https://www.enviwiki.cz/w/api.php?action=feedcontributions&user=Eliska+Chomatova&feedformat=atom
Enviwiki - Příspěvky [cs]
2024-03-29T15:44:17Z
Příspěvky
MediaWiki 1.40.0
https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Dopad_leteck%C3%A9_dopravy_na_%C5%BEivotn%C3%AD_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=3362
Diskuse:Dopad letecké dopravy na životní prostředí
2008-04-22T13:28:53Z
<p>Eliska Chomatova: </p>
<hr />
<div>Pěkný článek, líbí se mi přehledné shrnutí hlavních negativních dopadů letecké dopravy. Zaujala mne informace o emisní kalkulačce, kde se dá najít? A také by mne zajímalo, co konkrétního pro životní prostředí dělají třeba České aerolinky?<br />
<br />
Kristýna Neubergová<br />
<br />
I mně se článek líbí, také všechny tři odkazy jsou velmi zajímavé. Jedinou nevýhodou je, že jsou jednostranné, tzn. vycházející od leteckých společností samotných. Pro získání objektivnějšího pohledu na věc by bylo dobré doplnit odkaz na zdroj vládního, mezivládního nebo nevládního charakteru, např. http://www.uneptie.org/energy/Act/tp/aviation/index.htm, o konferenci o letecké dopravě spoluorganizované Programem OSN pro životní prostředí (UNEP). <br />
Také bych asi zvolila jiné členění. Z mého pohledu se většina textu netýká přímo společenské odpovědnosti leteckých společností, ale právě dopadů letecké dopravy na ŽP. Proto bych odstranila nápis "společenská odpovědnost", a v sekci témata vypsala jednotlivé dopady - hluk, emise CO2 a dalších škodlivin atd. Jako související odkaz bych vytvořila stránku "Společenská odpovědnost leteckých společností" a popsala v ní, že v současnosti se letecké společnosti snaží omezovat dopady svých činností na ŽP v rámci tohoto dobrovolného přístupu, a carbon offsetting bych uvedla jako hlavní příklad CSR leteckých společností v environmentální oblasti. <br />
Jinak díky za zajímavé téma, letecká doprava a životní prostředí je téma velmi aktuální a velmi konfliktní. Některé názory tvrdí, že letecká doprava, například tím, že neplatí spotřební daně z pohonných hmot, je uměle podporovaná státy a nadnárodními organizacemi (EU), a kdyby měli zákazníci platit skutečnou cenu za letenky, rozhodně by se nerozvíjela tak rychle, jako jsme toho svědky. <br />
<br />
Zdraví,<br />
<br />
Eliška Ch.</div>
Eliska Chomatova
https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Projevy_dopravy_v_krajin%C4%9B&diff=3113
Diskuse:Projevy dopravy v krajině
2008-04-02T11:25:24Z
<p>Eliska Chomatova: Nová stránka: „Projevy dopravy v krajině“ – dobrý název, neutrálnější než „dopady dopravy na krajinu“, což by apriori znělo víc, a podle mě zbytečně, negativně, viz. disk...</p>
<hr />
<div><br />
„Projevy dopravy v krajině“ – dobrý název, neutrálnější než „dopady dopravy na krajinu“, což by apriori znělo víc, a podle mě zbytečně, negativně, viz. diskuze ke stránce "krajinný ráz".<br />
<br />
Eliška Ch.</div>
Eliska Chomatova
https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Fragmentace_krajiny&diff=3112
Diskuse:Fragmentace krajiny
2008-04-02T11:22:03Z
<p>Eliska Chomatova: Nová stránka: - násobná fragmentace: „Vzniká umístěním 2 nebo více paralelních dopravních cest do jednoho koridoru. Když je intenzivní provoz na obou komunikacích (např. na dálnic...</p>
<hr />
<div><br />
- násobná fragmentace:<br />
„Vzniká umístěním 2 nebo více paralelních dopravních cest do jednoho koridoru. Když je intenzivní provoz na obou komunikacích (např. na dálnici a staré silnici, které jsou často vzdáleny 0,3-1 km), představuje dvojitá fragmentace prakticky neprůchodnou bariéru. Paralelní umístění dopravních cest může být efektivní hlavně u víceúčelových dopravních koridorů, protože se vytváří pouze 1 bariéra místo 2 a více.“<br />
Přiznám se, že tomu úplně nerozumím. Paralelní umístění tedy znamená dvě nebo jednu komunikaci, dvě nebo jednu bariéru? Nejspíš je to tím, že neovládám dopravní terminologii a nevím například přesně, co je koridor. Byla bych vděčná za osvětlení.<br />
<br />
Díky,<br />
<br />
ECh.</div>
Eliska Chomatova
https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Krajinn%C3%BD_r%C3%A1z&diff=3111
Diskuse:Krajinný ráz
2008-04-02T11:17:51Z
<p>Eliska Chomatova: Nová stránka: - „vliv dopravy na krajinný ráz je negativním dopadem“ – Napadá mě, nejsou ty změny legitimní? Je krajinný ráz něco definitivního, objektivního? My přece rozhod...</p>
<hr />
<div> <br />
- „vliv dopravy na krajinný ráz je negativním dopadem“ – Napadá mě, nejsou ty změny legitimní? Je krajinný ráz něco definitivního, objektivního? My přece rozhodujeme, jak chceme naši krajinu využít, jak si ji přizpůsobíme našim potřebám, jak se píše v úvodu své stránky „Projevy dopravy v krajině“. Nebo bychom měli mít nějaká omezení, limity, které nebudeme smět překročit? <br />
<br />
– S tím souvisí i další poznámka: mohou být i jiná měřítka než subjektivní, jestliže je KR definován jako „přírodní, kulturní a historickou charakteristikou určitého místa“? Vnímání přírodní, kulturní a historické charakteristiky může mít přece každý své...? A zejména, a toho myslím vznikají ty nejbouřlivější diskuze, každý těmto charakteristikám přikládá jinou váhu, pro spoustu lidí je sice kultura důležitá, ale ne na úkor nového supermarketu s příslušnou dopravní infrastrukturou. Je tedy možné se objektivním měřítkům vyhnout, nebo třeba najít postupy, jak se dobrat většinového souhlasu s jedním ze subjektivních názorů?<br />
<br />
- technická poznámka : odkaz na zdroj linku, myslím, že AOPK změnila své stránky z www.nature.cz na www.ochranaprirody.cz, na nich již text není dostupný. Řešení je připsat ke zdroji datum, kdy jste se na zdroj naposledy dívali, aby všichni věděli, že když už dnes nefunguje, je to problém správce stránky, ne váš. <br />
<br />
Těším se na reakce,<br />
<br />
ECh.</div>
Eliska Chomatova
https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Doprava_v_kontextu_Syndrom%C5%AF_glob%C3%A1ln%C3%ADch_zm%C4%9Bn&diff=3110
Diskuse:Doprava v kontextu Syndromů globálních změn
2008-04-02T11:04:17Z
<p>Eliska Chomatova: Nová stránka: Dobrý den, stránka je velmi zajímavá, při jejím čtení jsem si uvědomila, jak moc je doprava významná, hraje svoji roli ve velké většině syndromů. Nemáte pocit, že ...</p>
<hr />
<div>Dobrý den,<br />
<br />
stránka je velmi zajímavá, při jejím čtení jsem si uvědomila, jak moc je doprava významná, hraje svoji roli ve velké většině syndromů. Nemáte pocit, že syndromový koncept dopravu trochu opomíjí, nezabývá se jí dostatečně?<br />
<br />
Jinak text by pro mě byl srozumitelnější, kdyby místo „syndromu charakterizujícího něco a něco“ bylo použito třeba „syndrom zabývající se nečím a něčím“. <br />
<br />
Druhá část textu se pak týká obecně projevů dopravy v krajině, a nikoli dopravy v rámci konceptu syndromů, který je poměrně úzce a přesně definovaným konceptem, proto bych ji na této stránce nepoužila. Spíš by mě zajímalo, jestli je podle Vás doprava v syndromovém konceptu dostatečně zastoupená, zpracovaná?<br />
<br />
Zdraví,<br />
<br />
ECh.</div>
Eliska Chomatova
https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Doprava_v_kontextu_Syndrom%C5%AF_glob%C3%A1ln%C3%ADch_zm%C4%9Bn&diff=3109
Doprava v kontextu Syndromů globálních změn
2008-04-02T10:59:10Z
<p>Eliska Chomatova: </p>
<hr />
<div>== Doprava v kontextu Syndromů globálních změn ==<br />
<br />
Doprava, především doprava silniční, se stala jedním ze symbolů 20. století. Doprava se však, kromě nesporných přínosů, velkou měrou podílí na destrukci našeho životního prostředí. Její vliv jde napříč [[Syndromy globálních změn]] a větší či menší měrou se dotýká téměř každého z nich. Konec konců jsou to právě dopravní prostředky, ať už zemědělské stroje v případě syndromů souvisejících se zemědělstvím, jeho odklonem od tradičních metod obhospodařování ("Rural Exodus Syndrome") a přechodem k metodám agrárně-průmyslovým ("Dust Bowl Syndrome"), nebo vojenská technika v případě syndromu "Scorched Earth Syndrome" charakterizujícího devastaci životního prostředí dopady militární činností. Také další ze skupiny syndromů charakterizujících nekontrolovatelné využívání přírodních zdrojů, a to jak zdecimování neobnovitelných zdrojů („Katanga Syndrome“), či jejich ovlivnění nekontrolovatelným rozvojem turismu („Mass Tourism Syndrome“), by nebyly možné bez dopravy. <br />
<br />
Vliv dopravy se promítá i do třetí skupiny syndromů, charakterizujících důsledky znečišťování životního prostředí cizorodými látkami. Doprava se podílí na znečišťování ovzduší, vod i okolního prostředí („Smokestack Syndrome“) a sama je i zdrojem odpadů („Waste Dumping Syndrome“). <br />
<br />
Nejvíce je však vliv dopravy patrný u syndromů druhé skupiny, syndromů vycházejících z následků neudržitelného rozvoje. Doprava má svůj nezanedbatelný podíl například na syndromu „Asian Tigers Syndrome“, charakterizujícím ignorování environmentálních standardů v průběhu výrazného ekonomického růstu. <br />
<br />
Především je však vliv dopravy zahrnut v syndromu charakterizujícím destrukci krajiny expanzí měst a s ní spojenou nutnou infrastrukturou, „Urban Sprawl Syndrome“. <br />
<br />
Doprava neovlivňuje jen stav životního prostředí, ale zanechává také trvalou stopu v naší krajině. Liniové dopravní cesty dělí území, kterým procházejí, na stále menší a menší části, čímž dochází k jeho fragmentaci, která negativně ovlivňuje život v krajině. S tímto jevem úzce souvisí vznik bariérového efektu, kdy se dopravní cesta stává výraznou bariérou na migrační cestě. <br />
<br />
Posuzování míry fragmentace určité lokality se provádí pomocí celé řady metod, které je v zásadě možné rozdělit do dvou skupin. První skupinu tvoří metody vymezující území, z nichž nejužívanější je metoda UAT (Unfragmented area with transport), která vymezí území nefragmentované dopravou. Druhou skupinu metod pak tvoří metody stanovující číselné indexy fragmentace, které určují stupeň fragmentace daného území.<br />
<br />
Pro zmírnění dopadů fragmentace krajiny dopravou a bariérového efektu je nutné dbát na vhodný návrh trasování dopravní cesty a na trase budovat vhodná technická opatření, což v praxi znamená kombinaci oplocení s budováním migračních objektů (ekoduktů).<br />
<br />
Dalším negativním jevem, který doprava do krajiny přináší je její vliv na krajinný ráz. Krajinný ráz (podle §12 zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny) je dán přírodní, kulturní a historickou charakteristikou určitého místa nebo oblasti, resp. vnímatelnými znaky a hodnotami těchto charakteristik. Při hodnocení ovlivnění krajinného rázu je nejprve nutné zhodnotit stávající stav a na pozadí změn jeho stávajících charakteristik pak provést posouzení plánovaného zásahu. Největším problémem posouzení je značná míra subjektivity, která do hodnotícího procesu vstupuje a je zdrojem mnohdy velmi bouřlivých diskusí.<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
*Syndrome Koncept: In: http://www.wbgu.de/wbgu_syndromkonzept_en.html</div>
Eliska Chomatova
https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ekonomick%C3%A9_n%C3%A1stroje&diff=2692
Ekonomické nástroje
2008-03-19T15:42:45Z
<p>Eliska Chomatova: /* Environmentální pojištění */</p>
<hr />
<div>Nástroje regulace normativního charakteru, na kterých je historicky primárně založen systém přímé regulace ochrany životního prostředí zemí OECD, doplňuje využití ekonomických nástrojů ochrany životního prostředí. Ty byly zkonstruovány k dosažení ekologických cílů způsobem, který je nákladově efektivnější než přímá administrativní regulace. Jsou založeny na nepřímém ovlivňování chování subjektů, které poškozují (znečišťují, nepřiměřeně devastují) životní prostředí. Na rozdíl od normativních nástrojů tedy nepůsobí na základě přímého mocenského přinucení, ale prostřednictvím ekonomické kalkulace. Podniky, obce i jednotliví občané se sami mohou rozhodnout, zda je pro ně finančně výhodnější vynaložit určité náklady na zamezení, popř. omezení poškozování životního prostředí nebo životní prostředí poškozovat a platit za to (poplatky, daně apod.).<br />
<br />
Podstatou působení ekonomických nástrojů je nahrazení, popř. doplnění chybějících nebo nedostatečných hodnotových signálů, které poskytuje standardní tržní mechanismus. K absenci těchto signálů dochází i ve vyspělých ekonomikách a důsledkem této absence jsou [[Ekonomické pojmy|negativní externality]]. Internalizace požadavků životního prostředí do nákladové kalkulace a rozhodovacího procesu znečišťovatelů prostřednictvím ekonomických nástrojů přináší výhody, které spočívají v: <br />
<br />
*minimalizaci celkových společenských nákladů nutných na dosažení stanovených environmentálních efektů (nepůsobí plošně, ale přihlížejí k různým nákladům jednotlivých subjektů na zamezení znečištění), <br />
*podněcování subjektů k ekonomicky optimálnímu snižování znečištění (nikoli pouze ke splnění nařízených norem a limitů), <br />
*minimalizaci nároků na státní administrativu (neboť působí v rámci hry tržních sil) a díky tomu snížení nákladů, omezení nebezpečí korupce ap.;<br />
*vytváření dodatečného zdroje prostředků na ochranu prostředí.<br />
<br />
Současné politiky životního prostředí vyspělých zemí disponují širokým rejstříkem ekonomických nástrojů. Nejčastější klasifikace ekonomických nástrojů je dělí na poplatky, subvence, systém zálohování a specielní tržní nástroje, jako je prodej emisních povolení a pojištění odpovědnosti za škody na životním prostředí. Tento soubor je v praxi doplňován nástroji daňové, celní a úvěrové politiky. <br />
<br />
== Klasifikace ekonomických nástrojů ==<br />
''Podle pragmatické klasifikace, kterou ve svých materiálech používá OECD, je lze strukturovat do několika hlavních skupin:''<br />
=== Poplatky za znečišťování životního prostředí ===<br />
*poplatky za znečišťování ovzduší<br />
*poplatky za vypouštění odpadních vod<br />
*poplatky za ukládání odpadů na skládky<br />
*poplatky za spalování odpadů<br />
*poplatky za hluk<br />
<br />
=== Poplatky za využívání přírodních zdrojů ===<br />
*poplatky za odběry podzemní vody<br />
*poplatky za odběry vody z vodních toků<br />
*odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu<br />
*poplatky za odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa<br />
*úhrady z dobývacího prostoru a z vydobytých vyhrazených nerostů<br />
*poplatky za kácení dřevin<br />
<br />
===Uživatelské poplatky===<br />
*poplatky za spotřebu látek poškozujících ozonovou vrstvu<br />
*poplatky za užívání vybraných umělých hnojiv a pesticidů<br />
*poplatky za používání tašek z umělých hmot, apod. <br />
===Daně===<br />
*daně k ochraně životního prostředí<br />
*komunální (místní) daně<br />
===Sankční platby===<br />
*pokuty<br />
*přirážky <br />
===Daňové úlevy===<br />
*v rámci DPH<br />
*v rámci spotřebních daní<br />
*v rámci daní z příjmů<br />
*v rámci silniční daně<br />
*v rámci daně z nemovitostí<br />
*v rámci daně dědické a darovací<br />
===Finanční podpory===<br />
*granty, dotace, dary<br />
*ze státního rozpočtu<br />
*z účelových fondů<br />
*výhodné půjčky (soft loans)<br />
*garance úvěrů<br />
===Úlevy===<br />
*v placení poplatků<br />
*ostatní úlevy<br />
===Depozitně refundační systémy===<br />
*zálohování, <br />
*recyklační poplatky<br />
===Obchodovatelná emisní povolení===<br />
*[[Obchodovatelná povolení k emisím skleníkových plynů]]<br />
==== Environmentální pojištění ====<br />
* povinnost mít sjednané pojištění pro případ poškození životního prostředí.<br />
<br />
===Zelené fondy===<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
Economic Instruments for Environmental Protection, OECD, Paris 1989<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Ekonomické nástroje k udržitelné dopravě]]<br />
<br />
{{upravit}}<br />
<br />
[[Kategorie:Ekonomické nástroje regulace podnikání]]</div>
Eliska Chomatova
https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ekonomick%C3%A9_n%C3%A1stroje&diff=2691
Ekonomické nástroje
2008-03-19T15:42:21Z
<p>Eliska Chomatova: /* Poplatky za znečišťování životního prostředí */</p>
<hr />
<div>Nástroje regulace normativního charakteru, na kterých je historicky primárně založen systém přímé regulace ochrany životního prostředí zemí OECD, doplňuje využití ekonomických nástrojů ochrany životního prostředí. Ty byly zkonstruovány k dosažení ekologických cílů způsobem, který je nákladově efektivnější než přímá administrativní regulace. Jsou založeny na nepřímém ovlivňování chování subjektů, které poškozují (znečišťují, nepřiměřeně devastují) životní prostředí. Na rozdíl od normativních nástrojů tedy nepůsobí na základě přímého mocenského přinucení, ale prostřednictvím ekonomické kalkulace. Podniky, obce i jednotliví občané se sami mohou rozhodnout, zda je pro ně finančně výhodnější vynaložit určité náklady na zamezení, popř. omezení poškozování životního prostředí nebo životní prostředí poškozovat a platit za to (poplatky, daně apod.).<br />
<br />
Podstatou působení ekonomických nástrojů je nahrazení, popř. doplnění chybějících nebo nedostatečných hodnotových signálů, které poskytuje standardní tržní mechanismus. K absenci těchto signálů dochází i ve vyspělých ekonomikách a důsledkem této absence jsou [[Ekonomické pojmy|negativní externality]]. Internalizace požadavků životního prostředí do nákladové kalkulace a rozhodovacího procesu znečišťovatelů prostřednictvím ekonomických nástrojů přináší výhody, které spočívají v: <br />
