https://www.enviwiki.cz/w/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=FabianovatEnviwiki - Příspěvky [cs]2026-05-04T05:59:01ZPříspěvkyMediaWiki 1.43.0https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Ligninolytick%C3%A9_houby&diff=7955Diskuse:Ligninolytické houby2009-02-10T18:09:07Z<p>Fabianovat: </p>
<hr />
<div>== Skupina C ==<br />
<br />
Upoutá především hrubka ve slově PODÍLÍ. Textu chybí členění na odstavce se samostatnými nadpisy, které by čtenáři umožňovaly lépe se v textu orientovat a snadněji najít požadovanou informaci. Není zde zařazení do kategorie a rovněž nejsou uvedena související témata.<br />
<br />
----<br />
<br />
== Skupina E ==<br />
<br />
Text by bylo určitě lépe rozdělit do více podkapitol s vlastními názvy (např. Druhy ligninolytických hub, jejich význam, možnosti využití,...), jak již připomínkovala skupina C. Zajímavé by určitě bylo přidat k textu obrázky některých zmiňovaných hub. Používané latinské názvy v textu možná lépe odlišit použitím ''kurzívy''. Nutno je opravit hrubku ve slově PODÍLÍ a také "Tyto barviva..." zaměnit lépe za "Tato barviva...". Citace by asi měly být uváděny přímo v textu formou odkazů.<br />
<br />
----<br />
<br />
== Skupina F ==<br />
<br />
Nelze než souhlasit s předchozími připomínkami skupin C a E. Členění do odstavců by výrazně pomohlo přehlednosti textu a bylo by dobré doplnit i chybějící kapitoly s odkazy atd. A myslím si, že u takovéhoto tématu by obrázek byl velmi efektní.<br />
<br />
== připomínky učitelů ==<br />
*téma je to velice zajímavé a s úzkou vazbou na životní prostředí, jeho ochranu a využívání biochemických procesů v odstraňování specif. znečištění, ovšem v této podobě význam zaniká<br />
*některé formulace jsou značně zavádějící<br />
*text je velice špatně rozložen<br />
*obsah článku neodpovídá nadpisu (podle nadpisu by se mělo jednat spíše o taxonomii druhu, v článku se jedná především o jeho významu a využití, doporučuji změnit název)<br />
*nereflektujete připomínky kolegů<br />
<br />
--[[Uživatel:PachmanovaL|PachmanovaL]] 14. 1. 2009, 11:18 (UTC)<br />
*pracujete s velmi dobrými zdroji, ale výsledek je nedotažený - nelze vše psát v odrážkách<br />
*zatím to jsou vaše výpisky, byť s informační hodnotou<br />
--[[Uživatel:JaDlo|JaDlo]] 14. 1. 2009, 13:33 (UTC)<br />
<br />
== pomocná ruka ==<br />
*upravit článek po strukturní stránce, vygenerovat obsah<br />
*zamyslet se nad změnou názvu - v podstatě se nejedná o popis, zařazení druhu, ale jeho využití...<br />
*text scelit, nenechat ho celý v bodové formě, zejména odstavec "charakteristika"<br />
*citaci zdrojů zapracovat do textu<br />
*propojit s jinými stránkami wiki a enviwiki, či vytvořit podnět pro vznik nových hesel<br />
<br />
--[[Uživatel:PachmanovaL|PachmanovaL]] 16. 1. 2009, 10:35 (UTC)<br />
<br />
<br />
== úprava hesla ==<br />
Heslo mám upravené,ale potřebovala bych ještě změnu názvu na Ligninolytické houby - charakteristika a využití<br />
<br />
== nápověda ==<br />
http://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:P%C5%99ejmenov%C3%A1n%C3%AD_str%C3%A1nky<br />
<br />
--[[Uživatel:PachmanovaL|PachmanovaL]] 26. 1. 2009, 13:01 (UTC)<br />
<br />
V této podobě text vypadá přijatelněji, nicméně stále CHYBÍ CITACE ZDROJŮ. Přeci necitujete pouze dva řádky v textu, z jakých zdrojů tedy pochází 99% vaší práce?<br />
<br />
--[[Uživatel:PachmanovaL|PachmanovaL]] 29. 1. 2009, 14:09 (UTC)<br />
<br />
== úprava hesla ==<br />
Vložila jsem tam citace.</div>Fabianovathttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ligninolytick%C3%A9_houby&diff=7954Ligninolytické houby2009-02-10T18:05:23Z<p>Fabianovat: </p>
<hr />
<div>==Charakteristika==<br />
<br />
Nazývány také jako houby bílé hniloby. Tyto houby jsou dřevokazné a rozkládají hlavně ligninovou složku dřeva. Houby bílé hniloby přednostně spotřebovávají ze dřeva tmavý [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lignin lignin] a zůstává po nich světlý vláknitý povrch tvořený zejména vlákny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Celulosa celulosy]. Lignin je nepravidelný třírozměrný polymer obsahující velké množství aromatických struktur, jehož degradace může být zahájena pouze extracelulárními [http://cs.wikipedia.org/wiki/Enzym enzymy]. Extracelulární enzymy podílející se na rozkladu dřevní hmoty mají důležitou roli nejen při získávání uhlíku a energie, ale i při kolonizaci substrátu. Ligninolytické enzymy hub bílé hniloby rozvolňují strukturu dřeva, celulolytické a hemicelulolytické<br />
enzymy štěpí polysacharidy jako zdroj výživy a růstu mycelia. Extracelulární enzymy produkované houbami bílé hniloby jsou využívány také k degradaci aromatických cizorodých látek z prostředí. Tyto enzymy existují tři, [[ligninperoxidasa|ligninperoxidasa]], [[manganperoxidasa|manganperoxidasa]] a [[lakasa|lakasa]].<ref name="Sutherland">Shuterland, J. B., Selby, A. L., Freeman, J. P., Evans, F. E., Cerniglia C. E.(1991) Metabolism of phenantrene by Phanerochaete chrysosporium. Appl. Environ. Microbiol., 3310-3316 .</ref> Důležitá je vazba mezi dřevokaznými houbami a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Těžký_kov těžkými kovy], houby jsou obecně schopny na svůj povrch vázat kovy včetně radionuklidů. Další významná schopnost je rozkládat těžce rozložitelné a pro mnoho mikroorganismů jedovaté látky.<br />
<br />
<br />
==Druhy hub bílé hniloby==<br />
<br />
===bazidiomycety:===<br />
*''Stereum'' <br />
*''Trametes'' <br />
*''Pleurotus''<br />
*''Phanerochaete''<br />
*''Pycnoporus'' <br />
*''Daedalea'' <br />
*''Ganoderma''<br />
===askomycety:===<br />
*čel. ''Xylariaceae (Xylaria, Ustulina, Daldinia, Hypoxylon, …)''<br />
<br />
<br />
==Využití==<br />
<br />
V různých průmyslových odvětvích (kožedělném, textilním, polygrafickém průmyslu) jsou ve velkém měřítku používána syntetická barviva. Tato barviva představují velkou skupinu obtížně rozložitelných a často toxických průmyslových [[organopolutanty|organopolutantů]]. Na znečištění životního prostředí se podílejí zvláště ve formě odpadních průmyslových vod. Tyto houby jsou používány k odbarvování takto průmyslově vyráběných barviv. Dále jsou používány při dekontaminaci životního prostředí chloroaromáty (např. [http://cs.wikipedia.org/wiki/PCB PCB], [[chlorfenoly|chlorfenoly]], [[chlorligniny|chlorligniny]], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dioxiny dioxiny]) a [[polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU)|polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU)]]. Znečištění těmito látkami je globální (tyto toxické a karciogenní látky se hromadí v půdě, protože jejich rozklad autochtonní půdní mikroflorou je pomalý a často neúplný). Dále jsou považovány za vhodné organismy pro [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bioremediace bioremediaci]. <ref name="Paszcynski">Paszcynski, A., Craford, R. L. (1995) Potential for bioremediation of xenobiotic compound by the white rot fungus. Phanerochaete chrysosporium, Biotechnol. Prog. 11, 368-379.</ref> Širšímu praktickému použití brání nízká znalost degradačních mechanismů.<br />
Nespecifický enzymový systém je schopen rozkládat:<br />
*aromatické látky (polychlorované bifenyly, polyaromatické uhlovodíky) <br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Pesticidy pesticidy]<br />
*aromatické [http://cs.wikipedia.org/wiki/Herbicid herbicidy] <br />
*a další toxické látky<br />
Další využití hub tzv. bílé hniloby je při odstraňování polyaromatických uhlovodíků z různých složek životního prostředí - z půdy, vody, tedy v podstatě z jakýchkoliv přirozených nebo polopřirozených substrátů. Přežití hub v půdě lze dobře limitovat množstvím přidaného zdroje uhlíku (slámy, hoblin atd..). Dřevokazné houby jsou eukaryotní organismy, a proto nepodléhají tak snadno genetickým změnám a tak je menší riziko kontaminace prostředí nežádoucími organismy. <br />
<br />
<br />
<br />
Aktivity ligninolytických enzymů byly testovány u více než 2000 druhů známých ligninolytických hub, z tohoto množství bylo pro biodegradační účely otestováno méně než 20. <ref name="Gramss">Gramss, G., Kirsche, B., Voigt, K. D., Gunther, Th., Fritsche, W. (1999) Conversion rates of five polycyclic aromatic hydrocarbons in the liquid cultures of fifty-eight fungi and the concomitant production of oxidative enzymes. Mycol. Res. 103, 1009-1018.</ref> Biodegradační schopnost byla prokázána např. u ''Phanerochaete chrysosporium, Pleurotus ostreatus,Irpex lacteus, Bjerkandera adusta a Trametes versicolor.'' <ref name="Šašek">Šašek, V., Novotný, Č., Vampola, P. (1998) Screening for efficient fungal degraders by decolorization. Czech Mycol. 50, 303-311.</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
<references/><br />
<br />
<br />
<br />
== Externí odkazy ==<br />
<br />
<br />
[http://stary.biom.cz/sborniky/sb97PrVana/sb97PrVan_zadr.html#wiesche Rozklad polyaromatických uhlovodíků (PAH) dřevokaznými houbami v půdě]<br />
<br />
[http://aplikace.isvav.cvut.cz/projectDetail.do?rowId=GA204%2F94%2F1190 Informační systém výzkumu a vývoje]<br />
<br />
[http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2006_10_889-895.pdf Ligninolytické enzymy jako účinné nástroje pro biodegradaci obtížně rozložitelných organopolutantů]<br />
<br />
<br />
== Související články ==<br />
Paszcynski, A., Craford, R.L. (1995)Potentional for bioremediation of xenobiotic compound by the white rot fungus. Phanerochate chrysosporium, Biotechnol. Prog. 11, 368-379.<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina B]]</div>Fabianovathttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ligninolytick%C3%A9_houby&diff=7953Ligninolytické houby2009-02-10T17:44:08Z<p>Fabianovat: </p>
<hr />
<div>==Charakteristika==<br />
<br />
Nazývány také jako houby bílé hniloby. Tyto houby jsou dřevokazné a rozkládají hlavně ligninovou složku dřeva. Houby bílé hniloby přednostně spotřebovávají ze dřeva tmavý [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lignin lignin] a zůstává po nich světlý vláknitý povrch tvořený zejména vlákny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Celulosa celulosy]. Lignin je nepravidelný třírozměrný polymer obsahující velké množství aromatických struktur, jehož degradace může být zahájena pouze extracelulárními [http://cs.wikipedia.org/wiki/Enzym enzymy]. Extracelulární enzymy podílející se na rozkladu dřevní hmoty mají důležitou roli nejen při získávání uhlíku a energie, ale i při kolonizaci substrátu. Ligninolytické enzymy hub bílé hniloby rozvolňují strukturu dřeva, celulolytické a hemicelulolytické<br />
enzymy štěpí polysacharidy jako zdroj výživy a růstu mycelia. Extracelulární enzymy produkované houbami bílé hniloby jsou využívány také k degradaci aromatických cizorodých látek z prostředí. Tyto enzymy existují tři, [[ligninperoxidasa|ligninperoxidasa]], [[manganperoxidasa|manganperoxidasa]] a [[lakasa|lakasa]].<ref name="Sutherland">Shuterland, J. B., Selby, A. L., Freeman, J. P., Evans, F. E., Cerniglia C. E.(1991) Metabolism of phenantrene by Phanerochaete chrysosporium. Appl. Environ. Microbiol., 3310-3316 .</ref> Důležitá je vazba mezi dřevokaznými houbami a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Těžký_kov těžkými kovy], houby jsou obecně schopny na svůj povrch vázat kovy včetně radionuklidů. Další významná schopnost je rozkládat těžce rozložitelné a pro mnoho mikroorganismů jedovaté látky.<br />
<br />
<br />
==Druhy hub bílé hniloby==<br />
<br />
===bazidiomycety:===<br />
*''Stereum'' <br />
*''Trametes'' <br />
*''Pleurotus''<br />
*''Phanerochaete''<br />
*''Pycnoporus'' <br />
*''Daedalea'' <br />
*''Ganoderma''<br />
===askomycety:===<br />
*čel. ''Xylariaceae (Xylaria, Ustulina, Daldinia, Hypoxylon, …)''<br />
<br />
<br />
==Využití==<br />
<br />
V různých průmyslových odvětvích (kožedělném, textilním, polygrafickém průmyslu) jsou ve velkém měřítku používána syntetická barviva. Tato barviva představují velkou skupinu obtížně rozložitelných a často toxických průmyslových [[organopolutanty|organopolutantů]]. Na znečištění životního prostředí se podílejí zvláště ve formě odpadních průmyslových vod. Tyto houby jsou používány k odbarvování takto průmyslově vyráběných barviv. Dále jsou používány při dekontaminaci životního prostředí chloroaromáty (např. [http://cs.wikipedia.org/wiki/PCB PCB], [[chlorfenoly|chlorfenoly]], [[chlorligniny|chlorligniny]], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dioxiny dioxiny]) a [[polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU)|polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU)]]. Znečištění těmito látkami je globální (tyto toxické a karciogenní látky se hromadí v půdě, protože jejich rozklad autochtonní půdní mikroflorou je pomalý a často neúplný). Dále jsou považovány za vhodné organismy pro [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bioremediace bioremediaci]. Širšímu praktickému použití brání nízká znalost degradačních mechanismů.<br />
Nespecifický enzymový systém je schopen rozkládat:<br />
*aromatické látky (polychlorované bifenyly, polyaromatické uhlovodíky) <br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Pesticidy pesticidy]<br />
*aromatické [http://cs.wikipedia.org/wiki/Herbicid herbicidy] <br />
*a další toxické látky<br />
Další využití hub tzv. bílé hniloby je při odstraňování polyaromatických uhlovodíků z různých složek životního prostředí - z půdy, vody, tedy v podstatě z jakýchkoliv přirozených nebo polopřirozených substrátů. Přežití hub v půdě lze dobře limitovat množstvím přidaného zdroje uhlíku (slámy, hoblin atd..). Dřevokazné houby jsou eukaryotní organismy, a proto nepodléhají tak snadno genetickým změnám a tak je menší riziko kontaminace prostředí nežádoucími organismy. <br />
<br />
<br />
<br />
Aktivity ligninolytických enzymů byly testovány u více než 2000 druhů známých ligninolytických hub, z tohoto množství bylo pro biodegradační účely otestováno méně než 20. <ref name="Gramss">Gramss, G., Kirsche, B., Voigt, K. D., Gunther, Th., Fritsche, W. (1999) Conversion rates of five polycyclic aromatic hydrocarbons in the liquid cultures of fifty-eight fungi and the concomitant production of oxidative enzymes. Mycol. Res. 103, 1009-1018.</ref> Biodegradační schopnost byla prokázána např. u ''Phanerochaete chrysosporium, Pleurotus ostreatus,Irpex lacteus, Bjerkandera adusta a Trametes versicolor.'' <ref name="Šašek">Šašek, V., Novotný, Č., Vampola, P. (1998) Screening for efficient fungal degraders by decolorization. Czech Mycol. 50, 303-311.</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
<references/><br />
<br />
<br />
<br />
== Externí odkazy ==<br />
<br />
<br />
[http://stary.biom.cz/sborniky/sb97PrVana/sb97PrVan_zadr.html#wiesche Rozklad polyaromatických uhlovodíků (PAH) dřevokaznými houbami v půdě]<br />
<br />
[http://aplikace.isvav.cvut.cz/projectDetail.do?rowId=GA204%2F94%2F1190 Informační systém výzkumu a vývoje]<br />
<br />
[http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2006_10_889-895.pdf Ligninolytické enzymy jako účinné nástroje pro biodegradaci obtížně rozložitelných organopolutantů]<br />
<br />
<br />
== Související články ==<br />
Paszcynski, A., Craford, R.L. (1995)Potentional for bioremediation of xenobiotic compound by the white rot fungus. Phanerochate chrysosporium, Biotechnol. Prog. 11, 368-379.<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina B]]</div>Fabianovathttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Ligninolytick%C3%A9_houby&diff=7869Diskuse:Ligninolytické houby2009-01-22T14:44:23Z<p>Fabianovat: </p>
<hr />
<div>== Skupina C ==<br />
<br />
Upoutá především hrubka ve slově PODÍLÍ. Textu chybí členění na odstavce se samostatnými nadpisy, které by čtenáři umožňovaly lépe se v textu orientovat a snadněji najít požadovanou informaci. Není zde zařazení do kategorie a rovněž nejsou uvedena související témata.<br />
<br />
----<br />
<br />
== Skupina E ==<br />
<br />
Text by bylo určitě lépe rozdělit do více podkapitol s vlastními názvy (např. Druhy ligninolytických hub, jejich význam, možnosti využití,...), jak již připomínkovala skupina C. Zajímavé by určitě bylo přidat k textu obrázky některých zmiňovaných hub. Používané latinské názvy v textu možná lépe odlišit použitím ''kurzívy''. Nutno je opravit hrubku ve slově PODÍLÍ a také "Tyto barviva..." zaměnit lépe za "Tato barviva...". Citace by asi měly být uváděny přímo v textu formou odkazů.<br />
<br />
----<br />
<br />
== Skupina F ==<br />
<br />
Nelze než souhlasit s předchozími připomínkami skupin C a E. Členění do odstavců by výrazně pomohlo přehlednosti textu a bylo by dobré doplnit i chybějící kapitoly s odkazy atd. A myslím si, že u takovéhoto tématu by obrázek byl velmi efektní.<br />
<br />
== připomínky učitelů ==<br />
*téma je to velice zajímavé a s úzkou vazbou na životní prostředí, jeho ochranu a využívání biochemických procesů v odstraňování specif. znečištění, ovšem v této podobě význam zaniká<br />
*některé formulace jsou značně zavádějící<br />
*text je velice špatně rozložen<br />
*obsah článku neodpovídá nadpisu (podle nadpisu by se mělo jednat spíše o taxonomii druhu, v článku se jedná především o jeho významu a využití, doporučuji změnit název)<br />
*nereflektujete připomínky kolegů<br />
<br />
--[[Uživatel:PachmanovaL|PachmanovaL]] 14. 1. 2009, 11:18 (UTC)<br />
*pracujete s velmi dobrými zdroji, ale výsledek je nedotažený - nelze vše psát v odrážkách<br />
*zatím to jsou vaše výpisky, byť s informační hodnotou<br />
--[[Uživatel:JaDlo|JaDlo]] 14. 1. 2009, 13:33 (UTC)<br />
<br />
== pomocná ruka ==<br />
*upravit článek po strukturní stránce, vygenerovat obsah<br />
*zamyslet se nad změnou názvu - v podstatě se nejedná o popis, zařazení druhu, ale jeho využití...<br />
*text scelit, nenechat ho celý v bodové formě, zejména odstavec "charakteristika"<br />
*citaci zdrojů zapracovat do textu<br />
*propojit s jinými stránkami wiki a enviwiki, či vytvořit podnět pro vznik nových hesel<br />
<br />
--[[Uživatel:PachmanovaL|PachmanovaL]] 16. 1. 2009, 10:35 (UTC)<br />
<br />
<br />
== úprava hesla ==<br />
Heslo mám upravené,ale potřebovala bych ještě změnu názvu na Ligninolytické houby - charakteristika a využití</div>Fabianovathttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ligninolytick%C3%A9_houby&diff=7868Ligninolytické houby2009-01-22T14:36:28Z<p>Fabianovat: </p>
<hr />
<div>==Charakteristika==<br />
<br />
Nazývány také jako houby bílé hniloby. Tyto houby jsou dřevokazné a rozkládají hlavně ligninovou složku dřeva. Houby bílé hniloby přednostně spotřebovávají ze dřeva tmavý [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lignin lignin] a zůstává po nich světlý vláknitý povrch tvořený zejména vlákny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Celulosa celulosy]. Lignin je nepravidelný třírozměrný polymer obsahující velké množství aromatických struktur, jehož degradace může být zahájena pouze extracelulárními [http://cs.wikipedia.org/wiki/Enzym enzymy]. Extracelulární enzymy podílející se na rozkladu dřevní hmoty mají důležitou roli nejen při získávání uhlíku a energie, ale i při kolonizaci substrátu. Ligninolytické enzymy hub bílé hniloby rozvolňují strukturu dřeva, celulolytické a hemicelulolytické<br />
enzymy štěpí polysacharidy jako zdroj výživy a růstu mycelia. Extracelulární enzymy produkované houbami bílé hniloby jsou využívány také k degradaci aromatických cizorodých látek z prostředí. Tyto enzymy existují tři, [[ligninperoxidasa|ligninperoxidasa]], [[manganperoxidasa|manganperoxidasa]] a [[lakasa|lakasa]]. Důležitá je vazba mezi dřevokaznými houbami a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Těžký_kov těžkými kovy], houby jsou obecně schopny na svůj povrch vázat kovy včetně radionuklidů. Další významná schopnost je rozkládat těžce rozložitelné a pro mnoho mikroorganismů jedovaté látky.<br />
<br />
<br />
==Druhy hub bílé hniloby==<br />
<br />
===bazidiomycety:===<br />
*''Stereum'' <br />
*''Trametes'' <br />
*''Pleurotus''<br />
*''Phanerochaete''<br />
*''Pycnoporus'' <br />
*''Daedalea'' <br />
*''Ganoderma''<br />
===askomycety:===<br />
*čel. ''Xylariaceae (Xylaria, Ustulina, Daldinia, Hypoxylon, …)''<br />
<br />
<br />
==Využití==<br />
<br />
V různých průmyslových odvětvích (kožedělném, textilním, polygrafickém průmyslu) jsou ve velkém měřítku používána syntetická barviva. Tato barviva představují velkou skupinu obtížně rozložitelných a často toxických průmyslových [[organopolutanty|organopolutantů]]. Na znečištění životního prostředí se podílejí zvláště ve formě odpadních průmyslových vod. Tyto houby jsou používány k odbarvování takto průmyslově vyráběných barviv. Dále jsou používány při dekontaminaci životního prostředí chloroaromáty (např. [http://cs.wikipedia.org/wiki/PCB PCB], [[chlorfenoly|chlorfenoly]], [[chlorligniny|chlorligniny]], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dioxiny dioxiny]) a [[polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU)|polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU)]]. Znečištění těmito látkami je globální (tyto toxické a karciogenní látky se hromadí v půdě, protože jejich rozklad autochtonní půdní mikroflorou je pomalý a často neúplný). Dále jsou považovány za vhodné organismy pro [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bioremediace bioremediaci]. Širšímu praktickému použití brání nízká znalost degradačních mechanismů.<br />
Nespecifický enzymový systém je schopen rozkládat:<br />
*aromatické látky (polychlorované bifenyly, polyaromatické uhlovodíky) <br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Pesticidy pesticidy]<br />
*aromatické [http://cs.wikipedia.org/wiki/Herbicid herbicidy] <br />
*a další toxické látky<br />
Další využití hub tzv. bílé hniloby je při odstraňování polyaromatických uhlovodíků z různých složek životního prostředí - z půdy, vody, tedy v podstatě z jakýchkoliv přirozených nebo polopřirozených substrátů. Přežití hub v půdě lze dobře limitovat množstvím přidaného zdroje uhlíku (slámy, hoblin atd..). Dřevokazné houby jsou eukaryotní organismy, a proto nepodléhají tak snadno genetickým změnám a tak je menší riziko kontaminace prostředí nežádoucími organismy. <br />
<br />
<br />
<br />
Aktivity ligninolytických enzymů byly testovány u více než 2000 druhů známých ligninolytických hub, z tohoto množství bylo pro biodegradační účely otestováno méně než 20. <ref name="Gramss">Gramss, G., Kirsche, B., Voigt, K. D., Gunther, Th., Fritsche, W. (1999) Conversion rates of five polycyclic aromatic hydrocarbons in the liquid cultures of fifty-eight fungi and the concomitant production of oxidative enzymes. Mycol. Res. 103, 1009-1018.</ref> Biodegradační schopnost byla prokázána např. u ''Phanerochaete chrysosporium, Pleurotus ostreatus,Irpex lacteus, Bjerkandera adusta a Trametes versicolor.'' <ref name="Šašek">Šašek, V., Novotný, Č., Vampola, P. (1998) Screening for efficient fungal degraders by decolorization. Czech Mycol. 50, 303-311.</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
<references/><br />
<br />
<br />
<br />
== Externí odkazy ==<br />
<br />
<br />
[http://stary.biom.cz/sborniky/sb97PrVana/sb97PrVan_zadr.html#wiesche Rozklad polyaromatických uhlovodíků (PAH) dřevokaznými houbami v půdě]<br />
<br />
[http://aplikace.isvav.cvut.cz/projectDetail.do?rowId=GA204%2F94%2F1190 Informační systém výzkumu a vývoje]<br />
<br />
[http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2006_10_889-895.pdf Ligninolytické enzymy jako účinné nástroje pro biodegradaci obtížně rozložitelných organopolutantů]<br />
<br />
<br />
== Související články ==<br />
Paszcynski, A., Craford, R.L. (1995)Potentional for bioremediation of xenobiotic compound by the white rot fungus. Phanerochate chrysosporium, Biotechnol. Prog. 11, 368-379.<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina B]]</div>Fabianovathttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ligninolytick%C3%A9_houby&diff=7867Ligninolytické houby2009-01-22T14:25:38Z<p>Fabianovat: </p>
<hr />
<div>==Charakteristika==<br />
<br />
Nazývány také jako houby bílé hniloby. Tyto houby jsou dřevokazné a rozkládají hlavně ligninovou složku dřeva. Houby bílé hniloby přednostně spotřebovávají ze dřeva tmavý [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lignin lignin] a zůstává po nich světlý vláknitý povrch tvořený zejména vlákny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Celulosa celulosy]. Lignin je nepravidelný třírozměrný polymer obsahující velké množství aromatických struktur, jehož degradace může být zahájena pouze extracelulárními [http://cs.wikipedia.org/wiki/Enzym enzymy]. Extracelulární enzymy produkované houbami bílé hniloby jsou využívány také k degradaci aromatických cizorodých látek z prostředí. Tyto enzymy existují tři, [[ligninperoxidasa|ligninperoxidasa]], [[manganperoxidasa|manganperoxidasa]] a [[lakasa|lakasa]]. Důležitá je vazba mezi dřevokaznými houbami a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Těžký_kov těžkými kovy], houby jsou obecně schopny na svůj povrch vázat kovy včetně radionuklidů. Další významná schopnost je rozkládat těžce rozložitelné a pro mnoho mikroorganismů jedovaté látky.<br />
<br />
<br />
==Druhy hub bílé hniloby==<br />
