Editace stránky Kvalita vnitřního ovzduší budovy

Kvalitou ovzduší budeme rozumět vlastnosti složení vnitřního ovzduší, které mu umožňují uspokojit požadavky na zdraví obyvatel, na jejich pachové pohodlí a pohodlí co do tepla a vlhkosti a požadavky na zachování (konzervaci) vnitřních prostor.

Cíl Kvalita vnitřního ovzduší se rozděluje na šest základních témat:

* Rizika znečištění stavebními prostředky.
* Rizika znečištění vybavením/zařízením.
* Rizika znečištění údržbou nebo rekonstrukcí.
* Riziko znečištění radonem.
* Riziko znečištění novým znečištěným vzduchem.
* Větrání pro kvalitu ovzduší.

== Faktory kvality vnitřního ovzduší ==

Kvalita vnitřního ovzduší záleží především na koncentracích plynných, kapalných a pevných složek. Některé plynné složky jako kyslík, oxid uhličitý, ozón nebo vodní pára jsou přirozeně přítomny v okolním vzduchu. U nich stačí, aby jejich koncentrace nebyly příliš odlišné od těch, které nalézáme ve zdravém vzduchu, aby byl splněn cíl kvality vnitřního ovzduší.

V ovzduší se však mohou vyskytnout další složky, které se v něm přirozeně nevyskytují a které označujeme jako znečišťující:

* zapáchající plyny vnímané jako nepříjemné, zdraví škodlivé i zdraví neškodící;
* plyny bez zápachu zdraví škodlivé, jako oxid uhelnatý;
* kapalné a pevné látky zdraví škodlivé.

Koncentrace těchto látek musí být nižší než povolené prahové hodnoty.

* Kvalita ovzduší tedy vyžaduje kontrolu zdrojů znečištění a zachování koncentrací škodlivin pod prahovými hodnotami prostřednictvím větrání prostor.
* Kvalita ovzduší závisí dále na absenci pachových škodlivin viz [[Pachové pohodlí budovy]].
* Kvalita ovzduší z hlediska pohodlí co do teploty a vlhkosti viz [[Teplota a vlhkost v budově]].

== Kvalita ovzduší a zachování prostor ==

Jednou z příčin poškození obvodového zdiva budovy je kondenzace vlhkosti na vnitřních površích obvodových stěn. Tato vlhkost ničí nátěry a povrchové vrstvy izolace na vnitřní straně těchto stěn. Kromě neestetického aspektu vlhkých stop na vnitřní straně stěn a sražené páry na okenních tabulkách podporuje vlhkost výskyt plísní, které jsou zdrojem znečištění vnitřního ovzduší. Pro dobré zachování prostor je tak třeba zamezit častým kondenzacím na vnitřní straně stěn.

Je třeba, aby relativní vlhkost vzduchu byla taková, aby teplota kondenzace vzduchu byla vždy '''nižší '''než nejnižší povrchová teplota stěn místností. Této kontroly relativní vlhkosti se dosahuje větráním.

== Kvalita ovzduší a zdraví  ==

Obyvatelé místnosti mění svým dýcháním složení vzduchu co do kyslíku a oxidu uhličitého. Mohou také vydechovat nepříjemné biologické látky. Vzduch takto nevhodný k dýchání je třeba vyměnit větráním.

Ostatní zdroje znečištění je třeba ošetřit prostřednictvím:
* rozhodnutí učiněných při koncipování budovy nebo při její renovaci (stavební prostředky, topná zařízení a vzduchotechnika);
* údržby a prací zvyšujících kvalitu budovy;
* vhodným zařízením pro větrání.

Z důvodu úspor energie může být vhodné instalovat zařízení na úpravu vzduchu.

== Rizika znečištění stavebními prostředky ==

Stavební prostředky mohou znečistit vnitřní ovzduší budovy:

* pevnými částicemi;
* těkavými organickými sloučeninami (alifatické sloučeniny jako formaldehyd, aromatické sloučeniny a halogenové sloučeniny).

Některé prostředky použité na povrch stěn mohou pohlcovat nebo zadržovat znečišťující látky uvolňované jinými zdroji a později je znovu uvolňovat. Použití těchto prostředků je třeba omezit nebo je používat v trvale izolované formě.