<br />
*minimalizaci celkových společenských nákladů nutných na dosažení stanovených environmentálních efektů (nepůsobí plošně, ale přihlížejí k různým nákladům jednotlivých subjektů na zamezení znečištění), <br />
*podněcování subjektů k ekonomicky optimálnímu snižování znečištění (nikoli pouze ke splnění nařízených norem a limitů), <br />
*minimalizaci nároků na státní administrativu (neboť působí v rámci hry tržních sil) a díky tomu snížení nákladů, omezení nebezpečí korupce ap.;<br />
*vytváření dodatečného zdroje prostředků na ochranu prostředí.<br />
<br />
Současné politiky životního prostředí vyspělých zemí disponují širokým rejstříkem ekonomických nástrojů. Nejčastější klasifikace ekonomických nástrojů je dělí na poplatky, subvence, systém zálohování a specielní tržní nástroje, jako je prodej emisních povolení a pojištění odpovědnosti za škody na životním prostředí. Tento soubor je v praxi doplňován nástroji daňové, celní a úvěrové politiky. <br />
<br />
== Klasifikace ekonomických nástrojů ==<br />
''Podle pragmatické klasifikace, kterou ve svých materiálech používá OECD, je lze strukturovat do několika hlavních skupin:''<br />
=== Poplatky za znečišťování životního prostředí ===<br />
*poplatky za znečišťování ovzduší<br />
*poplatky za vypouštění odpadních vod<br />
*poplatky za ukládání odpadů na skládky<br />
*poplatky za spalování odpadů<br />
*poplatky za hluk<br />
<br />
=== Poplatky za využívání přírodních zdrojů ===<br />
*poplatky za odběry podzemní vody<br />
*poplatky za odběry vody z vodních toků<br />
*odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu<br />
*poplatky za odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa<br />
*úhrady z dobývacího prostoru a z vydobytých vyhrazených nerostů<br />
*poplatky za kácení dřevin<br />
<br />
===Uživatelské poplatky===<br />
*poplatky za spotřebu látek poškozujících ozonovou vrstvu<br />
*poplatky za užívání vybraných umělých hnojiv a pesticidů<br />
*poplatky za používání tašek z umělých hmot, apod. <br />
===Daně===<br />
*daně k ochraně životního prostředí<br />
*komunální (místní) daně<br />
===Sankční platby===<br />
*pokuty<br />
*přirážky <br />
===Daňové úlevy===<br />
*v rámci DPH<br />
*v rámci spotřebních daní<br />
*v rámci daní z příjmů<br />
*v rámci silniční daně<br />
*v rámci daně z nemovitostí<br />
*v rámci daně dědické a darovací<br />
===Finanční podpory===<br />
*granty, dotace, dary<br />
*ze státního rozpočtu<br />
*z účelových fondů<br />
*výhodné půjčky (soft loans)<br />
*garance úvěrů<br />
===Úlevy===<br />
*v placení poplatků<br />
*ostatní úlevy<br />
===Depozitně refundační systémy===<br />
*zálohování, <br />
*recyklační poplatky<br />
===Obchodovatelná emisní povolení===<br />
*[[Obchodovatelná povolení k emisím skleníkových plynů]]<br />
==== Environmentální pojištění ====<br />
tzn. povinnost mít sjednané pojištění pro případ poškození životního prostředí.<br />
<br />
===Zelené fondy===<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
Economic Instruments for Environmental Protection, OECD, Paris 1989<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Ekonomické nástroje k udržitelné dopravě]]<br />
<br />
{{upravit}}<br />
<br />
[[Kategorie:Ekonomické nástroje regulace podnikání]]</div>
Eliska Chomatova
https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ekonomick%C3%A9_n%C3%A1stroje&diff=2690
Ekonomické nástroje
2008-03-19T15:42:08Z
<p>Eliska Chomatova: /* Poplatky za využívání přírodních zdrojů */</p>
<hr />
<div>Nástroje regulace normativního charakteru, na kterých je historicky primárně založen systém přímé regulace ochrany životního prostředí zemí OECD, doplňuje využití ekonomických nástrojů ochrany životního prostředí. Ty byly zkonstruovány k dosažení ekologických cílů způsobem, který je nákladově efektivnější než přímá administrativní regulace. Jsou založeny na nepřímém ovlivňování chování subjektů, které poškozují (znečišťují, nepřiměřeně devastují) životní prostředí. Na rozdíl od normativních nástrojů tedy nepůsobí na základě přímého mocenského přinucení, ale prostřednictvím ekonomické kalkulace. Podniky, obce i jednotliví občané se sami mohou rozhodnout, zda je pro ně finančně výhodnější vynaložit určité náklady na zamezení, popř. omezení poškozování životního prostředí nebo životní prostředí poškozovat a platit za to (poplatky, daně apod.).<br />
<br />
Podstatou působení ekonomických nástrojů je nahrazení, popř. doplnění chybějících nebo nedostatečných hodnotových signálů, které poskytuje standardní tržní mechanismus. K absenci těchto signálů dochází i ve vyspělých ekonomikách a důsledkem této absence jsou [[Ekonomické pojmy|negativní externality]]. Internalizace požadavků životního prostředí do nákladové kalkulace a rozhodovacího procesu znečišťovatelů prostřednictvím ekonomických nástrojů přináší výhody, které spočívají v: <br />
<br />
*minimalizaci celkových společenských nákladů nutných na dosažení stanovených environmentálních efektů (nepůsobí plošně, ale přihlížejí k různým nákladům jednotlivých subjektů na zamezení znečištění), <br />
*podněcování subjektů k ekonomicky optimálnímu snižování znečištění (nikoli pouze ke splnění nařízených norem a limitů), <br />
*minimalizaci nároků na státní administrativu (neboť působí v rámci hry tržních sil) a díky tomu snížení nákladů, omezení nebezpečí korupce ap.;<br />
*vytváření dodatečného zdroje prostředků na ochranu prostředí.<br />
<br />
Současné politiky životního prostředí vyspělých zemí disponují širokým rejstříkem ekonomických nástrojů. Nejčastější klasifikace ekonomických nástrojů je dělí na poplatky, subvence, systém zálohování a specielní tržní nástroje, jako je prodej emisních povolení a pojištění odpovědnosti za škody na životním prostředí. Tento soubor je v praxi doplňován nástroji daňové, celní a úvěrové politiky. <br />
<br />
== Klasifikace ekonomických nástrojů ==<br />
''Podle pragmatické klasifikace, kterou ve svých materiálech používá OECD, je lze strukturovat do několika hlavních skupin:''<br />
=== Poplatky za znečišťování životního prostředí ===<br />
*poplatky za znečišťování ovzduší<br />
*poplatky za vypouštění odpadních vod<br />
*poplatky za ukládání odpadů na skládky<br />
*poplatky za spalování odpadů<br />
*poplatky za hluk<br />
*administrativní, resp. místní poplatky<br />
=== Poplatky za využívání přírodních zdrojů ===<br />
*poplatky za odběry podzemní vody<br />
*poplatky za odběry vody z vodních toků<br />
*odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu<br />
*poplatky za odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa<br />
*úhrady z dobývacího prostoru a z vydobytých vyhrazených nerostů<br />
*poplatky za kácení dřevin<br />
<br />
===Uživatelské poplatky===<br />
*poplatky za spotřebu látek poškozujících ozonovou vrstvu<br />
*poplatky za užívání vybraných umělých hnojiv a pesticidů<br />
*poplatky za používání tašek z umělých hmot, apod. <br />
===Daně===<br />
*daně k ochraně životního prostředí<br />
*komunální (místní) daně<br />
===Sankční platby===<br />
*pokuty<br />
*přirážky <br />
===Daňové úlevy===<br />
*v rámci DPH<br />
*v rámci spotřebních daní<br />
*v rámci daní z příjmů<br />
*v rámci silniční daně<br />
*v rámci daně z nemovitostí<br />
*v rámci daně dědické a darovací<br />
===Finanční podpory===<br />
*granty, dotace, dary<br />
*ze státního rozpočtu<br />
*z účelových fondů<br />
*výhodné půjčky (soft loans)<br />
*garance úvěrů<br />
===Úlevy===<br />
*v placení poplatků<br />
*ostatní úlevy<br />
===Depozitně refundační systémy===<br />
*zálohování, <br />
*recyklační poplatky<br />
===Obchodovatelná emisní povolení===<br />
*[[Obchodovatelná povolení k emisím skleníkových plynů]]<br />
==== Environmentální pojištění ====<br />
tzn. povinnost mít sjednané pojištění pro případ poškození životního prostředí.<br />
<br />
===Zelené fondy===<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
Economic Instruments for Environmental Protection, OECD, Paris 1989<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Ekonomické nástroje k udržitelné dopravě]]<br />
<br />
{{upravit}}<br />
<br />
[[Kategorie:Ekonomické nástroje regulace podnikání]]</div>
Eliska Chomatova
https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ekonomick%C3%A9_n%C3%A1stroje&diff=2689
Ekonomické nástroje
2008-03-19T15:41:45Z
<p>Eliska Chomatova: /* Environmentální pojištění */</p>
<hr />
<div>Nástroje regulace normativního charakteru, na kterých je historicky primárně založen systém přímé regulace ochrany životního prostředí zemí OECD, doplňuje využití ekonomických nástrojů ochrany životního prostředí. Ty byly zkonstruovány k dosažení ekologických cílů způsobem, který je nákladově efektivnější než přímá administrativní regulace. Jsou založeny na nepřímém ovlivňování chování subjektů, které poškozují (znečišťují, nepřiměřeně devastují) životní prostředí. Na rozdíl od normativních nástrojů tedy nepůsobí na základě přímého mocenského přinucení, ale prostřednictvím ekonomické kalkulace. Podniky, obce i jednotliví občané se sami mohou rozhodnout, zda je pro ně finančně výhodnější vynaložit určité náklady na zamezení, popř. omezení poškozování životního prostředí nebo životní prostředí poškozovat a platit za to (poplatky, daně apod.).<br />
<br />
Podstatou působení ekonomických nástrojů je nahrazení, popř. doplnění chybějících nebo nedostatečných hodnotových signálů, které poskytuje standardní tržní mechanismus. K absenci těchto signálů dochází i ve vyspělých ekonomikách a důsledkem této absence jsou [[Ekonomické pojmy|negativní externality]]. Internalizace požadavků životního prostředí do nákladové kalkulace a rozhodovacího procesu znečišťovatelů prostřednictvím ekonomických nástrojů přináší výhody, které spočívají v: <br />
<br />
*minimalizaci celkových společenských nákladů nutných na dosažení stanovených environmentálních efektů (nepůsobí plošně, ale přihlížejí k různým nákladům jednotlivých subjektů na zamezení znečištění), <br />
*podněcování subjektů k ekonomicky optimálnímu snižování znečištění (nikoli pouze ke splnění nařízených norem a limitů), <br />
*minimalizaci nároků na státní administrativu (neboť působí v rámci hry tržních sil) a díky tomu snížení nákladů, omezení nebezpečí korupce ap.;<br />
*vytváření dodatečného zdroje prostředků na ochranu prostředí.<br />
<br />
Současné politiky životního prostředí vyspělých zemí disponují širokým rejstříkem ekonomických nástrojů. Nejčastější klasifikace ekonomických nástrojů je dělí na poplatky, subvence, systém zálohování a specielní tržní nástroje, jako je prodej emisních povolení a pojištění odpovědnosti za škody na životním prostředí. Tento soubor je v praxi doplňován nástroji daňové, celní a úvěrové politiky. <br />
<br />
== Klasifikace ekonomických nástrojů ==<br />
''Podle pragmatické klasifikace, kterou ve svých materiálech používá OECD, je lze strukturovat do několika hlavních skupin:''<br />
=== Poplatky za znečišťování životního prostředí ===<br />
*poplatky za znečišťování ovzduší<br />
*poplatky za vypouštění odpadních vod<br />
*poplatky za ukládání odpadů na skládky<br />
*poplatky za spalování odpadů<br />
*poplatky za hluk<br />
*administrativní, resp. místní poplatky<br />
=== Poplatky za využívání přírodních zdrojů ===<br />
*poplatky za odběry podzemní vody<br />
*poplatky za odběry vody z vodních toků<br />
*odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu<br />
*poplatky za odnětí pozemků plnění funkcí lesa<br />
*úhrady z dobývacího prostoru a z vydobytých vyhrazených nerostů<br />
*poplatky za kácení dřevin<br />
===Uživatelské poplatky===<br />
*poplatky za spotřebu látek poškozujících ozonovou vrstvu<br />
*poplatky za užívání vybraných umělých hnojiv a pesticidů<br />
*poplatky za používání tašek z umělých hmot, apod. <br />
===Daně===<br />
*daně k ochraně životního prostředí<br />
*komunální (místní) daně<br />
===Sankční platby===<br />
*pokuty<br />
*přirážky <br />
===Daňové úlevy===<br />
*v rámci DPH<br />
*v rámci spotřebních daní<br />
*v rámci daní z příjmů<br />
*v rámci silniční daně<br />
*v rámci daně z nemovitostí<br />
*v rámci daně dědické a darovací<br />
===Finanční podpory===<br />
*granty, dotace, dary<br />
*ze státního rozpočtu<br />
*z účelových fondů<br />
*výhodné půjčky (soft loans)<br />
*garance úvěrů<br />
===Úlevy===<br />
*v placení poplatků<br />
*ostatní úlevy<br />
===Depozitně refundační systémy===<br />
*zálohování, <br />
*recyklační poplatky<br />
===Obchodovatelná emisní povolení===<br />
*[[Obchodovatelná povolení k emisím skleníkových plynů]]<br />
==== Environmentální pojištění ====<br />
tzn. povinnost mít sjednané pojištění pro případ poškození životního prostředí.<br />
<br />
===Zelené fondy===<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
Economic Instruments for Environmental Protection, OECD, Paris 1989<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Ekonomické nástroje k udržitelné dopravě]]<br />
<br />
{{upravit}}<br />
<br />
[[Kategorie:Ekonomické nástroje regulace podnikání]]</div>
Eliska Chomatova
https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ekonomick%C3%A9_n%C3%A1stroje&diff=2688
Ekonomické nástroje
2008-03-19T15:41:30Z
<p>Eliska Chomatova: /* Environmentální pojištění */</p>
<hr />
<div>Nástroje regulace normativního charakteru, na kterých je historicky primárně založen systém přímé regulace ochrany životního prostředí zemí OECD, doplňuje využití ekonomických nástrojů ochrany životního prostředí. Ty byly zkonstruovány k dosažení ekologických cílů způsobem, který je nákladově efektivnější než přímá administrativní regulace. Jsou založeny na nepřímém ovlivňování chování subjektů, které poškozují (znečišťují, nepřiměřeně devastují) životní prostředí. Na rozdíl od normativních nástrojů tedy nepůsobí na základě přímého mocenského přinucení, ale prostřednictvím ekonomické kalkulace. Podniky, obce i jednotliví občané se sami mohou rozhodnout, zda je pro ně finančně výhodnější vynaložit určité náklady na zamezení, popř. omezení poškozování životního prostředí nebo životní prostředí poškozovat a platit za to (poplatky, daně apod.).<br />
<br />
Podstatou působení ekonomických nástrojů je nahrazení, popř. doplnění chybějících nebo nedostatečných hodnotových signálů, které poskytuje standardní tržní mechanismus. K absenci těchto signálů dochází i ve vyspělých ekonomikách a důsledkem této absence jsou [[Ekonomické pojmy|negativní externality]]. Internalizace požadavků životního prostředí do nákladové kalkulace a rozhodovacího procesu znečišťovatelů prostřednictvím ekonomických nástrojů přináší výhody, které spočívají v: <br />
<br />
*minimalizaci celkových společenských nákladů nutných na dosažení stanovených environmentálních efektů (nepůsobí plošně, ale přihlížejí k různým nákladům jednotlivých subjektů na zamezení znečištění), <br />
*podněcování subjektů k ekonomicky optimálnímu snižování znečištění (nikoli pouze ke splnění nařízených norem a limitů), <br />
*minimalizaci nároků na státní administrativu (neboť působí v rámci hry tržních sil) a díky tomu snížení nákladů, omezení nebezpečí korupce ap.;<br />
*vytváření dodatečného zdroje prostředků na ochranu prostředí.<br />
<br />
Současné politiky životního prostředí vyspělých zemí disponují širokým rejstříkem ekonomických nástrojů. Nejčastější klasifikace ekonomických nástrojů je dělí na poplatky, subvence, systém zálohování a specielní tržní nástroje, jako je prodej emisních povolení a pojištění odpovědnosti za škody na životním prostředí. Tento soubor je v praxi doplňován nástroji daňové, celní a úvěrové politiky. <br />
<br />
== Klasifikace ekonomických nástrojů ==<br />
''Podle pragmatické klasifikace, kterou ve svých materiálech používá OECD, je lze strukturovat do několika hlavních skupin:''<br />
=== Poplatky za znečišťování životního prostředí ===<br />
*poplatky za znečišťování ovzduší<br />
*poplatky za vypouštění odpadních vod<br />
*poplatky za ukládání odpadů na skládky<br />
*poplatky za spalování odpadů<br />
*poplatky za hluk<br />
*administrativní, resp. místní poplatky<br />
=== Poplatky za využívání přírodních zdrojů ===<br />
*poplatky za odběry podzemní vody<br />
*poplatky za odběry vody z vodních toků<br />
*odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu<br />
*poplatky za odnětí pozemků plnění funkcí lesa<br />
*úhrady z dobývacího prostoru a z vydobytých vyhrazených nerostů<br />
*poplatky za kácení dřevin<br />
===Uživatelské poplatky===<br />
*poplatky za spotřebu látek poškozujících ozonovou vrstvu<br />
*poplatky za užívání vybraných umělých hnojiv a pesticidů<br />
*poplatky za používání tašek z umělých hmot, apod. <br />
===Daně===<br />
*daně k ochraně životního prostředí<br />
*komunální (místní) daně<br />
===Sankční platby===<br />
*pokuty<br />
*přirážky <br />
===Daňové úlevy===<br />
*v rámci DPH<br />
*v rámci spotřebních daní<br />
*v rámci daní z příjmů<br />
*v rámci silniční daně<br />
*v rámci daně z nemovitostí<br />
*v rámci daně dědické a darovací<br />
===Finanční podpory===<br />
*granty, dotace, dary<br />
*ze státního rozpočtu<br />
*z účelových fondů<br />
*výhodné půjčky (soft loans)<br />
*garance úvěrů<br />
===Úlevy===<br />
*v placení poplatků<br />
*ostatní úlevy<br />
===Depozitně refundační systémy===<br />
*zálohování, <br />
*recyklační poplatky<br />
===Obchodovatelná emisní povolení===<br />
