Aktuální verze |
Váš text |
Řádek 1: |
Řádek 1: |
| Ekologie - odvozeno z řeckého "oikos", což znamená domov; má tedy být studiem "domácího života organismů". Zabývá se vzájemným působením mezi [[organismus|organismy]] a jejich [[Co je „prostředí“?|prostředím]], poukazuje na životně důležité vazby mezi nimi (rostliny, na nich závislí živočichové, s nimi spojené toky chemických látek a působení fyzikálních faktorů prostředí nebo [[biotop|biotopu]]). Zavádí pojem [[ekosystém]] - rozumí jím soubor organismů a jejich prostředí, chápaný holisticky, představující prakticky rozeznatelnou entitu. | | Ekologie - odvozeno z řeckého "oikos", což znamená domov; má tedy být studiem "domácího života organismů". Zabývá se vzájemným působením mezi [[organismus|organismy]] a jejich [[Co je „prostředí“?|prostředím]]. |
|
| |
|
| '''Předmětem ekologie''' jsou [[organismus|organismy]], [[populace]] (skupina jedinců téhož druhu na určitém území) a [[w:cs:Společenstvo|společenstva]] (soubor druhů, které se vyskytují společně v prostoru a čase) a jejich [[Diverzita společenstev|diverzita]].
| | Ekologie si uvědomuje životně důležité vazby mezi organismy a jejich prostředím (rostliny, na nich závislí živočichové, s nimi spojené toky chemických látek a působení fyzikálních faktorů prostředí nebo [[biotop|biotopu]]). Zavádí pojem [[ekosystém]] - rozumí jím holisticky uchopenou a prakticky rozeznatelnou entitu. |
|
| |
|
| Nejdůležitějšími '''pojmy ekologie''' jsou (kromě výše míněných): [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Základy ekologie/Ekologická nika|ekologická nika]], [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Základy ekologie/Populace|populace]], [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Základy ekologie/Ekologické systémy#Ekologick.C3.A1%20rovnov.C3.A1ha|ekologická rovnováha]] a [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Základy ekologie|další]].
| | Předmět ekologie: [[organismus|organismy]], [[populace]] (skupina jedinců téhož druhu na určitém území) a [[společenstvo|společenstva]] (soubor druhů, které se vyskytují společně v prostoru a čase). |
|
| |
|
| ==Ekologický přístup==
| | Ekologie je věda, která se často pokládá za základ nového názoru (Weltanschauung). S pomocí ekologie se má zastavit postupující fragmentace vědních oborů. Její význam coby spojující a syntetizující síly přesahuje přírodní vědy a zahrnuje i vědy sociální a humanitní. Ekologický pohled tak lze použít ve všech oblastech života: v ochraně národního dědictví, přírody, urbanismu, umožňuje brát lidi jako komunitu, ekonomii jako organismus atd.<ref>Keulartz, J. (1998): Struggle for Nature. A Critique of Radical Ecology. Routledge, London/New York, ISBN 0-415-18094-5, ISBN 0-415-18093-7 (váz.).</ref>. |
| Ekologický přístup vychází z principů ekologie a je vhodný pro ochranu přírody - bere ohled na vztahy mezi organismy, společenstvími a prostředím. Z hlediska nepříznivých dopadů např. vlivu lidské činnosti zavádí další pojmy: [[nosná kapacita prostředí]] (resp. ekosystému), někdy také nazývaná mez únosnosti - je definovaná jako ''maximální možný počet jedinců daného druhu'' (zde člověka), ''které může prostředí uživit'' <ref>Odum, EP. Základy ekologie. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. 736 s.</ref>. Pokud je nosná kapacita lesa (nebo jakéhokoli jiného ekosystému) překročena, tedy když v něm žije větší počet jedinců jednoho druhu než je únosné, ekosystém se dostává do stavu stresu. [[w:cs:Stres (rostliny)|Stres]] ekosystému je definován jako ''stav, ve kterém se nachází živý systém při mobilizaci obranných nebo nápravných procesů vůči podnětům přesahujícím obvyklé rozpětí homeostázy, které je připraven hladce zvládat a na něž je dokonale adaptován'' <ref>Míchal, I. Ekologická stabilita. 2. rozš. vyd. Brno: Veronica, 1994. 276 s. <nowiki>ISBN 80-85368-22-6</nowiki>.</ref>. Více [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Úvod do předmětu|zde]] <ref>Jančaříková, Kateřina . ''[[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Úvod do předmětu]]'' [online]. Enviwiki; [citováno 25. 2.. 2019 ]. </ref>.