== Rizika znečištění vybavením/zařízením ==

Kontrola rizik znečištění topnými zařízeními:

* Všechna topná zařízení mají standardizované bezpečnostní systémy. Přesto je každoročně zaznamenáno více otrav, způsobených nesprávně instalovaným topnými systém (kysličníkem uhelnatým), většina z nich končí smrtí
* Je proto třeba zajistit pravidelnou kontrolu správného fungování topných zařízení a jejich bezpečnostních systémů.

Kontrola rizik znečištění vzduchotechnickými zařízeními:

* Vzduchotechnická zařízení pro větrání, topení, ochlazování a úpravu vzduchu mohou být důvodem množení zdraví nebezpečných mikroorganismů jako je Legionela.<ref name="footnote_1">Legionella pneumophylis (hovorově zvaná Legionela) je bakterie, která žije a množí se ve vodním prostředí při optimální teplotě 25 - 50<sup>o</sup>C. Obvykle žije v tzv. mrtvých koutech potrubí nebo pod úsadami na vnitřních stěnách potrubí nebo zásobníků, které se vytváří z oxidů železa a vodního kamene. Nebezpečím pro člověka je vdechnutí aerosolu kontaminované vody např. při sprchování. Má-li člověk oslabený imunitní systém (staří a nemocní lidé, pooperační stav atd.), dojde po vniku bakterie do organismu k rychlému rozvoji zánětu plic, který může končit i smrtí.</ref>
* Jejich údržba musí být dobře zajištěna.

== Rizika znečištění údržbou nebo rekonstrukcí ==

Pracovníci provádějící údržbu mohou být vystaveni znečišťujícím prostředkům. Tito pracovníci mohou být při zvyšování kvality budovy vystaveni kontaktu se znečišťujícími materiály, když naruší jejich původní izolaci.

Pro zamezení těmto rizikům je třeba:

* vybrat takové povrchové úpravy zdí nebo takové holé zdi, k jejichž údržbě nejsou potřeba prostředky obsahující škodliviny;
* kontrolovat zdravotní rizika spojená s činnostmi v rámci zvyšování kvality budovy.

== Řízení rizik znečištění radonem ==

Radon je radioaktivní plyn, jehož zdrojem je především půda. Jaká je česká norma co do koncentrace radonu u nových staveb ?

Pokud je plánovaná stavba umístěna v rizikové zóně (žulová půda), je třeba přijmout několik preventivních opatření:

* nepropustně upravit stěny, které jsou v kontaktu s půdou;
* odsát vzduch z půdy, zdravotního vzduchoprázdného prostoru nebo sklepa;
* vybavit obývaný prostor větracím systémem s vyfukováním.

== Řízení rizik znečištění novým znečištěným vzduchem ==

Vnější vzduch, který je čerpán při větrání, může obsahovat významné koncentrace zdraví škodlivých nebo nepříjemně zapáchajících látek, jako jsou:

* pevné částice;
* oxidy uhlíku, síry a dusíku;
* uhlovodíky;
* ozón;
* chlorované a fluorované sloučeniny;
* těžké kovy.

Pro zamezení tomuto znečištění je třeba:

* zabránit infiltracím vzduchu prostřednictvím systému větrání s dvojitým tokem, který v budově udržuje mírný přetlak;
* vyčistit přicházející vzduch filtrací nebo absorpcí;
* uzavřít prostory v případě náhodného znečištění vnějšího vzduchu.

== Větrání pro kvalitu ovzduší ==

Abychom dosáhli uspokojivé kvality vnitřního ovzduší z hlediska pohodlí co do teploty, vlhkosti a pachů, z hlediska zdraví a zachování prostor, je třeba, aby objemový průtok výměny vzduchu byl dostatečně vysoký. Z hlediska kontroly energie by měl být tento průtok naopak co nejmenší možný, aby se co nejvíce snížila potřeba ohřevu nového vzduchu. Anebo instalovat zpětnou rekuperaci tepla.

Tyto protichůdné požadavky vyžadují kontrolu větrání prostřednictvím:

* posílení nepropustnosti obalu budov;
* rozvoje systémů řízení pro větrací systémy, jako jsou systémy tlumení, systémy regulace vlhkosti a systémy nakládání s oxidem uhličitým.

Je tedy třeba vybrat systém větrání, který:

* je přizpůsoben způsobu užívání stavby: dostatečný stálý průtok, řízení přizpůsobené rozmanitostem chování uživatel;
* je účinný.

== Zdroje a poznámky ==
<references/>

{{PASDEL}}
[[Kategorie:Zásady zelené architektury]]
{{upravit}}