*[[Obchodovatelná povolení k emisím skleníkových plynů]]<br />
==== Environmentální pojištění ====<br />
povinnost mít sjednané pojištění pro případ poškození životního prostředí<br />
<br />
===Zelené fondy===<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
Economic Instruments for Environmental Protection, OECD, Paris 1989<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Ekonomické nástroje k udržitelné dopravě]]<br />
<br />
{{upravit}}<br />
<br />
[[Kategorie:Ekonomické nástroje regulace podnikání]]</div>
Eliska Chomatova
https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ekonomick%C3%A9_n%C3%A1stroje&diff=2685
Ekonomické nástroje
2008-03-19T15:12:54Z
<p>Eliska Chomatova: </p>
<hr />
<div>Nástroje regulace normativního charakteru, na kterých je historicky primárně založen systém přímé regulace ochrany životního prostředí zemí OECD, doplňuje využití ekonomických nástrojů ochrany životního prostředí. Ty byly zkonstruovány k dosažení ekologických cílů způsobem, který je nákladově efektivnější než přímá administrativní regulace. Jsou založeny na nepřímém ovlivňování chování subjektů, které poškozují (znečišťují, nepřiměřeně devastují) životní prostředí. Na rozdíl od normativních nástrojů tedy nepůsobí na základě přímého mocenského přinucení, ale prostřednictvím ekonomické kalkulace. Podniky, obce i jednotliví občané se sami mohou rozhodnout, zda je pro ně finančně výhodnější vynaložit určité náklady na zamezení, popř. omezení poškozování životního prostředí nebo životní prostředí poškozovat a platit za to (poplatky, daně apod.).<br />
<br />
Podstatou působení ekonomických nástrojů je nahrazení, popř. doplnění chybějících nebo nedostatečných hodnotových signálů, které poskytuje standardní tržní mechanismus. K absenci těchto signálů dochází i ve vyspělých ekonomikách a důsledkem této absence jsou [[Ekonomické pojmy|negativní externality]]. Internalizace požadavků životního prostředí do nákladové kalkulace a rozhodovacího procesu znečišťovatelů prostřednictvím ekonomických nástrojů přináší výhody, které spočívají v: <br />
<br />
*minimalizaci celkových společenských nákladů nutných na dosažení stanovených environmentálních efektů (nepůsobí plošně, ale přihlížejí k různým nákladům jednotlivých subjektů na zamezení znečištění), <br />
*podněcování subjektů k ekonomicky optimálnímu snižování znečištění (nikoli pouze ke splnění nařízených norem a limitů), <br />
*minimalizaci nároků na státní administrativu (neboť působí v rámci hry tržních sil) a díky tomu snížení nákladů, omezení nebezpečí korupce ap.;<br />
*vytváření dodatečného zdroje prostředků na ochranu prostředí.<br />
<br />
Současné politiky životního prostředí vyspělých zemí disponují širokým rejstříkem ekonomických nástrojů. Nejčastější klasifikace ekonomických nástrojů je dělí na poplatky, subvence, systém zálohování a specielní tržní nástroje, jako je prodej emisních povolení a pojištění odpovědnosti za škody na životním prostředí. Tento soubor je v praxi doplňován nástroji daňové, celní a úvěrové politiky. <br />
<br />
== Klasifikace ekonomických nástrojů ==<br />
''Podle pragmatické klasifikace, kterou ve svých materiálech používá OECD, je lze strukturovat do několika hlavních skupin:''<br />
=== Poplatky za znečišťování životního prostředí ===<br />
*poplatky za znečišťování ovzduší<br />
*poplatky za vypouštění odpadních vod<br />
*poplatky za ukládání odpadů na skládky<br />
*poplatky za spalování odpadů<br />
*poplatky za hluk<br />
*administrativní, resp. místní poplatky<br />
=== Poplatky za využívání přírodních zdrojů ===<br />
*poplatky za odběry podzemní vody<br />
*poplatky za odběry vody z vodních toků<br />
*odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu<br />
*poplatky za odnětí pozemků plnění funkcí lesa<br />
*úhrady z dobývacího prostoru a z vydobytých vyhrazených nerostů<br />
*poplatky za kácení dřevin<br />
===Uživatelské poplatky===<br />
*poplatky za spotřebu látek poškozujících ozonovou vrstvu<br />
*poplatky za užívání vybraných umělých hnojiv a pesticidů<br />
*poplatky za používání tašek z umělých hmot, apod. <br />
===Daně===<br />
*daně k ochraně životního prostředí<br />
*komunální (místní) daně<br />
===Sankční platby===<br />
*pokuty<br />
*přirážky <br />
===Daňové úlevy===<br />
*v rámci DPH<br />
*v rámci spotřebních daní<br />
*v rámci daní z příjmů<br />
*v rámci silniční daně<br />
*v rámci daně z nemovitostí<br />
*v rámci daně dědické a darovací<br />
===Finanční podpory===<br />
*granty, dotace, dary<br />
*ze státního rozpočtu<br />
*z účelových fondů<br />
*výhodné půjčky (soft loans)<br />
*garance úvěrů<br />
===Úlevy===<br />
*v placení poplatků<br />
*ostatní úlevy<br />
===Depozitně refundační systémy===<br />
*zálohování, <br />
*recyklační poplatky<br />
===Obchodovatelná emisní povolení===<br />
*[[Obchodovatelná povolení k emisím skleníkových plynů]]<br />
==== Environmentální pojištění ====<br />
===Zelené fondy===<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
Economic Instruments for Environmental Protection, OECD, Paris 1989<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Ekonomické nástroje k udržitelné dopravě]]<br />
<br />
{{upravit}}<br />
<br />
[[Kategorie:Ekonomické nástroje regulace podnikání]]</div>
Eliska Chomatova
https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Pracovn%C3%AD_prost%C5%99ed%C3%AD_a_zdrav%C3%AD&diff=2682
Pracovní prostředí a zdraví
2008-03-19T15:07:08Z
<p>Eliska Chomatova: </p>
<hr />
<div>Jde především o hygienu a bezpečnost práce, osobní hygienu a bezpečnost<br />
<br />
V posledních letech se klade větší důraz na hygienu a bezpečnost, zvláště v zaměstnání. Pracovní podmínky se nesrovnatelně zlepšily, v období průmyslové revoluce se umíralo ve věku 30 – 40-ti let v důsledku pracovních chorob. Nebylo zabezpečeno, aby zaměstnanci byli ochráněni proti nebezpečným látkám, nákazám, hluku, fyzické zátěži, prachu, chemickým látkám záření aj. Ani dnes není stav ideální, zvláště v rozvojových zemích, ale jsou snahy zavádět různá legislativní opatření, předcházet pracovním úrazům a onemocněním.<br />
<br />
Je snaha o dodržování základních pravidel, důsledky jejich porušení byly vidět například při jaderném výbuchu roku 1986 v Černobylu, který měl vliv na široké okolí a stav životního prostředí v několika následujících desetiletích; dalšími příklady byly výbuch chemického reaktoru v Sevesu v roce 1976 (nedaleko italského Milána), při kterém došlo k uvolnění dioxinů do ovzduší, a katastrofa v Bhópálu (v Indii), kde roku 1984 unikl z místní továrny smrtelně jedovatý metyl izokyanát.<br />
<br />
== Základní pravidla pro hygienu a bezpečnost práce ==<br />
<br />
Pro Českou republiku existuje [http://www.mvcr.cz/sbirka/2003/sb142-03.pdf vyhláška 432/2003 Sb.], která zařazuje jednotlivé práce do kategorií, které vyjadřují souhrnné hodnocení úrovně zátěže faktory rozhodujícími o kvalitě pracovních podmínek ze zdravotního hlediska. Práce jsou rozděleny do čtyř kategorií: práce z první kategorie nemají nepříznivý vliv na zdraví, u druhé je nepříznivý vliv výjimečný, třetí skupina viditelně překračuje hygienické limity a do čtvrté spadají práce, u nichž je vysoké ohrožení života.<br />
<br />
Základní povinnosti ohledně bezpečnosti a její prevence jsou obsaženy v zákoníku práce [http://i.iinfo.cz/urs-att/p_065-65-114812361719638.htm zákon č. 65/1965 Sb.], hlava pátá Bezpečnost a ochrana zdraví při práci. Zákoník také stanoví povinnosti zaměstnance dodržovat nařízená bezpečnostní opatření.<br />
<br />
Zvláštní ochranu poskytuje česká legislativa i pracovním podmínkám žen a dětí (jde především o náročnost práce, dobu pracovního vytížení,...).<br />
<br />
Není možné vytvořit nulové nebezpečí práce, avšak je třeba neustále zlepšovat pracovní podmínky, věnovat se i preventivním opatřením.<br />
<br />
=== Odkazy ===<br />
[http://vos.zcu.cz/bozp.htm Základní pravidla pro hygienu a bezpečnost práce]<br />
<br />
== Legislativa ==<br />
<br />
Zákon 258/2000 Sb. o veřejném zdraví<br />
<br />
432/2003 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli<br />
<br />
Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci<br />
<br />
Nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování a vydává Seznam dosud klasifikovaných nebezpečných látek, ve znění nařízení vlády č. 258/2001 Sb.<br />
<br />
Vyhláška č. 50/1997 Sb., kterou se provádí zákon o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní.<br />
<br />
Nařízení vlády č. 502/2000 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací<br />
<br />
Nařízení vlády č. 480/2000 Sb. o ochraně zdraví před neionizujícím zářením<br />
<br />
Směrnice Rady 83/477/EHS ze dne 19. září 1983 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci, ve znění směrnice 91/382/EHS.<br />
<br />
Směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci.<br />
<br />
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci.<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
*[http://vos.zcu.cz/bozp.htm Bezpečnost práce a hygiena - základní práva a povinnosti. Povinnosti zaměstnavatele]<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Právní nástroje v podnikání]]<br />
<br />
[[Kategorie:Dopady na zdraví obyvatel]]</div>
Eliska Chomatova
https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_indik%C3%A1tory_podnik%C3%A1n%C3%AD&diff=2567
Environmentální indikátory podnikání
2008-03-11T12:18:00Z
<p>Eliska Chomatova: </p>
<hr />
<div>Indikátory jsou číselné informace vypočítané z několika údajů (např. množství odpadu v kg za rok na jednotku produkce/na jednoho zaměstnance/na 1 000 Kč obratu). Environmentální indikátory na jednu stranu kvantifikují a dávají informace do souvislostí a rámců (spíše než třeba absolutní čísla – celková produkce odpadů za rok), na druhou stranu poskytují jednodušší, snadněji pochopitelné informace než velká množství údajů různého typu. Přinášejí klíčové informace pro správná rozhodnutí při řízení, usnadňují komunikaci v rámci podniku i navenek a umožňují také např. srovnávat environmentální výkonnost jednotlivých podniků nebo hodnotit plnění cílů environmentální politiky podniku.<br />
<br />
Pro posouzení vlivu podnikání jsou podstatné 3 druhy informací - indikátorů, které posuzují následující aspekty podnikatelské činnosti:<br />
<br />
*'''Provozní výkonnost'''. Indikátory provozní výkonnosti (operational performance indicators - OPI) měří základní prvky aktivit společnosti, výrobu a služby, které mohou působit na životní prostředí. Např. roční spotřeba energie, množství vyprodukovaného odpadu za rok, spotřeba vody na jednotku produkce atd. <br />
<br />
*'''Výkonnost managementu'''. Indikátory výkonnosti managementu (management performance indicators - MPI) se používají ke změření manažerských aktivit (vč. finančních informací), které souvisejí se životním prostředím. Např. množství dosažených environmentálních cílů, množství proškolených zaměstnanců, náklady na environmentální management atd.<br />
<br />
*'''Okolní prostředí společnosti nebo staveniště'''. Indikátory stavu životního prostředí (environment condition indicators - ECI) měří stav okolního prostředí a mohou být používány k vyčíslení dopadu činnosti společnosti na životní prostředí. Např. hluk na okraji staveniště, biologická spotřeba kyslíku v blízkých vodních tocích. <br />
<br />
S analýzami směřujícími k implementaci nejlepších postupů mohou být spojeny následující problémy:<br />
<br />
# Neexistence dat potřebných pro analýzu, potřeba zvýšení uchovávání záznamů nebo dokonce zavedení monitorovacích zařízení.<br />
# Pro zjednodušení implementace některé organizace zvažují každý proces zvlášť a vypracovávají [[MFA|analýzu toků látek (MFA)]] na mnoha úrovních. Při využití tohoto přístupu je důležité si uvědomit, že mnoho procesů je navzájem provázaných a není jednoduché o nich uvažovat nezávisle; v jiných případech to může znamenat instalaci nového monitorovacího zařízení. <br />
# Problémem může být i software potřebný k uchovávání, sledování a analýze dat, formát dat vhodný pro tento software.<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
Podrobnější informace o členění indikátorů a o výběru vhodných indikátorů pro konkrétní podnik naleznete na: http://www.envirohelp.eu.com/czech/bestpractices/enukaz.html<br />
<br />
[[Kategorie:Ukazatele stavu prostředí]] [[Kategorie:Informační nástroje podnikání]]</div>
Eliska Chomatova
https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ekosyst%C3%A9m&diff=2504
Ekosystém
2008-03-04T10:32:36Z
<p>Eliska Chomatova: </p>
<hr />
<div>Existence života na Zemi je možná jen ve vzájemné závislosti organismů mezi sebou a interakci s okolním prostředím. Tyto vztahy odráží pojem ekosystém, který se používá v dvojím smyslu <ref name="J1998">Jeník J. (1998): Ekosystémy, učební text na PřF UK, ISBN 80-7184-040-8</ref>:<br />
*Obecně je ekosystém každá soustava, v níž je přítomen alespoň jeden živý prvek.<br />
*Podle původního pojetí, jež zavedl anglický ekolog H. G. Tansley, je ekosystém strukturním a funkčním celkem, složeným ze všech živých organizmů a abiotického prostředí v daném časoprostoru. V jiném vyjádření lze za ekosystém považovat úhrn všech životních forem a jejich projevů probíhajících v uvažovaném období v topograficky vymezeném prostoru.<br />
<br />
Soubory interaktivních přírodních prvků v prostoru začaly být – též díky souběžně se vyvíjející kybernetice – v druhé polovině 20. století přednostně nazývány ekosystémy. Jde o společenství rostlin, živočichů, mikroorganismů a neživého prostředí, které vzájemným působením tvoří funkční celek – velmi komplexní, takže k jejich studiu je třeba přistupovat holisticky a mezioborově <ref name="J2002"><br />
Jeník, J. (2002): Ekosystém: nepominutelné mezioborové paradigma. Ad Vesmír 81, 127–131, 2002/3. URL: http://www.vesmir.cz/06_2002/332.htm.</ref>. Ovšem znázornit tuto složitost, komplexní provázanost jako reálné časoprostorové funkce je zatím neproveditelné – nesčetné modely ekosystémů jsou pouhým přiblížením k realitě<ref name="J1998"> </ref>. <br />
<br />
Ekosystémy posloužily v mnoha oborech jako vzor, takto se osvědčily pro vědecké studium četných jevů včetně důsledků lidských zásahů. Pojem „ekosystém“ figuruje nejen v ekologicky orientovaných vědeckých (mezinárodních) projektech, ale pro nedostatek jiných „systémově“ vhodných slov je používán v návazných vědeckých i aplikovaných oborech. Zrodilo se tedy významné paradigma. (Svědectví o mnohostranném pojetí a užitečnosti pojmu „ekosystém“ ve vědě i praxi dává internet: ve vyhledávači Altavista bylo možno počátkem dubna 2002 najít celkem 377 tisíc smysluplných odkazů na ekosystém)<ref name="J2002"> </ref>.<br />
<br />
Koncept ekosystému je základem tzv. [[Ekosystémový přístup|ekosystémového přístupu]]; poskytuje tak hodnotný rámec pro analýzu vzájemných vazeb mezi lidmi a životním prostředím (například v rámci konceptu [[Ekosystémové služby|ekosystémových služeb přírody]]) a pro řízení lidských aktivit na podkladě získaných poznatků.<br />
<br />
== Definice ekosystému ==<br />
<br />
Oživená příroda se přibližně od druhé poloviny 20. století pojímá v celé složitosti vzájemných vztahů v čase i prostoru; tento mnohorozměrný přístup odráží pojem ekosystém. V současném slovníku a teorii přírodních i aplikovaných věd je pojem ekosystém považován za termodynamicky otevřenou soustavu, v níž jsou živé organizmy interaktivně propojeny navzájem mezi sebou i se svým fyzikálním okolím. Jako u všech vědeckých termínů, jde tedy i v tomto případě o určitou abstrakci, která se snaží postihnout složitost a časoprostorové dimenze přírodní skutečnosti.<br />
<br />
Slovo ekosystém vzniklo spojením slov "ecological" a "system" - znamená soubor prvků a procesů, které tvoří a ovládají chování určité definované části biosféry. Termín je obecně chápán jako souhrn všech živých a neživých součástí, jejich vzájemných vztahů v určitých, předem definovaných oblastech, velikost této oblasti není předem omezena.<br />
<br />
Pro účely analýzy a hodnocení ekosystémů je třeba vymezit jejich hranice (to do jisté míry závisí na druhu pokládaných otázek). Dobře definovaný ekosystém je charakterizován silnými interakcemi mezi svými komponenty a slabými interakcemi přes „hranice“. Hranice ekosystémů je tedy užitečné stanovit tam, kde se vyskytuje mnoho nespojitostí, jako například nespojitost v distribuci organismů, typech půdy, povodích nebo hloubce vodních nádrží. Ve větším měřítku, regionálním nebo dokonce celosvětovém, mohou být ekosystémy hodnoceny na základě četnosti výskytu základních strukturálních prvků.<br />
<br />
== Dvojí užití pojmu ekosystém ==<br />
<br />
(1) Ekosystémem je soustava alespoň jednoho živého prvku a jeho vztahů k okolí. Nezáleží na velikosti; ekosystémem je jak kaluž, která se čas od času vytvoří v dutině stromu, tak i oceán. Podle toho je tedy ekosystémem již izolovaná kolonie houby na mikroskopické misce nebo lidský „jedinec“ s návaznými saprofytními, symbiotickými a parazitickými synuziemi uvnitř i na povrchu těla a v jeho nejbližším fyzickém prostředí. Ve středu zájmu je především strukturní uspořádání prvků; organizace celku, který vytvářejí. Za integrální součást ekosystémů jsou považováni i lidé. <br />
<br />
