Co je „prostředí“?

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Prostředí se skládá ze všech faktorů a jevů vně organismu, které na tento organismus působí (jde o faktory fyzikální, chemické, nebo biotické - jiné organismy). Současně ovšem pojem „prostředí“ do značné míry popírá, že by okolí organismu bylo založeno takto v podstatě geometricky: „prostředí“ je nejen nositelem vztahů organismu k vnějším objektům, je také do značné míry součástí organismu samého, což platí také obráceně, souhrn všech organismů poskytuje svému prostředí neopominutelné charakteristiky.

„Prostředí“ jako základní pojem

Slova jako „environment“, „environmentální“ se používají v českém jazyce, abychom se oprostili od nežádoucích významových usazenin a vyhnuli se nepěkným kombinacím typu „životněprostřeďový“. „Environment“ v anglickém originálu původně označuje okolí, prostředí; odbornou terminologií je uchopeno jako souhrn podmínek pro život. Překlad zní: životní prostředí – český významový ekvivalent je současně místním určením, skutečně existujícím okolím toho, co žije. Okolí živého není indiferentní, takové, které by se k životu nijak nevztahovalo, například by pro něj nebylo ani vhodné – pak by už totiž nebylo prostředím životním. Prostředí, které životní je, životu vyhovuje, podporuje jej v jeho funkcích.

O jaký život jde? „Environment“ označuje prostředí biologicky pojatého života; v anglické literatuře bývá vše environmentální pravidelně vykazováno za hranice světa lidského, odkud život člověka ovlivňuje jen zprostředkovaně (např. jako „služby“ a „statky“ přírody). Člověk sám vstupuje do vztahu k tomuto přírodnému fenoménu již s vědomím svého výsadního postavení, jako uměřený ochránce a správce.

Do českého pojmosloví bylo „životní prostředí“ zavedeno tehdy, když pojem příroda se ukázal jako nedostatečný – nezahrnoval ty předpoklady, které prostředí specificky poskytuje životu lidskému. Prostředí je pak chápáno jako univerzální prostředník mezi organismy navzájem a jejich okolím; ovlivňuje navíc také člověka a jeho aktivity, které jsou na prostředí v mnoha ohledech závislé. Stává se nositelem vztahů a uspořádání přírodních (a v některých ohledech i lidských) společenství.

Definice

Environment - suma (totalita) externích podmínek ovlivňujících život, vývoj, a přežití organismu[1].

Environmentální (z angl. environment = okolí, prostředí) – týkající se životního prostředí[2].

Environmentalistika je vědní obor - nauka o životním prostředí; využívá poznatků vědního oboru ekologie, zkoumá působení člověka na ekosystémy, zabývá se prevencí znečišťování životního prostředí, nápravou vzniklých škod a prevencí nežádoucích zásahů. Environmentalistika zahrnuje také ochranu přírody, monitoring složek životního prostředí, využívání přírodních zdrojů, nakládání s energiemi, péče o zdraví lidské populace apod[3].

Environmentalismus je politická ideologie - se zabývá vztahy mezi přírodou a společností. Usiluje o změnu společenských, ekonomických a politických mechanismů, které brání snahám o ochranu životního prostředí. Ideově zastřešuje řadu protestních ekologických hnutí. Svým objektem je blízký vědnímu oboru environmentalistika.[4]

Životní prostředí je ta část světa, s níž je člověk ve vzájemném působení, kterou používá, ovlivňuje a které se sám přizpůsobuje (definice UNESCO). Obecně: soubor všech vnějších podmínek, životních i neživotných, které obklopují jedince, populaci nebo živý systém a poskytují mu všechny nezbytnosti k životu. Působení je obousměrné. Každý druh organismu vyžaduje jiné životní podmínky, jemu vlastní a nezbytné. Člověk je v podstatě součástí přirozených i umělých ekosystémů a nemůže bez nich existovat. Neuváženě je znehodnocuje a ničí. Proto je nezbytná aktivní ochrana a tvorba životního prostředí...[2].

Pojem života, čehosi, čemu rozumíme ze zkušenosti vlastního žití, aniž bychom přísně (tedy vědecky) věděli, co životem je[5], se zde pojí s pojmem prostředí, které je z tohoto života definováno – jako to, co je za hranicemi jednotlivého živého, a odtud může utvářet a ovlivňovat způsob, jak a zda vůbec ono živé je. Pojem prostředí by bez existence života biologického či specificky lidského neměl smysl – samo o sobě, bez vztahu k tomu, co je, v tomto případě je určitým způsobem, jakožto živé, by vůbec prostředím nebylo (nemělo by se k čemu vztahovat; tedy prvotní vlastností prostředí je vztahovost, schopnost nést vztahy či být vztahem samým).

Odkazy

Témata

Příklady pro výuku

Zdroje

  1. UNSD, (2006): Glossary of Environment Statistics. Series F, No. 67, Sales No. 96.XVII. 12 (A, C, E, F, R, S) . © United Nations. [cit. 10. 06. 2006], Dostupné na World Wide Web: <http://unstats.un.org/unsd/environmentgl/introduction.asp>. (Z Glosáře termínů environmentální statistiky přeložila Dlouhá, J.)
  2. 2,0 2,1 Pelikán, J., Jakrlová, J. (1999): Ekologický slovník - terminologický výkladový. Fortuna, Praha, ISBN 80-7168-644-1. Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „PJ“ použit vícekrát s různým obsahem
  3. Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Environmentalistika [online]. c2008 [citováno 17. 02. 2008]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environmentalistika&oldid=2242057>
  4. Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Environmentalismus [online]. c2008 [citováno 17. 02. 2008]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environmentalismus&oldid=2173935>
  5. Michálek, J. (2000): Corpus organicum. OIKOYMENH, Praha, ISBN 80-7298-021-1.

Externí odkazy

  • Klinkerová, J. Výkladový slovník, životní prostředí, udržitelný rozvoj. Ústav pro ekopolitiku, Praha 2008. [online] [cit 2010-11-21].
  • Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Životní prostředí na české Wikipedii.
  • Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Natural Environment na anglické Wikipedii.
  • Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Environmentalismus na české Wikipedii.
  • Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Environmentalism na anglické Wikipedii.
  • Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Environmentalistika na české Wikipedii.