https://www.enviwiki.cz/w/api.php?action=feedcontributions&user=Admin&feedformat=atomEnviwiki - Příspěvky [cs]2024-03-28T15:07:17ZPříspěvkyMediaWiki 1.40.0https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Hlavn%C3%AD_strana/%C3%9Avod&diff=26412Hlavní strana/Úvod2024-01-11T05:11:02Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>'''[[Enviwiki:Enviwiki|Vítejte v EnviWiki]]''', internetové platformě věnované vzdělávání zaměřenému na životní prostředí a udržitelný rozvoj. Enviwiki má sloužit k podpoře mezioborové výuky životního prostředí na vysokých školách: poskytuje prostor pro vytváření, publikování a sdílení odborných textů; k tomu nabízí [[Metodika tvorby textů v otevřeném internetovém prostoru/Výuka psaní/Návody na psaní|metodickou podporu]]. Z publikovaných článků pak mohou čerpat témata a informace učitelé a studenti na nižších stupních vzdělání. Enviwiki tedy můžete využívat různým způsobem: především ji můžete [[Enviwiki:Rady a informace|aktivně pomoci vylepšit]] a nabízíme ji i ostatním jako [[Enviwiki:Prostředek pro výuku|prostředek pro výuku]]. Zdrojem informací o životním prostředí mohou být tzv. [[Enviwiki:Pasivní využití Enviwiki|kvalitní články]]. Před tímto využitím Enviwiki jako zdroje informací doporučujeme vždy vzít na vědomí informaci [[Enviwiki:Vyloučení odpovědnosti|Vyloučení odpovědnosti]].<br />
<br />
[[Kategorie:Wikiportály]]</div>Adminhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Hlavn%C3%AD_strana/Vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&diff=26393Hlavní strana/Vzdělávání2023-12-10T20:57:19Z<p>Admin: založena nová stránka s textem „Obecné transformační tendence ve vzdělání - Environmentální vzdělání - Vzdělání pro udržitelný rozvoj (VUR) - Projekt Environmentální gramotnost Kategorie:Wikiportály“</p>
<hr />
<div>[[Obecné transformační tendence ve vzdělání]] - [[Environmentální vzdělání]] - [[Vzdělání pro udržitelný rozvoj (VUR)]] - [[Projekt Environmentální gramotnost]]<br />
<br />
[[Kategorie:Wikiportály]]</div>Adminhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Hlavn%C3%AD_strana&diff=26392Hlavní strana2023-12-10T20:56:14Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>{{Položka portálu<br />
|barva_pozadí=#F5F7de<br />
|barva_okrajů=#005223<br />
|ikonka=<br />
|velikost_ikony=60<br />
|pozadí_nadpisu=<br />
|poloha_nadpisu=center<br />
|velikost_nadpisu=130%<br />
|okraj_nadpisu=<br />
|barva_nadpisu=#005223<br />
|nadpis=Úvodem<br />
|poloha_textu=left<br />
|text=Úvod<br />
}}<br />
<div style="float: left; width:50%;"><br />
{{Položka portálu<br />
|barva_pozadí=#F5F7de<br />
|barva_okrajů=#005223<br />
|ikonka=Iko1.png<br />
|velikost_ikony=60<br />
|pozadí_nadpisu=<br />
|poloha_nadpisu=center<br />
|velikost_nadpisu=130%<br />
|okraj_nadpisu=<br />
|barva_nadpisu=#005223<br />
|nadpis=Kategorie<br />
|poloha_textu=left<br />
|text=Kategorie<br />
}}<br />
{{Položka portálu<br />
|barva_pozadí=#F5F7de<br />
|barva_okrajů=#005223<br />
|ikonka=Iko2.png<br />
|velikost_ikony=60<br />
|pozadí_nadpisu=<br />
|poloha_nadpisu=center<br />
|okraj_nadpisu=#005223<br />
|barva_nadpisu=#005223<br />
|velikost_nadpisu=130%<br />
|nadpis=Portály<br />
|poloha_textu=left<br />
|text=Portály<br />
}}<br />
{{Položka portálu<br />
|barva_pozadí=#F5F7de<br />
|barva_okrajů=#005223<br />
|ikonka=Iko6.png<br />
|velikost_ikony=60<br />
|pozadí_nadpisu= <br />
|poloha_nadpisu=center<br />
|okraj_nadpisu=#005223<br />
|velikost_nadpisu=130%<br />
|barva_nadpisu=#005223<br />
|nadpis=Vzdělávání pro udržitelný rozvoj<br />
|poloha_textu=left<br />
|text=Vzdělávání<br />
}}<br />
{{Položka portálu<br />
|barva_pozadí=#F5F7de<br />
|barva_okrajů=#005223<br />
|ikonka=Iko6.png<br />
|velikost_ikony=60<br />
|pozadí_nadpisu= <br />
|poloha_nadpisu=center<br />
|okraj_nadpisu=#005223<br />
|velikost_nadpisu=130%<br />
|barva_nadpisu=#005223<br />
|nadpis=Dokumenty, odkazy<br />
|poloha_textu=left<br />
|text=Dokumenty, odkazy<br />
}}<br />
</div><br />
<div style="float: right; width:49%;"><br />
{{Položka portálu<br />
|barva_pozadí=#F5F7de<br />
|barva_okrajů=#005223<br />
|ikonka=Iko4.png<br />
|velikost_ikony=60<br />
|pozadí_nadpisu= <br />
|poloha_nadpisu=center<br />
|okraj_nadpisu=#005223<br />
|barva_nadpisu=#005223<br />
|velikost_nadpisu=130%<br />
|nadpis=Redakce<br />
|poloha_textu=left<br />
|text=Redakce<br />
}}<br />
{{Položka portálu<br />
|barva_pozadí=#F5F7de<br />
|barva_okrajů=#005223<br />
|ikonka=Iko5.png<br />
|velikost_ikony=60<br />
|pozadí_nadpisu= <br />
|poloha_nadpisu=center<br />
|okraj_nadpisu=#005223<br />
|barva_nadpisu=#005223<br />
|velikost_nadpisu=130%<br />
|nadpis=Potřebujete pomoc?<br />
|poloha_textu=left<br />
|text=Potřebujete pomoc?<br />
}}<br />
{{Položka portálu<br />
|barva_pozadí=#F5F7de<br />
|barva_okrajů=#005223<br />
|ikonka=Iko3.png<br />
|velikost_ikony=60<br />
|pozadí_nadpisu=<br />
|poloha_nadpisu=center<br />
|okraj_nadpisu=#005223<br />
|barva_nadpisu=#005223<br />
|velikost_nadpisu=130%<br />
|nadpis=Upozornění a aktuality<br />
|poloha_textu=left<br />
|text=Upozornění a aktuality<br />
}}</div>Adminhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Hlavn%C3%AD_strana/Vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_pro_udr%C5%BEiteln%C3%AD_rozvoj&diff=26391Hlavní strana/Vzdělávání pro udržitelní rozvoj2023-12-10T20:45:59Z<p>Admin: zrušeno přesměrování na OTRAVA OXIDEM UHELNATÝM/Vzdělávání pro udržitelní rozvoj</p>
<hr />
<div>[[Obecné transformační tendence ve vzdělání]] - [[Environmentální vzdělání]] - [[Vzdělání pro udržitelný rozvoj (VUR)]] - [[Projekt Environmentální gramotnost]]<br />
<br />
[[Kategorie:Wikiportály]]</div>Adminhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Hlavn%C3%AD_strana/Vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_pro_udr%C5%BEiteln%C3%BD_rozvoj&diff=26390Hlavní strana/Vzdělávání pro udržitelný rozvoj2023-12-10T20:19:00Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>[[Obecné transformační tendence ve vzdělání]] - [[Environmentální vzdělání]] - [[Vzdělání pro udržitelný rozvoj (VUR)]] - [[Projekt Environmentální gramotnost]]<br />
<br />
[[Kategorie:Wikiportály]]</div>Adminhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Hlavn%C3%AD_strana/Vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_pro_udr%C5%BEiteln%C3%BD_rozvoj&diff=26389Hlavní strana/Vzdělávání pro udržitelný rozvoj2023-12-10T20:13:38Z<p>Admin: stránka vyprázdněna</p>
<hr />
<div></div>Adminhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Hlavn%C3%AD_strana/Upozorn%C4%9Bn%C3%AD_a_aktuality&diff=26388Hlavní strana/Upozornění a aktuality2023-12-10T20:04:11Z<p>Admin: zrušeno přesměrování na OTRAVA OXIDEM UHELNATÝM/Upozornění a aktuality</p>
<hr />
<div>*11. 2. 2020 – Problém s vyhledáváním byl odstraněn<br />
*17. 1. 2018 – Enviwiki přesunuta na nový server, měla by být nyní rychlejší<br />
*13. 8. 18 - Trvale zablokována možnost vytvářet nové stránky bez přihlášení s ohledem na opakované útoky spamerů, editace stránek bez přihlášení je nadále možná<br />
*28. 1. 18 - Byla opravena chyba, kvůli které nefungovala Enviwiki na mobilních zařízeních a tabletech<br />
* 14. 9. 16 - Bylo uvedeno nové logo Enviwiki a také změněn vzhled nové stránky<br />
* 10. 9. 16 - Byl zprovozněn VisualEditor, který umožňuje přispěvatelům editovat články bez znalosti wiki jazyka<br />
*7. 7. 16 - Bylo nainstalováno a zprovozněno Udělátko HotCat pro lepší obsluhu kategorií. Udělátko si musíte aktivovat v Nastavení > Udělátka<br />
<br />
[[Kategorie:Wikiportály]]</div>Adminhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Hlavn%C3%AD_strana/Redakce&diff=26387Hlavní strana/Redakce2023-12-10T19:58:18Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
====O Enviwiki====<br />
[[Enviwiki:Enviwiki|Vítejte v Enviwiki]] - [[Nápověda:Struktura stránky|Jak by měla vypadat stránka v Enviwiki]] - [[EnviWiki:Požadované články|Požadované články]] - [[Special:Allpages|Kompletní seznam článků]]<br />
<br />
===Kontakty===<br />
Enviwiki po technické stránce provozuje [https://www.czp.cuni.cz Oddělení environmentálního vzdělávání Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy]. Pokud máte potřebu kontaktovat nás po technické či obsahové stránce osobně, pište na email jiri.dlouhy@czp.cuni.cz, či zavolejte na telefon 220 199 461<br />
<br />
===Další informace===<br />
[[Enviwiki:O projektu|O projektu]] - [[Enviwiki:Podpora projektu|Podpora projektu]] - [[Enviwiki:Poslední změny systému|Poslední změny systému]] - [[Enviwiki:Navrhované změny systému|Navrhované změny systému]]<br />
<br />
===Studenti===<br />
[[Studenti:Studenti|Hlavní rozcestí pro studenty]] - [[Studenti:Doktorandi FSV|Stránky doktorandů FSV]] - [[:Kategorie:Práce studentů FTVS|Práce studentů FTVS]]<br />
<br />
===Statistiky===<br />
Počet úplných článků: '''{{NUMBEROFARTICLES}}''' - Celkový počet editací od vzniku: '''{{NUMBEROFEDITS}}'''<br />
<br />
[[Kategorie:Wikiportály]]</div>Adminhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Hlavn%C3%AD_strana/%C3%9Avod&diff=26386Hlavní strana/Úvod2023-12-10T19:56:20Z<p>Admin: zrušeno přesměrování na OTRAVA OXIDEM UHELNATÝM/Úvod</p>
<hr />
<div>'''[[Enviwiki:Enviwiki|Vítejte v EnviWiki]]''', internetové platformě věnované vzdělávání zaměřenému na životní prostředí a udržitelný rozvoj. Enviwiki má sloužit k podpoře mezioborové výuky životního prostředí na vysokých školách: poskytuje prostor pro vytváření, publikování a sdílení odborných textů; k tomu nabízí [[Metodika tvorby textů v otevřeném internetovém prostoru/Výuka psaní/Návody na psaní|metodickou podporu]]. Z publikovaných článků pak mohou čerpat témata a informace učitelé a studenti na nižších stupních vzdělání. Enviwiki tedy můžete využívat různým způsobem: především ji můžete [[Enviwiki:Rady a informace|aktivně pomoci vylepšit]] a nabízíme ji i ostatním jako [[Enviwiki:Prostředek pro výuku|prostředek pro výuku]]. Zdrojem informací o životním prostředí mohou být tzv. [[Enviwiki:Pasivní využití Enviwiki|kvalitní články]]. Před tímto využitím Enviwiki jako zdroje informací doporučujeme vždy vzít na vědomí informaci [[Enviwiki:Vyloučení odpovědnosti|Vyloučení odpovědnosti]].<br />
<br />
[[Kategorie:Wikiportály]]</div>Adminhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Hlavn%C3%AD_strana/Redakce&diff=26385Hlavní strana/Redakce2023-12-10T19:55:18Z<p>Admin: zrušeno přesměrování na OTRAVA OXIDEM UHELNATÝM/Redakce</p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
<br />
Incidence:<br />
<br />
Zaujímá první místo mezi náhodnými otravami v Evropě i Severní Americe. Jen v USA je každoročně 30 000–56 000 osob ošetřeno, 600–1000 osob zemře na náhodnou a 3000–6000 na úmyslnou otravu. Ve Velké Británii je ročně ošetřeno 25 000 osob, ve Francii 5000–8000 osob, v Polsku je hospitalizováno závratných 46 500 osob. Náhodné otravy jsou častější ve studených měsících (říjen-březen) a v místech se studenějším klimatem. V mnoha epidemiologických studiích bylo prokázáno, že minimálně 30% případů není během prvního vyšetření správně diagnostikováno. Nejčastěji je mylně hodnocena jako chřipkové onemocnění, deprese, otrava jídlem, gastroenteritida, mozková příhoda, únavový syndrom, migréna nebo intoxikace alkoholem. <br />
<br />
[[Kategorie:Wikiportály]]</div>Adminhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Hlavn%C3%AD_strana/Pot%C5%99ebujete_pomoc%3F&diff=26384Hlavní strana/Potřebujete pomoc?2023-12-10T19:54:40Z<p>Admin: zrušeno přesměrování na OTRAVA OXIDEM UHELNATÝM/Potřebujete pomoc?</p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
<br />
==== Pomoc ====<br />
[[EnviWiki:Rady a informace|Rady a informace pro přispěvatele]] - [[Metodika tvorby textů v otevřeném internetovém prostoru/Výuka psaní/Návody na psaní|Jak psát]] - [[EnviWiki:Jak vytvořit článek|Jak vytvořit článek]] - [[Nápověda:Jak editovat stránku|Jak editovat stránku]]<br />
- [[EnviWiki:Vzhled a styl|Vzhled a styl]] - [[Help:Citace a bibliografické údaje|Jak správně citovat a uvádět bibliografické údaje]] - [[Help:Citační index|Citační index]]<br />
<br />
[[Kategorie:Wikiportály]]</div>Adminhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Hlavn%C3%AD_strana&diff=26383Diskuse:Hlavní strana2023-12-10T19:51:40Z<p>Admin: zrušeno přesměrování na Diskuse:OTRAVA OXIDEM UHELNATÝM</p>
<hr />
<div>Bylo by potřeba udělat odkazy na jednotlivé definice nástrojů USV ze Slovníku USV <br />
<br />
--[[Uživatel:Jiří Dlouhý|Jiří Dlouhý]] 14:35, 11. 2. 2008 (CET)<br />
<br />
<br />
Kategorie "přednášky" by měla být aktualizována a v budoucnu převedena na webové stránky společné nabídky pražských VŠ k environmentálnímu vzdělávání.<br />
<br />
--[[Uživatel:Czpzahradnik|Czpzahradnik]] 09:40, 12. 2. 2008 (CET)<br />
<br />
== Místo pro Rady ==<br />
<br />
Nějak mi tu chybí centrální místo typu Ptáte se. My jsme na Wikiverzitě vytvořili opravdu jedno centrální diskusní místo a funguje to.--[[Uživatel:Juan de Vojíkov|Juan de Vojíkov]] 26. 2. 2011, 15:06 (CET)<br> <br />
<br />
:Dobrý nápad, díky, popřemýšlím, udělám.--[[Uživatel:Jiří Dlouhý|Jiří Dlouhý]] 26. 2. 2011, 17:49 (CET)<br />
<br><br />
<br />
== Zdrojový kód v RCapcha<br> ==<br />
<br />
Dobrý den, ve special:userlogin/register vám nad capchou vysakuje zdrojový kód: &lt;recaptcha-edit&gt; --[[Uživatel:Juan de Vojíkov|Juan de Vojíkov]] 26. 2. 2011, 15:06 (CET)<br><br />
:Hm, celá ta captcha je docela nějaká divná, budu tam asi muset nainstalovat jinou, díky za upozornění--[[Uživatel:Jiří Dlouhý|Jiří Dlouhý]] 26. 2. 2011, 17:50 (CET)<br />
<br><br />
<br />
== Shortcuts iw ==<br />
Dobrý den, bylo by možné zprovoznit shortcuts iw do projektů WMF?--[[Uživatel:Juan de Vojíkov|Juan de Vojíkov]] 26. 2. 2011, 15:33 (CET)<br />
:Teď tedy úplně nevím, co je tím myšleno - v enviwiki fungují linky <nowiki>[[wikipedia:cs:jméno_stránky_ve_Wikipedii]]</nowiki> - prosím o navedení, rád zprovozním.--[[Uživatel:Jiří Dlouhý|Jiří Dlouhý]] 26. 2. 2011, 18:19 (CET)<br />
::Kouknutím na uživatelskou stránku jsem vše pochopil a zprovozním--[[Uživatel:Admin|Jirka Dl]] 26. 2. 2011, 18:49 (CET)<br />
:Tak tohle už by mělo fungovat, na rozdíl od původního [[m:help:interwiki linking]] však odkazují shortcuts defaultně do českých verzí. Děláno ručním zásahem do databáze, tak jen doufám, že se to někde nepokazí. --[[Uživatel:Admin|Jirka Dl]] 26. 2. 2011, 23:13 (CET)<br />
::Ano, já to tak také dělám. Co se týče Commons, tam jsem vymyslel shortcut c. Jinak já jsem lama, tak na tyhlety operace používám cPanel.--[[Uživatel:Juan de Vojníkov|Juan de Vojníkov]] 28. 2. 2011, 22:29 (CET)<br />
<br />
== Psaní nápověd ==<br />
<br />
Koukám, že i zde nejsou dopsány všechny nápovědy. Ani na své wiki je nemám dopsány. Chápu, že každý projekt je jiný, přesto se zeptám, dali by se vytvořit nějaké základní nápovědy, které by se dali použít napříč projekty? Co myslíte?--[[Uživatel:Juan de Vojíkov|Juan de Vojíkov]] 26. 2. 2011, 23:06 (CET)<br />
: To se mi líbí,asi nějakou meta wiki - ono ty technické návody se dají většinou převzít z cs:WP, akorát člověk potřebuje vyměnit slovo Wikipedie za jméno příslušné wiki či vynechat. Rád na tom budu(budeme) spolupracovat--[[Uživatel:Admin|Jirka Dl]] 27. 2. 2011, 08:56 (CET)<br />
<br />
Ano, tak otázka je, jestli nějak společným úsilím dodělat nápovědy na cs.wp, protože ani tam není vše a teď jsou psány spíše pro Monobook a některé nové Wiki už používají různé vylepšené možnosti editace. Tady je třeba ten Rich Editor. A nebo zřídit projekt, kde by se speciálně vytvořili základní typy nápověd pro MediaWiki, které by se pak drobně aktualizovali podle verzí softwaru a všechny české projekty by je mohli přebírat.<br />
<br />
Cs.wp má asi tu výhodu, že je tam přirozená síla místních editorů a i oni se dají vhodně zapojit do práce. A nejsou to jen nápovědy, z Wikipedie se dají přebírat i další užitečné stránky z ns wikipedie, třeba jako Wikipedie:Typografická pravidla. Co se týče nevýhod tak mě nic nenapadá.--[[Uživatel:Juan de Vojníkov|Juan de Vojníkov]] 28. 2. 2011, 23:04 (CET)<br />
<br />
:Já po určité snaze dělat vlastní nápovědy jsem došel k tomuto řešení - že v podstatě jen napíšu - koukněte se na tu a tu stránku ve Wikipedii - ale určitě tam mnoho stránek chybí--[[Uživatel:Admin|Jirka Dl]] 11. 3. 2011, 15:22 (CET)<br />
<br />
== Společenství českých MediaWiki projektů ==<br />
Vůbec mě napadá, že by se mohla udělat nějaká unie českých projektů používajících MediaWiki, nebo alespoň stránky, jako rozcestník. Samozřejmě ne všech, jen těch, kde je silnější komunita a něco se tam děje. To třeba na mé wikiškole není:-)<br />
<br />
Jedna věc je třeba nápověda. Proč by si to každej měl psát od píky, když se to může třeba vytvořit na Wikipedii a pak převzít s úpravami podle jednotlivých projektů. Řekl bych, že psaní nápověd je zvláště palčivé u projektů, které na to nemají peníze.<br />
<br />
Já znám třeba lidi z WikiSkript. Ti mají zásadní problém, že jim chybí lidé z hlubším IT vzděláním, které by se jim o ty wiki mohly starat. Ač má fakulta své ajťáky, tak je to problém. Asi by spíš potřebovali "ajťáky" v dobrovolnické sféře. A to upozorňuji, že ti schází i Wikipedii.<br />
<br />
No, takových otázek může být ke společnému řešení asi víc. Ale nevím, jak by se k tomu stavěli "institucionální wiki" jako jste vy nebo WikiSkripta.--[[Uživatel:Juan de Vojníkov|Juan de Vojníkov]] 28. 2. 2011, 23:04 (CET)<br />
<br />
:My jsme určitě pro, vše děláme tak spíš víc či méně na hraně našich schopností a časových možností. A IT schopnosti - vše je založeno jen na tom, co si sám přečtu. Sice jsem absolvent FEL, ale když já tam byl, tak jsme programovali na děrnou pásku a velký pokrok byl, když jsem mohl programovat na děrné štítky. Jedině mi občas pomůže synek, ten je ale hard Linuxář a věnuje se hodně Openstreetmap a tak mi maximálně něco občas zprovozní na Linuxu.<br />
<br />
:Radostnou zprávou pro Enviwiki je, že jsme jako oddělení získali velký projekt na příští 3 roky - viz http://www.czp.cuni.cz a v něm jsou i nějaké peníze na Enviwiki. Příprava toho projektu je také důvodem mých opožděných odpovědí.--[[Uživatel:Admin|Jirka Dl]] 11. 3. 2011, 15:31 (CET)<br />
<br />
== Žádost o přejmenování ==<br />
<br />
Až budete mít čas, může te mě přejmenovat na Juan de Vojníkov. Díky!--[[Uživatel:Juan de Vojíkov|Juan de Vojíkov]] 27. 2. 2011, 10:23 (CET)<br />
:Hotovo --[[Uživatel:Admin|Jirka Dl]] 27. 2. 2011, 14:57 (CET)<br />
<br />
Jo díky, to je zajímavé, že jsem tu chybu zopakoval v několika přihlášeních a vůbec jsem si toho nevšiml.--[[Uživatel:Juan de Vojníkov|Juan de Vojníkov]] 28. 2. 2011, 22:28 (CET)<br />
<br />
== Environmentální výchova ==<br />
<br />
Chronická obstrukční plicní nemoc = vzniká z dlouhodobého znečištěného prostředí. Důvody jsou různé zplodiny z továren či znečištění z aut.</div>Adminhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Hlavn%C3%AD_strana/Kategorie&diff=26382Hlavní strana/Kategorie2023-12-10T19:49:32Z<p>Admin: zrušeno přesměrování na OTRAVA OXIDEM UHELNATÝM/Kategorie</p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
<br />
==== [[:Kategorie:Přírodní prostředí|Přírodní prostředí]] ====<br />
[[Portál:Biosféra|Biosféra]] - [[:Kategorie:Horninové prostředí|Horninové prostředí]] - [[Portál:Ovzduší|Ovzduší]] - [[:Kategorie:Půda|Půda]] - [[:Kategorie:Pojmy prostředí|Pojmy prostředí]] - [[:Kategorie:Povrchové a podzemní vody|Povrchové a podzemní vody]] - [[:Kategorie:Země|Země]] - [[:Kategorie:Fyzikální pole|Fyzikální pole]] - [[:Kategorie:Klima|Klima]]<br />
<br />
==== [[:Kategorie:Hnací síly|Hnací síly]] ====<br />
[[:Portál:Doprava a životní prostředí|Doprava]] - [[:Kategorie:Energetika|Energetika]] - [[:Kategorie:Globalizace|Globalizace]] - [[:Kategorie:Materiálové toky|Materiálové toky]] - [[:Kategorie:Odpadové hospodářství|Odpadové hospodářství]] - [[:Kategorie:Průmysl|Průmysl]] - [[:Kategorie:Sport a životní prostředí|Sport]] - [[:Kategorie:Turistika|Turistika]] - [[:Kategorie:Vodní hospodářství|Vodní hospodářství]] - [[:Kategorie:Využití území|Využití území]] - [[:Kategorie:Zemědělství a lesnictví|Zemědělství a lesnictví]]<br />
<br />
==== [[:Kategorie:Rizika a dopady|Rizika a dopady]] ====<br />
[[:Kategorie:Antropogenní rizika|Antropogenní rizika]] - [[:Kategorie:Dopady na ekosystémy|Dopady na ekosystémy]] - [[:Kategorie:Dopady na zdraví obyvatel|Dopady na zdraví obyvatel]] - [[:Kategorie:Dopady na změnu klimatu|Dopady na změnu klimatu]] - [[:Kategorie:Přírodní rizika|Přírodní rizika]]<br />
==== [[:Kategorie:Nástroje a opatření|Nástroje a opatření]] ====<br />
[[:Kategorie:Dobrovolné nástroje|Dobrovolné nástroje]] - [[:Kategorie:Ekonomické nástroje|Ekonomické nástroje]] - [[:Kategorie:Vzdělávání|Environmentální vzdělávání]] - [[:Kategorie:Historie|Historie]] - [[:Kategorie:Informační systémy a nástroje|Informační systémy a nástroje]] - [[:Kategorie:Kontrolní nástroje|Kontrolní nástroje]] - [[:Kategorie:Legislativní nástroje|Legislativní nástroje]] - [[:Kategorie:Politika udržitelného rozvoje|Politika udržitelného rozvoje]] - [[:Kategorie:Věda|Věda]]<br />
<br />
[[Kategorie:Wikiportály]]</div>Adminhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Hlavn%C3%AD_strana&diff=26381Hlavní strana2023-12-10T19:47:55Z<p>Admin: zrušeno přesměrování na OTRAVA OXIDEM UHELNATÝM</p>
<hr />
<div>{{Položka portálu<br />
|barva_pozadí=#F5F7de<br />
|barva_okrajů=#005223<br />
|ikonka=<br />
|velikost_ikony=60<br />
|pozadí_nadpisu=<br />
|poloha_nadpisu=center<br />
|velikost_nadpisu=130%<br />
|okraj_nadpisu=<br />
|barva_nadpisu=#005223<br />
|nadpis=Úvodem<br />
|poloha_textu=left<br />
|text=Úvod<br />
}}<br />
<div style="float: left; width:50%;"><br />
{{Položka portálu<br />
|barva_pozadí=#F5F7de<br />
|barva_okrajů=#005223<br />
|ikonka=Iko1.png<br />
|velikost_ikony=60<br />
|pozadí_nadpisu=<br />
|poloha_nadpisu=center<br />
|velikost_nadpisu=130%<br />
|okraj_nadpisu=<br />
|barva_nadpisu=#005223<br />
|nadpis=Kategorie<br />
|poloha_textu=left<br />
|text=Kategorie<br />
}}<br />
{{Položka portálu<br />
|barva_pozadí=#F5F7de<br />
|barva_okrajů=#005223<br />
|ikonka=Iko2.png<br />
|velikost_ikony=60<br />
|pozadí_nadpisu=<br />
|poloha_nadpisu=center<br />
|okraj_nadpisu=#005223<br />
|barva_nadpisu=#005223<br />
|velikost_nadpisu=130%<br />
|nadpis=Portály<br />
|poloha_textu=left<br />
|text=Portály<br />
}}<br />
{{Položka portálu<br />
|barva_pozadí=#F5F7de<br />
|barva_okrajů=#005223<br />
|ikonka=Iko6.png<br />
|velikost_ikony=60<br />
|pozadí_nadpisu= <br />
|poloha_nadpisu=center<br />
|okraj_nadpisu=#005223<br />
|velikost_nadpisu=130%<br />
|barva_nadpisu=#005223<br />
|nadpis=Vzdělávání pro udržitelný rozvoj<br />
|poloha_textu=left<br />
|text=Vzdělávání pro udržitelný rozvoj<br />
}}<br />
{{Položka portálu<br />
|barva_pozadí=#F5F7de<br />
|barva_okrajů=#005223<br />
|ikonka=Iko6.png<br />
|velikost_ikony=60<br />
|pozadí_nadpisu= <br />
|poloha_nadpisu=center<br />
|okraj_nadpisu=#005223<br />
|velikost_nadpisu=130%<br />
|barva_nadpisu=#005223<br />
|nadpis=Dokumenty, odkazy<br />
|poloha_textu=left<br />
|text=Dokumenty, odkazy<br />
}}<br />
</div><br />
<div style="float: right; width:49%;"><br />
{{Položka portálu<br />
|barva_pozadí=#F5F7de<br />
|barva_okrajů=#005223<br />
|ikonka=Iko4.png<br />
|velikost_ikony=60<br />
|pozadí_nadpisu= <br />
|poloha_nadpisu=center<br />
|okraj_nadpisu=#005223<br />
|barva_nadpisu=#005223<br />
|velikost_nadpisu=130%<br />
|nadpis=Redakce<br />
|poloha_textu=left<br />
|text=Redakce<br />
}}<br />
{{Položka portálu<br />
|barva_pozadí=#F5F7de<br />
|barva_okrajů=#005223<br />
|ikonka=Iko5.png<br />
|velikost_ikony=60<br />
|pozadí_nadpisu= <br />
|poloha_nadpisu=center<br />
|okraj_nadpisu=#005223<br />
|barva_nadpisu=#005223<br />
|velikost_nadpisu=130%<br />
|nadpis=Potřebujete pomoc?<br />
|poloha_textu=left<br />
|text=Potřebujete pomoc?<br />
}}<br />
{{Položka portálu<br />
|barva_pozadí=#F5F7de<br />
|barva_okrajů=#005223<br />
|ikonka=Iko3.png<br />
|velikost_ikony=60<br />
|pozadí_nadpisu=<br />
|poloha_nadpisu=center<br />
|okraj_nadpisu=#005223<br />
|barva_nadpisu=#005223<br />
|velikost_nadpisu=130%<br />
|nadpis=Upozornění a aktuality<br />
|poloha_textu=left<br />
|text=Upozornění a aktuality<br />
}}</div>Adminhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Hlavn%C3%AD_strana/Pot%C5%99ebujete_pomoc%3F&diff=26379Hlavní strana/Potřebujete pomoc?2023-12-10T19:39:58Z<p>Admin: Zrušena verze 26378 od uživatele Benesovaklara (diskuse)</p>
<hr />
<div>#PŘESMĚRUJ [[OTRAVA OXIDEM UHELNATÝM/Potřebujete pomoc?]]</div>Adminhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=%C4%8Cerven%C3%A9_knihy&diff=26335Červené knihy2023-12-03T21:07:21Z<p>Admin: Editace uživatele „86.49.254.54“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „185.133.101.74“</p>
<hr />
<div>{{odkaz}}<br />
'''Červené knihy''' (IUCN Red data book) vznikají na základě [http://cs.wikipedia.org/wiki/Červený_seznam Červených seznamů], z důvodů potřeby zdokumentování a zpřehlednění ztrát světové, národní i místní biodiversity na úrovni druhů. Jsou to populárně vědecká vydání soupisů ohrožených druhů rostlin a živočichů, rozdělené do kategorií podle stupně ohrožení dle klasifikace [http://cs.wikipedia.org/wiki/Stupeň_ohrožení IUCN]. Červené knihy jsou v podstatě obsáhlé seznamy všech známých ohrožených nebo vzácných druhů.<br />
<br />
Jsou důležitým nástrojem pro ochranářské práce vlád, vládních úřadů i ochranářských spolků. Staly se nejsrozumitelnějším a nejpřístupnějším vědeckým zdrojem i pro veřejnost, hodnotným pro ochranu rostlin a zvířat. Navíc jsou vhodné jako měřítko úspěšnosti různých ochrannářských aktivit a iniciativ.<br />
<br />
==Červené knihy České a Slovenské republiky==<br />
Při výběru taxonů do Červených knih byl brán ohled na druhy z národních červených seznamů, situaci v okolních státech a celoevropský kontext. Při tvorbě těchto knih byl kladen důraz především na stupeň ohrožení druhů, než na jejich vzácnost či endemismus. Z důvodů, že Červené knihy byly vypracovány společně pro oba státy, odráží se v nich určitá nevyváženost mezi druhy, které jsou v jedné republice běžné a v druhé vzácné nebo mizející.<br />
<br />
U každého druhu je vždy uvedena kategorie ohrožení podle kategorizace IUCN a podle státních červených seznamů. Dále jsou přiloženy informace o rozšíření druhu, doplněné mapkou s vyznačenými existujícími a zaniklými lokalitami v základních polích středoevropské mapovací sítě o přibližné velikosti 10x10km. Dále je popsána ekologická a biologická charakteristika, význam druhu a příčiny ohrožení. Poslední odstavec se týká způsobu ochrany druhu a vysvětlení zařazení druhu do příslušné kategorie ohrožení.<br />
<br />
V knihách také byly zveřejněny tzv. černé seznamy vymizelých taxonů ČR a SR.<br />
<br />
Druhy obsažené v červených knihách nemusí být chráněny, zatímco druhy zaznamenané ve [http://www.mzp.cz/www/platnalegislativa.nsf/d79c09c54250df0dc1256e8900296e32/7698185c778da46fc125654b0044ddbc?OpenDocument vyhlášce č. 395/1992 Sb.] ano.<ref name="Primack">Primack, R.B., Kindlman, P., Jersáková, J. 2001. Biologické principy ochrany přírody. Portál, Praha, ISBN 80-7189-552-0</ref><br />
<br />
V dnešní době máme 5 dílů těchto knih:<br />
<br />
*Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 1.díl. Ptáci.<ref name="Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 1.díl. Ptáci.">Sedláček, K. (ed.). 1988. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 1.díl. Ptáci. Státní zemědělské nakladatelství, Praha, ISBN 80-209-0021-7</ref><br />
*Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 2.díl. Kruhoústí, ryby, plazi, savci.<ref name="Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 2.díl. Kruhoústí, ryby, plazi, savci.">Baruš, V. (ed.) 1989. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 2.díl. Kruhoústí, ryby, plazi, savci. Státní zemědělské nakladatelství, Praha, ISBN 80-209-0060-8</ref><br />
*Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR. 3.díl. Bezobratlí.<ref name="Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR. 3.díl. Bezobratlí.">Škapec, L.(ed.). 1992. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR. 3.díl. Bezobratlí Príroda, Bratislava, ISBN 80-07-00402-5</ref><br />
*Červená kniha ohrozených a vzácnych druhov rastlin a živočichov SR a ČR. 4.díl. Sinice a riasy, huby, lišejníky, machorasty.<ref name="Červená kniha ohrozených a vzácnych druhov rastlin a živočichov SR a ČR. 4.díl. Sinice a riasy, huby, lišejníky, machorasty.">Kotlaba, F. (ed.). 1995. Červená kniha ohrozených a vzácnych druhov rastlin a živočichov SR a ČR. 4.díl. Sinice a riasy, huby, lišejníky, machorasty. Príroda, Bratislava.</ref><br />
*Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. 5.díl. Vyšší rostliny.<ref name="Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. 5.díl. Vyšší rostliny.">Čeřovský, J. at al. 1999. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. 5.díl. Vyšší rostliny. Príroda, Bratislava, ISBN 80-07-01084-X</ref><br />
<br />
V roce 2005 byla vydána [http://www.usbe.cas.cz/cervenakniha/ Červená kniha biotopů České republiky] zabývající se hodnocení vzácnosti a ohroženosti biotopů České republiky, vycházející z aktuálních dat mapování biotopů Natura 2000. "Stala se tak nezbytným podkladem pro výkon státní správy v oblasti ochrany přírody pro ochranu vzácných biotopů a realizaci záchranných programů."(Kučera).<ref name="biotop"> Kučera, T. [ed.] 2005: Červená kniha biotopů České republiky, dostupná z www: http://www.usbe.cas.cz/cervenakniha/</ref><br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Témata===<br />
<br />
*[[Zvláště chráněný druh]]<br />
<br />
===Zdroje===<br />
<references /><br />
===Externí odkazy===<br />
<br />
*[http://www.usbe.cas.cz/cervenakniha/ Červená kniha biotopů České republiky]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Stupeň_ohrožení Stupeň ohrožení na české Wikipedii]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Červený_seznam Červený seznam na české Wikipedii]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Černý_seznam Černý seznam na české Wikipedii]<br />
*[http://vitejtenazemi.cenia.cz/archiv/krajina_cs/vyhlaska_395_1992_sb.pdf Vyhláška č. 395/1992 Sb]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/IUCN_Red_List Červené seznamy IUCN na anglické Wikipedii]<br />
*[http://www.iucnredlist.org/ Červené seznamy na stránkách IUCN en]<br />
*[http://www.iucnredlist.org/technical-documents/categories-and-criteria Kategorie a kriteria hodnocení dle IUCN en]<br />
<br />
[[Kategorie:Ochrana přírody a životního prostředí]]</div>Adminhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Vznik_globaliza%C4%8Dn%C3%ADch_proces%C5%AF&diff=26322Vznik globalizačních procesů2023-09-15T10:46:15Z<p>Admin: Zrušena verze 26321 od uživatele 46.135.89.100 (diskuse)</p>
<hr />
<div>Historické kořeny globalizace jsou dvojí. Vedla k ní především zhoršující se ekonomická situace Spojených států z přelomu 60. a 70. let, která vyústila ve zrušení směnitelnosti dolaru za zlato a nastolila v letech 1971–1973 volně plovoucí kurzy nejvýznamnějších měn. Podobný byl ekonomický vývoj i ve většině zemí OECD, navíc intenzifikovaný první ropnou krizí z roku 1973. V návaznosti na tento vývoj firmy, které chtěly zvýšit nebo alespoň zachovat úroveň zisků a akumulace kapitálu, začaly aplikovat nové strategie a soustředily se především na mezinárodní expanzi. V první fázi tohoto vývoje v rámci vyspělých zemí došlo k větší mezinárodní ekonomické a organizační provázanosti firem. Vyspělé země postupně liberalizovaly své vnitřní i zahraniční trhy a uplatňovaly nástroje, kterými lákaly zahraniční investice. Vytvářely tak prostředí podporující vznikání a expanzi nadnárodních společností (NNS) a rozvoj globalizace.<br />
<br />
==Příčiny globalizace==<br />
<br />
Procesy globalizace vznikají díky následujícím jevům:<br />
<br />
*Uvolnění vazby národních měn na dolar (konec [[w:cs:Brettonwoodský systém|Brettonwoodského systému]]) a přechod k volně plovoucím kurzům společně s ropnou krizí r. 1973 vede k expanzi národních a mezinárodních firem na nové trhy.<br />
*Uvolnění kontroly nad přesuny kapitálu.<br />
*Především v rozvojových zemích jsou využívány komparativní výhody – nižší náklady na pracovní sílu (díky tomu vznikají nadnárodní společnosti).<br />
*Zemím, které se podílí na liberalizovaném obchodě, se vede lépe, než ostatním.<br />
*Volnější pohyb kapitálu než práce.<br />
*Transfer a adaptace technologií.<br />
*Rychlejší a rozsáhlejší možnosti komunikace, technologická informační revoluce.<br />
*Hlavním a jednotným dorozumívacím jazykem obchodu se stává angličtina.<br />
<br />
==Literatura==<br />
<br />
Mezřický, V. Národní stát a globalizace. In:Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005–2007. pp 73-84. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X.<br />
Kys<br />
mám malý penis<br />
<br />
==Odkazy==<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Globalizace Globalizace na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Globalization Globalizace na anglické Wikipedii]<br />
<br />
{{licence cc|Mezřický, Václav}}<br />
{{globalizace}}</div>Adminhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Vznik_globaliza%C4%8Dn%C3%ADch_proces%C5%AF&diff=26320Vznik globalizačních procesů2023-09-15T10:26:37Z<p>Admin: Editace uživatele „46.135.89.100“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „Admin“</p>
<hr />
<div>Historické kořeny globalizace jsou dvojí. Vedla k ní především zhoršující se ekonomická situace Spojených států z přelomu 60. a 70. let, která vyústila ve zrušení směnitelnosti dolaru za zlato a nastolila v letech 1971–1973 volně plovoucí kurzy nejvýznamnějších měn. Podobný byl ekonomický vývoj i ve většině zemí OECD, navíc intenzifikovaný první ropnou krizí z roku 1973. V návaznosti na tento vývoj firmy, které chtěly zvýšit nebo alespoň zachovat úroveň zisků a akumulace kapitálu, začaly aplikovat nové strategie a soustředily se především na mezinárodní expanzi. V první fázi tohoto vývoje v rámci vyspělých zemí došlo k větší mezinárodní ekonomické a organizační provázanosti firem. Vyspělé země postupně liberalizovaly své vnitřní i zahraniční trhy a uplatňovaly nástroje, kterými lákaly zahraniční investice. Vytvářely tak prostředí podporující vznikání a expanzi nadnárodních společností (NNS) a rozvoj globalizace.<br />
<br />
==Příčiny globalizace==<br />
<br />
Procesy globalizace vznikají díky následujícím jevům:<br />
<br />
*Uvolnění vazby národních měn na dolar (konec [[w:cs:Brettonwoodský systém|Brettonwoodského systému]]) a přechod k volně plovoucím kurzům společně s ropnou krizí r. 1973 vede k expanzi národních a mezinárodních firem na nové trhy.<br />
*Uvolnění kontroly nad přesuny kapitálu.<br />
*Především v rozvojových zemích jsou využívány komparativní výhody – nižší náklady na pracovní sílu (díky tomu vznikají nadnárodní společnosti).<br />
*Zemím, které se podílí na liberalizovaném obchodě, se vede lépe, než ostatním.<br />
*Volnější pohyb kapitálu než práce.<br />
*Transfer a adaptace technologií.<br />
*Rychlejší a rozsáhlejší možnosti komunikace, technologická informační revoluce.<br />
*Hlavním a jednotným dorozumívacím jazykem obchodu se stává angličtina.<br />
<br />
==Literatura==<br />
<br />
Mezřický, V. Národní stát a globalizace. In:Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005–2007. pp 73-84. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X.<br />
Kys<br />
mám malý penis<br />
<br />
==Odkazy==<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Globalizace Globalizace na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Globalization Globalizace na anglické Wikipedii]<br />
<br />
{{licence cc|Mezřický, Václav}}<br />
{{globalizace}}</div>Adminhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_prost%C5%99ed%C3%AD_v_Oslu&diff=26313Životní prostředí v Oslu2023-08-03T11:50:00Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>[[Soubor:14-09-02-oslo-RalfR-393.jpg|náhled|Oslo - přístav]]<br />
'''Oslo''' je velice rozmanité a příležitostí vidět něco zajímavého je velice mnoho. Dáte přednost plavbě po fjordu, jízdě na kole či elektrokoloběžce v hlavním městě, lyžování v nedalekém lyžařském středisku, kam se jednoduše dá dopravit metrem či nekonečné běžkařské trasy. Pokud si zapomenete vzít vybavení, rozhodně o tyto zážitky nemusíte přijít – v celém Oslu i na jeho okraji se nachází mnoho půjčoven s jakýmkoliv vybavením, ať už se jedná o jakýkoliv sport. Mají zde i půjčovny zdarma – pro děti do 17 let jsou zdarma, jedná se o nadaci podporovanou církví. Co se dopravy týče, tak nejjednodušší doprava a zároveň nejlevnější je na kole. Dá se zde za poplatek vypůjčit [[w:cs:městské kolo|městské kolo]] na měsíc či elektrokoloběžky, které jsou na každém rohu.<br />
<br />
==Doprava==<br />
[[w:cs:Oslo|Oslo]] se řadí mezi jedno z nejrychleji rostoucích hlavních měst v Evropě. Aktuálně takřka 93 % těch, kteří přijíždí do centra Osla za prací, se přepravuje hromadnou dopravou, na kole nebo pěšky.<ref>{{Citace elektronického periodika<br />
| titul = Public transport in Oslo<br />
| periodikum = Oslo kommune<br />
| url = https://www.oslo.kommune.no/politics-and-administration/green-oslo/best-practices/public-transport-in-oslo/<br />
| jazyk = en<br />
| datum přístupu = 2020-01-27<br />
}}</ref> Ministryně životního prostředí Tine Sundtoftová se zasazuje o to, aby centrum Osla bylo bez osobních vozidel.<ref>{{Citace elektronického periodika<br />
| titul = Car Free City<br />
| periodikum = Oslo kommune<br />
| url = https://www.oslo.kommune.no/politics-and-administration/green-oslo/best-practices/car-free-city/<br />
| jazyk = en<br />
| datum přístupu = 2020-01-27<br />
}}</ref> Oslo je velkým lodním uzlem, kde trajekty představují 10 % emisí. V letošním roce proběhla přeměna všech 3 trajektů provozujících trasu Oslo-Nesodden na elektrický pohon. Je to velmi významný krok, jelikož se jedná o nejrušnější norskou trajektovou trasu bez aut s ročním objemem 2,7 milionu cest. Do roku 2021 budou všechny trajekty obsluhující ostrovy ve fjordu převedeny na elektrický pohon.<br />