(2) Ve speciálním případě se v ekosystému zdůrazňují strukturní a funkční hlediska, a to z hlediska časového a prostorového. Prostředí a jeho "obyvatelé" se zjednodušeně ukazují jako abiotické zdroje a biotičtí aktéři (v podobě dílčích bloků, kompartmentů); zájem je soustředěn na funkci jednotlivých prvků. Jde tedy především o podchycení vstupů a výstupů látek a energie, potravních řetězců, produkce biomasy, přeměny vázané energie, návaznosti životních cyklů, procesů sukcese (postupných změn v druhovém složení), vytváření stability i dynamické rovnováhy struktur, jejich současného trvání; patří sem také zkoumání důsledků lidských zásahů. Takové ekosystémy lze zjednodušeně modelovat.<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
[[Kategorie:Biosféra]] [[Kategorie:Pojmy prostředí]]</div>
Eliska Chomatova
https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Krajina&diff=2485
Krajina
2008-02-27T14:25:08Z
<p>Eliska Chomatova: </p>
<hr />
<div>== Úvod ==<br />
<br />
Krajina je ucelený systém, jehož popis v sobě propojuje problematiku mnoha oborů. V krajině na sebe působí přírodní a člověkem utvářené složky. Sousedící ekosystémy jsou vazbami propojeny do vyšších systémů a navzájem se ovlivňují i na velikou vzdálenost. Pro člověka je krajina prostorem, kde chce realizovat širokou paletu potřeb – od získávání potravy a materiálu pro oděv a obydlí, stavbu sídel, po rekreaci a estetické zážitky, inspiraci. Aby mohly být uspokojovány tyto různorodé potřeby zároveň, nelze krajinu využívat živelně.<br />
<br />
Neuváženým zásahům, které by mohly mít na krajinu negativní a nevratné důsledky, mají předcházet nástroje k plánování využití krajiny (územní plánování, pozemkové úpravy) a k její ochraně (územní systémy ekologické stability, chráněné oblasti, NATURA 2000). <br />
<br />
== Otázky a možné odpovědi ==<br />
Jak lze poznat, jestli je krajina dostatečně chráněna, správně využívána, anebo zda procesy, které se v ní dějí, nenarušují její základní funkce?<br />
*Prvním vodítkem je skutečnost, že krajina je propojeným souborem ekosystémů. Plně funkční krajina se skládá ze zdravých ekosystémů; navíc platí, že krajina jako celek je tak silná, jak silný je její nejslabší článek. Předpokládáme, že ekosystém je takzvaně ekologicky stabilní, pokud je víceméně přirozený, člověkem neovlivněný. Jestliže člověk působí na ekosystémy negativními důsledky svých činností, ekologická stabilita klesá s mírou těchto zásahů. <br />
*Pokud je dostatečně velká část krajiny ekologicky stabilní, má to příznivý vliv na stav celé krajiny. Slovo „dostatečný“ se dá charakterizovat různými způsoby. V podstatě to znamená, že přirozené, člověkem neovlivněné ekosystémy v ní musí být zastoupeny v celé šíři svých druhů (lesy, louky, mokřady) a musí být propojeny v kvalitní síti tak, aby spolu jednotlivé součásti sítě měly spojení, mohly interagovat. Taková krajina si potom uchovává schopnost vrátit se do původního stavu, pokud by na ni negativní vlivy lidských aktivit přestaly působit.<br />
*Krajina má být nejen ekologicky stabilní, má plnit také estetické funkce. Její estetická hodnota je nenahraditelná, vnímáme ji zejména tehdy, když se uchylujeme do určitého prostředí za odpočinkem a rekreací. Pro tyto hodnoty existuje také legislativní pojem: krajinný ráz. Týká se hlavně venkovské krajiny, ale nachází svůj ekvivalent i ve městě – v jeho dobové atmosféře a rázovitosti.<br />
=== Související články ===<br />
[[Jak vykládat krajinu?]]<br />
<br />
== Pojmy ==<br />
*[[Ekologická únosnost krajiny]]<br />
*[[Územní systémy ekologické stability krajiny]] <br />
<br />
== Témata ==<br />
<br />
*[[Zemědělství]]<br />
*[[Lesnictví]]<br />
*[[Ochrana přírody]]<br />
<br />
== Příklady pro výuku ==<br />
<br />
Čtení o současných krajinných změnách a historickém pohledu na šíření rostlinných druhů: Pokorný, P., Sádlo, J. (2004): Barunčino znovunabyté panenství. Zelení cizinci a nové krajiny 6. Vesmír 83, 461, 2004/8. In: http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=5986<br />
<br />
Čtení z časopisu Bedrník, téma [http://www.czp.cuni.cz/enviwikidata/hk/Krajina Evropská úmluva o krajině]<br />
<br />
Internetová verze knihy V. Cílka, P. Mudry, V. Ložka a kol. (2004 ) [http://krajina.kr-stredocesky.cz Vstoupit do krajiny] Praha : Dokořán.<br />
<br />
[[Praktické náměty k výuce o krajině]]<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
Hodnocení krajinného rázu a jeho uplatňování ve státní správě, Agentura ochrany přírody a krajiny: In: http://www.nature.cz/krajina_cz.htm<br />
<br />
Evropská úmluva o krajině, oficiální stránky – http://www.coe.int/T/E/Cultural_Co-operation/Environment/Landscape/<br />
<br />
Evropská úmluva o krajině, česky – http://www.env.cz/AIS/web.nsf/pages/umluva_krajina<br />
<br />
Časopis Naturopa – http://www.coe.int/T/E/Cultural_Co-operation/Environment/Resources/Naturopa_Magazine/<br />
<br />
Správa ochrany přírody ČR, odkazy na stránky jednotlivých CHKO – http://www.ochranaprirody.cz/<br />
<br />
Atlas krajiny ČR, odkazy na národní atlasy krajiny v mnoha zemích světa – http://www.atlaskrajiny.info/content.php?content.4<br />
<br />
Tvář naší země, reprezentativní konference o krajině v Česku 2001, 2002, 2005 – http://prokrajinu.cz/vybor/0konference.html<br />
<br />
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích – http://www.vukoz.cz/web.nsf/index.html<br />
<br />
Igor Míchal: Kulturně historická východiska postojů ke krajině: divočina – obdělaná zem – město; proměny vztahů – http://www1.osu.cz/home/macha/texty/michal-divocina.htm<br />
<br />
Institut pro strukturální politiku (IREAS), rubrika Krajina a sídla; výzkumy, diskuse; nejnověji v říjnu 2005 konference Česká krajina, efektivita péče a obnovy a význam Evropské úmluvy o krajině – http://www.ireas.cz/index.php?pg=projekty<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
Cílek, V. (2002): Krajiny vnitřní i vnější. Dokořán, Praha. Kniha nabízí nové pohledy na krajinu, jako na klíčový pojem přelomu století v přírodních i humanitních vědách.<br />
<br />
Forman, R.T.T. – Godron, M. (1993): Krajinná ekologie. Academia, Praha.<br />
<br />
Forman, R.T.T. – Godron, M. (1995): Land Mosaics. The ecology of Landscape and Regions. Cambridge University Press, Cambridge (UK). Obě knihy výše zmíněných autorů jsou klasickým dílem krajinné ekologie – nauky, která se zabývá funkcí krajiny.<br />
<br />
Gojda, M. (2000): Archeologie krajiny. Academia, Praha. <br />
<br />
Hájek, P. ed. (2002): Krajina zevnitř. Malá Skála, Praha.<br />
<br />
Herber V. ''KRAJINNÁ EKOLOGIE''. MU Brno. Dostupné na URL (18.10.2006): http://www.herber.webz.cz/www-krajinna_ekologie/index.html<br />
<br />
Lipský, Z., Kovář, P. (2002): Regionální organizace IALE České republiky. Zivotne prostredie Rok : 2002, Cislo: 2 . Vydavatel: Ustav krajinnej ekologie SAV Bratislava.<br />
<br />
kolektiv autorů (1999): Letem českým světem. Jaroslav Bárta Studio JB, Lomnice nad Popelkou. Kniha fotografií krajiny pořízených s odstupem sta let ze stejných stanovišť. Fotografie jsou doprovázeny texty se základními informacemi a faktografickými údaji vztahujícími se k roku 1898 a 1998.<br />
<br />
kolektiv autorů (2001): Tvář naší země - Krajina domova. Sborník z konference Tvář naší země - Krajina domova (21. - 23. února 2001). Jaroslav Bárta Studio JB, Lomnice nad Popelkou. Sborník obsahuje odborné texty k tématům sborníků: Krajina jako přírodní prostor, Krajina jako kulturní prostor, Duchovní rozměry krajiny, Umělecká reflexe, Krajina z pohledu dnešních uživatelů, Krajina v ohrožení.<br />
<br />
kolektiv autorů (2002): Tvář naší země - Krajina domova. Sborník z 2. konference Tvář naší země - Krajina domova (8. - 10. října 2002). Jaroslav Bárta Studio JB, Lomnice nad Popelkou. Komplet zahrnuje části Úvodní sborník, Venkov jako sociální prostor, Krajina jako kulturní prostor, Člověk jako krajinotvorný činitel, Krajina jako politikum, Ochrana krajiny, Rehabilitace krajiny a Dodatky.<br />
<br />
Lipský, Z. (1999): Krajinná ekologie pro studenty geografických oborů. Karolinum, Praha. Skriptum stručně a výstižně pojednávající o krajinné ekologii.<br />
<br />
Ložek, V. – Cílek, V. – Kubíková, J. (2003): Střední Čechy. Příroda, člověk, krajina. Dokořán, Praha. Kniha si všímá nejen živé a neživé přírody středních Čech, ale i postavení člověka v krajině a hledání genia loci.<br />
<br />
Míchal, I. (1996): Ekologická stabilita. Veronica, Brno. Odborná kniha, která analyzuje skladbu, funkce a vývoj krajiny.<br />
<br />
{{upravit Jana}}<br />
<br />
[[Kategorie:Biosféra]] [[Kategorie:Zemědělství a lesnictví]] [[Kategorie:Využití území]]</div>
Eliska Chomatova
https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Co_je_%E2%80%9Eprost%C5%99ed%C3%AD%E2%80%9C%3F&diff=2484
Co je „prostředí“?
2008-02-27T14:05:23Z
<p>Eliska Chomatova: </p>
<hr />
<div>== „Prostředí“ jako základní pojem ==<br />
<br />
'''Prostředí''' se skládá ze všech faktorů a jevů vně organismu, které na tento organismus působí (jde o faktory fyzikální, chemické, nebo biotické - jiné organismy). Současně ovšem pojem „prostředí“ do značné míry popírá, že by okolí organismu bylo založeno takto v podstatě geometricky: „prostředí“ je nejen nositelem vztahů organismu k vnějším objektům, je také do značné míry součástí organismu samého, což platí také obráceně, souhrn všech organismů poskytuje svému prostředí neopominutelné charakteristiky.<br />
<br />
Slova jako „environment“, „environmentální“ se používají v českém jazyce, abychom se oprostili od nežádoucích významových usazenin a vyhnuli se nepěkným kombinacím typu „životněprostřeďový“. „Environment“ v anglickém originálu původně označuje okolí, prostředí; odbornou terminologií je uchopeno jako souhrn podmínek pro život. Překlad zní: životní prostředí – český významový ekvivalent je současně místním určením, skutečně existujícím okolím toho, co žije. Okolí živého není indiferentní, takové, které by se k životu nijak nevztahovalo, například by pro něj nebylo ani vhodné – pak by už totiž nebylo prostředím životním. Prostředí, které životní je, životu vyhovuje, podporuje jej v jeho funkcích.<br />
<br />
O jaký život jde? „Environment“ označuje prostředí biologicky pojatého života; v anglické literatuře bývá vše environmentální pravidelně vykazováno za hranice světa lidského, odkud život člověka ovlivňuje jen zprostředkovaně (např. jako „služby“ a „statky“ přírody). Člověk sám vstupuje do vztahu k tomuto přírodnému fenoménu již s vědomím svého výsadního postavení, jako uměřený ochránce a správce. <br />
<br />
Do českého pojmosloví bylo „životní prostředí“ zavedeno tehdy, když pojem příroda se ukázal jako nedostatečný – nezahrnoval ty předpoklady, které prostředí specificky poskytuje životu lidskému. Prostředí je pak chápáno jako univerzální prostředník mezi organismy navzájem a jejich okolím; ovlivňuje navíc také člověka a jeho aktivity, které jsou na prostředí v mnoha ohledech závislé. Stává se nositelem vztahů a uspořádání přírodních (a v některých ohledech i lidských) společenství.<br />
<br />
== Definice ==<br />
<br />
'''Environment''' - suma (totalita) externích podmínek ovlivňujících život, vývoj, a přežití organismu<ref>UNSD, (2006): [http://unstats.un.org/unsd/environmentgl/introduction.asp Glossary of Environment Statistics]. Series F, No. 67, Sales No. 96.XVII. 12 (A, C, E, F, R, S) . © United Nations. [cit. 10. 06. 2006], Dostupné na World Wide Web: <http://unstats.un.org/unsd/environmentgl/introduction.asp>. (Z Glosáře termínů environmentální statistiky přeložila Dlouhá, J.)</ref>.<br />
<br />
'''Environmentální''' (z angl. environment = okolí, prostředí) – týkající se životního prostředí<ref name="PJ">Pelikán, J., Jakrlová, J. (1999): Ekologický slovník - terminologický výkladový. Fortuna, Praha, ISBN 80-7168-644-1.</ref>.<br />
<br />
'''Environmentalistika''' je vědní obor - nauka o životním prostředí; využívá poznatků vědního oboru [[ekologie]], zkoumá působení člověka na [[ekosystém]]y, zabývá se prevencí znečišťování životního prostředí, nápravou vzniklých škod a prevencí nežádoucích zásahů. Environmentalistika zahrnuje také ochranu přírody, monitoring složek životního prostředí, využívání přírodních zdrojů, nakládání s energiemi, péče o zdraví lidské populace apod<ref>Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Environmentalistika [online]. c2008 [citováno 17. 02. 2008]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environmentalistika&oldid=2242057></ref>.<br />
<br />
'''Environmentalismus''' je politická ideologie - se zabývá vztahy mezi přírodou a společností. Usiluje o změnu společenských, ekonomických a politických mechanismů, které brání snahám o ochranu životního prostředí. Ideově zastřešuje řadu protestních ekologických hnutí. Svým objektem je blízký vědnímu oboru environmentalistika.<ref>Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Environmentalismus [online]. c2008 [citováno 17. 02. 2008]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environmentalismus&oldid=2173935></ref><br />
<br />
'''Životní prostředí''' je ta část světa, s níž je člověk ve vzájemném působení, kterou používá, ovlivňuje a které se sám přizpůsobuje (definice UNESCO). Obecně: soubor všech vnějších podmínek, životních i neživotných, které obklopují jedince, populaci nebo živý systém a poskytují mu všechny nezbytnosti k životu. Působení je obousměrné. Každý druh organismu vyžaduje jiné životní podmínky, jemu vlastní a nezbytné. Člověk je v podstatě součástí přirozených i umělých ekosystémů a nemůže bez nich existovat. Neuváženě je znehodnocuje a ničí. Proto je nezbytná aktivní ochrana a tvorba životního prostředí...<ref name="PJ"> </ref>.<br />
<br />
Pojem života, čehosi, čemu rozumíme ze zkušenosti vlastního žití, aniž bychom přísně (tedy vědecky) věděli, co životem je<ref><br />
Michálek, J. (2000): Corpus organicum. OIKOYMENH, Praha, ISBN 80-7298-021-1.</ref>, se zde pojí s pojmem prostředí, které je z tohoto života definováno – jako to, co je za hranicemi jednotlivého živého, a odtud může utvářet a ovlivňovat způsob, jak a zda vůbec ono živé je. Pojem prostředí by bez existence života biologického či specificky lidského neměl smysl – samo o sobě, bez vztahu k tomu, co je, v tomto případě je určitým způsobem, jakožto živé, by vůbec prostředím nebylo (nemělo by se k čemu vztahovat; tedy prvotní vlastností prostředí je vztahovost, schopnost nést vztahy či být vztahem samým).<br />
<br />
== Témata ==<br />
<br />
[[Ekologie]]<br />
<br />
[[Ekologie a utváření sociálního klimatu]]<br />
<br />
[[Environmentální filozofie]]<br />
<br />
== Příklady pro výuku ==<br />
<br />
Čtení z časopisu Bedrník, téma [http://www.czp.cuni.cz/enviwikidata/hk/Environmentalni_dejiny.pdf Environmentální dějiny]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDivotn%C3%AD_prost%C5%99ed%C3%AD Životní prostředí na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Natural_environment Životní prostředí na anglické Wikipedii]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Environmentalismus Environmentalismus na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Environmentalism Environmentalismus na anglické Wikipedii]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Environmentalistika Environmentalistika na české Wikipedii]<br />
[[Kategorie: Filozofie]]<br />
[[Kategorie:Ekologie]]<br />
[[Kategorie:Přírodní prostředí]]<br />
[[Kategorie:Pojmy prostředí]]</div>
Eliska Chomatova
https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Udr%C5%BEiteln%C3%A9_podnik%C3%A1n%C3%AD&diff=1385
Portál:Udržitelné podnikání
2008-02-12T09:53:42Z
<p>Eliska Chomatova: </p>
<hr />
<div>{{PortálA <br />
|obrázek=emas.jpg<br />
|šířka obrázku=100px<br />
|poměr=50%<br />
|kateg=[[Kategorie:Wikiportály|Udržitelné podnikání]] [[Kategorie:Udržitelné podnikání| ]]<br />
|nadpis1=Strategie a přístupy<br />
|nadpis6=Právní nástroje<br />
|nadpis7=Instituce<br />
|nadpis2=Dobrovolné nástroje<br />
|nadpis5=Ekonomické nástroje<br />
|nadpis3=Informační nástroje<br />
|nadpis4=Příklady dobré praxe<br />
|nadpis8=Kategorie<br />
|barva1a=f3fff3<br />
|barva1b=b2f9d2<br />
|barva2a=ffffec<br />
|barva2b=faf9b2<br />
|barva3a=ffeeee<br />
|barva3b=ffe0d9<br />
|barva4a=ffffff<br />
|barva4b=f7f7f7<br />
|barva5a=f3f3ff<br />
|barva5b=ddddff<br />
|barva6a=f7ffea<br />
|barva6b=deffbe<br />
|barva7a=fff7ea<br />
|barva7b=ffdebe<br />
|barva8a=edffff<br />
|barva8b=bbe9ff<br />
}}</div>
Eliska Chomatova
https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Udr%C5%BEiteln%C3%A9_podnik%C3%A1n%C3%AD&diff=1382
Portál:Udržitelné podnikání
2008-02-12T09:44:42Z
<p>Eliska Chomatova: </p>
<hr />
<div>{{PortálA <br />
|obrázek=emas.jpg<br />
|šířka obrázku=100px<br />
|poměr=50%<br />
|kateg=[[Kategorie:Wikiportály|Udržitelné podnikání]] [[Kategorie:Udržitelné podnikání| ]]<br />
|nadpis1=Strategie a přístupy<br />
|nadpis6=Právní nástroje<br />
|nadpis7=Instituce<br />
|nadpis2=Dobrovolné nástroje<br />
|nadpis5=Ekonomické nástroje environmentální politiky<br />
|nadpis3=Informační nástroje<br />
|nadpis4=Příklady dobré praxe<br />
|nadpis8=Kategorie<br />
|barva1a=f3fff3<br />
|barva1b=b2f9d2<br />
|barva2a=ffffec<br />
|barva2b=faf9b2<br />
|barva3a=ffeeee<br />
|barva3b=ffe0d9<br />
|barva4a=ffffff<br />
|barva4b=f7f7f7<br />
|barva5a=f3f3ff<br />
|barva5b=ddddff<br />
|barva6a=f7ffea<br />
|barva6b=deffbe<br />
|barva7a=fff7ea<br />
|barva7b=ffdebe<br />
|barva8a=edffff<br />
|barva8b=bbe9ff<br />
}}</div>
Eliska Chomatova
https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_ve%C5%99ejn%C3%A9_statky&diff=502