<br />
===bazidiomycety:===<br />
*''Stereum'' <br />
*''Trametes'' <br />
*''Pleurotus''<br />
*''Phanerochaete''<br />
*''Pycnoporus'' <br />
*''Daedalea'' <br />
*''Ganoderma''<br />
===askomycety:===<br />
*čel. ''Xylariaceae (Xylaria, Ustulina, Daldinia, Hypoxylon, …)''<br />
<br />
<br />
==Využití==<br />
<br />
V různých průmyslových odvětvích (kožedělném, textilním, polygrafickém průmyslu) jsou ve velkém měřítku používána syntetická barviva. Tato barviva představují velkou skupinu obtížně rozložitelných a často toxických průmyslových [[organopolutanty|organopolutantů]]. Na znečištění životního prostředí se podílejí zvláště ve formě odpadních průmyslových vod. Tyto houby jsou používány k odbarvování takto průmyslově vyráběných barviv. Dále jsou používány při dekontaminaci životního prostředí chloroaromáty (např. [http://cs.wikipedia.org/wiki/PCB PCB], [[chlorfenoly|chlorfenoly]], [[chlorligniny|chlorligniny]], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dioxiny dioxiny]) a [[polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU)|polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU)]]. Znečištění těmito látkami je globální (tyto toxické a karciogenní látky se hromadí v půdě, protože jejich rozklad autochtonní půdní mikroflorou je pomalý a často neúplný). Dále jsou považovány za vhodné organismy pro [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bioremediace bioremediaci]. Širšímu praktickému použití brání nízká znalost degradačních mechanismů.<br />
Nespecifický enzymový systém je schopen rozkládat:<br />
*aromatické látky (polychlorované bifenyly, polyaromatické uhlovodíky) <br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Pesticidy pesticidy]<br />
*aromatické [http://cs.wikipedia.org/wiki/Herbicid herbicidy] <br />
*a další toxické látky<br />
Další využití hub tzv. bílé hniloby je při odstraňování polyaromatických uhlovodíků z různých složek životního prostředí - z půdy, vody, tedy v podstatě z jakýchkoliv přirozených nebo polopřirozených substrátů. Přežití hub v půdě lze dobře limitovat množstvím přidaného zdroje uhlíku (slámy, hoblin atd..). Dřevokazné houby jsou eukaryotní organismy, a proto nepodléhají tak snadno genetickým změnám a tak je menší riziko kontaminace prostředí nežádoucími organismy. <br />
<br />
<br />
<br />
Aktivity ligninolytických enzymů byly testovány u více než 2000 druhů známých ligninolytických hub, z tohoto množství bylo pro biodegradační účely otestováno méně než 20. <ref name="Gramss">Gramss, G., Kirsche, B., Voigt, K. D., Gunther, Th., Fritsche, W. (1999) Conversion rates of five polycyclic aromatic hydrocarbons in the liquid cultures of fifty-eight fungi and the concomitant production of oxidative enzymes. Mycol. Res. 103, 1009-1018.</ref> Biodegradační schopnost byla prokázána např. u ''Phanerochaete chrysosporium, Pleurotus ostreatus,Irpex lacteus, Bjerkandera adusta a Trametes versicolor.'' <ref name="Šašek">Šašek, V., Novotný, Č., Vampola, P. (1998) Screening for efficient fungal degraders by decolorization. Czech Mycol. 50, 303-311.</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
<references/><br />
<br />
<br />
<br />
== Externí odkazy ==<br />
<br />
<br />
[http://stary.biom.cz/sborniky/sb97PrVana/sb97PrVan_zadr.html#wiesche Rozklad polyaromatických uhlovodíků (PAH) dřevokaznými houbami v půdě]<br />
<br />
[http://aplikace.isvav.cvut.cz/projectDetail.do?rowId=GA204%2F94%2F1190 Informační systém výzkumu a vývoje]<br />
<br />
[http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2006_10_889-895.pdf Ligninolytické enzymy jako účinné nástroje pro biodegradaci obtížně rozložitelných organopolutantů]<br />
<br />
<br />
== Související články ==<br />
Paszcynski, A., Craford, R.L. (1995)Potentional for bioremediation of xenobiotic compound by the white rot fungus. Phanerochate chrysosporium, Biotechnol. Prog. 11, 368-379.<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina B]]</div>Fabianovathttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ligninolytick%C3%A9_houby&diff=7866Ligninolytické houby2009-01-22T14:23:14Z<p>Fabianovat: </p>
<hr />
<div>==Charakteristika==<br />
<br />
Nazývány také jako houby bílé hniloby. Tyto houby jsou dřevokazné a rozkládají hlavně ligninovou složku dřeva. Houby bílé hniloby přednostně spotřebovávají ze dřeva tmavý [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lignin lignin] a zůstává po nich světlý vláknitý povrch tvořený zejména vlákny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Celulosa celulosy]. Lignin je nepravidelný třírozměrný polymer obsahující velké množství aromatických struktur, jehož degradace může být zahájena pouze extracelulárními [http://cs.wikipedia.org/wiki/Enzym enzymy]. Extracelulární enzymy produkované houbami bílé hniloby jsou využívány také k degradaci aromatických cizorodých látek z prostředí. Tyto enzymy existují tři, [[ligninperoxidasa|ligninperoxidasa]], [[manganperoxidasa|manganperoxidasa]] a [[lakasa|lakasa]]. Důležitá je vazba mezi dřevokaznými houbami a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Těžký_kov těžkými kovy], houby jsou obecně schopny na svůj povrch vázat kovy včetně radionuklidů. Další významná schopnost je rozkládat těžce rozložitelné a pro mnoho mikroorganismů jedovaté látky.<br />
<br />
<br />
==Druhy hub bílé hniloby==<br />
<br />
===bazidiomycety:===<br />
*''Stereum'' <br />
*''Trametes'' <br />
*''Pleurotus''<br />
*''Phanerochaete''<br />
*''Pycnoporus'' <br />
*''Daedalea'' <br />
*''Ganoderma''<br />
===askomycety:===<br />
*čel. ''Xylariaceae (Xylaria, Ustulina, Daldinia, Hypoxylon, …)''<br />
<br />
<br />
==Využití==<br />
<br />
V různých průmyslových odvětvích (kožedělném, textilním, polygrafickém průmyslu) jsou ve velkém měřítku používána syntetická barviva. Tato barviva představují velkou skupinu obtížně rozložitelných a často toxických průmyslových [[organopolutanty|organopolutantů]]. Na znečištění životního prostředí se podílejí zvláště ve formě odpadních průmyslových vod. Tyto houby jsou používány k odbarvování takto průmyslově vyráběných barviv. Dále jsou používány při dekontaminaci životního prostředí chloroaromáty (např. [http://cs.wikipedia.org/wiki/PCB PCB], [[chlorfenoly|chlorfenoly]], [[chlorligniny|chlorligniny]], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dioxiny dioxiny]) a [[polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU)|polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU)]]. Znečištění těmito látkami je globální (tyto toxické a karciogenní látky se hromadí v půdě, protože jejich rozklad autochtonní půdní mikroflorou je pomalý a často neúplný). Dále jsou považovány za vhodné organismy pro [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bioremediace bioremediaci]. Širšímu praktickému použití brání nízká znalost degradačních mechanismů.<br />
Nespecifický enzymový systém je schopen rozkládat:<br />
*aromatické látky (polychlorované bifenyly, polyaromatické uhlovodíky) <br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Pesticidy pesticidy]<br />
*aromatické [http://cs.wikipedia.org/wiki/Herbicid herbicidy] <br />
*a další toxické látky<br />
Další využití hub tzv. bílé hniloby je při odstraňování polyaromatických uhlovodíků z různých složek životního prostředí - z půdy, vody, tedy v podstatě z jakýchkoliv přirozených nebo polopřirozených substrátů. Přežití hub v půdě lze dobře limitovat množstvím přidaného zdroje uhlíku (slámy, hoblin atd..). Dřevokazné houby jsou eukaryotní organismy, a proto nepodléhají tak snedno genetickým změnám a tak je menší riziko kontaminace prostředí nežádoucími organismy. <br />
<br />
<br />
<br />
Aktivity ligninolytických enzymů byly testovány u více než 2000 druhů známých ligninolytických hub, z tohoto množství bylo pro biodegradační účely otestováno méně než 20. <ref name="Gramss">Gramss, G., Kirsche, B., Voigt, K. D., Gunther, Th., Fritsche, W. (1999) Conversion rates of five polycyclic aromatic hydrocarbons in the liquid cultures of fifty-eight fungi and the concomitant production of oxidative enzymes. Mycol. Res. 103, 1009-1018.</ref> Biodegradační schopnost byla prokázána např. u ''Phanerochaete chrysosporium, Pleurotus ostreatus,Irpex lacteus, Bjerkandera adusta a Trametes versicolor.'' <ref name="Šašek">Šašek, V., Novotný, Č., Vampola, P. (1998) Screening for efficient fungal degraders by decolorization. Czech Mycol. 50, 303-311.</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
<references/><br />
<br />
<br />
<br />
== Externí odkazy ==<br />
<br />
<br />
[http://stary.biom.cz/sborniky/sb97PrVana/sb97PrVan_zadr.html#wiesche Rozklad polyaromatických uhlovodíků (PAH) dřevokaznými houbami v půdě]<br />
<br />
[http://aplikace.isvav.cvut.cz/projectDetail.do?rowId=GA204%2F94%2F1190 Informační systém výzkumu a vývoje]<br />
<br />
[http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2006_10_889-895.pdf Ligninolytické enzymy jako účinné nástroje pro biodegradaci obtížně rozložitelných organopolutantů]<br />
<br />
<br />
== Související články ==<br />
Paszcynski, A., Craford, R.L. (1995)Potentional for bioremediation of xenobiotic compound by the white rot fungus. Phanerochate chrysosporium, Biotechnol. Prog. 11, 368-379.<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina B]]</div>Fabianovathttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ligninolytick%C3%A9_houby&diff=7865Ligninolytické houby2009-01-22T14:03:42Z<p>Fabianovat: </p>
<hr />
<div>==Charakteristika==<br />
<br />
Nazývány také jako houby bílé hniloby. Tyto houby jsou dřevokazné a rozkládají hlavně ligninovou složku dřeva. Houby bílé hniloby přednostně spotřebovávají ze dřeva tmavý [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lignin lignin] a zůstává po nich světlý vláknitý povrch tvořený zejména vlákny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Celulosa celulosy]. Lignin je nepravidelný třírozměrný polymer obsahující velké množství aromatických struktur, jehož degradace může být zahájena pouze extracelulárními [http://cs.wikipedia.org/wiki/Enzym enzymy]. Extracelulární enzymy produkované houbami bílé hniloby jsou využívány také k degradaci aromatických cizorodých látek z prostředí. Tyto enzymy existují tři, [[ligninperoxidasa|ligninperoxidasa]], [[manganperoxidasa|manganperoxidasa]] a [[lakasa|lakasa]]. Důležitá je vazba mezi dřevokaznými houbami a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Těžký_kov těžkými kovy], houby jsou obecně schopny na svůj povrch vázat kovy včetně radionuklidů. Další významná schopnost je rozkládat těžce rozložitelné a pro mnoho mikroorganismů jedovaté látky.<br />
<br />
<br />
==Druhy hub bílé hniloby==<br />
<br />
===bazidiomycety:===<br />
*''Stereum'' <br />
*''Trametes'' <br />
*''Pleurotus''<br />
*''Phanerochaete''<br />
*''Pycnoporus'' <br />
*''Daedalea'' <br />
*''Ganoderma''<br />
===askomycety:===<br />
*čel. ''Xylariaceae (Xylaria, Ustulina, Daldinia, Hypoxylon, …)''<br />
<br />
<br />
==Využití==<br />
<br />
V různých průmyslových odvětvích (kožedělném, textilním, polygrafickém průmyslu) jsou ve velkém měřítku používána syntetická barviva. Tato barviva představují velkou skupinu obtížně rozložitelných a často toxických průmyslových [[organopolutanty|organopolutantů]]. Na znečištění životního prostředí se podílejí zvláště ve formě odpadních průmyslových vod. Tyto houby jsou používány k odbarvování takto průmyslově vyráběných barviv. Dále jsou používány při dekontaminaci životního prostředí chloroaromáty (např. [http://cs.wikipedia.org/wiki/PCB PCB], [[chlorfenoly|chlorfenoly]], [[chlorligniny|chlorligniny]], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dioxiny dioxiny]) a [[polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU)|polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU)]]. Znečištění těmito látkami je globální (tyto toxické a karciogenní látky se hromadí v půdě, protože jejich rozklad autochtonní půdní mikroflorou je pomalý a často neúplný). Dále jsou považovány za vhodné organismy pro [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bioremediace bioremediaci]. Širšímu praktickému použití brání nízká znalost degradačních mechanismů.<br />
Nespecifický enzymový systém je schopen rozkládat:<br />
*aromatické látky (polychlorované bifenyly, polyaromatické uhlovodíky) <br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Pesticidy pesticidy]<br />
*aromatické [http://cs.wikipedia.org/wiki/Herbicid herbicidy] <br />
*a další toxické látky<br />
Další využití hub tzv. bílé hniloby je při odstraňování polyaromatických uhlovodíků z různých složek životního prostředí - z půdy, vody, tedy v podstatě z jakýchkoliv přirozených nebo polopřirozených substrátů.<br />
<br />
<br />
<br />
Aktivity ligninolytických enzymů byly testovány u více než 2000 druhů známých ligninolytických hub, z tohoto množství bylo pro biodegradační účely otestováno méně než 20. <ref name="Gramss">Gramss, G., Kirsche, B., Voigt, K. D., Gunther, Th., Fritsche, W. (1999) Conversion rates of five polycyclic aromatic hydrocarbons in the liquid cultures of fifty-eight fungi and the concomitant production of oxidative enzymes. Mycol. Res. 103, 1009-1018.</ref> Biodegradační schopnost byla prokázána např. u ''Phanerochaete chrysosporium, Pleurotus ostreatus,Irpex lacteus, Bjerkandera adusta a Trametes versicolor.'' <ref name="Šašek">Šašek, V., Novotný, Č., Vampola, P. (1998) Screening for efficient fungal degraders by decolorization. Czech Mycol. 50, 303-311.</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
<references/><br />
<br />
<br />
<br />
== Externí odkazy ==<br />
<br />
<br />
[http://stary.biom.cz/sborniky/sb97PrVana/sb97PrVan_zadr.html#wiesche Rozklad polyaromatických uhlovodíků (PAH) dřevokaznými houbami v půdě]<br />
<br />
[http://aplikace.isvav.cvut.cz/projectDetail.do?rowId=GA204%2F94%2F1190 Informační systém výzkumu a vývoje]<br />
<br />
[http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2006_10_889-895.pdf Ligninolytické enzymy jako účinné nástroje pro biodegradaci obtížně rozložitelných organopolutantů]<br />
<br />
<br />
== Související články ==<br />
Paszcynski, A., Craford, R.L. (1995)Potentional for bioremediation of xenobiotic compound by the white rot fungus. Phanerochate chrysosporium, Biotechnol. Prog. 11, 368-379.<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina B]]</div>Fabianovathttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ligninolytick%C3%A9_houby&diff=7864Ligninolytické houby2009-01-22T13:46:00Z<p>Fabianovat: </p>
<hr />
<div>==Charakteristika==<br />
<br />
Nazývány také jako houby bílé hniloby. Tyto houby jsou dřevokazné a rozkládají hlavně ligninovou složku dřeva. Houby bílé hniloby přednostně spotřebovávají ze dřeva tmavý [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lignin lignin] a zůstává po nich světlý vláknitý povrch tvořený zejména vlákny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Celulosa celulosy]. Lignin je nepravidelný třírozměrný polymer obsahující velké množství aromatických struktur, jehož degradace může být zahájena pouze extracelulárními [http://cs.wikipedia.org/wiki/Enzym enzymy]. Extracelulární enzymy produkované houbami bílé hniloby jsou využívány také k degradaci aromatických cizorodých látek z prostředí. Tyto enzymy existují tři, [[ligninperoxidasa|ligninperoxidasa]], [[manganperoxidasa|manganperoxidasa]] a [[lakasa|lakasa]]. Důležitá je vazba mezi dřevokaznými houbami a těžkými kovy, houby jsou obecně schopny na svůj povrch vázat kovy včetně radionuklidů. Další významná schopnost je rozkládat těžce rozložitelné a pro mnoho mikroorganismů jedovaté látky.<br />
<br />
<br />
==Druhy hub bílé hniloby==<br />
<br />
===bazidiomycety:===<br />
*''Stereum'' <br />
*''Trametes'' <br />
*''Pleurotus''<br />
*''Phanerochaete''<br />
*''Pycnoporus'' <br />
*''Daedalea'' <br />
*''Ganoderma''<br />
===askomycety:===<br />
*čel. ''Xylariaceae (Xylaria, Ustulina, Daldinia, Hypoxylon, …)''<br />
<br />
<br />
==Využití==<br />
<br />
V různých průmyslových odvětvích (kožedělném, textilním, polygrafickém průmyslu) jsou ve velkém měřítku používána syntetická barviva.Tato barviva představují velkou skupinu obtížně rozložitelných a často toxických průmyslových organopolutantů. Na znečištění životního prostředí se podílejí zvláště ve formě odpadních průmyslových vod. Tyto houby jsou používány k odbarvování takto průmyslově vyráběných barviv. Dále jsou používány při dekontaminaci životního prostředí chloroaromáty (např. [http://cs.wikipedia.org/wiki/PCB PCB], [[chlorfenoly|chlorfenoly]], [[chlorligniny|chlorligniny]], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dioxiny dioxiny]) a [[polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU)|polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU)]]. Znečištění těmito látkami je globální (tyto toxické a karciogenní látky se hromadí v půdě, protože jejich rozklad autochtonní půdní mikroflorou je pomalý a často neúplný). Dále jsou ligninolytické houby schopné účinně degradovat řadu obtížně rozložitelných organopolutantů. <br />
Dále jsou považovány za vhodné organismy pro [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bioremediace bioremediaci]. Širšímu praktickému použití brání nízká znalost degradačních mechanismů.<br />
Nespecifický enzymový systém je schopen rozkládat:<br />
*aromatické látky (polychlorované bifenyly, polyaromatické uhlovodíky) <br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Pesticidy pesticidy]<br />
*aromatické herbicidy <br />
*a další toxické látky<br />
Další využití hub tzv. bílé hniloby je při odstraňování polyaromatických uhlovodíků z různých složek životního prostředí - z půdy, vody, tedy v podstatě z jakýchkoliv přirozených nebo polopřirozených substrátů.<br />
<br />
<br />
<br />
Aktivity ligninolytických enzymů byly testovány u více než 2000 druhů známých ligninolytických hub, z tohoto množství bylo pro biodegradační účely otestováno méně než 20. <ref name="Gramss">Gramss, G., Kirsche, B., Voigt, K. D., Gunther, Th., Fritsche, W. (1999) Conversion rates of five polycyclic aromatic hydrocarbons in the liquid cultures of fifty-eight fungi and the concomitant production of oxidative enzymes. Mycol. Res. 103, 1009-1018.</ref> Biodegradační schopnost byla prokázána např. u ''Phanerochaete chrysosporium, Pleurotus ostreatus,Irpex lacteus, Bjerkandera adusta a Trametes versicolor.'' <ref name="Šašek">Šašek, V., Novotný, Č., Vampola, P. (1998) Screening for efficient fungal degraders by decolorization. Czech Mycol. 50, 303-311.</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
<references/><br />
<br />
<br />
<br />
== Externí odkazy ==<br />
<br />
<br />
[http://stary.biom.cz/sborniky/sb97PrVana/sb97PrVan_zadr.html#wiesche Rozklad polyaromatických uhlovodíků (PAH) dřevokaznými houbami v půdě]<br />
<br />
[http://aplikace.isvav.cvut.cz/projectDetail.do?rowId=GA204%2F94%2F1190 Informační systém výzkumu a vývoje]<br />
<br />
[http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2006_10_889-895.pdf Ligninolytické enzymy jako účinné nástroje pro biodegradaci obtížně rozložitelných organopolutantů]<br />
<br />
<br />
== Související články ==<br />
Paszcynski, A., Craford, R.L. (1995)Potentional for bioremediation of xenobiotic compound by the white rot fungus. Phanerochate chrysosporium, Biotechnol. Prog. 11, 368-379.<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina B]]</div>Fabianovathttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ligninolytick%C3%A9_houby&diff=7853Ligninolytické houby2009-01-22T12:06:29Z<p>Fabianovat: </p>
<hr />
<div>==Charakteristika==<br />
<br />
Nazývány také jako houby bílé hniloby. Tyto houby jsou dřevokazné a rozkládají hlavně ligninovou složku dřeva. Houby bílé hniloby přednostně spotřebovávají ze dřeva tmavý [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lignin lignin] a zůstává po nich světlý vláknitý povrch tvořený zejména vlákny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Celulosa celulosy]. Lignin je nepravidelný třírozměrný polymer obsahující velké množství aromatických struktur, jehož degradace může být zahájena pouze extracelulárními [http://cs.wikipedia.org/wiki/Enzym enzymy]. Extracelulární enzymy produkované houbami bílé hniloby jsou využívány také k degradaci aromatických cizorodých látek z prostředí. Tyto enzymy existují tři, [[ligninperoxidasa|ligninperoxidasa]], [[manganperoxidasa|manganperoxidasa]] a [[lakasa|lakasa]]. Důležitá je vazba mezi dřevokaznými houbami a těžkými kovy, houby jsou obecně schopny na svůj povrch vázat kovy včetně radionuklidů. Další významná schopnost je rozkládat těžce rozložitelné a pro mnoho mikroorganismů jedovaté látky.<br />
<br />
<br />
==Druhy hub bílé hniloby==<br />
<br />
===bazidiomycety:===<br />
*''Stereum'' <br />
*''Trametes'' <br />
*''Pleurotus''<br />
*''Phanerochaete''<br />
*''Pycnoporus'' <br />
*''Daedalea'' <br />
*''Ganoderma''<br />
===askomycety:===<br />
*čel. ''Xylariaceae (Xylaria, Ustulina, Daldinia, Hypoxylon, …)''<br />
<br />
<br />
==Využití==<br />
<br />
*odbarvování některých průmyslově vyráběných barviv (tyto barviva představují velkou skupinu obtížně rozložitelných a často toxických průmyslových organopolutantů, na znečištění životního prostředí se podílý ve formě odpadních průmyslových vod)<br />
*kontaminace životního prostředí chloroaromáty (např. [http://cs.wikipedia.org/wiki/PCB PCB], [[chlorfenoly|chlorfenoly]], [[chlorligniny|chlorligniny]], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dioxiny dioxiny]) a [[polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU)|polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU)]] je globální(tyto toxické a karciogenní látky se hromadí v půdě, protože jejich rozklad autochtonní půdní mikroflorou je pomalý a často neúplný)<br />
*ligninolytické houby jsou schopné účinně degradovat řadu obtížně rozložitelných organopolutantů <br />
*jsou považovány za vhodné organismy pro [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bioremediace bioremediaci]<br />
*širšímu praktickému použití brání nízká znalost degradačních mechanismů<br />
*nespecifický enzymový systém je schopen rozkládat:<br />
**aromatické látky (polychlorované bifenyly, polyaromatické uhlovodíky) <br />
**[http://cs.wikipedia.org/wiki/Pesticidy pesticidy]<br />
**aromatické herbicidy <br />
**a další toxické látky<br />
*další využití hub tzv. bílé hniloby:<br />
**při odstraňování polyaromatických uhlovodíků z různých složek životního prostředí - z půdy, vody, tedy v podstatě z jakýchkoliv přirozených nebo polopřirozených substrátů<br />
<br />
<br />
<br />
Aktivity ligninolytických enzymů byly testovány u více než 2000 druhů známých ligninolytických hub, z tohoto množství bylo pro biodegradační účely otestováno méně než 20. <ref name="Gramss">Gramss, G., Kirsche, B., Voigt, K. D., Gunther, Th., Fritsche, W. (1999) Conversion rates of five polycyclic aromatic hydrocarbons in the liquid cultures of fifty-eight fungi and the concomitant production of oxidative enzymes. Mycol. Res. 103, 1009-1018.</ref> Biodegradační schopnost byla prokázána např. u ''Phanerochaete chrysosporium, Pleurotus ostreatus,Irpex lacteus, Bjerkandera adusta a Trametes versicolor.'' <ref name="Šašek">Šašek, V., Novotný, Č., Vampola, P. (1998) Screening for efficient fungal degraders by decolorization. Czech Mycol. 50, 303-311.</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
<references/><br />
<br />
<br />
<br />
== Externí odkazy ==<br />
<br />
<br />
[http://stary.biom.cz/sborniky/sb97PrVana/sb97PrVan_zadr.html#wiesche Rozklad polyaromatických uhlovodíků (PAH) dřevokaznými houbami v půdě]<br />
<br />
[http://aplikace.isvav.cvut.cz/projectDetail.do?rowId=GA204%2F94%2F1190 Informační systém výzkumu a vývoje]<br />
<br />
[http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2006_10_889-895.pdf Ligninolytické enzymy jako účinné nástroje pro biodegradaci obtížně rozložitelných organopolutantů]<br />
<br />
<br />
== Související články ==<br />
Paszcynski, A., Craford, R.L. (1995)Potentional for bioremediation of xenobiotic compound by the white rot fungus. Phanerochate chrysosporium, Biotechnol. Prog. 11, 368-379.<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina B]]</div>Fabianovathttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ligninolytick%C3%A9_houby&diff=7852Ligninolytické houby2009-01-21T14:58:36Z<p>Fabianovat: </p>
<hr />
<div>==Charakteristika==<br />
<br />
*nazývány také jako houby bílé hniloby <br />
*tyto houby jsou dřevokazné a rozkládají hlavně ligninovou složku dřeva (houby bílé hniloby přednostně spotřebovávají ze dřeva tmavý [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lignin lignin] - jediný přirozený polymer obsahující aromatická jádra)<br />
*zůstává po nich světlý vláknitý povrch tvořený zejména vlákny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Celulosa celulosy]<br />
*produkují extracelularní [http://cs.wikipedia.org/wiki/Enzym enzymy] (využívány také k degradaci aromatických cizorodých látek z prostředí):<br />
**[[ligninperoxidasa|ligninperoxidasa]]<br />
**[[manganperoxidasa|manganperoxidasa]]<br />
**[[lakasa|lakasa]]<br />
*houby jsou schopny kolonizovat substráty (které jsou zaneseny spolu s houbou do půdy)<br />
