Globalizace z Wikipedie
Z Enviwiki
Obsah |
Definice
Typickou – ale omezující – definici můžeme převzít od Mezinárodního měnového fondu, která zdůrazňuje rostoucí hospodářskou vzájemnou závislost všech zemí díky zvyšujícímu se objemu a druhům mezinárodních transakcí zboží a služeb, volným mezinárodním tokům kapitálu a rychlejšímu rozsáhlejšímu šíření technologií. Ačkoli pojem globalizace je složitou a mnohostrannou řadou jevů, může být rozdělena na jednotlivé aspekty:
- průmyslová globalizace (neboli transnacionalizace) – růst a expanze nadnárodních společností
- finanční globalizace – vznik celosvětových finančních trhů a zlepšení přístupu k vnějšímu financování pro společné, národní a nadnárodní dlužníky
- politická globalizace – šíření politické oblasti zájmu do regionů a zemí, které stojí mimo okruh politických (státních a nestátních) činitelů
- informační globalizace – zvýšení informačních toků mezi zeměpisně vzdálenými oblastmi
- kulturní globalizace – růst mezikulturních styků
- globalismus – spojení mezi kulturami, národy a lidmi, zahrnuje šíření kultur, touhu spotřebovávat a mít požitek z cizích výrobků a nápadů, přijímat nové technologie a postupy a zapojit se do „světové kultury“. Je to všeobecný, mezinárodní podnět, aby se svět spojil.
- globalista – někdo, kdo si je vědom světových problémů, má požitek z nových idejí a považuje se za globálního občana, který je přístupný jak k vytýkání chyb tak k souhlasu s ostatními.
Ekonomická definice
Podle Dr. Ismaila Shariffa je globalizace celosvětový proces sjednocování cen, výrobků, platů, úrokových měr a zisků. Globalizace se opírá o tři snahy o rozvoj: role lidské migrace, mezinárodní obchod a rychlý pohyb kapitálu a sloučení finančních trhů.
Charakteristiky
Globalizaci/internacionalizaci poznáváme množstvím trendů, které se většinou vyvíjely nebo urychlovaly po druhé světové válce. Zahrnují větší mezinárodní pohyb zboží, peněz, informací a osob; a vývoj technologie, organizací, právních systémů a infrastruktur dovolující tento pohyb. Skutečná existence některých z těchto trendů je diskutována.
- Větší mezinárodní kulturní výměna,
- Rozšiřování mnohokulturnosti a lepší individuální přístup ke kulturní rozmanitosti, například přes vývoz Hollywoodských a Bollywoodských filmů. Nicméně, dovezená kultura může snadno nahradit místní kulturu, působit snížení různorodosti přes hybridizaci nebo dokonce splynutí. Nejmarkantnější formou je pozápadnění, ale dochází také k počínšťování kultur.
- Větší mezinárodní cestovní ruch
- Větší imigrace, včetně ilegální imigrace
- Šíření místních spotřebních výrobků (např. jídlo) do jiných zemí (často přizpůsobeným k jejich kultuře)
- Celosvětová móda a populární kultura jako Pokémon, Sudoku, Numa Numa, Origami, Idol series (xxx hledá Superstar), YouTube, a MySpace.
- Celosvětové sportovní akce jako FIFA světový pohár a Olympijské hry.
- Formování nebo vývoj souboru univerzálních hodnot
- Technicko/právní
- Vývoj globální telekomunikační infrastruktury a většího přes hraničního datového toku, používaní takových technologií jako Internet, komunikační satelity, podmořský vláknový optický kabel a bezdrátové telefony
- Zvyšování počtu standardů používaných globálně; např. autorské zákony a patenty
- Tlak mnohých advokátů ve prospěch mezinárodního trestního soudu a mezinárodní justiční činnosti.
Pozitivní a negativní účinky
Pojem “globalizace” je používán jako odkaz na tyto kolektivní změny jako průběh, nebo jinak jako příčina náhlé změny. Zřetelná použití obsahují:
- Ekonomicky, společensky a ekologicky pozitivní: jako motor obchodu; jeden, který přináší zvýšení životní úrovně-prosperitu- do zemí třetího světa a další bohatství zemím prvního světa.
- Ekonomicky, společensky, a ekologicky negativní: jako motor”korporačního imperialismu;”, který šlape po lidských právech v rozvojových společnostech, prohlašuje, že přinese prosperitu, přesto se ale často rovná drancování a šmelině. Negativní účinky zahrnují kulturní asimilaci skrz kulturní imperialismus, export umělých požadavků a ničení nebo potlačování původního místního a globálního společenství, ekologie a kultury.
