Editace stránky Sociální souvislosti globalizace

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Varování: Nejste přihlášen(a). Pokud uložíte jakoukoli editaci, vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky. Pokud se přihlásíte nebo si vytvoříte účet, vaše editace budou připsány vašemu uživatelskému jménu a získáte i další výhody.

Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.

Aktuální verze Váš text
Řádek 1: Řádek 1:
Globalizace není jen abstraktním obecným pojmem - je i určitou sociální konstrukcí. V mediální podobě se setkáváme s dosti zjednodušujícími a nehistorickými představami o globalizaci jako abstraktní obecnině, která se vykládá v hávu dobra, jindy zas v podobě zla, hrozby. Medializace často navozuje dojem, že ke globalizaci došlo náhle a neočekávaně. Dalším problémem je značná nejednotnost ve vymezování globalizace jako složitého komplexu procesů a jevů. Mnohoznačnost chápání obsahu pojmu globalizace, která se týká nejen mediálních, ale také společenskovědních reflexí, se často mísí s pluralitou hledání hlavních faktorů a konstrukce explanačních modelů. Jde například o různé typy determinismů: ekonomického, technického, kulturního aj. Častou nejasností je také otázka, zda a do jaké míry jsou jednotlivé složky, faktory a úrovně globalizace spolu rozvíjeny rovnoměrně a v souladu. Systematické sociálně-vědní zkoumání ukazuje spíše na jejich nerovnoměrnost, nesoulad či nespojitost (disjunktivnost).
Ahojda je Globalizace není jen abstraktním obecným pojmem - je i určitou sociální konstrukcí. V mediální podobě se setkáváme s dosti zjednodušujícími a nehistorickými představami o globalizaci jako abstraktní obecnině, která se vykládá v hávu dobra, jindy zas v podobě zla, hrozby. Medializace často navozuje dojem, že ke globalizaci došlo náhle a neočekávaně. Dalším problémem je značná nejednotnost ve vymezování globalizace jako složitého komplexu procesů a jevů. Mnohoznačnost chápání obsahu pojmu globalizace, která se týká nejen mediálních, ale také společenskovědních reflexí, se často mísí s pluralitou hledání hlavních faktorů a konstrukce explanačních modelů. Jde například o různé typy determinismů: ekonomického, technického, kulturního aj. Častou nejasností je také otázka, zda a do jaké míry jsou jednotlivé složky, faktory a úrovně globalizace spolu rozvíjeny rovnoměrně a v souladu. Systematické sociálně-vědní zkoumání ukazuje spíše na jejich nerovnoměrnost, nesoulad či nespojitost (disjunktivnost).


Celkově společenskovědní analýzy globalizačních procesů ukázaly, že se jedná o historický fenomén, globalizace není nevratný proces, je spíše historicky přechodnou a proměnlivou silou: globalizace nejen působí svými důsledky na sociální přeměny, ale transformuje také svou vlastní povahu.
Celkově společenskovědní analýzy globalizačních procesů ukázaly, že se jedná o historický fenomén, globalizace není nevratný proces, je spíše historicky přechodnou a proměnlivou silou: globalizace nejen působí svými důsledky na sociální přeměny, ale transformuje také svou vlastní povahu.
Všechny příspěvky do Enviwiki jsou zveřejňovány podle licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported (podrobnosti najdete na Enviwiki:Autorské právo). Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do Enviwiki neukládejte.
Uložením příspěvku se zavazujete, že je vaším dílem nebo je zkopírován ze zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem (tzv. public domain). NEVKLÁDEJTE DÍLA CHRÁNĚNÁ AUTORSKÝM PRÁVEM BEZ DOVOLENÍ!
Storno Pomoc při editování (otevře se v novém okně)