*schopnost rozkládat těžce rozložitelné a pro mnoho mikroorganismů jedovaté látky<br />
*důležitá je vazba mezi dřevokaznými houbami a těžkými kovy<br />
*houby obecně jsou schopny na svůj povrch vázat kovy včetně radionuklidů <br />
*jsou to eukaryotní organismy, a proto nepodléhají tak snadno genetickým změnám a tak je menší riziko kontaminace prostředí nežádoucími organismy<br />
<br />
<br />
<br />
==Druhy hub bílé hniloby==<br />
<br />
===bazidiomycety:===<br />
*''Stereum'' <br />
*''Trametes'' <br />
*''Pleurotus''<br />
*''Phanerochaete''<br />
*''Pycnoporus'' <br />
*''Daedalea'' <br />
*''Ganoderma''<br />
===askomycety:===<br />
*čel. ''Xylariaceae (Xylaria, Ustulina, Daldinia, Hypoxylon, …)''<br />
<br />
<br />
==Využití==<br />
<br />
*odbarvování některých průmyslově vyráběných barviv (tyto barviva představují velkou skupinu obtížně rozložitelných a často toxických průmyslových organopolutantů, na znečištění životního prostředí se podílý ve formě odpadních průmyslových vod)<br />
*kontaminace životního prostředí chloroaromáty (např. [http://cs.wikipedia.org/wiki/PCB PCB], [[chlorfenoly|chlorfenoly]], [[chlorligniny|chlorligniny]], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dioxiny dioxiny]) a [[polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU)|polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU)]] je globální(tyto toxické a karciogenní látky se hromadí v půdě, protože jejich rozklad autochtonní půdní mikroflorou je pomalý a často neúplný)<br />
*ligninolytické houby jsou schopné účinně degradovat řadu obtížně rozložitelných organopolutantů <br />
*jsou považovány za vhodné organismy pro [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bioremediace bioremediaci]<br />
*širšímu praktickému použití brání nízká znalost degradačních mechanismů<br />
*nespecifický enzymový systém je schopen rozkládat:<br />
**aromatické látky (polychlorované bifenyly, polyaromatické uhlovodíky) <br />
**[http://cs.wikipedia.org/wiki/Pesticidy pesticidy]<br />
**aromatické herbicidy <br />
**a další toxické látky<br />
*další využití hub tzv. bílé hniloby:<br />
**při odstraňování polyaromatických uhlovodíků z různých složek životního prostředí - z půdy, vody, tedy v podstatě z jakýchkoliv přirozených nebo polopřirozených substrátů<br />
<br />
<br />
<br />
Aktivity ligninolytických enzymů byly testovány u více než 2000 druhů známých ligninolytických hub, z tohoto množství bylo pro biodegradační účely otestováno méně než 20. <ref name="Gramss">Gramss, G., Kirsche, B., Voigt, K. D., Gunther, Th., Fritsche, W. (1999) Conversion rates of five polycyclic aromatic hydrocarbons in the liquid cultures of fifty-eight fungi and the concomitant production of oxidative enzymes. Mycol. Res. 103, 1009-1018.</ref> Biodegradační schopnost byla prokázána např. u ''Phanerochaete chrysosporium, Pleurotus ostreatus,Irpex lacteus, Bjerkandera adusta a Trametes versicolor.'' <ref name="Šašek">Šašek, V., Novotný, Č., Vampola, P. (1998) Screening for efficient fungal degraders by decolorization. Czech Mycol. 50, 303-311.</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
<references/><br />
<br />
<br />
<br />
== Externí odkazy ==<br />
<br />
<br />
[http://stary.biom.cz/sborniky/sb97PrVana/sb97PrVan_zadr.html#wiesche Rozklad polyaromatických uhlovodíků (PAH) dřevokaznými houbami v půdě]<br />
<br />
[http://aplikace.isvav.cvut.cz/projectDetail.do?rowId=GA204%2F94%2F1190 Informační systém výzkumu a vývoje]<br />
<br />
[http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2006_10_889-895.pdf Ligninolytické enzymy jako účinné nástroje pro biodegradaci obtížně rozložitelných organopolutantů]<br />
<br />
<br />
== Související články ==<br />
Paszcynski, A., Craford, R.L. (1995)Potentional for bioremediation of xenobiotic compound by the white rot fungus. Phanerochate chrysosporium, Biotechnol. Prog. 11, 368-379.<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina B]]</div>Fabianovathttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ligninolytick%C3%A9_houby&diff=7851Ligninolytické houby2009-01-21T14:49:59Z<p>Fabianovat: </p>
<hr />
<div>==Charakteristika==<br />
<br />
*nazývány také jako houby bílé hniloby <br />
*tyto houby jsou dřevokazné a rozkládají hlavně ligninovou složku dřeva (houby bílé hniloby přednostně spotřebovávají ze dřeva tmavý [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lignin lignin] - jediný přirozený polymer obsahující aromatická jádra)<br />
*zůstává po nich světlý vláknitý povrch tvořený zejména vlákny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Celulosa celulosy]<br />
*produkují extracelularní [http://cs.wikipedia.org/wiki/Enzym enzymy] (využívány také k degradaci aromatických cizorodých látek z prostředí):<br />
**[[ligninperoxidasa|ligninperoxidasa]]<br />
**[[manganperoxidasa|manganperoxidasa]]<br />
**[[lakasa|lakasa]]<br />
*houby jsou schopny kolonizovat substráty (které jsou zaneseny spolu s houbou do půdy)<br />
*schopnost rozkládat těžce rozložitelné a pro mnoho mikroorganismů jedovaté látky<br />
*důležitá je vazba mezi dřevokaznými houbami a těžkými kovy<br />
*houby obecně jsou schopny na svůj povrch vázat kovy včetně radionuklidů <br />
*jsou to eukaryotní organismy, a proto nepodléhají tak snadno genetickým změnám a tak je menší riziko kontaminace prostředí nežádoucími organismy<br />
<br />
<br />
<br />
==Druhy hub bílé hniloby==<br />
<br />
===bazidiomycety:===<br />
*''Stereum'' <br />
*''Trametes'' <br />
*''Pleurotus''<br />
*''Phanerochaete''<br />
*''Pycnoporus'' <br />
*''Daedalea'' <br />
*''Ganoderma''<br />
===askomycety:===<br />
*čel. ''Xylariaceae (Xylaria, Ustulina, Daldinia, Hypoxylon, …)''<br />
<br />
<br />
==Využití==<br />
<br />
*odbarvování některých průmyslově vyráběných barviv (tyto barviva představují velkou skupinu obtížně rozložitelných a často toxických průmyslových organopolutantů, na znečištění životního prostředí se podílý ve formě odpadních průmyslových vod)<br />
*kontaminace životního prostředí chloroaromáty (např. [http://cs.wikipedia.org/wiki/PCB PCB], chlorfenoly, chlorligniny, dioxiny) a polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU) je globální(tyto toxické a karciogenní látky se hromadí v půdě, protože jejich rozklad autochtonní půdní mikroflorou je pomalý a často neúplný)<br />
*ligninolytické houby jsou schopné účinně degradovat řadu obtížně rozložitelných organopolutantů <br />
*jsou považovány za vhodné organismy pro [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bioremediace bioremediaci]<br />
*širšímu praktickému použití brání nízká znalost degradačních mechanismů<br />
*nespecifický enzymový systém je schopen rozkládat:<br />
**aromatické látky (polychlorované bifenyly, polyaromatické uhlovodíky) <br />
**[http://cs.wikipedia.org/wiki/Pesticidy pesticidy]<br />
**aromatické herbicidy <br />
**a další toxické látky<br />
*další využití hub tzv. bílé hniloby:<br />
**při odstraňování polyaromatických uhlovodíků z různých složek životního prostředí - z půdy, vody, tedy v podstatě z jakýchkoliv přirozených nebo polopřirozených substrátů<br />
<br />
<br />
<br />
Aktivity ligninolytických enzymů byly testovány u více než 2000 druhů známých ligninolytických hub, z tohoto množství bylo pro biodegradační účely otestováno méně než 20. <ref name="Gramss">Gramss, G., Kirsche, B., Voigt, K. D., Gunther, Th., Fritsche, W. (1999) Conversion rates of five polycyclic aromatic hydrocarbons in the liquid cultures of fifty-eight fungi and the concomitant production of oxidative enzymes. Mycol. Res. 103, 1009-1018.</ref> Biodegradační schopnost byla prokázána např. u ''Phanerochaete chrysosporium, Pleurotus ostreatus,Irpex lacteus, Bjerkandera adusta a Trametes versicolor.'' <ref name="Šašek">Šašek, V., Novotný, Č., Vampola, P. (1998) Screening for efficient fungal degraders by decolorization. Czech Mycol. 50, 303-311.</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
<references/><br />
<br />
<br />
<br />
== Externí odkazy ==<br />
<br />
<br />
[http://stary.biom.cz/sborniky/sb97PrVana/sb97PrVan_zadr.html#wiesche Rozklad polyaromatických uhlovodíků (PAH) dřevokaznými houbami v půdě]<br />
<br />
[http://aplikace.isvav.cvut.cz/projectDetail.do?rowId=GA204%2F94%2F1190 Informační systém výzkumu a vývoje]<br />
<br />
[http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2006_10_889-895.pdf Ligninolytické enzymy jako účinné nástroje pro biodegradaci obtížně rozložitelných organopolutantů]<br />
<br />
<br />
== Související články ==<br />
Paszcynski, A., Craford, R.L. (1995)Potentional for bioremediation of xenobiotic compound by the white rot fungus. Phanerochate chrysosporium, Biotechnol. Prog. 11, 368-379.<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina B]]</div>Fabianovathttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ligninolytick%C3%A9_houby&diff=7850Ligninolytické houby2009-01-21T14:38:49Z<p>Fabianovat: </p>
<hr />
<div>==Charakteristika==<br />
<br />
*nazývány také jako houby bílé hniloby <br />
*tyto houby jsou dřevokazné a rozkládají hlavně ligninovou složku dřeva (houby bílé hniloby přednostně spotřebovávají ze dřeva tmavý [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lignin lignin] - jediný přirozený polymer obsahující aromatická jádra)<br />
*zůstává po nich světlý vláknitý povrch tvořený zejména vlákny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Celulosa celulosy]<br />
*produkují extracelularní [http://cs.wikipedia.org/wiki/Enzym enzymy] (využívány také k degradaci aromatických cizorodých látek z prostředí):<br />
**[[ligninperoxidasa|ligninperoxidasa]]<br />
**[[manganperoxidasa|manganperoxidasa]]<br />
**[[lakasa|lakasa]]<br />
*houby jsou schopny kolonizovat substráty (které jsou zaneseny spolu s houbou do půdy)<br />
*schopnost rozkládat těžce rozložitelné a pro mnoho mikroorganismů jedovaté látky<br />
*důležitá je vazba mezi dřevokaznými houbami a těžkými kovy<br />
*houby obecně jsou schopny na svůj povrch vázat kovy včetně radionuklidů <br />
<br />
<br />
==Druhy hub bílé hniloby==<br />
<br />
===bazidiomycety:===<br />
*''Stereum'' <br />
*''Trametes'' <br />
*''Pleurotus''<br />
*''Phanerochaete''<br />
*''Pycnoporus'' <br />
*''Daedalea'' <br />
*''Ganoderma''<br />
===askomycety:===<br />
*čel. ''Xylariaceae (Xylaria, Ustulina, Daldinia, Hypoxylon, …)''<br />
<br />
<br />
==Využití==<br />
<br />
*odbarvování některých průmyslově vyráběných barviv (tyto barviva představují velkou skupinu obtížně rozložitelných a často toxických průmyslových organopolutantů, na znečištění životního prostředí se podílý ve formě odpadních průmyslových vod)<br />
*kontaminace životního prostředí chloroaromáty (např. [http://cs.wikipedia.org/wiki/PCB PCB], chlorfenoly, chlorligniny, dioxiny) a polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU) je globální(tyto toxické a karciogenní látky se hromadí v půdě, protože jejich rozklad autochtonní půdní mikroflorou je pomalý a často neúplný)<br />
*ligninolytické houby jsou schopné účinně degradovat řadu obtížně rozložitelných organopolutantů <br />
*jsou považovány za vhodné organismy pro [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bioremediace bioremediaci]<br />
*širšímu praktickému použití brání nízká znalost degradačních mechanismů<br />
*nespecifický enzymový systém je schopen rozkládat:<br />
**aromatické látky (polychlorované bifenyly, polyaromatické uhlovodíky) <br />
**[http://cs.wikipedia.org/wiki/Pesticidy pesticidy]<br />
**aromatické herbicidy <br />
**a další toxické látky<br />
*další využití hub tzv. bílé hniloby:<br />
**při odstraňování polyaromatických uhlovodíků z různých složek životního prostředí - z půdy, vody, tedy v podstatě z jakýchkoliv přirozených nebo polopřirozených substrátů<br />
<br />
<br />
<br />
Aktivity ligninolytických enzymů byly testovány u více než 2000 druhů známých ligninolytických hub, z tohoto množství bylo pro biodegradační účely otestováno méně než 20. <ref name="Gramss">Gramss, G., Kirsche, B., Voigt, K. D., Gunther, Th., Fritsche, W. (1999) Conversion rates of five polycyclic aromatic hydrocarbons in the liquid cultures of fifty-eight fungi and the concomitant production of oxidative enzymes. Mycol. Res. 103, 1009-1018.</ref> Biodegradační schopnost byla prokázána např. u ''Phanerochaete chrysosporium, Pleurotus ostreatus,Irpex lacteus, Bjerkandera adusta a Trametes versicolor.'' <ref name="Šašek">Šašek, V., Novotný, Č., Vampola, P. (1998) Screening for efficient fungal degraders by decolorization. Czech Mycol. 50, 303-311.</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
<references/><br />
<br />
<br />
<br />
== Externí odkazy ==<br />
<br />
<br />
[http://stary.biom.cz/sborniky/sb97PrVana/sb97PrVan_zadr.html#wiesche Rozklad polyaromatických uhlovodíků (PAH) dřevokaznými houbami v půdě]<br />
<br />
[http://aplikace.isvav.cvut.cz/projectDetail.do?rowId=GA204%2F94%2F1190 Informační systém výzkumu a vývoje]<br />
<br />
[http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2006_10_889-895.pdf Ligninolytické enzymy jako účinné nástroje pro biodegradaci obtížně rozložitelných organopolutantů]<br />
<br />
<br />
== Související články ==<br />
Paszcynski, A., Craford, R.L. (1995)Potentional for bioremediation of xenobiotic compound by the white rot fungus. Phanerochate chrysosporium, Biotechnol. Prog. 11, 368-379.<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina B]]</div>Fabianovathttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ligninolytick%C3%A9_houby&diff=7849Ligninolytické houby2009-01-21T14:28:49Z<p>Fabianovat: </p>
<hr />
<div>==Charakteristika==<br />
<br />
*nazývány také jako houby bílé hniloby <br />
*tyto houby jsou dřevokazné a rozkládají hlavně ligninovou složku dřeva (houby bílé hniloby přednostně spotřebovávají ze dřeva tmavý [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lignin lignin] - jediný přirozený polymer obsahující aromatická jádra)<br />
*zůstává po nich světlý vláknitý povrch tvořený zejména vlákny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Celulosa celulosy]<br />
*produkují extracelularní [http://cs.wikipedia.org/wiki/Enzym enzymy] (využívány také k degradaci aromatických cizorodých látek z prostředí):<br />
**[[ligninperoxidasa|ligninperoxidasa]]<br />
**[[manganperoxidasa|manganperoxidasa]]<br />
**[[lakasa|lakasa]]<br />
*houby jsou schopny kolonizovat substráty (které jsou zaneseny spolu s houbou do půdy)<br />
*schopnost rozkládat těžce rozložitelné a pro mnoho mikroorganismů jedovaté látky<br />
*důležitá je vazba mezi dřevokaznými houbami a těžkými kovy<br />
*houby obecně jsou schopny na svůj povrch vázat kovy včetně radionuklidů <br />
<br />
<br />
==Využití==<br />
<br />
*odbarvování některých průmyslově vyráběných barviv (tyto barviva představují velkou skupinu obtížně rozložitelných a často toxických průmyslových organopolutantů, na znečištění životního prostředí se podílý ve formě odpadních průmyslových vod)<br />
*kontaminace životního prostředí chloroaromáty (např. [http://cs.wikipedia.org/wiki/PCB PCB], chlorfenoly, chlorligniny, dioxiny) a polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU) je globální(tyto toxické a karciogenní látky se hromadí v půdě, protože jejich rozklad autochtonní půdní mikroflorou je pomalý a často neúplný)<br />
*ligninolytické houby jsou schopné účinně degradovat řadu obtížně rozložitelných organopolutantů <br />
*jsou považovány za vhodné organismy pro [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bioremediace bioremediaci]<br />
*širšímu praktickému použití brání nízká znalost degradačních mechanismů<br />
*nespecifický enzymový systém je schopen rozkládat:<br />
**aromatické látky (polychlorované bifenyly, polyaromatické uhlovodíky) <br />
**[http://cs.wikipedia.org/wiki/Pesticidy pesticidy]<br />
**aromatické herbicidy <br />
**a další toxické látky<br />
*další využití hub tzv. bílé hniloby:<br />
**při odstraňování polyaromatických uhlovodíků z různých složek životního prostředí - z půdy, vody, tedy v podstatě z jakýchkoliv přirozených nebo polopřirozených substrátů<br />
<br />
<br />
==Druhy hub bílé hniloby==<br />
<br />
===bazidiomycety:===<br />
*''Stereum'' <br />
*''Trametes'' <br />
*''Pleurotus''<br />
*''Phanerochaete''<br />
*''Pycnoporus'' <br />
*''Daedalea'' <br />
*''Ganoderma''<br />
===askomycety:===<br />
*čel. ''Xylariaceae (Xylaria, Ustulina, Daldinia, Hypoxylon, …)''<br />
<br />
Aktivity ligninolytických enzymů byly testovány u více než 2000 druhů známých ligninolytických hub, z tohoto množství bylo pro biodegradační účely otestováno méně než 20. <ref name="Gramss">Gramss, G., Kirsche, B., Voigt, K. D., Gunther, Th., Fritsche, W. (1999) Conversion rates of five polycyclic aromatic hydrocarbons in the liquid cultures of fifty-eight fungi and the concomitant production of oxidative enzymes. Mycol. Res. 103, 1009-1018.</ref> Biodegradační schopnost byla prokázána např. u ''Phanerochaete chrysosporium, Pleurotus ostreatus,Irpex lacteus, Bjerkandera adusta a Trametes versicolor.'' <ref name="Šašek">Šašek, V., Novotný, Č., Vampola, P. (1998) Screening for efficient fungal degraders by decolorization. Czech Mycol. 50, 303-311.</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
<references/><br />
<br />
<br />
<br />
== Externí odkazy ==<br />
<br />
<br />
[http://stary.biom.cz/sborniky/sb97PrVana/sb97PrVan_zadr.html#wiesche Rozklad polyaromatických uhlovodíků (PAH) dřevokaznými houbami v půdě]<br />
<br />
[http://aplikace.isvav.cvut.cz/projectDetail.do?rowId=GA204%2F94%2F1190 Informační systém výzkumu a vývoje]<br />
<br />
[http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2006_10_889-895.pdf Ligninolytické enzymy jako účinné nástroje pro biodegradaci obtížně rozložitelných organopolutantů]<br />
<br />
<br />
== Související články ==<br />
Paszcynski, A., Craford, R.L. (1995)Potentional for bioremediation of xenobiotic compound by the white rot fungus. Phanerochate chrysosporium, Biotechnol. Prog. 11, 368-379.<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina B]]</div>Fabianovathttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ligninolytick%C3%A9_houby&diff=7848Ligninolytické houby2009-01-21T14:18:09Z<p>Fabianovat: </p>
<hr />
<div>'''<h1><B>Ligninolytické houby a jejich případné využití</B></h1>'''<br />
<br />
<br />
==Charakteristika==<br />
<br />
*nazývány také jako houby bílé hniloby <br />
*tyto houby jsou dřevokazné a rozkládají hlavně ligninovou složku dřeva (houby bílé hniloby přednostně spotřebovávají ze dřeva tmavý [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lignin lignin] - jediný přirozený polymer obsahující aromatická jádra)<br />
*zůstává po nich světlý vláknitý povrch tvořený zejména vlákny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Celulosa celulosy]<br />
*produkují extracelularní [http://cs.wikipedia.org/wiki/Enzym enzymy] (využívány také k degradaci aromatických cizorodých látek z prostředí):<br />
**[[ligninperoxidasa|ligninperoxidasa]]<br />
**[[manganperoxidasa|manganperoxidasa]]<br />
**[[lakasa|lakasa]]<br />
*houby jsou schopny kolonizovat substráty (které jsou zaneseny spolu s houbou do půdy)<br />
*schopnost rozkládat těžce rozložitelné a pro mnoho mikroorganismů jedovaté látky<br />
*důležitá je vazba mezi dřevokaznými houbami a těžkými kovy<br />
*houby obecně jsou schopny na svůj povrch vázat kovy včetně radionuklidů <br />
<br />
<br />
==Využití==<br />
<br />
*odbarvování některých průmyslově vyráběných barviv (tyto barviva představují velkou skupinu obtížně rozložitelných a často toxických průmyslových organopolutantů, na znečištění životního prostředí se podílý ve formě odpadních průmyslových vod)<br />
*kontaminace životního prostředí chloroaromáty (např. [http://cs.wikipedia.org/wiki/PCB PCB], chlorfenoly, chlorligniny, dioxiny) a polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU) je globální(tyto toxické a karciogenní látky se hromadí v půdě, protože jejich rozklad autochtonní půdní mikroflorou je pomalý a často neúplný)<br />
*ligninolytické houby jsou schopné účinně degradovat řadu obtížně rozložitelných organopolutantů <br />
*jsou považovány za vhodné organismy pro [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bioremediace bioremediaci]<br />
*širšímu praktickému použití brání nízká znalost degradačních mechanismů<br />
*nespecifický enzymový systém je schopen rozkládat:<br />
**aromatické látky (polychlorované bifenyly, polyaromatické uhlovodíky) <br />
**[http://cs.wikipedia.org/wiki/Pesticidy pesticidy]<br />
**aromatické herbicidy <br />
**a další toxické látky<br />
*další využití hub tzv. bílé hniloby:<br />
**při odstraňování polyaromatických uhlovodíků z různých složek životního prostředí - z půdy, vody, tedy v podstatě z jakýchkoliv přirozených nebo polopřirozených substrátů<br />
<br />
<br />
==Druhy hub bílé hniloby==<br />
<br />
===bazidiomycety:===<br />
*''Stereum'' <br />
*''Trametes'' <br />
*''Pleurotus''<br />
*''Phanerochaete''<br />
*''Pycnoporus'' <br />
*''Daedalea'' <br />
*''Ganoderma''<br />
===askomycety:===<br />
*čel. ''Xylariaceae (Xylaria, Ustulina, Daldinia, Hypoxylon, …)''<br />
<br />
Aktivity ligninolytických enzymů byly testovány u více než 2000 druhů známých ligninolytických hub, z tohoto množství bylo pro biodegradační účely otestováno méně než 20. <ref name="Gramss">Gramss, G., Kirsche, B., Voigt, K. D., Gunther, Th., Fritsche, W. (1999) Conversion rates of five polycyclic aromatic hydrocarbons in the liquid cultures of fifty-eight fungi and the concomitant production of oxidative enzymes. Mycol. Res. 103, 1009-1018.</ref> Biodegradační schopnost byla prokázána např. u ''Phanerochaete chrysosporium, Pleurotus ostreatus,Irpex lacteus, Bjerkandera adusta a Trametes versicolor.'' <ref name="Šašek">Šašek, V., Novotný, Č., Vampola, P. (1998) Screening for efficient fungal degraders by decolorization. Czech Mycol. 50, 303-311.</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
<references/><br />
<br />
Paszcynski, A., Craford, R.L. (1995)Potentional for bioremediation of xenobiotic compound by the white rot fungus. Phanerochate chrysosporium, Biotechnol. Prog. 11, 368-379.<br />
<br />
<br />
Gramss, G., Kirsche, B., Voigt, K. D., Gunther, Th., Fritsche, W. (1999) Conversion rates of five polycyclic aromatic hydrocarbons in the liquid cultures of fifty-eight fungi and the concomitant production of oxidative enzymes. Mycol. Res. 103, 1009-1018.<br />
<br />
<br />
Šašek, V., Novotný, Č., Vampola, P. (1998) Screening for efficient fungal degraders by decolorization. Czech Mycol. 50, 303-311.<br />
<br />
<br />
<br />
== Externí odkazy ==<br />
[ ]<br />
<br />
<br />
[http://stary.biom.cz/sborniky/sb97PrVana/sb97PrVan_zadr.html#wiesche Rozklad polyaromatických uhlovodíků (PAH) dřevokaznými houbami v půdě]<br />
<br />
[http://aplikace.isvav.cvut.cz/projectDetail.do?rowId=GA204%2F94%2F1190 Informační systém výzkumu a vývoje]<br />
<br />
[http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2006_10_889-895.pdf Ligninolytické enzymy jako účinné nástroje pro biodegradaci obtížně rozložitelných organopolutantů]<br />
<br />
<br />
== Související články ==<br />
<br />
<br />
<ref name="Šašek">Šašek, V., Novotný, Č., Vampola, P. (1998) Screening for efficient fungal degraders by decolorization. Czech Mycol. 50, 303-311.</ref><br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina B]]</div>Fabianovathttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ligninolytick%C3%A9_houby&diff=7847Ligninolytické houby2009-01-21T14:04:22Z<p>Fabianovat: </p>
<hr />
<div>==Charakteristika==<br />
<br />
*nazývány také jako houby bílé hniloby <br />
*tyto houby jsou dřevokazné a rozkládají hlavně ligninovou složku dřeva (houby bílé hniloby přednostně spotřebovávají ze dřeva tmavý [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lignin lignin] - jediný přirozený polymer obsahující aromatická jádra)<br />
*zůstává po nich světlý vláknitý povrch tvořený zejména vlákny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Celulosa celulosy]<br />
*produkují extracelularní [http://cs.wikipedia.org/wiki/Enzym enzymy] (využívány také k degradaci aromatických cizorodých látek z prostředí):<br />
**[[ligninperoxidasa|ligninperoxidasa]]<br />
**[[manganperoxidasa|manganperoxidasa]]<br />
**[[lakasa|lakasa]]<br />
*houby jsou schopny kolonizovat substráty (které jsou zaneseny spolu s houbou do půdy)<br />
*schopnost rozkládat těžce rozložitelné a pro mnoho mikroorganismů jedovaté látky<br />
*důležitá je vazba mezi dřevokaznými houbami a těžkými kovy<br />
*houby obecně jsou schopny na svůj povrch vázat kovy včetně radionuklidů <br />
<br />
<br />
==Využití==<br />
<br />
*odbarvování některých průmyslově vyráběných barviv (tyto barviva představují velkou skupinu obtížně rozložitelných a často toxických průmyslových organopolutantů, na znečištění životního prostředí se podílý ve formě odpadních průmyslových vod)<br />
*kontaminace životního prostředí chloroaromáty (např. [http://cs.wikipedia.org/wiki/PCB PCB], chlorfenoly, chlorligniny, dioxiny) a polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU) je globální(tyto toxické a karciogenní látky se hromadí v půdě, protože jejich rozklad autochtonní půdní mikroflorou je pomalý a často neúplný)<br />
