https://www.enviwiki.cz/w/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=Evuska 2026-04-29T06:02:54Z Příspěvky MediaWiki 1.43.0 https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Bus_Rapid_Transit&diff=12243 2011-06-22T10:07:05Z

<p>Evuska: Založena nová stránka: Jedná se o velkokapacitní systém autobusové dopravy, který zajišťuje efektivnější a rychlejší služby. Dochází k vylepšení stávající infrastruktury, vozi...</p> <hr /> <div>Jedná se o velkokapacitní systém autobusové dopravy, který zajišťuje efektivnější a rychlejší služby. Dochází k vylepšení stávající infrastruktury, vozidel a plánování. V Severní Americe je používán výraz Bus Rapid Transit, v Evropě a v Austrálii se vyskytuje spíše název busway. Typ těchto systémů začíná rozkvétat po roce 2000.<br /> <br /> Trasy jsou navrhovány tak, aby vytvořily páteřní síť městské hromadné dopravy, která se podobá S-Bahnu nebo metru.<br /> <br /> [[Soubor:1.jpg]]<br /> <br /> '''Jeden z prvních systémů BRT'''<br /> První BRT systém na světě byl zaveden v Brazílii ve městě Curitiba. <br /> Ten byl uveden do provozu v roce 1974.<br /> [[Soubor:2.jpg]]<br /> <br /> '''Pohyb autobusů'''<br /> <br /> Autobus se může pohybovat v odděleném jízdním pruhu určeném pouze pro autobusy. Výhodou tohoto typu vedení jen v tom, že autobusy nejsou omezovány ostatní dopravou. Tak se vyhýbají kolonám a zdržení.Pohyb vozidel může být uskutečňován spolu s ostatní motorovou dopravou, kde ale odchází k omezování autobusové dopravy.<br /> <br /> Výhodné je také použití preference tohoto druhu dopravy. Na křižovatkách může dojít k prodloužení doby zeleného signálu nebo ke změně signálního plánu po detekci blížícího se autobusu. Lze použít i samostatnou signalizaci pro bus pruhy, a tím umožnit plynulý průjezd vozidel křižovatkou.<br /> <br /> [[Soubor:3_1.jpg]]<br /> <br /> <br /> '''Vozidla'''<br /> <br /> Pro provoz se používají běžná vozidla, jak kloubová, tak nekloubová. V některých městech se používají vozidla vytvořená speciálně pro tento systém. Mohou to být například tříčlánkové autobusy, které dosahují neobvyklé délky.<br /> Rychlost autobusů se pohybuje v rozmezí 27 – 48 km/h.<br /> Jejich výhodou je rychlost, kvalita jízdy, při které se používají technologie pro plynulejší provoz a zvýšená kapacita. Ta se velmi podobá kapacitě metra. <br /> <br /> [[Soubor:4.jpg]]<br /> <br /> <br /> '''Výhody a nevýhody systému BRT'''<br /> <br /> Další předností systému BRT jsou zejména náklady, a to pořizovací, udržovací i provozní. Za nimi stojí hybridní elektrické pohony, jejichž prioritou je ohleduplnost k životnímu prostředí. Systém je tichý, pohodlný a plynně navazuje na městskou dopravu.<br /> Oproti tomu nevýhodou je potřebná šířka komunikace.<br /> <br /> <br /> '''Stanice'''<br /> <br /> Stanice bývají uzavřené a nacházejí se v nich atraktivní posuvné dveře, informační stánky a mnoho dalších standardních prvků.<br /> Všechny prvky jak vozidla, tak stanice bývají většinou bez reklamy. Výjimkou je Los Angeles Country, kde je reklama promítána přímo na palubě autobusů.<br /> <br /> [[Soubor:5.jpg]]<br /> <br /> <br /> '''Seznam zemí, kde je uplatněn systém Bus Rapid Transit'''<br /> <br /> Severní Amerika: Kanada, Guatemala, Mexiko, Spojené státy americké<br /> <br /> Jižní Amerika: Kolumbie, Brazílie, Chile, Ekvádor, Venezuela, Peru<br /> <br /> Asie: Bangladéš, pevninská Čína, Indie, Írán, Indonésie, Izrael, Japonsko, Jordánsko, Filipíny, Tchaj-wan, Thajsko<br /> <br /> Austrálie a Oceánie<br /> <br /> Evropa: Nizozemsko, Finsko, Řecko, Švédsko, UK, Francie<br /> <br /> Afrika<br /> <br /> <br /> '''Příklad systému BRT - Bogota – TransMilenio'''[[Soubor:6_1.jpg]]<br /> <br /> Byl inspirován z Brazílii ve městě Curitiba.<br /> Stávající kapitálové náklady jsou $ 20 miliónů na km včetně vozidel.<br /> <br /> Provoz byl zahájen v prosinci 2000. V současné době se stává z 9 linek v celkové délce 84 km. Linky jsou pojmenovány písmeny v abecedě. Do budoucna je v plánu postavit další 3 linky.<br /> Počet stanic činí 114 (25 ve výstavbě).<br /> <br /> [[Soubor:7_1.jpg]]<br /> <br /> <br /> '''Rekordy v počtu přepravených cestujících'''<br /> <br /> Počet přepravených cestujících 1,6 milionu/den<br /> <br /> Počet přepravených cestujících 40 000/hodinu<br /> <br /> <br /> <br /> '''Stanice'''<br /> <br /> Stanice jsou vybaveny elektronickými tabulemi, které oznamují cestujícím přibližný čas příjezdu následujícího autobusu.<br /> Cestující platí u vchodu do stanice pomocí čipové karty, musí projít přes turniket a poté čekají v prostoru stanice, která je obvykle široká 5 m.<br /> <br /> [[Soubor:8.jpg]]<br /> <br /> Autobus po příjezdu do stanice otevře dveře současně s dveřmi ve stanici. Cestujícím je umožněn pohodlný nástup a výstup, díky tomu, že nástupiště a vnitřní plocha autobusu se nacházejí ve stejné výšce.<br /> <br /> [[Soubor:9_1.jpg]][[Soubor:10.jpg]]<br /> <br /> <br /> '''Vozidla'''<br /> <br /> Provoz zajišťují kloubové autobusy rozdělené na dvě sekce, jejichž kapacita se pohybuje kolem 160 cestujících. V květnu 2007 byl zaveden nový typ autobusu. Je rozdělen na tři sekce se dvěma klouby a jeho kapacita činí 270 cestujících.<br /> Průměrný interval mezi jednotlivými vozidly se pohybuje okolo 13 sekund na rušných křižovatkách.<br /> V současnosti nemá tento systém preferenci na křižovatkách.<br /> Každé vozidlo ujede průměrně za rok 85 000 km. Čištění autobusu je prováděno pokaždé na konci dne.<br /> <br /> [[Soubor:11.jpg]]<br /> <br /> <br /> '''Cyklostezky'''<br /> <br /> S TransMilenio je spojeno několik cyklostezek. V každé stanici se nachází obrovské parkoviště pro jízdní kola.<br /> <br /> [[Soubor:12_2.jpg]]<br /> <br /> <br /> '''Nevýhody systému'''<br /> <br /> Cestující z Bogoty uváděli v průzkumu jako hlavní nevýhody systémy přeplněné autobusy a s tím spojené kapesní krádeže. Další nevýhodou je cena lístku, který stojí 1700 kolumbijských pesos (asi 0,85 US $), což řadí Bogotu mezi města s nejdražším jízdným.<br /> <br /> <br /> '''ČR - Praha'''<br /> <br /> V České republice byl tento systém použit v Praze jako analogie metrobusu po povodních v roce 2002. V úseku, kde byl na lince C přerušen provoz metra, byly na Severojižní magistrále vyhrazeny jízdní pruhy pro autobusy. Autobusy jezdily téměř permanentně za sebou a došlo ke zlepšení přestupních vazeb.<br /> V současnosti v Praze jezdí několik autobusových linek, které jsou zatím označovány jako páteřní. Tento první krok k metrobusům je označován jako nultá etapa. Jedná se zejména o čísla 133, 136, 140, 177, 188, 195 a 271. Linky mají kratší interval a jsou obsluhovány kloubovými autobusy. V budoucnosti by se tyto linky měly přejmenovat na M se dvěma čísly. Tyto linky obsluhují především okrajové části Prahy a zajišťují cestujícím spojení na metro. Do budoucna se počítá s tím, že linek bude kolem 30.<br /> Plynulá jízda autobusu by měla být zajištěna bus pruhy, které se nacházejí již na většině plánovaných tras pro metrobusy. Další možností je jízda autobusu po tramvajových kolejích a požadavek vozidla na signál volno na řízených křižovatkách.<br /> <br /> [[Soubor:13_2.jpg]]<br /> <br /> O metrobusech se uvažuje i v okolí Prahy např. v Jesenici nebo v Psárech, odkud by bylo spojení do blízkých stanic metra. V návrhu je i možnost, že linky povedou po úplně nových silnicích, kde by byla vyloučena ostatní motorová doprava. K této části Prahy je již vypracována podrobná studie.<br /> <br /> [http://www.en.wikipedia.org Wikipedia]<br /> <br /> [http://www.gobrt.org/Transmilenio.html Transmilenio]<br /> <br /> [http://www.idnes.cz idnes]</div>

Evuska