Editace stránky Využívání OER MWS: Ověřitelnost

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Varování: Nejste přihlášen(a). Pokud uložíte jakoukoli editaci, vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky. Pokud se přihlásíte nebo si vytvoříte účet, vaše editace budou připsány vašemu uživatelskému jménu a získáte i další výhody.

Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.

Aktuální verze Váš text
Řádek 1: Řádek 1:
Ověřitelnost je základním kritériem pro orientaci v anonymních [[Otevřené vzdělávací zdroje na bázi Mediawiki softwaru|otevřených vzdělávacích zdrojích na bázi MediaWiki softwaru]] (OER MWS).
Ověřitelnost je základním kritériem pro orientaci v anonymních [[Otevřené vzdělávací zdroje na bázi Mediawiki softwaru|otevřených vzdělávacích zdrojích na bázi MediaWiki softwaru]] (OER MWS).


Díky ověřitelnosti jednotlivých tvrzení se tak do určité míry z [[Co citovat v anonymním zdroji|anonymního zdroje]] stává také [[Co citovat v neanonymním zdroji|zdroj neanonymní]] - tedy co se týče ozdrojovaných informacích v něm obsažených. Na vysokých školách jsou studenti například často vedeni k tomu, že by neměli citovat Wikipedii. To by ale správně nemělo být vůbec třeba. V případě, že články jsou na Wikipedii napsány podle jejích pravidel,<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Five_pillars</ref> mělo by být každé tvrzení, které není [[Společná znalost|společnou znalostí,]] řádně ozdrojováno.  
Díky ověřitelnosti jednotlivých tvrzení se tak do určité míry z [[Co citovat v anonymním zdroji|anonymního zdroje]] stává také [[Co citovat v neanonymním zdroji|zdroj neanonymní]] - tedy co se týče ozdrojovaných informacích v něm obsažených. Na vysokých školách jsou studenti například čsto vedeni k tomu, že by neměli citovat Wikipedii. To by ale správně nemělo být vůbec třeba. V případě, že články jsou na Wikipedii dobře napsány podle jejích pravidel,<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Five_pillars</ref> by mělo být každé tvrzení, co není [[Společná znalost|společnou znalostí]] řádně ozdrojováno.  


Pokud se nám ale líbí nějaké formulace na Wikipedii, jež není řádně ozdrojována, můžeme se přesto podívat formou speciálního nástroje [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:WikiBlame Wiki Blame], kdo ji do Wikipedii vložil. V některých případech totiž encyklopedisté vystupují neanonymně (například známý český Wikipedista a profesor Univerzity Karlovy Jan Sokol) a pak je možné citovat - místo Wikipedie - jako autora Jana Sokola. Prostředí MediaWiki softwaru umožňuje dohledat každou vloženou čárku a jejího autora (a u něj údaje jako počet úspěšných editací atd.). V jistém smyslu je tak méně anonymní než třeba články, pod nimiž je uvedeno množství autorů, a u nichž není jasné, kdo napsal co. U zdrojů na bázi MediaWiki softwaru máme detailní přehled o všech aktivitách daného uživatele.
Pokud se nám ale líbí nějaké formulace na Wikipedii, jež není řádně ozdrojována, můžeme se přesto podívat formu speciálního nástroje [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:WikiBlame Wiki Blame], kdo ji do Wikipedii vložil. V některých případech totiž encyklopedisté vystupují neanonymně (například známý český Wikipedista a profesor Univerzity Karlovy Jan Sokol) a pak je možné citovat - místo Wikipedie - jako autora Jana Sokola. Prostředí MediaWiki softwaru umožňuje dohledat každou vloženou čárku a jejího autora (a u něj údaje jako počet úspěšných editací atd.). V jistém smyslu je tak méně anonymní než třeba články, pod nimiž je uvedeno množství autorů, a u nichž není jisté, kdo napsal co. U zdrojů na bázi MediaWiki softwaru máme detailní přehled o všech aktivitách daného uživatele.