*ligninolytické houby jsou schopné účinně degradovat řadu obtížně rozložitelných organopolutantů <br />
*jsou považovány za vhodné organismy pro [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bioremediace bioremediaci]<br />
*širšímu praktickému použití brání nízká znalost degradačních mechanismů<br />
*nespecifický enzymový systém je schopen rozkládat:<br />
**aromatické látky (polychlorované bifenyly, polyaromatické uhlovodíky) <br />
**[http://cs.wikipedia.org/wiki/Pesticidy pesticidy]<br />
**aromatické herbicidy <br />
**a další toxické látky<br />
*další využití hub tzv. bílé hniloby:<br />
**při odstraňování polyaromatických uhlovodíků z různých složek životního prostředí - z půdy, vody, tedy v podstatě z jakýchkoliv přirozených nebo polopřirozených substrátů<br />
<br />
<br />
==Druhy hub bílé hniloby==<br />
<br />
===bazidiomycety:===<br />
*''Stereum'' <br />
*''Trametes'' <br />
*''Pleurotus''<br />
*''Phanerochaete''<br />
*''Pycnoporus'' <br />
*''Daedalea'' <br />
*''Ganoderma''<br />
===askomycety:===<br />
*čel. ''Xylariaceae (Xylaria, Ustulina, Daldinia, Hypoxylon, …)''<br />
<br />
Aktivity ligninolytických enzymů byly testovány u více než 2000 druhů známých ligninolytických hub, z tohoto množství bylo pro biodegradační účely otestováno méně než 20. <ref name="Gramss">Gramss, G., Kirsche, B., Voigt, K. D., Gunther, Th., Fritsche, W. (1999) Conversion rates of five polycyclic aromatic hydrocarbons in the liquid cultures of fifty-eight fungi and the concomitant production of oxidative enzymes. Mycol. Res. 103, 1009-1018.</ref> Biodegradační schopnost byla prokázána např. u ''Phanerochaete chrysosporium, Pleurotus ostreatus,Irpex lacteus, Bjerkandera adusta a Trametes versicolor.'' <ref name="Šašek">Šašek, V., Novotný, Č., Vampola, P. (1998) Screening for efficient fungal degraders by decolorization. Czech Mycol. 50, 303-311.</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
<references/><br />
<br />
Paszcynski, A., Craford, R.L. (1995)Potentional for bioremediation of xenobiotic compound by the white rot fungus. Phanerochate chrysosporium, Biotechnol. Prog. 11, 368-379.<br />
<br />
<br />
Gramss, G., Kirsche, B., Voigt, K. D., Gunther, Th., Fritsche, W. (1999) Conversion rates of five polycyclic aromatic hydrocarbons in the liquid cultures of fifty-eight fungi and the concomitant production of oxidative enzymes. Mycol. Res. 103, 1009-1018.<br />
<br />
<br />
Šašek, V., Novotný, Č., Vampola, P. (1998) Screening for efficient fungal degraders by decolorization. Czech Mycol. 50, 303-311.<br />
<br />
<br />
<br />
== Externí odkazy ==<br />
[ ]<br />
<br />
<br />
[http://stary.biom.cz/sborniky/sb97PrVana/sb97PrVan_zadr.html#wiesche Rozklad polyaromatických uhlovodíků (PAH) dřevokaznými houbami v půdě]<br />
<br />
[http://aplikace.isvav.cvut.cz/projectDetail.do?rowId=GA204%2F94%2F1190 Informační systém výzkumu a vývoje]<br />
<br />
[http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2006_10_889-895.pdf Ligninolytické enzymy jako účinné nástroje pro biodegradaci obtížně rozložitelných organopolutantů]<br />
<br />
<br />
== Související články ==<br />
<br />
<br />
<ref name="Šašek">Šašek, V., Novotný, Č., Vampola, P. (1998) Screening for efficient fungal degraders by decolorization. Czech Mycol. 50, 303-311.</ref><br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina B]]</div>Fabianovathttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ligninolytick%C3%A9_houby&diff=7846Ligninolytické houby2009-01-21T14:02:52Z<p>Fabianovat: </p>
<hr />
<div>==Charakteristika==<br />
<br />
*nazývány také jako houby bílé hniloby <br />
*tyto houby jsou dřevokazné a rozkládají hlavně ligninovou složku dřeva (houby bílé hniloby přednostně spotřebovávají ze dřeva tmavý [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lignin lignin] - jediný přirozený polymer obsahující aromatická jádra)<br />
*zůstává po nich světlý vláknitý povrch tvořený zejména vlákny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Celulosa celulosy]<br />
*produkují extracelularní [http://cs.wikipedia.org/wiki/Enzym enzymy] (využívány také k degradaci aromatických cizorodých látek z prostředí):<br />
**[[ligninperoxidasa|ligninperoxidasa]]<br />
**[[manganperoxidasa|manganperoxidasa]]<br />
**[[lakasa|lakasa]]<br />
*houby jsou schopny kolonizovat substráty (které jsou zaneseny spolu s houbou do půdy)<br />
*schopnost rozkládat těžce rozložitelné a pro mnoho mikroorganismů jedovaté látky<br />
*důležitá je vazba mezi dřevokaznými houbami a těžkými kovy<br />
*houby obecně jsou schopny na svůj povrch vázat kovy včetně radionuklidů <br />
<br />
<br />
==Využití==<br />
<br />
*odbarvování některých průmyslově vyráběných barviv (tyto barviva představují velkou skupinu obtížně rozložitelných a často toxických průmyslových organopolutantů, na znečištění životního prostředí se podílý ve formě odpadních průmyslových vod)<br />
*kontaminace životního prostředí chloroaromáty (např. [http://cs.wikipedia.org/wiki/PCB PCB], chlorfenoly, chlorligniny, dioxiny) a polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU) je globální(tyto toxické a karciogenní látky se hromadí v půdě, protože jejich rozklad autochtonní půdní mikroflorou je pomalý a často neúplný)<br />
*ligninolytické houby jsou schopné účinně degradovat řadu obtížně rozložitelných organopolutantů <br />
*jsou považovány za vhodné organismy pro [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bioremediace bioremediaci]<br />
*širšímu praktickému použití brání nízká znalost degradačních mechanismů<br />
*nespecifický enzymový systém je schopen rozkládat:<br />
**aromatické látky (polychlorované bifenyly, polyaromatické uhlovodíky) <br />
**[http://cs.wikipedia.org/wiki/Pesticidy pesticidy]<br />
**aromatické herbicidy <br />
**a další toxické látky<br />
*další využití hub tzv. bílé hniloby:<br />
**při odstraňování polyaromatických uhlovodíků z různých složek životního prostředí - z půdy, vody, tedy v podstatě z jakýchkoliv přirozených nebo polopřirozených substrátů<br />
<br />
<br />
==Druhy hub bílé hniloby==<br />
<br />
===bazidiomycety:===<br />
*''Stereum'' <br />
*''Trametes'' <br />
*''Pleurotus''<br />
*''Phanerochaete''<br />
*''Pycnoporus'' <br />
*''Daedalea'' <br />
*''Ganoderma''<br />
===askomycety:===<br />
*čel. ''Xylariaceae (Xylaria, Ustulina, Daldinia, Hypoxylon, …)''<br />
<br />
Aktivity ligninolytických enzymů byly testovány u více než 2000 druhů známých ligninolytických hub, z tohoto množství bylo pro biodegradační účely otestováno méně než 20. Biodegradační schopnost byla prokázána např. u ''Phanerochaete chrysosporium, Pleurotus ostreatus,Irpex lacteus, Bjerkandera adusta a Trametes versicolor.'' <br />
<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
<references/><br />
<br />
Paszcynski, A., Craford, R.L. (1995)Potentional for bioremediation of xenobiotic compound by the white rot fungus. Phanerochate chrysosporium, Biotechnol. Prog. 11, 368-379.<br />
<br />
<br />
Gramss, G., Kirsche, B., Voigt, K. D., Gunther, Th., Fritsche, W. (1999) Conversion rates of five polycyclic aromatic hydrocarbons in the liquid cultures of fifty-eight fungi and the concomitant production of oxidative enzymes. Mycol. Res. 103, 1009-1018.<br />
<br />
<br />
Šašek, V., Novotný, Č., Vampola, P. (1998) Screening for efficient fungal degraders by decolorization. Czech Mycol. 50, 303-311.<br />
<br />
<br />
<br />
== Externí odkazy ==<br />
[ ]<br />
<br />
<br />
[http://stary.biom.cz/sborniky/sb97PrVana/sb97PrVan_zadr.html#wiesche Rozklad polyaromatických uhlovodíků (PAH) dřevokaznými houbami v půdě]<br />
<br />
[http://aplikace.isvav.cvut.cz/projectDetail.do?rowId=GA204%2F94%2F1190 Informační systém výzkumu a vývoje]<br />
<br />
[http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2006_10_889-895.pdf Ligninolytické enzymy jako účinné nástroje pro biodegradaci obtížně rozložitelných organopolutantů]<br />
<br />
<br />
== Související články ==<br />
<br />
<br />
<ref name="Gramss">Gramss, G., Kirsche, B., Voigt, K. D., Gunther, Th., Fritsche, W. (1999) Conversion rates of five polycyclic aromatic hydrocarbons in the liquid cultures of fifty-eight fungi and the concomitant production of oxidative enzymes. Mycol. Res. 103, 1009-1018.</ref><br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina B]]</div>Fabianovathttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Hydromeliora%C4%8Dn%C3%AD_opat%C5%99en%C3%AD&diff=7845Hydromeliorační opatření2009-01-21T13:55:15Z<p>Fabianovat: </p>
<hr />
<div>(angl. hydromelioration)<br />
<br><br />
Hydromeliorace je soubor vodohospodářských opatření, která vedou ke zlepšení přírodních podmínek pro technické (např. zemědělské) využití krajiny nebo pro zlepšení životného prostředí ( např. odvodňování mokřin, bažin, závlaha, ochrana půdy proti erozi). Zahrnují také ochranu půdy před záplavami úpravou odtoku v krajině, výstavbou ochranných hrází a také odvodnění zamokřené půdy.<ref name="http://www.c14.cz/predmety/09/vs14/VS14_MT_P04.ppt#385,24">přednášky Vodohospodářské stavby Ing.Michala Tomana, CSc. z Katedry hydrotechniky Fakulty stavební ČVUT v Praze.</ref><br />
<br />
<br />
==Hydromeliorace je hraniční obor, který:==<br />
<br />
*spojuje vodní hospodářství a vodní stavitelství se [http://www.enviwiki.cz/wiki/Zem%C4%9Bd%C4%9Blstv%C3%AD zemědělstvím],<br />
*pečuje o zemědělsky využívanou [http://www.enviwiki.cz/wiki/P%C5%AFda půdu]<br />
*má snahu o dosažení optimálního vodního režimu v půdě a o zajištění zdrojů povrchové vody na závlahy <br />
*chrání území před [http://cs.wikipedia.org/wiki/Eroze erozí]<br />
<br />
<br />
<br />
==Hydromeliorační stavby==<br />
<br />
Nástrojem hydromelioračních opatření jsou hydromeliorační stavby, které slouží pro zlepšení přírodních podmínek. Jedná se především o odvodňovací a závlahové stavby, rybníky, vodohospodářské nádrže a protierozní stavby.<br />
<br />
<br />
==Odvodnění==<br />
<br />
Jedná se o odvod nadbytečné vody z půdy.<br />
<br />
Způsoby odvodnění:<br />
<br />
*Biologické - používá se v jednodušších případech zamokření, které spočívá v úpravě struktury půdy a ve výsadbě porostů s vysokým výparem z povrchu vegetace),<br />
*Technické - používá se v silně zamokřených půdách<br />
**povrchové odvodnění - při zamokření povrchovou vodou (otevřené kanály, odvodňovací příkopy),<br />
**podzemní odvodnění - při zamokření podzemní vodou nadměrným vsakováním, přítokem podzemní vody ze sousední oblasti, zvýšením hladiny podzemní vody (drenáž - v ČR je drenáží odvodněna zhruba čtvrtina výměry zemědělských půd<br />
**kombinované odvodnění - jedná se o kombinaci povrchového a podzemního odvodnění<br />
<br />
<br />
==Závlahové stavby==<br />
<br />
Hlavním úkolem závlahových staveb je dodávání vody do půdy pro zajištění optimálního režimu vlhkosti především ve vegetačním období tak, aby bylo při současném použití správných agrotechnických opatření a zajištění výživy rostlin dosaženo maximálních výnosů.<br />
<br />
Druhy závlah:<br />
<br />
*doplňková – pro udržení optimálního režimu vlhkosti ve vegetačním období <br />
*hnojivá – dodává do půdy živiny<br />
*zvláštní – oteplovací, ozdravovací, promývací, protinámrazová, klimatizační<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
<references/><br />
<br />
[http://www.c14.cz/predmety/09/vs14/VS14_MT_P04.ppt#385,24 Informace a obrázky převzaty z přednášky Vodohospodářské stavby Ing.Michala Tomana, CSc. z Katedry hydrotechniky Fakulty stavební ČVUT v Praze]<br />
<br />
Úvodní text k workshopu „Zemědělské odvodnění v kulturní krajině“, VÚMOP Praha, 2005<br />
Introductory text to the workshop on „Drainage of agricultural lands in the context of cultural landscape, RISWC Prague, 2005 <br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
[http://storm.fsv.cvut.cz/on_line/hm20/ přednášky ČVUT]<br />
<br />
[http://www.hydromeliorace.cz/ hydromeliorace]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Váška, J. a kolektiv: Hydromeliorace. Nakladatelství ŠEL, 220s.<br />
<br />
Lellák, J.,Kubíček,F.:Hydrobiologie. Vydavatelství Karolinum, Praha, 1992,257 s.<br />
<br />
ČSN 75 4200:1994 Hydromeliorace - Úprava vodního režimu zemědělských půd odvodněním<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina B]] [[Kategorie:Krajina]]</div>Fabianovathttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ligninolytick%C3%A9_houby&diff=7841Ligninolytické houby2009-01-20T15:16:59Z<p>Fabianovat: </p>
<hr />
<div>==Charakteristika==<br />
<br />
*nazývány také jako houby bílé hniloby <br />
*tyto houby jsou dřevokazné a rozkládají hlavně ligninovou složku dřeva (houby bílé hniloby přednostně spotřebovávají ze dřeva tmavý [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lignin lignin] - jediný přirozený polymer obsahující aromatická jádra)<br />
*zůstává po nich světlý vláknitý povrch tvořený zejména vlákny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Celulosa celulosy]<br />
*produkují extracelularní [http://cs.wikipedia.org/wiki/Enzym enzymy] (využívány také k degradaci aromatických cizorodých látek z prostředí):<br />
**[[ligninperoxidasa|ligninperoxidasa]]<br />
**[[manganperoxidasa|manganperoxidasa]]<br />
**[[lakasa|lakasa]]<br />
*houby jsou schopny kolonizovat substráty (které jsou zaneseny spolu s houbou do půdy)<br />
*schopnost rozkládat těžce rozložitelné a pro mnoho mikroorganismů jedovaté látky<br />
*důležitá je vazba mezi dřevokaznými houbami a těžkými kovy<br />
*houby obecně jsou schopny na svůj povrch vázat kovy včetně radionuklidů <br />
<br />
<br />
==Využití==<br />
<br />
*odbarvování některých průmyslově vyráběných barviv (tyto barviva představují velkou skupinu obtížně rozložitelných a často toxických průmyslových organopolutantů, na znečištění životního prostředí se podílý ve formě odpadních průmyslových vod)<br />
*kontaminace životního prostředí chloroaromáty (např. [http://cs.wikipedia.org/wiki/PCB PCB], chlorfenoly, chlorligniny, dioxiny) a polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU) je globální(tyto toxické a karciogenní látky se hromadí v půdě, protože jejich rozklad autochtonní půdní mikroflorou je pomalý a často neúplný)<br />
*ligninolytické houby jsou schopné účinně degradovat řadu obtížně rozložitelných organopolutantů <br />
*jsou považovány za vhodné organismy pro [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bioremediace bioremediaci]<br />
*širšímu praktickému použití brání nízká znalost degradačních mechanismů<br />
*nespecifický enzymový systém je schopen rozkládat:<br />
**aromatické látky (polychlorované bifenyly, polyaromatické uhlovodíky) <br />
**[http://cs.wikipedia.org/wiki/Pesticidy pesticidy]<br />
**aromatické herbicidy <br />
**a další toxické látky<br />
*další využití hub tzv. bílé hniloby:<br />
**při odstraňování polyaromatických uhlovodíků z různých složek životního prostředí - z půdy, vody, tedy v podstatě z jakýchkoliv přirozených nebo polopřirozených substrátů<br />
<br />
<br />
==Druhy hub bílé hniloby==<br />
<br />
===bazidiomycety:===<br />
*''Stereum'' <br />
*''Trametes'' <br />
*''Pleurotus''<br />
*''Phanerochaete''<br />
*''Pycnoporus'' <br />
*''Daedalea'' <br />
*''Ganoderma''<br />
===askomycety:===<br />
*čel. ''Xylariaceae (Xylaria, Ustulina, Daldinia, Hypoxylon, …)''<br />
<br />
Aktivity ligninolytických enzymů byly testovány u více než 2000 druhů známých ligninolytických hub, z tohoto množství bylo pro biodegradační účely otestováno méně než 20. Biodegradační schopnost byla prokázána např. u ''Phanerochaete chrysosporium, Pleurotus ostreatus,Irpex lacteus, Bjerkandera adusta a Trametes versicolor.'' <br />
<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
Paszcynski, A., Craford, R.L. (1995)Potentional for bioremediation of xenobiotic compound by the white rot fungus. Phanerochate chrysosporium, Biotechnol. Prog. 11, 368-379.<br />
<br />
<br />
Gramss, G., Kirsche, B., Voigt, K. D., Gunther, Th., Fritsche, W. (1999) Conversion rates of five polycyclic aromatic hydrocarbons in the liquid cultures of fifty-eight fungi and the concomitant production of oxidative enzymes. Mycol. Res. 103, 1009-1018.<br />
<br />
<br />
Šašek, V., Novotný, Č., Vampola, P. (1998) Screening for efficient fungal degraders by decolorization. Czech Mycol. 50, 303-311.<br />
<br />
<br />
<br />
== Externí odkazy ==<br />
[ ]<br />
<br />
[http://stary.biom.cz/sborniky/sb97PrVana/sb97PrVan_zadr.html#wiesche Rozklad polyaromatických uhlovodíků (PAH) dřevokaznými houbami v půdě]<br />
<br />
[http://aplikace.isvav.cvut.cz/projectDetail.do?rowId=GA204%2F94%2F1190 Informační systém výzkumu a vývoje]<br />
<br />
[http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2006_10_889-895.pdf Ligninolytické enzymy jako účinné nástroje pro biodegradaci obtížně rozložitelných organopolutantů]<br />
<br />
<br />
== Související články ==<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina B]]</div>Fabianovathttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ligninolytick%C3%A9_houby&diff=7840Ligninolytické houby2009-01-20T15:15:43Z<p>Fabianovat: </p>
<hr />
<div>==Charakteristika==<br />
<br />
*nazývány také jako houby bílé hniloby <br />
*tyto houby jsou dřevokazné a rozkládají hlavně ligninovou složku dřeva (houby bílé hniloby přednostně spotřebovávají ze dřeva tmavý [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lignin lignin] - jediný přirozený polymer obsahující aromatická jádra)<br />
*zůstává po nich světlý vláknitý povrch tvořený zejména vlákny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Celulosa celulosy]<br />
*produkují extracelularní [http://cs.wikipedia.org/wiki/Enzym enzymy] (využívány také k degradaci aromatických cizorodých látek z prostředí):<br />
**[[ligninperoxidasa|ligninperoxidasa]]<br />
**[[manganperoxidasa|manganperoxidasa]]<br />
**[[lakasa|lakasa]]<br />
*houby jsou schopny kolonizovat substráty (které jsou zaneseny spolu s houbou do půdy)<br />
*schopnost rozkládat těžce rozložitelné a pro mnoho mikroorganismů jedovaté látky<br />
*důležitá je vazba mezi dřevokaznými houbami a těžkými kovy<br />
*houby obecně jsou schopny na svůj povrch vázat kovy včetně radionuklidů <br />
<br />
<br />
==Využití==<br />
<br />
*odbarvování některých průmyslově vyráběných barviv (tyto barviva představují velkou skupinu obtížně rozložitelných a často toxických průmyslových organopolutantů, na znečištění životního prostředí se podílý ve formě odpadních průmyslových vod)<br />
*kontaminace životního prostředí chloroaromáty (např. [http://cs.wikipedia.org/wiki/PCB PCB], chlorfenoly, chlorligniny, dioxiny) a polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU) je globální(tyto toxické a karciogenní látky se hromadí v půdě, protože jejich rozklad autochtonní půdní mikroflorou je pomalý a často neúplný)<br />
*ligninolytické houby jsou schopné účinně degradovat řadu obtížně rozložitelných organopolutantů <br />
*jsou považovány za vhodné organismy pro [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bioremediace bioremediaci]<br />
*širšímu praktickému použití brání nízká znalost degradačních mechanismů<br />
*nespecifický enzymový systém je schopen rozkládat:<br />
**aromatické látky (polychlorované bifenyly, polyaromatické uhlovodíky) <br />
**[http://cs.wikipedia.org/wiki/Pesticidy pesticidy]<br />
**aromatické herbicidy <br />
**a další toxické látky<br />
*další využití hub tzv. bílé hniloby:<br />
**při odstraňování polyaromatických uhlovodíků z různých složek životního prostředí - z půdy, vody, tedy v podstatě z jakýchkoliv přirozených nebo polopřirozených substrátů<br />
<br />
<br />
==Druhy hub bílé hniloby==<br />
<br />
===bazidiomycety:===<br />
*''Stereum'' <br />
*''Trametes'' <br />
*''Pleurotus''<br />
*''Phanerochaete''<br />
*''Pycnoporus'' <br />
*''Daedalea'' <br />
*''Ganoderma''<br />
===askomycety:===<br />
*čel. ''Xylariaceae (Xylaria, Ustulina, Daldinia, Hypoxylon, …)''<br />
<br />
Aktivity ligninolytických enzymů byly testovány u více než 2000 druhů známých ligninolytických hub, z tohoto množství bylo pro biodegradační účely otestováno méně než 20. Biodegradační schopnost byla prokázána např. u ''Phanerochaete chrysosporium, Pleurotus ostreatus,Irpex lacteus, Bjerkandera adusta a Trametes versicolor.'' <br />
<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
Paszcynski, A., Craford, R.L. (1995)Potentional for bioremediation of xenobiotic compound by the white rot fungus. Phanerochate chrysosporium, Biotechnol. Prog. 11, 368-379.<br />
<br />
<br />
Gramss, G., Kirsche, B., Voigt, K. D., Gunther, Th., Fritsche, W. (1999) Conversion rates of five polycyclic aromatic hydrocarbons in the liquid cultures of fifty-eight fungi and the concomitant production of oxidative enzymes. Mycol. Res. 103, 1009-1018.<br />
<br />
<br />
Šašek, V., Novotný, Č., Vampola, P. (1998) Screening for efficient fungal degraders by decolorization. Czech Mycol. 50, 303-311.<br />
<br />
<br />
<br />
== Externí odkazy ==<br />
[ ]<br />
<br />
[http://stary.biom.cz/sborniky/sb97PrVana/sb97PrVan_zadr.html#wiesche Rozklad polyaromatických uhlovodíků (PAH) dřevokaznými houbami v půdě]<br />
<br />
[http://aplikace.isvav.cvut.cz/projectDetail.do?rowId=GA204%2F94%2F1190 Informační systém výzkumu a vývoje]<br />
<br />
[http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2006_10_889-895.pdf Ligninolytické enzymy jako účinné nástroje pro biodegradaci obtížně rozložitelných organopolutantů]<br />
<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina B]]</div>Fabianovathttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ligninolytick%C3%A9_houby&diff=7839Ligninolytické houby2009-01-20T15:12:09Z<p>Fabianovat: </p>
<hr />
<div>==Charakteristika==<br />
<br />
*nazývány také jako houby bílé hniloby <br />
*tyto houby jsou dřevokazné a rozkládají hlavně ligninovou složku dřeva (houby bílé hniloby přednostně spotřebovávají ze dřeva tmavý [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lignin lignin] - jediný přirozený polymer obsahující aromatická jádra)<br />
*zůstává po nich světlý vláknitý povrch tvořený zejména vlákny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Celulosa celulosy]<br />
*produkují extracelularní [http://cs.wikipedia.org/wiki/Enzym enzymy] (využívány také k degradaci aromatických cizorodých látek z prostředí):<br />
**[ ligninperoxidasa]<br />
**[ manganperoxidasa]<br />
**[ lakasa]<br />
*houby jsou schopny kolonizovat substráty (které jsou zaneseny spolu s houbou do půdy)<br />
*schopnost rozkládat těžce rozložitelné a pro mnoho mikroorganismů jedovaté látky<br />
*důležitá je vazba mezi dřevokaznými houbami a těžkými kovy<br />
*houby obecně jsou schopny na svůj povrch vázat kovy včetně radionuklidů <br />
<br />
<br />
==Využití==<br />
<br />
*odbarvování některých průmyslově vyráběných barviv (tyto barviva představují velkou skupinu obtížně rozložitelných a často toxických průmyslových organopolutantů, na znečištění životního prostředí se podílý ve formě odpadních průmyslových vod)<br />
*kontaminace životního prostředí chloroaromáty (např. [http://cs.wikipedia.org/wiki/PCB PCB], chlorfenoly, chlorligniny, dioxiny) a polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU) je globální(tyto toxické a karciogenní látky se hromadí v půdě, protože jejich rozklad autochtonní půdní mikroflorou je pomalý a často neúplný)<br />
*ligninolytické houby jsou schopné účinně degradovat řadu obtížně rozložitelných organopolutantů <br />
*jsou považovány za vhodné organismy pro [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bioremediace bioremediaci]<br />
*širšímu praktickému použití brání nízká znalost degradačních mechanismů<br />
*nespecifický enzymový systém je schopen rozkládat:<br />
**aromatické látky (polychlorované bifenyly, polyaromatické uhlovodíky) <br />
**[http://cs.wikipedia.org/wiki/Pesticidy pesticidy]<br />
**aromatické herbicidy <br />
**a další toxické látky<br />
*další využití hub tzv. bílé hniloby:<br />
**při odstraňování polyaromatických uhlovodíků z různých složek životního prostředí - z půdy, vody, tedy v podstatě z jakýchkoliv přirozených nebo polopřirozených substrátů<br />
<br />
<br />
==Druhy hub bílé hniloby==<br />
<br />
===bazidiomycety:===<br />
*''Stereum'' <br />
*''Trametes'' <br />
*''Pleurotus''<br />
*''Phanerochaete''<br />
*''Pycnoporus'' <br />
*''Daedalea'' <br />
*''Ganoderma''<br />
===askomycety:===<br />
*čel. ''Xylariaceae (Xylaria, Ustulina, Daldinia, Hypoxylon, …)''<br />
<br />
Aktivity ligninolytických enzymů byly testovány u více než 2000 druhů známých ligninolytických hub, z tohoto množství bylo pro biodegradační účely otestováno méně než 20. Biodegradační schopnost byla prokázána např. u ''Phanerochaete chrysosporium, Pleurotus ostreatus,Irpex lacteus, Bjerkandera adusta a Trametes versicolor.'' <br />
<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
Paszcynski, A., Craford, R.L. (1995)Potentional for bioremediation of xenobiotic compound by the white rot fungus. Phanerochate chrysosporium, Biotechnol. Prog. 11, 368-379.<br />
<br />
<br />