Environmentální veřejné statky
2007-12-18T10:20:21Z
<p>Eliska Chomatova: </p>
<hr />
<div>== [[Ekosystémové statky a služby|Služby ekosystémů]] ==<br />
<br />
Příroda má své místo v lidském světě především jako poskytovatelka služeb. Projekt Millennium Ecosystem Assessment (MEA, 2003) předložil koncepci služeb ekosystémů. Tuto koncepci vystihuje [[schéma na obr. 1 a 2.]] Zásadním příspěvkem je zdůraznění vazby mezi ekosystémovými službami a změnami ekosystémů a kvalitou lidského života. Tato vazba odůvodňuje, proč je třeba o služby ekosystémů pečovat, proč je třeba dbát na to, aby služby přírody byly zachovány na dostačující a trvale udržitelné úrovni.<br />
<br />
Millennium Ecosystem Assessment zkoumá rovněž širokou škálu odpovědí, kterými lidé reagují na skutečnou nebo hrozící ztrátu ekosystémových služeb nebo jejich poškození. Hodnotí použitelnost a efektivitu různých postupů udržitelného využití, ochrany a obnovy ekosystémů a jejich služeb. Odpovědi, jež se ukáží jako úspěšné, začleňují hodnotu ekosystémů do rozhodování, informují rozhodující činitele o rozličných přínosech ekosystémů, především s ohledem na lokální zájmy, vytvářejí trhy a definují vlastnická práva, kladou důraz na vzdělávání a rozšiřování vědomostí a také na investice do zlepšování stavu ekosystémů a služeb, které tyto ekosystémy poskytují.<br />
<br />
== Globální veřejné statky ==<br />
<br />
Z představy přírody jako součásti lidského světa implicitně vychází koncepce svou povahou ekonomická, která považuje služby přírody za statek. Statkem je každý prostředek, který v důsledku svých vlastností přinese užitek, uspokojí určitou potřebu. Není principiální rozdíl mezi přírodní službou a mezi službou poskytovanou dopravním podnikem či vodárenskou společností, nebo statkem hmotným jako je dům nebo automobil.<br />
<br />
Zvláštní kategorií statků jsou statky veřejné, které sice znalo již římské právo („res publica“), jejich moderní pojetí však vychází z definice Samuelsona (1954): „Veřejné statky jsou kolektivní spotřební statky, které se vyznačují tím, že jejich spotřeba kterýmkoliv jedincem nesnižuje úroveň spotřeby jiného jedince“. Vyznačují se nekonkurenčností a nevylučitelností ze spotřeby, jak ilustruje [[tab. 1]].<br />
<br />
Konvenční schéma, jak je uvádí tabulka 1, je v podstatě jen ilustrací základního východiska, podle kterého jsou striktně vzato veřejné statky pouze v kvadrantu 3.<br />
<br />
Pojetí veřejných statků se však vyvíjí, zpřesňuje a rozšiřuje, což je dáno především podrobnějším vypracováním kritérií vylučitelnosti a konkurenčnosti. Překračování původní koncepce je zvláště patrné na kategorii globálních veřejných statků (což je do určité míry symbolický termín, protože v mnoha případech jde spíše o kombinaci „národních“ či „regionálních“ a „globálních“ statků). Kaul a Mendoza předkládají typologii globálních veřejných statků založenou na povaze jejich „veřejnosti“, neboli do jaké míry a v jakém smyslu mají tyto statky veřejný charakter ([[tab. 2]]). Tato tabulka dobře ilustruje celé pojetí globálních veřejných statků.<br />
Je vidět, že pojetí veřejných statků doznalo značný posun od původního úzkého pojetí vymezeného Samuelsonem. Autoři zejména reflektují probíhající proces globalizace, který s sebou nese postupné rozšiřování okruhu veřejných statků na globální úrovni. Proces završení antropocénní lidské dominance nad Zemí je možno považovat za paralelní k procesu globalizace nebo spíše je třeba pokládat oba procesy za vzájemně se prolínající a provázané. Zahrnutí služeb přírody mezi veřejné statky, zejména na globální úrovni, je legitimní.<br />
<br />
== Veřejné statky v environmentální oblasti ==<br />
<br />
V návaznosti na typologii Inge Kaul a Ronalda Mendozy navrhujeme podrobnější přehled globálních veřejných statků, který je uveden v [[tabulce 3]].<br />
<br />
Zahrnutí takových služeb přírody, jako je poskytování látek a energie nebo funkce nosná, spojená s plochou na povrchu Země, mezi veřejné statky může vzbudit námitky v tom smyslu, že nejde o veřejné, nýbrž po výtce soukromé statky, jako jsou pozemky nebo ložiska nerostů. Je však na místě vzít do úvahy historický pohled. Služby přírody, původně volně přístupné, tedy statky veřejné, byly zčásti nebo plně privatizovány teprve v průběhu historie, přičemž vlastnická práva byla vždy více nebo méně jasně vymezena a omezena, jistý aspekt „veřejnosti“ vždy zůstal (například volný přístup do lesů, státní vlastnictví vyhrazených nerostů, volný vstup na mořské pobřeží z moře). Jak jsme již uvedli, v současné době globalizace a plného uplatnění lidské dominance se situace postupně mění a „veřejnost“ služeb přírody – a tedy jejich zahrnutí mezi globální veřejné statky – nabývá na důležitosti.<br />
<br />
Kategorie veřejných statků obecně i globálních veřejných statků zvláště zahrnuje služby poskytované přírodou, které jsou uváděny vedle různých typů statků vytvořených lidmi. To potvrzuje jejich základní vzájemnou příbuznost, jež předpokládá jednotu světa lidského a přírodního.<br />
<br />
== Hranice utilitárního pojetí služeb přírody ==<br />
<br />
Završení procesu lidské dominance a zahrnutí přírody do lidského světa, ke kterému došlo v současném období antropocénu, je provázeno utilitárním pojetím přírody a přírodních ekosystémů jako poskytovatelů služeb pro lidskou společnost. Ještě další prohloubení této pozice představuje pojetí Rady Evropy, které služby přírody svazuje s lidskými právy. Globální veřejné statky poskytují služby ve třech směrech, které přibližně odpovídají třem kategoriím práv lidí (Council of Europe, 2005):<br />
*Lidská práva. Sem patří přímá podpora lidského života a zdraví v nejširším slova smyslu, včetně umožnění estetických, spirituálních a jiných prožitků.<br />
*Občanská práva. Jsou zajišťována mimo jiné dlouhou řadou služeb přírody. Příkladem za všechny je „právo“ na zabezpečenou vodu dodávanou veřejným vodovodem.<br />
*Ekonomická práva. Každý má právo být bohatý nebo alespoň dostatečně ekonomicky zabezpečen, což umožňuje obecně ekonomická činnost do velké míry závislá na službách přírody.<br />
<br />
Podle tohoto pojetí mají lidé na plné poskytování služeb přírody zaručeno právo prostě tím, že se narodili lidmi. Zdá se, že antropocentrický utilitarismus je doveden do konce.<br />
<br />
Již jsme však upozornili na to, že antropocénní dominance člověka nad planetou Zemí znamená zároveň novou jednotu světa lidí a přírody, byť v rámci světa převážně lidského. Převážně, ne však výlučně lidského, protože právě zahrnuje i přírodu. To však zároveň znamená, že příroda již nemůže být chápána jako objekt jednostranné exploatace a manipulace, ale jako součást ko-evoluce lidské kultury a civilizace na jedné straně, a ekosystémů a jiných přírodních systémů na straně druhé.<br />
<br />
Pojem ko-evoluce znamená přesah ryze utilitárního pojetí, protože implikuje lidskou odpovědnost nejen za přírodní služby jako takové, ale i za stav přírody, jaká je sama o sobě. Týká se to především naší odpovědnosti za biologickou rozmanitost, za bohatství přírodních genů, druhů a ekosystémů. Biologická rozmanitost, biodiverzita, je zajisté nutným rámcem a podmínkou pro velkou část služeb ekosystémů, avšak v tomto pojetí má i samostatnou hodnotu, vnitřní hodnotu sama o sobě. Bohatství živé přírody je svázáno s planetárními životodárnými systémy jako je vodní koloběh, tvorba půd, cirkulace oceánů. Všechny tyto globální nebo i lokální systémy mají svou vlastní existenci, žijí a vyvíjejí se. Lidé za jejich zdravý vývoj nesou odpovědnost, jsou veřejnými statky pod naší správou.<br />
<br />
Uznání samostatné hodnoty přírody a její evoluce neznamená opuštění antropocentrického postoje a jeho nahrazení postojem biocentrickým (nebo geocentrickým apod.), ale spíše domyšlením důsledků lidské dominance nad planetou Zemí.<br />
<br />
== [[Správa globálních veřejných statků]] ==<br />
<br />
== Zdroje a literatura ==<br />
<br />
*Moldan, B.: Environmentální veřejné statky In: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005 – 2007. pp 221 – 230. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X.<br />
*Daily, G. C. (1997). Nature´s Services. Island Press, Washington, DC, 392 pp.<br />
*UNDP (2000). Průvodce ke světovým zdrojům 2000–2001. Washington DC (český překlad STUŽ Praha), 32 str.<br />
*COŽP UK – STUŽ (2001). Lidé a ekosystémy. Sborník semináře COŽP UK – STUŽ, Praha, 108s.<br />
*Kaul, I., Conceicao, P., LeGoulven, K. Mendoza, R. U. (eds.) (2003). Providing Global Public Goods. UNDP, New York, 646 pp.<br />
*Millennium Ecosystem Assessment (2003). Ecosystems and Human Well-being: A Framework for Assessment. Island Press, Washington, DC, 245 pp.,<br />
*Millennium Ecosystem Assessment (2005). Ecosystems and Human Well-being: Synthesis. Island Press, Washington, DC, 137 pp.<br />
<br />
== Další literatura a zdroje ==<br />
<br />
*'''Globální veřejné statky''' - [http://www.apec.org.au/docs/snape.pdf problém a definice], vlastnická práva, využití multiratelárních iniciativ, otázky tržních opatření na podporu environmenálních přístupů.<br />
*Council of Europe (2005). European Water Charter: A New Water Culture, Madrid, 10 pp.<br />
*Crutzen, P., Stoermer, E. F. (2000). Anthropocene. IGBP Newsletter 41, May 2000.<br />
*Diamond, J.(2005). Collapse. How Societies Choose to Fail or Succeed. Viking, New York, 575 pp.<br />
*Dietz, F., Ostrom, E., Stern, P. C. (2003). The Struggle to Govern the Commons. Science 302, 1907–1912<br />
*Hardin, G. (1968). Tragedy of the Commons. Science 162, 1243–1248.<br />
*Kaul, I., Conceicao, P., LeGoulven, K., Mendoza, R. U. (Eds.) (2003). Providing Global Public Goods. UNDP, New York, 646 pp.<br />
*Kaul, I., Mendoza, R. U. (2003). Advancing the Concept of Public Goods. In: Kaul, I., et al. (Eds.) (2003): Providing Global Public Goods. UNDP, New York, 646 pp.<br />
*Millennium Ecosystem Assessment (2005). Ecosystems and Human Well-being: Synthesis. Island Press, Washington, DC, 137 pp.<br />
*Samuelson, P. (1954). The Pure Theory of Public Expenditure. Review of Economics and Statistics 36, 387-389.<br />
*Vitousek, P. M., Mooney, H. A., Lubchenco, J., Melillo, J. M. (1997). Human Domination of Earth´s Ecosystems. Science 277, 494–499</div>
Eliska Chomatova
https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_ve%C5%99ejn%C3%A9_statky&diff=492
Environmentální veřejné statky
2007-12-14T14:48:17Z
<p>Eliska Chomatova: /* Služby ekosystémů */</p>
<hr />
<div>== [[Ekosystémové statky a služby|Služby ekosystémů]] ==<br />
<br />
Příroda má své místo v lidském světě především jako poskytovatelka služeb. Projekt Millennium Ecosystem Assessment (MEA, 2003) předložil koncepci služeb ekosystémů. Tuto koncepci vystihuje [[schéma na obr. 1 a 2.]] Zásadním příspěvkem je zdůraznění vazby mezi ekosystémovými službami a změnami ekosystémů a kvalitou lidského života. Tato vazba odůvodňuje, proč je třeba o služby ekosystémů pečovat, proč je třeba dbát na to, aby služby přírody byly zachovány na dostačující a trvale udržitelné úrovni.<br />
<br />
Millennium Ecosystem Assessment zkoumá rovněž širokou škálu odpovědí, kterými lidé reagují na skutečnou nebo hrozící ztrátu ekosystémových služeb nebo jejich poškození. Hodnotí použitelnost a efektivitu různých postupů udržitelného využití, ochrany a obnovy ekosystémů a jejich služeb. Odpovědi, jež se ukáží jako úspěšné, začleňují hodnotu ekosystémů do rozhodování, informují rozhodující činitele o rozličných přínosech ekosystémů, především s ohledem na lokální zájmy, vytvářejí trhy a definují vlastnická práva, kladou důraz na vzdělávání a rozšiřování vědomostí a také na investice do zlepšování stavu ekosystémů a služeb, které tyto ekosystémy poskytují.<br />
<br />
== Globální veřejné statky ==<br />
<br />
Z představy přírody jako součásti lidského světa implicitně vychází koncepce svou povahou ekonomická, která považuje služby přírody za statek. Statkem je každý prostředek, který v důsledku svých vlastností přinese užitek, uspokojí určitou potřebu. Není principiální rozdíl mezi přírodní službou a mezi službou poskytovanou dopravním podnikem či vodárenskou společností, nebo statkem hmotným jako je dům nebo automobil.<br />
<br />
Zvláštní kategorií statků jsou statky veřejné, které sice znalo již římské právo („res publica“), jejichž moderní pojetí však vychází z definice Samuelsona (1954): „Veřejné statky jsou kolektivní spotřební statky, které se vyznačují tím, že jejich spotřeba kterýmkoliv jedincem nesnižuje úroveň spotřeby jiného jedince“. Vyznačují se nekonkurenčností a nevylučitelností ze spotřeby, jak ilustruje [[tab. 1]].<br />
<br />
Konvenční schéma, jak je uvádí tabulka 1, je v podstatě jen ilustrací základního východiska, podle kterého jsou striktně vzato veřejné statky pouze v kvadrantu 3.<br />
<br />
Pojetí veřejných statků se však vyvíjí, zpřesňuje a rozšiřuje, což je dáno především podrobnějším vypracováním kritérií vylučitelnosti a konkurenčnosti. Překračování původní koncepce je zvláště patrné na kategorii globálních veřejných statků (což je do určité míry symbolický termín, protože v mnoha případech jde spíše o kombinaci „národních“ či „regionálních“ a „globálních“ statků). Kaul a Mendoza předkládají typologii globálních veřejných statků založenou na povaze jejich „veřejnosti“, neboli do jaké míry a v jakém smyslu mají tyto statky veřejný charakter ([[tab. 2]]). Tato tabulka dobře ilustruje celé pojetí globálních veřejných statků.<br />
Je vidět, že pojetí veřejných statků doznalo značný posun od původního úzkého pojetí vymezeného Samuelsonem. Autoři zejména reflektují probíhající proces globalizace, který s sebou nese postupné rozšiřování okruhu veřejných statků na globální úrovni. Proces završení antropocénní lidské dominance nad Zemí je možno považovat za paralelní k procesu globalizace nebo spíše je třeba pokládat oba procesy za vzájemně se prolínající a provázané. Zahrnutí služeb přírody mezi veřejné statky, zejména na globální úrovni, je legitimní.<br />
<br />
== Veřejné statky v environmentální oblasti ==<br />
<br />
V návaznosti na typologii Inge Kaul a Ronalda Mendozy navrhujeme podrobnější přehled globálních veřejných statků, který je uveden v [[tabulce 3]].<br />
<br />
Zahrnutí takových služeb přírody jako je poskytování látek a energie nebo funkce nosná, spojená s plochou na povrchu Země, mezi veřejné statky může vzbudit námitky v tom smyslu, že nejde o veřejné, nýbrž po výtce soukromé statky, jako jsou pozemky nebo ložiska nerostů. Je však na místě vzít do úvahy historický pohled. Služby přírody, původně volně přístupné, tedy statky veřejné, byly zčásti nebo plně privatizovány teprve v průběhu historie, přičemž vlastnická práva byla vždy více nebo méně jasně vymezena a omezena, jistý aspekt „veřejnosti“ vždy zůstal (například volný přístup do lesů, státní vlastnictví vyhrazených nerostů, volný vstup na mořské pobřeží z moře). Jak jsme již uvedli, v současné době globalizace a plného uplatnění lidské dominance se situace postupně mění a „veřejnost“ služeb přírody – a tedy jejich zahrnutí mezi globální veřejné statky – nabývá na důležitosti.<br />
<br />
Kategorie veřejných statků obecně i globálních veřejných statků zvláště zahrnuje služby poskytované přírodou, které jsou uváděny vedle různých typů statků vytvořených lidmi. To potvrzuje jejich základní vzájemnou příbuznost, jež předpokládá jednotu světa lidského a přírodního.<br />
<br />
== Hranice utilitárního pojetí služeb přírody ==<br />
<br />
Završení procesu lidské dominance a zahrnutí přírody do lidského světa, ke kterému došlo v současném období antropocénu, je provázeno utilitárním pojetím přírody a přírodních ekosystémů jako poskytovatelů služeb pro lidskou společnost. Ještě další prohloubení této pozice představuje pojetí Rady Evropy, které služby přírody svazuje s lidskými právy. Globální veřejné statky poskytují služby ve třech směrech, které přibližně odpovídají třem kategoriím práv lidí (Council of Europe, 2005):<br />
*Lidská práva. Sem patří přímá podpora lidského života a zdraví v nejširším slova smyslu, včetně umožnění estetických, spirituálních a jiných prožitků.<br />
*Občanská práva. Jsou zajišťována mimo jiné dlouhou řadou služeb přírody. Příkladem za všechny je „právo“ na zabezpečenou vodu dodávanou veřejným vodovodem.<br />
*Ekonomická práva. Každý má právo být bohatý nebo alespoň dostatečně ekonomicky zabezpečen, což umožňuje obecně ekonomická činnost do velké míry závislá na službách přírody.<br />
<br />
Podle tohoto pojetí mají lidé na plné poskytování služeb přírody zaručeno právo prostě tím, že se narodili lidmi. Zdá se, že antropocentrický utilitarismus je doveden do konce.<br />
<br />
Již jsme však upozornili na to, že antropocénní dominance člověka nad planetou Zemí znamená zároveň novou jednotu světa lidí a přírody, byť v rámci světa převážně lidského. Převážně, ne však výlučně lidského, protože právě zahrnuje i přírodu. To však zároveň znamená, že příroda již nemůže být chápána jako objekt jednostranné exploatace a manipulace, ale jako součást ko-evoluce lidské kultury a civilizace na jedné straně, a ekosystémů a jiných přírodních systémů na straně druhé.<br />
<br />
