Syndromy změn v prostředí: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bez shrnutí editace
m (uprava odkazu)
 
(Není zobrazeno 12 mezilehlých verzí od 5 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
''"Během minulých sta let neslo přírodní prostředí zátěž způsobenou čtyřnásobným zvýšením lidské populace a osmnáctinásobným růstem světové výroby. Uvážíme-li, že počet obyvatel Země může do roku 2050 vzrůst ze současných 6 miliard na téměř 9 miliard, je možnost nevratného poškození životního prostředí více než zjevná."''
== Změny prostředí = poškození prostředí ==


''Kofi A. Annan, Zachování naší společné budoucnosti.''
''„Během minulých sta let neslo přírodní prostředí zátěž způsobenou čtyřnásobným zvýšením lidské populace a osmnáctinásobným růstem světové výroby. Uvážíme-li, že počet obyvatel Země může do roku 2050 vzrůst ze současných 6 miliard na téměř 9 miliard, je možnost nevratného poškození životního prostředí více než zjevná.''


''[http://www.czp.cuni.cz/knihovna/Publikace/Lide_a_eko/default.htm In: Hák, T., Rynda, I. (eds.) (2001): Lidé a ekosystémy.] Sborník přednášek, COŽP a STUŽ. ISBN 80-902635-6-9.''
''Kofi A. Annan, Zachování naší společné budoucnosti.'' (Hák, Rynda, 2001)




== Hybné síly změn prostředí==
*Zátěž prostředí se projevuje v globálním měřítku - viz [[Globální environmentální problémy]]
*[[Zemědělství]]
*Projevy změn v [[Krajina|krajině]] jsou patrné i regionálně a lokálně
*[[Energetika]]
*[[Doprava]]
*[[Turistika]]
*[[Průmyslová výroba]] (zatím jen "pahýl")


== Průřezová témata==
*[[Odpady]]
*[[Hluk]]
*[[Udržitelná spotřeba]]


== Projevy změn ==
== Historie environmentálně škodlivého vlivu člověka ==
*[[Krajina]]
 


== Historie environmentálně škodlivého vlivu člověka ==
*[[Environmentální periodizace dějin lidstva]]
*[[Environmentální periodizace dějin lidstva]]
*[http://info.sks.cz/users/cn/zp/historie.html  Katastrofy za posledních 20 000 let]
*[http://info.sks.cz/users/cn/zp/historie.html  Katastrofy za posledních 20 000 let]


== „Syndromový přístup“ k nápravě ==
Vhodným a osvědčeným postupem pro výzkum změn v prostředí, využívajícím vědecky podložených informací, je metoda zvaná '''Syndromový přístup''' (Syndrome Approach). Syndromový přístup chce vytvořit takový obraz vztahu mezi člověkem a přírodou, který by byl založen na funkčních principech, vyjadřoval hybné síly, které změnu uvedly do pohybu (a které fungují na lokální i regionální a globální úrovni).
Název syndrom byl převzat z medicíny, která užívá tohoto pojmu pro '''popis komplexních klinických stavů'''. Vytváří tak „klinický obraz“ zemského systému, což pak je prostředkem stanovení vhodné „terapie“. Ocitá se tak v prostoru mezi vědeckou neutralitou a oblastí normativní, vede však k praktickým závěrům.
=== Změny v prostředí dle syndromového přístupu ===
Jedním ze způsobů řízení změn je plánování možných následků a vlivů na dané oblasti. Nejdříve je ale nutné zhodnotit závažnost a významnost různých kritérií, které budou tyto následky posléze určovat. Je nutné si uvědomit jak velké má kritérium pole působnosti (regionální, globální), jak moc je daná věc urgentní, zda je veřejnost o problému informována, atd.
Poté je nutné sestavit jakýsi postup, dle kterého se bude každá otázka hodnotit (tzn. od počáteční myšlenky jak s problémem naložit, přes udání vůdčích principů, odkazů na odpovědný orgán až po implementaci řešení určitého problému).
Příklady kritérií dle kterých se výzkumy Syndromů změn řídí jsou obecně dány:
Změny klimatu, Ztráta biologické rozmanitosti, Znehodnocení půdy, Ztráta a znečištění vodních zdrojů, Dostupnost potravin, Růst populace a její rozmístění, Lidský faktor - pohromy, Drancování a znečištění světových oceánů a Globální nesourodost ve vývoji.
=== Praktické aspekty syndromového přístupu ===
Výzkumné aktivity mají přímou vazbu na praxi - vychází z přesvědčení, že nelze narušovat úzké hranice tzv. „rozvojového koridoru“, jejich překročení by mělo za následek zvýšené nároky na prostředí, ale i na sociální a ekonomické systémy. Proto je určením těchto mezí se třeba odborně zabývat. Problémy globálních změn jsou tak pochopeny nejen jako komplexní a dynamické procesy, které je třeba teoreticky studovat, ale také jako východisko pro odpovědné a podložené rozhodování. Rozvíjí se tak schopnost předvídání, pochopení rozvojových alternativ; na tomto základě lze navrhovat udržitelné scénáře budoucího vývoje.
== Zdroje ==
*[http://www.czp.cuni.cz/knihovna/Publikace/Lide_a_eko/default.htm In: Hák, T., Rynda, I. (eds.) (2001): Lidé a ekosystémy.] Sborník přednášek, COŽP a STUŽ. ISBN 80-902635-6-9.''
*Lüdeke, M., Petschel-Held, G., Schellnhuber, H.-J. (2004): Syndromes of Global Change: The First Panoramic View. In: Gaia 13 (1), pp.42-49.
*www.wbgu.de
== Odkazy ==
[[Syndromy globálních změn]]
[[Syndrom Aralského moře]]
{{upravit}}
{{upravit}}
[[Kategorie:Politika udržitelného rozvoje]]
[[Kategorie:Antropogenní rizika]]

