Měření a zaznamenávání údajů o počasí a podnebí: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bez shrnutí editace
Řádek 27: Řádek 27:
*[[Klima]]
*[[Klima]]
*[[Vzduch]]
*[[Vzduch]]
=== Externí odkazy ===
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_hydrometeorologick%C3%BD_%C3%BAstav Český hydrometeorologický ústav na české Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Agenda_21 Agenda 21 na anglické Wikipedii]


[[Kategorie:Informační systémy a nástroje]] [[Kategorie:Ovzduší]] [[Kategorie:Klima]]
[[Kategorie:Informační systémy a nástroje]] [[Kategorie:Ovzduší]] [[Kategorie:Klima]]

Verze z 16. 6. 2008, 12:30

Meteorologická data

Meteorologická data se získávají v síti meteorologických stanic a observatoří Českého hydrometeorologického ústavu.

Standardně jsou měřeny tyto prvky: teplota, vlhkost a tlak vzduchu, směr a rychlost větru, úhrn srážek a výška sněhové pokrývky, doba trvání slunečního svitu, přízemní minimální teplota v 5 cm nad zemským povrchem a příkon fotonového dávkového ekvivalentu. Kromě toho se pozorováním získávají údaje o vodorovné dohlednosti, pokrytí oblohy oblačností, charakteristiky oblačnosti (množství, druh, výška spodní základny), o stavu a průběhu počasí, o nebezpečných a zvláštních atmosférických jevech a náhlých změnách počasí.

Výsledky nepřetržitých měření a pozorování jsou předávány každou hodinu do centrálního telekomunikačního počítače; slouží pro sestavení meteorologické předpovědi. Klimatologická měření a pozorování v 7, 14 a 21 hodin místního středního slunečního času (MSSČ) se předávají centru jednou denně; databáze klimatologických údajů jsou zdrojem informací pro studium klimatu (dlouhodobého režimu počasí).


Meteorologické stanice

jsou buď základní, nebo srážkoměrné.

Základní stanice provádějí měření v 7, 14 a 21 hodin místního slunečního času. Jsou vybaveny meteorologickou budkou, která má stěny z dvojitých žaluzií a dno z drátěného síta ve výšce 180 cm nad zemí. Její dvířka jsou orientována k severu. V budce jsou umístěny teploměry, vlhkoměr, termograf a hygrograf. Směr a rychlost větru se měří na stožáru ve výšce 10 m nad zemí větrnou směrovkou a anemometrem. Oblačnost (pokrytí oblohy oblačností) se zjišťuje odhadem. Pozorují se rovněž atmosférické jevy (déšť, sníh, bouřka, mlha, námraza a pod.)

Na nezastíněném místě je umístěn slunoměr. Srážky se měří srážkoměrem, který má záchytnou plochu 500 cm2 ve výšce 1 m nad zemí. Výška sněhu se zjišťuje pomocí sněhoměrné latě. Pro agrometeorologické účely se měří teplota v půdě půdními teploměry, obvykle v hloubkách 5, 10, 20, 50 a 100 cm. Srážkoměrná stanice měří jen v 7 hodin (srážky a sněhovou pokrývku) a pozoruje atmosférické jevy.

V rámci sledovaného období (např. měsíční průměry teplot na stanici Praha – Ruzyně se měří od roku 1771) jsou patrné změny – od začátku průmyslové revoluce před 200 lety došlo ke zvýšení průměrné teploty přibližně o 0.6°C. Je to způsobeno velkým nárůstem obsahu skleníkových plynů v atmosféře. Oxid uhličitý vzniká při hoření a tedy téměř při každé průmyslové činnosti, v dopravě, při topení v domácnostech atd.

Zdroje

Odkazy

Související články

Externí odkazy