Pojem ko-evoluce znamená přesah ryze utilitárního pojetí, protože implikuje lidskou odpovědnost nejen za přírodní služby jako takové, ale i za stav přírody, jaká je sama o sobě. Týká se to především naší odpovědnosti za biologickou rozmanitost, za bohatství přírodních genů, druhů a ekosystémů. Biologická rozmanitost, biodiverzita, je zajisté nutným rámcem a podmínkou pro velkou část služeb ekosystémů, avšak v tomto pojetí má i samostatnou hodnotu, vnitřní hodnotu sama o sobě. Bohatství živé přírody je svázáno s planetárními životodárnými systémy jako je vodní koloběh, tvorba půd, cirkulace oceánů. Všechny tyto globální nebo i lokální systémy mají svou vlastní existenci, žijí a vyvíjejí se. Lidé za jejich zdravý vývoj nesou odpovědnost, jsou veřejnými statky pod naší správou.<br />
<br />
Uznání samostatné hodnoty přírody a její evoluce neznamená opuštění antropocentrického postoje a jeho nahrazení postojem biocentrickým (nebo geocentrickým apod.), ale spíše domyšlením důsledků lidské dominance nad planetou Zemí.<br />
<br />
== [[Správa globálních veřejných statků]] ==<br />
<br />
== Zdroje a literatura ==<br />
<br />
*Moldan, B.: Environmentální veřejné statky In: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005 – 2007. pp 221 – 230. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X.<br />
*Daily, G. C. (1997). Nature´s Services. Island Press, Washington, DC, 392 pp.<br />
*UNDP (2000). Průvodce ke světovým zdrojům 2000–2001. Washington DC (český překlad STUŽ Praha), 32 str.<br />
*COŽP UK – STUŽ (2001). Lidé a ekosystémy. Sborník semináře COŽP UK – STUŽ, Praha, 108s.<br />
*Kaul, I., Conceicao, P., LeGoulven, K. Mendoza, R. U. (eds.) (2003). Providing Global Public Goods. UNDP, New York, 646 pp.<br />
*Millennium Ecosystem Assessment (2003). Ecosystems and Human Well-being: A Framework for Assessment. Island Press, Washington, DC, 245 pp.,<br />
*Millennium Ecosystem Assessment (2005). Ecosystems and Human Well-being: Synthesis. Island Press, Washington, DC, 137 pp.<br />
<br />
== Další literatura a zdroje ==<br />
<br />
*'''Globální veřejné statky''' - [http://www.apec.org.au/docs/snape.pdf problém a definice], vlastnická práva, využití multiratelárních iniciativ, otázky tržních opatření na podporu environmenálních přístupů.<br />
*Council of Europe (2005). European Water Charter: A New Water Culture, Madrid, 10 pp.<br />
*Crutzen, P., Stoermer, E. F. (2000). Anthropocene. IGBP Newsletter 41, May 2000.<br />
*Diamond, J.(2005). Collapse. How Societies Choose to Fail or Succeed. Viking, New York, 575 pp.<br />
*Dietz, F., Ostrom, E., Stern, P. C. (2003). The Struggle to Govern the Commons. Science 302, 1907–1912<br />
*Hardin, G. (1968). Tragedy of the Commons. Science 162, 1243–1248.<br />
*Kaul, I., Conceicao, P., LeGoulven, K., Mendoza, R. U. (Eds.) (2003). Providing Global Public Goods. UNDP, New York, 646 pp.<br />
*Kaul, I., Mendoza, R. U. (2003). Advancing the Concept of Public Goods. In: Kaul, I., et al. (Eds.) (2003): Providing Global Public Goods. UNDP, New York, 646 pp.<br />
*Millennium Ecosystem Assessment (2005). Ecosystems and Human Well-being: Synthesis. Island Press, Washington, DC, 137 pp.<br />
*Samuelson, P. (1954). The Pure Theory of Public Expenditure. Review of Economics and Statistics 36, 387-389.<br />
*Vitousek, P. M., Mooney, H. A., Lubchenco, J., Melillo, J. M. (1997). Human Domination of Earth´s Ecosystems. Science 277, 494–499</div>
Eliska Chomatova
https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%ADstup_zohled%C5%88uj%C3%ADc%C3%AD_kvalitu_lidsk%C3%A9ho_%C5%BEivota&diff=491
Přístup zohledňující kvalitu lidského života
2007-12-14T14:40:45Z
<p>Eliska Chomatova: /* Vliv na životní úroveň lidí */</p>
<hr />
<div>== [[Kvalita lidského života (blahobyt, pohoda)]] ==<br />
<br />
Udržitelný vztah lidí a ekosystémů je v zájmu nejen přírody a ekosystémů, ale má nezanedbatelný vliv i na kvalitu lidského života. Všechny země a komunity zápolí s výzvou uspokojování rostoucích potřeb potravin, čisté vody, zdraví a zaměstnanosti. Lidské zájmy jsou tak přímo nebo nepřímo provázány se světovými ekosystémy. Aby se spektrum výhod poskytovaných lidské společnosti nezmenšovalo, měl by ekonomický růst a sociální rozvoj být v rovnováze s potřebami ochrany prostředí. Předpokladem lidského rozvoje se tak stává vědecké poznání, které vychází z reálných potřeb a týká se vazeb mezi ekosystémy. V rovině praktické jsou tyto snahy podporované nezbytnými nástroji, institucemi, organizacemi a technologiemi.<br />
<br />
== Vliv na životní úroveň lidí ==<br />
<br />
Ačkoliv je živé přírodě přiznána také vnitřní hodnota, je ochrana, obnovování a obohacování biologické rozmanitosti a ekosystémů také záležitostí ekonomickou. Péče o [[Ekosystémové statky a služby|ekosystémové statky a služby]] přináší mnohonásobné a synergické zisky, které se příznivě projevují v životní úrovni lidí. Různorodý užitek, který ekosystémy lidem poskytují, zahrnuje zásobovací, regulační, kulturní a podpůrné služby.<br />
<br />
Do zásobovacích služeb patří poskytování statků, které lidé od ekosystémů získávají, jako je například potrava, palivové dřevo, vlákno, pitná voda a genetické zdroje. Regulační služby znamenají přínos, který vyplývá z regulovaných ekosystémových procesů, a zahrnují udržování kvality ovzduší, vyrovnávání výkyvů podnebí, omezování záplav, snižování eroze, regulaci lidských nemocí a čištění vody. <br />
<br />
Významnou službou životního prostředí pro člověka jsou také estetické hodnoty přírody. Kulturní služby představují nemateriální hodnoty, které lidé získávají od ekosystémů ve formě duchovního obohacení, rozvoje poznání, nových dojmů a pocitů, možností rekreace a estetických zážitků. Podpůrnou funkci plní ty služby, které jsou nezbytné pro vytváření všech ostatních ekosystémových služeb, jako je primární produkce, produkce kyslíku, tvorba půdy a koloběh živin.</div>
Eliska Chomatova
https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%ADstup_zohled%C5%88uj%C3%ADc%C3%AD_kvalitu_lidsk%C3%A9ho_%C5%BEivota&diff=489
Přístup zohledňující kvalitu lidského života
2007-12-14T14:26:57Z
<p>Eliska Chomatova: /* Kvalita lidského života (blahobyt, pohoda) */</p>
<hr />
<div>== [[Kvalita lidského života (blahobyt, pohoda)]] ==<br />
<br />
Udržitelný vztah lidí a ekosystémů je v zájmu nejen přírody a ekosystémů, ale má nezanedbatelný vliv i na kvalitu lidského života. Všechny země a komunity zápolí s výzvou uspokojování rostoucích potřeb potravin, čisté vody, zdraví a zaměstnanosti. Lidské zájmy jsou tak přímo nebo nepřímo provázány se světovými ekosystémy. Aby se spektrum výhod poskytovaných lidské společnosti nezmenšovalo, měl by ekonomický růst a sociální rozvoj být v rovnováze s potřebami ochrany prostředí. Předpokladem lidského rozvoje se tak stává vědecké poznání, které vychází z reálných potřeb a týká se vazeb mezi ekosystémy. V rovině praktické jsou tyto snahy podporované nezbytnými nástroji, institucemi, organizacemi a technologiemi.<br />
<br />
== Vliv na životní úroveň lidí ==<br />
<br />
Ačkoliv je živé přírodě přiznána také vnitřní hodnota, je ochrana, obnovování a obohacování biologické rozmanitosti a ekosystémů také záležitostí ekonomickou. Péče o [[Ekosystémové statky a služby|ekosystémové statky a služby]] přináší mnohonásobné a synergické zisky, které se příznivě projevují v životní úrovni lidí. Různorodý užitek, který ekosystémy lidem poskytují, zahrnuje zásobovací, regulační, kulturní a podpůrné služby.<br />
<br />
Do zásobovacích služeb patří poskytování statků, které lidé od ekosystémů získávají, jako je například potrava, palivové dřevo, vlákno, pitná voda a genetické zdroje. Regulační služby znamenají přínos, který vyplývá z regulovaných ekosystémových procesů, a zahrnuje udržování kvality ovzduší, vyrovnávání výkyvů podnebí, omezování záplav, snižování eroze, regulaci lidských nemocí a čištění vody. <br />
<br />
Významnou službou životního prostředí pro člověka jsou také estetické hodnoty přírody. Kulturní služby představují nemateriální hodnoty, které lidé získávají od ekosystémů ve formě duchovního obohacení, rozvoje poznání, nových dojmů a pocitů, možností rekreace a estetických zážitků. Podpůrnou funkci plní ty služby, které jsou nezbytné pro vytváření všech ostatních ekosystémových služeb, jako je primární produkce, produkce kyslíku, tvorba půdy a koloběh živin.</div>
Eliska Chomatova
https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ekonomick%C3%A9_pojmy&diff=487
Ekonomické pojmy
2007-12-14T14:20:07Z
<p>Eliska Chomatova: /* Veřejné statky */</p>
<hr />
<div>== Antroposféra ==<br />
<br />
prostředí, které je uzpůsobeno pro lidský život a je relativně nezávislé na přírodě – je výsledkem výroby (a spotřeby) hmotných statků. Podmínkou dobré kvality antroposféry a tedy i lidského života je vyspělá ekonomika. Její výrobní cyklus představuje zátěž pro životní prostředí, současně však dobře fungující hospodářství vytváří prostředky na ochranná opatření nebo čistší technologie. V posledních letech se tak obecně dochází k poznání, že integrace ekonomiky a ochrany prostředí je nutná a také uskutečnitelná. Tento přístup výstižně charakterizuje heslo Komise OECD pro integraci ekonomiky a životního prostředí: „Silná ekonomika vyžaduje zdravé životní prostředí a zdravé životní prostředí vyžaduje silnou ekonomiku.“ Pojem antroposféra však zahrnuje nejen dostatek zboží, ale i vysokou kvalitu služeb například v oblasti zdravotnictví, školství, sociálního zabezpečení atd.<br />
<br />
== Černá schránka (black box) ==<br />
<br />
hmotný systém ( objekt, proces, jev) s vnitřní organizací, strukturou a chováním prvků, o kterých nemá pozorovatel žádné informace; má ale možnost ovlivňovat celý systém prostřednictvím jeho vstupů a registrovat jeho reakce prostřednictvím výstupů. Proto se zkoumání černé skříňky uskutečňuje behavioristicky. Pozorovatel působí na černou skříňku skrze vstupy a dostává informace z výstupů, tj. umožňuje, aby skříňka na něj a jeho registrační zařízení působila. Pozorovatel a černá skříňka vytvářejí systém se zpětnou vazbou.<br />
<br />
== Ekonomie ==<br />
<br />
se zabývá způsoby, kterými se lidská společnost organizuje pro zajištění produkce výrobků a služeb, jež poskytují blahobyt. Popisuje vztahy vznikající ve výrobních procesech. Ekonomie je tak vědou o volbě mezi různými způsoby využití omezených výrobních zdrojů, mezi možnostmi vyrábět různé výrobky a poskytovat služby a rozdělovat tyto statky různým členům společnosti k jejich spotřebě. <br />
<br />
Rozhodování mezi různými možnostmi čerpání zdrojů, výroby a spotřeby však není neomezené – naráží na limity. Omezujícími výrobními vstupy je práce (lidská pracovní síla), kapitál a přírodní zdroje. Nutnost rozhodování lze v každém ekonomickém systému popsat třemi základními otázkami:<br />
*co vyrábět a v jakém množství;<br />
*jak vyrábět;<br />
*pro koho vyrábět.<br />
Různé ekonomické systémy odpovídají na tyto otázky různým způsobem. Například<br />
<br />
== Ekonomika v tržních vztazích ==<br />
<br />
je definována tak, že základní ekonomické otázky ("co", "jak", "pro koho") jsou výhradně řešeny prostřednictvím nabídky a poptávky na trzích. V tržním prostředí je konkrétní podoba výroby, ale také spotřeby, určována prostřednictvím peněžních hlasů kupujících. Na otázku týkající se zdrojů a způsobu výroby dává odpověď hledisko zisku – určuje suroviny a výrobní postup s nejnižšími náklady. Možnosti spotřeby jsou dány výší důchodů (příjmů); její konkrétní podoba zájmem spotřebitelů. Vzájemné působení finální nabídky podniků a poptávky domácností určuje ceny, množství a druh vyráběných statků. Celkově převažují aspekty okamžité výhodnosti pro obě strany – výrobce i spotřebitele.<br />
<br />
Tržní vztahy jsou předpokladem účinnosti a pružnosti ekonomického systému. Proto ekonomiky všech současných úspěšných zemí mají tržní charakter. Hospodářství založené na tržních principech je nejefektivnějším prostředkem k uspokojování společenských a individuálních potřeb, ale také podmínkou vysoké úrovně ochrany prostředí.<br />
<br />
== Ekonomické optimum znečištění ==<br />
<br />
Ekonomicky efektivní způsob ochrany prostředí je založen na analýze nákladů na ochranu prostředí a škod ze znečištění, jejímž výsledkem je nalezení tzv. minima celkových nákladů na ochranu prostředí. Pokud by takto stanovená ochrana přesto vedla k nenávratným škodám na lidském zdraví či přírodě, je oprávněné stanovit vědecky podložený limit znečištění (tzv. ekologický či sociální limit znečištění), jehož dosažení bude vyžadovat náklady vyšší.<br />
<br />
== Externality ==<br />
<br />
Vznik "environmentálního problému" ve volné tržní ekonomice je dnes převážně vysvětlován na základě teorie externalit. Tržní ekonomika produkuje – mimo jiné – nechtěně také tzv. vnější efekty neboli externality. K tomu dochází tehdy, když výroba nebo spotřeba některých subjektů způsobuje nedobrovolné náklady nebo přínosy jiným. Jinak řečeno, náklady nebo přínosy jsou přenášeny na jiné subjekty, aniž ti, kteří tyto náklady způsobují, nebo ti, kteří tyto přínosy získávají, za to platí. Trh neregistruje tyto vedlejší efekty výroby nebo spotřeby; chybí odpovídající cenové signály, které by vnější, externí náklady odrážely. <br />
<br />
== Negativní externality ==<br />
<br />
vznikají například v případě, že ekonomický subjekt (znečišťovatel) omezuje doprovodnými efekty své ekonomické činnosti (znečištěním) hospodářský výsledek jiného subjektu (například chemický podnik na horním toku řeky vypouští znečištěné odpadní vody a tím negativně ovlivňuje podniky na dolním úseku toku, které vodu využívají pro výrobní či jiné účely). V rozšířeném smyslu mohou být negativní externality spojovány s veřejnými a globálními přírodními statky a ovlivňovat nejen hospodářské subjekty, ale i obyvatelstvo, a to místně i časově vzdálené (budoucí generace).<br />
Internalizací externalit, jejich začleněním do výrobních nákladů jednotlivých znečišťovatelů i do makroekonomických nákladů charakterizujících výkonnost ekonomiky, se vytvářejí podmínky pro ekonomické řešení problémů prostředí.<br />
<br />
== Oceňování nákladů a užitků ==<br />
<br />
usiluje o vyjádření ekologických nákladů a přínosů ve stejných jednotkách, jako je tomu u nákladů a přínosů ekonomických. Ekonomické ocenění prostředí se proto zakládá na analýze cost-benefit (náklady – užitky) a vede k přijímání takových projektů, ve kterých souhrn všech užitků převyšuje úhrn nákladů.<br />
Ocenění ekologických užitků, zásob přírodních statků a škod ze znečištění prostředí je metodologickým problémem a vyžaduje užití rozmanitých technik oceňování.<br />
<br />
== Přírodní kapitál ==<br />
<br />
má podle ekologických ekonomů vyšší hodnotu než jen hodnotu užitnou. Zahrnuje potenciální užitky (související s potřebami budoucích generací) a vnitřní hodnotu existence přírodních statků jako součásti přírodního bohatství.<br />
<br />
== Veřejné statky ==<br />
<br />
[[Ekosystémové statky a služby]] ([[vzduch]], [[voda]], [[fauna a flóra]], krajinný reliéf atd. atd.) se postupně staly v důsledku enormní spotřeby omezenými, nedostatkovými. Jak přitom působil tržní mechanismus?<br />
U soukromých statků se jejich nedostatkovost odráží v ceně. Čím omezenější, "vzácnější" je statek, tím vyšší je jeho cena. Cena odděluje ty, kteří si určitý statek mohou – a chtějí – koupit a využívat, od těch, kteří si jej koupit nemohou – nebo nechtějí, a proto jej využívat nemohou. Cena tedy funguje nejen jako indikátor "vzácnosti", resp. nedostatkovosti, ale i jako vylučovací mechanismus. Zabezpečuje alokaci statku v situaci, kdy je větší potřeba (poptávka) než disponibilní množství daného statku (nabídka). Environmentální statky však nejsou většinou statky soukromé, ale tzv. statky veřejné.<br />
Veřejné statky – na rozdíl od soukromých statků – mají některé specifické rysy, které neumožňují volné působení cenového mechanismu. Je to zejména nevylučitelnost: žádný jedinec nemůže být vyloučen ze spotřeby environmentálního statku, ať již technicky nebo eticky. Proto jsou v neregulované (= fakticky jen ideální) volné tržní ekonomice veřejné statky k dispozici bezplatně.<br />
<br />
Jestliže není přístup k veřejným statkům nějakým mechanismem omezován či jinak kontrolován, mohou být využívány jakýmkoli způsobem – tedy i společensky nežádoucím. Při působení aktivní poptávky a neomezeném přístupu dochází v naprosté většině případů k jejich drancování. To platí zvláště pro [[Environmentální veřejné statky|globální veřejné statky]], jejichž užívání není regulováno legislativou na národní úrovni.<br />
<br />
== Další - [[Dobrovolné environmentální aktivity|pojmy pro dobrovolné environmentální aktivity v podnikání]] ==<br />
<br />
== Literatura ==<br />
<br />
Publikace Ministerstva životního prostředí: Štěpánek, Z., Jílková, J. (1998): Malý výkladový slovník z oblasti ekonomiky ŽP. MŽP Praha.<br />
<br />
Remtová, K. Výkladový slovník odborných termínů USV. [Citováno 2007-01-26] Dostupné z www: <http://www.slovnik-usv.info/index.php?option=com_glossary&Itemid=26> - nejdůležitější a nejčastěji se vyskytující pojmy v oblasti strategie udržitelného rozvoje.</div>
Eliska Chomatova
https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ekonomick%C3%A9_pojmy&diff=486
Ekonomické pojmy
2007-12-14T14:15:48Z
<p>Eliska Chomatova: /* Přírodní kapitál */</p>
<hr />
<div>== Antroposféra ==<br />
<br />