<br />
Je zde možné vidět mnoho elektromobilů, které mají aktuální výhody: jízda v pruzích vyhrazených pro autobusy městské hromadné dopravy, neplacení mýtného ani parkovného, transport na řadě trajektů zdarma. Největší odběr aut zde má značka [[w:cs:Tesla (automobilka)|Tesla]], která se specializuje na elektromobily. Nabíjení těchto elektromobilů je v Oslu velmi snadné, tyto nabíječky jsou skoro na každém rohu, tudíž není zde strach, že by v autě „došla šťáva“.<br />
[[Soubor:Tettstedet Oslo 2005.png|náhled|Mapa okolí Osla]]<br />
<br />
==Kvalita života, ovzduší==<br />
Obyvatelé Osla se snaží o udržení vysoké kvality ovzduší a kvality života v Oslu.<ref>{{Citace elektronického periodika<br />
| titul = Quality of life in Oslo, Norway<br />
| periodikum = Teleport Cities<br />
| url = https://teleport.org/cities/oslo/<br />
| jazyk = en<br />
| datum přístupu = 2020-01-27<br />
}}</ref> Jsou zde organizace, které například sbírají na kajacích plasty v oceánu a fjordech či se pořádají výběhy do místních lesů a v rámci aplikace zde sbírají plasty. V zimní sezoně je tu uzpůsobeno mnoho služeb pro běžkaře, třeba to, že se s lyžemi normálně jezdí v autobusu, tramvaji či metru a že nic nestojí. Organizují zde akce pro nadšence sportu, kteří podporují zdravý životní styl, a jejich účastníky poté odměňují například slevou na jízdném či jinými výhodami.<br />
<br />
Dle evropského komisaře [[w:cs:Karmenu Vella|Karmena Velly]] je v Oslo zemí, která je známá svým bohatstvím energetických zdrojů. Oslo udělalo velký pokrok pro životní prostředí díky při přechodu na společnost bez emisí fosilních paliv.<br />
<br />
Dle EU Fous je Oslo řazeno mezi města s velmi vysokou kvalitou ovzduší a velmi dobrým místem k životu.<ref>{{Citace elektronického periodika<br />
| titul = Air quality in Oslo<br />
| periodikum = Oslo kommune<br />
| url = https://www.oslo.kommune.no/politics-and-administration/green-oslo/best-practices/air-quality-in-oslo/<br />
| jazyk = en<br />
| datum přístupu = 2020-01-27<br />
}}</ref> Nejen vysoké hodnocení bezpečnosti, zdravotní péče a kvality životního prostředí. Zde v grafu je názorně vidět skóre kvality života v Oslu.<br />
<br />
==Ochrana hmyzu==<br />
Velmi zajímavým ukazatelem, jak Norové se snaží udržet kvalitu života jsou uměle vytvořené včelí dálnice. Spolek včelařů ByBi navrhl projekt, jak vytvořit včelařské dálnice nad městem, aby zajistila, že včely mají místo, kde mohou odpočívat a jíst, když cestují nebo migrují. Ve spolupráci se státními orgány, podniky, sdruženími, obyvateli a školními dětmi vytvořili mnoho míst, která zahrnují parky, střešní zahrady, městské zahradnické projekty a strategicky umístěné úly, táhnoucí se od [[w:cs:Holmenkollen|Holmenkollen]] na severozápadě k jezeru Nøkkelvann v jihovýchod.<ref>{{Citace elektronického periodika<br />
| titul = ByBi Bistår - til en blomstrende pollinatorvennlig byutvikling<br />
| periodikum = ByBi<br />
| url = http://bybi.no/bybibistar/<br />
| datum vydání = 2018-09-21<br />
| jazyk = nb-NO<br />
| datum přístupu = 2020-01-27<br />
}}</ref><br />
[[Soubor:World Cup Nordic (424084847).jpg|náhled|Lyžování v okolí Osla]]<br />
<br />
==Lyžování==<br />
Proč tady většina lidí jezdí v běžkařském oblečení po městě, je zapříčiněno velmi snadnou dostupností tratí a hlavně rychlostí, jakou se dostanete do běžeckého terénu. Tam jsou v zimě trasy upraveny pro běžkaře a v létě stejné trasy využívají cyklisté a bruslaři. Propagace běžkování a lyžování má za úkol organizace Skiforeningen založená v roce 1883 „s cílem přibližovat lyžování lidem a organizovat lyžařské závody Holmenkollen“. Tato organizace má v současné době přibližně 60 000 členů a hlavní cíle zůstávají stejné. Skiforeningen organizuje největší norskou lyžařskou školu, pořádá lyžařský závod Holmenkollmarsjen, dětskou lyžařskou událost Holmenkollen a každoroční lyžařské události na nordickém lyžování v Holmenkollenu. Organizace je také zodpovědná za údržbu Holmenkollen národní lyžařské arény a několika sportovních chat v lese Marka.<ref>{{Citace elektronického periodika<br />
| titul = Protection of the Oslo Marka Forest<br />
| periodikum = Oslo kommune<br />
| url = https://www.oslo.kommune.no/politics-and-administration/green-oslo/best-practices/protection-of-the-oslo-marka-forest/<br />
| jazyk = en<br />
| datum přístupu = 2020-01-27<br />
}}</ref><br />
<br />
==Udržitelné projekty==<br />
Další podporou životního prostředí je, že Oslo nabízí velký výběr secondhand a vintage obchodů, kde si můžete zajít na nákupy skvělých věcí čekajících na nového majitele. Nejen věci, ale i jídlo zde dostává druhou šanci. Existují zde podniky, aplikace, kde si člověk může objednat jídlo s minimální trvanlivostí či jídlo, které se v daný den nesnědlo. Například pekárny či hotely toto nabízejí dennodenně. Lidská spotřeba má velký dopad na klima a životní prostředí a jako uvědomělí spotřebitelé můžeme všichni měnit své zvyklosti. Snahy zde v Oslu o snížení plýtvání s potravinami či oblečením můžou nejen pomoci, ale i ušetřit peněženku, jelikož tyto produkty a věci jsou prodávány vždy s velkou slevou či zadarmo.<br />
<br />
Kromě těchto podniků je v blízkosti hlavního města Losæter, velká městská zahrada a pracoviště prvního městského farmáře v Oslu. Trochu dále na východ je tzv. Landbrukskvartaletská zemědělská čtvrť naplněná zajímavými udržitelnými projekty v oblasti potravin, životního prostředí, rozvoje měst, techniky, kultury a hudby. Evropské zelené hlavní město Oslo pořádá stovky různých akcí, které tak či onak zdůrazňují a oslavují udržitelnost a životní prostředí. Jsou zde různé organizace pro podporu ovzduší, ekosystémů, neplastů a mnoho dalšího. Od městských festivalů po trhy a dětské workshopy, program zahrnuje zelené akce pro každého. Mnoho z nich je pro lidi zdarma. Velmi zajímavou podívanou jsou Mezinárodní taneční dny oslavují tanec v ulicích Osla. Na vegetariánském festivalu v Oslo se zdůrazňuje mnoho výhod [[w:cs:vegetariánství|vegetariánství]], festival Øya je jedním z ekologicky nejšetrnějších festivalů v Evropě a propaguje vášeň pro oceán.<br />
[[Soubor:Recycling in Oslo.jpg|náhled|Recyklace v Oslu]]<br />
<br />
==Opakované využívání odpadu==<br />
Dle A.Klitkou, A.Fevolden & M.Caspo (2019) Oslo praktikuje cirkulární ekonomiku, která je založena na opakovaném použití, recyklaci a obnově materiálů a závisí na řádné spolupráci mezi spotřebiteli, výrobci a veřejnými orgány. Obyvatelé Osla třídí své odpadky již doma a poté agentura (EGE) využívá roztříděný biologický odpad dále na dálkové vytápění, bioplyn a biohnojivo.<ref>{{Citace monografie<br />
| titul = From waste to value : valorisation pathways for organic waste streams in bioeconomies<br />
| url = https://www.worldcat.org/oclc/1099180186<br />
| místo = Abingdon, Oxon<br />
| počet stran = 1 online resource<br />
| isbn = 978-0-429-46028-9<br />
| isbn2 = 0-429-46028-7<br />
| oclc = 1099180186<br />
}}</ref><br />
<br />
Velmi dobrým příkladem jsou baterie elektrických vozidel, které jdou příkladem, jak oběhová ekonomika funguje a jak je důležitá. Výroba těchto lithium-iontové baterií vyžaduje použití vzácných kovů – [[w:cs:Lithium|lithia]], [[w:cs:Kobalt|kobaltu]], [[w:cs:Nikl|niklu]] a [[w:cs:Hliník|hliníku]]. Opětovné používání těchto materiálů je v dnešní době prosazováno automobilovým průmyslem. Tento proces je však velmi náročný a požaduje řadu chemických přeměn.<ref>{{Citace elektronického periodika<br />
| titul = Circular Economy in Practice<br />
| periodikum = Oslo kommune<br />
| url = https://www.oslo.kommune.no/politics-and-administration/green-oslo/best-practices/circular-economy-in-practice/<br />
| jazyk = en<br />
| datum přístupu = 2020-01-27<br />
}}</ref><br />
<br />
Nejen toto město, ale celý stát je velmi přispívá k novému myšlení, vyprávění a dalším inovativním iniciativám na podporu udržitelného rozvoje a životního prostředí nejen pro evropské státy, ale pro celý svět. V dnešní době je životní prostředí velmi diskutovaným tématem nejen z důvodu velmi rozsáhlých globálních změn a katastrof, ale i velkou řadou organizací, ale i lidí zajímající se o tento problém.<br />
<br />
==Odkazy==<br />
<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
<br />
===Externí zdroje===<br />
<br />
*[https://www.studyinnorway.no/ Study in Norway]<br />
*[https://www.visitoslo.com/en/oslo/oslo-guide/ Oslo Guide]<br />
*[https://www.greencapital2019.com/ Oslo Green Capital 2019]<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
{{FTVS|Denní studium 2020|Halvová: Životní prostředí v Oslu}}<br />
[[Kategorie:Lyžování]]<br />
[[Kategorie:Využití území]]<br />
[[Kategorie:Životní styl]]</div>Adminhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Turistika_a_sport_v_Krkono%C5%A1sk%C3%A9m_n%C3%A1rodn%C3%ADm_parku_a_jejich_vlivy_na_%C5%BEivotn%C3%AD_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=26312Turistika a sport v Krkonošském národním parku a jejich vlivy na životní prostředí2023-07-28T09:03:50Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>Mezi nejrozšířenější turistické a sportovní aktivity provozované na území KRNAP patří pěší turistika, která je vůči přírodě i nejméně konfliktní. Dalšími aktivitami jsou cykloturistika, běžecké a sjezdové lyžování, skalní lezení a bezmotorové létání, vodní turistika.<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie<br />
| příjmení = Šorm<br />
| jméno = Ivo<br />
| titul = Turistika a sport v Krkonošském národním parku a jejich vliv na životní prostředí<br />
| datum vydání = 2009-09-09<br />
| jazyk = cs-CZ<br />
| url = https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/29171<br />
| datum přístupu = 2023-07-28<br />
}}</ref><br />
<br />
Prvotně turistice předcházely výpravy vědců a učenců na konci 16. století. Od 30. let 19. století se začaly na horách stavět boudy určené k poskytování služeb návštěvníkům hor. Ruku v ruce s novými stavbami byla rozšiřovány a značeny turistické trasy, která propojovala nově vzniklá turistická centra. Rozvoj turistiky probíhá v polovině 19. století, který je spojen s jízdou na sáňkách a na konci 19. století s lyžováním. Spolu s rozmachem lyžování se budují nové sjezdové tratě, vleky a lanovky. Relativně snadná dostupnost z Čech a Moravy umožnila prudký rozvoj cestovního ruchu. Asi prvním velkým zásahem do vzhledu a stavu přírody byla v polovině 19. století éra nesmyslně koncentrovaného cestovního ruchu a rekreace pod heslem „hory patří pracujícím“. V tomto období docházelo k budování megalomanských staveb podnikové rekreace a do hor začaly proudit statisíce návštěvníků. Toto vedlo k výrazně zhoršené kvalitě ovzduší, půdy a vody se všemi negativními vlivy na horské ekosystémy, které se projevily ve velkoplošném poškození a umírání horských smrkových lesů. Ke zlepšení stavu vedlo až zřízení Ministerstva životního prostředí po roce 1990 a schválení zákona o ochraně životního prostředí.<ref>{{Citace elektronické monografie<br />
| příjmení = Kučerová<br />
| jméno = Anna<br />
| titul = Právní aspekty podmínek cestovního ruchu a sportu v Krkonošském národním parku<br />
| datum vydání = 2019-09-30<br />
| jazyk = cs-CZ<br />
| url = https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/111247<br />
| datum přístupu = 2023-07-28<br />
}}</ref><ref name=":0" /><br />
<br />
Rozvoj lyžařských areálů v Krkonoších velkým problémem. Dobré podmínky pro lyžování bohužel přitahuje mnoho návštěvníků, jejichž vynaložené finance představují nejvýznamnější složku příjmů a zisků všech subjektů nabízejících služby tohoto sektoru. Proto se zvyšuje počet sjezdových tratí.<ref>{{Citace elektronické monografie<br />
| příjmení = Vrablíková<br />
| jméno = Barbora<br />
| titul = Turisté a sportovci prospívají nebo škodí? (Vztah trvalých obyvatel krkonošské obce Vítkovic k cestovnímu ruchu a sportovním aktivitám v jejich obci)<br />
| datum vydání = 2011-09-06<br />
| jazyk = cs-CZ<br />
| url = https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/49871<br />
| datum přístupu = 2023-07-28<br />
}}</ref><br />
<br />
Sjezdové lyžování v Krkonošském národním parku má vliv na trvalý úbytek celkové rozlohy lesů, erozi půdy na odlesněných svazích a trvalé změny charakteru krajiny. Sjezdovým lyžováním vzniká ekologický problém v podobě umělého zasněžování, jehož škodlivý vliv bývá navíc zesílen používáním zakázaných chemických příměsí. Proto Správa KRNAP tuto technologii přísně vyloučila z 1. a 2. zóny.<ref>{{Citace periodika<br />
| příjmení = Křenová<br />
| jméno = Zdenka<br />
| příjmení2 = Bílek<br />
| jméno2 = Ondřej<br />
| příjmení3 = Zýval<br />
| jméno3 = Vladimír<br />
| titul = Does artificial snow fertilise the soil of mountain meadows in the Krkonoše National Park?<br />
| periodikum = EUROPEAN JOURNAL OF ENVIRONMENTAL SCIENCES<br />
| datum vydání = 2020-06-22<br />
| ročník = 10<br />
| číslo = 1<br />
| strany = 32–41<br />
| issn = 2336-1964<br />
| doi = 10.14712/23361964.2020.5<br />
| jazyk = en<br />
| url = https://ejes.cz/index.php/ejes/article/view/542<br />
| datum přístupu = 2023-07-28<br />
}}</ref><br />
<br />
V KRNAPu můžeme vidět přímé a nepřímé negativní dopady turistického rozvoje na životní prostředí. Za přímými se schovává např. rušení živočichů nadměrným hlukem, trhání rostlin a nebo sešlapání vegetace. Daleko závažnějšími problémy jsou nepřímé dopady, které si návštěvníci neuvědomují a tudíž ani za ně necítí zodpovědnost. V tomto případě je to přestavba a zvětšování ubytovacích zařízeních, kterým dochází ke zmenšování květnatých horských luk. Vyšší kapacity vedou k větší spotřebě vody a k enormnímu problému s čištěním odpadních vod. Jejich nedostatečně čištění vede k velkoplošné eutrofizaci horských ekosystému v okolí horských bud a mizení ekologicky citlivých horských druhů rostlin a živočichů. Dalšími nepřímými dopady je rozšiřování infrastruktury, sjezdových tratí a podobně.<ref name=":0" /><br />
<br />
Ve výsledcích práce autor uvádí, že v letech 2000–2002 hory během jednoho roku navštívilo 5,4 mil. osob a nejčastějším důvodem bylo jednoznačně provozování sportu a turistiky (34 %). Následuje rekreace návštěvníků (22 %) a na třetím místě je touha po poznání (15 %). Nejoblíbenější aktivitou návštěvníků je pěší turistika (73 %), dále cykloturistika (27 %), zimní sporty (23 %). <br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
{{FTVS|Denní studium 2022|Vorlíček: Turistika a sport v Krkonošském národním parku a jejich vlivy na životní prostředí}}</div>Adminhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Turistika_a_sport_v_Krkono%C5%A1sk%C3%A9m_n%C3%A1rodn%C3%ADm_parku_a_jejich_vlivy_na_%C5%BEivotn%C3%AD_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=26311Turistika a sport v Krkonošském národním parku a jejich vlivy na životní prostředí2023-07-28T09:00:07Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>Mezi nejrozšířenější turistické a sportovní aktivity provozované na území KRNAP patří pěší turistika, která je vůči přírodě i nejméně konfliktní. Dalšími aktivitami jsou cykloturistika, běžecké a sjezdové lyžování, skalní lezení a bezmotorové létání, vodní turistika.<ref name=":0">{{Citace periodika<br />
| příjmení = Šorm<br />
| jméno = Ivo<br />
| titul = Turistika a sport v Krkonošském národním parku a jejich vliv na životní prostředí<br />
| datum vydání = 2009-09-09<br />
| jazyk = cs-CZ<br />
| url = https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/29171<br />
| datum přístupu = 2023-07-28<br />
}}</ref><br />
<br />
Prvotně turistice předcházely výpravy vědců a učenců na konci 16. století. Od 30. let 19. století se začaly na horách stavět boudy určené k poskytování služeb návštěvníkům hor. Ruku v ruce s novými stavbami byla rozšiřovány a značeny turistické trasy, která propojovala nově vzniklá turistická centra. Rozvoj turistiky probíhá v polovině 19. století, který je spojen s jízdou na sáňkách a na konci 19. století s lyžováním. Spolu s rozmachem lyžování se budují nové sjezdové tratě, vleky a lanovky. Relativně snadná dostupnost z Čech a Moravy umožnila prudký rozvoj cestovního ruchu. Asi prvním velkým zásahem do vzhledu a stavu přírody byla v polovině 19. století éra nesmyslně koncentrovaného cestovního ruchu a rekreace pod heslem „hory patří pracujícím“. V tomto období docházelo k budování megalomanských staveb podnikové rekreace a do hor začaly proudit statisíce návštěvníků. Toto vedlo k výrazně zhoršené kvalitě ovzduší, půdy a vody se všemi negativními vlivy na horské ekosystémy, které se projevily ve velkoplošném poškození a umírání horských smrkových lesů. Ke zlepšení stavu vedlo až zřízení Ministerstva životního prostředí po roce 1990 a schválení zákona o ochraně životního prostředí.<ref name=":0" /><br />
<br />
Rozvoj lyžařských areálů v Krkonoších velkým problémem. Dobré podmínky pro lyžování bohužel přitahuje mnoho návštěvníků, jejichž vynaložené finance představují nejvýznamnější složku příjmů a zisků všech subjektů nabízejících služby tohoto sektoru. Proto se zvyšuje počet sjezdových tratí.<ref>{{Citace periodika<br />
| příjmení = Vrablíková<br />
| jméno = Barbora<br />
| titul = Turisté a sportovci prospívají nebo škodí? (Vztah trvalých obyvatel krkonošské obce Vítkovic k cestovnímu ruchu a sportovním aktivitám v jejich obci)<br />
| datum vydání = 2011-09-06<br />
| jazyk = cs-CZ<br />
| url = https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/49871<br />
| datum přístupu = 2023-07-28<br />
}}</ref><br />
<br />
Sjezdové lyžování v Krkonošském národním parku má vliv na trvalý úbytek celkové rozlohy lesů, erozi půdy na odlesněných svazích a trvalé změny charakteru krajiny. Sjezdovým lyžováním vzniká ekologický problém v podobě umělého zasněžování, jehož škodlivý vliv bývá navíc zesílen používáním zakázaných chemických příměsí. Proto Správa KRNAP tuto technologii přísně vyloučila z 1. a 2. zóny.<ref>{{Citace periodika<br />
| příjmení = Křenová<br />
| jméno = Zdenka<br />
| příjmení2 = Bílek<br />
| jméno2 = Ondřej<br />
| příjmení3 = Zýval<br />
| jméno3 = Vladimír<br />
| titul = Does artificial snow fertilise the soil of mountain meadows in the Krkonoše National Park?<br />
| periodikum = EUROPEAN JOURNAL OF ENVIRONMENTAL SCIENCES<br />
| datum vydání = 2020-06-22<br />
| ročník = 10<br />
| číslo = 1<br />
| strany = 32–41<br />
| issn = 2336-1964<br />
| doi = 10.14712/23361964.2020.5<br />
| jazyk = en<br />
| url = https://ejes.cz/index.php/ejes/article/view/542<br />
| datum přístupu = 2023-07-28<br />
}}</ref><br />
<br />
V KRNAPu můžeme vidět přímé a nepřímé negativní dopady turistického rozvoje na životní prostředí. Za přímými se schovává např. rušení živočichů nadměrným hlukem, trhání rostlin a nebo sešlapání vegetace. Daleko závažnějšími problémy jsou nepřímé dopady, které si návštěvníci neuvědomují a tudíž ani za ně necítí zodpovědnost. V tomto případě je to přestavba a zvětšování ubytovacích zařízeních, kterým dochází ke zmenšování květnatých horských luk. Vyšší kapacity vedou k větší spotřebě vody a k enormnímu problému s čištěním odpadních vod. Jejich nedostatečně čištění vede k velkoplošné eutrofizaci horských ekosystému v okolí horských bud a mizení ekologicky citlivých horských druhů rostlin a živočichů. Dalšími nepřímými dopady je rozšiřování infrastruktury, sjezdových tratí a podobně.<ref name=":0" /><br />
<br />
Ve výsledcích práce autor uvádí, že v letech 2000–2002 hory během jednoho roku navštívilo 5,4 mil. osob a nejčastějším důvodem bylo jednoznačně provozování sportu a turistiky (34 %). Následuje rekreace návštěvníků (22 %) a na třetím místě je touha po poznání (15 %). Nejoblíbenější aktivitou návštěvníků je pěší turistika (73 %), dále cykloturistika (27 %), zimní sporty (23 %). <br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
{{FTVS|Denní studium 2022|Vorlíček: Turistika a sport v Krkonošském národním parku a jejich vlivy na životní prostředí}}</div>Adminhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Turistika_a_sport_v_Krkono%C5%A1sk%C3%A9m_n%C3%A1rodn%C3%ADm_parku_a_jejich_vlivy_na_%C5%BEivotn%C3%AD_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=26310Turistika a sport v Krkonošském národním parku a jejich vlivy na životní prostředí2023-07-28T08:59:17Z<p>Admin: úpravy</p>
<hr />
<div>Mezi nejrozšířenější turistické a sportovní aktivity provozované na území KRNAP patří pěší turistika, která je vůči přírodě i nejméně konfliktní. Dalšími aktivitami jsou cykloturistika, běžecké a sjezdové lyžování, skalní lezení a bezmotorové létání, vodní turistika.<ref name=":0">{{Citace periodika<br />
| příjmení = Šorm<br />
| jméno = Ivo<br />
| titul = Turistika a sport v Krkonošském národním parku a jejich vliv na životní prostředí<br />
| datum vydání = 2009-09-09<br />
| jazyk = cs-CZ<br />
| url = https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/29171<br />
| datum přístupu = 2023-07-28<br />
}}</ref><br />
<br />
V bakalářské práci Šorm (2009) uvádí, že prvotně turistice předcházely výpravy vědců a učenců na konci 16. století. Od 30. let 19. století se začaly na horách stavět boudy určené k poskytování služeb návštěvníkům hor. Ruku v ruce s novými stavbami byla rozšiřovány a značeny turistické trasy, která propojovala nově vzniklá turistická centra. Rozvoj turistiky probíhá v polovině 19. století, který je spojen s jízdou na sáňkách a na konci 19. století s lyžováním. Spolu s rozmachem lyžování se budují nové sjezdové tratě, vleky a lanovky. Relativně snadná dostupnost z Čech a Moravy umožnila prudký rozvoj cestovního ruchu. Asi prvním velkým zásahem do vzhledu a stavu přírody byla v polovině 19. století éra nesmyslně koncentrovaného cestovního ruchu a rekreace pod heslem „hory patří pracujícím“. V tomto období docházelo k budování megalomanských staveb podnikové rekreace a do hor začaly proudit statisíce návštěvníků. Toto vedlo k výrazně zhoršené kvalitě ovzduší, půdy a vody se všemi negativními vlivy na horské ekosystémy, které se projevily ve velkoplošném poškození a umírání horských smrkových lesů. Ke zlepšení stavu vedlo až zřízení Ministerstva životního prostředí po roce 1990 a schválení zákona o ochraně životního prostředí.<ref name=":0" /><br />
<br />
Rozvoj lyžařských areálů v Krkonoších velkým problémem. Dobré podmínky pro lyžování bohužel přitahuje mnoho návštěvníků, jejichž vynaložené finance představují nejvýznamnější složku příjmů a zisků všech subjektů nabízejících služby tohoto sektoru. Proto se zvyšuje počet sjezdových tratí.<ref>{{Citace periodika<br />
| příjmení = Vrablíková<br />
| jméno = Barbora<br />
| titul = Turisté a sportovci prospívají nebo škodí? (Vztah trvalých obyvatel krkonošské obce Vítkovic k cestovnímu ruchu a sportovním aktivitám v jejich obci)<br />
| datum vydání = 2011-09-06<br />
| jazyk = cs-CZ<br />
| url = https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/49871<br />
| datum přístupu = 2023-07-28<br />
}}</ref><br />
<br />
Sjezdové lyžování v Krkonošském národním parku má vliv na trvalý úbytek celkové rozlohy lesů, erozi půdy na odlesněných svazích a trvalé změny charakteru krajiny. Sjezdovým lyžováním vzniká ekologický problém v podobě umělého zasněžování, jehož škodlivý vliv bývá navíc zesílen používáním zakázaných chemických příměsí. Proto Správa KRNAP tuto technologii přísně vyloučila z 1. a 2. zóny.<ref>{{Citace periodika<br />
| příjmení = Křenová<br />
| jméno = Zdenka<br />
| příjmení2 = Bílek<br />
| jméno2 = Ondřej<br />
| příjmení3 = Zýval<br />
| jméno3 = Vladimír<br />
| titul = Does artificial snow fertilise the soil of mountain meadows in the Krkonoše National Park?<br />
| periodikum = EUROPEAN JOURNAL OF ENVIRONMENTAL SCIENCES<br />
| datum vydání = 2020-06-22<br />
| ročník = 10<br />
| číslo = 1<br />
| strany = 32–41<br />
| issn = 2336-1964<br />
| doi = 10.14712/23361964.2020.5<br />
| jazyk = en<br />
| url = https://ejes.cz/index.php/ejes/article/view/542<br />
| datum přístupu = 2023-07-28<br />
}}</ref><br />
<br />
V KRNAPu můžeme vidět přímé a nepřímé negativní dopady turistického rozvoje na životní prostředí. Za přímými se schovává např. rušení živočichů nadměrným hlukem, trhání rostlin a nebo sešlapání vegetace. Daleko závažnějšími problémy jsou nepřímé dopady, které si návštěvníci neuvědomují a tudíž ani za ně necítí zodpovědnost. V tomto případě je to přestavba a zvětšování ubytovacích zařízeních, kterým dochází ke zmenšování květnatých horských luk. Vyšší kapacity vedou k větší spotřebě vody a k enormnímu problému s čištěním odpadních vod. Jejich nedostatečně čištění vede k velkoplošné eutrofizaci horských ekosystému v okolí horských bud a mizení ekologicky citlivých horských druhů rostlin a živočichů. Dalšími nepřímými dopady je rozšiřování infrastruktury, sjezdových tratí a podobně.<ref name=":0" /><br />
<br />
Ve výsledcích práce autor uvádí, že v letech 2000–2002 hory během jednoho roku navštívilo 5,4 mil. osob a nejčastějším důvodem bylo jednoznačně provozování sportu a turistiky (34 %). Následuje rekreace návštěvníků (22 %) a na třetím místě je touha po poznání (15 %). Nejoblíbenější aktivitou návštěvníků je pěší turistika (73 %), dále cykloturistika (27 %), zimní sporty (23 %). <br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
{{FTVS|Denní studium 2022|Vorlíček: Turistika a sport v Krkonošském národním parku a jejich vlivy na životní prostředí}}</div>Adminhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Turistika_a_sport_v_Krkono%C5%A1sk%C3%A9m_n%C3%A1rodn%C3%ADm_parku_a_jejich_vlivy_na_%C5%BEivotn%C3%AD_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=26309Turistika a sport v Krkonošském národním parku a jejich vlivy na životní prostředí2023-07-28T08:40:51Z<p>Admin: Nový článek</p>
<hr />
<div>Dle Šorma (2009) mezi nejrozšířenější turistické a sportovní aktivity provozované na území KRNAP patří pěší turistika, která je vůči přírodě i nejméně konfliktní. Dalšími aktivitami jsou cykloturistika, běžecké a sjezdové lyžování, skalní lezení a bezmotorové létání, vodní turistika.<br />
<br />
V bakalářské práci Šorm (2009) uvádí, že prvotně turistice předcházely výpravy vědců a učenců na konci 16. století. Od 30. let 19. století se začaly na horách stavět boudy určené k poskytování služeb návštěvníkům hor. Ruku v ruce s novými stavbami byla rozšiřovány a značeny turistické trasy, která propojovala nově vzniklá turistická centra. Rozvoj turistiky probíhá v polovině 19. století, který je spojen s jízdou na sáňkách a na konci 19. století s lyžováním. Spolu s rozmachem lyžování se budují nové sjezdové tratě, vleky a lanovky. Relativně snadná dostupnost z Čech a Moravy umožnila prudký rozvoj cestovního ruchu. Asi prvním velkým zásahem do vzhledu a stavu přírody byla v polovině 19. století éra nesmyslně koncentrovaného cestovního ruchu a rekreace pod heslem „hory patří pracujícím“. V tomto období docházelo k budování megalomanských staveb podnikové rekreace a do hor začaly proudit statisíce návštěvníků. Toto vedlo k výrazně zhoršené kvalitě ovzduší, půdy a vody se všemi negativními vlivy na horské ekosystémy, které se projevily ve velkoplošném poškození a umírání horských smrkových lesů. Ke zlepšení stavu vedlo až zřízení Ministerstva životního prostředí po roce 1990 a schválení zákona o ochraně životního prostředí.<br />
<br />
Dle Vráblíkové (2010) je rozvoj lyžařských areálů v Krkonoších velkým problémem. Dobré podmínky pro lyžování bohužel přitahuje mnoho návštěvníků, jejichž vynaložené finance představují nejvýznamnější složku příjmů a zisků všech subjektů nabízejících služby tohoto sektoru. Proto se zvyšuje počet sjezdových tratí.<br />
<br />
Dle Křenové et al. (2010) sjezdové lyžování v Krkonošském národním parku má vliv na trvalý úbytek celkové rozlohy lesů, erozi půdy na odlesněných svazích a trvalé změny charakteru krajiny. Dle Vráblíkové (2010) se sjezdovým lyžováním vzniká ekologický problém v podobě umělého zasněžování, jehož škodlivý vliv bývá navíc zesílen používáním zakázaných chemických příměsí. Proto Správa KRNAP tuto technologii přísně vyloučila z 1. a 2. zóny.<br />
<br />
Šorm (2009) uvádí přímé a nepřímé negativní dopady turistického rozvoje na životní prostředí. Za přímými se schovává např. Rušení živočichů nadměrným hlukem, trhání rostlin a nebo sešlapání vegetace. Daleko závažnějšími problémy jsou nepřímé dopady, které si návštěvníci neuvědomují a tudíž ani za ně necítí zodpovědnost. V tomto případě je to přestavba a zvětšování ubytovacích zařízeních, kterým dochází ke zmenšování květnatých horských luk. Vyšší kapacity vedou k větší spotřebě vody a k enormnímu problému s čištěním odpadních vod. Jejich nedostatečně čištění vede k velkoplošné eutrofizaci horských ekosystému v okolí horských bud a mizení ekologicky citlivých horských druhů rostlin a živočichů. Dalšími nepřímými dopady je rozšiřování infrastruktury, sjezdových tratí a podobně.<br />
<br />
Ve výsledcích práce autor uvádí, že v letech 2000-2002 hory během jednoho roku navštívilo 5,4 mil. osob a nejčastějším důvodem bylo jednoznačně provozování sportu a turistiky (34%). Následuje rekreace návštěvníků (22%) a na třetím místě je touha po poznání (15%). Nejoblíbenější aktivitou návštěvníků je pěší turistika (73%), dále cykloturistika (27%), zimní sporty (23). <br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<br />
<br />
KŘENOVÁ, Zdenka, Ondřej BÍLEK a Vladimír ZÝVAL. Does artificial snow fertilise the soil of mountain meadows in the Krkonoše National Park?. ''European Journal of Environmental Sciences (On-line)'' [online]. Karolinum Press, 2020, 10(1), 32-41 [cit. 2022-06-14]. ISSN 1805-0174. Dostupné z: doi:10.14712/23361964.2020.5<br />
<br />
KUČEROVÁ, Anna. ''Právní aspekty podmínek cestovního ruchu a sportu v Krkonošském národním parku''. Univerzita Karlova, Právnická fakulta, 2019.<br />
<br />
ŠORM, Ivo. ''Turistika a sport v Krkonošském národním parku a jejich vliv na životní prostředí''. 2009. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Fakulta tělesné výchovy a sportu, Sporty v přírodě. Vedoucí práce Šafránek, Jiří.<br />
<br />
VRABLÍKOVÁ, Barbora. ''Turisté a sportovci prospívají nebo škodí? (Vztah trvalých obyvatel krkonošské obce Vítkovice k cestovnímu ruchu a sportovním aktivitám v jejich obci)''. Praha, 2010. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií, Katedra sociální a kulturní ekologie. Vedoucí práce Rynda, Ivan.</div>Adminhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Flexitari%C3%A1nstv%C3%AD_jako_udr%C5%BEiteln%C3%BD_zp%C5%AFsob_stravov%C3%A1n%C3%AD&diff=26308Flexitariánství jako udržitelný způsob stravování2023-07-28T06:58:33Z<p>Admin: + obrázek</p>
<hr />
<div>Koncept správného a udržitelného způsobu stravování je složitý a mnohostranný. Taková strava by měla splňovat několik kritérií. Měla by být vyvážená, bezpečná, snadno dostupná, kulturně přijatelná a také by měla mít nízký dopad na životní prostředí. S posledním bodem se váže problematika nadměrné konzumace masa, která se v posledních letech stala ve společnosti jedním z velkých témat v souvislosti s [[w:cs:Globální_oteplování|globálním oteplováním]] či celkově ochranou životního prostředí.<br />
<br />
Většina lidí zná dva nejběžnější alternativní způsoby stravování, které z jídelníčku vyřazuje maso, a to [[w:cs:Vegetariánství|vegetariánství]] a [[w:cs:Veganství|veganství]]. U těchto způsobů se však naskýtá otázka, zda jsou pro člověka úplně zdravé. Co se vegetariánství týče, je třeba maso nahradit jinými kvalitními bílkovinami a pokud je strava takto vyvážená, neměla by být vegetariánská strava nikterak zdravotně závadná. U veganství je již vliv této stravy na zdraví člověka poněkud diskutabilnější. Novějším alternativním druhem stravování je právě [[w:cs:Částečně_bezmasá_strava|flexitariánství]].<br />
<br />
== O co se vlastně jedná? ==<br />
Pojem flexitariánství se objevil už v roce 1998 a vychází z označení flexibilní vegetarián, jímž člověk dodržující tuto stravu vlastně skutečně je. Flexitariánství bývá nejčastěji chápáno jako stravovací způsob, který je převážně bezmasý, přesto ale maso z jídelníčku úplně vyřazuje. Zde si vypůjčím definici z diplomové práce, která se tímto tématem zabývá a dle níž je: “''jako flexitarián chápán jedinec, jenž konzumuje jakýkoliv druh masa více než jedenkrát za měsíc, ale ne více než jedenkrát za týden. Vejce, mléko a mléčné výrobky mohou být konzumovány bez omezení”.''<ref name=":0" /> U&nbsp;flexitariánství nejde pouze o omezení masa v jídelníčku člověka, ale důležitým bodem je, že člověk kupuje maso, ryby a celkově veškeré živočišné produkty z ověřených zdrojů a zajímá se o jejich původ. Z tohoto důvodu lze hovořit o flexitariánství jako o udržitelném stravování z hlediska životního prostředí, neboť nepodporuje velkoprodukci masa a živočišných produktů.<br />
<br />
== Proč omezit maso ve svém jídelníčku? ==<br />
<br />
=== Ekologický dopad ===<br />
V roce 2007 bylo vyprodukováno 275 milionů tun masa. To je v přepočtu přibližně 60 biliónů zvířat zabitých pro maso během jednoho roku (pro lepší představu je to 650 zvířat každou sekundu nebo cca 10 zvířat na člověka ročně).<ref>{{Citace periodika<br />
| příjmení = Raphaely<br />
| jméno = Talia<br />
| příjmení2 = Marinova<br />
| jméno2 = Dora<br />
| titul = Flexitarianism: a more moral dietary option<br />
| periodikum = International Journal of Sustainable Society<br />
| datum vydání = 2014<br />
| ročník = 6<br />
| číslo = 1/2<br />
| strany = 189<br />
| issn = 1756-2538<br />
| doi = 10.1504/IJSSOC.2014.057846<br />
| jazyk = en<br />
| url = http://www.inderscience.com/link.php?id=57846<br />
| datum přístupu = 2023-07-28<br />
}}</ref> Tento přepočet je z roku 2007, v roce 2021 stoupla produkce masa na 333 milionů tun<br />
<br />
Produkce masa má také velký vliv na produkci emisí [[w:cs:Skleníkové_plyny|skleníkových plynů]]. V roce 2021 vzrostly celosvětové emise o 6 %. V poslední době se odhaduje, že výroba a spotřeba masa jsou odpovědné za 51 % všech celosvětových emisí. Předpokládá se, že do roku 2050 bude nárůst lidská populace téměř 40&nbsp;%. Vzhledem k tomuto faktu se očekává zvýšení celosvětové produkce masa o více než 135 %, což je přibližně 13 zvířat na osobu za rok. Odhady ukazují, že snížení celosvětové spotřeby masa o 25 % by způsobilo snížení celkových emisí skleníkových plynů o 12,5 %. Globálně jednotlivci konzumují množství masa, které je nad rámec doporučení správné výživy. Snížení individuální spotřeby masa by tak mělo být široce přijímáno a podporováno politickými a legislativními iniciativami.<ref>{{Citace periodika<br />
| příjmení = Raphaely<br />
| jméno = Talia<br />
| příjmení2 = Marinova<br />
| jméno2 = Dora<br />
| titul = Flexitarianism: Traditional Diets as Social Innovation for Sustainability<br />
| periodikum = Visão Global Review<br />
| datum vydání = 2012<br />
| ročník = 15<br />
| jazyk = en<br />
| url = https://espace.curtin.edu.au/handle/20.500.11937/35069<br />
| datum přístupu = 2023-07-28<br />
}}</ref><br />
<br />
Tabulka porovnání doporučené a skutečné spotřeby masa ve vybraných státech:<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie<br />
| příjmení = Kunzová<br />
| jméno = Monika<br />
| titul = Flexitariánství jako udržitelný způsob stravování – diplomová práce<br />
| url = https://is.muni.cz/th/frb3b/DP_final_Archive.pdf<br />
| vydavatel = Masarykova univerzita, Lékařská fakulta<br />
| místo = Brno<br />
| datum vydání = 2020-05<br />
| datum přístupu = 2023-07-28<br />
}}</ref><br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|<br />
|Průměrná týdenní spotřeba na obyvatele (kg)<br />
|Průměrná denní spotřeba na obyvatele (g)<br />
|Průměrné roční emise CO<small>2</small> na osobu (t)<br />
|-<br />
|'''Doporučeno'''<br />
|'''< 0,7'''<br />
|'''< 100'''<br />
|<nowiki>-</nowiki><br />
|-<br />
|Česká republika<br />
|1,6<br />
|229<br />
|10,3<br />
|-<br />
|USA<br />
|2,3<br />
|330<br />
|17,3<br />
|-<br />
|Itálie<br />
|1,7<br />
|249<br />
|6,7<br />
|-<br />
|Francie<br />
|1,7<br />
|238<br />
|5,6<br />
|-<br />
|Švýcarsko<br />
|1,4<br />
|196<br />
|5,4<br />
|-<br />
|Kanada<br />
|1,8<br />
|259<br />
|15,2<br />
|-<br />
|Lucembursko<br />
|2<br />
|296<br />
|20,4<br />
|-<br />
|Světový průměr<br />
|0,8<br />
|115<br />
|4,6<br />
|}<br />
<br />
Z tabulky vyplývá, že průměrná spotřeba masa ve světě je nad doporučením a současně spotřeba v některých státech, včetně České republiky, je silně nad průměrem.<br />
<br />
Vlivů, jakým způsobem chov hospodářských zvířat přispívá ke klimatické změně produkcí skleníkových plynů, je hned několik. Skleníkové plyny jsou produkovány v každé fázi zpracovávání živočišných potravin. Mezi nejvýznamnější skleníkové plyny řadíme vodní páru, oxid uhličitý, metan a oxid dusný. Při přetváření přírodních ekosystémů na [[w:cs:Zemědělská_půda|orné půdy]] a [[w:cs:Pastvina|pastviny]], při opracování půdy, při spalování fosilních paliv zemědělskými stroji či při výrobě hnojiv a transportu zemědělských produktů dochází k významnému uvolňování [[w:cs:Oxid_uhličitý|oxidu uhličitého]].<ref name=":0" /> Šedesát procent celkových antropogenních emisí [[w:cs:Oxid_dusný|oxidu dusného]], který je cca 300x účinnější než oxid uhličitý, má původ v zemědělském sektoru. Většina uvolňovaného oxidu dusného se tvoří při aplikaci průmyslových hnojiv. Mikroorganismy žijící v půdě konvertují část dusíku pocházejícího z hnojiv právě do oxidu dusného.<ref name=":1" /> Za cca polovinu globálních emisí [[w:cs:Methan|metanu]], který je 26x silnější než oxid uhličitý je zodpovědné zemědělství. Přežvýkavci tráví potravu enterickou [[w:cs:Fermentace|fermentací]], během které dochází ke kvašení způsobeným mikroflórou v bachoru a následně k produkci metanu. Pro představu „''dospělá kráva vyprodukuje každý den asi 1 000 l plynů, přičemž na světě čítáme 1,6 miliardy kusů skotu a 2 miliardy malých přežvýkavců“''. Přežvýkavci se tak stávají zodpovědní za třetinu emisí metanu pocházející ze zemědělství.<ref name=":1" /><br />
<br />
