky a přehledně zpracované. Pouze bych v poslední kapitole uvedla také nevýhody, aby byl zajištěn objektivní pohled na věc. Co se týče technických záležitostí, tak je potřeba upravit citace, aby fungovaly na kliknutí a také bych upravila nadpisy, aby se generoval obsah, který by byl vhodný vzhledem k většímu počtu kapitol. Nakonec ještě asi nepříliš podstatná věc: indexy. Dolní se píše jako A&lt;sub&gt;x&lt;/sub&gt; a horní A&lt;sup&gt;x&lt;/sup&gt;. Viz editovat.<br /> <br /> Připomínky skupiny F(V): nefungují odkazy na literaturu, ve čtvrtém řádku v prvním odstavci překlep ve slově ODPADU</div>

Hejdovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Atmosferick%C3%A1_depozice&diff=5747 2008-12-06T18:41:47Z

<p>Hejdovaj: </p> <hr /> <div>Připomínky skupiny A: (Jana)<br /> text je poměrně dobře logicky strukturovaný. Zasloužil by si ovšem rozdělení do podkapitol, což text zpřehlední. Např. Úvod, suchá depozice, mokrá depozice, srážky. Těmto podkapitolám by se struktura textu pak musela mírně přizpůsobit. Navrhuji použití zavedených a dobře srozumitelných termínů &quot;horirontální srážky&quot; a &quot;vertikální srážky&quot;. Myslím, že méně informovaný čtenář by ocenil příklady deponovaných látek.<br /> <br /> '''Připomínky Skupiny B (Ji):''' Heslo je vcelku přehledně zpracované, ale přesto by bylo vhodné rozdělit ho do více kapitol. Dále navrhuji upravit citace zdrojů a hesla v kapitole Témata tak, aby bylo možné na ně klikat. Také si myslím, že publikace uvedené ve Zdrojích se do Literatury již neuvádějí. Horní a dolní indexy se zapisují takto: A&lt;sub&gt;x&lt;/sub&gt;, A&lt;sup&gt;x&lt;/sup&gt; - viz editovat. Ráda poradím i s odkazy.<br /> <br /> Připomínky skupina D</div>

Hejdovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Spalovna_odpad%C5%AF&diff=5746 2008-12-06T18:18:26Z

<p>Hejdovaj: </p> <hr /> <div>Připomínky Skupiny D<br /> <br /> '''Připomínky Skupiny B:''' Téma je hezky a přehledně zpracované. Pouze bych v poslední kapitole uvedla také nevýhody, aby byl zajištěn objektivní pohled na věc. Co se týče technických záležitostí, tak je potřeba upravit citace, aby fungovaly na kliknutí a také bych upravila nadpisy, aby se generoval obsah, který by byl vhodný vzhledem k většímu počtu kapitol. Nakonec ještě asi nepříliš podstatná věc: indexy. Dolní se píše jako A&lt;sub&gt;x&lt;/sub&gt; a horní A&lt;sup&gt;x&lt;/sup&gt;. Viz editovat.<br /> <br /> Připomínky skupiny F(V): nefungují odkazy na literaturu, ve čtvrtém řádku v prvním odstavci překlep ve slově ODPADU</div>

Hejdovaj