Aktuální verze z 22. 3. 2008, 18:49

Změny prostředí = poškození prostředí[editovat | editovat zdroj]

„Během minulých sta let neslo přírodní prostředí zátěž způsobenou čtyřnásobným zvýšením lidské populace a osmnáctinásobným růstem světové výroby. Uvážíme-li, že počet obyvatel Země může do roku 2050 vzrůst ze současných 6 miliard na téměř 9 miliard, je možnost nevratného poškození životního prostředí více než zjevná.“

Kofi A. Annan, Zachování naší společné budoucnosti. (Hák, Rynda, 2001)



Historie environmentálně škodlivého vlivu člověka[editovat | editovat zdroj]


„Syndromový přístup“ k nápravě[editovat | editovat zdroj]

Vhodným a osvědčeným postupem pro výzkum změn v prostředí, využívajícím vědecky podložených informací, je metoda zvaná Syndromový přístup (Syndrome Approach). Syndromový přístup chce vytvořit takový obraz vztahu mezi člověkem a přírodou, který by byl založen na funkčních principech, vyjadřoval hybné síly, které změnu uvedly do pohybu (a které fungují na lokální i regionální a globální úrovni).


Název syndrom byl převzat z medicíny, která užívá tohoto pojmu pro popis komplexních klinických stavů. Vytváří tak „klinický obraz“ zemského systému, což pak je prostředkem stanovení vhodné „terapie“. Ocitá se tak v prostoru mezi vědeckou neutralitou a oblastí normativní, vede však k praktickým závěrům.


Změny v prostředí dle syndromového přístupu[editovat | editovat zdroj]

Jedním ze způsobů řízení změn je plánování možných následků a vlivů na dané oblasti. Nejdříve je ale nutné zhodnotit závažnost a významnost různých kritérií, které budou tyto následky posléze určovat. Je nutné si uvědomit jak velké má kritérium pole působnosti (regionální, globální), jak moc je daná věc urgentní, zda je veřejnost o problému informována, atd.


Poté je nutné sestavit jakýsi postup, dle kterého se bude každá otázka hodnotit (tzn. od počáteční myšlenky jak s problémem naložit, přes udání vůdčích principů, odkazů na odpovědný orgán až po implementaci řešení určitého problému).


Příklady kritérií dle kterých se výzkumy Syndromů změn řídí jsou obecně dány: Změny klimatu, Ztráta biologické rozmanitosti, Znehodnocení půdy, Ztráta a znečištění vodních zdrojů, Dostupnost potravin, Růst populace a její rozmístění, Lidský faktor - pohromy, Drancování a znečištění světových oceánů a Globální nesourodost ve vývoji.


Praktické aspekty syndromového přístupu[editovat | editovat zdroj]

Výzkumné aktivity mají přímou vazbu na praxi - vychází z přesvědčení, že nelze narušovat úzké hranice tzv. „rozvojového koridoru“, jejich překročení by mělo za následek zvýšené nároky na prostředí, ale i na sociální a ekonomické systémy. Proto je určením těchto mezí se třeba odborně zabývat. Problémy globálních změn jsou tak pochopeny nejen jako komplexní a dynamické procesy, které je třeba teoreticky studovat, ale také jako východisko pro odpovědné a podložené rozhodování. Rozvíjí se tak schopnost předvídání, pochopení rozvojových alternativ; na tomto základě lze navrhovat udržitelné scénáře budoucího vývoje.


Zdroje[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Syndromy globálních změn

Syndrom Aralského moře