Emise skleníkových plynů nejsou jediným ekologickým úskalím konzumace živočišných produktů. Ve spojitosti s problematikou nadměrné konzumace živočišných produktů se můžeme bavit o problémech jako např. [[w:cs:ztráta_biodiverzity|úbytek biodiverzity]] a s tím spojené [[w:cs:Odlesňování|kácení lesů]] v důsledku přizpůsobování krajiny podle potřeb zemědělské produkce apod. <br />
<br />
=== Zdraví člověka ===<br />
Především západní část civilizace značně překračuje doporučené množství masa, které by měl člověk zkonzumovat. Mnohé studie mezinárodních institucí jako např. [[w:cs:Mezinárodní_agentura_pro_výzkum_rakoviny|Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny]] a European Prospective Investigation into Cancer and Nutrition, opakovaně potvrdily souvislost mezi nadměrnou konzumací masa a závažnými onemocněními jako například [[w:cs:Rakovina|rakovina]]. Dle studií má negativní dopady na lidské zdraví především nadměrná konzumace červeného nebo zpracovaného masa. Obecně není konzumace masa nikterak zdravotně závadná, naopak se jedná o bohatý zdroj bílkovin, je třeba se ale držet hesla „všeho s mírou“. V dnešní době je však dle výzkumů u většiny populace tato míra značně překračována, což má negativní dopady, jak na zdraví každého člověka, tak na „zdraví“ celé planety.<br />
[[Soubor:Výživová pyramida.jpg|náhled|Výživová a environmentální pyramida<ref>Kapitulčinová, D. (2017). „Udržitelná strava “: Představení konceptu a zohlednění v současných výživových doporučeních ve světě. ''Výživa a potraviny'', ''3''(2017), 64-68.</ref>]]<br />
Znázorněním spojení zdravého stravování a stravování s nízkým environmentálním dopadem je koncept tzv. dvojité pyramidy (spojení výživové pyramidy s pyramidou environmentální zátěže). Tento koncept znázorňuje, že čím výše je potravina na výživové pyramidě znázorněna, tím vyšší je i její dopad na životní prostředí.<ref name=":1">{{Citace elektronické monografie<br />
| příjmení = Vrecníková<br />
| jméno = Anna<br />
| titul = Environmentální aspekty výživy člověka - bakalářská práce<br />
| url = https://is.muni.cz/th/qu6jc/FINAL_Anna_Vrecnikova_-_Environmentalni_aspekty_vyzivy_cloveka.pdf<br />
| vydavatel = Masarykova univerzita, Lékařská fakulta<br />
| místo = Brno<br />
| datum vydání = 2018-05<br />
| datum přístupu = 2023-07-28<br />
}}</ref><br />
<br />
Výživová pyramida znázorňuje, co bychom měli jíst, aby jeho strava byla zdravá a vyvážené. Čím je potravina v pyramidě níže, tím více bychom jí měli jíst. Naopak potraviny na vrcholu pyramidy bychom si měli dopřávat pouze v malém množství. Environmentální pyramida znázorňuje, jakým způsobem má, jaká potravina, dopad na životní prostředí. Čím je potravina v pyramidě níže, tím nižší jsou dopady její konzumace na životní prostředí. Naopak, čím jsou potraviny výše, tím jsou dopady jejich konzumace na životní prostředí vyšší. Jak můžeme vidět, pro většinu potravin platí, že čím mají nižší enviromentální dopad, tím jsou pro člověka zdravější. Nedá se však tvrdit, že čím jíme zdravěji, tím jíme ekologičtěji. Záleží na mnoha dalších faktorech jakým je třeba původ potravin. A právě na kombinaci těchto faktorů – dopad na lidské zdraví, enviromentální dopad a původ potravin, je založeno flexitariánství.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
{{FTVS|Denní studium 2022|Vybíralová: Flexitariánství jako udržitelný způsob stravování}}</div>Adminhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:V%C3%BD%C5%BEivov%C3%A1_pyramida.jpg&diff=26307Soubor:Výživová pyramida.jpg2023-07-28T06:56:04Z<p>Admin: Výživová pyramida dle Kapitulčinová, D. (2017). „Udržitelná strava “: Představení konceptu a zohlednění v současných výživových doporučeních ve světě. Výživa a potraviny, 3(2017), 64-68.</p>
<hr />
<div>== Popis ==<br />
Výživová pyramida dle Kapitulčinová, D. (2017). „Udržitelná strava “: Představení konceptu a zohlednění v současných výživových doporučeních ve světě. Výživa a potraviny, 3(2017), 64-68.</div>Adminhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Flexitari%C3%A1nstv%C3%AD_jako_udr%C5%BEiteln%C3%BD_zp%C5%AFsob_stravov%C3%A1n%C3%AD&diff=26306Flexitariánství jako udržitelný způsob stravování2023-07-28T06:54:53Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>Koncept správného a udržitelného způsobu stravování je složitý a mnohostranný. Taková strava by měla splňovat několik kritérií. Měla by být vyvážená, bezpečná, snadno dostupná, kulturně přijatelná a také by měla mít nízký dopad na životní prostředí. S posledním bodem se váže problematika nadměrné konzumace masa, která se v posledních letech stala ve společnosti jedním z velkých témat v souvislosti s [[w:cs:Globální_oteplování|globálním oteplováním]] či celkově ochranou životního prostředí.<br />
<br />
Většina lidí zná dva nejběžnější alternativní způsoby stravování, které z jídelníčku vyřazuje maso, a to [[w:cs:Vegetariánství|vegetariánství]] a [[w:cs:Veganství|veganství]]. U těchto způsobů se však naskýtá otázka, zda jsou pro člověka úplně zdravé. Co se vegetariánství týče, je třeba maso nahradit jinými kvalitními bílkovinami a pokud je strava takto vyvážená, neměla by být vegetariánská strava nikterak zdravotně závadná. U veganství je již vliv této stravy na zdraví člověka poněkud diskutabilnější. Novějším alternativním druhem stravování je právě [[w:cs:Částečně_bezmasá_strava|flexitariánství]].<br />
<br />
== O co se vlastně jedná? ==<br />
Pojem flexitariánství se objevil už v roce 1998 a vychází z označení flexibilní vegetarián, jímž člověk dodržující tuto stravu vlastně skutečně je. Flexitariánství bývá nejčastěji chápáno jako stravovací způsob, který je převážně bezmasý, přesto ale maso z jídelníčku úplně vyřazuje. Zde si vypůjčím definici z diplomové práce, která se tímto tématem zabývá a dle níž je: “''jako flexitarián chápán jedinec, jenž konzumuje jakýkoliv druh masa více než jedenkrát za měsíc, ale ne více než jedenkrát za týden. Vejce, mléko a mléčné výrobky mohou být konzumovány bez omezení”.''<ref name=":0" /> U&nbsp;flexitariánství nejde pouze o omezení masa v jídelníčku člověka, ale důležitým bodem je, že člověk kupuje maso, ryby a celkově veškeré živočišné produkty z ověřených zdrojů a zajímá se o jejich původ. Z tohoto důvodu lze hovořit o flexitariánství jako o udržitelném stravování z hlediska životního prostředí, neboť nepodporuje velkoprodukci masa a živočišných produktů.<br />
<br />
== Proč omezit maso ve svém jídelníčku? ==<br />
<br />
=== Ekologický dopad ===<br />
V roce 2007 bylo vyprodukováno 275 milionů tun masa. To je v přepočtu přibližně 60 biliónů zvířat zabitých pro maso během jednoho roku (pro lepší představu je to 650 zvířat každou sekundu nebo cca 10 zvířat na člověka ročně).<ref>{{Citace periodika<br />
| příjmení = Raphaely<br />
| jméno = Talia<br />
| příjmení2 = Marinova<br />
| jméno2 = Dora<br />
| titul = Flexitarianism: a more moral dietary option<br />
| periodikum = International Journal of Sustainable Society<br />
| datum vydání = 2014<br />
| ročník = 6<br />
| číslo = 1/2<br />
| strany = 189<br />
| issn = 1756-2538<br />
| doi = 10.1504/IJSSOC.2014.057846<br />
| jazyk = en<br />
| url = http://www.inderscience.com/link.php?id=57846<br />
| datum přístupu = 2023-07-28<br />
}}</ref> Tento přepočet je z roku 2007, v roce 2021 stoupla produkce masa na 333 milionů tun<br />
<br />
Produkce masa má také velký vliv na produkci emisí [[w:cs:Skleníkové_plyny|skleníkových plynů]]. V roce 2021 vzrostly celosvětové emise o 6 %. V poslední době se odhaduje, že výroba a spotřeba masa jsou odpovědné za 51 % všech celosvětových emisí. Předpokládá se, že do roku 2050 bude nárůst lidská populace téměř 40&nbsp;%. Vzhledem k tomuto faktu se očekává zvýšení celosvětové produkce masa o více než 135 %, což je přibližně 13 zvířat na osobu za rok. Odhady ukazují, že snížení celosvětové spotřeby masa o 25 % by způsobilo snížení celkových emisí skleníkových plynů o 12,5 %. Globálně jednotlivci konzumují množství masa, které je nad rámec doporučení správné výživy. Snížení individuální spotřeby masa by tak mělo být široce přijímáno a podporováno politickými a legislativními iniciativami.<ref>{{Citace periodika<br />
| příjmení = Raphaely<br />
| jméno = Talia<br />
| příjmení2 = Marinova<br />
| jméno2 = Dora<br />
| titul = Flexitarianism: Traditional Diets as Social Innovation for Sustainability<br />
| periodikum = Visão Global Review<br />
| datum vydání = 2012<br />
| ročník = 15<br />
| jazyk = en<br />
| url = https://espace.curtin.edu.au/handle/20.500.11937/35069<br />
| datum přístupu = 2023-07-28<br />
}}</ref><br />
<br />
Tabulka porovnání doporučené a skutečné spotřeby masa ve vybraných státech:<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie<br />
| příjmení = Kunzová<br />
| jméno = Monika<br />
| titul = Flexitariánství jako udržitelný způsob stravování – diplomová práce<br />
| url = https://is.muni.cz/th/frb3b/DP_final_Archive.pdf<br />
| vydavatel = Masarykova univerzita, Lékařská fakulta<br />
| místo = Brno<br />
| datum vydání = 2020-05<br />
| datum přístupu = 2023-07-28<br />
}}</ref><br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|<br />
|Průměrná týdenní spotřeba na obyvatele (kg)<br />
|Průměrná denní spotřeba na obyvatele (g)<br />
|Průměrné roční emise CO<small>2</small> na osobu (t)<br />
|-<br />
|'''Doporučeno'''<br />
|'''< 0,7'''<br />
|'''< 100'''<br />
|<nowiki>-</nowiki><br />
|-<br />
|Česká republika<br />
|1,6<br />
|229<br />
|10,3<br />
|-<br />
|USA<br />
|2,3<br />
|330<br />
|17,3<br />
|-<br />
|Itálie<br />
|1,7<br />
|249<br />
|6,7<br />
|-<br />
|Francie<br />
|1,7<br />
|238<br />
|5,6<br />
|-<br />
|Švýcarsko<br />
|1,4<br />
|196<br />
|5,4<br />
|-<br />
|Kanada<br />
|1,8<br />
|259<br />
|15,2<br />
|-<br />
|Lucembursko<br />
|2<br />
|296<br />
|20,4<br />
|-<br />
|Světový průměr<br />
|0,8<br />
|115<br />
|4,6<br />
|}<br />
<br />
Z tabulky vyplývá, že průměrná spotřeba masa ve světě je nad doporučením a současně spotřeba v některých státech, včetně České republiky, je silně nad průměrem.<br />
<br />
Vlivů, jakým způsobem chov hospodářských zvířat přispívá ke klimatické změně produkcí skleníkových plynů, je hned několik. Skleníkové plyny jsou produkovány v každé fázi zpracovávání živočišných potravin. Mezi nejvýznamnější skleníkové plyny řadíme vodní páru, oxid uhličitý, metan a oxid dusný. Při přetváření přírodních ekosystémů na [[w:cs:Zemědělská_půda|orné půdy]] a [[w:cs:Pastvina|pastviny]], při opracování půdy, při spalování fosilních paliv zemědělskými stroji či při výrobě hnojiv a transportu zemědělských produktů dochází k významnému uvolňování [[w:cs:Oxid_uhličitý|oxidu uhličitého]].<ref name=":0" /> Šedesát procent celkových antropogenních emisí [[w:cs:Oxid_dusný|oxidu dusného]], který je cca 300x účinnější než oxid uhličitý, má původ v zemědělském sektoru. Většina uvolňovaného oxidu dusného se tvoří při aplikaci průmyslových hnojiv. Mikroorganismy žijící v půdě konvertují část dusíku pocházejícího z hnojiv právě do oxidu dusného.<ref name=":1" /> Za cca polovinu globálních emisí [[w:cs:Methan|metanu]], který je 26x silnější než oxid uhličitý je zodpovědné zemědělství. Přežvýkavci tráví potravu enterickou [[w:cs:Fermentace|fermentací]], během které dochází ke kvašení způsobeným mikroflórou v bachoru a následně k produkci metanu. Pro představu „''dospělá kráva vyprodukuje každý den asi 1 000 l plynů, přičemž na světě čítáme 1,6 miliardy kusů skotu a 2 miliardy malých přežvýkavců“''. Přežvýkavci se tak stávají zodpovědní za třetinu emisí metanu pocházející ze zemědělství.<ref name=":1" /><br />
<br />
Emise skleníkových plynů nejsou jediným ekologickým úskalím konzumace živočišných produktů. Ve spojitosti s problematikou nadměrné konzumace živočišných produktů se můžeme bavit o problémech jako např. [[w:cs:ztráta_biodiverzity|úbytek biodiverzity]] a s tím spojené [[w:cs:Odlesňování|kácení lesů]] v důsledku přizpůsobování krajiny podle potřeb zemědělské produkce apod. <br />
<br />
=== Zdraví člověka ===<br />
Především západní část civilizace značně překračuje doporučené množství masa, které by měl člověk zkonzumovat. Mnohé studie mezinárodních institucí jako např. [[w:cs:Mezinárodní_agentura_pro_výzkum_rakoviny|Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny]] a European Prospective Investigation into Cancer and Nutrition, opakovaně potvrdily souvislost mezi nadměrnou konzumací masa a závažnými onemocněními jako například [[w:cs:Rakovina|rakovina]]. Dle studií má negativní dopady na lidské zdraví především nadměrná konzumace červeného nebo zpracovaného masa. Obecně není konzumace masa nikterak zdravotně závadná, naopak se jedná o bohatý zdroj bílkovin, je třeba se ale držet hesla „všeho s mírou“. V dnešní době je však dle výzkumů u většiny populace tato míra značně překračována, což má negativní dopady, jak na zdraví každého člověka, tak na „zdraví“ celé planety.<br />
<br />
Znázorněním spojení zdravého stravování a stravování s nízkým environmentálním dopadem je koncept tzv. dvojité pyramidy (spojení výživové pyramidy s pyramidou environmentální zátěže). Tento koncept znázorňuje, že čím výše je potravina na výživové pyramidě znázorněna, tím vyšší je i její dopad na životní prostředí.<ref name=":1">{{Citace elektronické monografie<br />
| příjmení = Vrecníková<br />
| jméno = Anna<br />
| titul = Environmentální aspekty výživy člověka - bakalářská práce<br />
| url = https://is.muni.cz/th/qu6jc/FINAL_Anna_Vrecnikova_-_Environmentalni_aspekty_vyzivy_cloveka.pdf<br />
| vydavatel = Masarykova univerzita, Lékařská fakulta<br />
| místo = Brno<br />
| datum vydání = 2018-05<br />
| datum přístupu = 2023-07-28<br />
}}</ref><br />
<br />
Výživová pyramida znázorňuje, co bychom měli jíst, aby jeho strava byla zdravá a vyvážené. Čím je potravina v pyramidě níže, tím více bychom jí měli jíst. Naopak potraviny na vrcholu pyramidy bychom si měli dopřávat pouze v malém množství. Environmentální pyramida znázorňuje, jakým způsobem má, jaká potravina, dopad na životní prostředí. Čím je potravina v pyramidě níže, tím nižší jsou dopady její konzumace na životní prostředí. Naopak, čím jsou potraviny výše, tím jsou dopady jejich konzumace na životní prostředí vyšší. Jak můžeme vidět, pro většinu potravin platí, že čím mají nižší enviromentální dopad, tím jsou pro člověka zdravější. Nedá se však tvrdit, že čím jíme zdravěji, tím jíme ekologičtěji. Záleží na mnoha dalších faktorech jakým je třeba původ potravin. A právě na kombinaci těchto faktorů – dopad na lidské zdraví, enviromentální dopad a původ potravin, je založeno flexitariánství.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
{{FTVS|Denní studium 2022|Vybíralová: Flexitariánství jako udržitelný způsob stravování}}</div>Adminhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Flexitari%C3%A1nstv%C3%AD_jako_udr%C5%BEiteln%C3%BD_zp%C5%AFsob_stravov%C3%A1n%C3%AD&diff=26305Flexitariánství jako udržitelný způsob stravování2023-07-28T05:58:50Z<p>Admin: Založení stránky</p>
<hr />
<div>Koncept správného a udržitelného způsobu stravování je složitý a mnohostranný. Taková strava by měla splňovat několik kritérií. Měla by být vyvážená, bezpečná, snadno dostupná, kulturně přijatelná a také by měla mít nízký dopad na životní prostředí. S posledním bodem se váže problematika nadměrné konzumace masa, která se v posledních letech stala ve společnosti jedním z velkých témat v souvislosti s globálním oteplováním či celkově ochranou životního prostředí.<br />
<br />
Většina lidí zná dva nejběžnější alternativní způsoby stravování, které z jídelníčku vyřazuje maso, a to vegetariánství a veganství. U těchto způsobů se však naskýtá otázka, zda jsou pro člověka úplně zdravé. Co se vegetariánství týče, je třeba maso nahradit jinými kvalitními bílkovinami a pokud je strava takto vyvážená, neměla by být vegetariánská strava nikterak zdravotně závadná. U veganství je již vliv této stravy na zdraví člověka poněkud diskutabilnější. Novějším alternativním druhem stravování je právě flexitariánství.<br />
<br />
= O co se vlastně jedná? =<br />
Pojem flexitariánství se objevilo už v roce 1998 a vychází z označení flexibilní vegetarián, jímž člověk dodržující tuto stravu vlastně skutečně je. Flexitariánství bývá nejčastěji chápáno jako stravovací způsob, který je převážně bezmasý, přesto ale maso z jídelníčku úplně vyřazuje. Zde si vypůjčím definici z diplomové práce, která se tímto tématem zabývá a dle níž je: “''jako flexitarián chápán jedinec, jenž konzumuje jakýkoliv druh masa více než jedenkrát za měsíc, ale ne více než jedenkrát za týden. Vejce, mléko a mléčné výrobky mohou být konzumovány bez omezení”'' (Kunzová, 2020). U flexitariánství nejde pouze o omezení masa v jídelníčku člověka, ale důležitým bodem je, že člověk kupuje maso, ryby a celkově veškeré živočišné produkty z ověřených zdrojů a zajímá se o jejich původ. Z tohoto důvodu lze hovořit o flexitariánství jako o udržitelném stravování z hlediska životního prostředí, neboť nepodporuje velkoprodukci masa a živočišných produktů.<br />
<br />
= Proč omezit maso ve svém jídelníčku? - ekologický dopad =<br />
V roce 2007 bylo vyprodukováno 275 milionů tun masa. To je v přepočtu přibližně 60 biliónů zvířat zabitých pro maso během jednoho roku (pro lepší představu je to 650 zvířat každou sekundu nebo cca 10 zvířat na člověka ročně) (Raphaely, Marinova, 2014). Tento přepočet je z roku 2007, v roce 2021 stoupla produkce masa na 333 milionů tun<br />
<br />
Produkce masa má také velký vliv na produkci emisí skleníkových plynů. V roce 2021 vzrostly celosvětové emise o 6 %. V poslední době se odhaduje, že výroba a spotřeba masa jsou odpovědné za 51 % všech celosvětových emisí. Předpokládá se, že do roku 2050 bude nárůst lidská populace téměř 40%. Vzhledem k tomuto faktu se očekává zvýšení celosvětové produkce masa o více než 135 %, což je přibližně 13 zvířat na osobu za rok. Odhady ukazují, že snížení celosvětové spotřeby masa o 25 % by způsobilo snížení celkových emisí skleníkových plynů o 12,5 %. Globálně jednotlivci konzumují množství masa, které je nad rámec doporučení správné výživy. Snížení individuální spotřeby masa by tak mělo být široce přijímáno a podporováno politickými a legislativními iniciativami (Raphaely, Marinova, 2012).<br />
<br />
Tabulka porovnání doporučené a skutečné spotřeby masa ve vybraných státech:<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|<br />
|Průměrná týdenní spotřeba na<br />
<br />
obyvatele (kg)<br />
|Průměrná denní spotřeba na<br />
<br />
obyvatele (g)<br />
|Průměrné roční emise CO2<br />
<br />
na osobu (tuny)<br />
|-<br />
|'''Doporučeno'''<br />
|'''< 0,7'''<br />
|'''< 100'''<br />
|<nowiki>-</nowiki><br />
|-<br />
|Česká republika<br />
|1,6<br />
|229<br />
|10,3<br />
|-<br />
|USA<br />
|2,3<br />
|330<br />
|17,3<br />
|-<br />
|Itálie<br />
|1,7<br />
|249<br />
|6,7<br />
|-<br />
|Francie<br />
|1,7<br />
|238<br />
|5,6<br />
|-<br />
|Švýcarsko<br />
|1,4<br />
|196<br />
|5,4<br />
|-<br />
|Kanada<br />
|1,8<br />
|259<br />
|15,2<br />
|-<br />
|Lucembursko<br />
|2<br />
|296<br />
|20,4<br />
|-<br />
|Světový průměr<br />
|0,8<br />
|115<br />
|4,6<br />
|}<br />
''(Zdroj: Diplomová práce - Bc. Monika Kunzová)'' <br />
<br />
Z tabulky vyplývá, že průměrná spotřeba masa ve světě je nad doporučením a současně spotřeba v některých státech, včetně České republiky, je silně nad průměrem.<br />
<br />
Vlivů, jakým způsobem chov hospodářských zvířat přispívá ke klimatické změně produkcí skleníkových plynů, je hned několik. Skleníkové plyny jsou produkovány v každé fázi zpracovávání živočišných potravin. Mezi nejvýznamnější skleníkové plyny řadíme vodní páru, oxid uhličitý, metan a oxid dusný. Při přetváření přírodních ekosystémů na orné půdy a pastviny, při opracování půdy,při spalování fosilních paliv zemědělskými stroji či při výrobě hnojiv a transportu zemědělských produktů dochází k významnému uvolňování oxidu uhličitého (Kunzová, 2020). Šedesát procent celkových antropogenních emisí oxidu dusného, který je cca 300x účinější než oxid uhličitý, má původ v zemědělském sektoru. Většina uvolňovaného oxidu dusného se tvoří při aplikaci průmyslových hnojiv. Mikroorganismy žijící v půdě konvertují část dusíku pocházejícího z hnojiv právě do oxidu dusného (Vrecníková, 2018). Za cca polovinu globálních emisí metanu, který je 26x silnější než oxid uhličitý je zodpovědné zemědělství. Přežvýkavci tráví potravu enterickou fermentací, během které dochází ke kvašení způsobeným mikroflórou v bachoru a následně k produkci metanu. Pro představu „''dospělá kráva vyprodukuje každý den asi 1 000 l plynů, přičemž na světě čítáme 1,6 miliardy kusů skotu a 2 miliardy malých přežvýkavců“''. Přežvýkavci se tak stávají zodpovědní za třetinu emisí metanu pocházející ze zemědělství (Vrecníková, 2018).<br />
<br />
Emise skleníkových plynů nejsou jediným ekologickým úzkalím konzumace živočišných produktů. Ve spojitosti s problematikou nadměrné konzumace živočišných produktů se můžeme bavit o problémech jako např. úbytek biodiverzity a s tím spojené kácení lesů v důsledku přizpůsobování krajiny podle potřeb zemědělské produkce apod. <br />
<br />
= Proč omezit maso ve svém jídelníčku? - zdraví člověka =<br />
Především západní část civilizace značně překračuje doporučené množství masa, které by měl člověk zkonzumovat. Mnohé studie mezinárodních institucí jako např. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny a European Prospective Investigation into Cancer and Nutrition, opakovaně potvrdily souvislost mezi nadměrnou konzumací masa a závažnými onemocněními jako například rakovina. Dle studií má negativní dopady na lidské zdraví především nadměrná konzumace červeného nebo zpracovaného masa. Obecně není konzumace masa nikterak zdravotně závadná, naopak se jedná o bohatý zdroj bílkovin, je třeba se ale držet hesla “všeho s mírou”. V dnešní době je však dle výzkumů u většiny populace tato míra značně překračována, což má negativní dopady, jak na zdraví každého člověka, tak na “zdraví” celé planety.<br />
<br />
Znázorněním spojení zdravého stravování a stravování s nízkým environmentálním dopadem je koncept tzv. dvojité pyramidy (spojení výživové pyramidy s pyramidou environmentální zátěže). Tento koncept znázorňuje, že čím výše je potravina na výživové pyramidě znázorněna, tím vyšší je i její dopad na životní prostředí (Vrecníková, 2018).<br />
<br />
Výživová pyramda znázorňuje, co bychom měli jíst, aby jeho strava byla zdravá a vyvážené. Čím je potravina v pyramidě níže, tím více bychom jí měli jíst. Naopak potraviny na vrcholu pyramidy bychom si měli dopřávat pouze v malém mnžství. Enviromantální pyramida znázorňuje, jakým způsobem má, jaká potravina, dopad na životní prostředí. Čím je potravina v pyramidě níže, tím nižší jsou dopady její konzumace na životní prostředí. Naopak, čím jsou potraviny výše, tím jsou dopady jejich konzumace na životní prostředí vyšší. Jak můžeme vidět, pro většinu potravin platí, že čím mají nižší enviromentální dopad, tím jsou pro člověka zdravější. Nedá se však tvrdit, že čím jíme zdravěji, tím jíme ekologičtěji. Záleží na mnoha dalších faktorech jakým je třeba původ potravin. A právě na kombinaci těchto faktorů – dopad na lidské zdraví, enviromentální dopad a původ potravin, je založeno flexitariánství.<br />
<br />
= Zdroje: =<br />
KUNZOVA, M. ''Flexitariánství jako udržitelný způsob stravování'' [online]''.'' Brno, 2020. Diplomová práce. Masarykova Univerzita. Dostupné z: <nowiki>https://is.muni.cz/th/frb3b/DP_final.pdf</nowiki><br />
<br />
RAPHAELY, T. a MARINOVA, D. ''Flexitarianism: traditional diets as social innovation for sustainability '' [online]. Visão Global, 2012. Dostupné z: <nowiki>https://espace.curtin.edu.au/bitstream/handle/20.500.11937/35069/196863_196863.pdf?seque</nowiki> nce=2&isAllowed=y<br />
<br />
RAPHAELY, Talia a Dora MARINOVA. ''Flexitarianism: a more moral dietary option'' [online]''. '' Curtin University, 2014. Dostupné z: <nowiki>https://espace.curtin.edu.au/bitstream/handle/20.500.11937/34012/191902.pdf?sequence=2&i</nowiki> sAllowed=y<br />
<br />
VRECNIKOVA, A. Enviromentální aspekty výživy člověka [online]. Brno, 2018. Bakalářská práce. Masarykova Univerzita. Dostupné z: <nowiki>https://is.muni.cz/th/qu6jc/FINAL_Anna_Vrecnikova_-</nowiki><br />
<br />
_Environmentalni_aspekty_vyzivy_cloveka.pdf</div>Adminhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Udr%C5%BEitelnost_slackline&diff=26304Udržitelnost slackline2023-07-27T14:09:50Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>[[Soubor:Slackline_water.JPG|upright=1.5|náhled|Waterline na koupališti v Hejnicích]]<br />
[[w:cs:Slackline|Slacklining]] je sport, při kterém jedinec balancuje na popruhu, širokém 2,5 cm, napnutém mezi dvěma pevnými body. Nejčastěji je tento sport provozován v parcích, kde se slackline upínají mezi dva stromy. Podle toho, co jedinec na slackline provádí a kde je ukotvena, rozlišujeme několik disciplín:<br />
<br />
* Longline: popruh, široký 25 mm a dlouhý nejméně 30 m, napnutý lehce nad zemí, určený k chození<br />
* Trickline: popruh, široký zpravidla 5 cm a dlouhý okolo 30 m, ukotvený 1–1,5 m nad zemí. Tato disciplína vyžaduje největší tah, neboť se na slackline provádí akrobatické triky.<br />
[[Soubor: Slackline_highline_Tisa CZE.jpg|náhled|upright=1.5|Highline na věž Doga v [[w:cs:Tisá|Tiských stěnách]], červenec 2008]]* Highline: „královská disciplína“, při níž je popruh ukotvený ve výšce alespoň 10 m. Je určený nejčastěji k chůzi, nově ale také k disciplíně „highline freestyle“, neboli trickování na highline. Lidé jsou schopni na tomto popruhu ujít i několikakilometrové vzdálenosti.<br />
<br />
== Jaký dopad má slackline na přírodu? ==<br />
Slacklining, tak jako téměř každý outdoorový sport, má bohužel vysoké materiální požadavky. Na samotnou chůzi je zapotřebí speciálního popruhu, dále jsou to železné kotvící pomůcky a další plastové, kovové a další propriety, které samy o sobě zatěžují životní prostředí.<br />
<br />
V druhé řadě je tu samotný pobyt v přírodě a narušování klidu, jelikož slacklining je ve výsledku silně týmový sport. Člověk téměř nikdy nevyráží sám, ale s partou lidí. Troufám si tvrdit, že v parku samotné napínání a provozování slackline nemá o nic větší dopad, než jakékoliv jiné trávení času. Stromy, pokud jsou silné a obalené ochrannou bandáží, tím nijak netrpí. O to horší dopad má ale slacklining (resp. highlinng) ve volné přírodě. Nejčastěji se „lajneři“ sjíždějí do skal, kde často tráví více dní. Ke kotvícím bodům, které bývají převážně na skalách, musí dostat sebe i těžký materiál, přetáhnout lajnu z jednoho bodu k druhému a na obou stranách zajistit bezpečné ukotvení.<br />
<br />
S tím souvisí i třetí bod, a to doprava. Jelikož se slackline často napínají v těžce přístupných místech a lidé se tam sjíždějí ze všech koutů republiky, převažuje automobilová doprava.<br />
<br />
== Jak zmírnit negativní dopad na přírodu? ==<br />
Mezinárodní asociace slackline ve spolupráci s několika sportovními organizacemi a a Programem OSN pro Životní Prostředí pod záštitou Mezinárodního olympijského výboru vydala dokument, nazvaný ''Be a mountain hero! 10 simple steps you can take to protect our mountains'', který stručně a jasně radí, jak být šetrnější k přírodě, a to ať už se v ní pohybujeme nebo ne.<ref>{{Citace elektronické monografie<br />
| příjmení = Buckingham<br />
| jméno = Thomas<br />
| titul = BE A MOUNTAIN HERO!<br />
| url = https://www.slacklineinternational.org/2021/12/be-a-mountain-hero/<br />
| datum vydání = 2021-12-10<br />
| datum přístupu = 2023-07-27<br />
| jazyk = en-US<br />
}}</ref><br />
<br />
Až na výjimky se ve skalách řídí slacklineři pravidly [[w:cs:Český_horolezecký_svaz|Českého horolezeckého svazu]]. Důvodem je především to, že slacklining, jakožto poměrně nový a ne příliš známý sport, povětšinou není nijak právně vymezen. Jelikož má ale k horolezectví velmi blízko, přijal jeho pravidla a využívá zároveň vyjímek ke vstupu do skal. Povolení pro vstup do skal za účelem lezení, a to včetně míst v CHKO a NP, jsou volně přístupná na webu ČHS.<ref>{{Citace elektronického periodika<br />
| příjmení = Horosvaz<br />
| titul = Povolení lezení - Český horolezecký svaz - ČHS<br />
| periodikum = www.horosvaz.cz<br />
| url = https://www.horosvaz.cz/ochrana-prirody/povoleni-lezeni/<br />
| jazyk = cs<br />
| datum přístupu = 2023-07-27<br />
}}</ref> Vyjímky ze zákona pro vstup do skal za účelem horolezectví vydává Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s danou chráněnou krajinnou oblastí. Pravidla pro provozování slackline na veřejných místech popisuje dokument, vydaný Českou asociací slackline<ref>{{Citace periodika<br />
| příjmení = <br />
| jméno = <br />
| titul = Pravidla pro provozování slackline na veřejných místech<br />
| periodikum = Česká asociace slackline<br />
| datum vydání = 2012<br />
| url = https://czech-slackline.cz/dokumenty/verejnaMista.pdf<br />
}}</ref> a volně dostupný na webu asociace. Základním pilířem právního ošetření horolezení je dle Zelenky<ref>Zelenka, J., Těšitel, J., Pásková, M., & Kušová, D. (2013). Udržitelný cestovní ruch: management cestovního ruchu v chráněných územích. Hradec Králové: Gaudeamus.</ref> jejich přiměřenost, jelikož přílišná regulace má za následek porušování pravidel, které se dá později jen složitě vymáhat a tudíž ztrácí na významu. To potvrzuje i Hušek v metodickém listu AOPK ČR<ref>Hušek, J. (2008). Metodický list AOPK ČR - horolezectví. AOPK ČR.</ref> a dodává, že základem udržitelnosti horolezení je informovanost, vzdělávání veřejnosti, obcí, majitelů pozemků a příslušných organizací a úřadů ohledně důsledku horolezení a důvodů přijatých opatření. Jednotlivá opatření je potřeba průběžně aktualizovat a reagovat tak na nově vzniklé skutečnosti.<ref>{{Citace elektronického periodika<br />
| titul = Horolezectví: hledání rovnováhy s přírodou<br />
| příjmení = Hušek<br />
| jméno = Jiří<br />
| datum vydání = 2008<br />
| periodikum = www.casopis.ochranaprirody.cz<br />
| url = https://www.casopis.ochranaprirody.cz/zamereno-na-verejnost/horolezectvi/<br />
| datum přístupu = 2023-07-27<br />
}}</ref> <br />
<br />
Pokud budeme respektovat doporučení a pravidla výše zmíněných dokumentů, můžeme tak výrazně zmírnit negativní dopad na životní prostředí. V tomto ohledu je nejdůležitější domluva mezi slacklinery, díky které můžeme předejít zbytečnému hromadění materiálu, které si jinak můžeme vypůjčit. Také je nezbytné následovat rady a doporučení pro zacházení s materiálem a jeho uchováváním tak, aby vydržel co nejdéle a jeho používání bylo zároveň bezpečné. Dosluhující materiál můžeme využít tam, kde na něm nezávisí náš život. Podrobněji se uchovávání materiálu a jeho dalším využití rozepisuje Navrátil na stránkách Climbing technology.<ref name=":0">{{Citace periodika<br />
| příjmení = Navrátil<br />
| jméno = J.<br />
| titul = Ten matroš nevyhazujte, může ještě posloužit<br />
| periodikum = <br />
| url = http://www.climbingtechnology.cz/ten-matros-nevyhazujte-muze-jeste-poslouzit/<br />
}}</ref> Životnost textilního materiálu (lana, smyčky) je nejvýše 15 let a životnost se snižuje způsobem a četností používání, a způsobem uchovávání. Mělo by se zamezit vystavování UV záření a skladovat by se tento materiál měl na suchém a tmavém místě, daleko od kyselin a zásad. Kovový materiál má při správném zacházení životnost téměř nekonečnou. Hliníkový materiál vydrží krátkou silnou zátěž, ale vybavení z něj vyrobené je choulostivé na dlouhotrvající tah a tvrdé nárazy. Oproti tomu je ocelové vybavení odolnější, ale projevuje se to na jeho váze. Dále navrhuje Navrátil využítí staršího lezeckého materiálu např. v domácnosti, ke stavbě nízkých lanových překážek nebo k pomůckám pro psy.<ref name=":0" /><br />
<br />
Pokud kupujeme nové vybavení, měli bychom dávat přednost značkám, které svou výrobu situují do České republiky. Produkty výhradně českých výrobců prodává např. Hanibal. Mezi konkrétní firmy patří např. Singing rock, Rock Empire, Direct Alpine, Beal, Ocun, High Point, Sir Joseph, Tilak, Rafiky. Snížíme tím emise za přepravu. České značky navíc sledují trend snižování negativního dopadu na přírodu, výrobu se snaží směřovat do České republiky a využívají ekologické a zároveň kvalitní materiály.<br />
<br />
Domluva a naplánování přípravy slackline aktivity před samotným napínáním sníží počet přemisťování na minimum a zamezí zbytečnému hlasitému domlouvání na velkou vzdálenost. Stejně tak lze obětovat trochu času a pohodlí a využít hromadnou dopravu, popř. snížit množství aut nebo vyhledávat místa, bližší našemu bydlišti.<br />
<br />
Nebylo by ale správné přemýšlet jen nad tím, jak omezit náš negativní dopad na přírodu. Při každé její návštěvě jí můžeme i pomoci a to např. sběrem odpadků. Také se dá domluvit se správci jednotlivých oblastí na pomoci se sázením stromků, opravou oplocenek, čištěním řek a potoků apod.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
{{FTVS|Denní studium 2022|Ziková: Udržitelost slackline}}</div>Adminhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Udr%C5%BEitelnost_slackline&diff=26303Udržitelnost slackline2023-07-27T14:09:19Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>[[Soubor:Slackline_water.JPG|upright=1.5|náhled|Waterline na koupališti v Hejnicích]]<br />
[[w:cs:Slackline|Slacklining]] je sport, při kterém jedinec balancuje na popruhu, širokém 2,5 cm, napnutém mezi dvěma pevnými body. Nejčastěji je tento sport provozován v parcích, kde se slackline upínají mezi dva stromy. Podle toho, co jedinec na slackline provádí a kde je ukotvena, rozlišujeme několik disciplín:<br />
<br />
* Longline: popruh, široký 25 mm a dlouhý nejméně 30 m, napnutý lehce nad zemí, určený k chození<br />
* Trickline: popruh, široký zpravidla 5 cm a dlouhý okolo 30 m, ukotvený 1–1,5 m nad zemí. Tato disciplína vyžaduje největší tah, neboť se na slackline provádí akrobatické triky.<br />
[[Soubor: Slackline_highline_Tisa CZE.jpg|náhled|upright=1.5|Highline na věž Doga v [[w:cs:Tisá|Tiských stěnách]], červenec 2008]]* Highline: „královská disciplína“, při níž je popruh ukotvený ve výšce alespoň 10 m. Je určený nejčastěji k chůzi, nově ale také k disciplíně „highline freestyle“, neboli trickování na highline. Lidé jsou schopni na tomto popruhu ujít i několikakilometrové vzdálenosti.<br />
<br />
== Jaký dopad má slackline na přírodu? ==<br />
Slacklining, tak jako téměř každý outdoorový sport, má bohužel vysoké materiální požadavky. Na samotnou chůzi je zapotřebí speciálního popruhu, dále jsou to železné kotvící pomůcky a další plastové, kovové a další propriety, které samy o sobě zatěžují životní prostředí.<br />
<br />
V druhé řadě je tu samotný pobyt v přírodě a narušování klidu, jelikož slacklining je ve výsledku silně týmový sport. Člověk téměř nikdy nevyráží sám, ale s partou lidí. Troufám si tvrdit, že v parku samotné napínání a provozování slackline nemá o nic větší dopad, než jakékoliv jiné trávení času. Stromy, pokud jsou silné a obalené ochrannou bandáží, tím nijak netrpí. O to horší dopad má ale slacklining (resp. highlinng) ve volné přírodě. Nejčastěji se „lajneři“ sjíždějí do skal, kde často tráví více dní. Ke kotvícím bodům, které bývají převážně na skalách, musí dostat sebe i těžký materiál, přetáhnout lajnu z jednoho bodu k druhému a na obou stranách zajistit bezpečné ukotvení.<br />
<br />
S tím souvisí i třetí bod, a to doprava. Jelikož se slackline často napínají v těžce přístupných místech a lidé se tam sjíždějí ze všech koutů republiky, převažuje automobilová doprava.<br />
<br />
== Jak zmírnit negativní dopad na přírodu? ==<br />
Mezinárodní asociace slackline ve spolupráci s několika sportovními organizacemi a a Programem OSN pro Životní Prostředí pod záštitou Mezinárodního olympijského výboru vydala dokument, nazvaný ''Be a mountain hero! 10 simple steps you can take to protect our mountains'', který stručně a jasně radí, jak být šetrnější k přírodě, a to ať už se v ní pohybujeme nebo ne.<ref>{{Citace elektronické monografie<br />
| příjmení = Buckingham<br />
| jméno = Thomas<br />
| titul = BE A MOUNTAIN HERO!<br />
| url = https://www.slacklineinternational.org/2021/12/be-a-mountain-hero/<br />
| datum vydání = 2021-12-10<br />
| datum přístupu = 2023-07-27<br />
| jazyk = en-US<br />
}}</ref><br />
<br />
Až na výjimky se ve skalách řídí slacklineři pravidly [[w:cs:Český_horolezecký_svaz|Českého horolezeckého svazu]]. Důvodem je především to, že slacklining, jakožto poměrně nový a ne příliš známý sport, povětšinou není nijak právně vymezen. Jelikož má ale k horolezectví velmi blízko, přijal jeho pravidla a využívá zároveň vyjímek ke vstupu do skal. Povolení pro vstup do skal za účelem lezení, a to včetně míst v CHKO a NP, jsou volně přístupná na webu ČHS.<ref>{{Citace elektronického periodika<br />
| příjmení = Horosvaz<br />
| titul = Povolení lezení - Český horolezecký svaz - ČHS<br />
| periodikum = www.horosvaz.cz<br />
| url = https://www.horosvaz.cz/ochrana-prirody/povoleni-lezeni/<br />
| jazyk = cs<br />
| datum přístupu = 2023-07-27<br />
}}</ref> Vyjímky ze zákona pro vstup do skal za účelem horolezectví vydává Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s danou chráněnou krajinnou oblastí. Pravidla pro provozování slackline na veřejných místech popisuje dokument, vydaný Českou asociací slackline<ref>{{Citace periodika<br />
| příjmení = <br />
| jméno = <br />
| titul = Pravidla pro provozování slackline na veřejných místech<br />
| periodikum = Česká asociace slackline<br />
| datum vydání = 2012<br />
| url = https://czech-slackline.cz/dokumenty/verejnaMista.pdf<br />
