Interdisciplinární pojetí výuky

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Úvod[editovat | editovat zdroj]

Vzdělání pro udržitelný rozvoj vyžaduje celkovou reformu vzdělání. Taková reforma půjde za hranice jednotlivých předmětů, což bude vyžadovat velkou pozornost ze strany učitelů, školských úřadů a těch, kteří vytvářejí školskou politiku a kurikula. Integrace cílů, konceptů a ověřených zkušeností z učení pro udržitelnou budoucnost do sylabů a vzdělávacích programů je důležitou součástí takové reformy, protože: „Základním předpokladem vzdělání pro udržitelnost je jednota snah o porozumění životu ve všech jeho formách a o jeho pokračování, která obráží jednotu a vzájemnou provázanost života samého. Z toho vyplývá potřeba jak interdisciplinárního zkoumání skutečnosti, tak mezioborových aktivit. To samozřejmě neznamená konec práce v tradičních disciplinách. Disciplinární zaměření je často užitečné a dokonce nezbytné, protože výzkumu poskytuje hloubku nezbytnou k vynálezům a objevům[1].

Osnovy nižších stupňů vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Pokud jsou osnovy definovány jako „souhrn všech formálních a neformálních výukových a učebních zkušeností poskytovaných školou“, pak vzdělání pro udržitelnou budoucnost nemůže být do nich přidáno jako nějaký nový předmět. Je to spíše dimenze, která má být zvýrazněna v každém aspektu školního života. Vzdělání pro udržitelnou budoucnost koresponduje s těmi vzdělávacími cíli, které podporují přístupy jdoucí napříč osnovami. Může být integrováno do různých předmětů a oblastí kurikula, nebo napříč jejich spektrem.

Zda osnovy skutečně dosáhnou tohoto cíle či ne bude ovlivněno mnoha činiteli. I když podobné aktivity vždy přesahují rozsah odpovědnosti jednotlivého učitele nebo celé školy, je pro takové aktivity „navíc“ mnoho příležitostí:

  • Interdisciplinární výuka a učení
  • Integrace do vzdělávacích cílů
  • Proniknutí do znalostí a zkušeností získaných ve všech předmětech
  • Oslavy ve školním kalendáři.

Interdisciplinární výuka a učení[editovat | editovat zdroj]

Učení, které má smysl, vyžaduje od studentů, aby integrovali poznatky získané v mnoha různých kontextech, nikoliv aby to, co se učí, rozdělili do oddělených škatulek poznání. V důsledku toho učitelé potřebují být pružní a umět získat a integrovat poznání z více zdrojů a oborů.

Řešení problémů dané společnosti vyžaduje vstupy z mnoha oborů a specializací. Na řešení problémů, které se vyskytují za dveřmi třídy, by měli spolupracovat různorodí odborníci; discipliny by neměly být přísně odděleny ani uvnitř třídy. Pro učitele je možné, aby upřednostnily interdisciplinární výuku a učení ve svých vlastních třídách, například tím, že si vyberou určitá témata a příklady. V tomto případě je důležité, aby učitelé pracovali společně a vzájemně koordinovaně, tak, že umožní studentům integrovat poznatky napříč předměty a v průběhu celého roku.

Integrace prostřednictvím vzdělávacích cílů[editovat | editovat zdroj]

Přeplněné osnovy jsou dnes ve středu pozornosti mnoha učitelů. Je stále více patrné, že v rámci osnov neexistuje časový prostor pro přidání nové látky. Výsledkem toho je, že klíčové předměty jako je matematika, jazyky a přírodní či humanitní vědy mají mít přednost před mezioborovými tématy jako je vzdělání pro udržitelnou budoucnost. Je ale i jiný způsob, jak na tuto záležitost pohlížet. Mnoho vzdělávacích cílů, především v oblasti názorů a dovedností, je společných pro více předmětů. Vzdělání o udržitelném rozvoji zdůrazňuje tvořivé a kritické myšlení, řešení problémů, umění rozhodovat se, analyzovat problémy, dále kooperativní učení, dovednosti vůdcovské a komunikační. Je tedy tento typ výuky dobrým způsobem, jak dosáhnout výukových cílů, aniž by se osnovy ještě více přetěžovaly.

Příklady výukových cílů[editovat | editovat zdroj]

které jdou napříč osnovami a k jejichž dosažení přispívá vzdělání pro udržitelný rozvoj[2]:

Názory a hodnoty

  • zájem o společenství;
  • respekt k víře a názorům druhých;
  • respekt k objektivním údajům a racionálním argumentům;
  • tolerance a umění naslouchat jiným.

Dovednosti

  • Komunikační dovednosti, například:
    • vyjadřování názorů různými prostředky
    • jasná a konsistentní argumentace
  • Početní schopnosti, například:
    • sběr, klasifikace a analýza dat
    • interpretace statistických údajů
  • Studijní dovednosti, například:
    • zapamatování, analýza, interpretace a vyhodnocení informací z různých zdrojů
    • organizace a plánování projektu
  • Dovednosti řešit problém, například:
    • identifikace příčin a důsledků problémů
    • formování zdůvodněných názorů a vytváření vyvážených úsudků
  • Osobní a sociální dovednosti, například:
    • společná práce s jinými
    • převzetí individuální a kolektivní bezpečnosti
  • Dovednosti týkající se informačních technologií, například:
    • shromažďování informací a jejich ukládání do databáze
    • simulace šetření s využitím informačních technologií

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  1. UNESCO (1997) Educating for a Sustainable Future: A Transdisciplinary Vision for Concerted Action, paragraf 89.
  2. Převzato z Monroe, M. and Cappaert, D. (1994) Integrating Environmental Education into the School Curriculum, National Consortium for Environmental Education and Training, University of Michigan, Ann Arbor, str. 3-5.