| |
|
| |
|
| ==Etika: ekologické principy ochrany přírody==
| | Ekologický přístup (vycházející z metodiky ekologie) se ukázal jako vhodná cesta především pro holistické vyjádření organizace (tj. struktury + funkce), projevující se v mnoha komplexitách a dimenzích. |
| Biologie ochrany přírody je založena na ekologických principech, které se staly etickými imperativy<ref>Primack, R. B., Kindlmann, P., Jersáková, J., Kučera, T., & Urban, F. (2001). ''Biologické principy ochrany přírody''. Praha: Portál.</ref>. Nejsou sice bezvýhradně přijímány všemi vědci (biology ochrany přírody), jde však o rozumné důvody, proč se chovat eticky, aby se zabránilo [[Vývoj a vymírání druhů|vymírání druhů]]:
| |
|
| |
|
| #Rozmanitost druhů a společenstev by měla být zachována
| | == Témata == |
| #Mělo by se zabránit předčasnému vymírání populací a druhů - vymírání je sice přirozeným jevem, doklad o tom poskytuje paleontologie, nicméně lidská činnost v posledních desetiletích zvýšila rychlost vymírání až desetinásobně.
| |
| #Ekologická komplexita (složitost) by měla být zachována. V přirozených podmínkách vznikají složité vztahy mezi organismy, které jsou základem adaptací těchto organismů na místní podmínky i na sebe navzájem.
| |
| #[[Evoluce]] by měla pokračovat. Postupné přizpůsobování se podmínkám prostředí umožňuje vývoj populací. Pokud je populace zmenšena pod určitou hranici, její schopnost se vyvíjet je omezena.
| |
| #[[Biodiverzita|Biologická rozmanitost]] jako taková má svou vnitřní hodnotu., která nezávisí na významu pro lidskou společnost. Tato hodnota je dána evoluční historií, ekologickou rolí a vlastní existencí druhů a společenstev.
| |
| | |
| ==Témata== | |
| | |
| Čtení z časopisu Bedrník: [[Etické problémy vztahu k přírodě]], nebo [[Ochrana přírody]]
| |
|
| |
|
| [[Ekologie a utváření sociálního klimatu]] | | [[Ekologie a utváření sociálního klimatu]] |
|
| |
|
| [[Nepřípustné využití ekologických principů za hranicemi discipliny|Využití ekologických principů za hranicemi discipliny]] | | [[Nepřípustné využití ekologických principů za hranicemi discipliny]] |
| | |
| ==Příklady pro výuku==
| |
| | |
| [http://www.e-bedrnik.cz/_clown/rubrika/124-Zakladni-a-stredni-skoly-Casopis-Bedrnik/index.htm Časopis Bedrník]
| |
|
| |
|
| ==Zdroje:== | | == Příklady pro výuku == |
| <references />
| |
|
| |
|
| *Kovář, P. (2001): Geobotanika (Úvod do ekologické botaniky). Univerzita Karlova v Praze - nakladatelství Karolinum.
| | [http://botany.natur.cuni.cz/pdf/geobot.pdf Ekologická botanika] - čtení z učebnice |
|
| |
|
| ==Odkazy== | | == Zdroje: == |
| | <references/> |
| | *Kovář, P. (2001): Geobotanika (Úvod do ekologické botaniky). Univerzita Karlova v Praze - nakladatelství Karolinum. URL: http://botany.natur.cuni.cz/pdf/geobot.pdf. |
|
| |
|
| ===Externí odkazy=== | | == Odkazy == |
|
| |
|
| *[[w:Ekologie|Ekologie na české Wikipedii]] | | === Externí odkazy === |
| *[[w:en:Ecology|Ecology na anglické Wikipedii]] | | *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ekologie Ekologie na české Wikipedii] |
| | *[http://en.wikipedia.org/wiki/Ecology Ecology na anglické Wikipedii] |
|
| |
|
| [[Kategorie:Pojmy prostředí]] | | [[Kategorie:Pojmy prostředí]] [[Kategorie:Ekologie]] |
| [[Kategorie:Ekologie]] | |
| [[Kategorie:Ochrana přírody a životního prostředí]]
| |
|
| |
|
| {{licence cc|Dlouhá, Jana}} | | {{licence cc|Dlouhá, Jana}} |