Čína
Z Enviwiki
Vývoj Číny demonstruje, jak globalizace spoluovlivňuje i proměnu totalitního státu, původně uzavřeného před vnějším světem. I když výchozí příčiny otevírání se čínské ekonomiky světu byly vnitřního rázu (demografický vývoj měl pravděpodobně zásadní význam), nutnost vystoupit z izolace a působit na světových trzích, získávat investice měly již zřetelné globální souvislosti. Čína, která musila připustit účast zahraničních společností na svém vnitřním trhu, dovoluje těmto společnostem ve stále větší míře nákup akcií svých původně výhradně státních podniků, umožňuje uzavírání joint venture mezi čínskými a zahraničními podniky atd. atd. Rozvoj tržní ekonomiky ovšem vyžaduje stále větší uvolňování politických poměrů. Potvrzuje se tak, že alespoň bez určité míry politické svobody se efektivní tržní ekonomika nemůže rozvíjet. Aby se Čína mohla plně prosazovat na světových trzích, usilovala o vstup do Světové obchodní organizace (WTO). Stalo se tak v r. 2000. To ovšem s sebou přineslo řadu závazků pro regulaci čínských tržních podmínek. Během pěti let musí být odstraněny kvóty a netarifní bariéry, některé dokonce během dvou či tří let. Zahraniční firmy musí dostat v podstatě neomezené povolení k dovozu a vývozu zboží bez státního zprostředkování. Cizincům se musí dovolit účast ve velkoobchodním i maloobchodním podnikání. Omezení vlastnických práv se musí uvolnit v celé řadě oborů, mj. v telekomunikacích. Musí se vyloučit subvence, zejména v zemědělství. Navíc musí dojít k odstranění lokálních překážek obchodu, vytvořených provinciemi a městy jako ochrana před obchodními aktivitami sousedů. Znamená to, že se vládnoucí Komunistická strana vzdá téměř veškeré kontroly nad ekonomikou [1]. Na druhé straně ekonomický i lidský potenciál Číny v rámci Světové obchodní organizace představuje sílu, která zaštiťuje zájmy rozvojových a rozvíjejících se zemí, třebaže se její politika se zájmy těchto zemí vždy nekryje.
Díky tomu se ovšem Čína stává jedním ze stále významnějších hráčů globalizace. Disponuje stále značnějším objemem vlastních finančních prostředků, její rostoucí potřeba hmotných zdrojů (ropa, ocel, nerostné suroviny) ovlivňuje ceny na světových trzích.
Čína ovšem představuje také globální rizika. Zřejmě nejaktuálnějším problémem je devastace životního prostředí. Politický systém Číny odpovídá stále méně jejím vnitřním ekonomickým proměnám. Ohroženost politické soudržnosti země v důsledku nezávislého postavení Tchajwanu, iredentistických nálad v západní části země (Tibeťané, Ujguři, Kirgizové atp.), rostoucí nespokojenosti městského obyvatelstva s pracovními podmínkami, a také chudoby západních oblastí je potenciálem nepředvídatelných konfliktů. Čína se dostává fakticky do vleku ekonomických proměn, které fatálně musila vyvolat, aby zajistila existenci své rostoucí populaci a aby obstála v globalizujícím se světě[1].
Zdroje
| Autor(ři): Mezřický, Václav . Správná citace této stránky dle normy ISO 690-2: Mezřický, Václav . Čína [online]. Enviwiki, ; [citováno 5. 2.. 2012 ]. On-line získáno:
<http://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=%C4%8C%C3%ADna&oldid=3851>. |