Často se spekuluje o tom, že dokonce i terorismus podstoupil globalizaci, s útoky v cizích zemích, které nemají žádný přímý vztah s útočníky vlastní země.
Od druhé světové války, překážky pro mezinárodní obchod byly značně sníženy mezinárodními dohodami jako Obecná shoda o clech a obchodu(GATT). Zvláštní iniciativy prováděné jako výsledek GATT a WTO, jež je založeno na GATT, obsahovaly:
- Podpora volného obchodu
- Zboží:
- Zmírnění nebo odstranění cel, vytvoření zón volného obchodu s malými nebo žádnými cly
- Snížení dopravních výdajů, obzvláště od vývoje kontejnerizace pro transoceánskou lodní dopravu.
- Kapitálu: redukce nebo odstranění kapitálových kontrol
- Redukce, eliminace, nebo harmonizace subvencí pro místní podniky
- Zboží:
- Omezení duševního vlastnictví
- Sladění práv intelektuálního vlastnictví mezi národy (obecně řečeno, s více omezeními)
- Nadnárodní uznání omezení intelektuálního vlastnictví (např. patenty uznané Čínou by byly uznané ve Spojených státech)
Historické souvislosti
Ačkoli pojem “globalizace “ byl poprvé použit ve druhé polovině dvacátého století a termín a jeho pojetí se nerozšířily v obecném podvědomí až do druhé poloviny osmdesátých let; různí sociologové se pokusili prokázat návaznost mezi současnými trendy globalizace a dřívějšími obdobími. Nejčasnější formy globalizace existovaly během Mongolské Říše tam, kde byla větší integrace podél Hedvábné stezky.
První kroky ke globalizaci počínají v Evropě v 16. a 17. století, když Španělská Říše dosahovala všech konců světa. To mělo pozoruhodný vliv na evropský průmysl, např. Těžba stříbra ve Schwazu v Rakousku byla částečně utlumena, protože stříbro bylo dostupné od španělských kolonií za nižší ceny. Globalizace se stala obchodním jevem v 17. století, když byl v Nizozemí založen první nadnárodní monopol. Během Holandské zlaté doby Holandská východoindická společnost byla založena jako soukromě vlastněný podnik. Kvůli velkým rizikům spojeným s mezinárodním obchodem, bylo vlastnicví rozděleno na podíly. Holandská východoindická společnost byla první společností na světě, která vadávala akcie- důležitý pohon pro globalizaci.
Liberalizace v 19. století je často nazývána “první dobou globalizace”, dobou charakterizovanou rychlým růstem v mezinárodním obchodu a investicích, mezi evropskými mocenskými silami, jejich koloniemi a později Spojenými státy.
“První doba globalizace” začala kolabovat na začátku první světové války a později se zhroutila během krize zlatého standardu v pozdních dvacátých letech a brzkých letech třicátých. Země, které se zabývaly tou dobou globalizací, zahrnujíce jádro Evropy, některé z evropských periferíí a různé euro-americké a oceánské odnože, prosperovaly. Nerovnováha mezi těmi státy padala, zatímco zboží, kapitál a práce tekly volně mezi státy.
Globalizace v éře od druhé světové války byla řízena pokrokem technologií, který snížil ceny obchodu a kola obchodních jednání, původně pod záštitou GATT, vedla k sérii dohod o odstranění omezení volného obchodu. Uruguayiské kolo (1984 až 1995) vedlo k dohodě vytvořit Světovou obchodní organizaci (WTO), k zprostředkování urovnávání obchodních sporů. Jiné dvoj- a trojstranné dohody ohledně trhu (Evropská Mastrichtská dohoda, NAFTA) si také připsaly snahu s cílem omezení cel a tržních překážek.
Svět je čím dál více konfrontován s problémy, které nemohou být řešeny individuální činností osamocených národních států. Příklady zahrnují přeshraniční znečištění vody a vzduchu, nadbytečný oceánský rybolov a jiné degradace přirozeného prostředí, regulace vnějších prostor, globální oteplování, mezinárodní teroristické sítě, světový obchod a finance a tak dále. Řešení těchto problémů vyžadují nové formy spolupráce a vytvoření nových globálních institucí. Od konce druhé světové války následované příchodem OSN a Bretton Woodských institucí, nastala exploze v dosahu a síle nadnárodních korporací a rychlého růstu globální občanské společnosti.
Zdroj
Globalization. (2007, January 24). In Wikipedia, The Free Encyclopedia. Retrieved 15:29, January 24, 2007, from http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Globalization&oldid=102869676. Překlad Borovička M.; Otřísalová I.
