Pojmy globalizace: Porovnání verzí

Aktuální verze z 22. 4. 2013, 14:11

Brettonwoodský systém[editovat | editovat zdroj]

- viz stánka Brettonwoodský systém na české Wikipedii

Informační společnost[editovat | editovat zdroj]

Společnost, jejíž zdroje ekonomické produktivity, kulturní hegemonie a politická a vojenská moc závisí na schopnostech získávat, shromažďovat, ukládat, analyzovat a vytvářet informace a znalosti, se nazývá informační společností. Informace a znalosti byly důležitým faktorem ekonomické akumulace a politické moci i v minulosti, ale v současném technologickém, sociálním a kulturním kontextu se informace stávají přímo výrobní silou. Vzhledem k informačnímu propojení celého světa a k automatizaci většiny standardních rutinních výrobních i řídících úkonů, je kontrola nad informacemi, znalostmi a informačními technologiemi nezbytnou podmínkou k ovlivňování organizace a fungování společnosti ve prospěch držitelů informací a informačních technologií.

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

Slovník Václava Bělohradského Bělohradský, V. Malý příruční slovník globalizace: 10 hesel k porozumění a obraně].

Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) Globalizace a globální problémy. Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005 – 2007. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související stránky[editovat | editovat zdroj]

Globalizmus

Nadnárodní společnosti

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-== Brettonwoodské dohody ==
+== Brettonwoodský systém ==
-Dohody z konference Organizace spojených národů, která se v červnu 1944 konala v Bretton Woods v New Hampshire v USA, položily základ poválečnému světovému měnovému a finančnímu systému. Cílem dohod bylo vytvoření ekonomického systému, který prostřednictvím obchodu a hospodářské integrace povede k rychlé poválečné obnově. Základ brettonwoodských dohod tvořil systém pevných směnných kurzů hlavních světových měn, vytvářející stabilní prostředí pro mezinárodní obchod mezi nezávislými zeměmi. Základní platební jednotkou byl americký dolar vázaný na zlato, který představoval pevnou kotvu mezinárodního měnového řádu. Součástí brettonwoodského systému byl i vznik Mezinárodního měnového fondu (MMF; anglicky ‘International Monetary Fund - IMF’) a Světové banky (anglicky ‘World Bank’; úplný název zní Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj, anglicky ‘International Bank for Reconstruction and Development - IBRD’). Období od 2. světové války až do poloviny šedesátých let představovalo zlatý věk ekonomického růstu a rozvíjejícího se obchodu. Na přelomu 60. a 70. let však v USA narůstala inflace a prohluboval se deficit platební bilance zahraničního obchodu. Spojené státy řešily nepříznivou situaci devalvací dolaru, která měla obnovit domácí ekonomický růst a posílit pozici USA na světových trzích, a zrušením směnitelnosti dolaru za zlato, a tím i hlavního stavebního pilíře brettonwoodského systému. V letech 1971-1973 následoval přechod na systém volně plovoucích kurzů nejvýznamnějších měn, který existuje dodnes.
+- viz stánka [[wikipedia:cs:Brettonwoodský systém|Brettonwoodský systém]] na české Wikipedii
 == Informační společnost ==
@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 == Odkazy ==
-=== Související články ===
+=== Související stránky ===
 [[Globalizmus]]
 [[Nadnárodní společnosti]]
+=== Externí odkazy ===
+*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Globalizace Globalizace na české Wikipedii]
+*[http://en.wikipedia.org/wiki/Globalization Globalization na anglické Wikipedii]
+[[Kategorie:Globalizace]]