Gramss, G., Kirsche, B., Voigt, K. D., Gunther, Th., Fritsche, W. (1999) Conversion rates of five polycyclic aromatic hydrocarbons in the liquid cultures of fifty-eight fungi and the concomitant production of oxidative enzymes. Mycol. Res. 103, 1009-1018.<br />
<br />
<br />
Šašek, V., Novotný, Č., Vampola, P. (1998) Screening for efficient fungal degraders by decolorization. Czech Mycol. 50, 303-311.<br />
<br />
<br />
<br />
== Externí odkazy ==<br />
[ ]<br />
<br />
[http://stary.biom.cz/sborniky/sb97PrVana/sb97PrVan_zadr.html#wiesche Rozklad polyaromatických uhlovodíků (PAH) dřevokaznými houbami v půdě]<br />
<br />
[http://aplikace.isvav.cvut.cz/projectDetail.do?rowId=GA204%2F94%2F1190 Informační systém výzkumu a vývoje]<br />
<br />
[http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2006_10_889-895.pdf Ligninolytické enzymy jako účinné nástroje pro biodegradaci obtížně rozložitelných organopolutantů]<br />
<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina B]]</div>Fabianovathttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ligninolytick%C3%A9_houby&diff=7838Ligninolytické houby2009-01-20T15:11:23Z<p>Fabianovat: </p>
<hr />
<div>==Charakteristika==<br />
<br />
*nazývány také jako houby bílé hniloby <br />
*tyto houby jsou dřevokazné a rozkládají hlavně ligninovou složku dřeva (houby bílé hniloby přednostně spotřebovávají ze dřeva tmavý [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lignin lignin] - jediný přirozený polymer obsahující aromatická jádra)<br />
*zůstává po nich světlý vláknitý povrch tvořený zejména vlákny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Celulosa celulosy]<br />
*produkují extracelularní [http://cs.wikipedia.org/wiki/Enzym enzymy] (využívány také k degradaci aromatických cizorodých látek z prostředí):<br />
**[ligninperoxidasa]<br />
**[manganperoxidasa]<br />
**[lakasa]<br />
*houby jsou schopny kolonizovat substráty (které jsou zaneseny spolu s houbou do půdy)<br />
*schopnost rozkládat těžce rozložitelné a pro mnoho mikroorganismů jedovaté látky<br />
*důležitá je vazba mezi dřevokaznými houbami a těžkými kovy<br />
*houby obecně jsou schopny na svůj povrch vázat kovy včetně radionuklidů <br />
<br />
<br />
==Využití==<br />
<br />
*odbarvování některých průmyslově vyráběných barviv (tyto barviva představují velkou skupinu obtížně rozložitelných a často toxických průmyslových organopolutantů, na znečištění životního prostředí se podílý ve formě odpadních průmyslových vod)<br />
*kontaminace životního prostředí chloroaromáty (např. [http://cs.wikipedia.org/wiki/PCB PCB], chlorfenoly, chlorligniny, dioxiny) a polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU) je globální(tyto toxické a karciogenní látky se hromadí v půdě, protože jejich rozklad autochtonní půdní mikroflorou je pomalý a často neúplný)<br />
*ligninolytické houby jsou schopné účinně degradovat řadu obtížně rozložitelných organopolutantů <br />
*jsou považovány za vhodné organismy pro [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bioremediace bioremediaci]<br />
*širšímu praktickému použití brání nízká znalost degradačních mechanismů<br />
*nespecifický enzymový systém je schopen rozkládat:<br />
**aromatické látky (polychlorované bifenyly, polyaromatické uhlovodíky) <br />
**[http://cs.wikipedia.org/wiki/Pesticidy pesticidy]<br />
**aromatické herbicidy <br />
**a další toxické látky<br />
*další využití hub tzv. bílé hniloby:<br />
**při odstraňování polyaromatických uhlovodíků z různých složek životního prostředí - z půdy, vody, tedy v podstatě z jakýchkoliv přirozených nebo polopřirozených substrátů<br />
<br />
<br />
==Druhy hub bílé hniloby==<br />
<br />
===bazidiomycety:===<br />
*''Stereum'' <br />
*''Trametes'' <br />
*''Pleurotus''<br />
*''Phanerochaete''<br />
*''Pycnoporus'' <br />
*''Daedalea'' <br />
*''Ganoderma''<br />
===askomycety:===<br />
*čel. ''Xylariaceae (Xylaria, Ustulina, Daldinia, Hypoxylon, …)''<br />
<br />
Aktivity ligninolytických enzymů byly testovány u více než 2000 druhů známých ligninolytických hub, z tohoto množství bylo pro biodegradační účely otestováno méně než 20. Biodegradační schopnost byla prokázána např. u ''Phanerochaete chrysosporium, Pleurotus ostreatus,Irpex lacteus, Bjerkandera adusta a Trametes versicolor.'' <br />
<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
Paszcynski, A., Craford, R.L. (1995)Potentional for bioremediation of xenobiotic compound by the white rot fungus. Phanerochate chrysosporium, Biotechnol. Prog. 11, 368-379.<br />
<br />
<br />
Gramss, G., Kirsche, B., Voigt, K. D., Gunther, Th., Fritsche, W. (1999) Conversion rates of five polycyclic aromatic hydrocarbons in the liquid cultures of fifty-eight fungi and the concomitant production of oxidative enzymes. Mycol. Res. 103, 1009-1018.<br />
<br />
<br />
Šašek, V., Novotný, Č., Vampola, P. (1998) Screening for efficient fungal degraders by decolorization. Czech Mycol. 50, 303-311.<br />
<br />
<br />
<br />
== Externí odkazy ==<br />
[ ]<br />
<br />
[http://stary.biom.cz/sborniky/sb97PrVana/sb97PrVan_zadr.html#wiesche Rozklad polyaromatických uhlovodíků (PAH) dřevokaznými houbami v půdě]<br />
<br />
[http://aplikace.isvav.cvut.cz/projectDetail.do?rowId=GA204%2F94%2F1190 Informační systém výzkumu a vývoje]<br />
<br />
[http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2006_10_889-895.pdf Ligninolytické enzymy jako účinné nástroje pro biodegradaci obtížně rozložitelných organopolutantů]<br />
<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina B]]</div>Fabianovathttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Hydromeliora%C4%8Dn%C3%AD_opat%C5%99en%C3%AD&diff=7837Hydromeliorační opatření2009-01-20T13:27:07Z<p>Fabianovat: </p>
<hr />
<div>(angl. hydromelioration)<br />
<br><br />
Hydromeliorace je soubor vodohospodářských opatření, která vedou ke zlepšení přírodních podmínek pro technické (např. zemědělské) využití krajiny nebo pro zlepšení životného prostředí ( např. odvodňování mokřin, bažin, závlaha, ochrana půdy proti erozi). Zahrnují také ochranu půdy před záplavami úpravou odtoku v krajině, výstavbou ochranných hrází a také odvodnění zamokřené půdy.<br />
<br />
<br />
==Hydromeliorace je hraniční obor, který:==<br />
<br />
*spojuje vodní hospodářství a vodní stavitelství se [http://www.enviwiki.cz/wiki/Zem%C4%9Bd%C4%9Blstv%C3%AD zemědělstvím],<br />
*pečuje o zemědělsky využívanou [http://www.enviwiki.cz/wiki/P%C5%AFda půdu]<br />
*má snahu o dosažení optimálního vodního režimu v půdě a o zajištění zdrojů povrchové vody na závlahy <br />
*chrání území před [http://cs.wikipedia.org/wiki/Eroze erozí]<br />
<br />
<br />
<br />
==Hydromeliorační stavby==<br />
<br />
Nástrojem hydromelioračních opatření jsou hydromeliorační stavby, které slouží pro zlepšení přírodních podmínek. Jedná se především o odvodňovací a závlahové stavby, rybníky, vodohospodářské nádrže a protierozní stavby.<br />
<br />
<br />
==Odvodnění==<br />
<br />
Jedná se o odvod nadbytečné vody z půdy.<br />
<br />
Způsoby odvodnění:<br />
<br />
*Biologické - používá se v jednodušších případech zamokření, které spočívá v úpravě struktury půdy a ve výsadbě porostů s vysokým výparem z povrchu vegetace),<br />
*Technické - používá se v silně zamokřených půdách<br />
**povrchové odvodnění - při zamokření povrchovou vodou (otevřené kanály, odvodňovací příkopy),<br />
**podzemní odvodnění - při zamokření podzemní vodou nadměrným vsakováním, přítokem podzemní vody ze sousední oblasti, zvýšením hladiny podzemní vody (drenáž - v ČR je drenáží odvodněna zhruba čtvrtina výměry zemědělských půd<br />
**kombinované odvodnění - jedná se o kombinaci povrchového a podzemního odvodnění<br />
<br />
<br />
==Závlahové stavby==<br />
<br />
Hlavním úkolem závlahových staveb je dodávání vody do půdy pro zajištění optimálního režimu vlhkosti především ve vegetačním období tak, aby bylo při současném použití správných agrotechnických opatření a zajištění výživy rostlin dosaženo maximálních výnosů.<br />
<br />
Druhy závlah:<br />
<br />
*doplňková – pro udržení optimálního režimu vlhkosti ve vegetačním období <br />
*hnojivá – dodává do půdy živiny<br />
*zvláštní – oteplovací, ozdravovací, promývací, protinámrazová, klimatizační<br />
<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
[http://www.c14.cz/predmety/09/vs14/VS14_MT_P04.ppt#385,24 Informace a obrázky převzaty z přednášky Vodohospodářské stavby Ing.Michala Tomana, CSc. z Katedry hydrotechniky Fakulty stavební ČVUT v Praze]<br />
<br />
Úvodní text k workshopu „Zemědělské odvodnění v kulturní krajině“, VÚMOP Praha, 2005<br />
Introductory text to the workshop on „Drainage of agricultural lands in the context of cultural landscape, RISWC Prague, 2005 <br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
[http://storm.fsv.cvut.cz/on_line/hm20/ přednášky ČVUT]<br />
<br />
[http://www.hydromeliorace.cz/ hydromeliorace]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Váška, J. a kolektiv: Hydromeliorace. Nakladatelství ŠEL, 220s.<br />
<br />
Lellák, J.,Kubíček,F.:Hydrobiologie. Vydavatelství Karolinum, Praha, 1992,257 s.<br />
<br />
ČSN 75 4200:1994 Hydromeliorace - Úprava vodního režimu zemědělských půd odvodněním<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina B]] [[Kategorie:Krajina]]</div>Fabianovathttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ligninolytick%C3%A9_houby&diff=7836Ligninolytické houby2009-01-20T13:26:08Z<p>Fabianovat: </p>
<hr />
<div>==Charakteristika==<br />
<br />
*nazývány také jako houby bílé hniloby <br />
*tyto houby jsou dřevokazné a rozkládají hlavně ligninovou složku dřeva (houby bílé hniloby přednostně spotřebovávají ze dřeva tmavý [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lignin lignin] - jediný přirozený polymer obsahující aromatická jádra)<br />
*zůstává po nich světlý vláknitý povrch tvořený zejména vlákny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Celulosa celulosy]<br />
*produkují extracelularní enzymy (využívány také k degradaci aromatických cizorodých látek z prostředí):<br />
**ligninperoxidasa<br />
**manganperoxidasa<br />
**lakasa<br />
*houby jsou schopny kolonizovat substráty (které jsou zaneseny spolu s houbou do půdy)<br />
*schopnost rozkládat těžce rozložitelné a pro mnoho mikroorganismů jedovaté látky<br />
*důležitá je vazba mezi dřevokaznými houbami a těžkými kovy<br />
*houby obecně jsou schopny na svůj povrch vázat kovy včetně radionuklidů <br />
<br />
<br />
==Využití==<br />
<br />
*odbarvování některých průmyslově vyráběných barviv (tyto barviva představují velkou skupinu obtížně rozložitelných a často toxických průmyslových organopolutantů, na znečištění životního prostředí se podílý ve formě odpadních průmyslových vod)<br />
*kontaminace životního prostředí chloroaromáty (např. [http://cs.wikipedia.org/wiki/PCB PCB], chlorfenoly, chlorligniny, dioxiny) a polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU) je globální(tyto toxické a karciogenní látky se hromadí v půdě, protože jejich rozklad autochtonní půdní mikroflorou je pomalý a často neúplný)<br />
*ligninolytické houby jsou schopné účinně degradovat řadu obtížně rozložitelných organopolutantů <br />
*jsou považovány za vhodné organismy pro [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bioremediace bioremediace]<br />
*širšímu praktickému použití brání nízká znalost degradačních mechanismů<br />
*nespecifický enzymový systém je schopen rozkládat:<br />
**aromatické látky (polychlorované bifenyly, polyaromatické uhlovodíky) <br />
**[http://cs.wikipedia.org/wiki/Pesticidy pesticidy]<br />
**aromatické herbicidy <br />
**a další toxické látky<br />
*další využití hub tzv. bílé hniloby:<br />
**při odstraňování polyaromatických uhlovodíků z různých složek životního prostředí - z půdy, vody, tedy v podstatě z jakýchkoliv přirozených nebo polopřirozených substrátů<br />
<br />
<br />
==Druhy hub bílé hniloby==<br />
<br />
===bazidiomycety:===<br />
*''Stereum'' <br />
*''Trametes'' <br />
*''Pleurotus''<br />
*''Phanerochaete''<br />
*''Pycnoporus'' <br />
*''Daedalea'' <br />
*''Ganoderma''<br />
===askomycety:===<br />
*čel. ''Xylariaceae (Xylaria, Ustulina, Daldinia, Hypoxylon, …)''<br />
<br />
Aktivity ligninolytických enzymů byly testovány u více než 2000 druhů známých ligninolytických hub, z tohoto množství bylo pro biodegradační účely otestováno méně než 20. Biodegradační schopnost byla prokázána např. u ''Phanerochaete chrysosporium, Pleurotus ostreatus,Irpex lacteus, Bjerkandera adusta a Trametes versicolor.'' <br />
<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
Paszcynski, A., Craford, R.L. (1995)Potentional for bioremediation of xenobiotic compound by the white rot fungus. Phanerochate chrysosporium, Biotechnol. Prog. 11, 368-379.<br />
<br />
<br />
Gramss, G., Kirsche, B., Voigt, K. D., Gunther, Th., Fritsche, W. (1999) Conversion rates of five polycyclic aromatic hydrocarbons in the liquid cultures of fifty-eight fungi and the concomitant production of oxidative enzymes. Mycol. Res. 103, 1009-1018.<br />
<br />
<br />
Šašek, V., Novotný, Č., Vampola, P. (1998) Screening for efficient fungal degraders by decolorization. Czech Mycol. 50, 303-311.<br />
<br />
<br />
<br />
== Externí odkazy ==<br />
[ ]<br />
<br />
[http://stary.biom.cz/sborniky/sb97PrVana/sb97PrVan_zadr.html#wiesche Rozklad polyaromatických uhlovodíků (PAH) dřevokaznými houbami v půdě]<br />
<br />
[http://aplikace.isvav.cvut.cz/projectDetail.do?rowId=GA204%2F94%2F1190 Informační systém výzkumu a vývoje]<br />
<br />
[http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2006_10_889-895.pdf Ligninolytické enzymy jako účinné nástroje pro biodegradaci obtížně rozložitelných organopolutantů]<br />
<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina B]]</div>Fabianovathttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ligninolytick%C3%A9_houby&diff=7835Ligninolytické houby2009-01-20T13:22:26Z<p>Fabianovat: </p>
<hr />
<div><br />
==Charakteristika==<br />
<br />
*nazývány také jako houby bílé hniloby <br />
*tyto houby jsou dřevokazné a rozkládají hlavně ligninovou složku dřeva (houby bílé hniloby přednostně spotřebovávají ze dřeva tmavý [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lignin lignin] - jediný přirozený polymer obsahující aromatická jádra)<br />
*zůstává po nich světlý vláknitý povrch tvořený zejména vlákny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Celulosa celulosy]<br />
*produkují extracelularní enzymy (využívány také k degradaci aromatických cizorodých látek z prostředí):<br />
**ligninperoxidasa<br />
**manganperoxidasa<br />
**lakasa<br />
*houby jsou schopny kolonizovat substráty (které jsou zaneseny spolu s houbou do půdy)<br />
*schopnost rozkládat těžce rozložitelné a pro mnoho mikroorganismů jedovaté látky<br />
*důležitá je vazba mezi dřevokaznými houbami a těžkými kovy<br />
*houby obecně jsou schopny na svůj povrch vázat kovy včetně radionuklidů <br />
<br />
<br />
==Využití==<br />
<br />
*odbarvování některých průmyslově vyráběných barviv (tyto barviva představují velkou skupinu obtížně rozložitelných a často toxických průmyslových organopolutantů, na znečištění životního prostředí se podílý ve formě odpadních průmyslových vod)<br />
*kontaminace životního prostředí chloroaromáty (např. [http://cs.wikipedia.org/wiki/PCB PCB], chlorfenoly, chlorligniny, dioxiny) a polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU) je globální(tyto toxické a karciogenní látky se hromadí v půdě, protože jejich rozklad autochtonní půdní mikroflorou je pomalý a často neúplný)<br />
*ligninolytické houby jsou schopné účinně degradovat řadu obtížně rozložitelných organopolutantů <br />
*jsou považovány za vhodné organismy pro [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bioremediace bioremediace]<br />
*širšímu praktickému použití brání nízká znalost degradačních mechanismů<br />
*nespecifický enzymový systém je schopen rozkládat:<br />
**aromatické látky (polychlorované bifenyly, polyaromatické uhlovodíky) <br />
**[http://cs.wikipedia.org/wiki/Pesticidy pesticidy]<br />
**aromatické herbicidy <br />
**a další toxické látky<br />
*další využití hub tzv. bílé hniloby:<br />
**při odstraňování polyaromatických uhlovodíků z různých složek životního prostředí - z půdy, vody, tedy v podstatě z jakýchkoliv přirozených nebo polopřirozených substrátů<br />
<br />
<br />
==Druhy hub bílé hniloby==<br />
<br />
===bazidiomycety:===<br />
*''Stereum'' <br />
*''Trametes'' <br />
*''Pleurotus''<br />
*''Phanerochaete''<br />
*''Pycnoporus'' <br />
*''Daedalea'' <br />
*''Ganoderma''<br />
===askomycety:===<br />
*čel. ''Xylariaceae (Xylaria, Ustulina, Daldinia, Hypoxylon, …)''<br />
<br />
Aktivity ligninolytických enzymů byly testovány u více než 2000 druhů známých ligninolytických hub, z tohoto množství bylo pro biodegradační účely otestováno méně než 20. Biodegradační schopnost byla prokázána např. u ''Phanerochaete chrysosporium, Pleurotus ostreatus,Irpex lacteus, Bjerkandera adusta a Trametes versicolor.'' <br />
<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
Paszcynski, A., Craford, R.L. (1995)Potentional for bioremediation of xenobiotic compound by the white rot fungus. Phanerochate chrysosporium, Biotechnol. Prog. 11, 368-379.<br />
<br />
<br />
Gramss, G., Kirsche, B., Voigt, K. D., Gunther, Th., Fritsche, W. (1999) Conversion rates of five polycyclic aromatic hydrocarbons in the liquid cultures of fifty-eight fungi and the concomitant production of oxidative enzymes. Mycol. Res. 103, 1009-1018.<br />
<br />
<br />
Šašek, V., Novotný, Č., Vampola, P. (1998) Screening for efficient fungal degraders by decolorization. Czech Mycol. 50, 303-311.<br />
<br />
<br />
<br />
== Externí odkazy ==<br />
<br />
<br />
Rozklad polyaromatických uhlovodíků (PAH) dřevokaznými houbami v půdě http://stary.biom.cz/sborniky/sb97PrVana/sb97PrVan_zadr.html#wiesche<br />
<br />
<br />
Informační systém výzkumu a vývoje http://aplikace.isvav.cvut.cz/projectDetail.do?rowId=GA204%2F94%2F1190<br />
<br />
<br />
Ligninolytické enzymy jako účinné nástroje pro biodegradaci obtížně rozložitelných organopolutantů http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2006_10_889-895.pdf<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina B]]</div>Fabianovathttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ligninolytick%C3%A9_houby&diff=7834Ligninolytické houby2009-01-20T13:21:48Z<p>Fabianovat: </p>
<hr />
<div><br />
<br />
==Charakteristika==<br />
<br />
*nazývány také jako houby bílé hniloby <br />
*tyto houby jsou dřevokazné a rozkládají hlavně ligninovou složku dřeva (houby bílé hniloby přednostně spotřebovávají ze dřeva tmavý [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lignin lignin] - jediný přirozený polymer obsahující aromatická jádra)<br />
*zůstává po nich světlý vláknitý povrch tvořený zejména vlákny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Celulosa celulosy]<br />
*produkují extracelularní enzymy (využívány také k degradaci aromatických cizorodých látek z prostředí):<br />
**ligninperoxidasa<br />
**manganperoxidasa<br />
**lakasa<br />
*houby jsou schopny kolonizovat substráty (které jsou zaneseny spolu s houbou do půdy)<br />
*schopnost rozkládat těžce rozložitelné a pro mnoho mikroorganismů jedovaté látky<br />
*důležitá je vazba mezi dřevokaznými houbami a těžkými kovy<br />
*houby obecně jsou schopny na svůj povrch vázat kovy včetně radionuklidů <br />
<br />
<br />
==Využití==<br />
<br />
*odbarvování některých průmyslově vyráběných barviv (tyto barviva představují velkou skupinu obtížně rozložitelných a často toxických průmyslových organopolutantů, na znečištění životního prostředí se podílý ve formě odpadních průmyslových vod)<br />
*kontaminace životního prostředí chloroaromáty (např. [http://cs.wikipedia.org/wiki/PCB PCB], chlorfenoly, chlorligniny, dioxiny) a polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU) je globální(tyto toxické a karciogenní látky se hromadí v půdě, protože jejich rozklad autochtonní půdní mikroflorou je pomalý a často neúplný)<br />
*ligninolytické houby jsou schopné účinně degradovat řadu obtížně rozložitelných organopolutantů <br />
*jsou považovány za vhodné organismy pro [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bioremediace bioremediace]<br />
*širšímu praktickému použití brání nízká znalost degradačních mechanismů<br />
*nespecifický enzymový systém je schopen rozkládat:<br />
**aromatické látky (polychlorované bifenyly, polyaromatické uhlovodíky) <br />
**[http://cs.wikipedia.org/wiki/Pesticidy pesticidy]<br />
**aromatické herbicidy <br />
**a další toxické látky<br />
*další využití hub tzv. bílé hniloby:<br />
**při odstraňování polyaromatických uhlovodíků z různých složek životního prostředí - z půdy, vody, tedy v podstatě z jakýchkoliv přirozených nebo polopřirozených substrátů<br />
<br />
<br />
==Druhy hub bílé hniloby==<br />
<br />
===bazidiomycety:===<br />
*''Stereum'' <br />
*''Trametes'' <br />
*''Pleurotus''<br />
*''Phanerochaete''<br />
*''Pycnoporus'' <br />
*''Daedalea'' <br />
*''Ganoderma''<br />
===*askomycety:===<br />
*čel. ''Xylariaceae (Xylaria, Ustulina, Daldinia, Hypoxylon, …)''<br />
<br />
Aktivity ligninolytických enzymů byly testovány u více než 2000 druhů známých ligninolytických hub, z tohoto množství bylo pro biodegradační účely otestováno méně než 20. Biodegradační schopnost byla prokázána např. u ''Phanerochaete chrysosporium, Pleurotus ostreatus,Irpex lacteus, Bjerkandera adusta a Trametes versicolor.'' <br />
<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
Paszcynski, A., Craford, R.L. (1995)Potentional for bioremediation of xenobiotic compound by the white rot fungus. Phanerochate chrysosporium, Biotechnol. Prog. 11, 368-379.<br />
<br />
<br />
Gramss, G., Kirsche, B., Voigt, K. D., Gunther, Th., Fritsche, W. (1999) Conversion rates of five polycyclic aromatic hydrocarbons in the liquid cultures of fifty-eight fungi and the concomitant production of oxidative enzymes. Mycol. Res. 103, 1009-1018.<br />
<br />
<br />
Šašek, V., Novotný, Č., Vampola, P. (1998) Screening for efficient fungal degraders by decolorization. Czech Mycol. 50, 303-311.<br />
<br />
<br />
<br />
== Externí odkazy ==<br />
<br />
<br />
Rozklad polyaromatických uhlovodíků (PAH) dřevokaznými houbami v půdě http://stary.biom.cz/sborniky/sb97PrVana/sb97PrVan_zadr.html#wiesche<br />
<br />
<br />
Informační systém výzkumu a vývoje http://aplikace.isvav.cvut.cz/projectDetail.do?rowId=GA204%2F94%2F1190<br />
<br />
<br />
Ligninolytické enzymy jako účinné nástroje pro biodegradaci obtížně rozložitelných organopolutantů http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2006_10_889-895.pdf<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina B]]</div>Fabianovathttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ligninolytick%C3%A9_houby&diff=7833Ligninolytické houby2009-01-20T13:20:46Z<p>Fabianovat: </p>
<hr />
<div><br />
<br />
<br />
==Charakteristika==<br />
<br />
*nazývány také jako houby bílé hniloby <br />
*tyto houby jsou dřevokazné a rozkládají hlavně ligninovou složku dřeva (houby bílé hniloby přednostně spotřebovávají ze dřeva tmavý [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lignin lignin] - jediný přirozený polymer obsahující aromatická jádra)<br />
*zůstává po nich světlý vláknitý povrch tvořený zejména vlákny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Celulosa celulosy]<br />
*produkují extracelularní enzymy (využívány také k degradaci aromatických cizorodých látek z prostředí):<br />
**ligninperoxidasa<br />
**manganperoxidasa<br />
**lakasa<br />
*houby jsou schopny kolonizovat substráty (které jsou zaneseny spolu s houbou do půdy)<br />
*schopnost rozkládat těžce rozložitelné a pro mnoho mikroorganismů jedovaté látky<br />
*důležitá je vazba mezi dřevokaznými houbami a těžkými kovy<br />
*houby obecně jsou schopny na svůj povrch vázat kovy včetně radionuklidů <br />
<br />
==Využití==<br />
<br />
*odbarvování některých průmyslově vyráběných barviv (tyto barviva představují velkou skupinu obtížně rozložitelných a často toxických průmyslových organopolutantů, na znečištění životního prostředí se podílý ve formě odpadních průmyslových vod)<br />
*kontaminace životního prostředí chloroaromáty (např. [http://cs.wikipedia.org/wiki/PCB PCB], chlorfenoly, chlorligniny, dioxiny) a polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU) je globální(tyto toxické a karciogenní látky se hromadí v půdě, protože jejich rozklad autochtonní půdní mikroflorou je pomalý a často neúplný)<br />
*ligninolytické houby jsou schopné účinně degradovat řadu obtížně rozložitelných organopolutantů <br />
*jsou považovány za vhodné organismy pro [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bioremediace bioremediace]<br />
*širšímu praktickému použití brání nízká znalost degradačních mechanismů<br />
*nespecifický enzymový systém je schopen rozkládat:<br />
**aromatické látky (polychlorované bifenyly, polyaromatické uhlovodíky) <br />
**[http://cs.wikipedia.org/wiki/Pesticidy pesticidy]<br />
**aromatické herbicidy <br />
**a další toxické látky<br />
*další využití hub tzv. bílé hniloby:<br />