}}</ref> a volně dostupný na webu asociace. Základním pilířem právního ošetření horolezení je dle Zelenky<ref>Zelenka, J., Těšitel, J., Pásková, M., & Kušová, D. (2013). Udržitelný cestovní ruch: management cestovního ruchu v chráněných územích. Hradec Králové: Gaudeamus.</ref> jejich přiměřenost, jelikož přílišná regulace má za následek porušování pravidel, které se dá později jen složitě vymáhat a tudíž ztrácí na významu. To potvrzuje i Hušek v metodickém listu AOPK ČR<ref>Hušek, J. (2008). Metodický list AOPK ČR - horolezectví. AOPK ČR.</ref> a dodává, že základem udržitelnosti horolezení je informovanost, vzdělávání veřejnosti, obcí, majitelů pozemků a příslušných organizací a úřadů ohledně důsledku horolezení a důvodů přijatých opatření. Jednotlivá opatření je potřeba průběžně aktualizovat a reagovat tak na nově vzniklé skutečnosti.<ref>{{Citace elektronického periodika<br />
| titul = Horolezectví: hledání rovnováhy s přírodou<br />
| příjmení = Hušek<br />
| jméno = Jiří<br />
| datum vydání = 2008<br />
| periodikum = www.casopis.ochranaprirody.cz<br />
| url = https://www.casopis.ochranaprirody.cz/zamereno-na-verejnost/horolezectvi/<br />
| datum přístupu = 2023-07-27<br />
}}</ref> <br />
<br />
Pokud budeme respektovat doporučení a pravidla výše zmíněných dokumentů, můžeme tak výrazně zmírnit negativní dopad na životní prostředí. V tomto ohledu je nejdůležitější domluva mezi slacklinery, díky které můžeme předejít zbytečnému hromadění materiálu, které si jinak můžeme vypůjčit. Také je nezbytné následovat rady a doporučení pro zacházení s materiálem a jeho uchováváním tak, aby vydržel co nejdéle a jeho používání bylo zároveň bezpečné. Dosluhující materiál můžeme využít tam, kde na něm nezávisí náš život. Podrobněji se uchovávání materiálu a jeho dalším využití rozepisuje Navrátil na stránkách Climbing technology.<ref name=":0">{{Citace periodika<br />
| příjmení = Navrátil<br />
| jméno = J.<br />
| titul = Ten matroš nevyhazujte, může ještě posloužit<br />
| periodikum = <br />
| url = http://www.climbingtechnology.cz/ten-matros-nevyhazujte-muze-jeste-poslouzit/<br />
}}</ref> Životnost textilního materiálu (lana, smyčky) je nejvýše 15 let a životnost se snižuje způsobem a četností používání, a způsobem uchovávání. Mělo by se zamezit vystavování UV záření a skladovat by se tento materiál měl na suchém a tmavém místě, daleko od kyselin a zásad. Kovový materiál má při správném zacházení životnost téměř nekonečnou. Hliníkový materiál vydrží krátkou silnou zátěž, ale vybavení z něj vyrobené je choulostivé na dlouhotrvající tah a tvrdé nárazy. Oproti tomu je ocelové vybavení odolnější, ale projevuje se to na jeho váze. Dále navrhuje Navrátil využítí staršího lezeckého materiálu např. v domácnosti, ke stavbě nízkých lanových překážek nebo k pomůckám pro psy.<ref name=":0" /><br />
<br />
Pokud kupujeme nové vybavení, měli bychom dávat přednost značkám, které svou výrobu situují do České republiky. Produkty výhradně českých výrobců prodává např. Hanibal. Mezi konkrétní firmy patří např. Singing rock, Rock Empire, Direct Alpine, Beal, Ocun, High Point, Sir Joseph, Tilak, Rafiky. Snížíme tím emise za přepravu. České značky navíc sledují trend snižování negativního dopadu na přírodu, výrobu se snaží směřovat do České republiky a využívají ekologické a zároveň kvalitní materiály.<br />
<br />
Domluva a naplánování přípravy slackline aktivity před samotným napínáním sníží počet přemisťování na minimum a zamezí zbytečnému hlasitému domlouvání na velkou vzdálenost. Stejně tak lze obětovat trochu času a pohodlí a využít hromadnou dopravu, popř. snížit množství aut nebo vyhledávat místa, bližší našemu bydlišti.<br />
<br />
Nebylo by ale správné přemýšlet jen nad tím, jak omezit náš negativní dopad na přírodu. Při každé její návštěvě jí můžeme i pomoci a to např. sběrem odpadků. Také se dá domluvit se správci jednotlivých oblastí na pomoci se sázením stromků, opravou oplocenek, čištěním řek a potoků apod.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
{{FTVS|Denní studium 2022|Ziková: Udržitelná slackline}}</div>Adminhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Udr%C5%BEitelnost_slackline&diff=26302Udržitelnost slackline2023-07-27T14:06:34Z<p>Admin: + obr</p>
<hr />
<div>[[Soubor:Slackline_water.JPG|upright=1.5|náhled|Waterline na koupališti v Hejnicích]]<br />
[[w:cs:Slackline|Slacklining]] je sport, při kterém jedinec balancuje na popruhu, širokém 2,5 cm, napnutém mezi dvěma pevnými body. Nejčastěji je tento sport provozován v parcích, kde se slackline upínají mezi dva stromy. Podle toho, co jedinec na slackline provádí a kde je ukotvena, rozlišujeme několik disciplín:<br />
<br />
* Longline: popruh, široký 25 mm a dlouhý nejméně 30 m, napnutý lehce nad zemí, určený k chození<br />
* Trickline: popruh, široký zpravidla 5 cm a dlouhý okolo 30 m, ukotvený 1–1,5 m nad zemí. Tato disciplína vyžaduje největší tah, neboť se na slackline provádí akrobatické triky.<br />
[[Soubor: Slackline_highline_Tisa CZE.jpg|náhled|upright=1.5|Highline na věž Doga v [[w:cs:Tisá|Tiských stěnách]], červenec 2008]]* Highline: „královská disciplína“, při níž je popruh ukotvený ve výšce alespoň 10 m. Je určený nejčastěji k chůzi, nově ale také k disciplíně „highline freestyle“, neboli trickování na highline. Lidé jsou schopni na tomto popruhu ujít i několikakilometrové vzdálenosti.<br />
<br />
== Jaký dopad má slackline na přírodu? ==<br />
Slacklining, tak jako téměř každý outdoorový sport, má bohužel vysoké materiální požadavky. Na samotnou chůzi je zapotřebí speciálního popruhu, dále jsou to železné kotvící pomůcky a další plastové, kovové a další propriety, které samy o sobě zatěžují životní prostředí.<br />
<br />
V druhé řadě je tu samotný pobyt v přírodě a narušování klidu, jelikož slacklining je ve výsledku silně týmový sport. Člověk téměř nikdy nevyráží sám, ale s partou lidí. Troufám si tvrdit, že v parku samotné napínání a provozování slackline nemá o nic větší dopad, než jakékoliv jiné trávení času. Stromy, pokud jsou silné a obalené ochrannou bandáží, tím nijak netrpí. O to horší dopad má ale slacklining (resp. highlinng) ve volné přírodě. Nejčastěji se „lajneři“ sjíždějí do skal, kde často tráví více dní. Ke kotvícím bodům, které bývají převážně na skalách, musí dostat sebe i těžký materiál, přetáhnout lajnu z jednoho bodu k druhému a na obou stranách zajistit bezpečné ukotvení.<br />
<br />
S tím souvisí i třetí bod, a to doprava. Jelikož se slackline často napínají v těžce přístupných místech a lidé se tam sjíždějí ze všech koutů republiky, převažuje automobilová doprava.<br />
<br />
== Jak zmírnit negativní dopad na přírodu? ==<br />
Mezinárodní asociace slackline ve spolupráci s několika sportovními organizacemi a a Programem OSN pro Životní Prostředí pod záštitou Mezinárodního olympijského výboru vydala dokument, nazvaný ''Be a mountain hero! 10 simple steps you can take to protect our mountains'', který stručně a jasně radí, jak být šetrnější k přírodě, a to ať už se v ní pohybujeme nebo ne.<ref>{{Citace elektronické monografie<br />
| příjmení = Buckingham<br />
| jméno = Thomas<br />
| titul = BE A MOUNTAIN HERO!<br />
| url = https://www.slacklineinternational.org/2021/12/be-a-mountain-hero/<br />
| datum vydání = 2021-12-10<br />
| datum přístupu = 2023-07-27<br />
| jazyk = en-US<br />
}}</ref><br />
<br />
Až na výjimky se ve skalách řídí slacklineři pravidly [[w:cs:Český_horolezecký_svaz|Českého horolezeckého svazu]]. Důvodem je především to, že slacklining, jakožto poměrně nový a ne příliš známý sport, povětšinou není nijak právně vymezen. Jelikož má ale k horolezectví velmi blízko, přijal jeho pravidla a využívá zároveň vyjímek ke vstupu do skal. Povolení pro vstup do skal za účelem lezení, a to včetně míst v CHKO a NP, jsou volně přístupná na webu ČHS.<ref>{{Citace elektronického periodika<br />
| příjmení = Horosvaz<br />
| titul = Povolení lezení - Český horolezecký svaz - ČHS<br />
| periodikum = www.horosvaz.cz<br />
| url = https://www.horosvaz.cz/ochrana-prirody/povoleni-lezeni/<br />
| jazyk = cs<br />
| datum přístupu = 2023-07-27<br />
}}</ref> Vyjímky ze zákona pro vstup do skal za účelem horolezectví vydává Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s danou chráněnou krajinnou oblastí. Pravidla pro provozování slackline na veřejných místech popisuje dokument, vydaný Českou asociací slackline<ref>{{Citace periodika<br />
| příjmení = <br />
| jméno = <br />
| titul = Pravidla pro provozování slackline na veřejných místech<br />
| periodikum = Česká asociace slackline<br />
| datum vydání = 2012<br />
| url = https://czech-slackline.cz/dokumenty/verejnaMista.pdf<br />
}}</ref> a volně dostupný na webu asociace. Základním pilířem právního ošetření horolezení je dle Zelenky<ref>Zelenka, J., Těšitel, J., Pásková, M., & Kušová, D. (2013). Udržitelný cestovní ruch: management cestovního ruchu v chráněných územích. Hradec Králové: Gaudeamus.</ref> jejich přiměřenost, jelikož přílišná regulace má za následek porušování pravidel, které se dá později jen složitě vymáhat a tudíž ztrácí na významu. To potvrzuje i Hušek v metodickém listu AOPK ČR<ref>Hušek, J. (2008). Metodický list AOPK ČR - horolezectví. AOPK ČR.</ref> a dodává, že základem udržitelnosti horolezení je informovanost, vzdělávání veřejnosti, obcí, majitelů pozemků a příslušných organizací a úřadů ohledně důsledku horolezení a důvodů přijatých opatření. Jednotlivá opatření je potřeba průběžně aktualizovat a reagovat tak na nově vzniklé skutečnosti.<ref>{{Citace elektronického periodika<br />
| titul = Horolezectví: hledání rovnováhy s přírodou<br />
| příjmení = Hušek<br />
| jméno = Jiří<br />
| datum vydání = 2008<br />
| periodikum = www.casopis.ochranaprirody.cz<br />
| url = https://www.casopis.ochranaprirody.cz/zamereno-na-verejnost/horolezectvi/<br />
| datum přístupu = 2023-07-27<br />
}}</ref> <br />
<br />
Pokud budeme respektovat doporučení a pravidla výše zmíněných dokumentů, můžeme tak výrazně zmírnit negativní dopad na životní prostředí. V tomto ohledu je nejdůležitější domluva mezi slacklinery, díky které můžeme předejít zbytečnému hromadění materiálu, které si jinak můžeme vypůjčit. Také je nezbytné následovat rady a doporučení pro zacházení s materiálem a jeho uchováváním tak, aby vydržel co nejdéle a jeho používání bylo zároveň bezpečné. Dosluhující materiál můžeme využít tam, kde na něm nezávisí náš život. Podrobněji se uchovávání materiálu a jeho dalším využití rozepisuje Navrátil na stránkách Climbing technology.<ref name=":0">{{Citace periodika<br />
| příjmení = Navrátil<br />
| jméno = J.<br />
| titul = Ten matroš nevyhazujte, může ještě posloužit<br />
| periodikum = <br />
| url = http://www.climbingtechnology.cz/ten-matros-nevyhazujte-muze-jeste-poslouzit/<br />
}}</ref> Životnost textilního materiálu (lana, smyčky) je nejvýše 15 let a životnost se snižuje způsobem a četností používání, a způsobem uchovávání. Mělo by se zamezit vystavování UV záření a skladovat by se tento materiál měl na suchém a tmavém místě, daleko od kyselin a zásad. Kovový materiál má při správném zacházení životnost téměř nekonečnou. Hliníkový materiál vydrží krátkou silnou zátěž, ale vybavení z něj vyrobené je choulostivé na dlouhotrvající tah a tvrdé nárazy. Oproti tomu je ocelové vybavení odolnější, ale projevuje se to na jeho váze. Dále navrhuje Navrátil využítí staršího lezeckého materiálu např. v domácnosti, ke stavbě nízkých lanových překážek nebo k pomůckám pro psy.<ref name=":0" /><br />
<br />
Pokud kupujeme nové vybavení, měli bychom dávat přednost značkám, které svou výrobu situují do České republiky. Produkty výhradně českých výrobců prodává např. Hanibal. Mezi konkrétní firmy patří např. Singing rock, Rock Empire, Direct Alpine, Beal, Ocun, High Point, Sir Joseph, Tilak, Rafiky. Snížíme tím emise za přepravu. České značky navíc sledují trend snižování negativního dopadu na přírodu, výrobu se snaží směřovat do České republiky a využívají ekologické a zároveň kvalitní materiály.<br />
<br />
Domluva a naplánování přípravy slackline aktivity před samotným napínáním sníží počet přemisťování na minimum a zamezí zbytečnému hlasitému domlouvání na velkou vzdálenost. Stejně tak lze obětovat trochu času a pohodlí a využít hromadnou dopravu, popř. snížit množství aut nebo vyhledávat místa, bližší našemu bydlišti.<br />
<br />
Nebylo by ale správné přemýšlet jen nad tím, jak omezit náš negativní dopad na přírodu. Při každé její návštěvě jí můžeme i pomoci a to např. sběrem odpadků. Také se dá domluvit se správci jednotlivých oblastí na pomoci se sázením stromků, opravou oplocenek, čištěním řek a potoků apod.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references /></div>Adminhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Udr%C5%BEitelnost_slackline&diff=26301Udržitelnost slackline2023-07-27T14:03:07Z<p>Admin: Založení stránky</p>
<hr />
<div>[[w:cs:Slackline|Slacklining]] je sport, při kterém jedinec balancuje na popruhu, širokém 2,5 cm, napnutém mezi dvěma pevnými body. Nejčastěji je tento sport provozován v parcích, kde se slackline upínají mezi dva stromy. Podle toho, co jedinec na slackline provádí a kde je ukotvena, rozlišujeme několik disciplín:<br />
<br />
* Longline: popruh, široký 25 mm a dlouhý nejméně 30 m, napnutý lehce nad zemí, určený k chození<br />
* Trickline: popruh, široký zpravidla 5 cm a dlouhý okolo 30 m, ukotvený 1–1,5 m nad zemí. Tato disciplína vyžaduje největší tah, neboť se na slackline provádí akrobatické triky.<br />
* Highline: „královská disciplína“, při níž je popruh ukotvený ve výšce alespoň 10 m. Je určený nejčastěji k chůzi, nově ale také k disciplíně „highline freestyle“, neboli trickování na highline. Lidé jsou schopni na tomto popruhu ujít i několikakilometrové vzdálenosti.<br />
<br />
== Jaký dopad má slackline na přírodu? ==<br />
Slacklining, tak jako téměř každý outdoorový sport, má bohužel vysoké materiální požadavky. Na samotnou chůzi je zapotřebí speciálního popruhu, dále jsou to železné kotvící pomůcky a další plastové, kovové a další propriety, které samy o sobě zatěžují životní prostředí.<br />
<br />
V druhé řadě je tu samotný pobyt v přírodě a narušování klidu, jelikož slacklining je ve výsledku silně týmový sport. Člověk téměř nikdy nevyráží sám, ale s partou lidí. Troufám si tvrdit, že v parku samotné napínání a provozování slackline nemá o nic větší dopad, než jakékoliv jiné trávení času. Stromy, pokud jsou silné a obalené ochrannou bandáží, tím nijak netrpí. O to horší dopad má ale slacklining (resp. highlinng) ve volné přírodě. Nejčastěji se „lajneři“ sjíždějí do skal, kde často tráví více dní. Ke kotvícím bodům, které bývají převážně na skalách, musí dostat sebe i těžký materiál, přetáhnout lajnu z jednoho bodu k druhému a na obou stranách zajistit bezpečné ukotvení.<br />
<br />
S tím souvisí i třetí bod, a to doprava. Jelikož se slackline často napínají v těžce přístupných místech a lidé se tam sjíždějí ze všech koutů republiky, převažuje automobilová doprava.<br />
<br />
== Jak zmírnit negativní dopad na přírodu? ==<br />
Mezinárodní asociace slackline ve spolupráci s několika sportovními organizacemi a a Programem OSN pro Životní Prostředí pod záštitou Mezinárodního olympijského výboru vydala dokument, nazvaný ''Be a mountain hero! 10 simple steps you can take to protect our mountains'', který stručně a jasně radí, jak být šetrnější k přírodě, a to ať už se v ní pohybujeme nebo ne.<ref>{{Citace elektronické monografie<br />
| příjmení = Buckingham<br />
| jméno = Thomas<br />
| titul = BE A MOUNTAIN HERO!<br />
| url = https://www.slacklineinternational.org/2021/12/be-a-mountain-hero/<br />
| datum vydání = 2021-12-10<br />
| datum přístupu = 2023-07-27<br />
| jazyk = en-US<br />
}}</ref><br />
<br />
Až na výjimky se ve skalách řídí slacklineři pravidly [[w:cs:Český_horolezecký_svaz|Českého horolezeckého svazu]]. Důvodem je především to, že slacklining, jakožto poměrně nový a ne příliš známý sport, povětšinou není nijak právně vymezen. Jelikož má ale k horolezectví velmi blízko, přijal jeho pravidla a využívá zároveň vyjímek ke vstupu do skal. Povolení pro vstup do skal za účelem lezení, a to včetně míst v CHKO a NP, jsou volně přístupná na webu ČHS.<ref>{{Citace elektronického periodika<br />
| příjmení = Horosvaz<br />
| titul = Povolení lezení - Český horolezecký svaz - ČHS<br />
| periodikum = www.horosvaz.cz<br />
| url = https://www.horosvaz.cz/ochrana-prirody/povoleni-lezeni/<br />
| jazyk = cs<br />
| datum přístupu = 2023-07-27<br />
}}</ref> Vyjímky ze zákona pro vstup do skal za účelem horolezectví vydává Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s danou chráněnou krajinnou oblastí. Pravidla pro provozování slackline na veřejných místech popisuje dokument, vydaný Českou asociací slackline<ref>{{Citace periodika<br />
| příjmení = <br />
| jméno = <br />
| titul = Pravidla pro provozování slackline na veřejných místech<br />
| periodikum = Česká asociace slackline<br />
| datum vydání = 2012<br />
| url = https://czech-slackline.cz/dokumenty/verejnaMista.pdf<br />
}}</ref> a volně dostupný na webu asociace. Základním pilířem právního ošetření horolezení je dle Zelenky<ref>Zelenka, J., Těšitel, J., Pásková, M., & Kušová, D. (2013). Udržitelný cestovní ruch: management cestovního ruchu v chráněných územích. Hradec Králové: Gaudeamus.</ref> jejich přiměřenost, jelikož přílišná regulace má za následek porušování pravidel, které se dá později jen složitě vymáhat a tudíž ztrácí na významu. To potvrzuje i Hušek v metodickém listu AOPK ČR<ref>Hušek, J. (2008). Metodický list AOPK ČR - horolezectví. AOPK ČR.</ref> a dodává, že základem udržitelnosti horolezení je informovanost, vzdělávání veřejnosti, obcí, majitelů pozemků a příslušných organizací a úřadů ohledně důsledku horolezení a důvodů přijatých opatření. Jednotlivá opatření je potřeba průběžně aktualizovat a reagovat tak na nově vzniklé skutečnosti.<ref>{{Citace elektronického periodika<br />
| titul = Horolezectví: hledání rovnováhy s přírodou<br />
| příjmení = Hušek<br />
| jméno = Jiří<br />
| datum vydání = 2008<br />
| periodikum = www.casopis.ochranaprirody.cz<br />
| url = https://www.casopis.ochranaprirody.cz/zamereno-na-verejnost/horolezectvi/<br />
| datum přístupu = 2023-07-27<br />
}}</ref> <br />
<br />
Pokud budeme respektovat doporučení a pravidla výše zmíněných dokumentů, můžeme tak výrazně zmírnit negativní dopad na životní prostředí. V tomto ohledu je nejdůležitější domluva mezi slacklinery, díky které můžeme předejít zbytečnému hromadění materiálu, které si jinak můžeme vypůjčit. Také je nezbytné následovat rady a doporučení pro zacházení s materiálem a jeho uchováváním tak, aby vydržel co nejdéle a jeho používání bylo zároveň bezpečné. Dosluhující materiál můžeme využít tam, kde na něm nezávisí náš život. Podrobněji se uchovávání materiálu a jeho dalším využití rozepisuje Navrátil na stránkách Climbing technology.<ref>{{Citace periodika<br />
| příjmení = Navrátil<br />
| jméno = J.<br />
| titul = Ten matroš nevyhazujte, může ještě posloužit<br />
| periodikum = <br />
| url = http://www.climbingtechnology.cz/ten-matros-nevyhazujte-muze-jeste-poslouzit/<br />
}}</ref> Životnost textilního materiálu (lana, smyčky) je nejvýše 15 let a životnost se snižuje způsobem a četností používání, a způsobem uchovávání. Mělo by se zamezit vystavování UV záření a skladovat by se tento materiál měl na suchém a tmavém místě, daleko od kyselin a zásad. Kovový materiál má při správném zacházení životnost téměř nekonečnou. Hliníkový materiál vydrží krátkou silnou zátěž, ale vybavení z něj vyrobené je choulostivé na dlouhotrvající tah a tvrdé nárazy. Oproti tomu je ocelové vybavení odolnější, ale projevuje se to na jeho váze. Dále navrhuje Navrátil využítí staršího lezeckého materiálu např. v domácnosti, ke stavbě nízkých lanových překážek nebo k pomůckám pro psy (Navrátil, 2019).<br />
<br />
Pokud kupujeme nové vybavení, měli bychom dávat přednost značkám, které svou výrobu situují do České republiky. Produkty výhradně českých výrobců prodává např. Hanibal. Mezi konkrétní firmy patří např. Singing rock, Rock Empire, Direct Alpine, Beal, Ocun, High Point, Sir Joseph, Tilak, Rafiky. Snížíme tím emise za přepravu. České značky navíc sledují trend snižování negativního dopadu na přírodu, výrobu se snaží směřovat do České republiky a využívají ekologické a zároveň kvalitní materiály.<br />
<br />
Domluva a naplánování přípravy slackline aktivity před samotným napínáním sníží počet přemisťování na minimum a zamezí zbytečnému hlasitému domlouvání na velkou vzdálenost. Stejně tak lze obětovat trochu času a pohodlí a využít hromadnou dopravu, popř. snížit množství aut nebo vyhledávat místa, bližší našemu bydlišti.<br />
<br />
Nebylo by ale správné přemýšlet jen nad tím, jak omezit náš negativní dopad na přírodu. Při každé její návštěvě jí můžeme i pomoci a to např. sběrem odpadků. Také se dá domluvit se správci jednotlivých oblastí na pomoci se sázením stromků, opravou oplocenek, čištěním řek a potoků apod.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references /></div>Adminhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kontaminovan%C3%A9_pra%C5%BEce&diff=26300Kontaminované pražce2023-07-26T13:50:51Z<p>Admin: úprava</p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
<br />
V okolí železničních tratí bylo chemickými rozbory zjištěno zvýšené množství těžkých kovů (Cu, Zn, Fe) a ropných látek (stanovovaných jako suma nepolárních extrahovatelných látek (NEL)), v menší míře byly z dostupných rozborů zjištěny obsahy [http://cs.wikipedia.org/wiki/PCB PCB] (polychlorovaných bifenylů) a PAU (polycyklických aromatických uhlovodíků). Jejich zřetelným zdrojem v okolí pražcového podloží je impregnační prostředek dřevěných pražců a v menší míře zřejmě též meziprodukty a produkty degradace ropných látek popřípadě ropné látky samy.<br />
<br />
Železniční pražce se impregnují chemickými látkami na bázi dehtových olejů.<br />
<br />
== Impregnece dřeva ==<br />
Je napouštění dřeva látkami, které zvyšují jeho trvanlivost, odolnost proti povětrnostním vlivům, proti hnilobě, parasitům, vodě, ohni a pod.<br />
<br />
=== Impregnační látky ===<br />
*roztoky anorganických solí,<br />
*tekuté zplodiny při suché destilaci dřeva n. uhlí, n. směsi solí s těmito látkami,<br />
*také roztoky rozl. pryskyřičných látek.<br />
*nejrozšíř. jsou tyto způsoby: <br />
**napouštění síranem měďnatým (podle Boucherie),<br />
**chloridem zinečnatým (burnettování),<br />
**sublimátem,<br />
**fluoridem sodným a jeho směsemi s jin. látkami,<br />
**v menší míře roztokem chloridu sodného,<br />
**solí chromových,<br />
**[http://cs.wikipedia.org/wiki/Borax boraxu] a pod.<br />
*z org. látek se nejvíce užívá dehtového oleje<br />
<br />
=== '''Složení dehtového oleje''' ===<br />
Hlavními složkami těchto olejů jsou většinou aromatické látky s bodem varu 200 - 360°C. Jedná se především o toxické látky, které mají karcinogenní účinky.Kumulují se v životním prostředí.<br />
Jsou to například:<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Naftalen naftalin], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Anthracen anthracen] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fenoly fenoly]<br />
*oleje z dehtu dřevného,<br />
*roztoky pryskyřic,<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Parafín parafín], rozl. tuky a pod.<br />
<br />
== Pražce jako odpad ==<br />
Železniční pražce se řadí do kategorie nebezpečného odpadu z důvodu obsahu impregnačních látek, dehtu, těžkých kovů, olejů atd. Bez znalosti obsahu výše uvedených látek v odpadních pražcích nelze tyto odpady využít jako stavební materiál či k stavebním účelům. Pražce lze odstranit spálením v odpovídajícím zařízení, nikoli však v domácnostech. <br />
==Zdroje==<br />
http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/411522-impregnace-dreva<br />
<br />
Vyhláška MŽP ČR č. 381/2001 Sb http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPJMFDHMRLI/$FILE/Katalog%20odpadu%20-%20odpady%20zarazene%20v%202003,%202004,%202005.doc<br />
<br />
[[Kategorie:Dopady na zdraví obyvatel]]<br />
[[Kategorie:Případové studie]]<br />
[[Kategorie:Odpadové hospodářství]]</div>Adminhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Enviwiki:Rady_a_informace&diff=26297Enviwiki:Rady a informace2023-05-17T12:56:12Z<p>Admin: /* Seznam důležitých pomocných textů Enviwiki */</p>
<hr />
<div>'''Chtěli byste pomoci při vytváření Enviwiki, ale nevíte jak na to? Rádi byste se o Enviwiki dozvěděli více?''' Tato stránka vám nabídne odkazy na různé pomocné texty Enviwiki, jejichž cílem je dát vám více informací a rad, jak psát články ve Wikipedii.<br />
<br />
Měli byste vědět, [[Enviwiki:Jak vytvořit článek|co je článek]] a jak jej [[Enviwiki:Jak editovat stránku|editovat]]. Měli byste také vědět, [[Enviwiki:Co Enviwiki není|co Enviwiki není]] a jaké jsou při psaní článků [[Enviwiki:Časté chyby|časté chyby]]. Každý článek má svůj název, jehož tvoření má jistá [[Enviwiki:Jak vytvořit článek|pravidla]].<br />
<br />
Nezapomeňte, že Enviwiki se podobá Wikipedii mj. v tom, že vyžaduje, aby články byly napsány z [[Enviwiki:Neutrální hledisko|neutrálního hlediska]].<br />
<br />
Jestliže vás inspirují možnosti práce v tomto prostředí, začněte tím, že rozšíříte některý [[Enviwiki:Pahýl|pahýl]] nebo [[Enviwiki:Články k úpravě|upravíte existující článek]]. Až budete vědět, jak články psát a jak je redigovat, podívejte se také na seznam [[Enviwiki:Požadované články|požadovaných článků]], neboli článků, které by si ostatní uživatelé Enviwiki rádi přečetli. <br />
<br />
== Seznam důležitých pomocných textů Enviwiki ==<br />
# [[Enviwiki:Vítejte v Enviwiki|Vítejte ve Enviwiki]]<br />
# [[Enviwiki:Jak vytvořit článek|Jak vytvořit článek]]<br />
# [[Enviwiki:Jak editovat stránku|Jak editovat stránku]]<br />
# [[Enviwiki:Co Enviwiki není|Co Enviwiki není]]<br />
# [[Enviwiki:Časté chyby|Časté chyby při psaní]]<br />
# [[Enviwiki:Neutrální hledisko|Psaní z neutrálního hlediska]]<br />
# [[Enviwiki:Název článku|Jak tvořit názvy článků]]<br />
# [[Enviwiki:Enviwiki není nástrojem pro propagaci čehokoliv|Enviwiki není nástrojem pro propagaci čehokoliv]]<br />
<br />
== Podívejte se také na ==<br />
# [[Enviwiki:Požadované články|Seznam článků, které by měly být napsány]]<br />
# [[Enviwiki:Články k úpravě|Články vyžadující úpravu]]<br />
# [[Speciální:Recentchanges|Nedávno přidané nebo upravené články]]</div>Adminhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Enviwiki:Enviwiki_nen%C3%AD_n%C3%A1strojem_pro_propagaci_%C4%8Dehokoliv&diff=26296Enviwiki:Enviwiki není nástrojem pro propagaci čehokoliv2023-05-17T12:55:03Z<p>Admin: založena nová stránka s textem „Obdobně jako v případě Wikipedie, ani Enviwiki není nástrojem pro propagaci čehokoliv. Pokud píšete o nějakém předmětu, na jehož propagaci máte přímý zájem, pohybujete se na tenkém ledě. Udržení nezaujatého hlediska Vás může stát mnoho úsilí, můžete být v diskusi napadeni, že se snažíte Wikipedii využít jako reklamní nástroj a správci mohou Váš článek bez dalšíh…“</p>
<hr />
<div>Obdobně jako v případě Wikipedie, ani Enviwiki není nástrojem pro propagaci čehokoliv. Pokud píšete o nějakém předmětu, na jehož propagaci máte přímý zájem, pohybujete se na tenkém ledě. Udržení [[w:cs:Wikipedie:Nezaujatý úhel pohledu|nezaujatého hlediska]] Vás může stát mnoho úsilí, můžete být v diskusi napadeni, že se snažíte Wikipedii využít jako reklamní nástroj a správci mohou Váš článek bez dalšího upozornění smazat.<br />
<br />
V principu je třeba se přiměřeně držet pravidla [[w:cs:Wikipedie:Propagační článek|Propagační článek]] české Wikipedie.</div>Adminhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Nedostatek_vody&diff=26288Nedostatek vody2023-05-05T08:25:07Z<p>Admin: Editace uživatele „193.165.146.234“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „78.128.203.146“</p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Nedostatek pitné vody}}<br />
[[Soubor:Nedostatek vody.png|thumb|upright=1.5|Fyzický a ekonomický nedostatek vody podle zemí, 2006]]<br />
'''Nedostatek vody''' znamená nedostatek zdrojů sladké [[Voda|vody]] k uspokojení poptávky po vodě. Tento nedostatek ovlivňuje všechny kontinenty a dle Světového ekonomického fóra se jedná, z hlediska dopadu v dalším desetiletí, o největší globální riziko.<ref>{{Citace elektronického periodika<br />
| titul = Water crises are a top global risk<br />
| periodikum = World Economic Forum<br />
| url = https://www.weforum.org/agenda/2015/01/why-world-water-crises-are-a-top-global-risk/<br />
| datum přístupu = 2018-08-15<br />
}}</ref> To se projevuje částečným uspokojením nebo absolutním neuspokojením potřeb, hospodářskou soutěží o množství nebo kvalitu vody, spory mezi uživateli, nezvratným vyčerpáním zásob podzemních vod a negativními dopady na životní prostředí.<ref name="FAO2012">{{citace webu|url=http://www.fao.org/docrep/016/i3015e/i3015e.pdf |titul=Coping with water scarcity. An action framework for agriculture and food stress |vydavatel=Food and Agriculture Organization of the United Nations |datum=2012 |datum přístupu=2018-08-15}}</ref> Jedna třetina světové populace (2 miliardy lidí) žije za podmínek vážného nedostatku vody nejméně 1 měsíc v roce.<ref name=":0">{{Citace periodika<br />
| příjmení = Mekonnen<br />
| jméno = Mesfin M.<br />
| příjmení2 = Hoekstra<br />
| jméno2 = Arjen Y.<br />
| titul = Four billion people facing severe water scarcity<br />
| periodikum = Science Advances<br />
| datum = 2016-02-01<br />
| ročník = 2<br />
| číslo = 2<br />
| strany = e1500323<br />
| issn = 2375-2548<br />
| pmid = 26933676<br />
| doi = 10.1126/sciadv.1500323<br />
| jazyk = en<br />
| url = http://advances.sciencemag.org/content/2/2/e1500323<br />
| datum přístupu = 2018-08-15<br />
}}</ref><ref>{{citace webu|url=https://www.weforum.org/agenda/2016/02/4-billion-people-face-severe-water-scarcity-at-least-for-one-month-every-year/ |titul=4 billion people face water shortages, scientists find |vydavatel=World Economic Forum |datum=2016-02-17 |datum přístupu=2018-08-15}}</ref><ref name="weforum17">{{citace webu|url=https://www.weforum.org/agenda/2017/03/building-freshwater-resilience-to-anticipate-and-address-water-crises/ |titul=How do we prevent today's water crisis becoming tomorrow's catastrophe? |vydavatel=World Economic Forum |datum=2017-03-23 |datum přístupu=2018-08-15}}</ref><ref>{{citace webu|url=https://www.huffingtonpost.com/entry/water-scarcity-study_us_56c1ebc5e4b0b40245c72f5e |titul=Global Water Shortage Risk Is Worse Than Scientists Thought |vydavatel=Huffingtonpost.com |datum=2016-02-15 |datum přístupu=2018-08-15}}</ref> Půl miliardy lidí na celém světě čelí vážnému nedostatku vody po celý rok.<ref name=":0" /> Polovina největších světových velkoměst se potýká s nedostatkem vody.<ref name="weforum17" /><br />
<br />
Ačkoliv pouhých 0,014 % veškeré vody na Zemi je snadno dostupná sladká voda (zbývající voda je tvořena z 97 % slanou vodou a z trochu méně než 3 % obtížně přístupnou vodou), technicky je v celosvětovém měřítku dostatek sladké vody pro veškeré lidstvo. Nicméně z důvodu nerovnoměrného rozložení (zhoršeného změnou klimatu) se na Zemi vyskytují některé velmi vlhké a některé velmi suché geografické oblasti a prudký nárůst světové poptávky po sladké vodě v posledních desetiletích, především pro průmyslové účely, vede k vodní krizi, ve které bude v roce 2030, pokud budou pokračovat současné trendy, poptávka překročí nabídku o 40%.<ref name="weforum17" /><ref name="NCDO">{{citace webu|url=http://www.ncdo.nl/sites/default/files/Globaliseringsreeks%203%20Water.pdf |titul=Water, bron van ontwikkeling, macht en conflict |publisher=NCDO, Netherlands |datum=2012-01-08 |datum přístupu=2018-08-16}}</ref><br />
<br />
Základem globálního nedostatku vody je geografický a časový nesoulad mezi poptávkou a dostupností sladké vody.<ref>{{Citace periodika<br />
| příjmení = Postel<br />
| jméno = Sandra L.<br />
| příjmení2 = Daily<br />
| jméno2 = Gretchen C.<br />
| příjmení3 = Ehrlich<br />
| jméno3 = Paul R.<br />
| titul = Human Appropriation of Renewable Fresh Water<br />
| periodikum = Science<br />
| datum = 1996-02-09<br />
| ročník = 271<br />
| číslo = 5250<br />
| strany = 785–788<br />
| issn = 0036-8075<br />
| doi = 10.1126/science.271.5250.785<br />
| jazyk = en<br />
| url = http://science.sciencemag.org/content/271/5250/785<br />
| datum přístupu = 2018-08-16<br />
}}</ref><ref>{{Citace periodika<br />
| příjmení = Savenije<br />
| jméno = H.H.G<br />
| titul = Water scarcity indicators; the deception of the numbers<br />
| periodikum = Physics and Chemistry of the Earth, Part B: Hydrology, Oceans and Atmosphere<br />
| datum = 2000-01<br />
| ročník = 25<br />
| číslo = 3<br />
| strany = 199–204<br />
| issn = 1464-1909<br />
| doi = 10.1016/s1464-1909(00)00004-6<br />
| url = http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S1464190900000046<br />
| datum přístupu = 2018-08-16<br />
}}</ref> Hlavními hnacími silami pro rostoucí celosvětovou poptávku po vodě jsou rostoucí světová populace, zlepšení životní úrovně, měnící se vzorce spotřeby a rozšíření zavlažovaného zemědělství.<ref>{{Citace periodika<br />
| příjmení = Vörösmarty<br />
| jméno = Charles J.<br />
| příjmení2 = Green<br />
| jméno2 = Pamela<br />
| příjmení3 = Salisbury<br />
| jméno3 = Joseph<br />
| titul = Global Water Resources: Vulnerability from Climate Change and Population Growth<br />
| periodikum = Science<br />
| datum = 2000-07-14<br />
| ročník = 289<br />
| číslo = 5477<br />
| strany = 284–288<br />
| issn = 0036-8075<br />
| pmid = 10894773<br />
| doi = 10.1126/science.289.5477.284<br />
| poznámka = PMID: 10894773<br />
| jazyk = en<br />
| url = http://science.sciencemag.org/content/289/5477/284<br />
| datum přístupu = 2018-08-16<br />
}}</ref><ref>{{Citace periodika<br />
| příjmení = Ercin<br />
| jméno = A. Ertug<br />
| příjmení2 = Hoekstra<br />
| jméno2 = Arjen Y.<br />
| titul = Water footprint scenarios for 2050: A global analysis<br />
| periodikum = Environment International<br />
| datum = 2014-03<br />
| ročník = 64<br />
| strany = 71–82<br />
| issn = 0160-4120<br />
| doi = 10.1016/j.envint.2013.11.019<br />
| url = http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0160412013002791<br />
| datum přístupu = 2018-08-16<br />
}}</ref>. Klimatické změny, jako jsou změny počasí (včetně sucha či záplavy), odlesňování, zvýšené znečištění, skleníkové plyny a neefektivní [[Využití vody|využívání vody]] jsou hlavními příčinami nedostatečného zásobování vodou.<ref>{{Citace elektronického periodika<br />
| titul = Water Scarcity {{!}} Threats {{!}} WWF<br />
| periodikum = World Wildlife Fund<br />
| url = https://www.worldwildlife.org/threats/water-scarcity<br />
| jazyk = en<br />
| datum přístupu = 2018-08-16<br />
}}</ref> Na globální úrovni a v rámci celoročního průměru je dostatek sladké vody k uspokojení této poptávky, ale prostorové a časové rozdíly v poptávce a dostupnosti vody jsou velké, což vede k (fyzickému) nedostatku vody v několika částech světa během určitých časových období roku.<ref name=":0" /> Všechny příčiny nedostatku vody souvisejí s lidskými zásahy do vodního cyklu. Nedostatek se v průběhu času liší v důsledku přirozené hydrologické variability, ale mění se ještě více, a to jako funkce převažujícího přístupu v oblasti hospodářské politiky, plánování a řízení. Očekává se, že nedostatek se u většiny forem hospodářského rozvoje zintenzívní, avšak při správném určení příčin lze mnohé z jeho příčin předvídat, vyhnout se jim, nebo je alespoň zmírnit.<ref name="FAO2012" /><br />
<br />
Některé země již prokázaly, že je možné oddělit využívání vody od ekonomického růstu. Například v Austrálii klesla spotřeba vody mezi lety 2001 a 2009 o 40 %, zatímco ekonomika vzrostla o více než 30 %.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika<br />
| titul = Half the World to Face Severe Water Stress by 2030 unless Water Use is "Decoupled" from Economic Growth, Says International Resource Panel {{!}} capacity4dev.eu<br />
| periodikum = europa.eu<br />
| url = https://europa.eu/capacity4dev/unep/blog/half-world-face-severe-water-stress-2030-unless-water-use-decoupled-economic-growth-says-intern<br />
| jazyk = en<br />
| datum přístupu = 2018-08-16<br />
}}</ref> Mezinárodní panel OSN pro lidská práva uvádí, že vlády mají tendenci výrazně investovat do velmi neefektivních řešení – do mega-projektů, jako jsou přehrady, kanály, akvadukty, potrubí a vodní nádrže, které nejsou obecně udržitelné z hlediska životního prostředí ani ekonomicky životaschopné. Podle panelu je nejefektivnější cestou k oddělení intenzity využívání vody od hospodářského růstu, vytvoření celostních vodohospodářských plánů, které berou v potaz celý koloběh vody: od pramene k distribuci, ekonomickému využití, zpracování, recyklaci, opětovnému použití a návratu do životního prostředí.<ref name=":1" /><br />
<br />
==Nabídka a poptávka==<br />
Celkové množství snadno přístupné sladké vody na Zemi ve formě povrchových vod (řek a jezer) nebo podzemních vod (např. ve [[w:cs:zvodeň|zvodních]]) je 14 000 km<sup>3</sup> . Z tohoto celkového množství používá a recykluje lidstvo "pouhých" 5 000 km<sup>3</sup>. Teoreticky je tedy k dispozici více než dostatek sladké vody, k uspokojení současné světové populace 7 miliard lidí a dokonce podpořit i pro růst populace na 9 miliard nebo více. Kvůli nerovnému geografickému rozložení a zejména nerovnoměrné spotřebě vody je však v některých částech světa a v pro některé skupiny obyvatel voda vzácný zdroj.<ref name="NCDO" /> Nedostatek vody v důsledku spotřeby je způsoben především rozsáhlým využíváním v zemědělství a při chovu hospodářských zvířat a v průmyslu. Lidé ve vyspělých zemích obecně denně používají asi desetkrát více vody než lidé v rozvojových zemích.<ref>{{Citace elektronického periodika<br />
| příjmení = McKie<br />
| jméno = Robin<br />
| titul = Why fresh water shortages will cause the next great global crisis<br />
| periodikum = the Guardian<br />
| url = http://www.theguardian.com/environment/2015/mar/08/how-water-shortages-lead-food-crises-conflicts<br />
| datum vydání = 2015-03-08<br />
| jazyk = en<br />
| datum přístupu = 2018-08-16<br />