prostředí, které je uzpůsobeno pro lidský život a je relativně nezávislé na přírodě – je výsledkem výroby (a spotřeby) hmotných statků. Podmínkou dobré kvality antroposféry a tedy i lidského života je vyspělá ekonomika. Její výrobní cyklus představuje zátěž pro životní prostředí, současně však dobře fungující hospodářství vytváří prostředky na ochranná opatření nebo čistší technologie. V posledních letech se tak obecně dochází k poznání, že integrace ekonomiky a ochrany prostředí je nutná a také uskutečnitelná. Tento přístup výstižně charakterizuje heslo Komise OECD pro integraci ekonomiky a životního prostředí: „Silná ekonomika vyžaduje zdravé životní prostředí a zdravé životní prostředí vyžaduje silnou ekonomiku.“ Pojem antroposféra však zahrnuje nejen dostatek zboží, ale i vysokou kvalitu služeb například v oblasti zdravotnictví, školství, sociálního zabezpečení atd.<br />
<br />
== Černá schránka (black box) ==<br />
<br />
hmotný systém ( objekt, proces, jev) s vnitřní organizací, strukturou a chováním prvků, o kterých nemá pozorovatel žádné informace; má ale možnost ovlivňovat celý systém prostřednictvím jeho vstupů a registrovat jeho reakce prostřednictvím výstupů. Proto se zkoumání černé skříňky uskutečňuje behavioristicky. Pozorovatel působí na černou skříňku skrze vstupy a dostává informace z výstupů, tj. umožňuje, aby skříňka na něj a jeho registrační zařízení působila. Pozorovatel a černá skříňka vytvářejí systém se zpětnou vazbou.<br />
<br />
== Ekonomie ==<br />
<br />
se zabývá způsoby, kterými se lidská společnost organizuje pro zajištění produkce výrobků a služeb, jež poskytují blahobyt. Popisuje vztahy vznikající ve výrobních procesech. Ekonomie je tak vědou o volbě mezi různými způsoby využití omezených výrobních zdrojů, mezi možnostmi vyrábět různé výrobky a poskytovat služby a rozdělovat tyto statky různým členům společnosti k jejich spotřebě. <br />
<br />
Rozhodování mezi různými možnostmi čerpání zdrojů, výroby a spotřeby však není neomezené – naráží na limity. Omezujícími výrobními vstupy je práce (lidská pracovní síla), kapitál a přírodní zdroje. Nutnost rozhodování lze v každém ekonomickém systému popsat třemi základními otázkami:<br />
*co vyrábět a v jakém množství;<br />
*jak vyrábět;<br />
*pro koho vyrábět.<br />
Různé ekonomické systémy odpovídají na tyto otázky různým způsobem. Například<br />
<br />
== Ekonomika v tržních vztazích ==<br />
<br />
je definována tak, že základní ekonomické otázky ("co", "jak", "pro koho") jsou výhradně řešeny prostřednictvím nabídky a poptávky na trzích. V tržním prostředí je konkrétní podoba výroby, ale také spotřeby, určována prostřednictvím peněžních hlasů kupujících. Na otázku týkající se zdrojů a způsobu výroby dává odpověď hledisko zisku – určuje suroviny a výrobní postup s nejnižšími náklady. Možnosti spotřeby jsou dány výší důchodů (příjmů); její konkrétní podoba zájmem spotřebitelů. Vzájemné působení finální nabídky podniků a poptávky domácností určuje ceny, množství a druh vyráběných statků. Celkově převažují aspekty okamžité výhodnosti pro obě strany – výrobce i spotřebitele.<br />
<br />
Tržní vztahy jsou předpokladem účinnosti a pružnosti ekonomického systému. Proto ekonomiky všech současných úspěšných zemí mají tržní charakter. Hospodářství založené na tržních principech je nejefektivnějším prostředkem k uspokojování společenských a individuálních potřeb, ale také podmínkou vysoké úrovně ochrany prostředí.<br />
<br />
== Ekonomické optimum znečištění ==<br />
<br />
Ekonomicky efektivní způsob ochrany prostředí je založen na analýze nákladů na ochranu prostředí a škod ze znečištění, jejímž výsledkem je nalezení tzv. minima celkových nákladů na ochranu prostředí. Pokud by takto stanovená ochrana přesto vedla k nenávratným škodám na lidském zdraví či přírodě, je oprávněné stanovit vědecky podložený limit znečištění (tzv. ekologický či sociální limit znečištění), jehož dosažení bude vyžadovat náklady vyšší.<br />
<br />
== Externality ==<br />
<br />
Vznik "environmentálního problému" ve volné tržní ekonomice je dnes převážně vysvětlován na základě teorie externalit. Tržní ekonomika produkuje – mimo jiné – nechtěně také tzv. vnější efekty neboli externality. K tomu dochází tehdy, když výroba nebo spotřeba některých subjektů způsobuje nedobrovolné náklady nebo přínosy jiným. Jinak řečeno, náklady nebo přínosy jsou přenášeny na jiné subjekty, aniž ti, kteří tyto náklady způsobují, nebo ti, kteří tyto přínosy získávají, za to platí. Trh neregistruje tyto vedlejší efekty výroby nebo spotřeby; chybí odpovídající cenové signály, které by vnější, externí náklady odrážely. <br />
<br />
== Negativní externality ==<br />
<br />
vznikají například v případě, že ekonomický subjekt (znečišťovatel) omezuje doprovodnými efekty své ekonomické činnosti (znečištěním) hospodářský výsledek jiného subjektu (například chemický podnik na horním toku řeky vypouští znečištěné odpadní vody a tím negativně ovlivňuje podniky na dolním úseku toku, které vodu využívají pro výrobní či jiné účely). V rozšířeném smyslu mohou být negativní externality spojovány s veřejnými a globálními přírodními statky a ovlivňovat nejen hospodářské subjekty, ale i obyvatelstvo, a to místně i časově vzdálené (budoucí generace).<br />
Internalizací externalit, jejich začleněním do výrobních nákladů jednotlivých znečišťovatelů i do makroekonomických nákladů charakterizujících výkonnost ekonomiky, se vytvářejí podmínky pro ekonomické řešení problémů prostředí.<br />
<br />
== Oceňování nákladů a užitků ==<br />
<br />
usiluje o vyjádření ekologických nákladů a přínosů ve stejných jednotkách, jako je tomu u nákladů a přínosů ekonomických. Ekonomické ocenění prostředí se proto zakládá na analýze cost-benefit (náklady – užitky) a vede k přijímání takových projektů, ve kterých souhrn všech užitků převyšuje úhrn nákladů.<br />
Ocenění ekologických užitků, zásob přírodních statků a škod ze znečištění prostředí je metodologickým problémem a vyžaduje užití rozmanitých technik oceňování.<br />
<br />
== Přírodní kapitál ==<br />
<br />
má podle ekologických ekonomů vyšší hodnotu než jen hodnotu užitnou. Zahrnuje potenciální užitky (související s potřebami budoucích generací) a vnitřní hodnotu existence přírodních statků jako součásti přírodního bohatství.<br />
<br />
== Veřejné statky ==<br />
<br />
[[Ekosystémové statky a služby]] ([[vzduch]], [[voda]], [[fauna a flóra]], krajinný reliéf atd. atd.) se postupně staly v důsledku enormní spotřeby postupně omezenými, nedostatkovými. Jak přitom působil tržní mechanismus?<br />
U soukromých statků se jejich nedostatkovost odráží v ceně. Čím omezenější, "vzácnější" je statek, tím vyšší je jeho cena. Cena odděluje ty, kteří si určitý statek mohou – a chtějí – koupit a využívat, od těch, kteří si jej koupit nemohou – nebo nechtějí, a proto jej využívat nemohou. Cena tedy funguje nejen jako indikátor "vzácnosti", resp. nedostatkovosti, ale i vylučovací mechanismus. Zabezpečuje alokaci statku v situaci, kdy je větší potřeba (poptávka) než disponibilní množství daného statku (nabídka). Environmentální statky však nejsou většinou statky soukromé, ale tzv. statky veřejné.<br />
Veřejné statky – na rozdíl od soukromých statků – mají některé specifické rysy, které neumožňují volné působení cenového mechanismu. Je to zejména nevylučitelnost: žádný jedinec nemůže být vyloučen ze spotřeby environmentálního statku, ať již technicky nebo eticky. Proto jsou v neregulované (= fakticky jen ideální) volné tržní ekonomice veřejné statky k dispozici bezplatně.<br />
<br />
Jestliže není přístup k veřejným statkům nějakým mechanismem omezován či jinak kontrolován, mohou být využívány jakýmkoli způsobem – tedy i společensky nežádoucím. Při působení aktivní poptávky a neomezeném přístupu dochází v naprosté většině případů k jejich drancování. To platí zvláště pro [[Environmentální veřejné statky|globální veřejné statky]], jejichž užívání není regulováno legislativou na národní úrovni.<br />
<br />
== Další - [[Dobrovolné environmentální aktivity|pojmy pro dobrovolné environmentální aktivity v podnikání]] ==<br />
<br />
== Literatura ==<br />
<br />
Publikace Ministerstva životního prostředí: Štěpánek, Z., Jílková, J. (1998): Malý výkladový slovník z oblasti ekonomiky ŽP. MŽP Praha.<br />
<br />
Remtová, K. Výkladový slovník odborných termínů USV. [Citováno 2007-01-26] Dostupné z www: <http://www.slovnik-usv.info/index.php?option=com_glossary&Itemid=26> - nejdůležitější a nejčastěji se vyskytující pojmy v oblasti strategie udržitelného rozvoje.</div>
Eliska Chomatova
https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ekonomick%C3%A9_pojmy&diff=485
Ekonomické pojmy
2007-12-14T14:15:11Z
<p>Eliska Chomatova: /* Oceňování nákladů a užitků */</p>
<hr />
<div>== Antroposféra ==<br />
<br />
prostředí, které je uzpůsobeno pro lidský život a je relativně nezávislé na přírodě – je výsledkem výroby (a spotřeby) hmotných statků. Podmínkou dobré kvality antroposféry a tedy i lidského života je vyspělá ekonomika. Její výrobní cyklus představuje zátěž pro životní prostředí, současně však dobře fungující hospodářství vytváří prostředky na ochranná opatření nebo čistší technologie. V posledních letech se tak obecně dochází k poznání, že integrace ekonomiky a ochrany prostředí je nutná a také uskutečnitelná. Tento přístup výstižně charakterizuje heslo Komise OECD pro integraci ekonomiky a životního prostředí: „Silná ekonomika vyžaduje zdravé životní prostředí a zdravé životní prostředí vyžaduje silnou ekonomiku.“ Pojem antroposféra však zahrnuje nejen dostatek zboží, ale i vysokou kvalitu služeb například v oblasti zdravotnictví, školství, sociálního zabezpečení atd.<br />
<br />
== Černá schránka (black box) ==<br />
<br />
hmotný systém ( objekt, proces, jev) s vnitřní organizací, strukturou a chováním prvků, o kterých nemá pozorovatel žádné informace; má ale možnost ovlivňovat celý systém prostřednictvím jeho vstupů a registrovat jeho reakce prostřednictvím výstupů. Proto se zkoumání černé skříňky uskutečňuje behavioristicky. Pozorovatel působí na černou skříňku skrze vstupy a dostává informace z výstupů, tj. umožňuje, aby skříňka na něj a jeho registrační zařízení působila. Pozorovatel a černá skříňka vytvářejí systém se zpětnou vazbou.<br />
<br />
== Ekonomie ==<br />
<br />
se zabývá způsoby, kterými se lidská společnost organizuje pro zajištění produkce výrobků a služeb, jež poskytují blahobyt. Popisuje vztahy vznikající ve výrobních procesech. Ekonomie je tak vědou o volbě mezi různými způsoby využití omezených výrobních zdrojů, mezi možnostmi vyrábět různé výrobky a poskytovat služby a rozdělovat tyto statky různým členům společnosti k jejich spotřebě. <br />
<br />
Rozhodování mezi různými možnostmi čerpání zdrojů, výroby a spotřeby však není neomezené – naráží na limity. Omezujícími výrobními vstupy je práce (lidská pracovní síla), kapitál a přírodní zdroje. Nutnost rozhodování lze v každém ekonomickém systému popsat třemi základními otázkami:<br />
*co vyrábět a v jakém množství;<br />
*jak vyrábět;<br />
*pro koho vyrábět.<br />
Různé ekonomické systémy odpovídají na tyto otázky různým způsobem. Například<br />
<br />
== Ekonomika v tržních vztazích ==<br />
<br />
je definována tak, že základní ekonomické otázky ("co", "jak", "pro koho") jsou výhradně řešeny prostřednictvím nabídky a poptávky na trzích. V tržním prostředí je konkrétní podoba výroby, ale také spotřeby, určována prostřednictvím peněžních hlasů kupujících. Na otázku týkající se zdrojů a způsobu výroby dává odpověď hledisko zisku – určuje suroviny a výrobní postup s nejnižšími náklady. Možnosti spotřeby jsou dány výší důchodů (příjmů); její konkrétní podoba zájmem spotřebitelů. Vzájemné působení finální nabídky podniků a poptávky domácností určuje ceny, množství a druh vyráběných statků. Celkově převažují aspekty okamžité výhodnosti pro obě strany – výrobce i spotřebitele.<br />
<br />
Tržní vztahy jsou předpokladem účinnosti a pružnosti ekonomického systému. Proto ekonomiky všech současných úspěšných zemí mají tržní charakter. Hospodářství založené na tržních principech je nejefektivnějším prostředkem k uspokojování společenských a individuálních potřeb, ale také podmínkou vysoké úrovně ochrany prostředí.<br />
<br />
== Ekonomické optimum znečištění ==<br />
<br />
Ekonomicky efektivní způsob ochrany prostředí je založen na analýze nákladů na ochranu prostředí a škod ze znečištění, jejímž výsledkem je nalezení tzv. minima celkových nákladů na ochranu prostředí. Pokud by takto stanovená ochrana přesto vedla k nenávratným škodám na lidském zdraví či přírodě, je oprávněné stanovit vědecky podložený limit znečištění (tzv. ekologický či sociální limit znečištění), jehož dosažení bude vyžadovat náklady vyšší.<br />
<br />
== Externality ==<br />
<br />
Vznik "environmentálního problému" ve volné tržní ekonomice je dnes převážně vysvětlován na základě teorie externalit. Tržní ekonomika produkuje – mimo jiné – nechtěně také tzv. vnější efekty neboli externality. K tomu dochází tehdy, když výroba nebo spotřeba některých subjektů způsobuje nedobrovolné náklady nebo přínosy jiným. Jinak řečeno, náklady nebo přínosy jsou přenášeny na jiné subjekty, aniž ti, kteří tyto náklady způsobují, nebo ti, kteří tyto přínosy získávají, za to platí. Trh neregistruje tyto vedlejší efekty výroby nebo spotřeby; chybí odpovídající cenové signály, které by vnější, externí náklady odrážely. <br />
<br />
== Negativní externality ==<br />
<br />
vznikají například v případě, že ekonomický subjekt (znečišťovatel) omezuje doprovodnými efekty své ekonomické činnosti (znečištěním) hospodářský výsledek jiného subjektu (například chemický podnik na horním toku řeky vypouští znečištěné odpadní vody a tím negativně ovlivňuje podniky na dolním úseku toku, které vodu využívají pro výrobní či jiné účely). V rozšířeném smyslu mohou být negativní externality spojovány s veřejnými a globálními přírodními statky a ovlivňovat nejen hospodářské subjekty, ale i obyvatelstvo, a to místně i časově vzdálené (budoucí generace).<br />
Internalizací externalit, jejich začleněním do výrobních nákladů jednotlivých znečišťovatelů i do makroekonomických nákladů charakterizujících výkonnost ekonomiky, se vytvářejí podmínky pro ekonomické řešení problémů prostředí.<br />
<br />
== Oceňování nákladů a užitků ==<br />
<br />
usiluje o vyjádření ekologických nákladů a přínosů ve stejných jednotkách, jako je tomu u nákladů a přínosů ekonomických. Ekonomické ocenění prostředí se proto zakládá na analýze cost-benefit (náklady – užitky) a vede k přijímání takových projektů, ve kterých souhrn všech užitků převyšuje úhrn nákladů.<br />
Ocenění ekologických užitků, zásob přírodních statků a škod ze znečištění prostředí je metodologickým problémem a vyžaduje užití rozmanitých technik oceňování.<br />
<br />
== Přírodní kapitál ==<br />
<br />
má podle ekologických ekonomů vyšší hodnotu, než jen hodnotu užitnou. Zahrnuje potenciální užitky (související s potřebami budoucích generací) a vnitřní hodnotu existence přírodních statků jako součásti přírodního bohatství.<br />
<br />
== Veřejné statky ==<br />
<br />
[[Ekosystémové statky a služby]] ([[vzduch]], [[voda]], [[fauna a flóra]], krajinný reliéf atd. atd.) se postupně staly v důsledku enormní spotřeby postupně omezenými, nedostatkovými. Jak přitom působil tržní mechanismus?<br />
U soukromých statků se jejich nedostatkovost odráží v ceně. Čím omezenější, "vzácnější" je statek, tím vyšší je jeho cena. Cena odděluje ty, kteří si určitý statek mohou – a chtějí – koupit a využívat, od těch, kteří si jej koupit nemohou – nebo nechtějí, a proto jej využívat nemohou. Cena tedy funguje nejen jako indikátor "vzácnosti", resp. nedostatkovosti, ale i vylučovací mechanismus. Zabezpečuje alokaci statku v situaci, kdy je větší potřeba (poptávka) než disponibilní množství daného statku (nabídka). Environmentální statky však nejsou většinou statky soukromé, ale tzv. statky veřejné.<br />
Veřejné statky – na rozdíl od soukromých statků – mají některé specifické rysy, které neumožňují volné působení cenového mechanismu. Je to zejména nevylučitelnost: žádný jedinec nemůže být vyloučen ze spotřeby environmentálního statku, ať již technicky nebo eticky. Proto jsou v neregulované (= fakticky jen ideální) volné tržní ekonomice veřejné statky k dispozici bezplatně.<br />
<br />
Jestliže není přístup k veřejným statkům nějakým mechanismem omezován či jinak kontrolován, mohou být využívány jakýmkoli způsobem – tedy i společensky nežádoucím. Při působení aktivní poptávky a neomezeném přístupu dochází v naprosté většině případů k jejich drancování. To platí zvláště pro [[Environmentální veřejné statky|globální veřejné statky]], jejichž užívání není regulováno legislativou na národní úrovni.<br />
<br />
== Další - [[Dobrovolné environmentální aktivity|pojmy pro dobrovolné environmentální aktivity v podnikání]] ==<br />
<br />
== Literatura ==<br />
<br />
Publikace Ministerstva životního prostředí: Štěpánek, Z., Jílková, J. (1998): Malý výkladový slovník z oblasti ekonomiky ŽP. MŽP Praha.<br />
<br />
Remtová, K. Výkladový slovník odborných termínů USV. [Citováno 2007-01-26] Dostupné z www: <http://www.slovnik-usv.info/index.php?option=com_glossary&Itemid=26> - nejdůležitější a nejčastěji se vyskytující pojmy v oblasti strategie udržitelného rozvoje.</div>
Eliska Chomatova
https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ekonomick%C3%A9_pojmy&diff=484
Ekonomické pojmy
2007-12-14T14:13:34Z
<p>Eliska Chomatova: /* Negativní externality */</p>
<hr />