**při odstraňování polyaromatických uhlovodíků z různých složek životního prostředí - z půdy, vody, tedy v podstatě z jakýchkoliv přirozených nebo polopřirozených substrátů<br />
<br />
==Druhy hub bílé hniloby==<br />
<br />
===*bazidiomycety:===<br />
**''Stereum'' <br />
**''Trametes'' <br />
**''Pleurotus''<br />
**''Phanerochaete''<br />
**''Pycnoporus'' <br />
**''Daedalea'' <br />
**''Ganoderma''<br />
===*askomycety:===<br />
**čel. ''Xylariaceae (Xylaria, Ustulina, Daldinia, Hypoxylon, …)''<br />
<br />
Aktivity ligninolytických enzymů byly testovány u více než 2000 druhů známých ligninolytických hub, z tohoto množství bylo pro biodegradační účely otestováno méně než 20. Biodegradační schopnost byla prokázána např. u ''Phanerochaete chrysosporium, Pleurotus ostreatus,Irpex lacteus, Bjerkandera adusta a Trametes versicolor.'' <br />
<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
Paszcynski, A., Craford, R.L. (1995)Potentional for bioremediation of xenobiotic compound by the white rot fungus. Phanerochate chrysosporium, Biotechnol. Prog. 11, 368-379.<br />
<br />
<br />
Gramss, G., Kirsche, B., Voigt, K. D., Gunther, Th., Fritsche, W. (1999) Conversion rates of five polycyclic aromatic hydrocarbons in the liquid cultures of fifty-eight fungi and the concomitant production of oxidative enzymes. Mycol. Res. 103, 1009-1018.<br />
<br />
<br />
Šašek, V., Novotný, Č., Vampola, P. (1998) Screening for efficient fungal degraders by decolorization. Czech Mycol. 50, 303-311.<br />
<br />
<br />
<br />
== Externí odkazy ==<br />
<br />
<br />
Rozklad polyaromatických uhlovodíků (PAH) dřevokaznými houbami v půdě http://stary.biom.cz/sborniky/sb97PrVana/sb97PrVan_zadr.html#wiesche<br />
<br />
<br />
Informační systém výzkumu a vývoje http://aplikace.isvav.cvut.cz/projectDetail.do?rowId=GA204%2F94%2F1190<br />
<br />
<br />
Ligninolytické enzymy jako účinné nástroje pro biodegradaci obtížně rozložitelných organopolutantů http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2006_10_889-895.pdf<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina B]]</div>Fabianovathttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ligninolytick%C3%A9_houby&diff=7832Ligninolytické houby2009-01-20T13:17:11Z<p>Fabianovat: </p>
<hr />
<div><br />
<br />
'''Ligninolytické houby'''<br />
<br />
<br />
'''Charakteristika'''<br />
<br />
*nazývány také jako houby bílé hniloby <br />
*tyto houby jsou dřevokazné a rozkládají hlavně ligninovou složku dřeva (houby bílé hniloby přednostně spotřebovávají ze dřeva tmavý [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lignin lignin] - jediný přirozený polymer obsahující aromatická jádra)<br />
*zůstává po nich světlý vláknitý povrch tvořený zejména vlákny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Celulosa celulosy]<br />
*produkují extracelularní enzymy (využívány také k degradaci aromatických cizorodých látek z prostředí):<br />
**ligninperoxidasa<br />
**manganperoxidasa<br />
**lakasa<br />
*houby jsou schopny kolonizovat substráty (které jsou zaneseny spolu s houbou do půdy)<br />
*schopnost rozkládat těžce rozložitelné a pro mnoho mikroorganismů jedovaté látky<br />
*důležitá je vazba mezi dřevokaznými houbami a těžkými kovy<br />
*houby obecně jsou schopny na svůj povrch vázat kovy včetně radionuklidů <br />
<br />
'''Využití'''<br />
<br />
*odbarvování některých průmyslově vyráběných barviv (tyto barviva představují velkou skupinu obtížně rozložitelných a často toxických průmyslových organopolutantů, na znečištění životního prostředí se podílý ve formě odpadních průmyslových vod)<br />
*kontaminace životního prostředí chloroaromáty (např. [http://cs.wikipedia.org/wiki/PCB PCB], chlorfenoly, chlorligniny, dioxiny) a polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU) je globální(tyto toxické a karciogenní látky se hromadí v půdě, protože jejich rozklad autochtonní půdní mikroflorou je pomalý a často neúplný)<br />
*ligninolytické houby jsou schopné účinně degradovat řadu obtížně rozložitelných organopolutantů <br />
*jsou považovány za vhodné organismy pro [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bioremediace bioremediace]<br />
*širšímu praktickému použití brání nízká znalost degradačních mechanismů<br />
*nespecifický enzymový systém je schopen rozkládat:<br />
**aromatické látky (polychlorované bifenyly, polyaromatické uhlovodíky) <br />
**[http://cs.wikipedia.org/wiki/Pesticidy pesticidy]<br />
**aromatické herbicidy <br />
**a další toxické látky<br />
*další využití hub tzv. bílé hniloby:<br />
**při odstraňování polyaromatických uhlovodíků z různých složek životního prostředí - z půdy, vody, tedy v podstatě z jakýchkoliv přirozených nebo polopřirozených substrátů<br />
<br />
'''Druhy hub bílé hniloby'''<br />
<br />
*bazidiomycety: <br />
**''Stereum'' <br />
**''Trametes'' <br />
**''Pleurotus''<br />
**''Phanerochaete''<br />
**''Pycnoporus'' <br />
**''Daedalea'' <br />
**''Ganoderma''<br />
*askomycety:<br />
**čel. ''Xylariaceae (Xylaria, Ustulina, Daldinia, Hypoxylon, …)''<br />
<br />
Aktivity ligninolytických enzymů byly testovány u více než 2000 druhů známých ligninolytických hub, z tohoto množství bylo pro biodegradační účely otestováno méně než 20. Biodegradační schopnost byla prokázána např. u ''Phanerochaete chrysosporium, Pleurotus ostreatus,Irpex lacteus, Bjerkandera adusta a Trametes versicolor.'' <br />
<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
Paszcynski, A., Craford, R.L. (1995)Potentional for bioremediation of xenobiotic compound by the white rot fungus. Phanerochate chrysosporium, Biotechnol. Prog. 11, 368-379.<br />
<br />
<br />
Gramss, G., Kirsche, B., Voigt, K. D., Gunther, Th., Fritsche, W. (1999) Conversion rates of five polycyclic aromatic hydrocarbons in the liquid cultures of fifty-eight fungi and the concomitant production of oxidative enzymes. Mycol. Res. 103, 1009-1018.<br />
<br />
<br />
Šašek, V., Novotný, Č., Vampola, P. (1998) Screening for efficient fungal degraders by decolorization. Czech Mycol. 50, 303-311.<br />
<br />
<br />
<br />
== Externí odkazy ==<br />
<br />
<br />
Rozklad polyaromatických uhlovodíků (PAH) dřevokaznými houbami v půdě http://stary.biom.cz/sborniky/sb97PrVana/sb97PrVan_zadr.html#wiesche<br />
<br />
<br />
Informační systém výzkumu a vývoje http://aplikace.isvav.cvut.cz/projectDetail.do?rowId=GA204%2F94%2F1190<br />
<br />
<br />
Ligninolytické enzymy jako účinné nástroje pro biodegradaci obtížně rozložitelných organopolutantů http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2006_10_889-895.pdf<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina B]]</div>Fabianovathttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kontaminovan%C3%A9_pra%C5%BEce&diff=7455Kontaminované pražce2009-01-11T23:07:19Z<p>Fabianovat: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
<br />
'''Kontaminované pražce'''<br />
<br />
V okolí železničních tratí bylo chemickými rozbory zjištěno zvýšené množství těžkých kovů (Cu, Zn, Fe) a ropných látek (stanovovaných jako suma nepolárních extrahovatelných látek (NEL)), v menší míře byly z dostupných rozborů zjištěny obsahy [http://cs.wikipedia.org/wiki/PCB PCB] (polychlorovaných bifenylů) a PAU (polycyklických aromatických uhlovodíků). Jejich zřetelným zdrojem v okolí pražcového podloží je impregnační prostředek dřevěných pražců a v menší míře zřejmě též meziprodukty a produkty degradace ropných látek popřípadě ropné látky samy.<br />
<br />
Železniční pražce se impregnují chemickými látkami na bázi dehtových olejů.<br />
<br />
<br />
'''Impregnece dřeva'''<br />
<br />
Je napouštění dřeva látkami, které zvyšují jeho trvanlivost, odolnost proti povětrnostním vlivům, proti hnilobě, parasitům, vodě, ohni a pod.<br />
<br />
<br />
'''Impregnační látky''' <br />
<br />
*roztoky anorg. solí, <br />
*tekuté zplodiny při suché destilaci dřeva n. uhlí, n. směsi solí s těmito látkami,<br />
*také roztoky rozl. pryskyřičných látek. <br />
*nejrozšíř. jsou tyto způsoby: <br />
**napouštění síranem měďnatým (podle Boucherie), <br />
**chloridem zinečnatým (burnettování), <br />
**sublimátem, <br />
**fluoridem sodným a jeho směsemi s jin. látkami, <br />
**v menší míře roztokem chloridu sodného, <br />
**solí chromových,<br />
**[http://cs.wikipedia.org/wiki/Borax boraxu] a pod.<br />
*z org. látek se nejvíce užívá dehtového oleje <br />
<br />
<br />
'''Složení dehtového oleje'''<br />
<br />
Hlavními složkami těchto olejů jsou většinou aromatické látky s bodem varu 200 - 360°C. Jedná se především o toxické látky, které mají karcinogenní účinky.Kumulují se v životním prostředí.<br />
Jsou to například:<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Naftalen naftalin], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Anthracen anthracen ]a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fenoly fenoly ] <br />
*oleje z dehtu dřevného, <br />
*roztoky pryskyřic, <br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Parafín parafín], rozl. tuky a pod. <br />
<br />
<br />
'''Pražce jako odpad'''<br />
<br />
Železniční pražce se řadí do kategorie nebezpečného odpadu z důvodu obsahu impregnačních látek, dehtu, těžkých kovů, olejů atd. Bez znalosti obsahu výše uvedených látek v odpadních pražcích nelze tyto odpady využít jako stavební materiál či k stavebním účelům. Pražce lze odstranit spálením v odpovídajícím zařízení, nikoli však v domácnostech. <br />
<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/411522-impregnace-dreva<br />
<br />
Vyhláška MŽP ČR č. 381/2001 Sb http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPJMFDHMRLI/$FILE/Katalog%20odpadu%20-%20odpady%20zarazene%20v%202003,%202004,%202005.doc<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Zdraví a životní prostředí Skupina B]]</div>Fabianovathttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kontaminovan%C3%A9_pra%C5%BEce&diff=7439Kontaminované pražce2009-01-11T22:52:20Z<p>Fabianovat: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
<br />
'''Kontaminované pražce'''<br />
<br />
V okolí železničních tratí bylo chemickými rozbory zjištěno zvýšené množství těžkých kovů (Cu, Zn, Fe) a ropných látek (stanovovaných jako suma nepolárních extrahovatelných látek (NEL)), v menší míře byly z dostupných rozborů zjištěny obsahy [http://cs.wikipedia.org/wiki/PCB PCB] (polychlorovaných bifenylů) a PAU (polycyklických aromatických uhlovodíků). Jejich zřetelným zdrojem v okolí pražcového podloží je impregnační prostředek dřevěných pražců a v menší míře zřejmě též meziprodukty a produkty degradace ropných látek popřípadě ropné látky samy.<br />
<br />
Železniční pražce se impregnují chemickými látkami na bázi dehtových olejů.<br />
<br />
<br />
'''Impregnece dřeva'''<br />
<br />
Je napouštění dřeva látkami, které zvyšují jeho trvanlivost, odolnost proti povětrnostním vlivům, proti hnilobě, parasitům, vodě, ohni a pod.<br />
<br />
<br />
'''Impregnační látky''' <br />
<br />
*roztoky anorg. solí, <br />
*tekuté zplodiny při suché destilaci dřeva n. uhlí, n. směsi solí s těmito látkami,<br />
*také roztoky rozl. pryskyřičných látek. <br />
*nejrozšíř. jsou tyto způsoby: <br />
**napouštění síranem měďnatým (podle Boucherie), <br />
**chloridem zinečnatým (burnettování), <br />
**sublimátem, <br />
**fluoridem sodným a jeho směsemi s jin. látkami (Malenković, Novotný), <br />
**v menší míře roztokem chloridu sodného, <br />
**solí chromových,<br />
**[http://cs.wikipedia.org/wiki/Borax boraxu] a pod.<br />
*z org. látek se nejvíce užívá dehtového oleje <br />
<br />
<br />
'''Složení dehtového oleje'''<br />
<br />
Hlavními složkami těchto olejů jsou většinou aromatické látky s bodem varu 200 - 360°C. Jedná se především o toxické látky, které mají karcinogenní účinky.Kumulují se v životním prostředí.<br />
Jsou to například:<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Naftalen naftalin], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Anthracen anthracen ]a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fenoly fenoly ] <br />
*oleje z dehtu dřevného, <br />
*roztoky pryskyřic, <br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Parafín parafín], rozl. tuky a pod. <br />
<br />
<br />
'''Pražce jako odpad'''<br />
<br />
Železniční pražce se řadí do kategorie nebezpečného odpadu z důvodu obsahu impregnačních látek, dehtu, těžkých kovů, olejů atd. Bez znalosti obsahu výše uvedených látek v odpadních pražcích nelze tyto odpady využít jako stavební materiál či k stavebním účelům. Pražce lze odstranit spálením v odpovídajícím zařízení, nikoli však v domácnostech. <br />
<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/411522-impregnace-dreva<br />
<br />
Vyhláška MŽP ČR č. 381/2001 Sb http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPJMFDHMRLI/$FILE/Katalog%20odpadu%20-%20odpady%20zarazene%20v%202003,%202004,%202005.doc<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Zdraví a životní prostředí Skupina B]]</div>Fabianovathttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kontaminovan%C3%A9_pra%C5%BEce&diff=7294Kontaminované pražce2009-01-11T20:32:26Z<p>Fabianovat: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
<br />
'''Kontaminované pražce'''<br />
<br />
V okolí železničních tratí bylo chemickými rozbory zjištěno zvýšené množství těžkých kovů (Cu, Zn, Fe) a ropných látek (stanovovaných jako suma nepolárních extrahovatelných látek (NEL)), v menší míře byly z dostupných rozborů zjištěny obsahy [http://cs.wikipedia.org/wiki/PCB PCB] (polychlorovaných bifenylů) a PAU (polycyklických aromatických uhlovodíků). Jejich zřetelným zdrojem v okolí pražcového podloží je impregnační prostředek dřevěných pražců a v menší míře zřejmě též meziprodukty a produkty degradace ropných látek popřípadě ropné látky samy.<br />
<br />
Železniční pražce se impregnují chemickými látkami na bázi dehtových olejů.<br />
<br />
<br />
'''Impregnece dřeva'''<br />
<br />
Je napouštění dřeva látkami, které zvyšují jeho trvanlivost, odolnost proti povětrnostním vlivům, proti hnilobě, parasitům, vodě, ohni a pod.<br />
<br />
<br />
'''Impregnační látky''' <br />
<br />
*roztoky anorg. solí, <br />
*tekuté zplodiny při suché destilaci dřeva n. uhlí, n. směsi solí s těmito látkami,<br />
*také roztoky rozl. pryskyřičných látek. <br />
*nejrozšíř. jsou tyto způsoby: <br />
**napouštění síranem měďnatým (podle Boucherie), <br />
**chloridem zinečnatým (burnettování), <br />
**sublimátem, <br />
**fluoridem sodným a jeho směsemi s jin. látkami (Malenković, Novotný), <br />
**v menší míře roztokem chloridu sodného, <br />
**solí chromových,<br />
**[http://cs.wikipedia.org/wiki/Borax boraxu] a pod.<br />
*z org. látek se nejvíce užívá dehtového oleje <br />
<br />
<br />
'''Složení dehtového oleje'''<br />
<br />
Hlavními složkami těchto olejů jsou většinou aromatické látky s bodem varu 200 - 360°C. Jedná se především o toxické látky, které mají karcinogenní účinky.Kumulují se v životním prostředí.<br />
Jsou to například:<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Naftalen naftalin], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Anthracen anthracen ]a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fenoly fenoly ] <br />
*oleje z dehtu dřevného, <br />
*roztoky pryskyřic, <br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Parafín parafín], rozl. tuky a pod. <br />
<br />
<br />
'''Pražce jako odpad'''<br />
<br />
Železniční pražce se řadí do kategorie nebezpečného odpadu z důvodu obsahu impregnačních látek, dehtu, těžkých kovů, olejů atd. Bez znalosti obsahu výše uvedených látek v odpadních pražcích nelze tyto odpady využít jako stavební materiál či k stavebním účelům. Pražce lze odstranit spálením v odpovídajícím zařízení, nikoli však v domácnostech. <br />
<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/411522-impregnace-dreva<br />
<br />
Vyhláška MŽP ČR č. 381/2001 Sb http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPJMFDHMRLI/$FILE/Katalog%20odpadu%20-%20odpady%20zarazene%20v%202003,%202004,%202005.doc<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina B]]</div>Fabianovathttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kontaminovan%C3%A9_pra%C5%BEce&diff=7290Kontaminované pražce2009-01-11T20:26:34Z<p>Fabianovat: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
<br />
'''Kontaminované pražce'''<br />
<br />
V okolí železničních tratí bylo chemickými rozbory zjištěno zvýšené množství těžkých kovů (Cu, Zn, Fe) a ropných látek (stanovovaných jako suma nepolárních extrahovatelných látek (NEL)), v menší míře byly z dostupných rozborů zjištěny obsahy [http://cs.wikipedia.org/wiki/PCB PCB] (polychlorovaných bifenylů) a PAU (polycyklických aromatických uhlovodíků). Jejich zřetelným zdrojem v okolí pražcového podloží je impregnační prostředek dřevěných pražců a v menší míře zřejmě též meziprodukty a produkty degradace ropných látek popřípadě ropné látky samy.<br />
<br />
Železniční pražce se impregnují chemickými látkami na bázi dehtových olejů.<br />
<br />
<br />
'''Impregnece dřeva'''<br />
<br />
Je napouštění dřeva látkami, které zvyšují jeho trvanlivost, odolnost proti povětrnostním vlivům, proti hnilobě, parasitům, vodě, ohni a pod.<br />
<br />
<br />
'''Impregnační látky''' <br />
<br />
*roztoky anorg. solí, <br />
*tekuté zplodiny při suché destilaci dřeva n. uhlí, n. směsi solí s těmito látkami,<br />
*také roztoky rozl. pryskyřičných látek. <br />
*nejrozšíř. jsou tyto způsoby: <br />
**napouštění síranem měďnatým (podle Boucherie), <br />
**chloridem zinečnatým (burnettování), <br />
**sublimátem, <br />
**fluoridem sodným a jeho směsemi s jin. látkami (Malenković, Novotný), <br />
**v menší míře roztokem chloridu sodného, <br />
**solí chromových,<br />
**[http://cs.wikipedia.org/wiki/Borax boraxu] a pod.<br />
*z org. látek se nejvíce užívá dehtového oleje <br />
<br />
<br />
'''Složení dehtového oleje'''<br />
<br />
Hlavními složkami těchto olejů jsou většinou aromatické látky s bodem varu 200 - 360°C. Jedná se především o toxické látky, které mají karcinogenní účinky.Kumulují se v životním prostředí.<br />
Jsou to například:<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Naftalen naftalin], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Anthracen anthracen ]a fenoly <br />
*oleje z dehtu dřevného, <br />
*roztoky pryskyřic, <br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Parafín parafín], rozl. tuky a pod. <br />
<br />
<br />
'''Pražce jako odpad'''<br />
<br />
Železniční pražce se řadí do kategorie nebezpečného odpadu z důvodu obsahu impregnačních látek, dehtu, těžkých kovů, olejů atd. Bez znalosti obsahu výše uvedených látek v odpadních pražcích nelze tyto odpady využít jako stavební materiál či k stavebním účelům. Pražce lze odstranit spálením v odpovídajícím zařízení, nikoli však v domácnostech. <br />
<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/411522-impregnace-dreva<br />
<br />
Vyhláška MŽP ČR č. 381/2001 Sb http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPJMFDHMRLI/$FILE/Katalog%20odpadu%20-%20odpady%20zarazene%20v%202003,%202004,%202005.doc<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina B]]</div>Fabianovathttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ligninolytick%C3%A9_houby&diff=7280Ligninolytické houby2009-01-11T20:10:49Z<p>Fabianovat: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
<br />
'''Ligninolytické houby'''<br />
<br />
<br />
'''Charakteristika'''<br />
<br />
*nazývány také jako houby bílé hniloby <br />
*tyto houby jsou dřevokazné a rozkládají hlavně ligninovou složku dřeva (houby bílé hniloby přednostně spotřebovávají ze dřeva tmavý [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lignin lignin] - jediný přirozený polymer obsahující aromatická jádra)<br />
*zůstává po nich světlý vláknitý povrch tvořený zejména vlákny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Celulosa celulosy]<br />
*produkují extracelularní enzymy (využívány také k degradaci aromatických cizorodých látek z prostředí):<br />
**ligninperoxidasa<br />
**manganperoxidasa<br />
**lakasa<br />
*houby jsou schopny kolonizovat substráty (které jsou zaneseny spolu s houbou do půdy)<br />
*schopnost rozkládat těžce rozložitelné a pro mnoho mikroorganismů jedovaté látky<br />
*důležitá je vazba mezi dřevokaznými houbami a těžkými kovy<br />
*houby obecně jsou schopny na svůj povrch vázat kovy včetně radionuklidů <br />
<br />
'''Využití'''<br />
<br />
*odbarvování některých průmyslově vyráběných barviv (tyto barviva představují velkou skupinu obtížně rozložitelných a často toxických průmyslových organopolutantů, na znečištění životního prostředí se podílý ve formě odpadních průmyslových vod)<br />
*kontaminace životního prostředí chloroaromáty (např. [http://cs.wikipedia.org/wiki/PCB PCB], chlorfenoly, chlorligniny, dioxiny) a polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU) je globální(tyto toxické a karciogenní látky se hromadí v půdě, protože jejich rozklad autochtonní půdní mikroflorou je pomalý a často neúplný)<br />
*ligninolytické houby jsou schopné účinně degradovat řadu obtížně rozložitelných organopolutantů <br />
*jsou považovány za vhodné organismy pro [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bioremediace bioremediace]<br />
*širšímu praktickému použití brání nízká znalost degradačních mechanismů<br />
*nespecifický enzymový systém je schopen rozkládat:<br />
**aromatické látky (polychlorované bifenyly, polyaromatické uhlovodíky) <br />
**[http://cs.wikipedia.org/wiki/Pesticidy pesticidy]<br />
**aromatické herbicidy <br />
**a další toxické látky<br />
*další využití hub tzv. bílé hniloby:<br />
**při odstraňování polyaromatických uhlovodíků z různých složek životního prostředí - z půdy, vody, tedy v podstatě z jakýchkoliv přirozených nebo polopřirozených substrátů<br />
<br />
'''Druhy hub bílé hniloby'''<br />
<br />
*bazidiomycety: <br />
**''Stereum'' <br />
**''Trametes'' <br />
**''Pleurotus''<br />
**''Phanerochaete''<br />
**''Pycnoporus'' <br />
**''Daedalea'' <br />
**''Ganoderma''<br />
*askomycety:<br />
**čel. ''Xylariaceae (Xylaria, Ustulina, Daldinia, Hypoxylon, …)''<br />
<br />
Aktivity ligninolytických enzymů byly testovány u více než 2000 druhů známých ligninolytických hub, z tohoto množství bylo pro biodegradační účely otestováno méně než 20. Biodegradační schopnost byla prokázána např. u ''Phanerochaete chrysosporium, Pleurotus ostreatus,Irpex lacteus, Bjerkandera adusta a Trametes versicolor.'' <br />
<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
Paszcynski, A., Craford, R.L. (1995)Potentional for bioremediation of xenobiotic compound by the white rot fungus. Phanerochate chrysosporium, Biotechnol. Prog. 11, 368-379.<br />
<br />
<br />
Gramss, G., Kirsche, B., Voigt, K. D., Gunther, Th., Fritsche, W. (1999) Conversion rates of five polycyclic aromatic hydrocarbons in the liquid cultures of fifty-eight fungi and the concomitant production of oxidative enzymes. Mycol. Res. 103, 1009-1018.<br />
<br />
<br />
Šašek, V., Novotný, Č., Vampola, P. (1998) Screening for efficient fungal degraders by decolorization. Czech Mycol. 50, 303-311.<br />
<br />
<br />
<br />
== Externí odkazy ==<br />
<br />
<br />
Rozklad polyaromatických uhlovodíků (PAH) dřevokaznými houbami v půdě http://stary.biom.cz/sborniky/sb97PrVana/sb97PrVan_zadr.html#wiesche<br />
<br />
<br />
Informační systém výzkumu a vývoje http://aplikace.isvav.cvut.cz/projectDetail.do?rowId=GA204%2F94%2F1190<br />
<br />
<br />
Ligninolytické enzymy jako účinné nástroje pro biodegradaci obtížně rozložitelných organopolutantů http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2006_10_889-895.pdf<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina B]]</div>Fabianovathttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ligninolytick%C3%A9_houby&diff=7275Ligninolytické houby2009-01-11T19:59:11Z<p>Fabianovat: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
<br />
'''Ligninolytické houby'''<br />
<br />
<br />
'''Charakteristika'''<br />
<br />
*nazývány také jako houby bílé hniloby <br />
*tyto houby jsou dřevokazné a rozkládají hlavně ligninovou složku dřeva (houby bílé hniloby přednostně spotřebovávají ze dřeva tmavý [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lignin lignin] - jediný přirozený polymer obsahující aromatická jádra)<br />
*zůstává po nich světlý vláknitý povrch tvořený zejména vlákny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Celulosa celulosy]<br />
*produkují extracelularní enzymy (využívány také k degradaci aromatických cizorodých látek z prostředí):<br />
**ligninperoxidasa<br />
**manganperoxidasa<br />
**lakasa<br />
*houby jsou schopny kolonizovat substráty (které jsou zaneseny spolu s houbou do půdy)<br />
*schopnost rozkládat těžce rozložitelné a pro mnoho mikroorganismů jedovaté látky<br />
*důležitá je vazba mezi dřevokaznými houbami a těžkými kovy<br />
*houby obecně jsou schopny na svůj povrch vázat kovy včetně radionuklidů <br />
<br />
'''Využití'''<br />
<br />
*odbarvování některých průmyslově vyráběných barviv (tyto barviva představují velkou skupinu obtížně rozložitelných a často toxických průmyslových organopolutantů, na znečištění životního prostředí se podílý ve formě odpadních průmyslových vod)<br />