}}</ref> Velkou část této spotřeby tvoří nepřímé použití ve výrobních procesech spotřebního zboží, jako jsou ovoce, olejniny a bavlna, které jsou náročné na vodu. Vzhledem k tomu, že mnoho z těchto výrobních řetězců bylo globalizováno, v rozvojových zemích se využívá a znečišťuje mnoho vody, aby se ve vyspělých zemích vyrobilo zboží určené ke spotřebě.<ref name="NCDO" /><br />
<br />
==Fyzický a ekonomický nedostatek vody==<br />
Nedostatek vody může vyplývat ze dvou mechanismů:<br />
<br />
*fyzický (absolutní) nedostatek vody<br />
*ekonomický nedostatek vody<br />
<br />
Fyzický nedostatek vody vyplývá z nedostatečných přírodních vodních zdrojů k zásobování poptávky v regionu a ekonomický nedostatek vody je důsledkem špatným řízením dostatečných dostupných vodních zdrojů. Podle Programu OSN pro rozvoj je ekonomický nedostatek častěji považován za příčinu nedostatky vody v některých zemích nebo regionech, jelikož většina zemí nebo regionů má dostatek vody k uspokojení domácích, průmyslových, zemědělských a ekologických potřeb, ale postrádá prostředky poskytnout ji dostupným způsobem.<ref name=":2">{{Citace elektronického periodika<br />
| titul = Human Development Report 2006 {{!}} Human Development Reports<br />
| periodikum = hdr.undp.org<br />
| url = http://hdr.undp.org/en/content/human-development-report-2006<br />
| jazyk = en<br />
| datum přístupu = 2018-08-16<br />
}}</ref> Přibližně jedna pětina světové populace v současné době žije v regionech postižených nedostatečnou fyzickou zásobou vody, kde jsou nedostatečné vodní zdroje k uspokojení poptávky v zemi nebo na regionální úrovni, včetně vody potřebné k naplnění efektivního fungování ekosystémů.<ref name=":2" />. Vyschlé oblasti často trpí fyzickým nedostatkem vody. Vyskytuje se také tam, kde se voda zdá být dostatek vody, ale kde jsou zdroje nadměrně vyčerpány, např. nadměrným využíváním zavlažování. Symptomy fyzického nedostatku vody zahrnují zhoršování životního prostředí a klesající podzemní vody, jakož i jiné formy nadměrného používání.<ref>{{Citace monografie<br />
| titul = Water scarcity, risk and vulnerability<br />
| url = https://www.un-ilibrary.org/economic-and-social-development/human-development-report-2006_6a10efec-en<br />
| vydavatel = UN<br />
| strany = 131–170<br />
| isbn = 9789210576956<br />
| doi = 10.18356/6a10efec-en<br />
| jazyk = en<br />
}}</ref><br />
<br />
Ekonomický nedostatek vody je způsoben nedostatkem investic do infrastruktury nebo technologií pro čerpání vody z řek, vodních toků nebo jiných vodních zdrojů nebo nedostatečné lidské kapacity k uspokojení poptávky po vodě. Čtvrtina světové populace je postižena ekonomickým nedostatkem vody. Ekonomický nedostatek vody zahrnuje nedostatek infrastruktury, což způsobuje, že lidé bez spolehlivého přístupu k vodě musí cestovat na dlouhé vzdálenosti, aby přinesli vodu, která je často kontaminována z řek pro domácí a zemědělské účely. Velká část Afriky trpí ekonomickým nedostatkem vody; rozvoj vodní infrastruktury v těchto oblastech by proto mohl přispět ke snížení chudoby. Kritické podmínky často vznikají u ekonomicky chudých a politicky slabých komunit žijících v již tak suchém prostředí. Spotřeba se ve většině vyspělých zemí zvyšuje s růstem HDP na obyvatele, průměrná spotřeba činí přibližně 200-300 litrů denně. V méně rozvinutých zemích (např. v afrických zemích, jako je Mozambik) byla průměrná denní spotřeba vody na obyvatele nižší než 10 l. Mezinárodní organizace přitom doporučují minimálně 20 litrů vody (bez vody potřebné k praní prádla ), který má být k dispozici nejdále 1 km od domácnosti. Zvýšená spotřeba vody souvisí s rostoucím příjmem, měřeným HDP na obyvatele. V zemích, které trpí nedostatkem vody, je často voda předmětem spekulací.<ref>{{Citace periodika<br />
| příjmení = Prokurat<br />
| jméno = Sergiusz<br />
| titul = Drought and water shortages in Asia as a threat and economic problem.<br />
| periodikum = Journal of Modern Science<br />
| datum = 2015<br />
| ročník = 26<br />
| číslo = 3<br />
| strany = 235–250<br />
| issn = 1734-2031<br />
| jazyk = English<br />
| url = https://www.ceeol.com/search/article-detail?id=469801<br />
| datum přístupu = 2018-08-16<br />
}}</ref><br />
<br />
==Odkazy==<br />
V článku jsou použity překlady článku [[w:en:Water scarcity|Water scarcity]] na anglické Wikipedii.<br />
<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Literatura===<br />
<br />
*{{Citace monografie<br />
| příjmení = Steven.<br />
| jméno = Solomon,<br />
| titul = Water : the epic struggle for wealth, power, and civilization<br />
| url = https://www.worldcat.org/oclc/310399362<br />
| vydání = 1st ed<br />
| vydavatel = Harper<br />
| místo = New York<br />
| počet stran = x, 596 pages, [16] pages of plates<br />
| isbn = 9780060548308<br />
| isbn2 = 0060548304<br />
| datum = 2010<br />
}}<br />
*{{Citace monografie<br />
| příjmení = Bell<br />
| jméno = Alexander<br />
| titul = Peak water : civilisation and the world's water crisis<br />
| url = https://www.worldcat.org/oclc/429021813<br />
| vydavatel = Luath<br />
| místo = Edinburgh<br />
| počet stran = 207 pages<br />
| isbn = 9781906817190<br />
| isbn2 = 1906817197<br />
| datum = 2009<br />
}}<br />
<br />
[[Kategorie:Vodní hospodářství]]<br />
[[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]]<br />
[[Kategorie:Dopady na ekosystémy]]<br />
[[Kategorie:Krajina]]<br />
[[Kategorie:Klimatické změny]]<br />
<br />
{{MAS}}<br />
[[Kategorie:Nedostatek vody]]<br />
[[Kategorie:Pitná voda]]<br />
[[Kategorie:Voda]]<br />
__BEZEDITOVATČÁST__</div>Adminhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Nedostatek_vody&diff=26268Diskuse:Nedostatek vody2023-04-20T06:26:29Z<p>Admin: stránka vyprázdněna</p>
<hr />
<div></div>Adminhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Plasty_v_oce%C3%A1nech&diff=26263Plasty v oceánech2023-03-25T13:49:44Z<p>Admin: Editace uživatele „85.70.85.166“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „Admin“</p>
<hr />
<div>[[Soubor:Plastic Pollution in Ghana.jpg|náhled|Znečištění pobřeží oceánu v Ghaně]]<br />
Plasty nás dnes obklopují úplně všude, a to jak na suchu, tak ve vodě. Plasty znečišťují životní prostředí a je to každým rokem větší a vážnější problém. V oceánech skončí až 12 miliónů tun plastu za rok.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika<br />
| titul = Recyklování problém plastového znečištění nevyřeší<br />
| periodikum = Greenpeace Česká republika<br />
| url = https://www.greenpeace.org/czech/clanek/931/recyklovani-problem-plastoveho-znecisteni-nevyresi<br />
| jazyk = cs<br />
| datum přístupu = 2020-05-21<br />
}}</ref> Plastový odpad nejvíce pochází z [[w:cs:Čína|Číny]], [[w:cs:Indonésie|Indonésie]], [[w:cs:Filipíny|Filipín]], [[w:cs:Thajsko|Thajska]], [[w:cs:Vietnam|Vietnamu]], ale také ze [[w:cs:Spojené státy americké|Spojených států]], které jsou v tomto žebříčku na dvacátém místě. Plastový odpad přitéká do oceánů z velkých řek (90 procent). Mezi tyto řeky patří 8 řek v Asii a 2 řeky v Africe. Na severní polokouli je nejznečištěnějším místem [[w:cs:Tichý oceán|Tichý oceán]] a na jižní polokouli je to [[w:cs:Indický oceán|Indický oceán]]. V Indickém oceánu se nachází více plastu než v Atlantiku a Pacifiku dohromady.<ref>{{Citace elektronické monografie<br />
| příjmení = <br />
| jméno = <br />
| titul = Moře plastů v oceánech<br />
| url = https://www.samosebou.cz/2018/11/13/more-plastu-v-oceanech/<br />
| vydavatel = <br />
| místo = <br />
| datum vydání = 2018-11-13<br />
| datum přístupu = 2020-05-21<br />
| jazyk = cs-CZ<br />
}}</ref><br />
<br />
==Živočichové v oceánech==<br />
Plastový odpad zabíjí každým rokem mořské ptáky, mořské želvy, mořské savce, ale také ryby. Mořští živočichové se buď zamotají do větších kusů plastu nebo si menší kusy plastu spletou s potravou. Plasty, které sní, je mohou buď zabít nebo se mohou toxické chemické látky vstřebat do jejich těla. „Podle statistik se udává, že více než 40 % stávajících druhů velryb, delfínů a sviňuch, všech druhů mořských želv a přibližně 36 % mořských ptáků požilo odpadky v moři. Zasažení živočichové si plastovými úlomky zaplní žaludek a pak často doslova hynou hladem.“<ref>{{Citace elektronického periodika<br />
| titul = Plachtění v oceánu plastu. Fakta o plastovém odpadu v mořích<br />
| periodikum = www.yachting.com<br />
| url = https://www.yachting.com:9081/cs/novinky-a-clanky/plachteni-v-oceanu-plastu<br />
| jazyk = cs<br />
| datum přístupu = 2020-05-21<br />
}}</ref><br />
<br />
==Opatření==<br />
Jednou z možností opatření je regulovat výrobu jednorázových plastových výrobků, v lepším případě je úplně nahradit jinou, ale šetrnou variantou. „Evropský parlament 27. března schválil zákaz některých plastových výrobků a od roku 2021 nebude možné prodávat některé plasty na jedno použití.“ Tento zákaz se také týká výrobků z oxo-rozložitelných plastů. Změna se bude týkat i plastových lahví. Do roku 2029 se bude recyklovat 90 procent těchto lahví.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika<br />
| titul = Plasty v oceánech: fakta, důsledky a nová opatření EU (infografika) {{!}} Zpravodajství {{!}} Evropský parlament<br />
| periodikum = www.europarl.europa.eu<br />
| url = https://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/society/20181005STO15110/plasty-v-oceanech-fakta-dusledky-a-nova-opatreni-eu-infografika<br />
| datum vydání = 2018-10-15<br />
| jazyk = cs<br />
| datum přístupu = 2020-05-21<br />
}}</ref><br />
<br />
Zodpovědnost budou mít i výrobci. Firmy, které vyrábějí z tabáku, budou mít rozšířenou odpovědnost. Tato odpovědnost znamená povinnost se podílet na nákladech likvidace jejich výrobku. Odpovědnost budou mít také výrobci nástrojů pro rybolov a zařízení, které jsou vyrobeny z plastu. Přesto, že Evropa zodpovídá za malou část plastů v oceánech, měla by patřit k těm, kteří budou hledat globální řešení, jak říká belgická poslankyně Frédérique Ries.<ref name=":1" /><br />
<br />
==The Ocean Cleanup==<br />
V roce 2013 devatenáctiletý Holanďan Bryan Slat navrhl plovoucí systém, který je umístěný na hladině oceánu a je vyroben z masivních trubek. Tento systém zachycuje plasty v oceánech díky velmi odolným sítím. Tyto sítě zachycují už od milimetrových kusů plastů až po plasty, které jsou široké desítky metrů. The Ocean Cleanup chce odstranit 90 procent plastu, které se nachází v oceánech, do roku 2040.<br />
<br />
Tato organizace nezachycuje plasty jen v oceánech, ale také v řekách. V řekách jsou umístěny interceptory, které jsou na strategických místech (nepřekáží lodím) a jsou solárně napájené. Jsou také připojené k internetu, a díky tomu mohou upozornit operátory, když jsou vyklápěče plné. Kapacita jednoho interceptoru je 50 metrů krychlových. Pracuje 24 hodin denně, autonomně dokud není plný.<ref>{{Citace elektronického periodika<br />
| titul = Oceans<br />
| periodikum = The Ocean Cleanup<br />
| url = https://theoceancleanup.com/oceans/<br />
| jazyk = en-US<br />
| datum přístupu = 2020-05-21<br />
}}</ref><br />
<br />
==Statistiky==<br />
V EU se každý rok vyrobí 25,8 milionů tun plastů, z nichž 70 % pak jde na skládky nebo do spaloven. Ze zemí EU se každý rok dostane do oceánů 150–500 000 tun plastu. V zemích EU se do životního prostředí uvolní 75–300 000 tun mikroplastů. <ref name=":0" /><br />
<br />
==Odkazy==<br />
<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
<br />
<br />
{{FTVS|Denní studium 2020|Karolína: Plasty v oceánech}}<br />
[[Kategorie:Plasty]]</div>Adminhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Nedostatek_vody&diff=26258Nedostatek vody2023-03-15T10:20:01Z<p>Admin: odstranění vandalismu</p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Nedostatek pitné vody}}<br />
[[Soubor:Nedostatek vody.png|thumb|upright=1.5|Fyzický a ekonomický nedostatek vody podle zemí, 2006]]<br />
'''Nedostatek vody''' znamená nedostatek zdrojů sladké [[Voda|vody]] k uspokojení poptávky po vodě. Tento nedostatek ovlivňuje všechny kontinenty a dle Světového ekonomického fóra se jedná, z hlediska dopadu v dalším desetiletí, o největší globální riziko.<ref>{{Citace elektronického periodika<br />
| titul = Water crises are a top global risk<br />
| periodikum = World Economic Forum<br />
| url = https://www.weforum.org/agenda/2015/01/why-world-water-crises-are-a-top-global-risk/<br />
| datum přístupu = 2018-08-15<br />
}}</ref> To se projevuje částečným uspokojením nebo absolutním neuspokojením potřeb, hospodářskou soutěží o množství nebo kvalitu vody, spory mezi uživateli, nezvratným vyčerpáním zásob podzemních vod a negativními dopady na životní prostředí.<ref name="FAO2012">{{citace webu|url=http://www.fao.org/docrep/016/i3015e/i3015e.pdf |titul=Coping with water scarcity. An action framework for agriculture and food stress |vydavatel=Food and Agriculture Organization of the United Nations |datum=2012 |datum přístupu=2018-08-15}}</ref> Jedna třetina světové populace (2 miliardy lidí) žije za podmínek vážného nedostatku vody nejméně 1 měsíc v roce.<ref name=":0">{{Citace periodika<br />
| příjmení = Mekonnen<br />
| jméno = Mesfin M.<br />
| příjmení2 = Hoekstra<br />
| jméno2 = Arjen Y.<br />
| titul = Four billion people facing severe water scarcity<br />
| periodikum = Science Advances<br />
| datum = 2016-02-01<br />
| ročník = 2<br />
| číslo = 2<br />
| strany = e1500323<br />
| issn = 2375-2548<br />
| pmid = 26933676<br />
| doi = 10.1126/sciadv.1500323<br />
| jazyk = en<br />
| url = http://advances.sciencemag.org/content/2/2/e1500323<br />
| datum přístupu = 2018-08-15<br />
}}</ref><ref>{{citace webu|url=https://www.weforum.org/agenda/2016/02/4-billion-people-face-severe-water-scarcity-at-least-for-one-month-every-year/ |titul=4 billion people face water shortages, scientists find |vydavatel=World Economic Forum |datum=2016-02-17 |datum přístupu=2018-08-15}}</ref><ref name="weforum17">{{citace webu|url=https://www.weforum.org/agenda/2017/03/building-freshwater-resilience-to-anticipate-and-address-water-crises/ |titul=How do we prevent today's water crisis becoming tomorrow's catastrophe? |vydavatel=World Economic Forum |datum=2017-03-23 |datum přístupu=2018-08-15}}</ref><ref>{{citace webu|url=https://www.huffingtonpost.com/entry/water-scarcity-study_us_56c1ebc5e4b0b40245c72f5e |titul=Global Water Shortage Risk Is Worse Than Scientists Thought |vydavatel=Huffingtonpost.com |datum=2016-02-15 |datum přístupu=2018-08-15}}</ref> Půl miliardy lidí na celém světě čelí vážnému nedostatku vody po celý rok.<ref name=":0" /> Polovina největších světových velkoměst se potýká s nedostatkem vody.<ref name="weforum17" /><br />
<br />
Ačkoliv pouhých 0,014 % veškeré vody na Zemi je snadno dostupná sladká voda (zbývající voda je tvořena z 97 % slanou vodou a z trochu méně než 3 % obtížně přístupnou vodou), technicky je v celosvětovém měřítku dostatek sladké vody pro veškeré lidstvo. Nicméně z důvodu nerovnoměrného rozložení (zhoršeného změnou klimatu) se na Zemi vyskytují některé velmi vlhké a některé velmi suché geografické oblasti a prudký nárůst světové poptávky po sladké vodě v posledních desetiletích, především pro průmyslové účely, vede k vodní krizi, ve které bude v roce 2030, pokud budou pokračovat současné trendy, poptávka překročí nabídku o 40%.<ref name="weforum17" /><ref name="NCDO">{{citace webu|url=http://www.ncdo.nl/sites/default/files/Globaliseringsreeks%203%20Water.pdf |titul=Water, bron van ontwikkeling, macht en conflict |publisher=NCDO, Netherlands |datum=2012-01-08 |datum přístupu=2018-08-16}}</ref><br />
<br />
Základem globálního nedostatku vody je geografický a časový nesoulad mezi poptávkou a dostupností sladké vody.<ref>{{Citace periodika<br />
| příjmení = Postel<br />
| jméno = Sandra L.<br />
| příjmení2 = Daily<br />
| jméno2 = Gretchen C.<br />
| příjmení3 = Ehrlich<br />
| jméno3 = Paul R.<br />
| titul = Human Appropriation of Renewable Fresh Water<br />
| periodikum = Science<br />
| datum = 1996-02-09<br />
| ročník = 271<br />
| číslo = 5250<br />
| strany = 785–788<br />
| issn = 0036-8075<br />
| doi = 10.1126/science.271.5250.785<br />
| jazyk = en<br />
| url = http://science.sciencemag.org/content/271/5250/785<br />
| datum přístupu = 2018-08-16<br />
}}</ref><ref>{{Citace periodika<br />
| příjmení = Savenije<br />
| jméno = H.H.G<br />
| titul = Water scarcity indicators; the deception of the numbers<br />
| periodikum = Physics and Chemistry of the Earth, Part B: Hydrology, Oceans and Atmosphere<br />
| datum = 2000-01<br />
| ročník = 25<br />
| číslo = 3<br />
| strany = 199–204<br />
| issn = 1464-1909<br />
| doi = 10.1016/s1464-1909(00)00004-6<br />
| url = http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S1464190900000046<br />
| datum přístupu = 2018-08-16<br />
}}</ref> Hlavními hnacími silami pro rostoucí celosvětovou poptávku po vodě jsou rostoucí světová populace, zlepšení životní úrovně, měnící se vzorce spotřeby a rozšíření zavlažovaného zemědělství.<ref>{{Citace periodika<br />
| příjmení = Vörösmarty<br />
| jméno = Charles J.<br />
| příjmení2 = Green<br />
| jméno2 = Pamela<br />
| příjmení3 = Salisbury<br />
| jméno3 = Joseph<br />
| titul = Global Water Resources: Vulnerability from Climate Change and Population Growth<br />
| periodikum = Science<br />
| datum = 2000-07-14<br />
| ročník = 289<br />
| číslo = 5477<br />
| strany = 284–288<br />
| issn = 0036-8075<br />
| pmid = 10894773<br />
| doi = 10.1126/science.289.5477.284<br />
| poznámka = PMID: 10894773<br />
| jazyk = en<br />
| url = http://science.sciencemag.org/content/289/5477/284<br />
| datum přístupu = 2018-08-16<br />
}}</ref><ref>{{Citace periodika<br />
| příjmení = Ercin<br />
| jméno = A. Ertug<br />
| příjmení2 = Hoekstra<br />
| jméno2 = Arjen Y.<br />
| titul = Water footprint scenarios for 2050: A global analysis<br />
| periodikum = Environment International<br />
| datum = 2014-03<br />
| ročník = 64<br />
| strany = 71–82<br />
| issn = 0160-4120<br />
| doi = 10.1016/j.envint.2013.11.019<br />
| url = http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0160412013002791<br />
| datum přístupu = 2018-08-16<br />
}}</ref>. Klimatické změny, jako jsou změny počasí (včetně sucha či záplavy), odlesňování, zvýšené znečištění, skleníkové plyny a neefektivní [[Využití vody|využívání vody]] jsou hlavními příčinami nedostatečného zásobování vodou.<ref>{{Citace elektronického periodika<br />
| titul = Water Scarcity {{!}} Threats {{!}} WWF<br />
| periodikum = World Wildlife Fund<br />
| url = https://www.worldwildlife.org/threats/water-scarcity<br />
| jazyk = en<br />
| datum přístupu = 2018-08-16<br />
}}</ref> Na globální úrovni a v rámci celoročního průměru je dostatek sladké vody k uspokojení této poptávky, ale prostorové a časové rozdíly v poptávce a dostupnosti vody jsou velké, což vede k (fyzickému) nedostatku vody v několika částech světa během určitých časových období roku.<ref name=":0" /> Všechny příčiny nedostatku vody souvisejí s lidskými zásahy do vodního cyklu. Nedostatek se v průběhu času liší v důsledku přirozené hydrologické variability, ale mění se ještě více, a to jako funkce převažujícího přístupu v oblasti hospodářské politiky, plánování a řízení. Očekává se, že nedostatek se u většiny forem hospodářského rozvoje zintenzívní, avšak při správném určení příčin lze mnohé z jeho příčin předvídat, vyhnout se jim, nebo je alespoň zmírnit.<ref name="FAO2012" /><br />
<br />
Některé země již prokázaly, že je možné oddělit využívání vody od ekonomického růstu. Například v Austrálii klesla spotřeba vody mezi lety 2001 a 2009 o 40 %, zatímco ekonomika vzrostla o více než 30 %.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika<br />
| titul = Half the World to Face Severe Water Stress by 2030 unless Water Use is "Decoupled" from Economic Growth, Says International Resource Panel {{!}} capacity4dev.eu<br />
| periodikum = europa.eu<br />
| url = https://europa.eu/capacity4dev/unep/blog/half-world-face-severe-water-stress-2030-unless-water-use-decoupled-economic-growth-says-intern<br />
| jazyk = en<br />
| datum přístupu = 2018-08-16<br />
}}</ref> Mezinárodní panel OSN pro lidská práva uvádí, že vlády mají tendenci výrazně investovat do velmi neefektivních řešení – do mega-projektů, jako jsou přehrady, kanály, akvadukty, potrubí a vodní nádrže, které nejsou obecně udržitelné z hlediska životního prostředí ani ekonomicky životaschopné. Podle panelu je nejefektivnější cestou k oddělení intenzity využívání vody od hospodářského růstu, vytvoření celostních vodohospodářských plánů, které berou v potaz celý koloběh vody: od pramene k distribuci, ekonomickému využití, zpracování, recyklaci, opětovnému použití a návratu do životního prostředí.<ref name=":1" /><br />
<br />
==Nabídka a poptávka==<br />
Celkové množství snadno přístupné sladké vody na Zemi ve formě povrchových vod (řek a jezer) nebo podzemních vod (např. ve [[w:cs:zvodeň|zvodních]]) je 14 000 km<sup>3</sup> . Z tohoto celkového množství používá a recykluje lidstvo "pouhých" 5 000 km<sup>3</sup>. Teoreticky je tedy k dispozici více než dostatek sladké vody, k uspokojení současné světové populace 7 miliard lidí a dokonce podpořit i pro růst populace na 9 miliard nebo více. Kvůli nerovnému geografickému rozložení a zejména nerovnoměrné spotřebě vody je však v některých částech světa a v pro některé skupiny obyvatel voda vzácný zdroj.<ref name="NCDO" /> Nedostatek vody v důsledku spotřeby je způsoben především rozsáhlým využíváním v zemědělství a při chovu hospodářských zvířat a v průmyslu. Lidé ve vyspělých zemích obecně denně používají asi desetkrát více vody než lidé v rozvojových zemích.<ref>{{Citace elektronického periodika<br />
| příjmení = McKie<br />
| jméno = Robin<br />
| titul = Why fresh water shortages will cause the next great global crisis<br />
| periodikum = the Guardian<br />
| url = http://www.theguardian.com/environment/2015/mar/08/how-water-shortages-lead-food-crises-conflicts<br />
| datum vydání = 2015-03-08<br />
| jazyk = en<br />
| datum přístupu = 2018-08-16<br />
}}</ref> Velkou část této spotřeby tvoří nepřímé použití ve výrobních procesech spotřebního zboží, jako jsou ovoce, olejniny a bavlna, které jsou náročné na vodu. Vzhledem k tomu, že mnoho z těchto výrobních řetězců bylo globalizováno, v rozvojových zemích se využívá a znečišťuje mnoho vody, aby se ve vyspělých zemích vyrobilo zboží určené ke spotřebě.<ref name="NCDO" /><br />
<br />
==Fyzický a ekonomický nedostatek vody==<br />
Nedostatek vody může vyplývat ze dvou mechanismů:<br />
<br />
*fyzický (absolutní) nedostatek vody<br />
*ekonomický nedostatek vody<br />
<br />
Fyzický nedostatek vody vyplývá z nedostatečných přírodních vodních zdrojů k zásobování poptávky v regionu a ekonomický nedostatek vody je důsledkem špatným řízením dostatečných dostupných vodních zdrojů. Podle Programu OSN pro rozvoj je ekonomický nedostatek častěji považován za příčinu nedostatky vody v některých zemích nebo regionech, jelikož většina zemí nebo regionů má dostatek vody k uspokojení domácích, průmyslových, zemědělských a ekologických potřeb, ale postrádá prostředky poskytnout ji dostupným způsobem.<ref name=":2">{{Citace elektronického periodika<br />
| titul = Human Development Report 2006 {{!}} Human Development Reports<br />
| periodikum = hdr.undp.org<br />
| url = http://hdr.undp.org/en/content/human-development-report-2006<br />
| jazyk = en<br />
| datum přístupu = 2018-08-16<br />
}}</ref> Přibližně jedna pětina světové populace v současné době žije v regionech postižených nedostatečnou fyzickou zásobou vody, kde jsou nedostatečné vodní zdroje k uspokojení poptávky v zemi nebo na regionální úrovni, včetně vody potřebné k naplnění efektivního fungování ekosystémů.<ref name=":2" />. Vyschlé oblasti často trpí fyzickým nedostatkem vody. Vyskytuje se také tam, kde se voda zdá být dostatek vody, ale kde jsou zdroje nadměrně vyčerpány, např. nadměrným využíváním zavlažování. Symptomy fyzického nedostatku vody zahrnují zhoršování životního prostředí a klesající podzemní vody, jakož i jiné formy nadměrného používání.<ref>{{Citace monografie<br />
| titul = Water scarcity, risk and vulnerability<br />
| url = https://www.un-ilibrary.org/economic-and-social-development/human-development-report-2006_6a10efec-en<br />
| vydavatel = UN<br />
| strany = 131–170<br />
| isbn = 9789210576956<br />
| doi = 10.18356/6a10efec-en<br />
| jazyk = en<br />
}}</ref><br />
<br />
Ekonomický nedostatek vody je způsoben nedostatkem investic do infrastruktury nebo technologií pro čerpání vody z řek, vodních toků nebo jiných vodních zdrojů nebo nedostatečné lidské kapacity k uspokojení poptávky po vodě. Čtvrtina světové populace je postižena ekonomickým nedostatkem vody. Ekonomický nedostatek vody zahrnuje nedostatek infrastruktury, což způsobuje, že lidé bez spolehlivého přístupu k vodě musí cestovat na dlouhé vzdálenosti, aby přinesli vodu, která je často kontaminována z řek pro domácí a zemědělské účely. Velká část Afriky trpí ekonomickým nedostatkem vody; rozvoj vodní infrastruktury v těchto oblastech by proto mohl přispět ke snížení chudoby. Kritické podmínky často vznikají u ekonomicky chudých a politicky slabých komunit žijících v již tak suchém prostředí. Spotřeba se ve většině vyspělých zemí zvyšuje s růstem HDP na obyvatele, průměrná spotřeba činí přibližně 200-300 litrů denně. V méně rozvinutých zemích (např. v afrických zemích, jako je Mozambik) byla průměrná denní spotřeba vody na obyvatele nižší než 10 l. Mezinárodní organizace přitom doporučují minimálně 20 litrů vody (bez vody potřebné k praní prádla ), který má být k dispozici nejdále 1 km od domácnosti. Zvýšená spotřeba vody souvisí s rostoucím příjmem, měřeným HDP na obyvatele. V zemích, které trpí nedostatkem vody, je často voda předmětem spekulací.<ref>{{Citace periodika<br />
| příjmení = Prokurat<br />
| jméno = Sergiusz<br />
| titul = Drought and water shortages in Asia as a threat and economic problem.<br />
| periodikum = Journal of Modern Science<br />
| datum = 2015<br />
| ročník = 26<br />
| číslo = 3<br />
| strany = 235–250<br />
| issn = 1734-2031<br />
| jazyk = English<br />
| url = https://www.ceeol.com/search/article-detail?id=469801<br />
| datum přístupu = 2018-08-16<br />
}}</ref><br />
<br />
==Odkazy==<br />
V článku jsou použity překlady článku [[w:en:Water scarcity|Water scarcity]] na anglické Wikipedii.<br />
<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Literatura===<br />
<br />
*{{Citace monografie<br />
| příjmení = Steven.<br />
| jméno = Solomon,<br />
| titul = Water : the epic struggle for wealth, power, and civilization<br />
| url = https://www.worldcat.org/oclc/310399362<br />
| vydání = 1st ed<br />
| vydavatel = Harper<br />
| místo = New York<br />
| počet stran = x, 596 pages, [16] pages of plates<br />
| isbn = 9780060548308<br />
| isbn2 = 0060548304<br />
| datum = 2010<br />
}}<br />
*{{Citace monografie<br />
| příjmení = Bell<br />
| jméno = Alexander<br />
| titul = Peak water : civilisation and the world's water crisis<br />
| url = https://www.worldcat.org/oclc/429021813<br />
| vydavatel = Luath<br />
| místo = Edinburgh<br />
| počet stran = 207 pages<br />
| isbn = 9781906817190<br />
| isbn2 = 1906817197<br />
| datum = 2009<br />
}}<br />
<br />
[[Kategorie:Vodní hospodářství]]<br />
[[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]]<br />
[[Kategorie:Dopady na ekosystémy]]<br />
[[Kategorie:Krajina]]<br />
[[Kategorie:Klimatické změny]]<br />
<br />
{{MAS}}<br />
[[Kategorie:Nedostatek vody]]<br />
[[Kategorie:Pitná voda]]<br />
[[Kategorie:Voda]]<br />
__BEZEDITOVATČÁST__</div>Adminhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Nedostatek_vody&diff=26257Nedostatek vody2023-03-15T10:19:25Z<p>Admin: zrušeno přesměrování na Https://neodeselpromleko.cz</p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Nedostatek pitné vody}}<br />
[[Soubor:Nedostatek vody.png|thumb|upright=1.5|Fyzický a ekonomický nedostatek vody podle zemí, 2006]]<br />
'''Nedostatek vody''' znamená nedostatek zdrojů sladké [[Voda|vody]] k uspokojení poptávky po vodě. Tento nedostatek ovlivňuje všechny kontinenty a dle Světového ekonomického fóra se jedná, z hlediska dopadu v dalším desetiletí, o největší globální riziko.<ref>{{Citace elektronického periodika<br />
| titul = Water crises are a top global risk<br />
| periodikum = World Economic Forum<br />
| url = https://www.weforum.org/agenda/2015/01/why-world-water-crises-are-a-top-global-risk/<br />
| datum přístupu = 2018-08-15<br />
}}</ref> To se projevuje částečným uspokojením nebo absolutním neuspokojením potřeb, hospodářskou soutěží o množství nebo kvalitu vody, spory mezi uživateli, nezvratným vyčerpáním zásob podzemních vod a negativními dopady na životní prostředí.<ref name="FAO2012">{{citace webu|url=http://www.fao.org/docrep/016/i3015e/i3015e.pdf |titul=Coping with water scarcity. An action framework for agriculture and food stress |vydavatel=Food and Agriculture Organization of the United Nations |datum=2012 |datum přístupu=2018-08-15}}</ref> Jedna třetina světové populace (2 miliardy lidí) žije za podmínek vážného nedostatku vody nejméně 1 měsíc v roce.<ref name=":0">{{Citace periodika<br />
| příjmení = Mekonnen<br />
| jméno = Mesfin M.<br />
| příjmení2 = Hoekstra<br />
| jméno2 = Arjen Y.<br />
| titul = Four billion people facing severe water scarcity<br />
| periodikum = Science Advances<br />
| datum = 2016-02-01<br />
| ročník = 2<br />
| číslo = 2<br />
| strany = e1500323<br />
| issn = 2375-2548<br />
| pmid = 26933676<br />
| doi = 10.1126/sciadv.1500323<br />
| jazyk = en<br />
| url = http://advances.sciencemag.org/content/2/2/e1500323<br />
| datum přístupu = 2018-08-15<br />
}}</ref><ref>{{citace webu|url=https://www.weforum.org/agenda/2016/02/4-billion-people-face-severe-water-scarcity-at-least-for-one-month-every-year/ |titul=4 billion people face water shortages, scientists find |vydavatel=World Economic Forum |datum=2016-02-17 |datum přístupu=2018-08-15}}</ref><ref name="weforum17">{{citace webu|url=https://www.weforum.org/agenda/2017/03/building-freshwater-resilience-to-anticipate-and-address-water-crises/ |titul=How do we prevent today's water crisis becoming tomorrow's catastrophe? |vydavatel=World Economic Forum |datum=2017-03-23 |datum přístupu=2018-08-15}}</ref><ref>{{citace webu|url=https://www.huffingtonpost.com/entry/water-scarcity-study_us_56c1ebc5e4b0b40245c72f5e |titul=Global Water Shortage Risk Is Worse Than Scientists Thought |vydavatel=Huffingtonpost.com |datum=2016-02-15 |datum přístupu=2018-08-15}}</ref> Půl miliardy lidí na celém světě čelí vážnému nedostatku vody po celý rok.<ref name=":0" /> Polovina největších světových velkoměst se potýká s nedostatkem vody.<ref name="weforum17" /><br />
<br />
Ačkoliv pouhých 0,014 % veškeré vody na Zemi je snadno dostupná sladká voda (zbývající voda je tvořena z 97 % slanou vodou a z trochu méně než 3 % obtížně přístupnou vodou), technicky je v celosvětovém měřítku dostatek sladké vody pro veškeré lidstvo. Nicméně z důvodu nerovnoměrného rozložení (zhoršeného změnou klimatu) se na Zemi vyskytují některé velmi vlhké a některé velmi suché geografické oblasti a prudký nárůst světové poptávky po sladké vodě v posledních desetiletích, především pro průmyslové účely, vede k vodní krizi, ve které bude v roce 2030, pokud budou pokračovat současné trendy, poptávka překročí nabídku o 40%.<ref name="weforum17" /><ref name="NCDO">{{citace webu|url=http://www.ncdo.nl/sites/default/files/Globaliseringsreeks%203%20Water.pdf |titul=Water, bron van ontwikkeling, macht en conflict |publisher=NCDO, Netherlands |datum=2012-01-08 |datum přístupu=2018-08-16}}</ref><br />
<br />
Základem globálního nedostatku vody je geografický a časový nesoulad mezi poptávkou a dostupností sladké vody.<ref>{{Citace periodika<br />
| příjmení = Postel<br />
| jméno = Sandra L.<br />
| příjmení2 = Daily<br />
| jméno2 = Gretchen C.<br />
| příjmení3 = Ehrlich<br />
| jméno3 = Paul R.<br />
| titul = Human Appropriation of Renewable Fresh Water<br />
| periodikum = Science<br />
| datum = 1996-02-09<br />
| ročník = 271<br />
| číslo = 5250<br />
| strany = 785–788<br />
| issn = 0036-8075<br />
| doi = 10.1126/science.271.5250.785<br />
| jazyk = en<br />
| url = http://science.sciencemag.org/content/271/5250/785<br />
| datum přístupu = 2018-08-16<br />
}}</ref><ref>{{Citace periodika<br />
| příjmení = Savenije<br />
| jméno = H.H.G<br />
| titul = Water scarcity indicators; the deception of the numbers<br />
| periodikum = Physics and Chemistry of the Earth, Part B: Hydrology, Oceans and Atmosphere<br />
| datum = 2000-01<br />
| ročník = 25<br />
| číslo = 3<br />
| strany = 199–204<br />
| issn = 1464-1909<br />
| doi = 10.1016/s1464-1909(00)00004-6<br />
| url = http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S1464190900000046<br />
| datum přístupu = 2018-08-16<br />
}}</ref> Hlavními hnacími silami pro rostoucí celosvětovou poptávku po vodě jsou rostoucí světová populace, zlepšení životní úrovně, měnící se vzorce spotřeby a rozšíření zavlažovaného zemědělství.<ref>{{Citace periodika<br />
| příjmení = Vörösmarty<br />
| jméno = Charles J.<br />
| příjmení2 = Green<br />
| jméno2 = Pamela<br />
| příjmení3 = Salisbury<br />
| jméno3 = Joseph<br />
| titul = Global Water Resources: Vulnerability from Climate Change and Population Growth<br />
| periodikum = Science<br />
| datum = 2000-07-14<br />
| ročník = 289<br />
| číslo = 5477<br />
| strany = 284–288<br />
| issn = 0036-8075<br />
| pmid = 10894773<br />
| doi = 10.1126/science.289.5477.284<br />
| poznámka = PMID: 10894773<br />
| jazyk = en<br />
| url = http://science.sciencemag.org/content/289/5477/284<br />
| datum přístupu = 2018-08-16<br />
}}</ref><ref>{{Citace periodika<br />
| příjmení = Ercin<br />
| jméno = A. Ertug<br />
| příjmení2 = Hoekstra<br />
| jméno2 = Arjen Y.<br />
| titul = Water footprint scenarios for 2050: A global analysis<br />
| periodikum = Environment International<br />
| datum = 2014-03<br />
| ročník = 64<br />
| strany = 71–82<br />
| issn = 0160-4120<br />
| doi = 10.1016/j.envint.2013.11.019<br />
| url = http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0160412013002791<br />
| datum přístupu = 2018-08-16<br />
}}</ref>. Klimatické změny, jako jsou změny počasí (včetně sucha či záplavy), odlesňování, zvýšené znečištění, skleníkové plyny a neefektivní [[Využití vody|využívání vody]] jsou hlavními příčinami nedostatečného zásobování vodou.<ref>{{Citace elektronického periodika<br />
| titul = Water Scarcity {{!}} Threats {{!}} WWF<br />
| periodikum = World Wildlife Fund<br />
| url = https://www.worldwildlife.org/threats/water-scarcity<br />
| jazyk = en<br />
| datum přístupu = 2018-08-16<br />
}}</ref> Na globální úrovni a v rámci celoročního průměru je dostatek sladké vody k uspokojení této poptávky, ale prostorové a časové rozdíly v poptávce a dostupnosti vody jsou velké, což vede k (fyzickému) nedostatku vody v několika částech světa během určitých časových období roku.<ref name=":0" /> Všechny příčiny nedostatku vody souvisejí s lidskými zásahy do vodního cyklu. Nedostatek se v průběhu času liší v důsledku přirozené hydrologické variability, ale mění se ještě více, a to jako funkce převažujícího přístupu v oblasti hospodářské politiky, plánování a řízení. Očekává se, že nedostatek se u většiny forem hospodářského rozvoje zintenzívní, avšak při správném určení příčin lze mnohé z jeho příčin předvídat, vyhnout se jim, nebo je alespoň zmírnit.<ref name="FAO2012" /><br />
<br />
Některé země již prokázaly, že je možné oddělit využívání vody od ekonomického růstu. Například v Austrálii klesla spotřeba vody mezi lety 2001 a 2009 o 40 %, zatímco ekonomika vzrostla o více než 30 %.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika<br />
| titul = Half the World to Face Severe Water Stress by 2030 unless Water Use is "Decoupled" from Economic Growth, Says International Resource Panel {{!}} capacity4dev.eu<br />
| periodikum = europa.eu<br />
| url = https://europa.eu/capacity4dev/unep/blog/half-world-face-severe-water-stress-2030-unless-water-use-decoupled-economic-growth-says-intern<br />
| jazyk = en<br />
| datum přístupu = 2018-08-16<br />
}}</ref> Mezinárodní panel OSN pro lidská práva uvádí, že vlády mají tendenci výrazně investovat do velmi neefektivních řešení – do mega-projektů, jako jsou přehrady, kanály, akvadukty, potrubí a vodní nádrže, které nejsou obecně udržitelné z hlediska životního prostředí ani ekonomicky životaschopné. Podle panelu je nejefektivnější cestou k oddělení intenzity využívání vody od hospodářského růstu, vytvoření celostních vodohospodářských plánů, které berou v potaz celý koloběh vody: od pramene k distribuci, ekonomickému využití, zpracování, recyklaci, opětovnému použití a návratu do životního prostředí.<ref name=":1" /><br />
<br />
==Nabídka a poptávka==<br />
Celkové množství snadno přístupné sladké vody na Zemi ve formě povrchových vod (řek a jezer) nebo podzemních vod (např. ve [[w:cs:zvodeň|zvodních]]) je 14 000 km<sup>3</sup> . Z tohoto celkového množství používá a recykluje lidstvo "pouhých" 5 000 km<sup>3</sup>. Teoreticky je tedy k dispozici více než dostatek sladké vody, k uspokojení současné světové populace 7 miliard lidí a dokonce podpořit i pro růst populace na 9 miliard nebo více. Kvůli nerovnému geografickému rozložení a zejména nerovnoměrné spotřebě vody je však v některých částech světa a v pro některé skupiny obyvatel voda vzácný zdroj.<ref name="NCDO" /> Nedostatek vody v důsledku spotřeby je způsoben především rozsáhlým využíváním v zemědělství a při chovu hospodářských zvířat a v průmyslu. Lidé ve vyspělých zemích obecně denně používají asi desetkrát více vody než lidé v rozvojových zemích.<ref>{{Citace elektronického periodika<br />
| příjmení = McKie<br />
| jméno = Robin<br />
| titul = Why fresh water shortages will cause the next great global crisis<br />
| periodikum = the Guardian<br />
