Editace stránky Strava s nízkou uhlíkovou stopou pro sportovce

'''Strava s nízkou uhlíkovou stopou pro sportovce''' je hledání cesty mezi vysokými energetickými nároky sportovců a dopadem jejich stravy na životní prostředí. 

==Strava sportovců==
Sport je náročnou činností vyžadující zvýšený přísun energie. Základem [[w:cs:lidská výživa|výživy]] sportovce jsou [[w:cs:Sacharidy|sacharidy]], které by měly tvořit základ výživové pyramidy. V zásadě sacharidy činí 55 až 65 procent celkového denního energetického příjmu, 20 až 30 procent energie je tvořeno tuky a 10 až 15 procent energie pochází z [[w:cs:bílkoviny|bílkovin]]. Podle druhu sportovní aktivity se tyto hodnoty mění, a v potaz musíme brát také příjem [[w:cs:vitamín|vitamínů]] a minerálů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Jídelníček pro sportovce - zdravá strava {{!}} PestrýJídelníček.cz
| url = https://www.pestryjidelnicek.cz/magazin/jidelnicky/jidelnicek-pro-sportovce/
| periodikum = www.pestryjidelnicek.cz
| datum přístupu = 2019-04-23
| jazyk = cs
| periodikum = PestrýJídelníček.cz ➡
}}</ref>

Obecně platí, že u [[w:cs:anaerobní|anaerobních]] sportů je významný především příjem sacharidů, které mají přednost před tukem a bílkovinami. U [[w:cs:Aerobní|aerobních]] a vytrvalostních sportů jsou důležitější tuky, které jsou u extenzivních aktivit nejdůležitějším palivem. U všech sportů je ale základem pestrý jídelníček.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Zdravá výživa pro sportovce - jak by měl vypadat váš přísun živin? {{!}} G21-Vitality.cz
| url = https://www.g21-vitality.cz/magazin/zdrava-vyziva-pro-sportovce-jak-by-mel-vypadat-vas-prisun-zivin.html
| periodikum = www.g21-vitality.cz
| datum přístupu = 2019-04-23
| autor = Dominika
}}</ref>

Bílkoviny jsou důležité pro silový i pro vytrvalostní výkon. Jejich denní příjem ale musí být přizpůsoben druhu sportovní aktivity, nesmíme zapomínat ani na somatotyp konkrétního sportovce.

Podíl bílkovin v jídelníčku musí být rozhodně vyšší než u nesportující populace.V životě sportovce hrají bílkoviny důležitou roli z hlediska tvorby a regenerace svalové hmoty – sportovci mnohonásobně rychleji bílkoviny odbourávají, čemuž nelze nijak zabránit. Bílkoviny jsou zřejmě nejdůležitější po sportovní aktivitě, neboť urychlují regeneraci a zlepšují adaptaci svalů na vytrvalostní zátěž.

==Nízká [[w:cs:uhlíková stopa|uhlíková stopa]]==
Naše jídlo zanechává velký dopad na životním prostředí.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul=Uhlíková stopa potravin: Proč kupovat ty místní?
| periodikum = Nazeleno.cz
| url = https://www.nazeleno.cz/bio/uhlikova-stopa-potravin-proc-kupovat-ty-mistni.aspx
| datum vydání = 2012-02-15
| datum přístupu = 2019-04-23
| jazyk = cs-CZ
| jméno = Jana
| příjmení = Poncarová
}}</ref> Zemědělství je jedním z největších původců skleníkových plynů, zejména [[w:cs:methan|metanu]] a [[w:cs:Oxid uhličitý|oxidu uhličitého]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = We are killing the environment one hamburger at a time
| url = https://www.businessinsider.com/one-hamburger-environment-resources-2015-2
| periodikum = Business Insider
| datum přístupu = 2019-04-23
| jméno = Chelsea
| příjmení = Harvey
}}</ref> 

Pracovní skupina pro životní prostředí se sídlem ve Washingtonu D. C. a ekologická organizace CleanMetrics Corp se sídlem v americkém Portlandu vydaly v roce 2011 zprávu s názvem Průvodce zdravím a klimatickými změnami pro konzumenty masa.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Hamerschlag
| jméno = Kari
| příjmení2 = Venkat
| jméno2 = Kumar
| titul = Meat Eater's Guide to Climate Change + Health
| vydání = 
| vydavatel = 
| místo = 
| rok vydání = 2011
| počet stran = 63
| strany = 
| isbn = 
| url = http://static.ewg.org/reports/2011/meateaters/pdf/methodology_ewg_meat_eaters_guide_to_health_and_climate_2011.pdf
}}</ref>

===Hodnoty CO<sub>2</sub> masných výrobků===

*Jehněčí maso: 39,2 kg CO<sub>2</sub><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = 10 potravin s největší ekologickou stopou
| url = http://soucitne.cz/10-potravin-s-nejvetsi-ekologickou-stopou
| periodikum = Soucitně
| datum vydání = 2016-12-13
| datum přístupu = 2019-04-23
| jazyk = cs
| jméno = Tanya
| příjmení = Lewis
}}</ref>

Kozumace 1 kg jehněčího masa se rovná ujetí zhruba 145 km v autě.  Největší podíl mají na svědomí zvířecí trávicí pochody (větry jehňat), krmivo pro zvířata, odvoz a zpracování hnoje, a další práce na farmě.

*Hovězí maso: 27 kg CO<sub>2</sub>

I když hovězí maso je na tom trochu lépe než jehněčí, má také velkou ekologickou stopu. Krávy produkují velké množství metanu (silný skleníkový plyn) a jejich chov má velké nároky na vodu a půdu.