*kontaminace životního prostředí chloroaromáty (např. [http://cs.wikipedia.org/wiki/PCB PCB], chlorfenoly, chlorligniny, dioxiny) a polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU) je globální(tyto toxické a karciogenní látky se hromadí v půdě, protože jejich rozklad autochtonní půdní mikroflorou je pomalý a často neúplný)<br />
*ligninolytické houby jsou schopné účinně degradovat řadu obtížně rozložitelných organopolutantů <br />
*jsou považovány za vhodné organismy pro [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bioremediace bioremediace]<br />
*širšímu praktickému použití brání nízká znalost degradačních mechanismů<br />
*nespecifický enzymový systém je schopen rozkládat:<br />
**aromatické látky (polychlorované bifenyly, polyaromatické uhlovodíky) <br />
**[http://cs.wikipedia.org/wiki/Pesticidy pesticidy]<br />
**aromatické herbicidy <br />
**a další toxické látky<br />
*další využití hub tzv. bílé hniloby:<br />
**při odstraňování polyaromatických uhlovodíků z různých složek životního prostředí - z půdy, vody, tedy v podstatě z jakýchkoliv přirozených nebo polopřirozených substrátů<br />
<br />
'''Druhy hub bílé hniloby'''<br />
<br />
*bazidiomycety: <br />
**''Stereum'' <br />
**''Trametes'' <br />
**''Pleurotus''<br />
**''Phanerochaete''<br />
**''Pycnoporus'' <br />
**''Daedalea'' <br />
**''Ganoderma''<br />
*askomycety:<br />
**čel. ''Xylariaceae (Xylaria, Ustulina, Daldinia, Hypoxylon, …)''<br />
<br />
Aktivity ligninolytických enzymů byly testovány u více než 2000 druhů známých ligninolytických hub, z tohoto množství bylo pro biodegradační účely otestováno méně než 20. Biodegradační schopnost byla prokázána např. u ''Phanerochaete chrysosporium, Pleurotus ostreatus,Irpex lacteus, Bjerkandera adusta a Trametes versicolor.'' <br />
<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
Paszcynski, A., Craford, R.L. (1995)Potentional for bioremediation of xenobiotic compound by the white rot fungus. Phanerochate chrysosporium, Biotechnol. Prog. 11, 368-379.<br />
<br />
<br />
Gramss, G., Kirsche, B., Voigt, K. D., Gunther, Th., Fritsche, W. (1999) Conversion rates of five polycyclic aromatic hydrocarbons in the liquid cultures of fifty-eight fungi and the concomitant production of oxidative enzymes. Mycol. Res. 103, 1009-1018.<br />
<br />
<br />
Šašek, V., Novotný, Č., Vampola, P. (1998) Screening for efficient fungal degraders by decolorization. Czech Mycol. 50, 303-311.<br />
<br />
<br />
Informační systém výzkumu a vývoje http://aplikace.isvav.cvut.cz/projectDetail.do?rowId=GA204%2F94%2F1190<br />
<br />
<br />
== Externí odkazy ==<br />
<br />
Rozklad polyaromatických uhlovodíků (PAH) dřevokaznými houbami v půdě http://stary.biom.cz/sborniky/sb97PrVana/sb97PrVan_zadr.html#wiesche<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina B]]</div>Fabianovathttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ligninolytick%C3%A9_houby&diff=7270Ligninolytické houby2009-01-11T19:53:13Z<p>Fabianovat: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
<br />
'''Ligninolytické houby'''<br />
<br />
<br />
'''Charakteristika'''<br />
<br />
*nazývány také jako houby bílé hniloby <br />
*tyto houby jsou dřevokazné a rozkládají hlavně ligninovou složku dřeva (houby bílé hniloby přednostně spotřebovávají ze dřeva tmavý [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lignin lignin] - jediný přirozený polymer obsahující aromatická jádra)<br />
*zůstává po nich světlý vláknitý povrch tvořený zejména vlákny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Celulosa celulosy]<br />
*produkují extracelularní enzymy (využívány také k degradaci aromatických cizorodých látek z prostředí):<br />
**ligninperoxidasa<br />
**manganperoxidasa<br />
**lakasa<br />
*houby jsou schopny kolonizovat substráty (které jsou zaneseny spolu s houbou do půdy)<br />
*schopnost rozkládat těžce rozložitelné a pro mnoho mikroorganismů jedovaté látky<br />
*důležitá je vazba mezi dřevokaznými houbami a těžkými kovy<br />
*houby obecně jsou schopny na svůj povrch vázat kovy včetně radionuklidů <br />
<br />
'''Využití'''<br />
<br />
*odbarvování některých průmyslově vyráběných barviv (tyto barviva představují velkou skupinu obtížně rozložitelných a často toxických průmyslových organopolutantů, na znečištění životního prostředí se podílý ve formě odpadních průmyslových vod)<br />
*kontaminace životního prostředí chloroaromáty (např. PCB, chlorfenoly, chlorligniny, dioxiny) a polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU) je globální(tyto toxické a karciogenní látky se hromadí v půdě, protože jejich rozklad autochtonní půdní mikroflorou je pomalý a často neúplný)<br />
*ligninolytické houby jsou schopné účinně degradovat řadu obtížně rozložitelných organopolutantů <br />
*jsou považovány za vhodné organismy pro [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bioremediace bioremediace]<br />
*širšímu praktickému použití brání nízká znalost degradačních mechanismů<br />
*nespecifický enzymový systém je schopen rozkládat:<br />
**aromatické látky (polychlorované bifenyly, polyaromatické uhlovodíky) <br />
**[http://cs.wikipedia.org/wiki/Pesticidy pesticidy]<br />
**aromatické herbicidy <br />
**a další toxické látky<br />
*další využití hub tzv. bílé hniloby:<br />
**při odstraňování polyaromatických uhlovodíků z různých složek životního prostředí - z půdy, vody, tedy v podstatě z jakýchkoliv přirozených nebo polopřirozených substrátů<br />
<br />
'''Druhy hub bílé hniloby'''<br />
<br />
*bazidiomycety: <br />
**''Stereum'' <br />
**''Trametes'' <br />
**''Pleurotus''<br />
**''Phanerochaete''<br />
**''Pycnoporus'' <br />
**''Daedalea'' <br />
**''Ganoderma''<br />
*askomycety:<br />
**čel. ''Xylariaceae (Xylaria, Ustulina, Daldinia, Hypoxylon, …)''<br />
<br />
Aktivity ligninolytických enzymů byly testovány u více než 2000 druhů známých ligninolytických hub, z tohoto množství bylo pro biodegradační účely otestováno méně než 20. Biodegradační schopnost byla prokázána např. u ''Phanerochaete chrysosporium, Pleurotus ostreatus,Irpex lacteus, Bjerkandera adusta a Trametes versicolor.'' <br />
<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
Paszcynski, A., Craford, R.L. (1995)Potentional for bioremediation of xenobiotic compound by the white rot fungus. Phanerochate chrysosporium, Biotechnol. Prog. 11, 368-379.<br />
<br />
<br />
Gramss, G., Kirsche, B., Voigt, K. D., Gunther, Th., Fritsche, W. (1999) Conversion rates of five polycyclic aromatic hydrocarbons in the liquid cultures of fifty-eight fungi and the concomitant production of oxidative enzymes. Mycol. Res. 103, 1009-1018.<br />
<br />
<br />
Šašek, V., Novotný, Č., Vampola, P. (1998) Screening for efficient fungal degraders by decolorization. Czech Mycol. 50, 303-311.<br />
<br />
<br />
Informační systém výzkumu a vývoje http://aplikace.isvav.cvut.cz/projectDetail.do?rowId=GA204%2F94%2F1190<br />
<br />
<br />
== Externí odkazy ==<br />
<br />
Rozklad polyaromatických uhlovodíků (PAH) dřevokaznými houbami v půdě http://stary.biom.cz/sborniky/sb97PrVana/sb97PrVan_zadr.html#wiesche<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina B]]</div>Fabianovathttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ligninolytick%C3%A9_houby&diff=7267Ligninolytické houby2009-01-11T19:51:13Z<p>Fabianovat: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
<br />
'''Ligninolytické houby'''<br />
<br />
<br />
'''Charakteristika'''<br />
<br />
*nazývány také jako houby bílé hniloby <br />
*tyto houby jsou dřevokazné a rozkládají hlavně ligninovou složku dřeva (houby bílé hniloby přednostně spotřebovávají ze dřeva tmavý [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lignin lignin] - jediný přirozený polymer obsahující aromatická jádra)<br />
*zůstává po nich světlý vláknitý povrch tvořený zejména vlákny celulózy<br />
*produkují extracelularní enzymy (využívány také k degradaci aromatických cizorodých látek z prostředí):<br />
**ligninperoxidasa<br />
**manganperoxidasa<br />
**lakasa<br />
*houby jsou schopny kolonizovat substráty (které jsou zaneseny spolu s houbou do půdy)<br />
*schopnost rozkládat těžce rozložitelné a pro mnoho mikroorganismů jedovaté látky<br />
*důležitá je vazba mezi dřevokaznými houbami a těžkými kovy<br />
*houby obecně jsou schopny na svůj povrch vázat kovy včetně radionuklidů <br />
<br />
'''Vzužití'''<br />
<br />
*odbarvování některých průmyslově vyráběných barviv (tyto barviva představují velkou skupinu obtížně rozložitelných a často toxických průmyslových organopolutantů, na znečištění životního prostředí se podílý ve formě odpadních průmyslových vod)<br />
*kontaminace životního prostředí chloroaromáty (např. PCB, chlorfenoly, chlorligniny, dioxiny) a polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU) je globální(tyto toxické a karciogenní látky se hromadí v půdě, protože jejich rozklad autochtonní půdní mikroflorou je pomalý a často neúplný)<br />
*ligninolytické houby jsou schopné účinně degradovat řadu obtížně rozložitelných organopolutantů <br />
*jsou považovány za vhodné organismy pro [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bioremediace bioremediace]<br />
*širšímu praktickému použití brání nízká znalost degradačních mechanismů<br />
*nespecifický enzymový systém je schopen rozkládat:<br />
**aromatické látky (polychlorované bifenyly, polyaromatické uhlovodíky) <br />
**[http://cs.wikipedia.org/wiki/Pesticidy pesticidy]<br />
**aromatické herbicidy <br />
**a další toxické látky<br />
*další využití hub tzv. bílé hniloby:<br />
**při odstraňování polyaromatických uhlovodíků z různých složek životního prostředí - z půdy, vody, tedy v podstatě z jakýchkoliv přirozených nebo polopřirozených substrátů<br />
<br />
'''Druhy hub bílé hniloby'''<br />
<br />
*bazidiomycety: <br />
**''Stereum'' <br />
**''Trametes'' <br />
**''Pleurotus''<br />
**''Phanerochaete''<br />
**''Pycnoporus'' <br />
**''Daedalea'' <br />
**''Ganoderma''<br />
*askomycety:<br />
**čel. ''Xylariaceae (Xylaria, Ustulina, Daldinia, Hypoxylon, …)''<br />
<br />
Aktivity ligninolytických enzymů byly testovány u více než 2000 druhů známých ligninolytických hub, z tohoto množství bylo pro biodegradační účely otestováno méně než 20. Biodegradační schopnost byla prokázána např. u ''Phanerochaete chrysosporium, Pleurotus ostreatus,Irpex lacteus, Bjerkandera adusta a Trametes versicolor.'' <br />
<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
Paszcynski, A., Craford, R.L. (1995)Potentional for bioremediation of xenobiotic compound by the white rot fungus. Phanerochate chrysosporium, Biotechnol. Prog. 11, 368-379.<br />
<br />
<br />
Gramss, G., Kirsche, B., Voigt, K. D., Gunther, Th., Fritsche, W. (1999) Conversion rates of five polycyclic aromatic hydrocarbons in the liquid cultures of fifty-eight fungi and the concomitant production of oxidative enzymes. Mycol. Res. 103, 1009-1018.<br />
<br />
<br />
Šašek, V., Novotný, Č., Vampola, P. (1998) Screening for efficient fungal degraders by decolorization. Czech Mycol. 50, 303-311.<br />
<br />
<br />
Informační systém výzkumu a vývoje http://aplikace.isvav.cvut.cz/projectDetail.do?rowId=GA204%2F94%2F1190<br />
<br />
<br />
== Externí odkazy ==<br />
<br />
Rozklad polyaromatických uhlovodíků (PAH) dřevokaznými houbami v půdě http://stary.biom.cz/sborniky/sb97PrVana/sb97PrVan_zadr.html#wiesche<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina B]]</div>Fabianovathttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ligninolytick%C3%A9_houby&diff=7263Ligninolytické houby2009-01-11T19:44:54Z<p>Fabianovat: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
<br />
'''Ligninolytické houby'''<br />
<br />
<br />
'''Charakteristika'''<br />
<br />
*nazývány také jako houby bílé hniloby <br />
*tyto houby jsou dřevokazné a rozkládají hlavně ligninovou složku dřeva (houby bílé hniloby přednostně spotřebovávají ze dřeva tmavý lignin - jediný přirozený polymer obsahující aromatická jádra)<br />
*zůstává po nich světlý vláknitý povrch tvořený zejména vlákny celulózy<br />
*produkují extracelularní enzymy (využívány také k degradaci aromatických cizorodých látek z prostředí):<br />
**ligninperoxidasa<br />
**manganperoxidasa<br />
**lakasa<br />
*houby jsou schopny kolonizovat substráty (které jsou zaneseny spolu s houbou do půdy)<br />
*schopnost rozkládat těžce rozložitelné a pro mnoho mikroorganismů jedovaté látky<br />
*důležitá je vazba mezi dřevokaznými houbami a těžkými kovy<br />
*houby obecně jsou schopny na svůj povrch vázat kovy včetně radionuklidů <br />
<br />
'''Vzužití'''<br />
<br />
*odbarvování některých průmyslově vyráběných barviv (tyto barviva představují velkou skupinu obtížně rozložitelných a často toxických průmyslových organopolutantů, na znečištění životního prostředí se podílý ve formě odpadních průmyslových vod)<br />
*kontaminace životního prostředí chloroaromáty (např. PCB, chlorfenoly, chlorligniny, dioxiny) a polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU) je globální(tyto toxické a karciogenní látky se hromadí v půdě, protože jejich rozklad autochtonní půdní mikroflorou je pomalý a často neúplný)<br />
*ligninolytické houby jsou schopné účinně degradovat řadu obtížně rozložitelných organopolutantů <br />
*jsou považovány za vhodné organismy pro [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bioremediace bioremediace]<br />
*širšímu praktickému použití brání nízká znalost degradačních mechanismů<br />
*nespecifický enzymový systém je schopen rozkládat:<br />
**aromatické látky (polychlorované bifenyly, polyaromatické uhlovodíky) <br />
**[http://cs.wikipedia.org/wiki/Pesticidy pesticidy]<br />
**aromatické herbicidy <br />
**a další toxické látky<br />
*další využití hub tzv. bílé hniloby:<br />
**při odstraňování polyaromatických uhlovodíků z různých složek životního prostředí - z půdy, vody, tedy v podstatě z jakýchkoliv přirozených nebo polopřirozených substrátů<br />
<br />
'''Druhy hub bílé hniloby'''<br />
<br />
*bazidiomycety: <br />
**''Stereum'' <br />
**''Trametes'' <br />
**''Pleurotus''<br />
**''Phanerochaete''<br />
**''Pycnoporus'' <br />
**''Daedalea'' <br />
**''Ganoderma''<br />
*askomycety:<br />
**čel. ''Xylariaceae (Xylaria, Ustulina, Daldinia, Hypoxylon, …)''<br />
<br />
Aktivity ligninolytických enzymů byly testovány u více než 2000 druhů známých ligninolytických hub, z tohoto množství bylo pro biodegradační účely otestováno méně než 20. Biodegradační schopnost byla prokázána např. u ''Phanerochaete chrysosporium, Pleurotus ostreatus,Irpex lacteus, Bjerkandera adusta a Trametes versicolor.'' <br />
<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
Paszcynski, A., Craford, R.L. (1995)Potentional for bioremediation of xenobiotic compound by the white rot fungus. Phanerochate chrysosporium, Biotechnol. Prog. 11, 368-379.<br />
<br />
<br />
Gramss, G., Kirsche, B., Voigt, K. D., Gunther, Th., Fritsche, W. (1999) Conversion rates of five polycyclic aromatic hydrocarbons in the liquid cultures of fifty-eight fungi and the concomitant production of oxidative enzymes. Mycol. Res. 103, 1009-1018.<br />
<br />
<br />
Šašek, V., Novotný, Č., Vampola, P. (1998) Screening for efficient fungal degraders by decolorization. Czech Mycol. 50, 303-311.<br />
<br />
<br />
Informační systém výzkumu a vývoje http://aplikace.isvav.cvut.cz/projectDetail.do?rowId=GA204%2F94%2F1190<br />
<br />
<br />
== Externí odkazy ==<br />
<br />
Rozklad polyaromatických uhlovodíků (PAH) dřevokaznými houbami v půdě http://stary.biom.cz/sborniky/sb97PrVana/sb97PrVan_zadr.html#wiesche<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina B]]</div>Fabianovathttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ligninolytick%C3%A9_houby&diff=7261Ligninolytické houby2009-01-11T19:44:02Z<p>Fabianovat: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
<br />
'''Ligninolytické houby'''<br />
<br />
<br />
'''Charakteristika'''<br />
<br />
*nazývány také jako houby bílé hniloby <br />
*tyto houby jsou dřevokazné a rozkládají hlavně ligninovou složku dřeva (houby bílé hniloby přednostně spotřebovávají ze dřeva tmavý lignin - jediný přirozený polymer obsahující aromatická jádra)<br />
*zůstává po nich světlý vláknitý povrch tvořený zejména vlákny celulózy<br />
*produkují extracelularní enzymy (využívány také k degradaci aromatických cizorodých látek z prostředí):<br />
**ligninperoxidasa<br />
**manganperoxidasa<br />
**http://www.enviwiki.cz/index.php?title=Ligninolytick%C3%A9_houby&action=edit<br />
*houby jsou schopny kolonizovat substráty (které jsou zaneseny spolu s houbou do půdy)<br />
*schopnost rozkládat těžce rozložitelné a pro mnoho mikroorganismů jedovaté látky<br />
*důležitá je vazba mezi dřevokaznými houbami a těžkými kovy<br />
*houby obecně jsou schopny na svůj povrch vázat kovy včetně radionuklidů <br />
<br />
'''Vzužití'''<br />
<br />
*odbarvování některých průmyslově vyráběných barviv (tyto barviva představují velkou skupinu obtížně rozložitelných a často toxických průmyslových organopolutantů, na znečištění životního prostředí se podílý ve formě odpadních průmyslových vod)<br />
*kontaminace životního prostředí chloroaromáty (např. PCB, chlorfenoly, chlorligniny, dioxiny) a polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU) je globální(tyto toxické a karciogenní látky se hromadí v půdě, protože jejich rozklad autochtonní půdní mikroflorou je pomalý a často neúplný)<br />
*ligninolytické houby jsou schopné účinně degradovat řadu obtížně rozložitelných organopolutantů <br />
*jsou považovány za vhodné organismy pro [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bioremediace bioremediace]<br />
*širšímu praktickému použití brání nízká znalost degradačních mechanismů<br />
*nespecifický enzymový systém je schopen rozkládat:<br />
**aromatické látky (polychlorované bifenyly, polyaromatické uhlovodíky) <br />
**[http://cs.wikipedia.org/wiki/Pesticidy pesticidy]<br />
**aromatické herbicidy <br />
**a další toxické látky<br />
*další využití hub tzv. bílé hniloby:<br />
**při odstraňování polyaromatických uhlovodíků z různých složek životního prostředí - z půdy, vody, tedy v podstatě z jakýchkoliv přirozených nebo polopřirozených substrátů<br />
<br />
'''Druhy hub bílé hniloby'''<br />
<br />
*bazidiomycety: <br />
**''Stereum'' <br />
**''Trametes'' <br />
**''Pleurotus''<br />
**''Phanerochaete''<br />
**''Pycnoporus'' <br />
**''Daedalea'' <br />
**''Ganoderma''<br />
*askomycety:<br />
**čel. ''Xylariaceae (Xylaria, Ustulina, Daldinia, Hypoxylon, …)''<br />
<br />
Aktivity ligninolytických enzymů byly testovány u více než 2000 druhů známých ligninolytických hub, z tohoto množství bylo pro biodegradační účely otestováno méně než 20. Biodegradační schopnost byla prokázána např. u ''Phanerochaete chrysosporium, Pleurotus ostreatus,Irpex lacteus, Bjerkandera adusta a Trametes versicolor.'' <br />
<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
Paszcynski, A., Craford, R.L. (1995)Potentional for bioremediation of xenobiotic compound by the white rot fungus. Phanerochate chrysosporium, Biotechnol. Prog. 11, 368-379.<br />
<br />
<br />
Gramss, G., Kirsche, B., Voigt, K. D., Gunther, Th., Fritsche, W. (1999) Conversion rates of five polycyclic aromatic hydrocarbons in the liquid cultures of fifty-eight fungi and the concomitant production of oxidative enzymes. Mycol. Res. 103, 1009-1018.<br />
<br />
<br />
Šašek, V., Novotný, Č., Vampola, P. (1998) Screening for efficient fungal degraders by decolorization. Czech Mycol. 50, 303-311.<br />
<br />
<br />
Informační systém výzkumu a vývoje http://aplikace.isvav.cvut.cz/projectDetail.do?rowId=GA204%2F94%2F1190<br />
<br />
<br />
== Externí odkazy ==<br />
<br />
Rozklad polyaromatických uhlovodíků (PAH) dřevokaznými houbami v půdě http://stary.biom.cz/sborniky/sb97PrVana/sb97PrVan_zadr.html#wiesche<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina B]]</div>Fabianovathttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ligninolytick%C3%A9_houby&diff=7256Ligninolytické houby2009-01-11T19:22:54Z<p>Fabianovat: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
<br />
'''Ligninolytické houby'''<br />
<br />
<br />
'''Charakteristika'''<br />
<br />
*nazývány také jako houby bílé hniloby <br />
*tyto houby jsou dřevokazné a rozkládají hlavně ligninovou složku dřeva (houby bílé hniloby přednostně spotřebovávají ze dřeva tmavý lignin - jediný přirozený polymer obsahující aromatická jádra)<br />
*zůstává po nich světlý vláknitý povrch tvořený zejména vlákny celulózy<br />
*produkují extracelularní enzymy (využívány také k degradaci aromatických cizorodých látek z prostředí):<br />
**ligninperoxidasa<br />
**manganperoxidasa<br />
**lakasa<br />
*houby jsou schopny kolonizovat substráty (které jsou zaneseny spolu s houbou do půdy)<br />
*schopnost rozkládat těžce rozložitelné a pro mnoho mikroorganismů jedovaté látky<br />
*důležitá je vazba mezi dřevokaznými houbami a těžkými kovy<br />
*houby obecně jsou schopny na svůj povrch vázat kovy včetně radionuklidů <br />
<br />
'''Vzužití'''<br />
<br />
*odbarvování některých průmyslově vyráběných barviv (tyto barviva představují velkou skupinu obtížně rozložitelných a často toxických průmyslových organopolutantů, na znečištění životního prostředí se podílý ve formě odpadních průmyslových vod)<br />
*kontaminace životního prostředí chloroaromáty (např. PCB, chlorfenoly, chlorligniny, dioxiny) a polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU) je globální(tyto toxické a karciogenní látky se hromadí v půdě, protože jejich rozklad autochtonní půdní mikroflorou je pomalý a často neúplný)<br />
*ligninolytické houby jsou schopné účinně degradovat řadu obtížně rozložitelných organopolutantů <br />
*jsou považovány za vhodné organismy pro [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bioremediace bioremediace]<br />
*širšímu praktickému použití brání nízká znalost degradačních mechanismů<br />
*nespecifický enzymový systém je schopen rozkládat:<br />
**aromatické látky (polychlorované bifenyly, polyaromatické uhlovodíky) <br />
**[http://cs.wikipedia.org/wiki/Pesticidy pesticidy]<br />
**aromatické herbicidy <br />
**a další toxické látky<br />
*další využití hub tzv. bílé hniloby:<br />
**při odstraňování polyaromatických uhlovodíků z různých složek životního prostředí - z půdy, vody, tedy v podstatě z jakýchkoliv přirozených nebo polopřirozených substrátů<br />
<br />
'''Druhy hub bílé hniloby'''<br />
<br />
*bazidiomycety: <br />
**''Stereum'' <br />
**''Trametes'' <br />
**''Pleurotus''<br />
**''Phanerochaete''<br />
**''Pycnoporus'' <br />
**''Daedalea'' <br />
**''Ganoderma''<br />
*askomycety:<br />
**čel. ''Xylariaceae (Xylaria, Ustulina, Daldinia, Hypoxylon, …)''<br />
<br />
Aktivity ligninolytických enzymů byly testovány u více než 2000 druhů známých ligninolytických hub, z tohoto množství bylo pro biodegradační účely otestováno méně než 20. Biodegradační schopnost byla prokázána např. u ''Phanerochaete chrysosporium, Pleurotus ostreatus,Irpex lacteus, Bjerkandera adusta a Trametes versicolor.'' <br />
<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
Paszcynski, A., Craford, R.L. (1995)Potentional for bioremediation of xenobiotic compound by the white rot fungus. Phanerochate chrysosporium, Biotechnol. Prog. 11, 368-379.<br />
<br />
<br />
Gramss, G., Kirsche, B., Voigt, K. D., Gunther, Th., Fritsche, W. (1999) Conversion rates of five polycyclic aromatic hydrocarbons in the liquid cultures of fifty-eight fungi and the concomitant production of oxidative enzymes. Mycol. Res. 103, 1009-1018.<br />
<br />
<br />
Šašek, V., Novotný, Č., Vampola, P. (1998) Screening for efficient fungal degraders by decolorization. Czech Mycol. 50, 303-311.<br />
<br />
<br />
Informační systém výzkumu a vývoje http://aplikace.isvav.cvut.cz/projectDetail.do?rowId=GA204%2F94%2F1190<br />
<br />
<br />
Rozklad polyaromatických uhlovodíků (PAH) dřevokaznými houbami v půdě http://stary.biom.cz/sborniky/sb97PrVana/sb97PrVan_zadr.html#wiesche<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina B]]</div>Fabianovathttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ligninolytick%C3%A9_houby&diff=7251Ligninolytické houby2009-01-11T19:19:36Z<p>Fabianovat: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
<br />
'''Ligninolytické houby'''<br />
<br />
<br />
'''Charakteristika'''<br />
<br />
*nazývány také jako houby bílé hniloby <br />
*tyto houby jsou dřevokazné a rozkládají hlavně ligninovou složku dřeva (houby bílé hniloby přednostně spotřebovávají ze dřeva tmavý lignin - jediný přirozený polymer obsahující aromatická jádra)<br />
*zůstává po nich světlý vláknitý povrch tvořený zejména vlákny celulózy<br />
*produkují extracelularní enzymy (využívány také k degradaci aromatických cizorodých látek z prostředí):<br />
**ligninperoxidasa<br />
**manganperoxidasa<br />
**lakasa<br />
*houby jsou schopny kolonizovat substráty (které jsou zaneseny spolu s houbou do půdy)<br />
*schopnost rozkládat těžce rozložitelné a pro mnoho mikroorganismů jedovaté látky<br />
*důležitá je vazba mezi dřevokaznými houbami a těžkými kovy<br />
*houby obecně jsou schopny na svůj povrch vázat kovy včetně radionuklidů <br />
<br />
'''Vzužití'''<br />