| url = http://www.theguardian.com/environment/2015/mar/08/how-water-shortages-lead-food-crises-conflicts<br />
| datum vydání = 2015-03-08<br />
| jazyk = en<br />
| datum přístupu = 2018-08-16<br />
}}</ref> Velkou část této spotřeby tvoří nepřímé použití ve výrobních procesech spotřebního zboží, jako jsou ovoce, olejniny a bavlna, které jsou náročné na vodu. Vzhledem k tomu, že mnoho z těchto výrobních řetězců bylo globalizováno, v rozvojových zemích se využívá a znečišťuje mnoho vody, aby se ve vyspělých zemích vyrobilo zboží určené ke spotřebě.<ref name="NCDO" /> - Sleduj mě na youtube! @snoomtv<br />
<br />
==Fyzický a ekonomický nedostatek vody==<br />
Nedostatek vody může vyplývat ze dvou mechanismů:<br />
<br />
*fyzický (absolutní) nedostatek vody<br />
*ekonomický nedostatek vody<br />
<br />
Fyzický nedostatek vody vyplývá z nedostatečných přírodních vodních zdrojů k zásobování poptávky v regionu a ekonomický nedostatek vody je důsledkem špatným řízením dostatečných dostupných vodních zdrojů. Podle Programu OSN pro rozvoj je ekonomický nedostatek častěji považován za příčinu nedostatky vody v některých zemích nebo regionech, jelikož většina zemí nebo regionů má dostatek vody k uspokojení domácích, průmyslových, zemědělských a ekologických potřeb, ale postrádá prostředky poskytnout ji dostupným způsobem.<ref name=":2">{{Citace elektronického periodika<br />
| titul = Human Development Report 2006 {{!}} Human Development Reports<br />
| periodikum = hdr.undp.org<br />
| url = http://hdr.undp.org/en/content/human-development-report-2006<br />
| jazyk = en<br />
| datum přístupu = 2018-08-16<br />
}}</ref> Přibližně jedna pětina světové populace v současné době žije v regionech postižených nedostatečnou fyzickou zásobou vody, kde jsou nedostatečné vodní zdroje k uspokojení poptávky v zemi nebo na regionální úrovni, včetně vody potřebné k naplnění efektivního fungování ekosystémů.<ref name=":2" />. Vyschlé oblasti často trpí fyzickým nedostatkem vody. Vyskytuje se také tam, kde se voda zdá být dostatek vody, ale kde jsou zdroje nadměrně vyčerpány, např. nadměrným využíváním zavlažování. Symptomy fyzického nedostatku vody zahrnují zhoršování životního prostředí a klesající podzemní vody, jakož i jiné formy nadměrného používání.<ref>{{Citace monografie<br />
| titul = Water scarcity, risk and vulnerability<br />
| url = https://www.un-ilibrary.org/economic-and-social-development/human-development-report-2006_6a10efec-en<br />
| vydavatel = UN<br />
| strany = 131–170<br />
| isbn = 9789210576956<br />
| doi = 10.18356/6a10efec-en<br />
| jazyk = en<br />
}}</ref><br />
<br />
Ekonomický nedostatek vody je způsoben nedostatkem investic do infrastruktury nebo technologií pro čerpání vody z řek, vodních toků nebo jiných vodních zdrojů nebo nedostatečné lidské kapacity k uspokojení poptávky po vodě. Čtvrtina světové populace je postižena ekonomickým nedostatkem vody. Ekonomický nedostatek vody zahrnuje nedostatek infrastruktury, což způsobuje, že lidé bez spolehlivého přístupu k vodě musí cestovat na dlouhé vzdálenosti, aby přinesli vodu, která je často kontaminována z řek pro domácí a zemědělské účely. Velká část Afriky trpí ekonomickým nedostatkem vody; rozvoj vodní infrastruktury v těchto oblastech by proto mohl přispět ke snížení chudoby. Kritické podmínky často vznikají u ekonomicky chudých a politicky slabých komunit žijících v již tak suchém prostředí. Spotřeba se ve většině vyspělých zemí zvyšuje s růstem HDP na obyvatele, průměrná spotřeba činí přibližně 200-300 litrů denně. V méně rozvinutých zemích (např. v afrických zemích, jako je Mozambik) byla průměrná denní spotřeba vody na obyvatele nižší než 10 l. Mezinárodní organizace přitom doporučují minimálně 20 litrů vody (bez vody potřebné k praní prádla ), který má být k dispozici nejdále 1 km od domácnosti. Zvýšená spotřeba vody souvisí s rostoucím příjmem, měřeným HDP na obyvatele. V zemích, které trpí nedostatkem vody, je často voda předmětem spekulací.<ref>{{Citace periodika<br />
| příjmení = Prokurat<br />
| jméno = Sergiusz<br />
| titul = Drought and water shortages in Asia as a threat and economic problem.<br />
| periodikum = Journal of Modern Science<br />
| datum = 2015<br />
| ročník = 26<br />
| číslo = 3<br />
| strany = 235–250<br />
| issn = 1734-2031<br />
| jazyk = English<br />
| url = https://www.ceeol.com/search/article-detail?id=469801<br />
| datum přístupu = 2018-08-16<br />
}}</ref><br />
<br />
==Odkazy==<br />
V článku jsou použity překlady článku [[w:en:Water scarcity|Water scarcity]] na anglické Wikipedii.<br />
<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Literatura===<br />
<br />
*{{Citace monografie<br />
| příjmení = Steven.<br />
| jméno = Solomon,<br />
| titul = Water : the epic struggle for wealth, power, and civilization<br />
| url = https://www.worldcat.org/oclc/310399362<br />
| vydání = 1st ed<br />
| vydavatel = Harper<br />
| místo = New York<br />
| počet stran = x, 596 pages, [16] pages of plates<br />
| isbn = 9780060548308<br />
| isbn2 = 0060548304<br />
| datum = 2010<br />
}}<br />
*{{Citace monografie<br />
| příjmení = Bell<br />
| jméno = Alexander<br />
| titul = Peak water : civilisation and the world's water crisis<br />
| url = https://www.worldcat.org/oclc/429021813<br />
| vydavatel = Luath<br />
| místo = Edinburgh<br />
| počet stran = 207 pages<br />
| isbn = 9781906817190<br />
| isbn2 = 1906817197<br />
| datum = 2009<br />
}}<br />
<br />
[[Kategorie:Vodní hospodářství]]<br />
[[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]]<br />
[[Kategorie:Dopady na ekosystémy]]<br />
[[Kategorie:Krajina]]<br />
[[Kategorie:Klimatické změny]]<br />
<br />
{{MAS}}<br />
[[Kategorie:Nedostatek vody]]<br />
[[Kategorie:Pitná voda]]<br />
[[Kategorie:Voda]]<br />
__BEZEDITOVATČÁST__</div>Adminhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kormor%C3%A1n_velk%C3%BD_jako_st%C3%A1tem_chr%C3%A1n%C4%9Bn%C3%BD_druh&diff=26245Kormorán velký jako státem chráněný druh2023-02-14T04:16:19Z<p>Admin: aktualizace</p>
<hr />
<div>==Upozornění==<br />
Tento článek má pouze historický význam – od 1. dubna 2013 byl kormorán vyřazen ze seznamu zvláště chráněných druhů,<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika<br />
| příjmení = MŽP ČR<br />
| jméno = <br />
| titul = Kormorán velký byl vyřazen ze seznamu zvláště chráněných druhů<br />
| periodikum = http://<br />
| url = https://www.mzp.czcz/news_121121_Kormorán<br />
| datum vydání = 2012-11-21<br />
| jazyk = cz<br />
| datum přístupu = 2023-02-14<br />
}}</ref> škody způsobené kormorány jsou ale rybářům dále hrazeny.<ref>{{Citace elektronické monografie<br />
| příjmení = AVIFAUNA<br />
| titul = Rybáři budou i nadále dostávat náhrady za škody způsobené kormoránem<br />
| url = https://avifauna.cz/rybari-budou-i-nadale-dostavat-nahrady-za-skody-zpusobene-kormoranem/<br />
| datum vydání = 2021-02-05<br />
| datum přístupu = 2023-02-14<br />
| jazyk = cs<br />
}}</ref><br />
==Úvod==<br />
[[File:Phalacrocorax carbo Vic.jpg|thumb|right|Kormorán velký]]<br />
<br />
Od roku 1992 se na [[MŽP|Ministerstvu životního prostředí]] množí žádosti o náhradu škod způsobenou chráněnými živočichy. Mezi největší „stěžovatele“ patří Český rybářský svaz ([[dále]] ČRS) a soukromí chovatelé ryb. Příčinou jejich škod je [[w:cs:Kormorán velký|kormorán velký]] (Phalacrocorax carbo). Kromě žádostí o náhradu škod přibývají také žádosti o povolení limitovaného odstřelu tohoto ptáka. Kormorán se v&nbsp;50. letech 20. století nacházel na pokraji vyhubení a ve snaze o obnovení jeho populace byl prohlášen za zvláště chráněného živočicha. Tento status mu zůstal až do roku 2013, tedy téměř 60 let. Právní ochrana kormorána je v ČR byla zakotvena v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a příloze vyhlášky 395/1992. Od 1. 4. 2013 už není kormorán velký na seznamu zvláště chráněných druhů.<ref name=":0" /> Vztahuje se na něj ale ochrana volně žijících ptáků a je tedy zakázáno jakkoli negativně ovlivňovat jeho vývojová stádia a škodlivě zasahovat do jejich sídel (přirozených i umělých). Zákon zakazuje zvířata zabíjet, zraňovat, chytat a plašit (na místě odpočinku). Výjimka z tohoto zákona může být udělena, rozhodující je posouzení veřejného zájmu a zájmu přírody. Zkušenost ukazuje, že přiblížit se ke kormoránům sedícím na stromech je prakticky nemožné. Kormorán je velice inteligentní a při sebemenším náznaku nebezpečí odlétá. Jeho inteligenci dokazují i pokusy o plašení s&nbsp;použitím různých figurín. To sice bylo prvních pár dní efektivní, ale později si ptáci na přítomnost figurín zvykli a nijak je nerušily. Když se ale v&nbsp;blízkosti objevil člověk, okamžitě odlétli, jak uvádí Roman Zajíček.&nbsp;<ref>Kormoráni táhnou ze severu, rybářům přibývají vrásky. Rovnost - Brněnský a jihomoravský deník [online]. 22.10.2004, , [cit. 2010-05-18]. Dostupný z WWW: http://www.enviweb.cz/clanek/priroda/50634/kormorani-tahnou-ze-severu-rybarum-pribyvaji-vrasky</ref>&nbsp;V následující práci jsem se tedy rozhodl zjistit, jaký je stav kormorána v ČR a zejména jsem se zajímal o metody výpočtu škody, kterou působí ekonomickým subjektům. <br />
<br />
==Vývoj počtu kormoránů==<br />
<br />
Důležitá je skutečnost, že naprostá většina kormoránů, které je v&nbsp;zimě možné vidět na stromech, v&nbsp;ČR nehnízdí. Jedná se pouze o ptáky, kteří do ČR přitáhli ze severní evropy. Většina zdrojů se shoduje na tom, že kormorán v&nbsp;ČR hnízdí až od roku 1982.<ref>Myslivci odstřelí přemnožené kormorány. Krkonošský deník. 5.5.2010, , [cit. 2010-05-18].</ref> Toto je také hlavní argument zastánců povolení odstřelu těchto ptáků. Počet hnízdících párů se v&nbsp;roce 2009 pohyboval kolem čísla 330<ref name="crs">ČESKÝ RYBÁŘSKÝ SVAZ, Západočeský územní svaz. 1.3.2010 [cit. 2010-05-18]. Tisková zpráva ČRS ÚS Plzeň k výskytu a škodám způsobených kormoránem velkým (Phalacrocorax carbo).</ref> Mnohem větší číslo, kolem 7&nbsp;500 párů, však představují zimující ptáci. Vzhledem ke způsobu zjišťování (provádí dobrovolníci v&nbsp;lokalitách podle vlastního výběru) může být toto číslo relativně nepřesné. Na internetových stránkách ČRS je u roku 2005 uvedeno dokonce číslo cca 63&nbsp;000 kusů. A právě tito zimující jedinci jsou označováni jako hlavní problém. Je otázkou, zda by nebylo na místě novelizovat právní normu z&nbsp;roku 1992, aby více odpovídala realitě. Její účel, zabránit vyhynutí druhu, byl pravděpodobně úspěšně splněn a v&nbsp;současnosti dochází k&nbsp;prudkému růstu počtu kormoránů v&nbsp;Evropě. Uvádí se, že stavy oproti 50. létům minulého století vzrostly 1000-krát&nbsp;<ref name="crs" />(ze 4 000 na 400 000 kusů v Evropě, podle ČRS se stav kormorána v&nbsp;ČR v&nbsp;letech 2000 – 2003 zvýšil z cca 15 tisíc kusů na 55 tisíc kusů). Z&nbsp;ohroženého druhu se pomalu ale jistě stává druh invazivní, v&nbsp;mnoha státech Evropy nepůvodní. <br> <br />
<br />
==Výpočet škody způsobené kormoránem==<br />
<br />
Dá se nějak vyjádřit škoda, kterou kormorán způsobí? Asi naprosto zásadní otázka. Vzhledem k&nbsp;faktu, že kormorán se v&nbsp;drtivé většině případů živí pouze rybami, budu počítat pouze s&nbsp;nimi. Zde má zásadní význam správné odhadnutí počtu kusů kormoránů, kteří se v&nbsp;námi uvažované oblasti zdržují. Kormorán je schopen v&nbsp;jeden den urazit i několik desítek kilometrů a proto může být obtížné vyhnout se dvojímu započítání jednoho kusu. <br> <br />
<br />
===Postup výpočtu===<br />
<br />
K odhadu škody se používá rovnice, která obsahuje následující proměnné: <br> <br />
<br />
<br />
*a) počet kusů kormorána<br />
*b) krmná dávka jednoho kormorána na den<br />
*c) počet dní, kdy se na daném místě kormorán vyskytuje <br><br />
<br />
<br />
Pokud mezi sebou tyto tři proměnné vynásobíme, zjistíme přibližnou škodu na rybí obsádce, vyjádřenou v&nbsp;kilogramech. Pro určení výše náhrady je pak třeba vynásobit zjištěnou škodu nějakou peněžní hodnotou. Toto vyjádření je ale trochu problém. Pro soukromé chovatele ryb je peněžní hodnota představována nákupní cenou jejich ryb a nikoli cenou tržní. Pokud tedy podnikatel nakoupí na jaře násadu do svého rybníka za účelem pozdějšího prodeje a během zimy se mu na rybníce usadí hejno kormoránů, dostane jako náhradu pouze částku, kterou investoval do nákupu násady na jaře. Při určování velikosti způsobené škody na rybách je třeba také zohlednit hledisko sportovního rybolovu. Cena ryby pro sportovního rybáře nepředstavuje pouze cenu masa, ale má pro něj také určitou sportovní hodnotu. Zničení rybí populace v jedné oblasti tedy nezpůsobí škodu pouze rybářské organizaci, která tam ryby vysadila, ale také se sníží turistická hodnota dané lokality. Tato změna atraktivity se dá nejlépe určit metodou cestovních nákladů (metoda cestovních nákladů, travel cost method). <br />
<br />
Krmná dávka jednoho kormorána na jeden den je odhadována v&nbsp;rozmezí 0,5 – 0,8 kg ryb.<ref>MAKOŇ, Karel. Kormorán velký jeho rozšíření a regulační odstřel. Plzeň<span> </span>: , duben 2000 [cit. 2010-05-18]. Dostupné z WWW: http://www.desop.cz/dokumenty/Archiv/Ostatni_zpravy/Odborne_zpravy/Kormorani_rok_2000.pdf</ref> Další možností, jak odhadnout množství ryb, které zkonzumují kormoráni, je přes procentuální podíl na jejich hmotnosti. Zde se za typickou denní dávku kormorána pokládá 17&nbsp;% jeho hmotnosti.<ref>ANDRESKA, Jan; ČECH, Martin; RUSŇÁK, Štěpán. Kormorán velký v Čechách a jeho potrava v Praze . Živa [online]. Květen 2007, , [cit. 2010-05-18]. Dostupný z WWW: http://ziva.avcr.cz/data/pdf/2008-04-21-17-06-17-70b150599fc1d4e5ecce1121b29bec00.pdf</ref> Vzhledem k&nbsp;tomu, že běžná hmotnost se pohybuje od 2 do 3,5 kg, tvoří denní dávka jednoho ptáka 0,34 – 0,6 kg ryb. První kormoráni do ČR přilétají během měsíce října a zůstávají až do března. Tyto doby jsou samozřejmě pouze orientační, ale odpovídají letošní zimě (2009/2010). <br />
<br />
Pokud použiji čísla uvedená výše, bude vyčíslení škody v kilogramech následující: <br />
<br />
15&nbsp;000 x 0,5 x 120 = 900&nbsp;000 kg <br />
<br />
Údaje o počtu kusů a denní dávce jsem zvolil na jejich spodní hranici. V&nbsp;tomto případě tedy kormoráni přes zimu zkonzumují 900 tun ryb. Produkce chovných rybníků ve vlastnictví ČRS dosahuje hodnoty 1&nbsp;400 tun. (Pro porování&nbsp;: podle internetových stránek ČRS bylo na rybářských revírech sportovními rybáři udicí uloveno a ponecháno téměř 3&nbsp;200 tun ryb). K&nbsp;900 tunám je ještě třeba připočíst další ztráty, které představují ryby zraněné, které dokázaly kormoránům uniknout. Jejich rány se pak často zaplísní a ryby na tyto následky hynou. Je tedy pravděpodobné, že skutečné množství ryb zabitých kormoránem bude vyšší. <br />
<br />
Pokud bychom použili údaje, které uvádí ČRS, vypadala by rovnice následovně: <br />
<br />
65 000 * 0,5 * 120 = 3 900 000 kg <br />
<br />
Výsledek 3 900 tun představuje téměř trojnásobek roční produkce ryb ČRS.&nbsp;<br> <br />
<br />
==Složení potravy==<br />
<br />
Z naprosté většiny se jedná o rybožravého dravce. Adámek<ref>ADÁMEK, Zdeněk. Potravní spektrum kormorána velkého. [online]. 2004, [cit. 2010-05-18]. Dostupný z WWW: http://www.cesky-muskar.eu/archivPM/ochrana/predatori/spektrum_kormorana.html</ref> uvádí jen jeden případ, kdy byla v trávícím traktu kormorána nalezena kost skokana. Jeho zaměření na zraněné nebo jinak oslabené ryby (nemocné...) je neodůvodněné a neprokázané, jak uvádí Adámek. <br />
<br />
Obecně se dá říct, že na rychle tekoucích vodách v potravě převažují ryby lososovité, lipan a ryby kaprovité. Ve stojatých vodách to pak jsou ryby kaprovité a okounovité. Velikost kořisti se většinou nepohybuje přes 40 cm. Tyto výsledky jsou potvrzeny např. sledováním<ref>ČECH, Martin. Potrava kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) na Vltavě ve Vyšším Brodu v zimním období 2004/2005 [závěrečná zpráva]. [online]. 2005, [cit. 2010-05-18]. Dostupný z WWW: http://www.cesky-muskar.eu/archivPM/ochrana/predatori/kormorani_na_vltave.pdf.</ref>, které se uskutečnilo v letech 2004/2005 na Vltavě ve Vyšším Brodu. Podle této studie bylo zastoupení jednotlivých čeledí následující&nbsp;: <br />
<br />
Celkem 389 ryb <br />
<br />
68,6% ryby kaprovité<br>28,8% ryby okounovité <br>1% ryby lososovité<br>1,6% ostatní (štikovité, lipanovité, vrankovité) <br />
<br />
Z jednotlivých druhů byly nejvíce zastoupeny&nbsp;: plotice obecná, jelec tloušť, okoun říční, ouklej obecná, ježdík obecný. Více jak 75% byly ryby v rozmezí 10 – 25 cm. <br> <br />
<br />
==Jaký je mechanismus náhrady škody?==<br />
<br />
Náhradu škody řeší zákon č. 115/2000 Sb.. K&nbsp;získání nároku na odškodnění je třeba splnit podmínky, které tento zákon klade. <br />
<br />
Mezi ty nejdůležitější patří&nbsp;: <br />
<br />
a) Škody na plevelných druzích ryb resp. tzv. „bílé rybě“ je možné hradit pouze v&nbsp;případě, že tyto byly ve škodném období žadatelem nasazeny a žadatel je tedy schopen doložit cenu této násady. <br />
<br />
b) Škodu není možné uplatňovat na rybách v&nbsp;rybářských revírech viz Sdělení č. 22 odboru legislativního publikovaného ve Věstníku MŽP v&nbsp;září 2006. Toto Sdělení je v&nbsp;souladu s&nbsp;rozsudkem Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 540/2003 ze dne 29. 4. 2004. Výše uvedené se týká pouze tekoucích vod. Na rybnících, které jsou využívány jako rybářské revíry, je možné škodu dle zákona č. 115/2000 Sb. uplatnit. <br />
<br />
Tyto dvě podmínky představují v&nbsp;mnoha případech konečnou pro žádost ČRS o náhradu škody. <br> <br />
<br />
==Co dělá stát pro vyřešení situace?==<br />
<br />
Zde bych se podíval na to, jak danou situaci řeší stát. Zdá se, že vládní opatření původně určené k&nbsp;záchraně druhu vedlo k&nbsp;jeho přemnožení. A stát místo toho, aby tuto ochranu zrušil, vydává nové a nové zákony, které se snaží problém vyřešit. Dá se očekávat, že při současné nečinnosti státních úřadů budeme za pár let mít s&nbsp;kormoránem podobný problém, jaký mají v&nbsp;Austrálii s&nbsp;divokými králíky. Existují také ohlasy, že svůj díl na zachování ochrany kormorána nese také ČRS. Ten se údajně sám snaží o zachování ochrany kormorána, protože v&nbsp;případě zrušení by pro něj zanikla možnost získat náhradu škody. Souhlasím s&nbsp;tím, že pro ČRS bude těžké vzdát se náhrad, na které si již zvykl a nepohrne se do hledání nového, efektivnějšího řešení. Pokud zdrojem peněz na náhrady škod bude státní rozpočet, bude pro svaz pohodlnější ochranu zachovat a jen „natáhnout ruku“ a peníze si od státu vzít.<br> <br />
<br />
==Mezinárodní charakter==<br />
<br />
Před jakýmkoli zásahem do populace kormorána je ale třeba zvážit určité mezinárodní souvislosti. Je třeba mít přesné informace o stavu kormorána v zemích, kde se vyskytuje po většinu roku, tedy Švédsko, Norsko a další státy severní evropy. Pokud by došlo k povolení regulace (odstřelu) kormorána pouze v ČR, přičemž ostatní státy by ochranu zachovaly, určitě by to bylo pouze zdrojem dalších problémů. Je tedy nutná určitá mezinárodní koordinace.&nbsp; <br />
<br />
<br />
==Zdroje==<br />
<br />
<references /><br><br />
<br />
[[Kategorie:Biosféra]]<br />
[[Kategorie:Případové studie]]</div>Adminhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Postupy_ekodesignu&diff=26242Postupy ekodesignu2022-12-06T13:25:08Z<p>Admin: /* Reference */</p>
<hr />
<div>Při navrhování výrobků uplatněte principy designového myšlení; kromě toho zkuste ke svému úkolu přistupovat kreativně, tak, abyste neopakovali zaběhané vzorce myšlení, které často s environmentálními požadavky nepočítaly. <br />
<br />
==Navrhujte výrobky tak, aby se líbily==<br />
[[Soubor:Stainless Steel Talbe with FSC Eucalyptus wood Ecodesign.JPG|thumb|right|200px|Nerezový stůl s [[w:en:Forest Stewardship Council|FSC]] Teca dřevem - Brazilský ekodesign]]<br />
Mnoho nákupních rozhodnutí je učiněno spíše z emocionálních než logických důvodů. Totéž platí i pro zacházení s výrobkem během jeho životnosti, včetně rozhodnutí o jeho likvidaci, často ještě před ukončením technické životnosti. Udržitelné výrobky by měly být navrženy tak, aby se líbily. Pokud si lidé výrobky zamilují, budou je chtít kupovat, budou o ně chtít pečovat a budou si je chtít ponechat co nejdéle. Ve skutečnosti se jejich hodnota pro jednotlivce může v průběhu času zvyšovat. Udržitelnost může přispět k tomu, že si výrobky zamilujete, protože zajišťuje, že výrobky skutečně splňují potřeby uživatele a nemají žádná temná tajemství. Jinými slovy jsou důvěryhodné. <br />
<br />
Z hlediska environmentální udržitelnosti nákup udržitelných výrobků oproti neudržitelným výrobkům nabízí řadu výhod. Dlouhá životnost snižuje množství odpadu a spotřebu zdrojů.<br />
<br />
Také z hlediska finanční udržitelnosti jsou dobře navržené výrobky výhodné – přitahují zákazníky, často funguje ústní propagace mezi zákazníky. Z finančního hlediska jsou naopak problémem zvýšené náklady na vývoj a zvýšené výrobní náklady a také snížený objem prodeje. <br />
<br />
Dobře navržené výrobky podporují i sociální udržitelnost tím, že uspokojují fyzické a emocionální potřeby uživatelů. <br />
<br />
==Přepište zadání==<br />
Design je o hledání kreativních řešení zadání, ale velmi často je špatné samotné zadání. Ať se designéři snaží sebevíc, nemohou navrhovat udržitelně, pokud dostanou zadání, které je ze své podstaty neudržitelné. Manažeři musí psát zadání pečlivěji a designéři potřebují sebedůvěru, aby mohli zpochybnit chybné zadání a navrhnout lepší alternativy. <br />
<br />
Z hlediska environmentální udržitelnosti platí, že pouze pokud správně porozumíte zadání, můžete navrhnout efektivní řešení.<br />
<br />
V případě, že se jedná o řešení, které by bylo vhodné, je třeba se zaměřit na také na finanční udržitelnost: Lepší pochopení zadání vám umožní navrhnout lepší řešení, takže potřeby lidí uspokojíte s menšími prostředky. Klíčem k úspěchu je inovace.Problém je, že manažeři často píší popisné, neefektivní zadání, protože změna je považována za riskantní, takže mnoho společností bude skutečné inovace považovat za příliš velký hazard. <br />
<br />
==Začněte s prázdným listem papíru==<br />
Většina designérských projektů začíná s velkým množstvím předsudků, a proto jsou výsledné návrhy, které po nich zůstanou, jen o málo lepší než ty, které jim předcházely. Otevřete svou mysl a přemýšlejte o skutečném problému od prvních principů, je mnohem pravděpodobnější, že najdete velká zlepšení, která hledáte. <br />
<br />
Z hlediska environmentální udržitelnosti budete mít větší pravděpodobnost vývoje lepších řešení problémů, na druhou stranu je velmi pravděpodobné, že počet problémů, které budete muset řešit, bude vyšší.<br />
<br />
Návrh, postupující od „prázdného listu papíru“ má naději i na lepší ekonomické řešení problémů. Na druhou stranu řádné promyšlení věcí trvá déle a stojí více než prosté dělání toho, co jste dělali vždy. <br />
<br />
==Změňte chování spotřebitelů==<br />
V mnoha případech je velká část dopadu výrobků na životní prostředí způsobena jejich používáním spotřebiteli. Strategie, jako je snížení spotřeby energie, mohou pomoci, ale často je to spíše chování než samotný výrobek, který je ze své podstaty neudržitelný. Designéři by proto měli přemýšlet o tom, jak mohou navrhovat výrobky, aby podpořili nejen udržitelnější používání samotných výrobků, ale také udržitelnější životní styl v širším smyslu. <br />
<br />
Podporovat udržitelnější chování může mít z hlediska environmentální udržitelnosti mnohem větší přínos než jakékoli postupné zlepšování účinnosti výrobků. Na druhou stranu je třeba pečlivě přemýšlet, protože lidé se ne vždy chovají tak, jak byste očekávali, a špatně koncipovaný návrh by mohl situaci ještě zhoršit.<br />
<br />
Z hlediska finanční udržitelnosti změna chování vyžaduje jiné myšlení a úspěšný návrh, který pozitivně ovlivní život a chování lidí, bude vyčnívat z davu a posune využití o krok před konkurenci. Problém může být, že se lidé se často zdráhají změnit své chování, a proto musí být každý pokus o změnu chování pečlivě propočítaným rizikem. <br />
<br />
Z hlediska sociální udržitelnosti můžete ovlivněním chování lidí podpořit zdravější životní styl. I v tomto případě ale platí, že je třeba přemýšlet pečlivě, protože lidé se ne vždy chovají tak, jak byste očekávali, a špatně koncipovaný návrh by mohl situaci ještě zhoršit. <br />
<br />
==Zkuste navrhnout uzavřený životní cyklus==<br />
Většina zde uvedených strategií zlepší udržitelnost výrobku po celou dobu jeho životnosti, ale i když budou všechny účinně implementovány, je možné, že výrobek nebude splňovat kritéria udržitelnosti jako cyklický. Mají-li si výrobky udržet svou hodnotu po neomezenou dobu a být skutečně udržitelné, musí být navrženy s ohledem na tento záměr. Návrháři by měli plánovat potenciální využití výrobků na několik životních cyklů dopředu.<ref>McDonough W & Braungart M, Cradle to Cradle, North Point Press, 2002.</ref> <br />
<br />
Environmentální udržitelnost podpoří uzavřený životní cyklus výrobku snížením množství odpadu a sníženou spotřebou zdrojů.<br />
<br />
Z finančního hlediska nám takový výrobek přinese dlouhodobé zdroje příjmů a dlouhodobé úspory nákladů. Na druhou stranu nevýhodou jsou zvýšené náklady na vývoj a zvýšené výrobní náklady. <br />
<br />
==Inspirujte se permakulturním designem ==<br />
[[Permakultura|Permakulturní design]] je jedním z příkladů fungování cirkulární ekonomiky – přírodní cykly jsou z principu uzavřené, a je možné je využít pro plánování nejen přírodních celků (zahrad atd.), mohou fungovat i při utváření společenských vztahů, například v komunitě nebo ve škole.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Reference ===<br />
Text připraven s využítím stránek {{Citace elektronické monografie<br />
| titul = Sustainable Design Strategies {{!}} Sustainable Design Guide - ESP Design<br />
| url = https://www.espdesign.org/sustainable-design-guide/design-strategies/<br />
| datum vydání = 2009-08-19<br />
| datum přístupu = 2022-12-06<br />
}}<br />
<references /><br />
[[Kategorie:Design]]</div>Adminhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Desing_v%C3%BDrobk%C5%AF_%E2%80%93_volba_strategie&diff=26241Desing výrobků – volba strategie2022-12-06T13:24:27Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>Při navrhování a vývoji výrobků lze využít různé strategie, které pomáhají zlepšit jejich udržitelnost. Jde jednak o rámcové strategie, kdy je třeba rozmyslet výrobek v kontextu spotřební kultury, jednak o dílčí přístupy k minimalizaci dopadů v jednotlivých fázích [[Hodnocení životního cyklu výrobku|životního cyklu]]. Obecně jsou vybrány strategie, na které se lze obvykle spolehnout, že budou mít příznivý účinek, a mohou tedy pomoci návrhářům s malými nebo žádnými zkušenostmi s udržitelným navrhováním při navrhování udržitelnějších výrobků.<br />
<br />
Každý výrobek je však jiný a má jiné požadavky, proto je třeba strategie pečlivě zvažovat a vybírat, aby se zajistil jejich požadovaný účinek.<br />
<br />
Dále jsou uvedeny rámcové strategie s uvedením, na které aspekty udržitelnosti jsou zaměřeny, a odkazem na podrobnější vysvětlení. <br />
<br />
==Navrhněte udržitelný obchodní systém==<br />
Pokud mají být výrobky skutečně udržitelné, nelze je navrhovat izolovaně. Typický proces navrhování a vývoje výrobků je roztříštěný a nesoudržný a právě tato nejednotnost vedla k mnoha špatným standardům navrhování, které v současnosti převládají. Designéři a podniky, kteří chtějí zvýšit standardy designu na dobrou úroveň, stále častěji hovoří o navrhování udržitelných výrobků, ale často se opomíjí skutečnost, že výrobky neexistují izolovaně, a proto je nepravděpodobné, že by izolovaně navržený výrobek byl někdy udržitelný. Pokud má mít udržitelný design výrobků maximální dopad, měl by tento proces začít vývojem udržitelného obchodního systému. Výrobky pak lze navrhovat podle potřeby tak, aby do tohoto udržitelného systému zapadaly.<br />
<br />
==Vyjasněte si základní funkce výrobku==<br />
Skutečný účel výrobku musí být vždy středem jeho návrhu. Spotřebitelé mohou akceptovat ztrátu některých sekundárních funkcí, aby dosáhli jiných výhod, ale nebudou tolerovat výrobek, který nesplňuje své základní funkce. Spotřebitelé nebudou kupovat výrobek pouze z důvodů, jako je udržitelnost, a ani by neměli. Výrobky musí být dobré samy o sobě, přičemž faktory jako udržitelnost jsou „třešničkou na dortu“, nikoliv dortem samotným.<br />
<br />
===Environmentální udržitelnost===<br />
Klady: Výrobek bude oblíbený, a tak vytlačí z trhu méně udržitelné výrobky. Zamezí také předčasné likvidaci z důvodu špatné funkčnosti.<br />
<br />
Nevýhody: Možná bude nutné zaplatit určitou ekologickou daň (ekologický poplatek), aby bylo dosaženo požadované úrovně funkčnosti.<br />
<br />
===Finanční udržitelnost===<br />
Klady: Výrobky, které splňují požadavky zákazníků, se budou pravděpodobně dobře prodávat. Uspokojí také zákazníka a mohou vést k opakovanému zájmu zákazníka.<br />
<br />
Nevýhody: Výrobce není schopen zajistit, aby jeho produkty byly v souladu se všemi požadavky zákazníků:<br />
<br />
==Vyberte odpovědné dodavatele==<br />
Integrita výrobku částečně závisí na integritě organizací, které poskytují služby a komponenty pro jeho výrobu. Chtějí-li se konstruktéři a podniky stát udržitelnými, musí se snažit spolupracovat s organizacemi, které sdílejí tuto vizi a na které se lze spolehnout, že budou poskytovat jasné a přesné informace o své činnosti a neohrozí integritu svých klientů.<br />
<br />
===Environmentální udržitelnost===<br />
Klady: Zodpovědní dodavatelé se budou snažit minimalizovat svůj dopad na životní prostředí.<br />
<br />
===Finanční udržitelnost===<br />
Klady: Snižují se závazky a lze zajistit soulad s předpisy<br />
<br />
Nevýhody: Zodpovědní dodavatelé si pravděpodobně budou účtovat vyšší ceny.<br />
<br />
===Sociální udržitelnost===<br />
Klady: Odpovědní dodavatelé jsou ochotni dodržovat pravidla a snažit se minimalizovat své negativní dopady na společnost a maximalizovat své pozitivní dopady.<br />
<br />
==Snižujte dopravu==<br />
Zdroje použité při výrobě výrobku často urazí obrovské vzdálenosti, než se dostanou ke spotřebiteli. Velká část této přepravy je často zbytečná a je pouze výsledkem neefektivního plánování. Návrháři by si měli být vědomi možných způsobů cestování zdrojů během životního cyklu svých výrobků a snažit se pokud možno volit takové kombinace materiálů a procesů, které omezují přepravní vzdálenosti na minimum. V úvahu by se měl brát i způsob dopravy, například někdy může být výhodnější cestovat delší vzdálenost po železnici nebo po moři než krátkou vzdálenost letecky.<br />
<br />
===Environmentální udržitelnost===<br />
Klady: Snížení spotřeby paliva<br />
<br />
Nevýhody:<br />
<br />
===Finanční udržitelnost===<br />
Výhody: nižší spotřeba paliva, nižší náklady na dopravu, nižší spotřeba paliva, nižší náklady na dopravu: Snížení nákladů na dopravu. Místní produkty mohou mít vyšší hodnotu<br />
<br />
Nevýhody: Zvýšené výrobní náklady při výběru dražších, ale bližších lokalit.<br />
<br />
Výhody: V případě, že se jedná o lokální produkty, je možné využít tzv: Zlepšení zdravotního stavu díky snížení znečištění ovzduší. Snížení přetížení dopravních sítí.<br />
<br />
==Zjednodušujte návrh==<br />
Mnoho produktů je extrémně a zbytečně složitých. Designéři by se měli snažit o zjednodušení výrobku již od počátku projektu. V některých případech však může mít zjednodušení negativní dopad, proto by měli návrháři sledovat dopad jakýchkoli změn.<br />
<br />
===Environmentální udržitelnost===<br />
Klady: Snadnější zpracování po skončení životnosti snižuje množství odpadu ukládaného na skládky. Vyšší spolehlivost snižuje množství odpadu. Zjednodušení by mohlo zlepšit účinnost<br />
<br />
Nevýhody: Zjednodušení může snížit účinnost<br />
<br />
===Finanční udržitelnost===<br />
Klady: Snížení nákladů na vývoj, výrobu, montáž a zpracování po skončení životnosti. Mohlo by vést k tomu, že výrobek bude žádanější<br />
<br />
Nevýhody: Méně složité výrobky mohou mít nižší vnímanou hodnotu.<br />
<br />
Klady: Složitější produkty by mohly být jednodušší, ale zároveň by mohly být jednodušší: Snadnější používání výrobků. Lepší poměr ceny a výkonu<br />
<br />
Nevýhody: Jednoduché výrobky mohou méně vyhovovat individuálním potřebám.<br />
<br />
==Zefektivněte procesy==<br />
Výrobní procesy by měly být zohledněny v průběhu celého procesu návrhu a výrobek by měl být navržen tak, aby mohl být vyráběn efektivními metodami.<br />
<br />
===Environmentální udržitelnost===<br />
Klady: Snížená spotřeba energie a materiálů<br />
<br />
Nevýhody:<br />
<br />
===Finanční udržitelnost===<br />
Klady: Úspory nákladů díky nižší spotřebě energie a materiálů<br />
<br />
Nevýhody: Efektivní procesy mohou být dražší<br />
<br />
==Integrujte design obalů==<br />
K návrhu obalů se často přistupuje nezávisle na návrhu výrobku, až po jeho dokončení. Návrh obalu by měl být integrován do procesu návrhu výrobku a měl by být zohledněn od samého počátku, aby bylo možné navrhnout výrobky s minimálními požadavky na obal a aby obal mohl efektivně fungovat v rámci obchodního systému s minimálními negativními dopady.<br />
<br />
===Environmentální udržitelnost===<br />
Klady: Snížení množství obalového odpadu. Snížení přepravy obalů<br />
<br />
Nevýhody: Zlepšení kvality obalů, které jsou součástí balení:<br />
<br />
===Finanční udržitelnost===<br />
Klady: Vliv na kvalitu obalů: Snížení nákladů na obaly<br />
<br />
==Zajistěte mechanismy zpětné vazby==<br />
Spotřebitelé se často zdráhají brát úspory energie vážně, protože si nejsou vědomi problémů spojených s využíváním energie nebo množství energie, které spotřebovávají. Mechanismy zpětné vazby v budovách a výrobcích, které upozorňují a vzdělávají spotřebitele o jejich vlastním chování, mohou mít vliv na zlepšení chování. Mohly by být rozšířeny na další aspekty chování.<br />
<br />
===Environmentální udržitelnost===<br />
Klady: Snížení spotřeby energie<br />
<br />
Nevýhody:<br />
<br />
===Finanční udržitelnost===<br />
Klady: Spotřeba energie je nižší než spotřeba energie: Spotřebitelé ji mohou vnímat jako přidanou hodnotu dobře navrženého<br />
<br />
Nevýhody: Mechanismy zpětné vazby mohou stát peníze. Spotřebitelé je mohou považovat za obtěžující, pokud jsou špatně navrženy.<br />
<br />
sociální udržitelnost klady: Vzdělávání spotřebitelů o důležitých otázkách<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Reference ===<br />
Text připraven s využítím stránek {{Citace elektronické monografie<br />
| titul = Sustainable Design Strategies {{!}} Sustainable Design Guide - ESP Design<br />
| url = https://www.espdesign.org/sustainable-design-guide/design-strategies/<br />
| datum vydání = 2009-08-19<br />
| datum přístupu = 2022-12-06<br />
}}<br />
<references /><br /><br />
<br />
[[Kategorie:Design]]</div>Adminhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Desing_v%C3%BDrobk%C5%AF_%E2%80%93_sn%C3%AD%C5%BEen%C3%AD_materi%C3%A1lov%C3%A9_n%C3%A1ro%C4%8Dnosti&diff=26240Desing výrobků – snížení materiálové náročnosti2022-12-06T13:23:16Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>Prvním stádiem životního cyklu výrobku je těžba a zpracování surovin. O designu lze uvažovat z hlediska snižování materiálové náročnosti. <br />
<br />
==Snížení hmotnosti==<br />
Hmotnost výrobků je často možné snížit různými metodami, včetně snížení množství materiálu, použití lehčích materiálů a snížení požadavků na výrobek. <br />
<br />
Z hlediska environmentální udržitelnosti je přínosem snížení spotřeby materiálu a zlepšení efektivity přemísťování výrobků. Nevýhodou může být fakt, že některé „lehké“ technické materiály mají ve srovnání se základními materiály vysoké dopady na životní prostředí. <br />
<br />
Z ekonomického hlediska jsou lehké materiály nejčastěji používány jako materiál pro výrobu lehčích výrobků a přinášejí možné snížení nákladů na materiál a snížení nákladů na distribuci. Nevýhodou může být možné zvýšené náklady na materiál, výrobu a vývoj v důsledku zvýšené složitosti a high-tech materiálů. <br />
<br />
Ze sociálního hlediska může být problém zvýšená toxicita některých vysoce výkonných materiálů může ohrozit výrobní personál. <br />
<br />
==Recyklované materiály==<br />
Velká část výrobků se již vyrábí z materiálů, které jsou teoreticky recyklovatelné, ale jen velmi málo z nich se skutečně recykluje. To je částečně způsobeno nedostatkem infrastruktury, ale také nedostatečnou poptávkou po recyklovaných materiálech. Návrháři by měli prozkoumat dostupnost recyklovaných materiálů a pokud možno je uvést v návrhu. V ideálním případě bude navržen systém recyklace vlastních výrobků společnosti na konci životnosti pro výrobu nových výrobků, čímž se zamezí kontaminaci jinými výrobky a společnost ušetří náklady na likvidaci odpadu a materiál. <br />
<br />
Z hlediska environmentální udržitelnosti je kladem, že se snižuje množství odpadu ukládaného na skládky a zamezuje použití prvotních materiálů. Recyklované materiály mohou mít nižší ztělesněnou energii než jejich primární ekvivalenty. Problémem naopak může být, že materiál recyklovaný s jinými mírně odlišnými materiály bude mít sníženou kvalitu, což povede k downcyklaci. Po několika cyklech bude materiál nepoužitelný a bude vyžadovat likvidaci. <br />
<br />
Ze sociálního hlediska je přínosné, že jako součást uzavřeného cyklu v rámci podniku se mohou ušetřit náklady na likvidaci odpadu a materiál. Nevýhodou může být, že zásoby recyklovaných materiálů mohou být omezené, a proto mohou být dražší než primární materiál. <br />
<br />
==Biologicky rozložitelné materiály==<br />
Recyklace není vždy nejefektivnějším způsobem likvidace materiálů. Mnoho obnovitelných materiálů je možné kompostovat. Výhody kompostování biologicky rozložitelných materiálů však závisí na tom, zda jsou zavedeny účinné systémy, které zajišťují správné zpracování materiálů. Pokud tyto systémy nejsou zavedeny, mohou mít biologicky rozložitelné materiály negativní dopady, například kontaminaci recyklace plastů. <br />
<br />