<div>== Antroposféra ==<br />
<br />
prostředí, které je uzpůsobeno pro lidský život a je relativně nezávislé na přírodě – je výsledkem výroby (a spotřeby) hmotných statků. Podmínkou dobré kvality antroposféry a tedy i lidského života je vyspělá ekonomika. Její výrobní cyklus představuje zátěž pro životní prostředí, současně však dobře fungující hospodářství vytváří prostředky na ochranná opatření nebo čistší technologie. V posledních letech se tak obecně dochází k poznání, že integrace ekonomiky a ochrany prostředí je nutná a také uskutečnitelná. Tento přístup výstižně charakterizuje heslo Komise OECD pro integraci ekonomiky a životního prostředí: „Silná ekonomika vyžaduje zdravé životní prostředí a zdravé životní prostředí vyžaduje silnou ekonomiku.“ Pojem antroposféra však zahrnuje nejen dostatek zboží, ale i vysokou kvalitu služeb například v oblasti zdravotnictví, školství, sociálního zabezpečení atd.<br />
<br />
== Černá schránka (black box) ==<br />
<br />
hmotný systém ( objekt, proces, jev) s vnitřní organizací, strukturou a chováním prvků, o kterých nemá pozorovatel žádné informace; má ale možnost ovlivňovat celý systém prostřednictvím jeho vstupů a registrovat jeho reakce prostřednictvím výstupů. Proto se zkoumání černé skříňky uskutečňuje behavioristicky. Pozorovatel působí na černou skříňku skrze vstupy a dostává informace z výstupů, tj. umožňuje, aby skříňka na něj a jeho registrační zařízení působila. Pozorovatel a černá skříňka vytvářejí systém se zpětnou vazbou.<br />
<br />
== Ekonomie ==<br />
<br />
se zabývá způsoby, kterými se lidská společnost organizuje pro zajištění produkce výrobků a služeb, jež poskytují blahobyt. Popisuje vztahy vznikající ve výrobních procesech. Ekonomie je tak vědou o volbě mezi různými způsoby využití omezených výrobních zdrojů, mezi možnostmi vyrábět různé výrobky a poskytovat služby a rozdělovat tyto statky různým členům společnosti k jejich spotřebě. <br />
<br />
Rozhodování mezi různými možnostmi čerpání zdrojů, výroby a spotřeby však není neomezené – naráží na limity. Omezujícími výrobními vstupy je práce (lidská pracovní síla), kapitál a přírodní zdroje. Nutnost rozhodování lze v každém ekonomickém systému popsat třemi základními otázkami:<br />
*co vyrábět a v jakém množství;<br />
*jak vyrábět;<br />
*pro koho vyrábět.<br />
Různé ekonomické systémy odpovídají na tyto otázky různým způsobem. Například<br />
<br />
== Ekonomika v tržních vztazích ==<br />
<br />
je definována tak, že základní ekonomické otázky ("co", "jak", "pro koho") jsou výhradně řešeny prostřednictvím nabídky a poptávky na trzích. V tržním prostředí je konkrétní podoba výroby, ale také spotřeby, určována prostřednictvím peněžních hlasů kupujících. Na otázku týkající se zdrojů a způsobu výroby dává odpověď hledisko zisku – určuje suroviny a výrobní postup s nejnižšími náklady. Možnosti spotřeby jsou dány výší důchodů (příjmů); její konkrétní podoba zájmem spotřebitelů. Vzájemné působení finální nabídky podniků a poptávky domácností určuje ceny, množství a druh vyráběných statků. Celkově převažují aspekty okamžité výhodnosti pro obě strany – výrobce i spotřebitele.<br />
<br />
Tržní vztahy jsou předpokladem účinnosti a pružnosti ekonomického systému. Proto ekonomiky všech současných úspěšných zemí mají tržní charakter. Hospodářství založené na tržních principech je nejefektivnějším prostředkem k uspokojování společenských a individuálních potřeb, ale také podmínkou vysoké úrovně ochrany prostředí.<br />
<br />
== Ekonomické optimum znečištění ==<br />
<br />
Ekonomicky efektivní způsob ochrany prostředí je založen na analýze nákladů na ochranu prostředí a škod ze znečištění, jejímž výsledkem je nalezení tzv. minima celkových nákladů na ochranu prostředí. Pokud by takto stanovená ochrana přesto vedla k nenávratným škodám na lidském zdraví či přírodě, je oprávněné stanovit vědecky podložený limit znečištění (tzv. ekologický či sociální limit znečištění), jehož dosažení bude vyžadovat náklady vyšší.<br />
<br />
== Externality ==<br />
<br />
Vznik "environmentálního problému" ve volné tržní ekonomice je dnes převážně vysvětlován na základě teorie externalit. Tržní ekonomika produkuje – mimo jiné – nechtěně také tzv. vnější efekty neboli externality. K tomu dochází tehdy, když výroba nebo spotřeba některých subjektů způsobuje nedobrovolné náklady nebo přínosy jiným. Jinak řečeno, náklady nebo přínosy jsou přenášeny na jiné subjekty, aniž ti, kteří tyto náklady způsobují, nebo ti, kteří tyto přínosy získávají, za to platí. Trh neregistruje tyto vedlejší efekty výroby nebo spotřeby; chybí odpovídající cenové signály, které by vnější, externí náklady odrážely. <br />
<br />
== Negativní externality ==<br />
<br />
vznikají například v případě, že ekonomický subjekt (znečišťovatel) omezuje doprovodnými efekty své ekonomické činnosti (znečištěním) hospodářský výsledek jiného subjektu (například chemický podnik na horním toku řeky vypouští znečištěné odpadní vody a tím negativně ovlivňuje podniky na dolním úseku toku, které vodu využívají pro výrobní či jiné účely). V rozšířeném smyslu mohou být negativní externality spojovány s veřejnými a globálními přírodními statky a ovlivňovat nejen hospodářské subjekty, ale i obyvatelstvo, a to místně i časově vzdálené (budoucí generace).<br />
Internalizací externalit, jejich začleněním do výrobních nákladů jednotlivých znečišťovatelů i do makroekonomických nákladů charakterizujících výkonnost ekonomiky, se vytvářejí podmínky pro ekonomické řešení problémů prostředí.<br />
<br />
== Oceňování nákladů a užitků ==<br />
<br />
usiluje o vyjádření ekologických nákladů a přínosů ve stejných jednotkách, jako je tomu u nákladů a přínosů ekonomických. Ekonomické ocenění prostředí se proto zakládá na analýze cost-benefit (náklady – užitky) a vede k přijímání takových projektů, ve kterých souhrn všech užitků převyšuje úhrn nákladů<br />
Ocenění ekologických užitků, zásob přírodních statků a škod ze znečištění prostředí je metodologickým problémem a vyžaduje užití rozmanitých technik oceňování.<br />
<br />
== Přírodní kapitál ==<br />
<br />
má podle ekologických ekonomů vyšší hodnotu, než jen hodnotu užitnou. Zahrnuje potenciální užitky (související s potřebami budoucích generací) a vnitřní hodnotu existence přírodních statků jako součásti přírodního bohatství.<br />
<br />
== Veřejné statky ==<br />
<br />
[[Ekosystémové statky a služby]] ([[vzduch]], [[voda]], [[fauna a flóra]], krajinný reliéf atd. atd.) se postupně staly v důsledku enormní spotřeby postupně omezenými, nedostatkovými. Jak přitom působil tržní mechanismus?<br />
U soukromých statků se jejich nedostatkovost odráží v ceně. Čím omezenější, "vzácnější" je statek, tím vyšší je jeho cena. Cena odděluje ty, kteří si určitý statek mohou – a chtějí – koupit a využívat, od těch, kteří si jej koupit nemohou – nebo nechtějí, a proto jej využívat nemohou. Cena tedy funguje nejen jako indikátor "vzácnosti", resp. nedostatkovosti, ale i vylučovací mechanismus. Zabezpečuje alokaci statku v situaci, kdy je větší potřeba (poptávka) než disponibilní množství daného statku (nabídka). Environmentální statky však nejsou většinou statky soukromé, ale tzv. statky veřejné.<br />
Veřejné statky – na rozdíl od soukromých statků – mají některé specifické rysy, které neumožňují volné působení cenového mechanismu. Je to zejména nevylučitelnost: žádný jedinec nemůže být vyloučen ze spotřeby environmentálního statku, ať již technicky nebo eticky. Proto jsou v neregulované (= fakticky jen ideální) volné tržní ekonomice veřejné statky k dispozici bezplatně.<br />
<br />
Jestliže není přístup k veřejným statkům nějakým mechanismem omezován či jinak kontrolován, mohou být využívány jakýmkoli způsobem – tedy i společensky nežádoucím. Při působení aktivní poptávky a neomezeném přístupu dochází v naprosté většině případů k jejich drancování. To platí zvláště pro [[Environmentální veřejné statky|globální veřejné statky]], jejichž užívání není regulováno legislativou na národní úrovni.<br />
<br />
== Další - [[Dobrovolné environmentální aktivity|pojmy pro dobrovolné environmentální aktivity v podnikání]] ==<br />
<br />
== Literatura ==<br />
<br />
Publikace Ministerstva životního prostředí: Štěpánek, Z., Jílková, J. (1998): Malý výkladový slovník z oblasti ekonomiky ŽP. MŽP Praha.<br />
<br />
Remtová, K. Výkladový slovník odborných termínů USV. [Citováno 2007-01-26] Dostupné z www: <http://www.slovnik-usv.info/index.php?option=com_glossary&Itemid=26> - nejdůležitější a nejčastěji se vyskytující pojmy v oblasti strategie udržitelného rozvoje.</div>
Eliska Chomatova
https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ekonomick%C3%A9_pojmy&diff=483
Ekonomické pojmy
2007-12-14T14:08:43Z
<p>Eliska Chomatova: </p>
<hr />
<div>== Antroposféra ==<br />
<br />
prostředí, které je uzpůsobeno pro lidský život a je relativně nezávislé na přírodě – je výsledkem výroby (a spotřeby) hmotných statků. Podmínkou dobré kvality antroposféry a tedy i lidského života je vyspělá ekonomika. Její výrobní cyklus představuje zátěž pro životní prostředí, současně však dobře fungující hospodářství vytváří prostředky na ochranná opatření nebo čistší technologie. V posledních letech se tak obecně dochází k poznání, že integrace ekonomiky a ochrany prostředí je nutná a také uskutečnitelná. Tento přístup výstižně charakterizuje heslo Komise OECD pro integraci ekonomiky a životního prostředí: „Silná ekonomika vyžaduje zdravé životní prostředí a zdravé životní prostředí vyžaduje silnou ekonomiku.“ Pojem antroposféra však zahrnuje nejen dostatek zboží, ale i vysokou kvalitu služeb například v oblasti zdravotnictví, školství, sociálního zabezpečení atd.<br />
<br />
== Černá schránka (black box) ==<br />
<br />
hmotný systém ( objekt, proces, jev) s vnitřní organizací, strukturou a chováním prvků, o kterých nemá pozorovatel žádné informace; má ale možnost ovlivňovat celý systém prostřednictvím jeho vstupů a registrovat jeho reakce prostřednictvím výstupů. Proto se zkoumání černé skříňky uskutečňuje behavioristicky. Pozorovatel působí na černou skříňku skrze vstupy a dostává informace z výstupů, tj. umožňuje, aby skříňka na něj a jeho registrační zařízení působila. Pozorovatel a černá skříňka vytvářejí systém se zpětnou vazbou.<br />
<br />
== Ekonomie ==<br />
<br />
se zabývá způsoby, kterými se lidská společnost organizuje pro zajištění produkce výrobků a služeb, jež poskytují blahobyt. Popisuje vztahy vznikající ve výrobních procesech. Ekonomie je tak vědou o volbě mezi různými způsoby využití omezených výrobních zdrojů, mezi možnostmi vyrábět různé výrobky a poskytovat služby a rozdělovat tyto statky různým členům společnosti k jejich spotřebě. <br />
<br />
Rozhodování mezi různými možnostmi čerpání zdrojů, výroby a spotřeby však není neomezené – naráží na limity. Omezujícími výrobními vstupy je práce (lidská pracovní síla), kapitál a přírodní zdroje. Nutnost rozhodování lze v každém ekonomickém systému popsat třemi základními otázkami:<br />
*co vyrábět a v jakém množství;<br />
*jak vyrábět;<br />
*pro koho vyrábět.<br />
Různé ekonomické systémy odpovídají na tyto otázky různým způsobem. Například<br />
<br />
== Ekonomika v tržních vztazích ==<br />
<br />
je definována tak, že základní ekonomické otázky ("co", "jak", "pro koho") jsou výhradně řešeny prostřednictvím nabídky a poptávky na trzích. V tržním prostředí je konkrétní podoba výroby, ale také spotřeby, určována prostřednictvím peněžních hlasů kupujících. Na otázku týkající se zdrojů a způsobu výroby dává odpověď hledisko zisku – určuje suroviny a výrobní postup s nejnižšími náklady. Možnosti spotřeby jsou dány výší důchodů (příjmů); její konkrétní podoba zájmem spotřebitelů. Vzájemné působení finální nabídky podniků a poptávky domácností určuje ceny, množství a druh vyráběných statků. Celkově převažují aspekty okamžité výhodnosti pro obě strany – výrobce i spotřebitele.<br />
<br />
Tržní vztahy jsou předpokladem účinnosti a pružnosti ekonomického systému. Proto ekonomiky všech současných úspěšných zemí mají tržní charakter. Hospodářství založené na tržních principech je nejefektivnějším prostředkem k uspokojování společenských a individuálních potřeb, ale také podmínkou vysoké úrovně ochrany prostředí.<br />
<br />
== Ekonomické optimum znečištění ==<br />
<br />
Ekonomicky efektivní způsob ochrany prostředí je založen na analýze nákladů na ochranu prostředí a škod ze znečištění, jejímž výsledkem je nalezení tzv. minima celkových nákladů na ochranu prostředí. Pokud by takto stanovená ochrana přesto vedla k nenávratným škodám na lidském zdraví či přírodě, je oprávněné stanovit vědecky podložený limit znečištění (tzv. ekologický či sociální limit znečištění), jehož dosažení bude vyžadovat náklady vyšší.<br />
<br />
== Externality ==<br />
<br />
Vznik "environmentálního problému" ve volné tržní ekonomice je dnes převážně vysvětlován na základě teorie externalit. Tržní ekonomika produkuje – mimo jiné – nechtěně také tzv. vnější efekty neboli externality. K tomu dochází tehdy, když výroba nebo spotřeba některých subjektů způsobuje nedobrovolné náklady nebo přínosy jiným. Jinak řečeno, náklady nebo přínosy jsou přenášeny na jiné subjekty, aniž ti, kteří tyto náklady způsobují, nebo ti, kteří tyto přínosy získávají, za to platí. Trh neregistruje tyto vedlejší efekty výroby nebo spotřeby; chybí odpovídající cenové signály, které by vnější, externí náklady odrážely. <br />
<br />
== Negativní externality ==<br />
<br />
vznikají například v případě, že ekonomický subjekt (znečišťovatel) omezuje doprovodnými efekty své ekonomické činnosti (znečištěním) hospodářský výsledek jiného subjektu (například chemický podnik na horním toku řeky vypouští znečištěné odpadní vody a tím negativně ovlivňuje podniky na dolním úseku toku, které vodu využívají pro výrobní či jiné účely). V rozšířeném smyslu mohou být negativní externality spojovány s veřejnými a globálními přírodními statky, a ovlivňovat nejen hospodářské subjekty, ale i obyvatelstvo, a to místně i časově vzdálené (budoucí generace).<br />
Internalizací externalit, jejich začleněním do výrobních nákladů jednotlivých znečišťovatelů i do makroekonomických nákladů charakterizujících výkonnost ekonomiky, se vytvářejí podmínky pro ekonomické řešení problémů prostředí.<br />
<br />
== Oceňování nákladů a užitků ==<br />
<br />
usiluje o vyjádření ekologických nákladů a přínosů ve stejných jednotkách, jako je tomu u nákladů a přínosů ekonomických. Ekonomické ocenění prostředí se proto zakládá na analýze cost-benefit (náklady – užitky) a vede k přijímání takových projektů, ve kterých souhrn všech užitků převyšuje úhrn nákladů<br />
Ocenění ekologických užitků, zásob přírodních statků a škod ze znečištění prostředí je metodologickým problémem a vyžaduje užití rozmanitých technik oceňování.<br />
<br />
== Přírodní kapitál ==<br />
<br />
má podle ekologických ekonomů vyšší hodnotu, než jen hodnotu užitnou. Zahrnuje potenciální užitky (související s potřebami budoucích generací) a vnitřní hodnotu existence přírodních statků jako součásti přírodního bohatství.<br />
<br />
== Veřejné statky ==<br />
<br />
[[Ekosystémové statky a služby]] ([[vzduch]], [[voda]], [[fauna a flóra]], krajinný reliéf atd. atd.) se postupně staly v důsledku enormní spotřeby postupně omezenými, nedostatkovými. Jak přitom působil tržní mechanismus?<br />
U soukromých statků se jejich nedostatkovost odráží v ceně. Čím omezenější, "vzácnější" je statek, tím vyšší je jeho cena. Cena odděluje ty, kteří si určitý statek mohou – a chtějí – koupit a využívat, od těch, kteří si jej koupit nemohou – nebo nechtějí, a proto jej využívat nemohou. Cena tedy funguje nejen jako indikátor "vzácnosti", resp. nedostatkovosti, ale i vylučovací mechanismus. Zabezpečuje alokaci statku v situaci, kdy je větší potřeba (poptávka) než disponibilní množství daného statku (nabídka). Environmentální statky však nejsou většinou statky soukromé, ale tzv. statky veřejné.<br />
Veřejné statky – na rozdíl od soukromých statků – mají některé specifické rysy, které neumožňují volné působení cenového mechanismu. Je to zejména nevylučitelnost: žádný jedinec nemůže být vyloučen ze spotřeby environmentálního statku, ať již technicky nebo eticky. Proto jsou v neregulované (= fakticky jen ideální) volné tržní ekonomice veřejné statky k dispozici bezplatně.<br />
<br />
Jestliže není přístup k veřejným statkům nějakým mechanismem omezován či jinak kontrolován, mohou být využívány jakýmkoli způsobem – tedy i společensky nežádoucím. Při působení aktivní poptávky a neomezeném přístupu dochází v naprosté většině případů k jejich drancování. To platí zvláště pro [[Environmentální veřejné statky|globální veřejné statky]], jejichž užívání není regulováno legislativou na národní úrovni.<br />
<br />
== Další - [[Dobrovolné environmentální aktivity|pojmy pro dobrovolné environmentální aktivity v podnikání]] ==<br />
<br />
== Literatura ==<br />
<br />
Publikace Ministerstva životního prostředí: Štěpánek, Z., Jílková, J. (1998): Malý výkladový slovník z oblasti ekonomiky ŽP. MŽP Praha.<br />
<br />
Remtová, K. Výkladový slovník odborných termínů USV. [Citováno 2007-01-26] Dostupné z www: <http://www.slovnik-usv.info/index.php?option=com_glossary&Itemid=26> - nejdůležitější a nejčastěji se vyskytující pojmy v oblasti strategie udržitelného rozvoje.</div>
Eliska Chomatova