<br />
*odbarvování některých průmyslově vyráběných barviv (tyto barviva představují velkou skupinu obtížně rozložitelných a často toxických průmyslových organopolutantů, na znečištění životního prostředí se podílý ve formě odpadních průmyslových vod)<br />
*kontaminace životního prostředí chloroaromáty (např. PCB, chlorfenoly, chlorligniny, dioxiny) a polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU) je globální(tyto toxické a karciogenní látky se hromadí v půdě, protože jejich rozklad autochtonní půdní mikroflorou je pomalý a často neúplný)<br />
*ligninolytické houby jsou schopné účinně degradovat řadu obtížně rozložitelných organopolutantů <br />
*jsou považovány za vhodné organismy pro [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bioremediace bioremediace]<br />
*širšímu praktickému použití brání nízká znalost degradačních mechanismů<br />
*nespecifický enzymový systém je schopen rozkládat:<br />
**aromatické látky (polychlorované bifenyly, polyaromatické uhlovodíky) <br />
**[http://cs.wikipedia.org/wiki/Pesticidy pesticidy]<br />
**aromatické herbicidy <br />
**a další toxické látky<br />
*další využití hub tzv. bílé hniloby:<br />
**při odstraňování polyaromatických uhlovodíků z různých složek životního prostředí - z půdy, vody, tedy v podstatě z jakýchkoliv přirozených nebo polopřirozených substrátů<br />
<br />
'''Druhy hub bílé hniloby'''<br />
<br />
*bazidiomycety: <br />
**''Stereum'' <br />
**''Trametes'' <br />
**''Pleurotus''<br />
**''Phanerochaete''<br />
**''Pycnoporus'' <br />
**''Daedalea'' <br />
**''Ganoderma''<br />
*askomycety:<br />
**čel. ''Xylariaceae (Xylaria, Ustulina, Daldinia, Hypoxylon, …)''<br />
<br />
Aktivity ligninolytických enzymů byly testovány u více než 2000 druhů známých ligninolytických hub, z tohoto množství bylo pro biodegradační účely otestováno méně než 20. Biodegradační schopnost byla prokázána např. u ''Phanerochaete chrysosporium, Pleurotus ostreatus,Irpex lacteus, Bjerkandera adusta a Trametes versicolor.'' <br />
<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
Paszcynski, A., Craford, R.L. (1995)Potentional for bioremediation of xenobiotic compound by the white rot fungus. Phanerochate chrysosporium, Biotechnol. Prog. 11, 368-379.<br />
<br />
<br />
Gramss, G., Kirsche, B., Voigt, K. D., Gunther, Th., Fritsche, W. (1999) Conversion rates of five polycyclic aromatic hydrocarbons in the liquid cultures of fifty-eight fungi and the concomitant production of oxidative enzymes. Mycol. Res. 103, 1009-1018.<br />
<br />
<br />
Šašek, V., Novotný, Č., Vampola, P. (1998) Screening for efficient fungal degraders by decolorization. Czech Mycol. 50, 303-311.<br />
<br />
<br />
Informační systém výzkumu a vývoje http://aplikace.isvav.cvut.cz/projectDetail.do?rowId=GA204%2F94%2F1190<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina B]]</div>Fabianovathttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ligninolytick%C3%A9_houby&diff=7238Ligninolytické houby2009-01-11T19:00:01Z<p>Fabianovat: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
<br />
'''Ligninolytické houby'''<br />
<br />
'''Charakteristika'''<br />
<br />
*nazývány také jako houby bílé hniloby <br />
*tyto houby jsou dřevokazné a rozkládají hlavně ligninovou složku dřeva (houby bílé hniloby přednostně spotřebovávají ze dřeva tmavý lignin - jediný přirozený polymer obsahující aromatická jádra)<br />
*zůstává po nich světlý vláknitý povrch tvořený zejména vlákny celulózy<br />
*produkují extracelularní enzymy (využívány také k degradaci aromatických cizorodých látek z prostředí):<br />
**ligninperoxidasa<br />
**manganperoxidasa<br />
**lakasa<br />
*houby jsou schopny kolonizovat substráty (které jsou zaneseny spolu s houbou do půdy)<br />
*schopnost rozkládat těžce rozložitelné a pro mnoho mikroorganismů jedovaté látky<br />
*důležitá je vazba mezi dřevokaznými houbami a těžkými kovy<br />
*houby obecně jsou schopny na svůj povrch vázat kovy včetně radionuklidů <br />
<br />
'''Vzužití'''<br />
<br />
*odbarvování některých průmyslově vyráběných barviv (tyto barviva představují velkou skupinu obtížně rozložitelných a často toxických průmyslových organopolutantů, na znečištění životního prostředí se podílý ve formě odpadních průmyslových vod)<br />
*kontaminace životního prostředí chloroaromáty (např. PCB, chlorfenoly, chlorligniny, dioxiny) a polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU) je globální(tyto toxické a karciogenní látky se hromadí v půdě, protože jejich rozklad autochtonní půdní mikroflorou je pomalý a často neúplný)<br />
*ligninolytické houby jsou schopné účinně degradovat řadu obtížně rozložitelných organopolutantů <br />
*jsou považovány za vhodné organismy pro [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bioremediace bioremediace]<br />
*širšímu praktickému použití brání nízká znalost degradačních mechanismů<br />
*nespecifický enzymový systém je schopen rozkládat:<br />
**aromatické látky (polychlorované bifenyly, polyaromatické uhlovodíky) <br />
**[http://cs.wikipedia.org/wiki/Pesticidy pesticidy]<br />
**aromatické herbicidy <br />
**a další toxické látky<br />
*další využití hub tzv. bílé hniloby:<br />
**při odstraňování polyaromatických uhlovodíků z různých složek životního prostředí - z půdy, vody, tedy v podstatě z jakýchkoliv přirozených nebo polopřirozených substrátů<br />
<br />
'''Druhy hub bílé hniloby'''<br />
<br />
*<br />
Aktivity ligninolytických enzymů byly testovány u více než 2000 druhů známých ligninolytických hub, z tohoto množství bylo pro biodegradační účely otestováno méně než 20. Biodegradační schopnost byla prokázána např. u Phanerochaete chrysosporium, Pleurotus ostreatus,Irpex lacteus, Bjerkandera adusta a Trametes versicolor. <br />
<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
Paszcynski, A., Craford, R.L. (1995)Potentional for bioremediation of xenobiotic compound by the white rot fungus. Phanerochate chrysosporium, Biotechnol. Prog. 11, 368-379.<br />
<br />
<br />
Gramss, G., Kirsche, B., Voigt, K. D., Gunther, Th., Fritsche, W. (1999) Conversion rates of five polycyclic aromatic hydrocarbons in the liquid cultures of fifty-eight fungi and the concomitant production of oxidative enzymes. Mycol. Res. 103, 1009-1018.<br />
<br />
<br />
Šašek, V., Novotný, Č., Vampola, P. (1998) Screening for efficient fungal degraders by decolorization. Czech Mycol. 50, 303-311.<br />
<br />
<br />
Informační systém výzkumu a vývoje http://aplikace.isvav.cvut.cz/projectDetail.do?rowId=GA204%2F94%2F1190<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina B]]</div>Fabianovathttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Anglick%C3%A1_filtrace&diff=6169Diskuse:Anglická filtrace2008-12-10T23:49:52Z<p>Fabianovat: </p>
<hr />
<div>Připomínky skupiny C:<br />
<br />
Soulad textu s heslem je evidentní, autor se zaměřuje na anglickou filtraci, vzhledem k tomu, že uvádí, že se jedná o nejstarší typ, bylo by jistě zajímavé zmínit krátkou historii a uvést proč se jí vlastně říká anglická filtrace. Chybí zde odkaz na českou wikipedii, kde jsou popsány další typy filtrací, které se mohou vyskytovat. Možná by bylo vhodné zmínit, že se jedná o jiný typ filtrace než klasický, kdy tento proces nahrazuje celý proces úpravy vody a probíhají zde biologické procesy i mechanické čištění. Členění odstavců je srozumitelné a přehledné, v odstavci konstrukce a funkce by bylo vhodné přidat odkazy na bakterie, rozsivky atd. z české wikipedie. V odstavci použití by bylo zajímavé zmínit, do jaké míry je tato metoda používána a obecně pro jakou vodu (silně znečištěnou, slabě apod.) – pojem CHSK nemusí být běžnému uživateli znám. <br />
V textu chybí přesnější odkazy na literaturu, jsou uvedeny až v závěru a není z toho jasné, z čeho autor v jednotlivých odstavcích čerpal.<br />
Přes malé výše uvedené nedostatky je heslo zpracováno přehledně a srozumitelně. <br />
<br />
<br />
<br />
Připomínky Skupiny E (R):<br />
<br />
<br />
Připomínky Skupiny A<br />
<br />
Heslo přehledně zpracovává vymeztené téma. Sice nesplňuje požadovaný rozsah, ale většina podstatných informací o tématu je zde srozumitelně vysvětlena. V textu bych uvítala alaspoň zmínku o ostatních metodách filtrace, případně srovnání, výhody, nevýhody. Pokud lze někde dohledat, bylo by vhodné alespoň pro představu zmínit jakou rychlostí filtrace probíhá, resp jaký objem vody lze touto metodou přefiltrovat na čas a plochu. A alespoň stručně bych vysvětlila jakým způsobem probíhá praní filtru, aby to bylo i pro laika pochopitelné. Jinak oceňuji přítomnost a funkčnost odkazů na zdroje v textu.<br />
<br />
Připomínky skupiny (B):Heslo je jasně a výstižně zpracováné.Rozřadila bych text aby byl na pohled a přečtení přehlednější.Nadpis konstrukce a fce patří určitě pod obrázek (asi překlep).Dále bych přepsala část věty " a zvelké části i rozpuštěné" na "a z velké části i látky rozpuštěné".</div>Fabianovathttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Anglick%C3%A1_filtrace&diff=6166Diskuse:Anglická filtrace2008-12-10T23:46:49Z<p>Fabianovat: </p>
<hr />
<div>Připomínky skupiny C:<br />
<br />
Soulad textu s heslem je evidentní, autor se zaměřuje na anglickou filtraci, vzhledem k tomu, že uvádí, že se jedná o nejstarší typ, bylo by jistě zajímavé zmínit krátkou historii a uvést proč se jí vlastně říká anglická filtrace. Chybí zde odkaz na českou wikipedii, kde jsou popsány další typy filtrací, které se mohou vyskytovat. Možná by bylo vhodné zmínit, že se jedná o jiný typ filtrace než klasický, kdy tento proces nahrazuje celý proces úpravy vody a probíhají zde biologické procesy i mechanické čištění. Členění odstavců je srozumitelné a přehledné, v odstavci konstrukce a funkce by bylo vhodné přidat odkazy na bakterie, rozsivky atd. z české wikipedie. V odstavci použití by bylo zajímavé zmínit, do jaké míry je tato metoda používána a obecně pro jakou vodu (silně znečištěnou, slabě apod.) – pojem CHSK nemusí být běžnému uživateli znám. <br />
V textu chybí přesnější odkazy na literaturu, jsou uvedeny až v závěru a není z toho jasné, z čeho autor v jednotlivých odstavcích čerpal.<br />
Přes malé výše uvedené nedostatky je heslo zpracováno přehledně a srozumitelně. <br />
<br />
<br />
<br />
Připomínky Skupiny E (R):<br />
<br />
<br />
Připomínky Skupiny A<br />
<br />
Heslo přehledně zpracovává vymeztené téma. Sice nesplňuje požadovaný rozsah, ale většina podstatných informací o tématu je zde srozumitelně vysvětlena. V textu bych uvítala alaspoň zmínku o ostatních metodách filtrace, případně srovnání, výhody, nevýhody. Pokud lze někde dohledat, bylo by vhodné alespoň pro představu zmínit jakou rychlostí filtrace probíhá, resp jaký objem vody lze touto metodou přefiltrovat na čas a plochu. A alespoň stručně bych vysvětlila jakým způsobem probíhá praní filtru, aby to bylo i pro laika pochopitelné. Jinak oceňuji přítomnost a funkčnost odkazů na zdroje v textu.<br />
<br />
Připomínky skupiny (B):Heslo je jasně a výstižně zpracováné.Rozřadila bych text aby byl na pohled a přečtení přehlednější.Nadpis konstrukce a fce patří určitě pod obrázek (asi překlep).Dále bych prepsala</div>Fabianovathttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Anglick%C3%A1_filtrace&diff=6164Diskuse:Anglická filtrace2008-12-10T23:42:18Z<p>Fabianovat: </p>
<hr />
<div>Připomínky skupiny C:<br />
<br />
Soulad textu s heslem je evidentní, autor se zaměřuje na anglickou filtraci, vzhledem k tomu, že uvádí, že se jedná o nejstarší typ, bylo by jistě zajímavé zmínit krátkou historii a uvést proč se jí vlastně říká anglická filtrace. Chybí zde odkaz na českou wikipedii, kde jsou popsány další typy filtrací, které se mohou vyskytovat. Možná by bylo vhodné zmínit, že se jedná o jiný typ filtrace než klasický, kdy tento proces nahrazuje celý proces úpravy vody a probíhají zde biologické procesy i mechanické čištění. Členění odstavců je srozumitelné a přehledné, v odstavci konstrukce a funkce by bylo vhodné přidat odkazy na bakterie, rozsivky atd. z české wikipedie. V odstavci použití by bylo zajímavé zmínit, do jaké míry je tato metoda používána a obecně pro jakou vodu (silně znečištěnou, slabě apod.) – pojem CHSK nemusí být běžnému uživateli znám. <br />
V textu chybí přesnější odkazy na literaturu, jsou uvedeny až v závěru a není z toho jasné, z čeho autor v jednotlivých odstavcích čerpal.<br />
Přes malé výše uvedené nedostatky je heslo zpracováno přehledně a srozumitelně. <br />
<br />
<br />
<br />
Připomínky Skupiny E (R):<br />
<br />
<br />
Připomínky Skupiny A<br />
<br />
Heslo přehledně zpracovává vymeztené téma. Sice nesplňuje požadovaný rozsah, ale většina podstatných informací o tématu je zde srozumitelně vysvětlena. V textu bych uvítala alaspoň zmínku o ostatních metodách filtrace, případně srovnání, výhody, nevýhody. Pokud lze někde dohledat, bylo by vhodné alespoň pro představu zmínit jakou rychlostí filtrace probíhá, resp jaký objem vody lze touto metodou přefiltrovat na čas a plochu. A alespoň stručně bych vysvětlila jakým způsobem probíhá praní filtru, aby to bylo i pro laika pochopitelné. Jinak oceňuji přítomnost a funkčnost odkazů na zdroje v textu.<br />
<br />
Připomínky skupiny (B):Heslo je jasně a výstižně zpracováné.Rozřadila bych text aby byl na pohled a přečtení přehlednější.Nadpis konstrukce a fce patří určitě pod obrázek (asi překlep).</div>Fabianovathttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Anglick%C3%A1_filtrace&diff=6160Diskuse:Anglická filtrace2008-12-10T23:38:58Z<p>Fabianovat: </p>
<hr />
<div>Připomínky skupiny C:<br />
<br />
Soulad textu s heslem je evidentní, autor se zaměřuje na anglickou filtraci, vzhledem k tomu, že uvádí, že se jedná o nejstarší typ, bylo by jistě zajímavé zmínit krátkou historii a uvést proč se jí vlastně říká anglická filtrace. Chybí zde odkaz na českou wikipedii, kde jsou popsány další typy filtrací, které se mohou vyskytovat. Možná by bylo vhodné zmínit, že se jedná o jiný typ filtrace než klasický, kdy tento proces nahrazuje celý proces úpravy vody a probíhají zde biologické procesy i mechanické čištění. Členění odstavců je srozumitelné a přehledné, v odstavci konstrukce a funkce by bylo vhodné přidat odkazy na bakterie, rozsivky atd. z české wikipedie. V odstavci použití by bylo zajímavé zmínit, do jaké míry je tato metoda používána a obecně pro jakou vodu (silně znečištěnou, slabě apod.) – pojem CHSK nemusí být běžnému uživateli znám. <br />
V textu chybí přesnější odkazy na literaturu, jsou uvedeny až v závěru a není z toho jasné, z čeho autor v jednotlivých odstavcích čerpal.<br />
Přes malé výše uvedené nedostatky je heslo zpracováno přehledně a srozumitelně. <br />
<br />
<br />
<br />
Připomínky Skupiny E (R):<br />
<br />
<br />
Připomínky Skupiny A<br />
<br />
Heslo přehledně zpracovává vymeztené téma. Sice nesplňuje požadovaný rozsah, ale většina podstatných informací o tématu je zde srozumitelně vysvětlena. V textu bych uvítala alaspoň zmínku o ostatních metodách filtrace, případně srovnání, výhody, nevýhody. Pokud lze někde dohledat, bylo by vhodné alespoň pro představu zmínit jakou rychlostí filtrace probíhá, resp jaký objem vody lze touto metodou přefiltrovat na čas a plochu. A alespoň stručně bych vysvětlila jakým způsobem probíhá praní filtru, aby to bylo i pro laika pochopitelné. Jinak oceňuji přítomnost a funkčnost odkazů na zdroje v textu.<br />
<br />
Připomínky skupiny (B):Heslo je jasně a výstižně zpracováné.Rozřadila bych text aby byl na pohled a přečtení přehlednější</div>Fabianovathttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Agroenvironment%C3%A1ln%C3%AD_programy&diff=6151Diskuse:Agroenvironmentální programy2008-12-10T23:28:29Z<p>Fabianovat: </p>
<hr />
<div>Připomínky Skupiny D<br />
<br />
heslo působí nedodělaně. text není zformátovaný, není členěn do odstavců. nejsou zde citace v <br />
textu, kromě asi dvou které jsou ale špatně napsané (minimálně by se měla schodovat s citací ve <br />
zdrojích, kde Fišer není hlavním autorem) navíc nesplňuje enviwiki pravidla - viz pravidla - <br />
tag <nowiki><ref></ref></nowiki>. <br />
<br />
Obecně působí jako kopie cizích textů bez jakéhokoli příspěvku autora. <br />
<br />
navíc zde mnoho informací schází.<br />
<br />
např: <br />
*základní podmínky - co se dotuje, komu, od jaké plochy, kolik, jak se s dotovanou půdou <br />
nakládá. <br />
*že závazek je vždy na minimálně 5 let; <br />
*podstatné zákony 252/1997 o zemědělství v platném znění <br />
*že (80% kryje EU a 20% ČR)<br />
*co jsou agroenvironmentální tituly a jak je možné je kombinovat. - konkrétní typy programů<br />
<br />
všechny tyto informace jsou minimálně v citované brožuře.<br />
rozsah <2000 znaků nesplňuje zadání 3000-4000 znaků<br />
<br />
literatura a zdroje se překrývají - literatura nepřináší nic nového, než to co je ve zdrojích<br />
<br />
- v literatuře by neměl být odkaz na knihu (skripta) kde se dané problematice věnuje 1 stránka<br />
<br />
----<br />
<br />
Připomínky skupiny A<br />
Formát textu je špatný. Jeho struktura připomíná zkopírování několika málo vět, vytržených vždy z kontextu z různých zdrojů, a které jsou za sebou naskládány bez logické návaznosti. <br />
Heslo neobsahuje ani čtvrtinu základních informací, které by mohlo přinášet.<br />
<br />
<br />
----<br />
<br />
Připomínky Skupiny E:<br />
<br />
Příliš se mi nelíbí formát textu. Asi není nejvhodnější psát převážnou část textu tučným písmem. Dobré by určitě bylo rozdělení do jednotlivých odstavců či témat, které tak celý příspěvek pro čtenáře zpřehlední. Souhlasím s připomínkami skupiny A i C, že obsah hesla (a pravděpodobně i požadovaný počet znaků ) je nedostatečný. Vhodné bude také doplnit do textu správně citace ve formě odkazů.<br />
<br />
Připomínky skupiny (B): Heslo je psáno nepřehledně,dost chaoticky,hodily by se odkazy do textu.Musím souhlasit s předešlími skupinami, že text je okopírován a nelogicky poskládán.</div>Fabianovathttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Organoleptick%C3%A9_vlastnosti_vody&diff=6139Diskuse:Organoleptické vlastnosti vody2008-12-10T23:06:13Z<p>Fabianovat: </p>
<hr />
<div>Skupina C<br />
Připomínky skupiny F(V)<br />
<br />
připomínky skupina D: Celý text je podivně formátovaný, nevím ale zdá se mi že někde je řádkování 1,5 jinde zase 1, spousta odstavců, naprosto zbytečně to celý text činí mnohem méně přehledným. Dobré by bylo dodat že se jedná o pitnou vodu, například u teploty je to trošku vytržené z kontextu : " Optimální teplota vody je 8-12 ºC " Optimální k čemu? Též "přesun a koncentrace kyslíku" nemusí být každému jasné ( tedy dovysvětlit jak se kyslík dostane vůbec do vody:) ). U zdrojů pak doporučuji použít funkci tohoto webu při odkazování a místo nevzhledných "www.blbla. a spousta dalších znaků" použít tlačítko externího odkazu a odkaz jednoduše popsat : [http://www.example.com Titulek odkazu]<br />
<br />
Připomínky skupiny (B):Heslo je jasně vymezené.ale např.u té teploty se mi nezdá věta „Teplejší voda není tolik osvěžující a studenější voda může způsobovat zdravotní problémy“<br />
Tam by bylo dobré zmínit ,že jde o pitnou vodu.Dále bych z chemického pohledu udělala odkaz na turbidimetrii.</div>Fabianovathttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Nosn%C3%A1_kapacita_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=6128Diskuse:Nosná kapacita prostředí2008-12-10T22:25:54Z<p>Fabianovat: </p>
<hr />
<div>Připomínky Skupiny D<br /><br />
<br />
Text rozsahem nesplňuje kritéria. Předpokládám, že bude ještě doplněn a rozšířen. <br />
Vzhledem k nekomletnosti hesla neudělujeme ani review. po případném doplnění bude třeba doplnit nové review.<br />
jestli autor nenašel dost zdrojů ke zpracování tohoto hesla, mohl si jej včas změnit.<br />
případně doplnit další pod nějakou zastřešující stránkou - např. základní ekologické pojmy o prostředí<br />
<br />
pár technických, které ale bez textu nemají smysl:<br />
*nadpis nemusí být dvakrát<br />
*obsah je skoro žádný<br />
*chybí odkazy v textu<br />
*související stránky nejsou uvedeny <br />
odkaz do anglické wiki není ve wiki formátu <nowiki>[[wikipedia:cs:nazev_hesla|Název hesla]]</nowiki><br />
*počet zdrojů je minimální<br />
<br />
U externího odkazu by bylo vhodné odstranit rámeček - stačí při editování smazat mezeru před hvězdičkou.<br />
Text by bylo možné doplnit o graf růstu populace.<br />
----<br />
<br />
Připomínky skupiny C:<br />
<br />
Heslo je zpracováno velmi stručně pouze s definicí, předpokládám jeho další zpracování a rozšíření. Chybí odkaz na zdroj v textu, bylo by jistě vhodné pro lepší pochopení znázornit nosnou kapacitu prostředí graficky – exponenciální a logistická křivka s uvedením příslušným vzorců, popř. zmínit v závislosti na tom různé strategie (r, K selekce) a příklady, kdy nosná kapacita prostředí ovlivnila určitý druh. Chybí jakékoliv odkazy na české stránky a propojení na stránky v enviwiki, které by s tímto heslem souvisely. Informace jsou nedostačující a je třeba jejich širšího doplnění.<br />
<br />
Připomínky skupiny (B):Heslo je příliš stručné a co se týká informací tak nedostatečné.Bylo by dobré zařadit i nějaké grafy pro objasnění.Psané obecně, proto nepříliš pochopitelné .Uvítala bych více odkazů (nosné kapacity prostředí vnitrodruhová konkurence).<br />
----<br />
Připomínky skupiny F: Helena</div>Fabianovathttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Nosn%C3%A1_kapacita_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=6126Diskuse:Nosná kapacita prostředí2008-12-10T22:23:36Z<p>Fabianovat: </p>
<hr />
<div>Připomínky Skupiny D<br /><br />
<br />
Text rozsahem nesplňuje kritéria. Předpokládám, že bude ještě doplněn a rozšířen. <br />
Vzhledem k nekomletnosti hesla neudělujeme ani review. po případném doplnění bude třeba doplnit nové review.<br />
jestli autor nenašel dost zdrojů ke zpracování tohoto hesla, mohl si jej včas změnit.<br />
případně doplnit další pod nějakou zastřešující stránkou - např. základní ekologické pojmy o prostředí<br />
<br />
pár technických, které ale bez textu nemají smysl:<br />
*nadpis nemusí být dvakrát<br />
*obsah je skoro žádný<br />
*chybí odkazy v textu<br />
*související stránky nejsou uvedeny <br />
odkaz do anglické wiki není ve wiki formátu <nowiki>[[wikipedia:cs:nazev_hesla|Název hesla]]</nowiki><br />
*počet zdrojů je minimální<br />
<br />
U externího odkazu by bylo vhodné odstranit rámeček - stačí při editování smazat mezeru před hvězdičkou.<br />
Text by bylo možné doplnit o graf růstu populace.<br />
----<br />
<br />
Připomínky skupiny C:<br />
<br />
Heslo je zpracováno velmi stručně pouze s definicí, předpokládám jeho další zpracování a rozšíření. Chybí odkaz na zdroj v textu, bylo by jistě vhodné pro lepší pochopení znázornit nosnou kapacitu prostředí graficky – exponenciální a logistická křivka s uvedením příslušným vzorců, popř. zmínit v závislosti na tom různé strategie (r, K selekce) a příklady, kdy nosná kapacita prostředí ovlivnila určitý druh. Chybí jakékoliv odkazy na české stránky a propojení na stránky v enviwiki, které by s tímto heslem souvisely. Informace jsou nedostačující a je třeba jejich širšího doplnění.<br />
<br />
Připomínky skupiny (B):Heslo je příliš stručné a co se týká informací tak nedostatečné.Bylo by dobré zařadit i nějaké grafy pro objasnění.Psané obecně, proto nepříliš pochopitelné .Uvítala bych více odkazů.<br />
----<br />
Připomínky skupiny F: Helena</div>Fabianovathttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:REZZO&diff=6119Diskuse:REZZO2008-12-10T22:12:13Z<p>Fabianovat: </p>
<hr />
<div>Připomínky skupiny C: Text je dost stručný,ale přehledný. Měl by se více rozepsat.Např. vysvětlit co jsou stacionární a mobilní zdroje. Zdroje se do REZZO 1,2 a 3 se dělí podle instalovaného výkonu,což je celkový výkon (užitečný + ztráty). V REZZO 1 a 2 jsou zdroje evidovány individuálně,např. elektrárna má 4 komíny -> každý komín evidován individuálně. O těchto zdrojích je hodně údajů - technické, geografické, výška zdroje, teplota spalin, rychlost výstupu spalin...REZZO 3: zdroje evidovány souhrně po územních jednotkách, provádějí se bilanční odhady. Zdroje pro REZZO 4 jsou evidovány pro územní obvody - okresy, dělají se pro ně bilanční úvahy, které zahrnují např. hustotu provozu, složení provozu apod. -> průzkumy na silnicích. <br />
Poslední část - Organizace - mi přijde nepřehledná. Je tam nahuštěno moc termínů ( ČHMÚ, ISKO, ČIŽP, Souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší). Chtělo by to trochu více rozepsat a vysvětlit.<br />
<br />
Připomínky skupiny (B):Text je velmi řídký,určitě by bylo dobré se více rozepsat jak už bylo zmíněno.Uvítala bych objasnění stacionárního a mobilního zdroje.Dále překlep v poslední větě u REZZO 3.<br />
<br />
=== Poznámky pedagogů ===<br />
Text nesplňuje požadovanou délku 3000-4000 znaků, obsahuje velmi málo jakékoliv práce autora. Obrázek jednak nemá příliš vztah k tématu, především však pochází ze stránky http://www.chmi.cz , která je jednoznačně s copyrightem, takže nejde tak jednoduše převzít. Doporučuji hledat vhodný obrázek na http://commons.wikimedia.org - u obrázku však musí být uveden původ!!<br />
<br />
--[[Uživatel:Jiří Dlouhý|Jiří Dlouhý]] 2. 12. 2008, 20:27 (UTC)</div>Fabianovat