Z hlediska environmentální udržitelnosti je kladem, že ve správně uzavřeném systému se mohou živiny vracet do půdy a odpad je minimalizován. Problémem může být, pokud nejsou zavedeny správné systémy, mohou biologicky rozložitelné materiály skončit na skládce. <br />
<br />
Z hlediska finanční udržitelnosti je přínosem, že kompostované materiály mohou mít určitou zemědělskou/zahradnickou hodnotu. Naopak nevýhodou může být, že tyto materiály mohou být dražší než standardní materiály a také infrastruktura může být nákladná. <br />
<br />
==Obnovitelné materiály==<br />
Stále častěji je možné vyrábět materiály z obnovitelných zdrojů, jako je dřevo, škrob a cukrová třtina. Tyto materiály obvykle nahrazují plasty. <br />
<br />
Z hlediska environmentální udržitelnosti je přínosem, že snižují spotřebu neobnovitelných zdrojů a snižují množství odpadu, pokud se vyrábí ze zemědělského odpadu. Problémem může být, žemusí být vyráběny rozumným způsobem, aby se zabránilo neudržitelné úrovni spotřeby a negativním vedlejším účinkům, jako je používání agrochemikálií.<br />
<br />
Z hlediska finanční udržitelnosti je pozitivní, že pokud se jedná o zemědělský produkt, je možné jej využít k výrobě zemědělských produktů: Mohou mít vyšší vnímanou hodnotu a dlouhodobé ceny mohou být stabilnější než u produktů na bázi ropy. Problémem může být, že mohou být dražší než neobnovitelné materiály. <br />
<br />
==Minimalizace kompozitních materiálů==<br />
Kompozity jsou materiály, které byly smíchány dohromady, aby se dosáhlo určité směsi vlastností. To může být v některých aplikacích výhodné, například při snižování hmotnosti vozidel, ale v mnoha jiných aplikacích je to zbytečné a lze je nahradit jednoduššími materiály. <br />
<br />
Z hlediska environmentální udržitelnosti je výhodou větší snadnost recyklace a menší používání toxických materiálů. Nevýhodou může být, že v některých aplikacích by odstranění kompozitů snížilo účinnost, a tím by se zvýšila spotřeba energie.<br />
<br />
Z hlediska finanční udržitelnosti je kladem, že v případě, že by kompozitní materiály byly použity, bylo by možné je použít jako součást materiálu: Kompozity jsou často drahé, a to jak z hlediska nákladů na materiál, tak z hlediska výroby. Nahrazení by mohlo ušetřit peníze. Problém může nastat pokud výrobky nenabízejí potřebnou výkonnost, nebudou se dobře prodávat. <br />
<br />
Ze sociálního hlediska je výhodou, že omezení používání toxických materiálů, jako jsou pryskyřice, snižuje zdravotní rizika pro výrobní personál. Problémem může být snížení výkonu výrobků <br />
<br />
==Vyhněte se nebezpečným a toxickým materiálům/látkám==<br />
Některé látky jsou pro člověka a/nebo přírodní prostředí toxické a je třeba se jim pokud možno vyhnout. Příkladem jsou těžké kovy a těkavé organické látky (VOC). <br />
<br />
Z environmentálního hlediska je přínosem snížení kontaminace ovzduší, půdy a vody.<br />
<br />
Z ekonomického hlediska je kladem snížení závazků a snížení potřeby nákladných bezpečnostních systémů. Problémem může být, ženáhrady mohou být dražší. <br />
<br />
Sociálně pozitivní je zlepšení zdravotního stavu pracovníků ve výrobě, uživatelů výrobků a všech ostatních osob, které mohou přijít do styku s kontaminujícími látkami. <br />
<br />
==Materiály s nízkým obsahem energie==<br />
S výrobou všech materiálů je spojena spotřeba energie. Některé materiály jsou mnohem energeticky náročnější než jiné a u výrobků, které nejsou energeticky náročné, může ztělesněná energie tvořit většinu spotřeby energie výrobku po celou dobu jeho životnosti. <br />
<br />
Z hlediska životního prostředí je přínosem snížení spotřeby energie (snížení spalování paliva)<br />
<br />
Ekonomickou výhodou může být fakt, že spotřeba energie je nižší než spotřeba energie: Materiály s nízkým obsahem energie mohou být levnější. <br />
<br />
==Minimalizace kontaminace materiálů==<br />
Většina materiálů používaných ve výrobcích není v čistém stavu. Jsou kontaminovány řadou dalších látek, jako jsou barviva, plniva, UV stabilizátory, zpomalovače hoření, povrchové úpravy, etikety atd. Tyto kontaminující látky často nelze při recyklaci od materiálu oddělit, a tak se smíchají s ostatními materiály a jejich kontaminanty. Výsledkem je, že při každé recyklaci materiálu se jeho kvalita snižuje (downcyklace) v důsledku nežádoucího míchání a zvyšujícího se množství kontaminantů. Ne všechny kontaminanty jsou nezbytné, a proto by se konstruktéři měli snažit omezit kontaminanty na minimum. <br />
<br />
Z hlediska environmentální udržitelnosti je výhodou, že v případě, že se jedná o kontaminanty, je třeba je odstranit – zvyšuje snadnost recyklace<br />
<br />
Z ekonomického hlediska je pozitivem zvýšení míry recyklace – zvyšuje se hodnota recyklovaného materiálu na konci životnosti. Problémem může být, že se může snížit výkonnost výrobku a alternativy mohou být drahé. <br />
<br />
==Identifikace/označení materiálů==<br />
Správné zpracování materiálů po skončení jejich životnosti závisí na tom, zda uživatelé a služby likvidace odpadu znají typ materiálu a preferovaný způsob zpracování. Mnoho materiálů je obtížné nebo nemožné odlišit od jiných bez jasné identifikace (obvykle ve formě označení) a některé, jako například materiály kompostovatelné v domácnosti, vyžadují velmi jasné označení, pokud má být materiál zlikvidován správným způsobem. <br />
<br />
Z environmentálního hlediska je kladem to, že značení pomáhá zajistit optimální zpracování na konci životnosti. Problémem může být i to, že štítky mohou způsobit kontaminaci, pokud nejsou správně navrženy.<br />
<br />
Z hlediska sociální udržitelnosti je přínosem, že jasné označování materiálů pomáhá vzdělávat spotřebitele <br />
<br />
==Vyhněte se sklu==<br />
Sklo je často považováno za materiál „šetrný k životnímu prostředí“, protože se vyrábí z hojného zdroje, není toxické a snadno se recykluje. V mnoha aplikacích se však často vyhazuje do spotřebitelského odpadu a kvůli své tvrdosti poškozuje recyklační zařízení. Je také velmi těžké, a proto neefektivní při přepravě. Sklo může být v některých aplikacích, jako je například rozvoz mléka ve Velké Británii, velmi efektivní, ale je třeba jej pečlivě zvážit. <br />
<br />
Z hlediska environmentální udržitelnost je přínosem zamezení poškozování recyklačních zařízení a snížení spotřeby energie při přepravě. Nevýhodou může být, že náhražky mohou být ještě méně žádoucí.<br />
<br />
Z hlediska finanční udržitelnosti jsou kladem snížené náklady na dopravu. <br />
<br />
Z hlediska sociální udržitelnosti je kladem snížení rizika zranění pracovníků odstraňujících odpad. <br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
Text připraven s využítím stránek {{Citace elektronické monografie<br />
| titul = Sustainable Design Strategies {{!}} Sustainable Design Guide - ESP Design<br />
| url = https://www.espdesign.org/sustainable-design-guide/design-strategies/<br />
| datum vydání = 2009-08-19<br />
| datum přístupu = 2022-12-06<br />
}}<br />
<references /><br />
[[Kategorie:Design]]</div>Adminhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Design_v%C3%BDrobk%C5%AF_%E2%80%93_konec_%C5%BEivotnosti&diff=26239Design výrobků – konec životnosti2022-12-06T13:22:01Z<p>Admin: /* Reference */</p>
<hr />
<div>Posledním stádiem [[w:cs:Životní cyklus produktu|životního cyklu výrobku]] je skončení jeho [[w:cs:životnost|životnosti]], což vyvolává potřebu se jej (environmentálně příznivě) zbavit. O vlastnostech výrobku z tohoto hlediska je nutno uvažovat od samého počátku, například volbou [[w:cs:recyklace|recyklovatelných materiálů]]. Je třeba ale vyřešit i aspekty šetrného zacházení a likvidace. <br />
<br />
==Údržba==<br />
Výrobky by měly být navrženy tak, aby se daly [[w:cs:údržba|udržovat]] v dobrém stavu. Většina výrobků se nedá udržovat a jednoduše běží, dokud se něco nepokazí, a pak jsou vyhozeny. Údržba má zásadní význam pro zachování výkonu a prodloužení životnosti výrobků. Konstruktéři by se měli snažit minimalizovat množství potřebné údržby, ale zároveň zajistit, aby údržba, která je nutná, byla snadná a nákladově efektivní. Výrobek by měl být také navržen tak, aby uživatele podněcoval k řádné údržbě výrobku. <br />
<br />
Z hlediska environmentální udržitelnosti snižuje správný návrh množství odpadu i spotřebu zdrojů. <br />
<br />
Dobře opravitelný výrobek má potenciál dlouhodobých příjmů a má také potenciální zvýšení žádanosti takového výrobků. Na druhou stranu je třeba počítat s tím, že dojde ke snížení objemu prodeje a zvýšené výrobních nákladů.<br />
<br />
Z hlediska sociální udržitelnosti přináší dobře opravitelný výrobek lepší poměr ceny a výkonu a přínosný je také spolehlivý servis výrobků.<br />
<br />
==Trvanlivost==<br />
[[w:cs:Plánované zastarávání|Plánované zastarávání]] je často součástí návrhu výrobku. Přitom by se konstruktéři naopak měli snažit eliminovat zastarávání výrobků zvýšením jejich trvanlivosti. To zahrnuje fyzickou odolnost, ale také návrh pro opravy a modernizaci a návrh pro emocionální vazbu. Je důležité, aby energeticky náročné výrobky byly navrženy tak, aby bylo možné časem provádět energeticky úsporné úpravy výrobku. <br />
<br />
Z hlediska environmentální udržitelnosti snižuje správný návrh množství odpadu i spotřebu zdrojů. Na druhou stranu může docházet ke zvýšené spotřebě energie u starých, neefektivních modelů, které nejsou správně navrženy pro modernizaci.<br />
<br />
Z finančního hlediska nám trvanlivé výrobky přinesou dlouhodobou loajalitu zákazníků a snížené dlouhodobé výrobní náklady, musíme ale počítat se sníženým obrat prodeje. <br />
<br />
Z hlediska sociální udržitelnosti je důležité, že se na výrobky lze spolehnout při uspokojování potřeb. <br />
<br />
==Opakovaná použitelnost==<br />
[[Soubor:Electric wire reel reused in a furniture ecodesign.jpg|right|thumb|350px|Kabelová cívka využitá znovu jako stůl]]Mnohé výrobky jsou určeny k jednorázovému použití nebo mají omezený počet cyklů použití. Někdy jsou tyto výrobky při vyřazení skutečně ve výborném stavu. Designéři by měli hledat způsoby, jak tyto výrobky znovu použít, a vyhnout se jejich likvidaci až do doby, než skutečně přestanou fungovat. <br />
<br />
Z hlediska environmentální udržitelnosti snižuje správný návrh množství odpadu i spotřebu zdrojů.<br />
<br />
Z finančního hlediska můžeme uvítat zvýšené příjmy na jednotku, musíme ale počítat se snížením objemu prodeje a zvýšenými výrobními náklady.<br />
<br />
Z hlediska zákazníků je oceňován lepší poměr ceny a výkonu a lepší funkčnost, někdy ale za cenu sníženého pohodlí.<br />
<br />
==Repase==<br />
Většina výrobků je zlikvidována, pokud nefunguje správně, ale závada se obvykle týká pouze jedné malé části výrobku. Pokud jsou výrobky pečlivě navrženy, je často možné je [[w:cs:repase|repasovat]] tak, že se vadné nebo opotřebované části vymění nebo opraví a výrobek se pak může znovu prodat jako nový. <br />
<br />
Z hlediska environmentální udržitelnosti snižuje správný návrh množství odpadu i spotřebu zdrojů.<br />
<br />
Z finančního hlediska je přínosem snížení výrobních nákladů, nevýhodou mohou být zvýšené výdaje na zařízení pro repasování.<br />
<br />
Sociálním přínosem je vytváření pracovních příležitostí pro kvalifikované pracovníky, kteří se zabývají repasí.<br />
<br />
==Rozebratelnost výrobků==<br />
Zpracování na konci životnosti se stává stále větším problémem v životním cyklu výrobků. Výrobky by měly být navrženy tak, aby je bylo možné po skončení životnosti snadno rozebrat na jednotlivé součásti a vhodně s nimi zacházet. Často platí, že výrobky, které se snadno demontují, se také snadno montují. <br />
<br />
Environmentálním přínosem takovýchto návrhů je vhodné zpracování odpadu.<br />
<br />
Z finančního hlediska dochází ke snížení nákladů na montáž a demontáž. Musíme ale počítat se zvýšením nákladů vyloučením některých postupů, jako je například lepení. <br />
<br />
==Recyklovatelné materiály==<br />
Má-li být výrobek po skončení své životnosti recyklován, musí být vyroben z materiálů, které recyklovat lze. Při rozhodování o tom, které materiály lze recyklovat, musí konstruktéři zohlednit současné technologie a infrastruktury. Mnoho materiálů o sobě tvrdí, že jsou recyklovatelné, ale recyklovatelné nejsou, pokud neexistují systémy, které zajistí, že materiály budou recyklovány. <br />
<br />
Z hlediska environmentální udržitelnosti se snižuje množství odpadu ukládaného na skládky a snižuje se spotřeba zdrojů. Nevýhodou je, že pokud není k dispozici vhodná infrastruktura, může být recyklace těchto materiálů energeticky náročná a méně účinná než spalování. Recyklovatelné materiály nemusí mít další důležité vlastnosti, jako je nízká hmotnost, což snižuje jiné výhody výrobku.<br />
<br />
Finančním přínosem je snížení nákladů na zpracování na konci životnosti<br />
<br />
==Pokyny pro likvidaci==<br />
Má-li být s výrobky po skončení jejich životnosti zacházeno správně, musí uživatel vědět, co s nimi po skončení jejich životnosti dělat. To znamená navrhovat výrobky tak, aby uživateli a pracovníkům v odpadovém hospodářství jasně naznačovaly, jak by se s výrobkem mělo nakládat. Všechny tyto pokyny by měly být navrženy tak, aby vydržely po celou dobu životnosti výrobku. <br />
<br />
Z hlediska environmentální udržitelnosti je přínosem vhodné nakládání s odpadem.<br />
<br />
Z finančního hlediska dochází ke snížení nákladů na konci životnosti, ale může to znamenat zvýšení výrobních nákladů. <br />
<br />
==Využití odpadu==<br />
Při výrobě různých produktů vzniká odpad. Designéři by se měli spíše než o likvidaci odpadu snažit najít pro tento odpad využití a navrhovat výrobky, které z něj lze vyrobit. Tyto výrobky mohou být zcela nesouvisející s hlavním výrobkem a průmyslovým odvětvím podniku. <br />
<br />
Z environmentálního hlediska dochází tímto postupem ke snížení množství odpadu. <br />
<br />
Dobře navržený postup využití odpadu může z finančního hlediska přinést snížení nákladů na likvidaci odpadu a přinést naopak nové zdroje příjmů. Na druhou stranu může dojít k zvýšení nákladů na vývoj. <br />
<br />
==Odkazy==<br />
<br />
===Reference===<br />
Text připraven s využítím stránek {{Citace elektronické monografie<br />
| titul = Sustainable Design Strategies {{!}} Sustainable Design Guide - ESP Design<br />
| url = https://www.espdesign.org/sustainable-design-guide/design-strategies/<br />
| datum vydání = 2009-08-19<br />
| datum přístupu = 2022-12-06<br />
}}<br />
<references /><br />
[[Kategorie:Design]]</div>Adminhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Desing_v%C3%BDrobk%C5%AF_%E2%80%93_funk%C4%8Dnost_a_u%C5%BE%C3%ADv%C3%A1n%C3%AD_v%C3%BDrobku&diff=26238Desing výrobků – funkčnost a užívání výrobku2022-12-06T13:21:24Z<p>Admin: + Zdroj</p>
<hr />
<div>Druhým stádiem životního cyklu výrobku je prodej a užívání výrobku. O designu lze uvažovat z hlediska toho, jak snížit spotřebu energie a celkově zlepšit uživatelské vlastnosti, spolu se snížením environmentálních dopadů. <br />
<br />
==Multifunkčnost==<br />
[[Soubor:Canon ir2270.jpg|thumb|Multifunkční kancelářská kopírka Canon]]<br />
Často je možné spojit několik produktů do jedné jednotky. Například mobilní telefon může být zároveň budíkem, osobním organizérem, fotoaparátem, kapesním herním zařízením a dalšími zařízeními. <br />
<br />
Environmentálním přínosem je snížení spotřeby zdrojů.<br />
<br />
Z finančního hlediska je přínosem zvýšená hodnota a žádanost výrobku. Na druhou stranu může být nevýhodou, že spotřebitelé budou kupovat méně výrobků. <br />
<br />
Ze sociálního hlediska je přínosem větší pohodlí a lepší poměr ceny a výkonu. Problémem ale může být, když špatně navržené, či nevhodné multifunkční výrobky poskytují špatnou funkčnost.<br />
<br />
==Modularizace==<br />
Výrobky lze často navrhnout jako sadu modulů, které lze vzájemně spojit a zajistit tak kombinaci funkcí. To umožňuje vytvářet ze sady standardních modulů výrobky na míru, upravovat nebo modernizovat výrobky podle měnících se potřeb uživatelů a snadno je opravovat. <br />
<br />
Z environmentálního hlediska je přínosem snížená nutnost likvidace více výrobků, nevýhodou může být, že zlepšování kvality výrobků se musí dít koordinovaně, jinak se stanou nekompatibilní.<br />
<br />
Finančním přínosem je fakt, že používání jednotlivých výrobků stimuluje zájem o další výrobky – zvyšuje se atraktivita souvisejících výrobků a pobídky k opakovanému nákupu. Nevýhodou může být, že delší životnost výrobků může snížit obrat prodeje.<br />
<br />
Z hlediska sociální udržitelnosti dochází ke zlepšení kvality výrobků, které se projevuje v prodeji: Výrobky mohou přesněji reagovat na potřeby uživatelů po celou dobu životnosti výrobku. Prodloužená životnost výrobku nabízí dobrý poměr ceny a výkonu. Na druhou stranu může prodloužená životnost výrobků znamenat větší spotřebu energie.<br />
<br />
==Minimalizace rozmanitosti materiálů==<br />
Většina výrobků obsahuje několik různých typů materiálů. Není to vždy nutné a standardizací použitých materiálů lze dosáhnout výhod, zejména na konci životnosti. <br />
<br />
Z hlediska environmentální udržitelnosti je výhodou zjednodušené zpracování po skončení životnosti (např. recyklace). Nevýhodou ovšem může být, že může dojít k nevyužití optimálních materiálů, což by mohlo vést k neefektivitě a předčasné likvidaci.<br />
<br />
Z finančního hlediska dochází k zlepšení úspor z rozsahu, zjednodušení logistiky a snížení nákladů na zpracování na konci životnosti.<br />
<br />
==Hledejte synergie== <br />
<br />
Mnoho výrobků se skládá ze systémů, v nichž se vzájemně ovlivňuje řada různých součástí. V důsledku toho může změna designu jedné součásti ovlivnit další součásti. Designéři by měli hledat oblasti, kde lze tento řetězový efekt příznivě využít.<ref name=":0">Gertsakis et al, Better Business, Cleaner World: A Guide to EcoRedesign, Centre for Design at RMIT, 1997.</ref> <br />
<br />
Z hlediska environmentální udržitelnosti může dojít ke snížení spotřeby materiálu a energie<br />
<br />
Také z finančního hlediska se snižuje se spotřeba energie a materiálů. Výrobky jsou žádanější při snížených výrobních nákladech. Naopak může docházet ke zvýšení nákladů na vývoj. <br />
<br />
==Usilujte o maximální účinnost==<br />
Všechny systémy spotřebovávající zdroje mají maximální teoretickou účinnost. Obecně platí, že této účinnosti nelze nikdy ve skutečnosti dosáhnout, ale její použití jako měřítka umožňuje projektantovi snadněji identifikovat oblasti neefektivnosti, a tak provádět neustálá zlepšení. Je pravděpodobné, že bude dosaženo výraznějších zlepšení, než když je cíl stanoven pod teoretickým maximem.<ref name=":0" /><br />
<br />
Z environmentálního hlediska dochází ke snížení spotřeby zdrojů a energie.<br />
<br />
Také z finančního hlediska se snižuje se spotřeba energie a materiálů. Výrobky jsou žádanější při snížených výrobních nákladech. Naopak může docházet ke zvýšení nákladů na vývoj.<br />
==Navrhněte provoz při částečném zatížení==<br />
Mnoho systémů je navrženo tak, aby fungovaly co nejefektivněji při plném výkonu, ale ve skutečnosti mohou za takových podmínek fungovat jen občas. Systém by proto měl být navržen tak, aby pracoval co nejefektivněji za podmínek, za kterých bude nejčastěji používán, a případně by měl být navržen tak, aby pracoval efektivně v různých podmínkách.<ref name=":0" /> <br />
<br />
Z environmentálního hlediska dochází ke snížení spotřeby zdrojů a energie.<br />
<br />
Ekonomickou výhodou je snížená spotřeba energie, nevýhodou mohou být zvýšené náklady na vývoj<br />
<br />
==Plánujte neustálé zlepšování==<br />
Technologie se neustále mění a zdokonaluje, a tak i když je prodloužení životnosti výrobků teoreticky dobrá věc, může vést k tomu, že neefektivní a zastaralé výrobky budou fungovat déle, než je efektivní. Konstruktéři by proto měli navrhovat energeticky náročné výrobky tak, aby je bylo možné modernizovat na nejnovější technologie. Například by mohlo být možné modernizovat chladničku/mrazničku tak, aby využívala novou technologii chlazení, aniž by bylo nutné vyměnit tělo výrobku. <br />
<br />
Z environmentálního hlediska tento postup podporuje snížení spotřeby energie<br />
<br />
Z ekonomického hlediska je přínosná možnost udržení zákazníků. <br />
<br />
==Minimalizujte úniky==<br />
Energie se často spotřebovává bez užitku kvůli netěsnostem v systému. To se týká zejména systémů vytápění a chlazení, ale i dalších, jako jsou vodovodní a plynové systémy. Za úniky lze považovat i spotřebu energie v pohotovostním režimu výrobků spotřebovávajících energii, která může za dobu životnosti výrobku spotřebovat více energie, než se spotřebuje na jeho provoz. Velké ztráty účinnosti mohou být důsledkem zdánlivě malých úniků.<ref name=":1">Lewis et al, Design + Environment: A Global Guide to Designing Greener Goods, Greenleaf Publishing, 2001</ref> <br />
<br />
Z environmentálního hlediska dochází ke snížení spotřeby energie.<br />
<br />
Z ekonomického hlediska dochází ke snížení spotřeby energie a jejího využití: Mohou snížit náklady na výrobek díky zmenšení rozměrů součástí a zvýšit hodnotu výrobku díky lepšímu výkonu. Minimalizace úniků ale může stát další peníze.<br />
<br />
==Minimalizujte cyklické ztráty==<br />
Cyklické ztráty jsou energie, která se ztrácí při spouštění nebo vypínání systému. Například topné systémy, motory, zářivky. Mělo by se usilovat o minimalizaci těchto ztrát a konstruktéři by měli zjistit, zda je vypnutí systému v době, kdy se nepoužívá, vždy nejúčinnější možností a zda je možné nějaké částečné vypnutí.<ref name=":1" /> <br />
<br />
Z environmentálního i ekonomického hlediska dochází ke snížení spotřeby energie.<br />
<br />
==Obnovitelná energie==<br />
Zdroje obnovitelné energie z rozvodné sítě jsou ve většině zemí značně omezené, a i když jsou k dispozici, projektant má obvykle jen malou nebo žádnou možnost ovlivnit, zda budou využívány. Stále životaschopnější alternativou jsou výrobky, které se napájejí samy, a to buď prostřednictvím lokálních zdrojů energie, jako je solární panely nebo kinetický generátor, nebo využitím energie poskytnuté uživatelem, například výrobky poháněné větrem nebo dynamem. Tyto technologie se zdokonalují a mohou nabídnout ekologické i funkční výhody. <br />
<br />
Z environmentálního hlediska přináší takovýto návrh přinést snížení spotřeby energie z fosilních paliv. <br />
<br />
Nevýhody: Vysoká ztělesněná energie generátorů může zefektivnit napájení ze sítě u výrobků pro příležitostné použití. <br />
<br />
Z finančního hlediska může zlepšená funkčnost zvýšit žádanost a hodnotu výrobku, jednotkové náklady ale mohou být vyšší. <br />
<br />
==Dobíjecí baterie==<br />
Výrobky, které fungují na baterie, by měly být navrženy tak, aby se v nich daly používat dobíjecí baterie, a pokud je to možné, měly by být baterie a nabíječka dodávány s výrobkem, aby se zabránilo používání klasických baterií. <br />
<br />
Z hlediska environmentální udržitelnosti dochází tímto postupem ke snížení množství baterií ukládaných na skládky a ke snížené používání těžkých kovů. Problémem může naopak být, že dodáváním nabíječek se všemi výrobky může vést k nadměrné výrobě nabíječek.<br />
<br />
Z ekonomického hlediska může znamenat použití dobíjecích baterií zvýšené výrobní náklady.<br />
<br />
Ze sociálního hlediska dochází ke zlepšení veřejného zdraví díky snížení úniku těžkých kovů do životního prostředí a ke snížení nákladů na životní cyklus výrobku. Nevýhodou mohou být zvýšené počáteční náklady na výrobek <br />
<br />
==Snížení spotřeby==<br />
Mnoho výrobků během své životnosti spotřebovává materiály, například prací prášek v pračkách nebo inkoustové náplně do per a tiskáren. Výrobky by měly být navrženy tak, aby se minimalizovalo množství spotřebního materiálu spotřebovaného během životnosti výrobku. <br />
<br />
Z environmentálního hlediska tímto postupem dochází ke snížení množství odpadu a snížení spotřeby zdrojů.<br />
<br />
Z ekonomického hlediska je kladem snížení spotřeby surovin a v případě dobrého návrhu i snížení výrobních nákladů. Nevýhodou může být snížení příjmů.<br />
<br />
==Příklad funkčního zjednodušení: Systémy služeb pro výrobky==<br />
Produktoví designéři obvykle navrhují produkty určené k prodeji. Jejich cílem je poskytovat zboží s vysokou hodnotou při nízkých výrobních nákladech a maximalizovat míru spotřeby zákazníků, aby se dosáhlo vysokého zisku. To má nevyhnutelně za následek, že potřeby spotřebitelů nejsou nikdy zcela uspokojeny, že výrobky mají nízkou hodnotu za cenu, za ktrou se prodávají, a že se ve velkém plýtvá materiálními zdroji. Systémy služeb pro výrobky (PSS) nejsou novou myšlenkou, ale pokud jsou inteligentně využívány, mohou přinést významné výhody všem stranám. Typický PSS zahrnuje zapůjčení výrobku zákazníkovi a zároveň prodej služby. Výrobce může například vyrábět kopírky a půjčovat je podnikům, které pak platí za službu kopírování. Zákazník získá dobrý poměr ceny a výkonu, protože platí pouze za službu, kterou chce, a nemusí se starat o údržbu kopírky, o kterou se stará výrobce. Výrobce nikdy neztrácí zisk z vlastnictví/provozu kopírky a podnik tak již není vázán na výrobu a prodej kopírek. Má motivaci maximalizovat životnost svých výrobků a a znovu vyrábět/recyklovat staré nebo rozbité modely. <br />
<br />
Z hlediska environmentální udržitelnosti dochází ke snížení spotřeby materiálů a omezení likvidace výrobků. Nevýhodou může být, že špatně navržené systémy mohou podpořit zvýšené používání energeticky náročných výrobků.<br />
<br />
Z finančního hlediska je výhodou, že v případě, že snížení režijních nákladů zvyšuje ziskové marže, zatímco servisní smlouvy zajišťují bezpečné a předvídatelné dlouhodobé příjmy. Nevýhodou je pomalejší návratnost výroby a vývoje výrobků v porovnání s jejich prodeji.<br />
<br />
Sociální udržitelnost podporuje lepší poměr ceny a výkonu a vyšší kvalita služeb. V případě, že se jedná o produkty pro vlastní potřebu, jsou tyto výhody nižší. Nevýhodou může být, že zákazníci jsou vázáni na neustálé poplatky za služby. Někteří lidé dávají přednost vlastnictví výrobků, i když jsou dražší.<br />
<br />
==Odkazy==<br />
<br />
===Reference===<br />
Text připraven s využítím stránek {{Citace elektronické monografie<br />
| titul = Sustainable Design Strategies {{!}} Sustainable Design Guide - ESP Design<br />
| url = https://www.espdesign.org/sustainable-design-guide/design-strategies/<br />
| datum vydání = 2009-08-19<br />
| datum přístupu = 2022-12-06<br />
}}<br />
<references /><br />
[[Kategorie:Design]]</div>Adminhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Desing_v%C3%BDrobk%C5%AF_%E2%80%93_funk%C4%8Dnost_a_u%C5%BE%C3%ADv%C3%A1n%C3%AD_v%C3%BDrobku&diff=26237Desing výrobků – funkčnost a užívání výrobku2022-12-04T15:04:59Z<p>Admin: /* Multifunkčnost */</p>
<hr />
<div>Druhým stádiem životního cyklu výrobku je prodej a užívání výrobku. O designu lze uvažovat z hlediska toho, jak snížit spotřebu energie a celkově zlepšit uživatelské vlastnosti, spolu se snížením environmentálních dopadů. <br />
<br />
==Multifunkčnost==<br />
[[Soubor:Canon ir2270.jpg|thumb|Multifunkční kancelářská kopírka Canon]]<br />
Často je možné spojit několik produktů do jedné jednotky. Například mobilní telefon může být zároveň budíkem, osobním organizérem, fotoaparátem, kapesním herním zařízením a dalšími zařízeními. <br />
<br />
Environmentálním přínosem je snížení spotřeby zdrojů.<br />
<br />
Z finančního hlediska je přínosem zvýšená hodnota a žádanost výrobku. Na druhou stranu může být nevýhodou, že spotřebitelé budou kupovat méně výrobků. <br />
<br />
Ze sociálního hlediska je přínosem větší pohodlí a lepší poměr ceny a výkonu. Problémem ale může být, když špatně navržené, či nevhodné multifunkční výrobky poskytují špatnou funkčnost.<br />
<br />
==Modularizace==<br />
Výrobky lze často navrhnout jako sadu modulů, které lze vzájemně spojit a zajistit tak kombinaci funkcí. To umožňuje vytvářet ze sady standardních modulů výrobky na míru, upravovat nebo modernizovat výrobky podle měnících se potřeb uživatelů a snadno je opravovat. <br />
<br />
Z environmentálního hlediska je přínosem snížená nutnost likvidace více výrobků, nevýhodou může být, že zlepšování kvality výrobků se musí dít koordinovaně, jinak se stanou nekompatibilní.<br />
<br />
Finančním přínosem je fakt, že používání jednotlivých výrobků stimuluje zájem o další výrobky – zvyšuje se atraktivita souvisejících výrobků a pobídky k opakovanému nákupu. Nevýhodou může být, že delší životnost výrobků může snížit obrat prodeje.<br />
<br />
Z hlediska sociální udržitelnosti dochází ke zlepšení kvality výrobků, které se projevuje v prodeji: Výrobky mohou přesněji reagovat na potřeby uživatelů po celou dobu životnosti výrobku. Prodloužená životnost výrobku nabízí dobrý poměr ceny a výkonu. Na druhou stranu může prodloužená životnost výrobků znamenat větší spotřebu energie.<br />
<br />
==Minimalizace rozmanitosti materiálů==<br />
Většina výrobků obsahuje několik různých typů materiálů. Není to vždy nutné a standardizací použitých materiálů lze dosáhnout výhod, zejména na konci životnosti. <br />
<br />
Z hlediska environmentální udržitelnosti je výhodou zjednodušené zpracování po skončení životnosti (např. recyklace). Nevýhodou ovšem může být, že může dojít k nevyužití optimálních materiálů, což by mohlo vést k neefektivitě a předčasné likvidaci.<br />
<br />
Z finančního hlediska dochází k zlepšení úspor z rozsahu, zjednodušení logistiky a snížení nákladů na zpracování na konci životnosti.<br />
<br />
==Hledejte synergie== <br />
<br />
Mnoho výrobků se skládá ze systémů, v nichž se vzájemně ovlivňuje řada různých součástí. V důsledku toho může změna designu jedné součásti ovlivnit další součásti. Designéři by měli hledat oblasti, kde lze tento řetězový efekt příznivě využít.<ref name=":0">Gertsakis et al, Better Business, Cleaner World: A Guide to EcoRedesign, Centre for Design at RMIT, 1997.</ref> <br />
<br />
Z hlediska environmentální udržitelnosti může dojít ke snížení spotřeby materiálu a energie<br />
<br />
Také z finančního hlediska se snižuje se spotřeba energie a materiálů. Výrobky jsou žádanější při snížených výrobních nákladech. Naopak může docházet ke zvýšení nákladů na vývoj. <br />
<br />
==Usilujte o maximální účinnost==<br />
Všechny systémy spotřebovávající zdroje mají maximální teoretickou účinnost. Obecně platí, že této účinnosti nelze nikdy ve skutečnosti dosáhnout, ale její použití jako měřítka umožňuje projektantovi snadněji identifikovat oblasti neefektivnosti, a tak provádět neustálá zlepšení. Je pravděpodobné, že bude dosaženo výraznějších zlepšení, než když je cíl stanoven pod teoretickým maximem.<ref name=":0" /><br />
<br />
Z environmentálního hlediska dochází ke snížení spotřeby zdrojů a energie.<br />
<br />
Také z finančního hlediska se snižuje se spotřeba energie a materiálů. Výrobky jsou žádanější při snížených výrobních nákladech. Naopak může docházet ke zvýšení nákladů na vývoj.<br />
==Navrhněte provoz při částečném zatížení==<br />
Mnoho systémů je navrženo tak, aby fungovaly co nejefektivněji při plném výkonu, ale ve skutečnosti mohou za takových podmínek fungovat jen občas. Systém by proto měl být navržen tak, aby pracoval co nejefektivněji za podmínek, za kterých bude nejčastěji používán, a případně by měl být navržen tak, aby pracoval efektivně v různých podmínkách.<ref name=":0" /> <br />
<br />
Z environmentálního hlediska dochází ke snížení spotřeby zdrojů a energie.<br />
<br />
Ekonomickou výhodou je snížená spotřeba energie, nevýhodou mohou být zvýšené náklady na vývoj<br />
<br />
==Plánujte neustálé zlepšování==<br />
Technologie se neustále mění a zdokonaluje, a tak i když je prodloužení životnosti výrobků teoreticky dobrá věc, může vést k tomu, že neefektivní a zastaralé výrobky budou fungovat déle, než je efektivní. Konstruktéři by proto měli navrhovat energeticky náročné výrobky tak, aby je bylo možné modernizovat na nejnovější technologie. Například by mohlo být možné modernizovat chladničku/mrazničku tak, aby využívala novou technologii chlazení, aniž by bylo nutné vyměnit tělo výrobku. <br />
<br />
Z environmentálního hlediska tento postup podporuje snížení spotřeby energie<br />
<br />
Z ekonomického hlediska je přínosná možnost udržení zákazníků. <br />
<br />
==Minimalizujte úniky==<br />
Energie se často spotřebovává bez užitku kvůli netěsnostem v systému. To se týká zejména systémů vytápění a chlazení, ale i dalších, jako jsou vodovodní a plynové systémy. Za úniky lze považovat i spotřebu energie v pohotovostním režimu výrobků spotřebovávajících energii, která může za dobu životnosti výrobku spotřebovat více energie, než se spotřebuje na jeho provoz. Velké ztráty účinnosti mohou být důsledkem zdánlivě malých úniků.<ref name=":1">Lewis et al, Design + Environment: A Global Guide to Designing Greener Goods, Greenleaf Publishing, 2001</ref> <br />
<br />
Z environmentálního hlediska dochází ke snížení spotřeby energie.<br />
<br />
Z ekonomického hlediska dochází ke snížení spotřeby energie a jejího využití: Mohou snížit náklady na výrobek díky zmenšení rozměrů součástí a zvýšit hodnotu výrobku díky lepšímu výkonu. Minimalizace úniků ale může stát další peníze.<br />
<br />
==Minimalizujte cyklické ztráty==<br />
Cyklické ztráty jsou energie, která se ztrácí při spouštění nebo vypínání systému. Například topné systémy, motory, zářivky. Mělo by se usilovat o minimalizaci těchto ztrát a konstruktéři by měli zjistit, zda je vypnutí systému v době, kdy se nepoužívá, vždy nejúčinnější možností a zda je možné nějaké částečné vypnutí.<ref name=":1" /> <br />
<br />
Z environmentálního i ekonomického hlediska dochází ke snížení spotřeby energie.<br />
<br />
==Obnovitelná energie==<br />
Zdroje obnovitelné energie z rozvodné sítě jsou ve většině zemí značně omezené, a i když jsou k dispozici, projektant má obvykle jen malou nebo žádnou možnost ovlivnit, zda budou využívány. Stále životaschopnější alternativou jsou výrobky, které se napájejí samy, a to buď prostřednictvím lokálních zdrojů energie, jako je solární panely nebo kinetický generátor, nebo využitím energie poskytnuté uživatelem, například výrobky poháněné větrem nebo dynamem. Tyto technologie se zdokonalují a mohou nabídnout ekologické i funkční výhody. <br />
<br />
Z environmentálního hlediska přináší takovýto návrh přinést snížení spotřeby energie z fosilních paliv. <br />
<br />
Nevýhody: Vysoká ztělesněná energie generátorů může zefektivnit napájení ze sítě u výrobků pro příležitostné použití. <br />
<br />
Z finančního hlediska může zlepšená funkčnost zvýšit žádanost a hodnotu výrobku, jednotkové náklady ale mohou být vyšší. <br />
<br />
==Dobíjecí baterie==<br />
Výrobky, které fungují na baterie, by měly být navrženy tak, aby se v nich daly používat dobíjecí baterie, a pokud je to možné, měly by být baterie a nabíječka dodávány s výrobkem, aby se zabránilo používání klasických baterií. <br />
<br />
Z hlediska environmentální udržitelnosti dochází tímto postupem ke snížení množství baterií ukládaných na skládky a ke snížené používání těžkých kovů. Problémem může naopak být, že dodáváním nabíječek se všemi výrobky může vést k nadměrné výrobě nabíječek.<br />
<br />
Z ekonomického hlediska může znamenat použití dobíjecích baterií zvýšené výrobní náklady.<br />
<br />
Ze sociálního hlediska dochází ke zlepšení veřejného zdraví díky snížení úniku těžkých kovů do životního prostředí a ke snížení nákladů na životní cyklus výrobku. Nevýhodou mohou být zvýšené počáteční náklady na výrobek <br />
<br />
==Snížení spotřeby==<br />
Mnoho výrobků během své životnosti spotřebovává materiály, například prací prášek v pračkách nebo inkoustové náplně do per a tiskáren. Výrobky by měly být navrženy tak, aby se minimalizovalo množství spotřebního materiálu spotřebovaného během životnosti výrobku. <br />
<br />
Z environmentálního hlediska tímto postupem dochází ke snížení množství odpadu a snížení spotřeby zdrojů.<br />
<br />
Z ekonomického hlediska je kladem snížení spotřeby surovin a v případě dobrého návrhu i snížení výrobních nákladů. Nevýhodou může být snížení příjmů.<br />
<br />
==Příklad funkčního zjednodušení: Systémy služeb pro výrobky==<br />
Produktoví designéři obvykle navrhují produkty určené k prodeji. Jejich cílem je poskytovat zboží s vysokou hodnotou při nízkých výrobních nákladech a maximalizovat míru spotřeby zákazníků, aby se dosáhlo vysokého zisku. To má nevyhnutelně za následek, že potřeby spotřebitelů nejsou nikdy zcela uspokojeny, že výrobky mají nízkou hodnotu za cenu, za ktrou se prodávají, a že se ve velkém plýtvá materiálními zdroji. Systémy služeb pro výrobky (PSS) nejsou novou myšlenkou, ale pokud jsou inteligentně využívány, mohou přinést významné výhody všem stranám. Typický PSS zahrnuje zapůjčení výrobku zákazníkovi a zároveň prodej služby. Výrobce může například vyrábět kopírky a půjčovat je podnikům, které pak platí za službu kopírování. Zákazník získá dobrý poměr ceny a výkonu, protože platí pouze za službu, kterou chce, a nemusí se starat o údržbu kopírky, o kterou se stará výrobce. Výrobce nikdy neztrácí zisk z vlastnictví/provozu kopírky a podnik tak již není vázán na výrobu a prodej kopírek. Má motivaci maximalizovat životnost svých výrobků a a znovu vyrábět/recyklovat staré nebo rozbité modely. <br />
<br />
Z hlediska environmentální udržitelnosti dochází ke snížení spotřeby materiálů a omezení likvidace výrobků. Nevýhodou může být, že špatně navržené systémy mohou podpořit zvýšené používání energeticky náročných výrobků.<br />
<br />
Z finančního hlediska je výhodou, že v případě, že snížení režijních nákladů zvyšuje ziskové marže, zatímco servisní smlouvy zajišťují bezpečné a předvídatelné dlouhodobé příjmy. Nevýhodou je pomalejší návratnost výroby a vývoje výrobků v porovnání s jejich prodeji.<br />
<br />
Sociální udržitelnost podporuje lepší poměr ceny a výkonu a vyšší kvalita služeb. V případě, že se jedná o produkty pro vlastní potřebu, jsou tyto výhody nižší. Nevýhodou může být, že zákazníci jsou vázáni na neustálé poplatky za služby. Někteří lidé dávají přednost vlastnictví výrobků, i když jsou dražší.<br />