*Sýr: 13,5 kg CO<sub>2</sub>

Nejde jen o maso. Také sýr má na svědomí velké množství emisí CO<sub>2</sub>. Sýru se nedováží mnoho, ale dle zmiňované studie doprava spojená s dovozem představuje zhruba polovinu souvisejících emisí.

*Vepřové maso: 12,1 kg CO<sub>2</sub>

Další na řadě, pokud jde o dopady na životní prostředí, je slanina a šunka. Víc něž polovina souvisejících emisí pochází z chovu prasat, ale skoro stejné množství pochází ze zpracovaní, dopravy a domácí přípravy masa.

*Lososi chovaní na farmách: 11,9 kg CO<sub>2</sub>

Pokud jde o lososy z farem, největší podíl emisí skleníkových plynů připadá podle studie na výrobu krmiva, elektřiny a spalování paliv na farmách.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Bílkoviny v potravinách: 35 nejbohatších zdrojů + ROZHOVOR s Ing. Hanou Stříteckou, Ph.D.
| url = https://www.slimming.cz/bilkoviny-v-potravinach/
| periodikum = Slimming.cz
| datum vydání = 2018-03-06
| datum přístupu = 2019-04-23
| jazyk = cs-CZ
| jméno = Monika
| příjmení = Šaríková
}}</ref>

==Rostlinné zdroje bílkovin==

===Quinoa===
Správný název jihoamerické obiloviny zní [[w:cs:merlík čilský|merlík čilský]]. Kromě bílkovin (cca 14 g ve 100 g) obsahuje i velké množství [[w:cs:Esenciální mastná kyselina|esenciálních mastných kyselin]] a nadstandardní množství vitamínů a minerálních látek.

Konzumovat se dá i za syrova – to se pak používají čerstvé listy, nejčastěji do salátu'''.''' Nejdůležitější jsou ale zralá semena, ze kterých se mele mouka nebo dělají vločky. V obchodech ji můžete potkat ve třech barvách, které se liší chutí. Nejvýraznější je quinoa černá, červená chutná po oříšcích a bílá je nejjemnější.

===Amarant===
Amarant rovněž pochází z Ameriky a také má velmi vysokou nutriční hodnotu. Amarant ([[w:cs:Laskavec|laskavec]]) je okrasnou rostlinou na mnoha zahrádkách. Semínka jsou podobná máku a obsahují kromě velkého množství hořčíku, vápníku a draslíku i železo, měď a zinek. Bílkovin má stejně jako quinoa, i v kuchyni se používá obdobným způsobem.

===Teff===
Teff neboli [https://botany.cz/cs/eragrostis-tef/ Milička habešská] na rozdíl od předchozích nepochází z Ameriky, ale Afriky, kde zejména v Etiopii tvoří základ jídelníčku. Zrníčka teffu chutnají po oříšcích, možné je využít je jak uvařená do polévky, kaše, rizota či salátu, tak také pomlít na mouku a výrobit tradiční kvašené etiopské placky.

Obsahuje bílkovin o něco méně, jen kolem 12 g/100 g, ale opět je bohatý i na minerální látky a vitamíny. 

===Pohanka===
[[w:cs:Pohanka|Pohanka]], stejně jako quinoa, amarant a teff je to velmi nutričně bohatá, přirozeně bezlepková obilovina. Kromě cca 12 g/100 g bílkovin obsahuje i vlákninu, antioxidanty a hlavně bioaktivní látku rutin, která je velmi potřebná pro pevnost našich cév.

===Oves===
[[w:cs:Oves|Oves]] patří ke zdravým obilovinám. Má poměrně hodně bílkovin 13 g/100 g a opět spoustu dalších zdraví prospěšných látek, jako jsou třeba vitamin A, B1, B2, E a kyselina listová.

===Žito===
[[w:cs:Žito|Žito]] má obsah bílkovin kolem 11 g/100 g. Mouka se nemusí používat pouze na pečení chleba, ale lze ji přidávat v menším množství i do “sladkých” výrobků, jako jsou perníky nebo třeba i vánoční cukroví. Koupit se dají i vločky nebo si můžete nechat naklíčit zrna, pak kromě bílkoviny získáte i prospěšné enzymy přímo z klíčků.

===Proso===
Spíše než [[w:cs:Proso|proso]] ho zase asi budete znát jako jáhly. Dají se připravit jak naslano, tak nasladko a nebo opět používat ve formě vloček či naklíčených zrn. Obsah bílkovin je srovnatelný s ostatními našimi bežnými obilovinami, ale narozdíl od nich neobsahuje lepek.

===Chlorella a spirulina===
Jsou to sladkovodní řasy obsahující neuvěřitelných 50-60 g/100 g bílkovin. Není však vhodné konzumovat denně větší množství, proto by měly sloužit spíš jako doplňkový zdroj'''.''' Mohou se přidávat například do smoothie, polévek nebo salátů.

==Témata==

*[[w:cs:Bílkoviny ve výživě člověka|Bílkoviny ve výživě člověka]]

*[[w:cs:Sport|Sport]]

*[[w:cs:Uhlíková stopa|Uhlíková stopa]]

*[[w:cs:Výživa|Výživa]]

== Odkazy ==

===Reference===
<references />

==Externí odkazy==
[https://www.carbonfootprint.com Carbon footprint]

[https://europa.eu/european-union/about-eu/agencies/eea_cs Evropská agentura pro životní prostředí]

[https://www.mzp.cz/cz/ovzdusi Ministerstvo životního prostředí]



<br />

[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]