Další problém s citovaností/ověřitelností je ten, co citovat. U řady článků se totiž setkáme s tím, že pod ním jsou uvedené reference, seznamy literatury, z nichž se při vytvoření textu čerpalo. Problém ale nastává, pokud chceme dohledat odkuď pochází konkrétní tvrzení. Nevíme totiž ze kterého z uvedených zdrojů tvrzení pochází, popř. jestli vůbec z nějakého nebo to je autorova myšlenka. Ač je to pro pisatele jednodušší možnost - než složitě zdrojovat přímo tvrzení obsažená textu - čtenáři pečlivé zdrojování přináší další dimenzi využitelnosti zdroje a na některých úrovních vzdělávání (jako například vysokoškolské) se stává nezbytné pro možné využití daných informací.
Další problém s citovaností/ověřitelností je ten, co citovat. U řady článků se totiž setkáme s tím, že pod ním jsou uvedené reference, seznamy literatury, z nichž se při vytvoření textu čerpalo. Problém ale nastává, pokud chceme dohledat odkuď pochází konkrétní tvrzení. Nevíme totiž z jakého z uvedených zdrojů pochází, popř. jestli vůbec z nějakého nebo jsou jen z autorovy hlavy. Ač je to pro pisatele jednodušší možnost - než složitě zdrojovat přímo tvrzení obsažená textu - čtenáři pečlivé zdrojování přináší další dimenzi využitelnosti zdroje a na některých úrovních vzdělávání (jako například vysokoškolské) se stává nezbytné pro možné využití daných informací.


Řádné citování respektovanými zdroji v daném oboru je tím, co článku zvyšuje jeho kvalitu ve smyslu ověřitelnosti informací. To je možné si ověřit v prestižních vědeckých článcích (např. časopisů Nature či Science), kde se autoři v sekcích jako introduction vyvarovávají nepodložených tvrzení a většinu tvrzení tak tvoří ta, jež jsou podložena referencemi, popř. jsou následnou interpretací těchto tvrzení autory článků.<ref>https://science.sciencemag.org/content/360/6395/eaap8757</ref> Stejná praxe platí v nejlepších článcích na anglické Wikipedii (vnímané komunitou jako nejvíce kvalitní), které se také vyznačují tím, že jsou řádně ozdrojované (viz např. článek [https://en.wikipedia.org/wiki/Climate_change Climate change]).
Řádné citování respektovanými zdroji v daném oboru je tím, co článku zvyšuje jeho kvalitu ve smyslu ověřitelnosti informací. To je možné si ověřit v prestižních vědeckých článcích (např. časopisů Nature či Science), kde se autoři v sekcích jako introduction vyvarovávají nepodložených tvrzení a většinu tvrzení tak tvoří ta, jež jsou podložena referencemi, popř. jsou následnou interpretací těchto tvrzení autory článků.<ref>https://science.sciencemag.org/content/360/6395/eaap8757</ref> Stejná praxe platí v nejlepších článcích na anglické Wikipedii (vnímané komunitou jako nejvíce kvalitní), které se také vyznačují tím, že jsou řádně ozdrojované (viz např. článek [https://en.wikipedia.org/wiki/Climate_change Climate change]).
Řádek 26: Řádek 26:
==Reference==
==Reference==
<references />{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}
<references />{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}
[[Kategorie:Projekt Otevřené vzdělávací zdroje]]
{{Otevřené vzdělávací zdroje}}
Všechny příspěvky do Enviwiki jsou zveřejňovány podle licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported (podrobnosti najdete na Enviwiki:Autorské právo). Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do Enviwiki neukládejte.
Uložením příspěvku se zavazujete, že je vaším dílem nebo je zkopírován ze zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem (tzv. public domain). NEVKLÁDEJTE DÍLA CHRÁNĚNÁ AUTORSKÝM PRÁVEM BEZ DOVOLENÍ!
Storno Pomoc při editování (otevře se v novém okně)

Tato stránka je zařazena v jedné skryté kategorii: