Otevřené vzdělávací zdroje na bázi Mediawiki softwaru: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
(přidány reference)
Bez shrnutí editace
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 3: Řádek 3:
MediaWiki software je spolu se svobodnými licencemi [[Otevřená licence|Creative Commons]] páteří různých wiki projektů, můžeme ho také označit za jeden z nejčastěji používaných softwarů pro tvorbu OER. Jedním z důvodů jeho rozšíření je právě obliba Wikipedie. Ukazuje se, že studenti využívají z elektronických zdrojů na internetu zejména Wikipedii.<ref>Dukić, D., & Strišković, J. (2015). Croatian university students' use and perception of electronic resources. ''Library & Information Science Research'', ''37''(3), 244-253.</ref> Výsledky výzkumu, který jsme z let 2016-2017 potvrdili, že i čeští studenti environmentálních oborů preferují pro své studium životního prostředí zejm. OER, které fungují na bázi MediaWiki softwaru, nejčastěji českou verzi Wikipedie, následovanou anglickou mutací, jako čtvrtý nejpoužívanější zdroj uváděly Enviwiki, internetovou encyklopedii provozovanou Centrem pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.<ref>Petiška, E. (2018). Využívání otevřených vzdělávacích zdrojů studenty environmentálních oborů v České republice. ''Envigogika'', ''13''(1).</ref>
MediaWiki software je spolu se svobodnými licencemi [[Otevřená licence|Creative Commons]] páteří různých wiki projektů, můžeme ho také označit za jeden z nejčastěji používaných softwarů pro tvorbu OER. Jedním z důvodů jeho rozšíření je právě obliba Wikipedie. Ukazuje se, že studenti využívají z elektronických zdrojů na internetu zejména Wikipedii.<ref>Dukić, D., & Strišković, J. (2015). Croatian university students' use and perception of electronic resources. ''Library & Information Science Research'', ''37''(3), 244-253.</ref> Výsledky výzkumu, který jsme z let 2016-2017 potvrdili, že i čeští studenti environmentálních oborů preferují pro své studium životního prostředí zejm. OER, které fungují na bázi MediaWiki softwaru, nejčastěji českou verzi Wikipedie, následovanou anglickou mutací, jako čtvrtý nejpoužívanější zdroj uváděly Enviwiki, internetovou encyklopedii provozovanou Centrem pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.<ref>Petiška, E. (2018). Využívání otevřených vzdělávacích zdrojů studenty environmentálních oborů v České republice. ''Envigogika'', ''13''(1).</ref>


Výzkum realizovaný v roce 2015 poukázal na inovační potenciál OER pro multidisciplinární obory životního prostředí a udržitelného rozvoje. Zároveň podal stručný přehled typů OER, které jsou v ČR k dispozici otevřenou formou pro studium oborů životního prostředí a udržitelného rozvoje, provedl jejich analýzu a navrhl soubor kritérií, podle kterých lze usuzovat na kvalitu daného zdroje. Výsledky konstatovaly značné příležitosti pro využívání zvláště v oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje, které souvisí s multidisciplinární povahou těchto oborů. Studie však zároveň upozorňuje na fakt, že  tyto možnosti: ,,''nebývají naplněny především pro nesnadné rozlišení kvality zdroje v prostředí internetu, ale pravděpodobně i neschopnost samotných studentů takovou kvalitu posuzovat a možná i všeobecnou nedůslednost vysokoškolských učitelů při prosazování etických norem při studiu.”'' Z výsledků výzkumu je patrné, že mezi zdroji, které nejlépe naplňují vytyčená kritéria, se umístily právě zdroje zařazené do kategorie ,,prostředí otevřené pro úpravy”, které fungují na bázi MediaWiki softwaru.<ref>Dlouhá, J., Petiška, E., Dlouhý, J., & Kapitulčinová, D. (2015). Možnosti a rizika využití otevřených vzdělávacích zdrojů v environmentálních oborech na vysokoškolské úrovni v ČR: kritéria pro posouzení kvality. ''Envigogika'', ''10''(4).</ref>
Výzkum realizovaný v roce 2015 poukázal na inovační potenciál OER pro multidisciplinární obory životního prostředí a udržitelného rozvoje. Zároveň podal stručný přehled typů OER, které jsou v ČR k dispozici otevřenou formou pro studium oborů životního prostředí a udržitelného rozvoje, provedl jejich analýzu a navrhl soubor kritérií, podle kterých lze usuzovat na kvalitu daného zdroje. Výsledky konstatovaly značné příležitosti pro využívání, zvláště v oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje, které souvisí s multidisciplinární povahou těchto oborů. Studie však zároveň upozorňuje na fakt, že  tyto možnosti: ,,''nebývají naplněny především pro nesnadné rozlišení kvality zdroje v prostředí internetu, ale pravděpodobně i neschopnost samotných studentů takovou kvalitu posuzovat a možná i všeobecnou nedůslednost vysokoškolských učitelů při prosazování etických norem při studiu.”'' Z výsledků výzkumu je patrné, že mezi zdroji, které nejlépe naplňují vytyčená kritéria, se umístily právě zdroje zařazené do kategorie ,,prostředí otevřené pro úpravy”, které fungují na bázi MediaWiki softwaru.<ref>Dlouhá, J., Petiška, E., Dlouhý, J., & Kapitulčinová, D. (2015). Možnosti a rizika využití otevřených vzdělávacích zdrojů v environmentálních oborech na vysokoškolské úrovni v ČR: kritéria pro posouzení kvality. ''Envigogika'', ''10''(4).</ref>


Na základě výše uvedeného je patrné, že otevřené vzdělávací zdroje fungující na bázi MediaWiki softwaru jednak často naplňují podstatu těchto zdrojů, protože většinou fungují pod otevřenou licencí (možnost nejen využívání ale i sdílení a modifikace) ale vzhledem ke specifickému prostředí, které poskytují, jsou i uživatelsky přívětivé, a proto často využívané. Nejznámějším příkladem těchto zdrojů je Wikipedie, jejíž principy fungování částečně přejímají také ostatní projekty založené na MediaWiki softwaru, označované též jako wikisystémy či wiki (Tabulka 5).
Na základě výše uvedeného je patrné, že otevřené vzdělávací zdroje fungující na bázi MediaWiki softwaru jednak často naplňují podstatu těchto zdrojů, protože většinou fungují pod otevřenou licencí (možnost nejen využívání, ale i sdílení a modifikace), ale vzhledem ke specifickému prostředí, které poskytují, jsou i uživatelsky přívětivé, a proto často využívané. Nejznámějším příkladem těchto zdrojů je Wikipedie, jejíž principy fungování částečně přejímají také ostatní projekty založené na MediaWiki softwaru, označované též jako wikisystémy či wiki (Tabulka 5).


'''Tabulka 5.''' Základní principy projekty hnutí Wikimedia, které představují nejvýznamnější zdroje fungující na bázi MediaWiki softwaru (dle Komunita Wikipedie, 2018)<ref>Komunita Wikipedie. (2018a). Základní principy. In ''Wikipedia, The Free Encyclopedia''. Retrieved 13:24, April 9 2018, from <nowiki>https://meta.wikimedia.org/wiki/Founding_principles/cs</nowiki></ref>
'''Tabulka 5.''' Základní principy projekty hnutí Wikimedia, které představují nejvýznamnější zdroje fungující na bázi MediaWiki softwaru (dle Komunita Wikipedie, 2018)<ref>Komunita Wikipedie. (2018a). Základní principy. In ''Wikipedia, The Free Encyclopedia''. Retrieved 13:24, April 9 2018, from <nowiki>https://meta.wikimedia.org/wiki/Founding_principles/cs</nowiki></ref>
Řádek 22: Řádek 22:
|}
|}


== Reference ==
==Reference==
<references />
<references />
[[Kategorie:Projekt Otevřené vzdělávací zdroje]]
{{Otevřené vzdělávací zdroje}}

Aktuální verze z 11. 12. 2020, 21:21

MediaWiki software je bezplatný open source software, na kterém je založena Wikipedie, další projekty nadace Wikimedia Foundation, stejně jako mnohé další encyklopedie a portály. Byl vytvořen Magnusem Manskem a vylepšen Lee Danielem Crockem. Wikipedie ho začala využívat v roce 2002 a od té doby byl mnohokrát aktualizován a neustále se vyvíjí.

MediaWiki software je spolu se svobodnými licencemi Creative Commons páteří různých wiki projektů, můžeme ho také označit za jeden z nejčastěji používaných softwarů pro tvorbu OER. Jedním z důvodů jeho rozšíření je právě obliba Wikipedie. Ukazuje se, že studenti využívají z elektronických zdrojů na internetu zejména Wikipedii.[1] Výsledky výzkumu, který jsme z let 2016-2017 potvrdili, že i čeští studenti environmentálních oborů preferují pro své studium životního prostředí zejm. OER, které fungují na bázi MediaWiki softwaru, nejčastěji českou verzi Wikipedie, následovanou anglickou mutací, jako čtvrtý nejpoužívanější zdroj uváděly Enviwiki, internetovou encyklopedii provozovanou Centrem pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.[2]

Výzkum realizovaný v roce 2015 poukázal na inovační potenciál OER pro multidisciplinární obory životního prostředí a udržitelného rozvoje. Zároveň podal stručný přehled typů OER, které jsou v ČR k dispozici otevřenou formou pro studium oborů životního prostředí a udržitelného rozvoje, provedl jejich analýzu a navrhl soubor kritérií, podle kterých lze usuzovat na kvalitu daného zdroje. Výsledky konstatovaly značné příležitosti pro využívání, zvláště v oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje, které souvisí s multidisciplinární povahou těchto oborů. Studie však zároveň upozorňuje na fakt, že  tyto možnosti: ,,nebývají naplněny především pro nesnadné rozlišení kvality zdroje v prostředí internetu, ale pravděpodobně i neschopnost samotných studentů takovou kvalitu posuzovat a možná i všeobecnou nedůslednost vysokoškolských učitelů při prosazování etických norem při studiu.” Z výsledků výzkumu je patrné, že mezi zdroji, které nejlépe naplňují vytyčená kritéria, se umístily právě zdroje zařazené do kategorie ,,prostředí otevřené pro úpravy”, které fungují na bázi MediaWiki softwaru.[3]

Na základě výše uvedeného je patrné, že otevřené vzdělávací zdroje fungující na bázi MediaWiki softwaru jednak často naplňují podstatu těchto zdrojů, protože většinou fungují pod otevřenou licencí (možnost nejen využívání, ale i sdílení a modifikace), ale vzhledem ke specifickému prostředí, které poskytují, jsou i uživatelsky přívětivé, a proto často využívané. Nejznámějším příkladem těchto zdrojů je Wikipedie, jejíž principy fungování částečně přejímají také ostatní projekty založené na MediaWiki softwaru, označované též jako wikisystémy či wiki (Tabulka 5).

Tabulka 5. Základní principy projekty hnutí Wikimedia, které představují nejvýznamnější zdroje fungující na bázi MediaWiki softwaru (dle Komunita Wikipedie, 2018)[4]

Nezaujatý úhel pohledu jako povinný editorský princip.
Možnost téměř všech editovat (většinu) článků bez registrace.
"Wikiproces" jako finální rozhodovací mechanismus všeho obsahu.
Vytvoření vstřícného a kolegiálního editorského prostředí.
Copyleftové licence obsahu; v praxi podle projektu buď public domain, GFDL nebo CC-BY-SA nebo CC-BY.
Zachovávání míst pro diskuze, což napomáhá řešení obzvlášť závažných problémů. Na anglické Wikipedii má Arbitrážní výbor pravomoc nařizovat určitá závazná, pravomocná rozhodnutí jako například zablokování uživatele.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dukić, D., & Strišković, J. (2015). Croatian university students' use and perception of electronic resources. Library & Information Science Research, 37(3), 244-253.
  2. Petiška, E. (2018). Využívání otevřených vzdělávacích zdrojů studenty environmentálních oborů v České republice. Envigogika, 13(1).
  3. Dlouhá, J., Petiška, E., Dlouhý, J., & Kapitulčinová, D. (2015). Možnosti a rizika využití otevřených vzdělávacích zdrojů v environmentálních oborech na vysokoškolské úrovni v ČR: kritéria pro posouzení kvality. Envigogika, 10(4).
  4. Komunita Wikipedie. (2018a). Základní principy. In Wikipedia, The Free Encyclopedia. Retrieved 13:24, April 9 2018, from https://meta.wikimedia.org/wiki/Founding_principles/cs




Tato stránka vznikla, či byla výrazně rozšířena v rámci projektu "Zajištění kvality otevřených vzdělávacích zdrojů: jak správně vytvářet a využívat volně dostupné studijní materiály“, podpořeného v letech 2019–2021 Technologickou agenturou České republiky. Podrobnosti o projektu.