<br />
==Odkazy==<br />
<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
[[Kategorie:Design]]</div>Adminhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Desing_v%C3%BDrobk%C5%AF_%E2%80%93_funk%C4%8Dnost_a_u%C5%BE%C3%ADv%C3%A1n%C3%AD_v%C3%BDrobku&diff=26236Desing výrobků – funkčnost a užívání výrobku2022-12-04T15:03:47Z<p>Admin: /* Multifunkčnost */</p>
<hr />
<div>Druhým stádiem životního cyklu výrobku je prodej a užívání výrobku. O designu lze uvažovat z hlediska toho, jak snížit spotřebu energie a celkově zlepšit uživatelské vlastnosti, spolu se snížením environmentálních dopadů. <br />
<br />
==Multifunkčnost==<br />
[[Soubor:KonicaMinolta-bizhub750.png|thumb|Multifunkční kancelářská kopírka Minolta]]<br />
Často je možné spojit několik produktů do jedné jednotky. Například mobilní telefon může být zároveň budíkem, osobním organizérem, fotoaparátem, kapesním herním zařízením a dalšími zařízeními. <br />
<br />
Environmentálním přínosem je snížení spotřeby zdrojů.<br />
<br />
Z finančního hlediska je přínosem zvýšená hodnota a žádanost výrobku. Na druhou stranu může být nevýhodou, že spotřebitelé budou kupovat méně výrobků. <br />
<br />
Ze sociálního hlediska je přínosem větší pohodlí a lepší poměr ceny a výkonu. Problémem ale může být, když špatně navržené, či nevhodné multifunkční výrobky poskytují špatnou funkčnost.<br />
<br />
==Modularizace==<br />
Výrobky lze často navrhnout jako sadu modulů, které lze vzájemně spojit a zajistit tak kombinaci funkcí. To umožňuje vytvářet ze sady standardních modulů výrobky na míru, upravovat nebo modernizovat výrobky podle měnících se potřeb uživatelů a snadno je opravovat. <br />
<br />
Z environmentálního hlediska je přínosem snížená nutnost likvidace více výrobků, nevýhodou může být, že zlepšování kvality výrobků se musí dít koordinovaně, jinak se stanou nekompatibilní.<br />
<br />
Finančním přínosem je fakt, že používání jednotlivých výrobků stimuluje zájem o další výrobky – zvyšuje se atraktivita souvisejících výrobků a pobídky k opakovanému nákupu. Nevýhodou může být, že delší životnost výrobků může snížit obrat prodeje.<br />
<br />
Z hlediska sociální udržitelnosti dochází ke zlepšení kvality výrobků, které se projevuje v prodeji: Výrobky mohou přesněji reagovat na potřeby uživatelů po celou dobu životnosti výrobku. Prodloužená životnost výrobku nabízí dobrý poměr ceny a výkonu. Na druhou stranu může prodloužená životnost výrobků znamenat větší spotřebu energie.<br />
<br />
==Minimalizace rozmanitosti materiálů==<br />
Většina výrobků obsahuje několik různých typů materiálů. Není to vždy nutné a standardizací použitých materiálů lze dosáhnout výhod, zejména na konci životnosti. <br />
<br />
Z hlediska environmentální udržitelnosti je výhodou zjednodušené zpracování po skončení životnosti (např. recyklace). Nevýhodou ovšem může být, že může dojít k nevyužití optimálních materiálů, což by mohlo vést k neefektivitě a předčasné likvidaci.<br />
<br />
Z finančního hlediska dochází k zlepšení úspor z rozsahu, zjednodušení logistiky a snížení nákladů na zpracování na konci životnosti.<br />
<br />
==Hledejte synergie== <br />
<br />
Mnoho výrobků se skládá ze systémů, v nichž se vzájemně ovlivňuje řada různých součástí. V důsledku toho může změna designu jedné součásti ovlivnit další součásti. Designéři by měli hledat oblasti, kde lze tento řetězový efekt příznivě využít.<ref name=":0">Gertsakis et al, Better Business, Cleaner World: A Guide to EcoRedesign, Centre for Design at RMIT, 1997.</ref> <br />
<br />
Z hlediska environmentální udržitelnosti může dojít ke snížení spotřeby materiálu a energie<br />
<br />
Také z finančního hlediska se snižuje se spotřeba energie a materiálů. Výrobky jsou žádanější při snížených výrobních nákladech. Naopak může docházet ke zvýšení nákladů na vývoj. <br />
<br />
==Usilujte o maximální účinnost==<br />
Všechny systémy spotřebovávající zdroje mají maximální teoretickou účinnost. Obecně platí, že této účinnosti nelze nikdy ve skutečnosti dosáhnout, ale její použití jako měřítka umožňuje projektantovi snadněji identifikovat oblasti neefektivnosti, a tak provádět neustálá zlepšení. Je pravděpodobné, že bude dosaženo výraznějších zlepšení, než když je cíl stanoven pod teoretickým maximem.<ref name=":0" /><br />
<br />
Z environmentálního hlediska dochází ke snížení spotřeby zdrojů a energie.<br />
<br />
Také z finančního hlediska se snižuje se spotřeba energie a materiálů. Výrobky jsou žádanější při snížených výrobních nákladech. Naopak může docházet ke zvýšení nákladů na vývoj.<br />
==Navrhněte provoz při částečném zatížení==<br />
Mnoho systémů je navrženo tak, aby fungovaly co nejefektivněji při plném výkonu, ale ve skutečnosti mohou za takových podmínek fungovat jen občas. Systém by proto měl být navržen tak, aby pracoval co nejefektivněji za podmínek, za kterých bude nejčastěji používán, a případně by měl být navržen tak, aby pracoval efektivně v různých podmínkách.<ref name=":0" /> <br />
<br />
Z environmentálního hlediska dochází ke snížení spotřeby zdrojů a energie.<br />
<br />
Ekonomickou výhodou je snížená spotřeba energie, nevýhodou mohou být zvýšené náklady na vývoj<br />
<br />
==Plánujte neustálé zlepšování==<br />
Technologie se neustále mění a zdokonaluje, a tak i když je prodloužení životnosti výrobků teoreticky dobrá věc, může vést k tomu, že neefektivní a zastaralé výrobky budou fungovat déle, než je efektivní. Konstruktéři by proto měli navrhovat energeticky náročné výrobky tak, aby je bylo možné modernizovat na nejnovější technologie. Například by mohlo být možné modernizovat chladničku/mrazničku tak, aby využívala novou technologii chlazení, aniž by bylo nutné vyměnit tělo výrobku. <br />
<br />
Z environmentálního hlediska tento postup podporuje snížení spotřeby energie<br />
<br />
Z ekonomického hlediska je přínosná možnost udržení zákazníků. <br />
<br />
==Minimalizujte úniky==<br />
Energie se často spotřebovává bez užitku kvůli netěsnostem v systému. To se týká zejména systémů vytápění a chlazení, ale i dalších, jako jsou vodovodní a plynové systémy. Za úniky lze považovat i spotřebu energie v pohotovostním režimu výrobků spotřebovávajících energii, která může za dobu životnosti výrobku spotřebovat více energie, než se spotřebuje na jeho provoz. Velké ztráty účinnosti mohou být důsledkem zdánlivě malých úniků.<ref name=":1">Lewis et al, Design + Environment: A Global Guide to Designing Greener Goods, Greenleaf Publishing, 2001</ref> <br />
<br />
Z environmentálního hlediska dochází ke snížení spotřeby energie.<br />
<br />
Z ekonomického hlediska dochází ke snížení spotřeby energie a jejího využití: Mohou snížit náklady na výrobek díky zmenšení rozměrů součástí a zvýšit hodnotu výrobku díky lepšímu výkonu. Minimalizace úniků ale může stát další peníze.<br />
<br />
==Minimalizujte cyklické ztráty==<br />
Cyklické ztráty jsou energie, která se ztrácí při spouštění nebo vypínání systému. Například topné systémy, motory, zářivky. Mělo by se usilovat o minimalizaci těchto ztrát a konstruktéři by měli zjistit, zda je vypnutí systému v době, kdy se nepoužívá, vždy nejúčinnější možností a zda je možné nějaké částečné vypnutí.<ref name=":1" /> <br />
<br />
Z environmentálního i ekonomického hlediska dochází ke snížení spotřeby energie.<br />
<br />
==Obnovitelná energie==<br />
Zdroje obnovitelné energie z rozvodné sítě jsou ve většině zemí značně omezené, a i když jsou k dispozici, projektant má obvykle jen malou nebo žádnou možnost ovlivnit, zda budou využívány. Stále životaschopnější alternativou jsou výrobky, které se napájejí samy, a to buď prostřednictvím lokálních zdrojů energie, jako je solární panely nebo kinetický generátor, nebo využitím energie poskytnuté uživatelem, například výrobky poháněné větrem nebo dynamem. Tyto technologie se zdokonalují a mohou nabídnout ekologické i funkční výhody. <br />
<br />
Z environmentálního hlediska přináší takovýto návrh přinést snížení spotřeby energie z fosilních paliv. <br />
<br />
Nevýhody: Vysoká ztělesněná energie generátorů může zefektivnit napájení ze sítě u výrobků pro příležitostné použití. <br />
<br />
Z finančního hlediska může zlepšená funkčnost zvýšit žádanost a hodnotu výrobku, jednotkové náklady ale mohou být vyšší. <br />
<br />
==Dobíjecí baterie==<br />
Výrobky, které fungují na baterie, by měly být navrženy tak, aby se v nich daly používat dobíjecí baterie, a pokud je to možné, měly by být baterie a nabíječka dodávány s výrobkem, aby se zabránilo používání klasických baterií. <br />
<br />
Z hlediska environmentální udržitelnosti dochází tímto postupem ke snížení množství baterií ukládaných na skládky a ke snížené používání těžkých kovů. Problémem může naopak být, že dodáváním nabíječek se všemi výrobky může vést k nadměrné výrobě nabíječek.<br />
<br />
Z ekonomického hlediska může znamenat použití dobíjecích baterií zvýšené výrobní náklady.<br />
<br />
Ze sociálního hlediska dochází ke zlepšení veřejného zdraví díky snížení úniku těžkých kovů do životního prostředí a ke snížení nákladů na životní cyklus výrobku. Nevýhodou mohou být zvýšené počáteční náklady na výrobek <br />
<br />
==Snížení spotřeby==<br />
Mnoho výrobků během své životnosti spotřebovává materiály, například prací prášek v pračkách nebo inkoustové náplně do per a tiskáren. Výrobky by měly být navrženy tak, aby se minimalizovalo množství spotřebního materiálu spotřebovaného během životnosti výrobku. <br />
<br />
Z environmentálního hlediska tímto postupem dochází ke snížení množství odpadu a snížení spotřeby zdrojů.<br />
<br />
Z ekonomického hlediska je kladem snížení spotřeby surovin a v případě dobrého návrhu i snížení výrobních nákladů. Nevýhodou může být snížení příjmů.<br />
<br />
==Příklad funkčního zjednodušení: Systémy služeb pro výrobky==<br />
Produktoví designéři obvykle navrhují produkty určené k prodeji. Jejich cílem je poskytovat zboží s vysokou hodnotou při nízkých výrobních nákladech a maximalizovat míru spotřeby zákazníků, aby se dosáhlo vysokého zisku. To má nevyhnutelně za následek, že potřeby spotřebitelů nejsou nikdy zcela uspokojeny, že výrobky mají nízkou hodnotu za cenu, za ktrou se prodávají, a že se ve velkém plýtvá materiálními zdroji. Systémy služeb pro výrobky (PSS) nejsou novou myšlenkou, ale pokud jsou inteligentně využívány, mohou přinést významné výhody všem stranám. Typický PSS zahrnuje zapůjčení výrobku zákazníkovi a zároveň prodej služby. Výrobce může například vyrábět kopírky a půjčovat je podnikům, které pak platí za službu kopírování. Zákazník získá dobrý poměr ceny a výkonu, protože platí pouze za službu, kterou chce, a nemusí se starat o údržbu kopírky, o kterou se stará výrobce. Výrobce nikdy neztrácí zisk z vlastnictví/provozu kopírky a podnik tak již není vázán na výrobu a prodej kopírek. Má motivaci maximalizovat životnost svých výrobků a a znovu vyrábět/recyklovat staré nebo rozbité modely. <br />
<br />
Z hlediska environmentální udržitelnosti dochází ke snížení spotřeby materiálů a omezení likvidace výrobků. Nevýhodou může být, že špatně navržené systémy mohou podpořit zvýšené používání energeticky náročných výrobků.<br />
<br />
Z finančního hlediska je výhodou, že v případě, že snížení režijních nákladů zvyšuje ziskové marže, zatímco servisní smlouvy zajišťují bezpečné a předvídatelné dlouhodobé příjmy. Nevýhodou je pomalejší návratnost výroby a vývoje výrobků v porovnání s jejich prodeji.<br />
<br />
Sociální udržitelnost podporuje lepší poměr ceny a výkonu a vyšší kvalita služeb. V případě, že se jedná o produkty pro vlastní potřebu, jsou tyto výhody nižší. Nevýhodou může být, že zákazníci jsou vázáni na neustálé poplatky za služby. Někteří lidé dávají přednost vlastnictví výrobků, i když jsou dražší.<br />
<br />
==Odkazy==<br />
<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
[[Kategorie:Design]]</div>Adminhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Desing_v%C3%BDrobk%C5%AF_%E2%80%93_funk%C4%8Dnost_a_u%C5%BE%C3%ADv%C3%A1n%C3%AD_v%C3%BDrobku&diff=26235Desing výrobků – funkčnost a užívání výrobku2022-12-04T15:03:17Z<p>Admin: /* Multifunkčnost */</p>
<hr />
<div>Druhým stádiem životního cyklu výrobku je prodej a užívání výrobku. O designu lze uvažovat z hlediska toho, jak snížit spotřebu energie a celkově zlepšit uživatelské vlastnosti, spolu se snížením environmentálních dopadů. <br />
<br />
==Multifunkčnost==<br />
[[Obrázek:KonicaMinolta-bizhub750.png|thumb|Multifunkční kancelářská kopírka Minolta]]<br />
Často je možné spojit několik produktů do jedné jednotky. Například mobilní telefon může být zároveň budíkem, osobním organizérem, fotoaparátem, kapesním herním zařízením a dalšími zařízeními. <br />
<br />
Environmentálním přínosem je snížení spotřeby zdrojů.<br />
<br />
Z finančního hlediska je přínosem zvýšená hodnota a žádanost výrobku. Na druhou stranu může být nevýhodou, že spotřebitelé budou kupovat méně výrobků. <br />
<br />
Ze sociálního hlediska je přínosem větší pohodlí a lepší poměr ceny a výkonu. Problémem ale může být, když špatně navržené, či nevhodné multifunkční výrobky poskytují špatnou funkčnost.<br />
<br />
==Modularizace==<br />
Výrobky lze často navrhnout jako sadu modulů, které lze vzájemně spojit a zajistit tak kombinaci funkcí. To umožňuje vytvářet ze sady standardních modulů výrobky na míru, upravovat nebo modernizovat výrobky podle měnících se potřeb uživatelů a snadno je opravovat. <br />
<br />
Z environmentálního hlediska je přínosem snížená nutnost likvidace více výrobků, nevýhodou může být, že zlepšování kvality výrobků se musí dít koordinovaně, jinak se stanou nekompatibilní.<br />
<br />
Finančním přínosem je fakt, že používání jednotlivých výrobků stimuluje zájem o další výrobky – zvyšuje se atraktivita souvisejících výrobků a pobídky k opakovanému nákupu. Nevýhodou může být, že delší životnost výrobků může snížit obrat prodeje.<br />
<br />
Z hlediska sociální udržitelnosti dochází ke zlepšení kvality výrobků, které se projevuje v prodeji: Výrobky mohou přesněji reagovat na potřeby uživatelů po celou dobu životnosti výrobku. Prodloužená životnost výrobku nabízí dobrý poměr ceny a výkonu. Na druhou stranu může prodloužená životnost výrobků znamenat větší spotřebu energie.<br />
<br />
==Minimalizace rozmanitosti materiálů==<br />
Většina výrobků obsahuje několik různých typů materiálů. Není to vždy nutné a standardizací použitých materiálů lze dosáhnout výhod, zejména na konci životnosti. <br />
<br />
Z hlediska environmentální udržitelnosti je výhodou zjednodušené zpracování po skončení životnosti (např. recyklace). Nevýhodou ovšem může být, že může dojít k nevyužití optimálních materiálů, což by mohlo vést k neefektivitě a předčasné likvidaci.<br />
<br />
Z finančního hlediska dochází k zlepšení úspor z rozsahu, zjednodušení logistiky a snížení nákladů na zpracování na konci životnosti.<br />
<br />
==Hledejte synergie== <br />
<br />
Mnoho výrobků se skládá ze systémů, v nichž se vzájemně ovlivňuje řada různých součástí. V důsledku toho může změna designu jedné součásti ovlivnit další součásti. Designéři by měli hledat oblasti, kde lze tento řetězový efekt příznivě využít.<ref name=":0">Gertsakis et al, Better Business, Cleaner World: A Guide to EcoRedesign, Centre for Design at RMIT, 1997.</ref> <br />
<br />
Z hlediska environmentální udržitelnosti může dojít ke snížení spotřeby materiálu a energie<br />
<br />
Také z finančního hlediska se snižuje se spotřeba energie a materiálů. Výrobky jsou žádanější při snížených výrobních nákladech. Naopak může docházet ke zvýšení nákladů na vývoj. <br />
<br />
==Usilujte o maximální účinnost==<br />
Všechny systémy spotřebovávající zdroje mají maximální teoretickou účinnost. Obecně platí, že této účinnosti nelze nikdy ve skutečnosti dosáhnout, ale její použití jako měřítka umožňuje projektantovi snadněji identifikovat oblasti neefektivnosti, a tak provádět neustálá zlepšení. Je pravděpodobné, že bude dosaženo výraznějších zlepšení, než když je cíl stanoven pod teoretickým maximem.<ref name=":0" /><br />
<br />
Z environmentálního hlediska dochází ke snížení spotřeby zdrojů a energie.<br />
<br />
Také z finančního hlediska se snižuje se spotřeba energie a materiálů. Výrobky jsou žádanější při snížených výrobních nákladech. Naopak může docházet ke zvýšení nákladů na vývoj.<br />
==Navrhněte provoz při částečném zatížení==<br />
Mnoho systémů je navrženo tak, aby fungovaly co nejefektivněji při plném výkonu, ale ve skutečnosti mohou za takových podmínek fungovat jen občas. Systém by proto měl být navržen tak, aby pracoval co nejefektivněji za podmínek, za kterých bude nejčastěji používán, a případně by měl být navržen tak, aby pracoval efektivně v různých podmínkách.<ref name=":0" /> <br />
<br />
Z environmentálního hlediska dochází ke snížení spotřeby zdrojů a energie.<br />
<br />
Ekonomickou výhodou je snížená spotřeba energie, nevýhodou mohou být zvýšené náklady na vývoj<br />
<br />
==Plánujte neustálé zlepšování==<br />
Technologie se neustále mění a zdokonaluje, a tak i když je prodloužení životnosti výrobků teoreticky dobrá věc, může vést k tomu, že neefektivní a zastaralé výrobky budou fungovat déle, než je efektivní. Konstruktéři by proto měli navrhovat energeticky náročné výrobky tak, aby je bylo možné modernizovat na nejnovější technologie. Například by mohlo být možné modernizovat chladničku/mrazničku tak, aby využívala novou technologii chlazení, aniž by bylo nutné vyměnit tělo výrobku. <br />
<br />
Z environmentálního hlediska tento postup podporuje snížení spotřeby energie<br />
<br />
Z ekonomického hlediska je přínosná možnost udržení zákazníků. <br />
<br />
==Minimalizujte úniky==<br />
Energie se často spotřebovává bez užitku kvůli netěsnostem v systému. To se týká zejména systémů vytápění a chlazení, ale i dalších, jako jsou vodovodní a plynové systémy. Za úniky lze považovat i spotřebu energie v pohotovostním režimu výrobků spotřebovávajících energii, která může za dobu životnosti výrobku spotřebovat více energie, než se spotřebuje na jeho provoz. Velké ztráty účinnosti mohou být důsledkem zdánlivě malých úniků.<ref name=":1">Lewis et al, Design + Environment: A Global Guide to Designing Greener Goods, Greenleaf Publishing, 2001</ref> <br />
<br />
Z environmentálního hlediska dochází ke snížení spotřeby energie.<br />
<br />
Z ekonomického hlediska dochází ke snížení spotřeby energie a jejího využití: Mohou snížit náklady na výrobek díky zmenšení rozměrů součástí a zvýšit hodnotu výrobku díky lepšímu výkonu. Minimalizace úniků ale může stát další peníze.<br />
<br />
==Minimalizujte cyklické ztráty==<br />
Cyklické ztráty jsou energie, která se ztrácí při spouštění nebo vypínání systému. Například topné systémy, motory, zářivky. Mělo by se usilovat o minimalizaci těchto ztrát a konstruktéři by měli zjistit, zda je vypnutí systému v době, kdy se nepoužívá, vždy nejúčinnější možností a zda je možné nějaké částečné vypnutí.<ref name=":1" /> <br />
<br />
Z environmentálního i ekonomického hlediska dochází ke snížení spotřeby energie.<br />
<br />
==Obnovitelná energie==<br />
Zdroje obnovitelné energie z rozvodné sítě jsou ve většině zemí značně omezené, a i když jsou k dispozici, projektant má obvykle jen malou nebo žádnou možnost ovlivnit, zda budou využívány. Stále životaschopnější alternativou jsou výrobky, které se napájejí samy, a to buď prostřednictvím lokálních zdrojů energie, jako je solární panely nebo kinetický generátor, nebo využitím energie poskytnuté uživatelem, například výrobky poháněné větrem nebo dynamem. Tyto technologie se zdokonalují a mohou nabídnout ekologické i funkční výhody. <br />
<br />
Z environmentálního hlediska přináší takovýto návrh přinést snížení spotřeby energie z fosilních paliv. <br />
<br />
Nevýhody: Vysoká ztělesněná energie generátorů může zefektivnit napájení ze sítě u výrobků pro příležitostné použití. <br />
<br />
Z finančního hlediska může zlepšená funkčnost zvýšit žádanost a hodnotu výrobku, jednotkové náklady ale mohou být vyšší. <br />
<br />
==Dobíjecí baterie==<br />
Výrobky, které fungují na baterie, by měly být navrženy tak, aby se v nich daly používat dobíjecí baterie, a pokud je to možné, měly by být baterie a nabíječka dodávány s výrobkem, aby se zabránilo používání klasických baterií. <br />
<br />
Z hlediska environmentální udržitelnosti dochází tímto postupem ke snížení množství baterií ukládaných na skládky a ke snížené používání těžkých kovů. Problémem může naopak být, že dodáváním nabíječek se všemi výrobky může vést k nadměrné výrobě nabíječek.<br />
<br />
Z ekonomického hlediska může znamenat použití dobíjecích baterií zvýšené výrobní náklady.<br />
<br />
Ze sociálního hlediska dochází ke zlepšení veřejného zdraví díky snížení úniku těžkých kovů do životního prostředí a ke snížení nákladů na životní cyklus výrobku. Nevýhodou mohou být zvýšené počáteční náklady na výrobek <br />
<br />
==Snížení spotřeby==<br />
Mnoho výrobků během své životnosti spotřebovává materiály, například prací prášek v pračkách nebo inkoustové náplně do per a tiskáren. Výrobky by měly být navrženy tak, aby se minimalizovalo množství spotřebního materiálu spotřebovaného během životnosti výrobku. <br />
<br />
Z environmentálního hlediska tímto postupem dochází ke snížení množství odpadu a snížení spotřeby zdrojů.<br />
<br />
Z ekonomického hlediska je kladem snížení spotřeby surovin a v případě dobrého návrhu i snížení výrobních nákladů. Nevýhodou může být snížení příjmů.<br />
<br />
==Příklad funkčního zjednodušení: Systémy služeb pro výrobky==<br />
Produktoví designéři obvykle navrhují produkty určené k prodeji. Jejich cílem je poskytovat zboží s vysokou hodnotou při nízkých výrobních nákladech a maximalizovat míru spotřeby zákazníků, aby se dosáhlo vysokého zisku. To má nevyhnutelně za následek, že potřeby spotřebitelů nejsou nikdy zcela uspokojeny, že výrobky mají nízkou hodnotu za cenu, za ktrou se prodávají, a že se ve velkém plýtvá materiálními zdroji. Systémy služeb pro výrobky (PSS) nejsou novou myšlenkou, ale pokud jsou inteligentně využívány, mohou přinést významné výhody všem stranám. Typický PSS zahrnuje zapůjčení výrobku zákazníkovi a zároveň prodej služby. Výrobce může například vyrábět kopírky a půjčovat je podnikům, které pak platí za službu kopírování. Zákazník získá dobrý poměr ceny a výkonu, protože platí pouze za službu, kterou chce, a nemusí se starat o údržbu kopírky, o kterou se stará výrobce. Výrobce nikdy neztrácí zisk z vlastnictví/provozu kopírky a podnik tak již není vázán na výrobu a prodej kopírek. Má motivaci maximalizovat životnost svých výrobků a a znovu vyrábět/recyklovat staré nebo rozbité modely. <br />
<br />
Z hlediska environmentální udržitelnosti dochází ke snížení spotřeby materiálů a omezení likvidace výrobků. Nevýhodou může být, že špatně navržené systémy mohou podpořit zvýšené používání energeticky náročných výrobků.<br />
<br />
Z finančního hlediska je výhodou, že v případě, že snížení režijních nákladů zvyšuje ziskové marže, zatímco servisní smlouvy zajišťují bezpečné a předvídatelné dlouhodobé příjmy. Nevýhodou je pomalejší návratnost výroby a vývoje výrobků v porovnání s jejich prodeji.<br />
<br />
Sociální udržitelnost podporuje lepší poměr ceny a výkonu a vyšší kvalita služeb. V případě, že se jedná o produkty pro vlastní potřebu, jsou tyto výhody nižší. Nevýhodou může být, že zákazníci jsou vázáni na neustálé poplatky za služby. Někteří lidé dávají přednost vlastnictví výrobků, i když jsou dražší.<br />
<br />
==Odkazy==<br />
<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
[[Kategorie:Design]]</div>Adminhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Design_v%C3%BDrobk%C5%AF_%E2%80%93_konec_%C5%BEivotnosti&diff=26234Design výrobků – konec životnosti2022-12-04T14:33:34Z<p>Admin: /* Repase */</p>
<hr />
<div>Posledním stádiem [[w:cs:Životní cyklus produktu|životního cyklu výrobku]] je skončení jeho [[w:cs:životnost|životnosti]], což vyvolává potřebu se jej (environmentálně příznivě) zbavit. O vlastnostech výrobku z tohoto hlediska je nutno uvažovat od samého počátku, například volbou [[w:cs:recyklace|recyklovatelných materiálů]]. Je třeba ale vyřešit i aspekty šetrného zacházení a likvidace. <br />
<br />
==Údržba==<br />
Výrobky by měly být navrženy tak, aby se daly [[w:cs:údržba|udržovat]] v dobrém stavu. Většina výrobků se nedá udržovat a jednoduše běží, dokud se něco nepokazí, a pak jsou vyhozeny. Údržba má zásadní význam pro zachování výkonu a prodloužení životnosti výrobků. Konstruktéři by se měli snažit minimalizovat množství potřebné údržby, ale zároveň zajistit, aby údržba, která je nutná, byla snadná a nákladově efektivní. Výrobek by měl být také navržen tak, aby uživatele podněcoval k řádné údržbě výrobku. <br />
<br />
Z hlediska environmentální udržitelnosti snižuje správný návrh množství odpadu i spotřebu zdrojů. <br />
<br />
Dobře opravitelný výrobek má potenciál dlouhodobých příjmů a má také potenciální zvýšení žádanosti takového výrobků. Na druhou stranu je třeba počítat s tím, že dojde ke snížení objemu prodeje a zvýšené výrobních nákladů.<br />
<br />
Z hlediska sociální udržitelnosti přináší dobře opravitelný výrobek lepší poměr ceny a výkonu a přínosný je také spolehlivý servis výrobků.<br />
<br />
==Trvanlivost==<br />
[[w:cs:Plánované zastarávání|Plánované zastarávání]] je často součástí návrhu výrobku. Přitom by se konstruktéři naopak měli snažit eliminovat zastarávání výrobků zvýšením jejich trvanlivosti. To zahrnuje fyzickou odolnost, ale také návrh pro opravy a modernizaci a návrh pro emocionální vazbu. Je důležité, aby energeticky náročné výrobky byly navrženy tak, aby bylo možné časem provádět energeticky úsporné úpravy výrobku. <br />
<br />
Z hlediska environmentální udržitelnosti snižuje správný návrh množství odpadu i spotřebu zdrojů. Na druhou stranu může docházet ke zvýšené spotřebě energie u starých, neefektivních modelů, které nejsou správně navrženy pro modernizaci.<br />
<br />
Z finančního hlediska nám trvanlivé výrobky přinesou dlouhodobou loajalitu zákazníků a snížené dlouhodobé výrobní náklady, musíme ale počítat se sníženým obrat prodeje. <br />
<br />
Z hlediska sociální udržitelnosti je důležité, že se na výrobky lze spolehnout při uspokojování potřeb. <br />
<br />
==Opakovaná použitelnost==<br />
[[Soubor:Electric wire reel reused in a furniture ecodesign.jpg|right|thumb|350px|Kabelová cívka využitá znovu jako stůl]]Mnohé výrobky jsou určeny k jednorázovému použití nebo mají omezený počet cyklů použití. Někdy jsou tyto výrobky při vyřazení skutečně ve výborném stavu. Designéři by měli hledat způsoby, jak tyto výrobky znovu použít, a vyhnout se jejich likvidaci až do doby, než skutečně přestanou fungovat. <br />
<br />
Z hlediska environmentální udržitelnosti snižuje správný návrh množství odpadu i spotřebu zdrojů.<br />
<br />
Z finančního hlediska můžeme uvítat zvýšené příjmy na jednotku, musíme ale počítat se snížením objemu prodeje a zvýšenými výrobními náklady.<br />
<br />
Z hlediska zákazníků je oceňován lepší poměr ceny a výkonu a lepší funkčnost, někdy ale za cenu sníženého pohodlí.<br />
<br />
==Repase==<br />
Většina výrobků je zlikvidována, pokud nefunguje správně, ale závada se obvykle týká pouze jedné malé části výrobku. Pokud jsou výrobky pečlivě navrženy, je často možné je [[w:cs:repase|repasovat]] tak, že se vadné nebo opotřebované části vymění nebo opraví a výrobek se pak může znovu prodat jako nový. <br />
<br />
Z hlediska environmentální udržitelnosti snižuje správný návrh množství odpadu i spotřebu zdrojů.<br />
<br />
Z finančního hlediska je přínosem snížení výrobních nákladů, nevýhodou mohou být zvýšené výdaje na zařízení pro repasování.<br />
<br />
Sociálním přínosem je vytváření pracovních příležitostí pro kvalifikované pracovníky, kteří se zabývají repasí.<br />
<br />
==Rozebratelnost výrobků==<br />
Zpracování na konci životnosti se stává stále větším problémem v životním cyklu výrobků. Výrobky by měly být navrženy tak, aby je bylo možné po skončení životnosti snadno rozebrat na jednotlivé součásti a vhodně s nimi zacházet. Často platí, že výrobky, které se snadno demontují, se také snadno montují. <br />
<br />
Environmentálním přínosem takovýchto návrhů je vhodné zpracování odpadu.<br />
<br />
Z finančního hlediska dochází ke snížení nákladů na montáž a demontáž. Musíme ale počítat se zvýšením nákladů vyloučením některých postupů, jako je například lepení. <br />
<br />
==Recyklovatelné materiály==<br />
Má-li být výrobek po skončení své životnosti recyklován, musí být vyroben z materiálů, které recyklovat lze. Při rozhodování o tom, které materiály lze recyklovat, musí konstruktéři zohlednit současné technologie a infrastruktury. Mnoho materiálů o sobě tvrdí, že jsou recyklovatelné, ale recyklovatelné nejsou, pokud neexistují systémy, které zajistí, že materiály budou recyklovány. <br />
<br />
Z hlediska environmentální udržitelnosti se snižuje množství odpadu ukládaného na skládky a snižuje se spotřeba zdrojů. Nevýhodou je, že pokud není k dispozici vhodná infrastruktura, může být recyklace těchto materiálů energeticky náročná a méně účinná než spalování. Recyklovatelné materiály nemusí mít další důležité vlastnosti, jako je nízká hmotnost, což snižuje jiné výhody výrobku.<br />
<br />
Finančním přínosem je snížení nákladů na zpracování na konci životnosti<br />
<br />
==Pokyny pro likvidaci==<br />
Má-li být s výrobky po skončení jejich životnosti zacházeno správně, musí uživatel vědět, co s nimi po skončení jejich životnosti dělat. To znamená navrhovat výrobky tak, aby uživateli a pracovníkům v odpadovém hospodářství jasně naznačovaly, jak by se s výrobkem mělo nakládat. Všechny tyto pokyny by měly být navrženy tak, aby vydržely po celou dobu životnosti výrobku. <br />
<br />
Z hlediska environmentální udržitelnosti je přínosem vhodné nakládání s odpadem.<br />
<br />
Z finančního hlediska dochází ke snížení nákladů na konci životnosti, ale může to znamenat zvýšení výrobních nákladů. <br />
<br />
==Využití odpadu==<br />
Při výrobě různých produktů vzniká odpad. Designéři by se měli spíše než o likvidaci odpadu snažit najít pro tento odpad využití a navrhovat výrobky, které z něj lze vyrobit. Tyto výrobky mohou být zcela nesouvisející s hlavním výrobkem a průmyslovým odvětvím podniku. <br />
<br />
Z environmentálního hlediska dochází tímto postupem ke snížení množství odpadu. <br />
<br />
Dobře navržený postup využití odpadu může z finančního hlediska přinést snížení nákladů na likvidaci odpadu a přinést naopak nové zdroje příjmů. Na druhou stranu může dojít k zvýšení nákladů na vývoj. <br />
<br />
==Odkazy==<br />
<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
[[Kategorie:Design]]</div>Adminhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Design_v%C3%BDrobk%C5%AF_%E2%80%93_konec_%C5%BEivotnosti&diff=26233Design výrobků – konec životnosti2022-12-04T14:25:07Z<p>Admin: /* Opakovaná použitelnost */</p>
<hr />
<div>Posledním stádiem [[w:cs:Životní cyklus produktu|životního cyklu výrobku]] je skončení jeho [[w:cs:životnost|životnosti]], což vyvolává potřebu se jej (environmentálně příznivě) zbavit. O vlastnostech výrobku z tohoto hlediska je nutno uvažovat od samého počátku, například volbou [[w:cs:recyklace|recyklovatelných materiálů]]. Je třeba ale vyřešit i aspekty šetrného zacházení a likvidace. <br />
<br />
==Údržba==<br />
Výrobky by měly být navrženy tak, aby se daly [[w:cs:údržba|udržovat]] v dobrém stavu. Většina výrobků se nedá udržovat a jednoduše běží, dokud se něco nepokazí, a pak jsou vyhozeny. Údržba má zásadní význam pro zachování výkonu a prodloužení životnosti výrobků. Konstruktéři by se měli snažit minimalizovat množství potřebné údržby, ale zároveň zajistit, aby údržba, která je nutná, byla snadná a nákladově efektivní. Výrobek by měl být také navržen tak, aby uživatele podněcoval k řádné údržbě výrobku. <br />
<br />
Z hlediska environmentální udržitelnosti snižuje správný návrh množství odpadu i spotřebu zdrojů. <br />
<br />
Dobře opravitelný výrobek má potenciál dlouhodobých příjmů a má také potenciální zvýšení žádanosti takového výrobků. Na druhou stranu je třeba počítat s tím, že dojde ke snížení objemu prodeje a zvýšené výrobních nákladů.<br />
<br />
Z hlediska sociální udržitelnosti přináší dobře opravitelný výrobek lepší poměr ceny a výkonu a přínosný je také spolehlivý servis výrobků.<br />
<br />
==Trvanlivost==<br />
[[w:cs:Plánované zastarávání|Plánované zastarávání]] je často součástí návrhu výrobku. Přitom by se konstruktéři naopak měli snažit eliminovat zastarávání výrobků zvýšením jejich trvanlivosti. To zahrnuje fyzickou odolnost, ale také návrh pro opravy a modernizaci a návrh pro emocionální vazbu. Je důležité, aby energeticky náročné výrobky byly navrženy tak, aby bylo možné časem provádět energeticky úsporné úpravy výrobku. <br />
<br />
Z hlediska environmentální udržitelnosti snižuje správný návrh množství odpadu i spotřebu zdrojů. Na druhou stranu může docházet ke zvýšené spotřebě energie u starých, neefektivních modelů, které nejsou správně navrženy pro modernizaci.<br />
<br />
Z finančního hlediska nám trvanlivé výrobky přinesou dlouhodobou loajalitu zákazníků a snížené dlouhodobé výrobní náklady, musíme ale počítat se sníženým obrat prodeje. <br />
<br />
Z hlediska sociální udržitelnosti je důležité, že se na výrobky lze spolehnout při uspokojování potřeb. <br />
<br />
==Opakovaná použitelnost==<br />
[[Soubor:Electric wire reel reused in a furniture ecodesign.jpg|right|thumb|350px|Kabelová cívka využitá znovu jako stůl]]Mnohé výrobky jsou určeny k jednorázovému použití nebo mají omezený počet cyklů použití. Někdy jsou tyto výrobky při vyřazení skutečně ve výborném stavu. Designéři by měli hledat způsoby, jak tyto výrobky znovu použít, a vyhnout se jejich likvidaci až do doby, než skutečně přestanou fungovat. <br />
<br />
Z hlediska environmentální udržitelnosti snižuje správný návrh množství odpadu i spotřebu zdrojů.<br />
<br />
Z finančního hlediska můžeme uvítat zvýšené příjmy na jednotku, musíme ale počítat se snížením objemu prodeje a zvýšenými výrobními náklady.<br />
<br />
Z hlediska zákazníků je oceňován lepší poměr ceny a výkonu a lepší funkčnost, někdy ale za cenu sníženého pohodlí.<br />
<br />
==Repase==<br />
Většina výrobků je zlikvidována, pokud nefunguje správně, ale závada se obvykle týká pouze jedné malé části výrobku. Pokud jsou výrobky pečlivě navrženy, je často možné je repasovat tak, že se vadné nebo opotřebované části vymění nebo opraví a výrobek se pak může znovu prodat jako nový. <br />
<br />
Z hlediska environmentální udržitelnosti snižuje správný návrh množství odpadu i spotřebu zdrojů.<br />
<br />
Z finančního hlediska je přínosem snížení výrobních nákladů, nevýhodou mohou být zvýšené výdaje na zařízení pro repasování.<br />
<br />
Sociálním přínosem je vytváření pracovních příležitostí pro kvalifikované pracovníky, kteří se zabývají repasí.<br />
<br />
==Rozebratelnost výrobků==<br />
Zpracování na konci životnosti se stává stále větším problémem v životním cyklu výrobků. Výrobky by měly být navrženy tak, aby je bylo možné po skončení životnosti snadno rozebrat na jednotlivé součásti a vhodně s nimi zacházet. Často platí, že výrobky, které se snadno demontují, se také snadno montují. <br />
<br />
Environmentálním přínosem takovýchto návrhů je vhodné zpracování odpadu.<br />
<br />
Z finančního hlediska dochází ke snížení nákladů na montáž a demontáž. Musíme ale počítat se zvýšením nákladů vyloučením některých postupů, jako je například lepení. <br />
<br />
==Recyklovatelné materiály==<br />
Má-li být výrobek po skončení své životnosti recyklován, musí být vyroben z materiálů, které recyklovat lze. Při rozhodování o tom, které materiály lze recyklovat, musí konstruktéři zohlednit současné technologie a infrastruktury. Mnoho materiálů o sobě tvrdí, že jsou recyklovatelné, ale recyklovatelné nejsou, pokud neexistují systémy, které zajistí, že materiály budou recyklovány. <br />
<br />
Z hlediska environmentální udržitelnosti se snižuje množství odpadu ukládaného na skládky a snižuje se spotřeba zdrojů. Nevýhodou je, že pokud není k dispozici vhodná infrastruktura, může být recyklace těchto materiálů energeticky náročná a méně účinná než spalování. Recyklovatelné materiály nemusí mít další důležité vlastnosti, jako je nízká hmotnost, což snižuje jiné výhody výrobku.<br />
<br />
Finančním přínosem je snížení nákladů na zpracování na konci životnosti<br />
<br />
==Pokyny pro likvidaci==<br />
Má-li být s výrobky po skončení jejich životnosti zacházeno správně, musí uživatel vědět, co s nimi po skončení jejich životnosti dělat. To znamená navrhovat výrobky tak, aby uživateli a pracovníkům v odpadovém hospodářství jasně naznačovaly, jak by se s výrobkem mělo nakládat. Všechny tyto pokyny by měly být navrženy tak, aby vydržely po celou dobu životnosti výrobku. <br />
<br />
Z hlediska environmentální udržitelnosti je přínosem vhodné nakládání s odpadem.<br />
<br />
Z finančního hlediska dochází ke snížení nákladů na konci životnosti, ale může to znamenat zvýšení výrobních nákladů. <br />
<br />
==Využití odpadu==<br />
Při výrobě různých produktů vzniká odpad. Designéři by se měli spíše než o likvidaci odpadu snažit najít pro tento odpad využití a navrhovat výrobky, které z něj lze vyrobit. Tyto výrobky mohou být zcela nesouvisející s hlavním výrobkem a průmyslovým odvětvím podniku. <br />
<br />
Z environmentálního hlediska dochází tímto postupem ke snížení množství odpadu. <br />
<br />
Dobře navržený postup využití odpadu může z finančního hlediska přinést snížení nákladů na likvidaci odpadu a přinést naopak nové zdroje příjmů. Na druhou stranu může dojít k zvýšení nákladů na vývoj. <br />
<br />
==Odkazy==<br />
<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
[[Kategorie:Design]]</div>Admin